1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v ponděli 26. května 1913.
Praha
4
article
na ranní avečorní liety
předplácí sen
V Prane v administrac
na měsio. . . . . . 9 K —
na čtvrt lota . . . . 6 K — h
s dvoji denáškou
na měsin. . . . . . p
na čivrt lota . . . . 7 K elh
ve fliálkáchi
na měsio . . . . . 2 K 80 n
Poštout
na měslo. . . . ..
na čtvrt iesa : . . . K B0
„ dvojí zásilkou
měsíe,
a čtvrt iosa : . . :
5
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Audience ministra orby.
Z Vídně, 26. května. Císař příjal včera na
zámku schönbrunnském ministra orby dra.
Zenkera ve zvláštním a dlouhém slyšení.
Námořní politika Německa.
Z Brém, 25. května. (K. k.) Na dnošn
valné hromadě německého spolku lodního pro-
nesl velkoadmirál Köster řeč, ve které pra-
vil mezi jiným o situaci politické: Spolku lod-
ního je daleko chtít přiostřovat nynější pro-
tivy, a ač vyslovuje uznání dílu míru diplo-
macie, trvá přege na stanovisku, že Nč-
mecko musí býtl na stráži vzhle-
dem na opětné probuzení šovi
nismu ve Francii a na nepřátel-
ství panslavismu. Ve příčině anglické-
ho návrhu na zavedení roku, v němž by ná-
mořní zbrojení bylo v klidu, prohlásil, a č-
koli spolek návrh ten zamítá, že
vítá zlepšení poměru k Anglii, a že až do jisté
míry může souhlasiti s přáním, aby Německo
a Anglie šly nyní ruku v ruce. To se však
může státi jen tehdy, jestliže též Německo
bude míti loďstvo vzbuzující úctu. Shromáždě-
ní přijalo jednomyslně návrh, aby stále bylo
pohotově tak zv. létací loďstvo, záležející z
obrněnců a malých křižáků, aby vždy, kdyby
bylo třeba, mohlo zakročit na ochranu vážno-
sti Německa a obchodu německého.
Petrohradský protokol o Rumunsku.
Z Bukurešti, 25. května. (K. k.) Dle zpráv
večerníků o tajné schůzi senátu, jíž se zúčast-
nili členové poslanecké sněmovny na tribu-
nách, přiznává petrohradský protokol Ru-
munsku město a pevnost Silistrii s pásmem
3 km šírokým koldokola, jakož i ochranu ná-
rodních a náboženských práv Rumunů v Make-
donii. Ministerský předseda a ministr zahra-
ničních záležitostí Majorescu podal obšírný hi-
storický přehled diplomatického vyjednávání
jež vedlo ke sprostředkování velmocí.
Zenker
Nč
Rumun
Vídeň
Německo
Brémy
Francie
Anglie
Rumunsko
Bukurešť
Silistrie
poslanecký sněmovna
km
6
article
Proti vojenským předlohám ve Francii.
Z Paříže, 25. května. (K. k.) Odpoledne
uspořádali socialisté v Pré St. Gervaisu pro-
jev, minuvší bez vážné příhody. Bylo posta-
veno 15 tribun. Všichni řečníci protestoval
proti předlohám vojenským. Jaurěs uvítán
dlouhotrvající pochvalou, prohlásil, že se-
cialisté chtějí zameziti potupu sporů národů.
Zmíniv se o nevoli, kterou vyvolaly demon-
strace vojáků, pravil, že vojáci nepotřebují
spiknutí, aby pochopili zlobu připravených
předloh, znajíce cenu času. Byl přijat pořad
jednací, vyslovující se proti zadržení ročníku
a proti tříleté době služební. Potom se de
monstranti, jichž bylo několik tisíc, úplně po
kojně rozešli.
Stihání a tresty stoupenců prince Sabaha
Eddina.
Z Caříhradu, 25. května. (K. k.) Následkem
protimladotureckého spiknutí před dvěma měsíe
objeveného byli tajemník prince Sabaha Eddina
Savet Lutfi, poručík Lutíi a pět jiných osob od-
souzeni k doživotní a čtyři osoby k desítileté pev-
nostní vazbě. Princ Sabah Eddin, dr. Nihad, lodní
praporečník Lutfi Soalieri a dvě jiné osoby, které
prchly, mají býti odsouzeny, jakmile budou
zatčeny.
Reformy v Anatolií.
Z Caříhradu. 25. května. (K. k.) Tasvir i Eíkia
potvrzuje kolující pověst, že Porta se rozhodla po-
věřiti vrchním dozorem nad reformami v Anatoli
lorda Milnera. Porta požádala foreign office, aby
dovolilo lordu Milnerovi vstoupiti do služeb tu-
reckých.
Spiknutí proti Gomezovi.
Z Willemstadu, 24. května. (K. k.) Přes
Nový York sděluje se z Caracasu objevení
spiknutí proti životu presidenta Gomeze. Ně-
kolik osob bylo zatčeno a několík politiko
prchlo.
Stanislav
Gervaisa
Sabah
Eddin
Savet Lutfi
Sabah Eddin
doktor
Nihad
Milner
Port
Gomez
Francie
Paříž
Caříhrad
Anatólie
Nová York
Caracas
Lutía
Lutfi Soalieri
7
article
Z číny.
Z Mukdenu, 25. května. (K. k.) Generál-
mi guverner dostal od vlády v Pekinu rozka
míti pohotově vojsko k pochodu na jih a zo
střiti dozor na monarchisty v Mandžursku.
Mukden
Peking
8
title
Válka na Balkáně.
Balkán
9
article
Napjetí mezi spojenci.
Napjetí mezi spojenci.
Ze Solije, 26. května. Nové rozložení bul-
harské armády na dvě fronty je vykonáno
Vojsko, které dosud bylo u Čataldže, v po-
slední době podle plánu chefa generálního
štábu Fičeva dopraveno do posic prot
Řecku a Srbsku. Na čáře čataldžské po-
necháno pouze 15.000 mužů pěchoty a něco
dělostřelby. Všechna jízda odeslána. V novém
území Bulhaří povolali do zbraně veškeré
mužstvo od 17 do 33 let a vtělili je do svých
sborů. V poslední době ministerstvo vojenství
objednalo velké množství střeliva a válečného
materiálu. Tolikéž pak potřeb zdravotních
Vypsány také vojenské objednávky.
Z Bělehradu, 26. května. Zdejší „Odjek“
dovídá se, že srbský vyslanec v Sofiji Spa
lajkovič dostal rozkaz, by bulharskou vlá-
du zpravil o stanovisku Srbska ve sporu ma-
kedonském. Srbsko žádá rozhodně revis
smlouvy stran dělby území, kterých bylo do-
byto. Spalajkovičovi bylo uloženo, aby před-
ložil formální návrhy rozhraničo-
vací.
Ze Sofije, 26. května. Ve zdejších kruzich
politických nevzdali se dosud naděje, že s
podaří řecko-bulharský konflikt pokojne
srovnati. Ministerský předseda Gešo
pohrozil odchodem, nevyhoví-li bulharský ge-
nerální štáb neprodleně rozkazu vlády a ne
učiní-li přítrž bojům v jižní Make-
donii. Rozklady, které řecký vyslanec uči-
nil v Sofiji proti postupu bulharského vojska
podporovány byly poprvé srbským vyslancem
Řecké noviny mluví dále tónem prot
Buřharsku hrozivým. Vládní „Hestia“ pravi-
Řecko nalézá se v předvečer vel-
kých událostí. Řecký lid má plnou dů-
věru ke svému králi, jsa odhodlán spravedli
vou svoji věc hájiti všemi prostředky.
Ze Sořije, 26. května. Oznamuje se n o v
srážka mezi Řeky a Bulhary po
bliže Rasilinosu. Útok Řeků byl odra
žen, ačkoliv zasáhlo do boje také jejich dělo-
střelectvo.
Fičev
Bulhařit
Spalajkovič
Gešo
Hestia
Řek
Bulhar
Řecko
Srbsko
Bělehrad
Spa
10
article
K řecko-bulharským srážkám u Nigrity.
Ze Soluna, 25. května. (K. k.) Král Kon
stantin odjel hned po svém příchodu automo-
bilem do Nigrity a prohlédl si tam řecké voj-
sko a jeho posíce. Král zvolil si za nový by
vilu Jakuba Modiana, ležící na hlavní cesti
do okolí a před dvěma lety vystavenou.
Mohamedání v Bulhary obsazeném území.
Ze Soluna, 25. května. (K. k.) Bulhar-
ské úřady vyzvaly Mohamedány
v území Sěru, Dramě, Kavalle, De-
mir Hisaru, Dedeagači a Drino-
polí, aby vstoupili do bulharské
armády. Mohamedáni poradivše se, prohlá-
sili, že vyhoví povinnosti vojenské v bulhar-
ské armádě za podmínky, že nebudou nuceni
bojovati proti svým souvěrcům.
Srbská vyznamenání
Z Bělehradu, 25. května. (K. k.) Úřadní
list uveřejňuje královský úkaz, jímž se pro-
půjčují četným důstojníkům za statečnost před
nepřítelem osvědčenou řádová vyznamenání
s válečnou dekorací, neb zlaté a stříbrné
medaile za statečnost. Korunní princ Ale-
xandr, princ Arsen, vojvoda Putnik, všichni
generálové, většina štábních důstojníků, 15
setníků a nadporučík jízdy Pavlovič obdrželi
nejvyšší vojenské vyznamenání, řád hvězdy
Karaďorděvičů IV. třídy s meči, princ Jiři
zlatou medaili za statečnost.
Modiano
Bulhar
mir
Arsen
Putnik
Pavlovič
Jiř
Soluna
Drama
Kavalle
Bělehrad
Kon
Dedeagač a Drina
11
article
Porta a otázka ostrovní.
Z Cařihradu, 25. května. (K. k.)Porta za-
slala prý, jak se proslýchá, svým velevv-
vyslancům cirkylář, v němž vyličuje
své stanovisko v otázce ostrovi
Srbsko-bulharská otázka hranic.
Z Bělehradu, 25. kyětna. (K. k.) Jak listy
sdělují, podá předseda ministerstva Paši
tento týden ve skupštině prohlášení vlády
srbské o srbsko-bulharské otázce pohraniční
Předseda ministerstva svolal proto na dnes
konferenci vůdců stran. Některé listy zazna-
menávají pověsti o nastávající anezi územ
armádou srbskou dobytých.
(Viz poslední zprávy.)
Port
Cařihrad
Srbsko
Bělehrad
12
title
Svatební veselí berlínské.
13
article
Z Berlina, 25. května. (K. k.)
Berlín
14
article
Připitek císaře Viléma na obřadní ho
stině zni: Moje milá dcerol Dnešního dne, kdy
opouštiš náš dům, děkuji Ti z celého srdce za ra-
dost, kterou jsi mně a matce vždy činila, za dlou-
hou dobu zářného slunečního světla, jimž jsi byla
mému domu. Dala jsi ruku svou a srdce své muži
ze šlechetného německého rodu knížecího a ze
šlechetného starého rodu německého. Pokud bude
zniti německá řeč a jak daleko bude zníti, bude
vypravovati o Velfech a Hohenzollernech, kteři
hráli tak markantní roli v dějinném vývoji vlasti
německé. Bylo Ti, jak málo jiným, přáno následo-
vati hlasu srdce svobodně a obdržeti muže, kterého
jsi sobě zvolila. Můj milý synul Svěřuji Ti naše
dítě. Chováme k Tobě oba nejúplnější důvěru, ž
se budeš o ní pečlivě starati, a že tato sluneční
zář vejde do Tvého domu. Kéž vedeš svoji do-
mácnost dle osvědčených vzorů svých předků, pra-
vým, starým, prostým německým způsobem a spo-
léháš na Boha, jak to stojí ve vašem hesle: Vše
z jeho ruky přijímati, dobré a zlě, s ochotou, nésti
břímě a přijímati s vděčným srdcem krásné dny
štěstí a radosti. Především však, přes vaše mládí.
bude vám zajisté brzy souzeno, sloužiti jiným
pečovati o jiné. Kéž tato úloha, ta nejkrásnější.
vyplní váš celý živoi, a kéž láska k jiným lidem
rozehřívá vaše srdce. Kéž vy oba, a Ty především
má milá dcero, jsi věrným ditětem v novém domě.
Vilém
Hohenzollern
bůh
nový dům
15
article
Prosím vás oba fobrácenk vévodovi a vévodkyi
z Cumberlandu) z celého srdce, abyste ráčili naše
dítě co nejmilostivěji vzíti do své ochrany a za-
hrnuli je do své lásky. Vše ostatní shrnuji v přánít
Bůh žehnej vám na vaší cestě životem, jejž dne
společně nastupujete. Ať žijí novomanželé! (Hurá
Hurál Hurál)
Angličtí královští manželé byli dopoledne pří-
tomni bohoslužbě vaanglickém kostele. Pak po-
snidal král Jiří a císař Vilém u důstojnického sboru
1. gardového pluku dragounů, načež se odebral
do Postupimi, kamž se dostavila též cisařovna, krá-
lovna anglická a ostatní knižata
Němečtí cisařští manželé, královští manžel
angličti a panstvo z Cumbellandu přibyli do Postu-
pimi a 7. hod. O 8.20 hod. jel vévoda z Cumber-
landu s chotí a dcerou Olgou. Němečtí císařšti
manželé doprovázeli své hosty na nádraží. O 8.30
hod. byla v královském zámku hostina, které s
zúčastnili královští manželé angličtí a knížata zde
ještě meškající.
Jiří
Vilém
Olga
Cumberland
Postupim
Cumbry
16
article
Porada zástupců české samo
správy v Plzni.
Porada zástupců české samo
správy v Plzni.
O nedostatcích a nepřístojnostech
v obvodu plzeňského ředitelství
státních drah.
V zasedací síni starobylé radnice plzeňské s
šli se v neděli 25. května dopoledne ve značném
počtu zástupcové okresních výborů, městských
rad a obecních představenstev z českého západu
aby se svými poslanci, zástupci Národní rady če-
ské a čelných našich národohospodářských korpo-
rací a institucí porokovali o jazykových a národ-
nostních nepřistojnostech, jakož i o hospodářských
požadavcích, které má český kraj vůči železničn
správě na západě království Českého.
Porada byla pokračováním akce, která slibné
byla zahájena v Plzni manifestační schůzí ze dne
12. prosince 1909 a pracovní její ráz a důkladná
předběžná příprava zaručily předem úplný její
zdar. Referáty o nedostatcích na dráze a požadav-
cích našich v ohledu národnostním i věcném byly
v osvědčených rukou poslanců dra. K. Baxy
M. Pokorného a vyzněly v úsudek, že nikte-
rak nezměníly se k lepšímu pro naše potřeby ne-
příznivé poměry v obvodu našeho ředitelství o
K Baxa
M Pokorný
Plzeň
okresní výbor , městský rada
národní rada če
17
article
r. 1909 a že tudíž je nezbytno, aby činnost dráhy
byla soustavně a stále sledována a aby vůči kaž-
dému novému pokusu zhoršit dosavadní stav bylo
vždy ihned důrazně zakročeno všemi činiteli
všemi prostředky.
Schůzi předsedali dr. Václav Peták, starosta
král. města Plzně a dr. Bernard Guldener, sta-
rosta okresního zastupitelstva v Plzni. Národní
radu českou zastupovali poslanec dr. Karel Baxa
a koncipista K. Harmach. Z řad poslaneckých
dostavili se pp. poslanci dr. Karel Baxa.
dr. F. Lukavský, dr. M. Mandl, M. Pokorný, dr-
Steidl, F. Svoboda, Josef Hucl, V. Prunar, F. Vod-
ňanský. Mimo to zastoupeny všecky politické stra-
ny, král. hlav. město Praha, města Domažlice, Kla-
tovy. Kralovice, Nepomuky, Plasy, Přeštice, Stra-
konice, Plzeň; okresní výbory: v Blovicích, Do-
mažlicích, Horažďovicích, Klatovech, Kralovicích.
Nepomuku. Přešticích, Rakovníce, Strakonicích
Sušici a Plzni; dále zemská jednota obchodních
gremií v Praze, jednota zřízenců drah v králov-
ství Českém, spolek českých úřadníků železničních
v Praze, svaz úřadnických spolků, Národohospo-
dářská jednota v Praze, Český zemský svaz cizi-
necký, Národní jednota pošumavská, Zemská jed-
nota živnostenských společenstev, poradní sbor če-
ských okresů, Národní rada česká v Českých Bu-
dějovicích, župní jednota živnostenských společen-
stev v Plzní, Obchodní a živnostenská komorav
Plzni. Klub českých obchodníků v Plzni, Místní
odbočka zemské jednoty zřízenců drah v Plzni.
doktor
Peták
Guldener
Baxa
K Harmach
F Lukavský
M Mandl
M Pokorná
Steidl
F Svoboda
Hucl
V Prunar
Plzeň
Praha
Domažlice
Kl
Kralovice
Nepomuk
Plasy
Přeštice
Stra
konice
Blovice
Horažďovice
Klatovy
Rakovník
Strakonice
Sušice
svaz úřadnický spolek
Národohospo
Český zemský svaz
18
article
Hospodářské družstvo českého západu, Místní od-
bor národní jednoty pošumavské v Plzni a Místní
odbor českých úřadníků železničních.
Shromáždění uvítal jménem pořadatelstva sta-
rosta dr. V. Peták a dal přečísti pozdravný při-
pis poslance dra. Podlipného, jménem ústředníh
výboru Národní rady české schůzi zaslaný.
Poslanec dr. Baxa přednesl referát o ja-
zykových a národnostn ích otázkách
na železných drahách, ukázal na příčiny, které za-
vinily, že v dopravě železniční během posledníc
dvaceti let germanisace tak bezohledně postupuje
a podal přehled požadavků, které v ohledu jazy-
kovém má národ český vůči železniční správě
Zemský poslanec M. Pokorný promluvi
potom o technických, komerčníc h
hospodářských nedostateích na tra-
tích, podrobených správě plzeňského ředitelství
Tresť jeho zevrubných výkladů obsahuje re s o-
luce, která byla jednomyslně přítomnými přijata
k návrhu referenta dra. A. Skřívana, koncipisty
král. města Plzně. Resoluce bude předsednictvem
schůze předložena příslušným činitelům správním
i politiakým. s
Druhá část porady věnována byla otázce d al-
šího společného postupu a organisaee
jeho a o tom důležité pokyny přítomným podal d
F. Kříž, tajemník král. města Plzně. Návrh o
ganisace přednesl říšský poslanec dr. Frant
Lukavský a předsednictvo schůze zmocněno
organisaci dle návrhu provésti
Na závěru schůze učinili projevy jednatel Na-
rodní jednoty pošumavské p. Titěra o pomě
rech na zněmčených drahách šumavských a prof
Klapálek, předseda Svazu českých úřadnických
spolků, o poměru úřadnictva k veřejnosti a ně
která přání vyslovil dr. K ohn z Plzně.
Poděkováním starosty dra. Petáka účastní
kům schůze, jemuž vřele odpověděl p. dr. Stei dl
byla schůze skončena.
doktor
V Peták
Podlipný
Baxa
A Skřívan
Lukavský
Titěra
Klapálek
Peták
Stei
Plzeň
hospodářský družstvo český západ
výbor národní rada
král . město Plzeň
svaz český úřadnický spolek
19
article
Resoluce, na schůzi přijatá, má toto znění:
„Zástupcové českých okresních výborů
městských rad z obvodu plzeňského ředitelství
c. k. státních drah, přítomní důvěrné poradě
dne 25. května 1913 v Plzni, pojednavše o ná-
rodnostních a věcných poměrech v obvodu to-
hoto ředitelství, usnášejí se na tomto osvědčení-
Vyslovujeme se co nejrozhodněji proti po-
rušování základních státních zákonů vůči če-
skému národu v železniční správě v zemích ko-
runy české. Neuznáváme nikdy dnešního fakti-
ckého stavu, který vytvořen byl s úmysly kraj-
ně nepřátelskými a zřejmě proti předpisům plat-
ného zákona a nesvolíme, aby byl kdy tente
stav vzat za základ pro uspořádání jazykových
a národnostních poměrů v železničním provozu
Houževnatost, se kterou Němci usilují o to, aby
co možná nejdéle uchovali si v železniční správ
svoji bezohlednou převahu a nespravedlivou, ni-
Němec
Plzeň
okresní výbor městský rada
20
article
V drobném prodejli
sanní čisle o sobě . . na S
večarní . . . . . . . Ba d k
Ve fálkách na venkově
ranní čislo . . . . . . . 10
večerní . . . . . . . . Bh
lnserátv
platí ne hotově napřed
Předplaceni a insarty příjíma
sdministrace v Marianské ul., a.
Tam nacházejí se tál
redakce, tiskárna a expodine
„Národnich Llstů-
Rukopisy se novracoji
Národnich
21
article
čím neodůvodněnou nadvládu, nutí nás, aby-
chom ustavičně všímali si událostí v železniční
státní správě a důsledně opět a opět dovolávali
se všemi zákonnými prostředky, aby i v tomto
odboru státní správy dostalo se českému národu
úplné rovnoprávnosti s národem německým.
Pokud jde o oblast plzeňského ředitelství
c. k. stáních drah v Plzni, pronáší k železniční
správě řadu požadavků jazykových a národnost-
ních, hospodářských, dále ve příčině lepších
vlakových spojení a končí-
Paragrafu 20. organisačního statutu ze dne
19. ledna 1896, jimž dekretována němčina za
služební řeč u c. k. státních drah a jenž zjevně
odporuje základním státním zákonům, využívá
ředitelství, vnucujíc nesprávným způsobem něm-
činu i českým stranám, do krajnosti
V krajích většinou německých a smíšených
obsazována jsou veškerá místa úřadnická a zří-
zenecká jen Němci, český personál tam usedlý
jest soustavně vypuzován a přesazován.
Této reciprocity není dbáno v českých kra-
jích a zvláště v Plzní. U ředitelství samého jest
nadpočetný počet úřadnictva německého a na
rozhodujících a vedoucích místech jsou téměř
jen úřadníci němečtí. Poměr tento neodpovidá
ani místním poměrům, ani poměrům na tratích
ředitelstvím spravovaných.
Dosazovaný a přijímaný německý personál
nemá potřebné kvalifikace a vystupuje národ-
nostně zaujatě. Z toho důvodu jednak nemůže,
jednak nechce učiniti zadost jazykové rovno-
právnosti ve styku s českým obecenstvem, čímž
ustanovení § 20., pokud jistá práva českému ja-
zyku zaručují, stávají se ilusorními.
Němec
Plzeň
22
article
Při přijímání personálu, zvláště úřadnického,
nehledí se tak k jazykové kvalifikaci žadatelů
německých jako českých. Také poměr úřadni-
ckých čekatelů německé národnosti k poměru
úřadnických čekatelů české národnosti jest pro
český dorost velmi nepříznivý a neodpovídá ani
celkovému poměru úřadnictva, ani poměru kilo-
metrů tratí českých a německých úřadníky ob-
sazených.
Takové jsou národnostní a jazykové poměry,
takové i hospodářské nedostatky v obvodu
plzeňského ředitelství. Opakujeme, že jsou ne-
udržitelny, neuznáváme jich, ohražujeme se proti
nim a se všim důrazem žádáme, by co nejdříve
byla zjednána náprava. O to budeme se přiči-
ňovati ze všech sil a to jak vzhledem k dobrým
právům naší národnosti a jazyka, tak zejména
i z důvodů dopravní služby samé, kde úřadni-
ctvo a služebnictvo svými výkony má sloužiti
a vyhovovati zájmům státních občanů.
50 let České Besedy v Liberci.
Z Liberce, 25. května.
(Od zvlášt, zpravodaje „Nár. Listů“.)
Po klidném průběhu sobotního zdařilého veče-
ra, jímž zahájena oslava 50letého výroči založení
České besedy v Liberci, zahájen byl dnešní vlastní
den jubilejní za auspicií neočekávaných a jen v
městě království Českého se zbujnělou německou
většinou možných.
Na budovu besedního hotelu „Národní dům“
ve kterém se veškerá slavnost jubilejní soustředila,
vyvěšeny byly dnes o 7. hod. ranní dva prapor
barvách zemských, prapory červenobílé, ale záhy
dostavili se do Národního domu dva městští poli-
cejní strážníci a jménem policejního komisaře Rin-
gelhahna vyzvali přitomného místopředsedu České
besedy p. Mráze, aby prapory byly s budovy od-
straněny, poněvadž prý policie bude plně zaměst-
nána dopoledne při průvodu Božího těla a nemohla
by ručiti za bezpečnost.
Mráz
Liberec
Český beseda
národní dům
23
article
Pan místopředseda Mráz žádal, aby mu roz-
kaz k sejmutí praporů a důvody tohoto opatření
poslány byly písemně, ale komisař Ringelhahn pro-
stě vzkázal, že to udělati nemůže a nedbal ná-
mitky p. Mráze, že o příkazu odstranění prapor
musí býti vyrozuměn předseda Besedy továrník
p. Zeliský. Dva policejní strážníci pak oba prapory
s Národního domu sami odstranili
Místostarosta p. Mráz zaslal neprodleně místo-
držitelství v Praze telefonicky telegrama
„Policie v Liberci prapory v zemských bar-
vách na Národním domě vyvěšené za příčinou
oslavy 50letého trvání spolku Česká beseda, od-
stranila, aniž nám dala předchozi písemné na-
řízení a tento čin odůvodnila. Protestujeme proti
tomuto násilnému jednání a žádáme, aby policii
v Liberci bylo nařízeno, aby nebránila vyvěšení
praporů v barvách zemských a žádáme za svo-
lení znovu je vyvěsiti.
Záhy do Národního domu k dnešní slavnosti
se scházející její účastníci byli zprávou o tomto
činu liberecké policie všeobecně a nemále pře-
kvapeni a dychtivě očekávali, jaká odpověď na
telegram p. Mráze přijde z Prahy.
Odpověď tato došla teprve po 3. hod. odpo-
lední. Mistodržitelství žádosti p. Mráze vyho-
vělo, rozkaz policejního komisaře Ringelhahna zru-
šilo a povolilo České besedě vyvěsiti praporyv
barvách zemských. Na Národním domě objevily
se pak neprodleně znovu prapory červeno-bílé
které vlály na něm do večera, kdy byly správou
Besedy sňaty
Mráz
Praha
Liberec
národní dům
Český beseda
národní dom
25
article
„Černý máj“ ve Vídni.
„Černý máj“ ve Vídni.
(Vzpomínka na krach v r. 1873.)
Bodří Vídeňáci, kteří jinak rádí potrpí si
na jubilea, v celku velmi skromně a ostýchavě
vzpomínali letos 40. výročí dvou událostí.
dosti těsně spiatých: světové výstavy a bur-
sovní katastrofy. Hrstka reminiscencí spíše
místního rázu mihla se tu a tam tiskem, ale
i tu mezi řádky bylo zřejmo, že tato vzpomín-
ka není z oněch milých a vzácných, jež dle
slov básníka „nemají soka, byť úsměv nebo
slzu tiskly z oka“
Je však pochopitelno, že nerado se vzpo-
miná ve Vídni historického skandálu. Osudný
květen 1873 na dlouho poškodil pověst Vídně
a to právě ve chvíli, kdy na světové výstavě
vítati měla cízinu a pochlubiti se zámožnosti
residenčního města. Jakoby všechny nepřá-
telské živly byly se spikly, tak to dopadalo
tehdy při zahájení výstavy. Krátce před ote-
vřením jejím vypukla stávka fiakristů a drož-
kářů a stěží urovnána stávka číšníků. První
den strašlivě zamokl, slavnosti byly pokaženy
a dojem, jaký z veliké části nedohotovená vý-
stava způsobila, byl velmi nevlídný. Vídeňský
tisk nechal stranou svůj lokální patriotisma
zle bouřil proti pořadatelstvu, jemuž vyčítal
blamáž před cizinou, neschopnost, švindla
jiné nepěkné vlastnosti. Pravým motivem však
k těmto útokům byla okolnost zcela jiná-
úžasná drahota, která ve Vídni zavládla.
Vídeňáci v domnění, že celý svět se na
ýstavu pohrne a přinese s sebou miliony.
Hrstka
Vídeňák
Vídeň
26
article
rázem zdražili nesmírně vše, nač jen kdo se
podíval. Pokrmy byly od 1. května trojnásob
tak drahé, byty v hotelích i soukromé vyhná-
ny do nestoudných cen. Neruda, který tehdy
vyslán byl za zpravodaje „Národních Listů“
napsal v prvním svém feuilletonu tolik: „Pro-
stý vídeňský řízek stojí 90kr., telecí pečeně 1 zl.
50 kr., hlávkový salát 60 kr., dva koláčky
(u pražského cukráře po 5 kr.) 60 kr., žejdlí-
ková sklenice piva 30 kr. — pětka je bez na-
jedení se pryč. Časopisy smluvily mezi sebou
křižácké tažení proti té hospodské drahotě —
ne k vůli cizím hostům, ale k vůli sobě, ne-
boť vídeňský journalista si také navykl jíst.
O drahotě bytů vypravují se věci ještě úžas-
nější. Malý pokojík ve čtvrtém patře — 200 zl.
na měsíc. Kdo v hotelu dosud platil zlatku
denně, nalezl náhle na dveřích svého pokoje
ceduli, že musí platit pětku. Summa summa-
rum — všeobecná nespokojenost z dosavad-
ního „finančního výsledku“ výstavy“. —
Světová výstava a s ní spojená drahot
měly neblahý vliv na stav vídeňské bursy.
V její zprávách už v prvních dnech květno-
vých čteme: „Čekalo se, že výstava přinese
haussu: když se tak nestalo, dochází šmahem
k realisacím, jež způsobují strašnou spoustu
v kursech. Bursiáni utikají houfně, nehledíce
už ani ke svým závazkům.“ —
Od 5. května neutuchají už Jobovy zprá-
vy z vídeňské bursy. „Vedle insolvencí, jež
udály se na burse vídeňské“ — tak čteme
v bulletinu ze dne 7. května — „dochází k
narovnáním za zády bursy t. j. částečně spro-
štění se závazků, částečně k bankrotu.“
Nejhorší však teprve mělo přijíti. Nade-
šel 9. květen, pátek, který v dějinách víden-
ské bursy právem nazván „černým pátkem“
Neruda
Jobův
27
article
Co nejčernější pesimismus ani netušil, co ni-
kdo očekávat se neodvážil, stalo se a rychleji
než kdo tušil. „Deutsche Zeitung“ napsala
onom dni: „Umrlčí komorou nazývána dnes
bursa, bojiště bylo poseto mrtvolami a raně-
nými a umíráček vyzváněl bez ustání těm
kdož více „nepřišli“. Takové množství padlých
nepamatuje ani nejstarší bursián. V bursovn
síni strhly se rvačky. Milionáři Rothschild
Schey a zástupcové prvních bankovních domů
byli do krve sbiti za všeobecného křiku: „My
se nedáme déle olupovat!“ Osoby, které po-
važovány za několikanásobné milionáře, staly
se obratem žebráky. Došlo k četným sebe-
vraždám a policie byla nucena o 1. hodině
bursu vykliditi a uzavřít.
Ve dvou dnech přes sto velikých firen
padlo za oběť bursovnímu krachu a ztráty
činily na 500 milionů zlatých ..
Bylo by nespravedlivo sváděti katastroh
vídeňské bursy jen na neúspěch výstavy: při-
spěla ovšem k tomuto kotrmelci bezpro-
středně, ale hlavní vinu na něm měly „starš
hříchy“. Od té doby totiž, co t. zv. „občan-
ské“ ministerstvo popustilo uzdu různým spe-
kulantům, zahnízdila se ve Vídni zimničná
horečka po penězích a s tím spojené zaklá-
dání větších i menších pokoutních bank a
ústavů, pracujících se švindlem. Bursovní hra
stala se strašnou sociální chorobou, epidemií
která zachvátila celou Vídeň. Veškeré třídy
společenské hrály na burse od nejnižších do
nejvyšších: knížata s miliony, kočí a sklep-
ník se stovkou, děvečka se zlatkou. Bursa za
pouštěla kořeny všude do společenského ži-
vota, a kam vnikly, podryly půdu povážlivým
Rothschild Schey
Bursa
Vídeň
Deutsche Zeitung
28
article
způsobem. Nebylo téměř nikoho, aby nemě
nějakou svou „tajnou lásku“. Bursa stala se
nebezpečným soupeřem malé loterii a hoky-
nářky hrály za pomoci „družstev herních“
Vídeň stala se městem bursy, kursovní lístel
nejčtenčjším listem — stala se slovem „her-
nou“ a regulátorem peněz. Tehdy peníze ve
Vídni byly bez ceny a poctivá práce byla se-
směšněna, neboť z lidí, kteří do nedávna nic
neměli, hrou na burse stali se přes noc bo
háči...
Dies irae však nadejítí musil! Na burse
se nahromadilo tolik papírů, že staly se bez
cennými a kaťastrofa nezbytnou. —
Panika, jaká po kritickém pátku 9. květ-
na mezi obyvatelstvem vídeňským vznikla.
byla nesmírná. Sdělují noviny tehdejší, že n
ulicích šla celá procesí hořekujících, prokl-
najících a zoufalých. Z méně intelligentních
málokterý byl si vědom příčin katastrofy; vět-
šina jich hrála prostřednictvím obskurních
bankéřů, kteří sami ruinovaní zavřeli své zá-
vody a prchli z bytů, aby vyhnuli se nepří-
jemným návštěvám zničených a ovšem i ná-
vštěvám soudním. Oním neblahým dnem počí-
naje, téměř po celý měsíc táhly se vídeňským
novinami lokálky, počínající slovy: „Oběť bur-
sovní katastrofy“ a vypravující, že v tom
tom bankovním komptoiru chéf firmy vypálil
si z revolveru střelu do hlavy nebo otrávil se.
Počátek těchto truchlivých události zahájen
byl na Ringstrasse, kde pokladník bankovního
domu Epsteinova skočil se třetího poschodí n
ulici. Prohrál na burse všechen svůj soukromý
majetek a rodinu přivedl na mizinu. V zá-
pětí na to zastřelil se v ložnici spoluchéf veli-
ké bankovní firmy Gustav Ritter, jehož ztráty
činily půldruhého millionu. Třetí obětí v jedi-
ném dnu byl truhlář, který přišel o všechny
své úspory a v zoufalství oběsil se v Prateru.
Bursa
Epsteinův
Ritter
Vídeň
Prater
29
article
Zákon o serii sebevražd neúprosně se u-
platnil. Za prvními šli další a tu teprve zjevno
bylo, kdo všechno na burse hrál. Podmaršálek
i jeho služka v zoufalství nad ztrátami, — ten-
to prý 50.000 zlatých, ona několik set zlatých.
— skončili jeden o druhém nevědouce v spo-
lečném bytu svůj život. A zatím, co tři banké-
ře vytáhli ještě za živa z Dunaje, dva až po
několika dnech byli vyloveni. Hrdinný teno
dvorní opery rovněž v té době přišel o všech-
no své zlato, vyjímaje onoho v hrdle, a ještě
prý byl rád, že soudy byl pardonován. Insol-
vence množily se tak, že úřadní listy nestačily
s vyhláškami; za jediný den bylo jich ke stu.
Vídeňský krach samozřejmě nezůstal ome-
zen na Vídeň; jeho účinky roznesly se dál, ja-
ko kruhy po hladině vodní. Bankovní firmy
strhly nyní pádem své „klienty“, tito, většinou
obchodníci, své dodavatele a překupníky. Ja-
ko morová rána přenášela se katastrofa vídeň-
ská dál a ohromila na čas všechen obchod
všechnu důvěru i mimo Vídeň. Že světová
výstava vídeňská dostala velikou ránu, ne-
třeba připomínati. A nebýti pomoci vlády —
vůči Vídni ovšem vždy ochotnější, než na pří-
klad dnes při finanční tísni tohoto království
— ještě daleko horšími katastrofami byl by
končil „černý máj“ ve Vídni.
Ale i tak dlouho a trpce naň vzpomínáno
a dost žije dosud osob, z nichž vídeňský krach
před čtyřiceti léty učinil zničené existence.
Dunaj
Insol
Vídeň