ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 47a30e60-8f10-11dd-b60b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 64, person 73, org 19, work 3
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v ponděli 26. května 1913.
Praha
3 masthead
Čísle 142.
4 article
na ranní avečorní liety předplácí sen V Prane v administrac na měsio. . . . . . 9 K — na čtvrt lota . . . . 6 K — h s dvoji denáškou na měsin. . . . . . p na čivrt lota . . . . 7 K elh ve fliálkáchi na měsio . . . . . 2 K 80 n Poštout na měslo. . . . .. na čtvrt iesa : . . . K B0 „ dvojí zásilkou měsíe, a čtvrt iosa : . . :
5 article Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“. Audience ministra orby. Z Vídně, 26. května. Císař příjal včera na zámku schönbrunnském ministra orby dra. Zenkera ve zvláštním a dlouhém slyšení. Námořní politika Německa. Z Brém, 25. května. (K. k.) Na dnošn valné hromadě německého spolku lodního pro- nesl velkoadmirál Köster řeč, ve které pra- vil mezi jiným o situaci politické: Spolku lod- ního je daleko chtít přiostřovat nynější pro- tivy, a ač vyslovuje uznání dílu míru diplo- macie, trvá přege na stanovisku, že Nč- mecko musí býtl na stráži vzhle- dem na opětné probuzení šovi nismu ve Francii a na nepřátel- ství panslavismu. Ve příčině anglické- ho návrhu na zavedení roku, v němž by ná- mořní zbrojení bylo v klidu, prohlásil, a č- koli spolek návrh ten zamítá, že vítá zlepšení poměru k Anglii, a že až do jisté míry může souhlasiti s přáním, aby Německo a Anglie šly nyní ruku v ruce. To se však může státi jen tehdy, jestliže též Německo bude míti loďstvo vzbuzující úctu. Shromáždě- ní přijalo jednomyslně návrh, aby stále bylo pohotově tak zv. létací loďstvo, záležející z obrněnců a malých křižáků, aby vždy, kdyby bylo třeba, mohlo zakročit na ochranu vážno- sti Německa a obchodu německého. Petrohradský protokol o Rumunsku. Z Bukurešti, 25. května. (K. k.) Dle zpráv večerníků o tajné schůzi senátu, jíž se zúčast- nili členové poslanecké sněmovny na tribu- nách, přiznává petrohradský protokol Ru- munsku město a pevnost Silistrii s pásmem 3 km šírokým koldokola, jakož i ochranu ná- rodních a náboženských práv Rumunů v Make- donii. Ministerský předseda a ministr zahra- ničních záležitostí Majorescu podal obšírný hi- storický přehled diplomatického vyjednávání jež vedlo ke sprostředkování velmocí.
Zenker Nč Rumun Vídeň Německo Brémy Francie Anglie Rumunsko Bukurešť Silistrie poslanecký sněmovna km
6 article
Proti vojenským předlohám ve Francii. Z Paříže, 25. května. (K. k.) Odpoledne uspořádali socialisté v Pré St. Gervaisu pro- jev, minuvší bez vážné příhody. Bylo posta- veno 15 tribun. Všichni řečníci protestoval proti předlohám vojenským. Jaurěs uvítán dlouhotrvající pochvalou, prohlásil, že se- cialisté chtějí zameziti potupu sporů národů. Zmíniv se o nevoli, kterou vyvolaly demon- strace vojáků, pravil, že vojáci nepotřebují spiknutí, aby pochopili zlobu připravených předloh, znajíce cenu času. Byl přijat pořad jednací, vyslovující se proti zadržení ročníku a proti tříleté době služební. Potom se de monstranti, jichž bylo několik tisíc, úplně po kojně rozešli. Stihání a tresty stoupenců prince Sabaha Eddina. Z Caříhradu, 25. května. (K. k.) Následkem protimladotureckého spiknutí před dvěma měsíe objeveného byli tajemník prince Sabaha Eddina Savet Lutfi, poručík Lutíi a pět jiných osob od- souzeni k doživotní a čtyři osoby k desítileté pev- nostní vazbě. Princ Sabah Eddin, dr. Nihad, lodní praporečník Lutfi Soalieri a dvě jiné osoby, které prchly, mají býti odsouzeny, jakmile budou zatčeny. Reformy v Anatolií. Z Caříhradu. 25. května. (K. k.) Tasvir i Eíkia potvrzuje kolující pověst, že Porta se rozhodla po- věřiti vrchním dozorem nad reformami v Anatoli lorda Milnera. Porta požádala foreign office, aby dovolilo lordu Milnerovi vstoupiti do služeb tu- reckých. Spiknutí proti Gomezovi. Z Willemstadu, 24. května. (K. k.) Přes Nový York sděluje se z Caracasu objevení spiknutí proti životu presidenta Gomeze. Ně- kolik osob bylo zatčeno a několík politiko prchlo.
Stanislav Gervaisa Sabah Eddin Savet Lutfi Sabah Eddin doktor Nihad Milner Port Gomez Francie Paříž Caříhrad Anatólie Nová York Caracas Lutía Lutfi Soalieri
7 article
Z číny. Z Mukdenu, 25. května. (K. k.) Generál- mi guverner dostal od vlády v Pekinu rozka míti pohotově vojsko k pochodu na jih a zo střiti dozor na monarchisty v Mandžursku.
Mukden Peking
8 title
Válka na Balkáně.
Balkán
9 article Napjetí mezi spojenci.
Napjetí mezi spojenci. Ze Solije, 26. května. Nové rozložení bul- harské armády na dvě fronty je vykonáno Vojsko, které dosud bylo u Čataldže, v po- slední době podle plánu chefa generálního štábu Fičeva dopraveno do posic prot Řecku a Srbsku. Na čáře čataldžské po- necháno pouze 15.000 mužů pěchoty a něco dělostřelby. Všechna jízda odeslána. V novém území Bulhaří povolali do zbraně veškeré mužstvo od 17 do 33 let a vtělili je do svých sborů. V poslední době ministerstvo vojenství objednalo velké množství střeliva a válečného materiálu. Tolikéž pak potřeb zdravotních Vypsány také vojenské objednávky. Z Bělehradu, 26. května. Zdejší „Odjek“ dovídá se, že srbský vyslanec v Sofiji Spa lajkovič dostal rozkaz, by bulharskou vlá- du zpravil o stanovisku Srbska ve sporu ma- kedonském. Srbsko žádá rozhodně revis smlouvy stran dělby území, kterých bylo do- byto. Spalajkovičovi bylo uloženo, aby před- ložil formální návrhy rozhraničo- vací. Ze Sofije, 26. května. Ve zdejších kruzich politických nevzdali se dosud naděje, že s podaří řecko-bulharský konflikt pokojne srovnati. Ministerský předseda Gešo pohrozil odchodem, nevyhoví-li bulharský ge- nerální štáb neprodleně rozkazu vlády a ne učiní-li přítrž bojům v jižní Make- donii. Rozklady, které řecký vyslanec uči- nil v Sofiji proti postupu bulharského vojska podporovány byly poprvé srbským vyslancem Řecké noviny mluví dále tónem prot Buřharsku hrozivým. Vládní „Hestia“ pravi- Řecko nalézá se v předvečer vel- kých událostí. Řecký lid má plnou dů- věru ke svému králi, jsa odhodlán spravedli vou svoji věc hájiti všemi prostředky. Ze Sořije, 26. května. Oznamuje se n o v srážka mezi Řeky a Bulhary po bliže Rasilinosu. Útok Řeků byl odra žen, ačkoliv zasáhlo do boje také jejich dělo- střelectvo.
Fičev Bulhařit Spalajkovič Gešo Hestia Řek Bulhar Řecko Srbsko Bělehrad Spa
10 article
K řecko-bulharským srážkám u Nigrity. Ze Soluna, 25. května. (K. k.) Král Kon stantin odjel hned po svém příchodu automo- bilem do Nigrity a prohlédl si tam řecké voj- sko a jeho posíce. Král zvolil si za nový by vilu Jakuba Modiana, ležící na hlavní cesti do okolí a před dvěma lety vystavenou. Mohamedání v Bulhary obsazeném území. Ze Soluna, 25. května. (K. k.) Bulhar- ské úřady vyzvaly Mohamedány v území Sěru, Dramě, Kavalle, De- mir Hisaru, Dedeagači a Drino- polí, aby vstoupili do bulharské armády. Mohamedáni poradivše se, prohlá- sili, že vyhoví povinnosti vojenské v bulhar- ské armádě za podmínky, že nebudou nuceni bojovati proti svým souvěrcům. Srbská vyznamenání Z Bělehradu, 25. května. (K. k.) Úřadní list uveřejňuje královský úkaz, jímž se pro- půjčují četným důstojníkům za statečnost před nepřítelem osvědčenou řádová vyznamenání s válečnou dekorací, neb zlaté a stříbrné medaile za statečnost. Korunní princ Ale- xandr, princ Arsen, vojvoda Putnik, všichni generálové, většina štábních důstojníků, 15 setníků a nadporučík jízdy Pavlovič obdrželi nejvyšší vojenské vyznamenání, řád hvězdy Karaďorděvičů IV. třídy s meči, princ Jiři zlatou medaili za statečnost.
Modiano Bulhar mir Arsen Putnik Pavlovič Jiř Soluna Drama Kavalle Bělehrad Kon Dedeagač a Drina
11 article
Porta a otázka ostrovní. Z Cařihradu, 25. května. (K. k.)Porta za- slala prý, jak se proslýchá, svým velevv- vyslancům cirkylář, v němž vyličuje své stanovisko v otázce ostrovi Srbsko-bulharská otázka hranic. Z Bělehradu, 25. kyětna. (K. k.) Jak listy sdělují, podá předseda ministerstva Paši tento týden ve skupštině prohlášení vlády srbské o srbsko-bulharské otázce pohraniční Předseda ministerstva svolal proto na dnes konferenci vůdců stran. Některé listy zazna- menávají pověsti o nastávající anezi územ armádou srbskou dobytých. (Viz poslední zprávy.)
Port Cařihrad Srbsko Bělehrad
12 title
Svatební veselí berlínské.
13 article
Z Berlina, 25. května. (K. k.)
Berlín
14 article
Připitek císaře Viléma na obřadní ho stině zni: Moje milá dcerol Dnešního dne, kdy opouštiš náš dům, děkuji Ti z celého srdce za ra- dost, kterou jsi mně a matce vždy činila, za dlou- hou dobu zářného slunečního světla, jimž jsi byla mému domu. Dala jsi ruku svou a srdce své muži ze šlechetného německého rodu knížecího a ze šlechetného starého rodu německého. Pokud bude zniti německá řeč a jak daleko bude zníti, bude vypravovati o Velfech a Hohenzollernech, kteři hráli tak markantní roli v dějinném vývoji vlasti německé. Bylo Ti, jak málo jiným, přáno následo- vati hlasu srdce svobodně a obdržeti muže, kterého jsi sobě zvolila. Můj milý synul Svěřuji Ti naše dítě. Chováme k Tobě oba nejúplnější důvěru, ž se budeš o ní pečlivě starati, a že tato sluneční zář vejde do Tvého domu. Kéž vedeš svoji do- mácnost dle osvědčených vzorů svých předků, pra- vým, starým, prostým německým způsobem a spo- léháš na Boha, jak to stojí ve vašem hesle: Vše z jeho ruky přijímati, dobré a zlě, s ochotou, nésti břímě a přijímati s vděčným srdcem krásné dny štěstí a radosti. Především však, přes vaše mládí. bude vám zajisté brzy souzeno, sloužiti jiným pečovati o jiné. Kéž tato úloha, ta nejkrásnější. vyplní váš celý živoi, a kéž láska k jiným lidem rozehřívá vaše srdce. Kéž vy oba, a Ty především má milá dcero, jsi věrným ditětem v novém domě.
Vilém Hohenzollern bůh nový dům
15 article
Prosím vás oba fobrácenk vévodovi a vévodkyi z Cumberlandu) z celého srdce, abyste ráčili naše dítě co nejmilostivěji vzíti do své ochrany a za- hrnuli je do své lásky. Vše ostatní shrnuji v přánít Bůh žehnej vám na vaší cestě životem, jejž dne společně nastupujete. Ať žijí novomanželé! (Hurá Hurál Hurál) Angličtí královští manželé byli dopoledne pří- tomni bohoslužbě vaanglickém kostele. Pak po- snidal král Jiří a císař Vilém u důstojnického sboru 1. gardového pluku dragounů, načež se odebral do Postupimi, kamž se dostavila též cisařovna, krá- lovna anglická a ostatní knižata Němečtí cisařští manželé, královští manžel angličti a panstvo z Cumbellandu přibyli do Postu- pimi a 7. hod. O 8.20 hod. jel vévoda z Cumber- landu s chotí a dcerou Olgou. Němečtí císařšti manželé doprovázeli své hosty na nádraží. O 8.30 hod. byla v královském zámku hostina, které s zúčastnili královští manželé angličtí a knížata zde ještě meškající.
Jiří Vilém Olga Cumberland Postupim Cumbry
16 article Porada zástupců české samo správy v Plzni.
Porada zástupců české samo správy v Plzni. O nedostatcích a nepřístojnostech v obvodu plzeňského ředitelství státních drah. V zasedací síni starobylé radnice plzeňské s šli se v neděli 25. května dopoledne ve značném počtu zástupcové okresních výborů, městských rad a obecních představenstev z českého západu aby se svými poslanci, zástupci Národní rady če- ské a čelných našich národohospodářských korpo- rací a institucí porokovali o jazykových a národ- nostních nepřistojnostech, jakož i o hospodářských požadavcích, které má český kraj vůči železničn správě na západě království Českého. Porada byla pokračováním akce, která slibné byla zahájena v Plzni manifestační schůzí ze dne 12. prosince 1909 a pracovní její ráz a důkladná předběžná příprava zaručily předem úplný její zdar. Referáty o nedostatcích na dráze a požadav- cích našich v ohledu národnostním i věcném byly v osvědčených rukou poslanců dra. K. Baxy M. Pokorného a vyzněly v úsudek, že nikte- rak nezměníly se k lepšímu pro naše potřeby ne- příznivé poměry v obvodu našeho ředitelství o
K Baxa M Pokorný Plzeň okresní výbor , městský rada národní rada če
17 article
r. 1909 a že tudíž je nezbytno, aby činnost dráhy byla soustavně a stále sledována a aby vůči kaž- dému novému pokusu zhoršit dosavadní stav bylo vždy ihned důrazně zakročeno všemi činiteli všemi prostředky. Schůzi předsedali dr. Václav Peták, starosta král. města Plzně a dr. Bernard Guldener, sta- rosta okresního zastupitelstva v Plzni. Národní radu českou zastupovali poslanec dr. Karel Baxa a koncipista K. Harmach. Z řad poslaneckých dostavili se pp. poslanci dr. Karel Baxa. dr. F. Lukavský, dr. M. Mandl, M. Pokorný, dr- Steidl, F. Svoboda, Josef Hucl, V. Prunar, F. Vod- ňanský. Mimo to zastoupeny všecky politické stra- ny, král. hlav. město Praha, města Domažlice, Kla- tovy. Kralovice, Nepomuky, Plasy, Přeštice, Stra- konice, Plzeň; okresní výbory: v Blovicích, Do- mažlicích, Horažďovicích, Klatovech, Kralovicích. Nepomuku. Přešticích, Rakovníce, Strakonicích Sušici a Plzni; dále zemská jednota obchodních gremií v Praze, jednota zřízenců drah v králov- ství Českém, spolek českých úřadníků železničních v Praze, svaz úřadnických spolků, Národohospo- dářská jednota v Praze, Český zemský svaz cizi- necký, Národní jednota pošumavská, Zemská jed- nota živnostenských společenstev, poradní sbor če- ských okresů, Národní rada česká v Českých Bu- dějovicích, župní jednota živnostenských společen- stev v Plzní, Obchodní a živnostenská komorav Plzni. Klub českých obchodníků v Plzni, Místní odbočka zemské jednoty zřízenců drah v Plzni.
doktor Peták Guldener Baxa K Harmach F Lukavský M Mandl M Pokorná Steidl F Svoboda Hucl V Prunar Plzeň Praha Domažlice Kl Kralovice Nepomuk Plasy Přeštice Stra konice Blovice Horažďovice Klatovy Rakovník Strakonice Sušice svaz úřadnický spolek Národohospo Český zemský svaz
18 article
Hospodářské družstvo českého západu, Místní od- bor národní jednoty pošumavské v Plzni a Místní odbor českých úřadníků železničních. Shromáždění uvítal jménem pořadatelstva sta- rosta dr. V. Peták a dal přečísti pozdravný při- pis poslance dra. Podlipného, jménem ústředníh výboru Národní rady české schůzi zaslaný. Poslanec dr. Baxa přednesl referát o ja- zykových a národnostn ích otázkách na železných drahách, ukázal na příčiny, které za- vinily, že v dopravě železniční během posledníc dvaceti let germanisace tak bezohledně postupuje a podal přehled požadavků, které v ohledu jazy- kovém má národ český vůči železniční správě Zemský poslanec M. Pokorný promluvi potom o technických, komerčníc h hospodářských nedostateích na tra- tích, podrobených správě plzeňského ředitelství Tresť jeho zevrubných výkladů obsahuje re s o- luce, která byla jednomyslně přítomnými přijata k návrhu referenta dra. A. Skřívana, koncipisty král. města Plzně. Resoluce bude předsednictvem schůze předložena příslušným činitelům správním i politiakým. s Druhá část porady věnována byla otázce d al- šího společného postupu a organisaee jeho a o tom důležité pokyny přítomným podal d F. Kříž, tajemník král. města Plzně. Návrh o ganisace přednesl říšský poslanec dr. Frant Lukavský a předsednictvo schůze zmocněno organisaci dle návrhu provésti Na závěru schůze učinili projevy jednatel Na- rodní jednoty pošumavské p. Titěra o pomě rech na zněmčených drahách šumavských a prof Klapálek, předseda Svazu českých úřadnických spolků, o poměru úřadnictva k veřejnosti a ně která přání vyslovil dr. K ohn z Plzně. Poděkováním starosty dra. Petáka účastní kům schůze, jemuž vřele odpověděl p. dr. Stei dl byla schůze skončena.
doktor V Peták Podlipný Baxa A Skřívan Lukavský Titěra Klapálek Peták Stei Plzeň hospodářský družstvo český západ výbor národní rada král . město Plzeň svaz český úřadnický spolek
19 article
Resoluce, na schůzi přijatá, má toto znění: „Zástupcové českých okresních výborů městských rad z obvodu plzeňského ředitelství c. k. státních drah, přítomní důvěrné poradě dne 25. května 1913 v Plzni, pojednavše o ná- rodnostních a věcných poměrech v obvodu to- hoto ředitelství, usnášejí se na tomto osvědčení- Vyslovujeme se co nejrozhodněji proti po- rušování základních státních zákonů vůči če- skému národu v železniční správě v zemích ko- runy české. Neuznáváme nikdy dnešního fakti- ckého stavu, který vytvořen byl s úmysly kraj- ně nepřátelskými a zřejmě proti předpisům plat- ného zákona a nesvolíme, aby byl kdy tente stav vzat za základ pro uspořádání jazykových a národnostních poměrů v železničním provozu Houževnatost, se kterou Němci usilují o to, aby co možná nejdéle uchovali si v železniční správ svoji bezohlednou převahu a nespravedlivou, ni-
Němec Plzeň okresní výbor městský rada
20 article
V drobném prodejli sanní čisle o sobě . . na S večarní . . . . . . . Ba d k Ve fálkách na venkově ranní čislo . . . . . . . 10 večerní . . . . . . . . Bh lnserátv platí ne hotově napřed Předplaceni a insarty příjíma sdministrace v Marianské ul., a. Tam nacházejí se tál redakce, tiskárna a expodine „Národnich Llstů- Rukopisy se novracoji
Národnich
21 article
čím neodůvodněnou nadvládu, nutí nás, aby- chom ustavičně všímali si událostí v železniční státní správě a důsledně opět a opět dovolávali se všemi zákonnými prostředky, aby i v tomto odboru státní správy dostalo se českému národu úplné rovnoprávnosti s národem německým. Pokud jde o oblast plzeňského ředitelství c. k. stáních drah v Plzni, pronáší k železniční správě řadu požadavků jazykových a národnost- ních, hospodářských, dále ve příčině lepších vlakových spojení a končí- Paragrafu 20. organisačního statutu ze dne 19. ledna 1896, jimž dekretována němčina za služební řeč u c. k. státních drah a jenž zjevně odporuje základním státním zákonům, využívá ředitelství, vnucujíc nesprávným způsobem něm- činu i českým stranám, do krajnosti V krajích většinou německých a smíšených obsazována jsou veškerá místa úřadnická a zří- zenecká jen Němci, český personál tam usedlý jest soustavně vypuzován a přesazován. Této reciprocity není dbáno v českých kra- jích a zvláště v Plzní. U ředitelství samého jest nadpočetný počet úřadnictva německého a na rozhodujících a vedoucích místech jsou téměř jen úřadníci němečtí. Poměr tento neodpovidá ani místním poměrům, ani poměrům na tratích ředitelstvím spravovaných. Dosazovaný a přijímaný německý personál nemá potřebné kvalifikace a vystupuje národ- nostně zaujatě. Z toho důvodu jednak nemůže, jednak nechce učiniti zadost jazykové rovno- právnosti ve styku s českým obecenstvem, čímž ustanovení § 20., pokud jistá práva českému ja- zyku zaručují, stávají se ilusorními.
Němec Plzeň
22 article
Při přijímání personálu, zvláště úřadnického, nehledí se tak k jazykové kvalifikaci žadatelů německých jako českých. Také poměr úřadni- ckých čekatelů německé národnosti k poměru úřadnických čekatelů české národnosti jest pro český dorost velmi nepříznivý a neodpovídá ani celkovému poměru úřadnictva, ani poměru kilo- metrů tratí českých a německých úřadníky ob- sazených. Takové jsou národnostní a jazykové poměry, takové i hospodářské nedostatky v obvodu plzeňského ředitelství. Opakujeme, že jsou ne- udržitelny, neuznáváme jich, ohražujeme se proti nim a se všim důrazem žádáme, by co nejdříve byla zjednána náprava. O to budeme se přiči- ňovati ze všech sil a to jak vzhledem k dobrým právům naší národnosti a jazyka, tak zejména i z důvodů dopravní služby samé, kde úřadni- ctvo a služebnictvo svými výkony má sloužiti a vyhovovati zájmům státních občanů. 50 let České Besedy v Liberci. Z Liberce, 25. května. (Od zvlášt, zpravodaje „Nár. Listů“.) Po klidném průběhu sobotního zdařilého veče- ra, jímž zahájena oslava 50letého výroči založení České besedy v Liberci, zahájen byl dnešní vlastní den jubilejní za auspicií neočekávaných a jen v městě království Českého se zbujnělou německou většinou možných. Na budovu besedního hotelu „Národní dům“ ve kterém se veškerá slavnost jubilejní soustředila, vyvěšeny byly dnes o 7. hod. ranní dva prapor barvách zemských, prapory červenobílé, ale záhy dostavili se do Národního domu dva městští poli- cejní strážníci a jménem policejního komisaře Rin- gelhahna vyzvali přitomného místopředsedu České besedy p. Mráze, aby prapory byly s budovy od- straněny, poněvadž prý policie bude plně zaměst- nána dopoledne při průvodu Božího těla a nemohla by ručiti za bezpečnost.
Mráz Liberec Český beseda národní dům
23 article
Pan místopředseda Mráz žádal, aby mu roz- kaz k sejmutí praporů a důvody tohoto opatření poslány byly písemně, ale komisař Ringelhahn pro- stě vzkázal, že to udělati nemůže a nedbal ná- mitky p. Mráze, že o příkazu odstranění prapor musí býti vyrozuměn předseda Besedy továrník p. Zeliský. Dva policejní strážníci pak oba prapory s Národního domu sami odstranili Místostarosta p. Mráz zaslal neprodleně místo- držitelství v Praze telefonicky telegrama „Policie v Liberci prapory v zemských bar- vách na Národním domě vyvěšené za příčinou oslavy 50letého trvání spolku Česká beseda, od- stranila, aniž nám dala předchozi písemné na- řízení a tento čin odůvodnila. Protestujeme proti tomuto násilnému jednání a žádáme, aby policii v Liberci bylo nařízeno, aby nebránila vyvěšení praporů v barvách zemských a žádáme za svo- lení znovu je vyvěsiti. Záhy do Národního domu k dnešní slavnosti se scházející její účastníci byli zprávou o tomto činu liberecké policie všeobecně a nemále pře- kvapeni a dychtivě očekávali, jaká odpověď na telegram p. Mráze přijde z Prahy. Odpověď tato došla teprve po 3. hod. odpo- lední. Mistodržitelství žádosti p. Mráze vyho- vělo, rozkaz policejního komisaře Ringelhahna zru- šilo a povolilo České besedě vyvěsiti praporyv barvách zemských. Na Národním domě objevily se pak neprodleně znovu prapory červeno-bílé které vlály na něm do večera, kdy byly správou Besedy sňaty
Mráz Praha Liberec národní dům Český beseda národní dom
24 title
FEUILLETON.
25 article „Černý máj“ ve Vídni.
„Černý máj“ ve Vídni. (Vzpomínka na krach v r. 1873.) Bodří Vídeňáci, kteří jinak rádí potrpí si na jubilea, v celku velmi skromně a ostýchavě vzpomínali letos 40. výročí dvou událostí. dosti těsně spiatých: světové výstavy a bur- sovní katastrofy. Hrstka reminiscencí spíše místního rázu mihla se tu a tam tiskem, ale i tu mezi řádky bylo zřejmo, že tato vzpomín- ka není z oněch milých a vzácných, jež dle slov básníka „nemají soka, byť úsměv nebo slzu tiskly z oka“ Je však pochopitelno, že nerado se vzpo- miná ve Vídni historického skandálu. Osudný květen 1873 na dlouho poškodil pověst Vídně a to právě ve chvíli, kdy na světové výstavě vítati měla cízinu a pochlubiti se zámožnosti residenčního města. Jakoby všechny nepřá- telské živly byly se spikly, tak to dopadalo tehdy při zahájení výstavy. Krátce před ote- vřením jejím vypukla stávka fiakristů a drož- kářů a stěží urovnána stávka číšníků. První den strašlivě zamokl, slavnosti byly pokaženy a dojem, jaký z veliké části nedohotovená vý- stava způsobila, byl velmi nevlídný. Vídeňský tisk nechal stranou svůj lokální patriotisma zle bouřil proti pořadatelstvu, jemuž vyčítal blamáž před cizinou, neschopnost, švindla jiné nepěkné vlastnosti. Pravým motivem však k těmto útokům byla okolnost zcela jiná- úžasná drahota, která ve Vídni zavládla. Vídeňáci v domnění, že celý svět se na ýstavu pohrne a přinese s sebou miliony.
Hrstka Vídeňák Vídeň
26 article
rázem zdražili nesmírně vše, nač jen kdo se podíval. Pokrmy byly od 1. května trojnásob tak drahé, byty v hotelích i soukromé vyhná- ny do nestoudných cen. Neruda, který tehdy vyslán byl za zpravodaje „Národních Listů“ napsal v prvním svém feuilletonu tolik: „Pro- stý vídeňský řízek stojí 90kr., telecí pečeně 1 zl. 50 kr., hlávkový salát 60 kr., dva koláčky (u pražského cukráře po 5 kr.) 60 kr., žejdlí- ková sklenice piva 30 kr. — pětka je bez na- jedení se pryč. Časopisy smluvily mezi sebou křižácké tažení proti té hospodské drahotě — ne k vůli cizím hostům, ale k vůli sobě, ne- boť vídeňský journalista si také navykl jíst. O drahotě bytů vypravují se věci ještě úžas- nější. Malý pokojík ve čtvrtém patře — 200 zl. na měsíc. Kdo v hotelu dosud platil zlatku denně, nalezl náhle na dveřích svého pokoje ceduli, že musí platit pětku. Summa summa- rum — všeobecná nespokojenost z dosavad- ního „finančního výsledku“ výstavy“. — Světová výstava a s ní spojená drahot měly neblahý vliv na stav vídeňské bursy. V její zprávách už v prvních dnech květno- vých čteme: „Čekalo se, že výstava přinese haussu: když se tak nestalo, dochází šmahem k realisacím, jež způsobují strašnou spoustu v kursech. Bursiáni utikají houfně, nehledíce už ani ke svým závazkům.“ — Od 5. května neutuchají už Jobovy zprá- vy z vídeňské bursy. „Vedle insolvencí, jež udály se na burse vídeňské“ — tak čteme v bulletinu ze dne 7. května — „dochází k narovnáním za zády bursy t. j. částečně spro- štění se závazků, částečně k bankrotu.“ Nejhorší však teprve mělo přijíti. Nade- šel 9. květen, pátek, který v dějinách víden- ské bursy právem nazván „černým pátkem“
Neruda Jobův
27 article
Co nejčernější pesimismus ani netušil, co ni- kdo očekávat se neodvážil, stalo se a rychleji než kdo tušil. „Deutsche Zeitung“ napsala onom dni: „Umrlčí komorou nazývána dnes bursa, bojiště bylo poseto mrtvolami a raně- nými a umíráček vyzváněl bez ustání těm kdož více „nepřišli“. Takové množství padlých nepamatuje ani nejstarší bursián. V bursovn síni strhly se rvačky. Milionáři Rothschild Schey a zástupcové prvních bankovních domů byli do krve sbiti za všeobecného křiku: „My se nedáme déle olupovat!“ Osoby, které po- važovány za několikanásobné milionáře, staly se obratem žebráky. Došlo k četným sebe- vraždám a policie byla nucena o 1. hodině bursu vykliditi a uzavřít. Ve dvou dnech přes sto velikých firen padlo za oběť bursovnímu krachu a ztráty činily na 500 milionů zlatých .. Bylo by nespravedlivo sváděti katastroh vídeňské bursy jen na neúspěch výstavy: při- spěla ovšem k tomuto kotrmelci bezpro- středně, ale hlavní vinu na něm měly „starš hříchy“. Od té doby totiž, co t. zv. „občan- ské“ ministerstvo popustilo uzdu různým spe- kulantům, zahnízdila se ve Vídni zimničná horečka po penězích a s tím spojené zaklá- dání větších i menších pokoutních bank a ústavů, pracujících se švindlem. Bursovní hra stala se strašnou sociální chorobou, epidemií která zachvátila celou Vídeň. Veškeré třídy společenské hrály na burse od nejnižších do nejvyšších: knížata s miliony, kočí a sklep- ník se stovkou, děvečka se zlatkou. Bursa za pouštěla kořeny všude do společenského ži- vota, a kam vnikly, podryly půdu povážlivým
Rothschild Schey Bursa Vídeň Deutsche Zeitung
28 article
způsobem. Nebylo téměř nikoho, aby nemě nějakou svou „tajnou lásku“. Bursa stala se nebezpečným soupeřem malé loterii a hoky- nářky hrály za pomoci „družstev herních“ Vídeň stala se městem bursy, kursovní lístel nejčtenčjším listem — stala se slovem „her- nou“ a regulátorem peněz. Tehdy peníze ve Vídni byly bez ceny a poctivá práce byla se- směšněna, neboť z lidí, kteří do nedávna nic neměli, hrou na burse stali se přes noc bo háči... Dies irae však nadejítí musil! Na burse se nahromadilo tolik papírů, že staly se bez cennými a kaťastrofa nezbytnou. — Panika, jaká po kritickém pátku 9. květ- na mezi obyvatelstvem vídeňským vznikla. byla nesmírná. Sdělují noviny tehdejší, že n ulicích šla celá procesí hořekujících, prokl- najících a zoufalých. Z méně intelligentních málokterý byl si vědom příčin katastrofy; vět- šina jich hrála prostřednictvím obskurních bankéřů, kteří sami ruinovaní zavřeli své zá- vody a prchli z bytů, aby vyhnuli se nepří- jemným návštěvám zničených a ovšem i ná- vštěvám soudním. Oním neblahým dnem počí- naje, téměř po celý měsíc táhly se vídeňským novinami lokálky, počínající slovy: „Oběť bur- sovní katastrofy“ a vypravující, že v tom tom bankovním komptoiru chéf firmy vypálil si z revolveru střelu do hlavy nebo otrávil se. Počátek těchto truchlivých události zahájen byl na Ringstrasse, kde pokladník bankovního domu Epsteinova skočil se třetího poschodí n ulici. Prohrál na burse všechen svůj soukromý majetek a rodinu přivedl na mizinu. V zá- pětí na to zastřelil se v ložnici spoluchéf veli- ké bankovní firmy Gustav Ritter, jehož ztráty činily půldruhého millionu. Třetí obětí v jedi- ném dnu byl truhlář, který přišel o všechny své úspory a v zoufalství oběsil se v Prateru.
Bursa Epsteinův Ritter Vídeň Prater
29 article
Zákon o serii sebevražd neúprosně se u- platnil. Za prvními šli další a tu teprve zjevno bylo, kdo všechno na burse hrál. Podmaršálek i jeho služka v zoufalství nad ztrátami, — ten- to prý 50.000 zlatých, ona několik set zlatých. — skončili jeden o druhém nevědouce v spo- lečném bytu svůj život. A zatím, co tři banké- ře vytáhli ještě za živa z Dunaje, dva až po několika dnech byli vyloveni. Hrdinný teno dvorní opery rovněž v té době přišel o všech- no své zlato, vyjímaje onoho v hrdle, a ještě prý byl rád, že soudy byl pardonován. Insol- vence množily se tak, že úřadní listy nestačily s vyhláškami; za jediný den bylo jich ke stu. Vídeňský krach samozřejmě nezůstal ome- zen na Vídeň; jeho účinky roznesly se dál, ja- ko kruhy po hladině vodní. Bankovní firmy strhly nyní pádem své „klienty“, tito, většinou obchodníci, své dodavatele a překupníky. Ja- ko morová rána přenášela se katastrofa vídeň- ská dál a ohromila na čas všechen obchod všechnu důvěru i mimo Vídeň. Že světová výstava vídeňská dostala velikou ránu, ne- třeba připomínati. A nebýti pomoci vlády — vůči Vídni ovšem vždy ochotnější, než na pří- klad dnes při finanční tísni tohoto království — ještě daleko horšími katastrofami byl by končil „černý máj“ ve Vídni. Ale i tak dlouho a trpce naň vzpomínáno a dost žije dosud osob, z nichž vídeňský krach před čtyřiceti léty učinil zničené existence.
Dunaj Insol Vídeň