2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
26. května 1913. číslo 142.
4
article
Slavnostní dnešní valnou hromadu zahájil o 11.
hodině dopolední předseda České besedy továrník
p. Zeliský slovy:
Velevážené shromážděníl Připadl mi čestný
úkol, abych zahájil dnešní slavnostní valnou hro-
madu. Čině tak, pokládám za svou povinnost, abych
přivítal všechny milé a vážené hosty, kteří nás
poctili svou vzácnou návštěvou. Jsou to za Ná-
rodní radu a za Národní jednotu severočeskoup
Jindřich Nechanský. Spolek českých žurna-
listů, Ústřední Matice školská zastoupena míst-
ním odborem, městská rada v Turnově (náměstel
starosty města p. Koťátko), městská rada v Se-
milech (p. Vavruška), ředitel semilské filiálky Zá-
ložního úvěrního ústavu v Hradci Králové, místní
odbor národní strany svobodomyslné v Turnově
(p. Čapek). Beseda v Čes. Lípě. Beseda v Lito-
měřicích, všechny české spolky liberecké i okol-
ní, zejména z Horního Růžodolu, Občanská beseda
v Žehuni u Chlumce n. C. (p. Matzner), dlouholetý
starosta a čestný člen spolku p. MUDr. Šamá-
nek. (Srdečné ovace.)
Vítám i ostatní drahé přátele České besedy.
kteří zavítali do našeho středu, aby nám poznovu
podali důkaz, že se zájmem a porozuměním naši
národní činnost sledují, která, ač je to prá
menšiny, je přece tak důležita. Sémě před 50 léty
našimi zakladateli zaseté vzklíčilo a vzdor nepří-
zni osudu vzrostlo v mohutný strom a slibme si
i jménem svých nástupců, že nedopustíme, aby
nesvárem nebo lhostejností bylo dílo to ohroženo
Česká beseda zůstane pevnou baštou proti úto-
kům nepřátel. (Výborně! Potlesk.)
Předseda vzpomněl potom zesnulých členů Be-
sedy, jejichž památka byla uctěna povstáním.
Nechanský
Koťátko
Vavruška
Čapek
Matzner
MUDr
Šamá
Turnov
Hradec Králové
Horní Růžodol
Žehuň
Chlumec
Český beseda
spolek český žurno
městský rada
Be
5
article
Jednatel České besedy přečetl pak historii
50letého jejího trvání.
V jednatelské zprávě oceněny byly ke konei
zásluhy p. dra. Šamánka o Českou besedu, z
které vzdali mu přítomní povstáním díky a uspo-
řádali mu srdečnou ovaci.
Pan dr. V. Šamánek za ni vřele poděkoval
pravil, že je skutečně zapotřebí, aby se oživily
vzpomínky na minulost, která je příkladem, co
vše se dá dosíci podnikavostí a rozhodným jedná-
ním jak v národním, tak v hospodářském ohledu
Přišel do středu přítomných, aby se mohlo to, co
postrádá se v České besedě již několik let, mezi
niml vzpružiti; přišel vzbudit poctivou a dobrou
mysl, protože je toho zapotřebí v nejvyšší mířev
době, kdy naši nepřátelé neobyčejně promýšlenou
prací systematicky nás poškozují. V naději, že řeč-
níkova přítomnost a snad i jeho slova budou mo
takový kýžený výsledek míti, přišel, aby promlu-
vil o budoucnosti.
Šamánek
doktor
V Šamánek
6
article
Řečník vzpomíná minulosti České besedy, kte-
rá je dosti pestrá a vyznamná, neboť nebylo by
bez ní veřejné školy obecné, průmyslové školy po-
kračovací chlapecké i dívčí školy v Růžodole II.
hospodářské školy v Českém Dubu a jiných na
ohroženém národním území; nebylo by České zá-
ložny v Liberci a jiných institucí a podpůrných
spolků a všechny úspěchy, které dnes vypočteny.
nebyly by vůbec. Jedna vymoženost musila se spo-
jiti s druhou, aby jak národní, tak kulturní život
a hlavně také život hospodářský byl povzbuzen
a zmohutněn. Všechny tyto instituce zasahují čin-
ně jedna ve druhou a proto je nutno, abychom se
ponaučili z minulosti, co máme dělati v budoue-
nosti a čeho se v ní máme vystříhati.
Do budoucna je těžko prorokovati, ale řečníl
je přesvědčen, že je jeho povinností, aby přítom-
ným sdělil, co asi má za důležité úkoly, které chce
vykonati, pokud je mezi nimi zdráv a živ.
Víte, pravil, že vzdělávací prostředky libe-
recké české menšiny jsou přece ještě nedostateč-
ny: musí se zdokonaliti škola dívčí, neboť nynější
je jenom soukromá, která svými prostředky ne-
může vyhověti tomu, čemu chceme naše dívky
ženy naučiti. (Výborněl)
Růžodol II . hospodářský škola
Český Dub
Liberec
Český beseda
7
article
Je tomu už asi 4 léta, co jsme žádali o zřízení
odborné školy dívčí pro šití šatů a prádla. Němci
viděli, že je předstihujeme a hned, ačkoli mají in-
stitucí dosti, podali také žádost o zřízení stejně
školy německé. Žádosti ty byly ministerstvem pro
veřejné práce současně vyřízeny a měly býti také
současně obě školy otevřeny. Avšak intrikami
jistých vlivuplných úřadníků německých popu-
zených libereckými činiteli se stalo, že česká žá-
dost, už vyřízená a povolená, byla odložena a ta-
kový zuřivec německý v ministerstvu dovolil si
nalézti chloupek, ze kterého udělal skutečného
velblouda. Poslal tuto žádost k místodržitelstvía
tam sestavili komitét z úřadníků českých a ně-
meckých, kerý musil rozhodnouti, je-li tato škola
nutna. Referent poslal žádost tu s různými otázka-
mí zdejším úřadům, které to nechaly plně ležeti.
takže naše záležitost byla alespoň o 2 léta pro-
dloužena zásluhou zdejších německých faktorů,
Němec
8
article
Teprve volání po odčinění tohoto bezpráví se stra-
ny mé a se strany poslanců přece se podařilo, že
věc přišla k rozhodujícímu bodu a sice, že jsme
byli vyzváni, abychom dokázali, je-li česká škola
nutna neb ne. A tu se ukázalo, že my máme více
žákyň než Němci, ačkoli Němci využitkovali okol-
nosti, že jsme školy neměli, vzali všechny české
žákyně do své německé školy s chytrým před-
pokladem a záminkou, že veškeré tyto žákyně
jsou zaneseny u svých zaměstnavatelů s obcovací
řečí německou. Naším vyšetřováním se zjistilo, že
je mnoho českých žákyá ve školách německých,
ale lze doufati, že příštím rokem zápis ten lépe
dopadne. Prosím, abyste mne laskavě podporovali
v tomto díle, abyste, kdykoli děvčátko jde do
učení k zaměstnavateli, mně to laskavě oznámil
a adresu jeho udali, abych mohl míti všechny naše
divky v evidenci. Že škola česká bude nutnou.
doufám, že v budoucnosti se povolaní činitelé pře-
svědčí.
Němec
9
article
Ještě jiné úkoly máme. Jak vidíte, naše práce
v posledních letech poněkud ochabla. Již před
15 lety mluvilo se o zřízení Národní rady v Li-
berci. Vykonány k tomu již všechny přípravy
doufám, že pomocí našeho vzácného přítele, před-
sedy Nár, jednoty severočeské p. Jindřicha Ne-
chanského, se nám podaří tuto instituci založití
ve formě, která bude úplně vyhovovati, abychom
mohli všechnu naši práci, kterou musíme konati,
postaviti na podklad úplně zdravý. Jinak do našich
řad přijde zmalátnělost, znechucení práce a opu-
štění programu, který jako menšina, máme vůči
národu splniti.
Třetí úkol také již začal. Jedná se o zřízení
české reálky spojené s gymnasiem a na tu už s
horlivě sbírá.
Řečník kritisuje neslýchané poměry v naší říši
při zřízování českých škol, a dodává, že tato žádost
leží ve stolku ministerského předsedy již 6 leta
že nezbývá, nežli konati přípravy dále, aby, až na-
stane jasnější okamžik u vlády, mohlo se uskuteč-
niti dílo, kterého se Němci tak bojí.
Proč to, pokračuje řečník, vše povídám? Ch i
tímto vylíčením našich poměrů nynějších a budou-
cích povzbuditi členy Besedy k nové práci.
Když se naučíme trochu sebezapření, když na-
učíme se bráti ohled na druhého, naučíme se sná-
šenlivosti, potom budeme silnějšími vůči našim uti-
skovatelům. A jsem přesvědčen, že, když podržíme
zásady ty, zásady síly, vytrvalosti, dobré vůlea
ochoty pracovati ve prospěch všeobecného zájmu
potom zajisté zvítězíme v tomto zakletém Liberci.
Ať žije vaše budoucí práce. (Bouřlivý potlesk
pochvala v celé dvoraně.)
Po 5minutové přestávce, kterou byla schůze
předsedou přerušena, promluvil slavnostní řeční
p. dr. Hlíňák.
Jindřich
Němec
doktor
Hlíňák
Liberec
národní rada
10
article
Vylíčiv, co vše Česká beseda vykonala v ohle-
du národním, kulturním i hospodářském, uvedl
že našla, když toho bylo třeba, vždy všecky své
členy pohotově, kteří lnuli k ní s příchylností
přízní a láskou, za což jim děkuje. Dále děkuje
českým městům, okresům, spolkům, organisacíma
jednotlivcům za to, že bohatě liberecké Beseděk
její práci přispívali, zejména král. Praze, která pa-
matuje na ni do dneška každého roku, českým
ústavům peněžním, městské spořitelně v Jičíně.
České záložně v Liberci, záložně v Jilemnici a na
Král. Vinohradech. [Výborně! Potlesk.)
Řečník oceňuje neúnavnou a klopotnou práci
besedních pracovníků a nabádá k jejich následo-
vání. Jen zůstaneme-li věrní odkazu těchto svět-
lých vzorů, jen tak za 50 let bohdá šťastnější po-
tomci budou moci říci: Dobrý boj jsme dobojovali
přízní a láskou, zacož jim děkuje. Dále děkuje
a čest svého plemene. Věčná jim pamět. (Výborné
Potlesk.)
Předseda továrník p. Zeliský sdělil, že zakla-
datel Besedy probošt na Mělníce P. Bernat
omluvil svoji nepřítomnost poukazem na svoje stáří
(78 let) a brzkou operaci, které podrobí se v Praze
na klinice p. prof. Deyla. V srdečném přípise ujistil
však, že upřímně raduje se nad zdarem šťastné
myšlenky, jež před padesáti lety podobala se ne-
patrnému zrnu hořčičnému, ale nyní vyrostlau
veliký, rozvětvený strom, plný požehnání a zdaru.
K dopisu připojil 100korunový dar jako ekvivalent
výloh, které by cesta do Liberce vyžadovala.
Výbor České besedy usnesl se na dopis ten
odpověděti telegramem, jehož znění přítomní
schválili.
Král
profesor
Deyl
Praha
Jičín
Liberec
Jilemnice
Mělník
Český beseda
11
article
Předseda p. továrník Zeli ský: „Ukončuje
dnešní památnou valnou hromadu, děkuji srdečně
všem za pozornost a účast, se kterými jste jedná-
ní provázeli a provolávám další činnosti České be.
sedy do nových 50 let upřímné „na zdarl“. („Na
zdar!“; všeobecný potlesk a pochvala.)
O 1. hod. odpolední zasedli účastníci slavnost
ve velké dvoraně besední ke společnému obědu
který uchystal hotelier Národního domu p. Ferd
John a postaral se také o vzorné jeho obslou-
Při hostině proneseny četné zdravice. Jménen
Národní rady a Národní jednoty severočeské učí-
nil tak p. Jindřich Nechanský. Pan Sukdo-
lák pozvedl číši ke zdaru přívrženců České be-
sedy. Pan Prell vzpomenul největšího dobrodin
ce České besedy liberecké, král. hlav. města Pra-
hy. Místopředseda České besedy p. Mráz pro-
nesl zdravici české žurnalistice,, za kterou odpo-
věděl p. redaktor Sejk z Prahy a t. d.
John
Nechanský
Sukdo
Prell
Mráz
Sejk
Český be
Praha
Český be
národní dom p
Jménen národní rada
Český beseda
12
article
Potom přečteny pozdravné telegramy a pří-
pisy které zaslali zejména: starosta král. hl. města
Prahy jménem městské rady pražské s obnosem
50 korun místo výloh, spojených s vysláním dele-
dáta, městské rady: na Král. Vinohradech. Vyso-
čanech. Semilech. Pardubicích, jménem výkonného
výboru české strany agrární posl. A. Švehla, před-
sednictvo Ústřední Matice školské, předsednictvo
České obce sokolské. Národní rada v Č. Budějovi-
cích (dr. A. Zátka), Klub českých turistů v Praze.
českoslovanský spolek„Bratrstvo“ ve Frankobrodě
n. M., „Palacký“ v Norimberce. České besedy
v Trutnově, Duchcově, Ústí n. L., Slovanská beseda
v Karl. Varech. Hosp.-čten. beseda pro Světlou
a okolí, čten.-ochot. beseda „Bozděch“ ve Vršo-
vicích, divad. spolek „Hálek“ v Nymburce, pěvecké
kvarteto „Ještěd“ v Praze, spolek „Ludmila“ v
Pardubicích, místní odbor č. O. B. v Ml. Bole-
slavi, spolek dívad. ochotníků „Antonín Marek
v Turnově, míst. odb. N. J. S. pro Českou Lípu
a okolí, odbor Č. O. B. v Pardubicích.
Král
A Švehla
A Zátka
Palacká
Bozděch
Hálek
Bol
Antonín Marek
Praha
Semily
Pardubice
Č . Buděj
Norimberk
Trutnov
Duchcov
Ústí
Světlá
Nymburk
Ještěd
Turnov
Č . O
český strana
Český beseda
spolek „ Ludmila
Český Lípa
13
article
Blahopřejné přípisy zaslaly dále veškeré české
spolky liberecké, spoluzakladatel Besedy p. Jos
Šulc, farář v Ranné u Loun, dp. Jindř. Langner
účetní oficiál Fr. Fyrychtr ve Vídni: bývalí členové
Besedy Jos. Eger a Jos. Lhota, p. Häusler, redakce
„Hané“ v Kroměříží atd.
Večer o 8. hodině konala se v besední dvo-
raně slavnostní akademie, na které člen opery
Nár. divadla v Praze sleč. Marie Šlechtova za-
pěla arii Terinky z opery „Jakobín“ a „Ukolé-
bavku“ z opery „Hubička“, za které odměněna
byla bouřlivou dlouhotrvající pochvalou. Hejdu-
kovu báseň „Neslyšíš?“ přednesla slovy procítě-
nými sleč. Šimáčkova z Nymburka, p. Frant.
Kolář z Pardubie zapěl arii „Vladislava“ z opery
„Dalibor“ a dvě Fibichovy písně, a smyčcové kvar-
teto z Nymburka (pp. Juren. Kohn, Kumprecht
dr. Šrámek) 2 skladby dra. A. Dvořáka a dvěp
Čajkovského, načež sl. Šimáčkova, pp. J. Pospíšil
z Nymburka a Minář sehráli „Intimní scénu z pří-
tomné doby římské. Výkony všech účinkujících
byly velice zdařilé a odměněny byly všeobecnou
upřímnou pochvalu. Doprovod zpěvních čísel ob-
staral mistrně p. Juren.
Po akademii koncertovalo nymburské kvar-
teto, při jehož produkci rozproudila se v besedních
místnostech nejsrdečnější zábava.
Šulc
Jindřichův
Langner
Fyrychtr
Häusler
Šlechtův
Hubička
Hejda
Šimáčkův
František
Kolář
Pardubie
Vladislav
Dalibor
Fibichův
Juren
Kohn
Kumprecht
doktor
Šrámek
A Dvořák
Čajkovský
J Pospíšil
Minář
Ranná u Louny
Francie
Vídeň
Jos
Eger
Lhota
Haná
Kroměříž
Praha
Nymburk
národní . divadlo
15
title
Politický přehled.
16
article
Země české.
Země české.
Osmimilíonová půjčka zemská.
Záchrana zemského hospodářství prot
německo-obstrukční zemězradě jest německé-
mu tisku, především „Prag. Tagblattu“, sol
v očích, i pokouší se proto orgán unáhlené
německé Sibilly, dra. Urbana, nasypati prachu
do očí veřejnosti. V sobotu večer blamovala
se některá z národohospodářských celebrií
„Prag. Tagblattu“ brilantní neznalostí spoři-
telního regulativu, který jest pro půjčku Měst-
skou spořitelnou, zemi poskytnutou, směro-
datným, i žádal na Městské spořitelně konto-
korentní půjčku, jakou až dosud vždy posky-
tovala zemi Zemská banka a ještě dnes Urba-
novy námitky, že kontokorentní půjčky Zem-
ské banky poskytovány byly zemi na jiném
základě, aniž by nahlžel, že základy Zemské
banky a základy Městské spořitelny jsou do-
cela jiné. Klasické jsou námitky „Tagblattu“
že zemský výbor uzavřením této půjčky za-
sáhl do ústavních práv zemského sněmu, ač-
koli oprávněnost zemského výboru k této
půjčce nad slunce jasněji vysvítá z § 26.
§ 28. zemského zřízení, ježto jedná se o běž-
nou správu zemského jmění a zemský výbor
v té příčině zastupuje sněm ve všech právních
jednáních. Z tohoto ustanovení vyplývá nejen
oprávněnost, ale i přímá povinnost zemského
výboru postarati se o nepřerušený chod zem-
ského hospodářství, k němuž náleží výkony
všech žalovatelných platů až do nejzazších
možností. Zemský výbor, kdyby se nebyl po-
staral o tuto osmimilionovou půjčku, nebyl
by vyčerpal jednu z možností, zabrániti, aby
nedošlo k nějaké žalobě proti zemské správě.
Praga
Urbano
Praga
17
article
Kdyby tak nebyl učinil, nebyl by se mohl
nynější zemský výbor postaviti zodpovědnost
sněmu, kterouž jest povinen i sněmu po pří
padě příštímu, a nebyl by měl odpovědi k ná-
mitce, že nevyčerpal všecky možné prostřed
ky k zabezpečení solvence zemských pokla-
den pro platy, k nimž jest zákonná povinnost
V každém ohledu jest tato úvěrní transakce
bezvadna pro věřitele i pro dlužníka a nen
nejmenší pochyby, že železná právní i úvěrní
jistota jest největší její překážkou v očích
Urbanovců, jichž orgán pozbývá veškeré ob-
jektivnost i v autokritice. O tom, že půjčk
poskytnuta Českému království, není nejmenš
pochyby.
Patrně neví, jak jest směšným, když háj
úsťavní práva sněmu jménem strany, jejíž je-
diným úsilím po celé trvání nynějšího sněmu.
jest vykonávání těchto práv mařiti. Jak vy-
soko stojí nad touto podvratnou fanatičnost
německé obstrukce, nad bezhlavostí a zasle-
peností jejích vůdců většina zemského výboru
svou obezřelostí, obětavostí, neúmorností
bystrostí, nemůže býti tajno ani lepším lidem
v táboře Urbanově, a nevíme, zdali mu neli-
chotíme domněnkou, že sám je přesvědčen, že
je-li kde půda bezpráví, násilí, vědomé zhou-
by země, nachází se pod nohama jeho vlast-
ního tábora.
Jako českou zvláštnost uvésti možno mí-
nění národně-sociálního orgánu o nové zem-
ské půjčce ve včerejším jeho vydání, který
tento skvostný ripost, jímž se dru. Pinkasoví
podařilo odtíti německý sek po české hlavě,
snaží se v české veřejnosti snížiti škemráním
na vázání kapitálu, který prý jinak mohl zů-
stati volný pro hospodářské podnikání. Takhle
vypadají naši radikální oposičníci — vždycky
v českých zádech, když čeští zapasníci stolí
čelem proti Němcům. že mluví „České Slo-
vo“ o půjčce jako následku české positivn
politiky, za to zaslouží, aby mu ruku stisk
— sám dr. Schreiner.
Urbanův
Pinkasový
Němec
doktor
Schreiner
Český St
18
article
Ze Slezska
Ze Slezska
(Německé snahy po správní odluce
Slezska od Moravy. — Příspěvek ke
shodě česko-polské v kompromis k o-
becním volbám v Polské Ostravě.)
Ideálem slezských Němců jest úplná správní
odluka od Moravy. Proti našemu odporu bylo jim
před nedávnem povoleno poštovní a telegrafní
ředitelství v Opavě, a s tím udělala „Nordmarka“
tak dobré zkušenosti, že páni ji representující se
již ani dočkati nemohou až bude pro Slezsko zří-
zeno také samostatné ředitelství železniční, vrchní
zemský soud a až Slezsko vybaví se také z moci
moravsko-slezské finanční prokuratury v Brně.
Samo sebou se rozumí, že za účelem dosažení těchto
cílů, neštití se Němci žádných prostředků. Nej-
nověji použili domnělého počešťování státních drah
a finanční prokuratury. Pokud se týče státních
drah, nemůže býti odpornější komedie nad onu, již
hrají representace města Opavy a Bruntálu, jež do-
konce se usnesly již na příslušných protestech.
Němec
Nordmarka
Slezsko
Morava
Ostrava
Opava
Brno
Bruntál
19
article
Bruntál nemá jistě příčin ke stížnostem a nadutá
Opava, která bez peněz českého venkova by musila
zkrachovati, tím méně. Má-li kdo příčinu si stěžo-
vat, jsme to v přední řady my, jichž jazyk z opav-
ského nádraží stejně jako z nápisů státních úřadů
a železničních lístků vůbec jest vymýcen. S finanění
prokuraturou jest to obdobné. Z jednoho českého
podání dělá se nehorázný křik, tisíc podání něme-
ckých rozumí se samo sebou. Se soudy slezskýml
jest německá komedie na vrcholu. Do Bílska se
totiž dostal soudce. Polák, jenž ohrožuje německý
ráz města, německé obyvatelstvo nemá k němu
důvěru atd. A přece Bílsko má ve svém soudním
obvodu 22.854 Poláků vedle 28.639 Němcůl Ve
Frýdku jest 6410 Němců a 44.223 Čechů a okresní
soud jest úplně německý. To dle německého názoru
jest zcela správné, ačkoliv jest fakt, že české oby-
vatelstvo nemůže míti k německým soudcům důvěru
poněvadž jsou jazykově nekvalifikovaní. Na př
soudce dr. Köhler překládal v jisté při slovo „Kosa“
na „die Ziege“, ale to nikterak nevadí jeho kvali-
fikaci pro Frýdek. Zdá se, že Němci cítí nynější
dobu za dosti vhodnou k tomu, aby za „zachránění
státu“ v nedávných těžkých dnech si opět dali dů-
kladně zaplatit. Uzná-li vláda za nutné jim něco
dáti, nemáme nic proti tomu, ale velmi rozhodně
bychom si vyprosili, aby jim platila našimi a pol-
skými krky. Ostatně do věci mají co mluviti vedle
českých také polští poslanci a my jsme jisti, ž
také těm nebude lhostejno, jestliže by vláda chtěla
vydati Slezsko na milost a nemilost prušácké
„Nordmarky“ .
Polák
Němec
Čecho
doktor
Köhler
Bruntál
Opava
Bílsko
Frýdek
Němcůl
20
article
Srbsko po válce.
Srbsko po válce.
Balkánské státy měly a mají jistý druh přátel
starostlivých o jejich dobro, kteří je tak hned
neopustí. Když se schylovalo k válce, tito přáte-
lé prohlašovali, že vůbec není možna, poněvadž
ji útočící státy hospodářsky nevydrží (nehledě
ani k ohromnému nebezpečí porážky, do něhož se
vrhají). když už válka vypukla, předpovídalo ses
téže strany, že její průběh bude celkem neodvislý
od vůle válčicích stran, poněvadž prázdné poklad-
ny je záhy donutí složit zbraň; a když už konečně
balkánský čtyřspolek udělal opravdu co mohla
ještě více, odepřev cialě jenom jediné, totiž příle-
žitost, aby mohla zasáhnout, když už se o válce
opravdu nedalo prorokovat nic, tatáž dobrá srdce
strachují se aspoň o budoucnost, a to jak vítěz-
ných států, tak i krajů jimi vysvobozených, a mají
sem tam dokonce odvahu tvrdit, že jim vlastně
pod tureckou správou bylo lépe.
Všecka ta starost j enaprosto zbytečná a bylo
by dobře ji věnovat raději poměrům rakouským
a uherským. Balkánským státům povede se po
válce tak dobře, jako se hospodářsky osvědčily
za války. Triumíy národní energie, kterých do-
byly, budou jim novým mocným popudem k dalš
soustředěné činnosti, ale stejně budou v nichi
dále působiti cenné vlastnosti, pomocí kterých
vítěznou válku už připravovaly. Jmenovitě Srbsko.
Srbsko
21
article
Vídní a Pešti nejbližší a proto nejvíce tupené,
slibuje do budoucnosti to nejlepší.
Vídeňský národní hospodář O. Neurat
(Serbiens Erfolge im Balkankriege, Vídeň 1913)
přináší pro to řadu důvodů, vzatých jednakz
posledncíh let před válkou, jednak ze stavu srb-
ského národního hospodářství za války. Že Srbsko
svůj dosavadní hospodářský zápas s Ra-
kouskem — vlastně s Uhrami — vyhrálo,o
tom už asi není pochybnosti. Rakouský export
počal býti v Srbsku zatlačován, a to jmenovitě
Německem, už od r. 1892, ke srážce došlo však
až r. 1906. Z Vídně nechtěli Srbsku dovoliti celn
jednotu s Bulharskem, v čemž Srbsko ustoupilo
za to však vzepřelo se vnucované objednávce
rakouských děl a koupilo je ve Francii. Rakousko
odpovědělo zavřením branie proti srbskému do-
bytku a zvířecím produktům.
Jak se při tom vztahy Srbska k cizině utvá
řily, ukazují následující číslicen
vývoz v do
Rak.-Uh. Italie Německo Belgio
1905 42 0.7
26.6
s3
1907 16
40.40) 16.
1908 28 45
20.n
dovoz v % z
11.6
Vídeň
Pešť
Srbsko
Ra
Uhry
Německo
Bulharsko
Francie
Rakousko
Německo Belgio
národní hospodář O . Neurat
24
article
28s0
z82
Rakousko bylo nezvratně přesvědčeno, že malý
soused musí povolit. Zapomnělo však na obchodni
talení Srbů a potom na to, že národ, jenž teprve
vyrůstá z naturalního hospodářství, dovede velmi
dlouho snášet třebas i značné obmezení importu
a exportu. Ostatně nebylo ani třeba odříkání. Do-
ba konfliktu dala vznik celým odvětvím průmyslu.
jmenovitě cukrovarnictví a textilnictví, a srbský
obchod s překvapující rychlostí navázal styky na
západě. Ze dvou třetin všeho srbského dovozu
klesl rakouský podil r. 1907 na pouhou jednu
třetinu. A zatím vykonával srbský dobytek dlou-
hou cestu přes Solun, anebo se maso počalo zpra-
covávat v domácích továrnách. Výsledek byl, ž
r. 1907 stoupl export ze 70 mil. dinárů na 81 mil.
a import z 50 mil. v lelech předchozích na 71 mil
Protirakouská nálada v Srbsku spolu s národním
sebevědomím nalezla v těchto výsledcích mocné
podněty — stejně jako se tehdy, arci mocně, po-
cítila cena, kterou by měla pro Srbsko v la st n
cesta k Adrii.
Srba
Adrie
Rakousko
Soluna
Srbsko
25
article
Zmíněné číslice za války ovšem klesly na
minimum, je však odůvodněno očekávání, že hned
po uzavření míru rychle dosáhnou, ano překročí
dřívější výšku. K poruchám v úvěrnictví, jako
bez války nastaly v Uhrách a v Haliči, nedošlo
poněvadž zavčas vyhlášeno moratorium. Obtíže
způsobí po uzavření míru leda sháňka po zahra-
ničních platebních prostředcích. Poruchy v prů-
myslu nemají velkého absolutního významu proto,
jelikož je industrie vůbec ještě nevyvinuta. Srbské
státní finance i správa monopolu, která
splácí státní dluhy, byly v posledních letech ve
stavu příznivém a opravňují vyhlídky na snadné
opatření půjček v cizině. Národní banka uveřejňo-
vala během války bezvadné výkazy a nepřekroči-
la v ničem svůj statut. Celkem měla srbská vlá-
da na počátku války k disposici nejméně 150 mil.
zahraničních platebních prostředků, ke kterým
během války přistoupilo 18 mil. pařížské půjčky.
Uhry
Halič
národní banka
27
article
Byli tedy Srbové na válku finančně lépe příprave-
ni než Bulhaři
Na veliký prospěch jim ovšem bylo, že ji začí
nali s naplněnými stodolami a s mužstvem schop
ným značného odříkání. Soustava zadrugy zabrá
nila nejhoršímu nedostatku pracovních sil, a vý-
borný vojenský materiál v poli dobře snášel ne-
snáze zásobování, ano způsob, jak se místy do-
vedl obejíti bez trainu, znamenitě v neschúdném
terrainu přispěl k úspěchu války. Dobytek ovšem
trpěl velice, a v druhé polovici války bylo nutno
nakoupiti v cizině množství píce. O srbské výzbro
ji je známo, že byla výborná; střelivo vyrábělo
Srbsko z částí samo, tak že mohlo vypomoci Bal-
harsku.
Srba
Bulhar
Bala
28
article
V krajích válkou nabytých budou
obyvatelé především osvobozeni od feudálníh
systemu, který tam až dosud panoval. Tento
foudální system spolu s právní nejistotou, nedosta-
tečnými komunikacemi a ovšem i sozháranými po-
měry politickými byl tam ode dávna překážkou
rozvoje. Na jaře i na podzim řádí tam záplavy.
které ničí cesty a rvou nebo zanášejí pole. Z ne-
dostatku dopravních prostředků nechávají se tam
lesy ladem, kdežto u měst se zase pustoší; země-
dělství a chov dobytka stojí velmi nízko. Srbsko
nedostane sice tak úrodné kraje jako Bulharsko.
pře to však při racionálním hospodářtví území jimi
získaná teď rozkvetou. Už dnes se odtud vy-
váží obilí, tabák, opium, zelenina, dobytek, kůže
vlna a sýr. V okolí Nového Pazaru a Mitrovice je
vyvinut chov dobytka, na Kosovu poli také chov
koní, kdežto v okolí Prištiny. Skoplje a Kumanova
rodí se hojně obilí. Je zde také hojnost vodních
sil, potom uhlí i ložiska rudy. Všecko čeká teprve
na vykořistění
Mitrovic
Kosův
Srbsko
Bulharsko
Nový Pazar
Priština
29
article
Srbská vláda nejprve ovšem provede agrárn
reformu. Usadí opět-všecky srbské emigranty, kteřt
mají ještě výkazy o vlastnictví, a z nynějších ture-
ckých vlastníků také ponechá jen ty, kteří je mo-
hou předložit. Ostatní sedláci budou vyvazeni
doplněni přistěhovalci ze Srbska, kterým se po-
skytnou výhody. Očekává se, že se přistěhují
srbští vystěhovalci z Ameriky, kteří se nyní vrátil
bojovat za svobodu, a že se podaří zadržeti v zemí
i oněch asi 10.000 saisonních dělníků, kteří dosud
co rok odcházeli přes Bulharsko do Rumunska na
žně. K tomu arci musí přístoupiti družstevnictv
i vybudování komunikací a organisace peněžnictví
kterou už zakládají filiálky srbských i zahranič-
ních, také bosenských bank. Škody válkou způso-
beně se napraví snadno, za to rozdíly v hospoda-
ření jsou tak značné, že to bude trvati desítiletí
než nabude Srbsko homogenní hospodář-
ské struktury.
Srbsko
Amerika
Bulharsko
Rumunsko
30
article
Takto posílené Srbsko uzavře pravděpodobně
celní spolek s Černou Horou, jenž ostat-
ně nebude asi obmezen jenom na hospodářské zá-
ležitosti. Za to celní spolek mezi Bulharskem
a Srbskem nezdá se už tak pravděpodobným
neboť neudrží už Srbsku jediného východiska k
moři a není také odůvodněn hospodářskými pomě-
ry obou států. Ty jsou velmi podobné, takže vý-
měna statků je nepatrná. Jako jediný důvod pro
celní jednotu, ovšem důvod významný, zbývá okol-
nost, že silnější strana dovede při obchodních
smlouvách docíliti výhodnějších podmínek, což by
přirozeně platilo hlavně vůči Rakousku,
Uvádíme ještě autorův soud o balkánské válce.
poněkud jiný nežli pronášejí orgány, živené z ma-
darského pramene pana Kánie. „Srbové, Bulhaři a
Řekové jsou plonýry kultury. Tito národové
nevpadli do pokojné, mírumilovné země, nýbrž do-
byli území, ve kterém vládla turecká minorita
která je nedovedla spravovat a organisovat. Ukrut-
nosti, které se při tom udály, budou na konečném
výsledku této barbarské války za několik desítiletí
stejně málo patrny, jako hrůzy třicetileté války n
K. H.
kultuře osmnáctého století.
Kánie
Srba
Bulhar
Řek
Srbsko
Černá Hora
Bulharsko
Rakousko
31
article
Ze strany.
Ze strany.
Místní organisace národní strany svobodo-
myslné v žižkově ve snaze informovati své člen-
stvo o posledních politických událostech, svoláv
na dnešní pondělí 26. května na 8. hod. večern
do hostince »U bílého beránka« v Žižkově, Rohá-
čova ulice členskou schůzi s programem
»Poslední politické události a dalš
osud služební pragmatiky státní ch
zaměstnanců«. Referenti: říšský poslanec
Kratochvíl a gen. tajemník strany F. Sts.
Kratochvíl
F Sts
Žižkov
organizace národní strana svoboda
Rohý
32
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Klofáčova bulharská dodávková aféra
Již delší dobu vine se sloupci českého so-
ciálně demokratického a také jiného tisku
řetěz zpráv, které velmi z blízka dotýkají se
pana posl. Klofáče. Jedná se o prostějovsko-
sofijskou aféru komisionářskou, o doporu
čení posl. Klofáče, kterým opatřen by
bývalý národně-sociální redaktor, později ob-
chodník v Prostějově, br. Němec, aby v S -
fiji vyagitoval na tamní vládě dodávku pro
německé konfekcionářské firmy v Prostějově
Právě proto, že jednalo se o velmi vážná na-
řčení, potřebná důkazů se strany žalobců i od-
povědí obviněného, nezúčastnili jsme se no-
vinářsky této aféry, ponechávajíce si o věci
promluviti až do chvíle, kdy zjednáno bude
celé věci jasno. Jelikož však včerejší „Práve
Lidu“ dovídá se „prý se strany hodnověrné
že do záležitosti té — kdož ví, jakým řízenín
— byl zapleten také posl. dr. Kramá
jenž rovněž dal svůj podpis na doporučen
německé prostějovské firmy“, (doslovný citát
z Pr. Lidu) — — jsme nuceni prohlá-
siti, že posl. dr. Kramář svůj podpis n
doporučení německé prostějovské fírmy nedal
a že dán byl jeho podpis bez jeho vědomí, be-
jeho souhlasu, a že se o svém podpisu dověděl
k svému největšímu rozhořčení až teprve
protestu prostějovských Čechů, který mu by
zaslán.
Klofáčův
Klofáč
Němec
doktor
Kramá
Kramář
Čecho
Prostějov
33
article
— Jmenování. Řediteli státního gymnasia ve
Valašském Meziříčí, Viktoru Navrátilovi, by
při odchodu na vyžádaný odpočinek propůjčen titu
vládního rady.
— Ministr orby Zenker odjel včera ráno do
Pisku, aby si prohlédl hřebčinec a hříběcí stájev
Novém Dvoře. Pak prohlédne si rolníckou škole
a obě pokračovací školy v Písku.
— České umění hostem v Londýně. „Britsk
společnost malířů“, navázavši přátelské styky se
členy Jednoty umělců výtvarných v Praze, dožá-
dala prostřednictvím svých delegátů pánů Louia
Weirtera a Kenneth Blackmora výbor Jednoty
aby se postaral o účastenství českých malířů na
letošní výstavě v Křišťálovém paláci v Londýně
což se má státi u příležitosti anglické a německé
výstavy, při které by české umění bylo hostem
v uměleckém oddělení anglickém. Učiněné propo-
sice zmíněných pp. delegátů daleko převyšují onu
benevolenci, kterou českým umělcům vyšla vstříc
vláda rakouská při nedávné výstavě anglorakouské
tamtéž. České oddělení malířské bude umístěnov
Křišťálovém paláci s pozorností, jaká přísluší po-
zvaným hostům. Díla figurální jsou zvláště žádoucí.
kdežto na modní výstřelky se nereflektuje.
— Valná hromada Jednoty samosprávných
úřadníků obecních a okresních v král. Českém koná
se dne 8. června v Praze u Vejvodů přesně o 10.
hod. dopol. Před tím dne 7. června večer o 8. hod.
koná se tamtéž schůze výborová, k níž mají přístup
členové Jednoty, pokud se dříve již do Prahy
dostavili. Po valné hromadě odpoledne projektui
se, bude-li příznivé počasí, vyjíždka parníkem do
Navrátil
Zenker
Weirter
Blackmore
valašský Meziříčí
Pisco
Písek
Londýn
Praha
Vejvoda
34
article
Zbraslavi
— Oslava 50leté působností c. k. reálného
gymnasia v Chrudimi. V těchto dnech rozeslány
byly přihlášky ke sjezdu všech žáků chrudim-
ského gymnasia, který ve slavnostních dnec
50letého jubilea 27.—29, září 1913 bude se konati
v král. věnném městě Chrudimi. Slavnostní výbor
dovoluje si upozorniti, aby pánové, kteří přihlášku
svoji zpět dosud neposlali, tak učinili co nejdříve.
poněvadž v době nejbližší počne se tisknouti jub.
Almanach, který vedle Dějin chrudimského škol-
ství, Dějin padesátiletého trvání ústavu a Vzpo-
mínek obsahovati bude seznam (adresář) všech
bývalých žáků ústavu od r. 1863. Z té příčin
prosí slavnostní výbor i ty pány, kteří byly žáky
chrudimského gymnasia třebas i jen v priměa
jimž pro neznalost adresy přihláška nemohla býti
poslána, aby neobtěžovali si v zájmu úplnosti se-
znamu oznámiti nynější svoji adresu s udáním
roku a třídy svého studia na chrudimském gym-
nasiu. — Veškeré dopisy račte adresovati jednateli
slavnostního komitétu Boh. Kaisvinklerovi, c. k.
suppl. prgf. gymnasia v Chrudimi.
Kaisvinkler
Zbraslav
Chrudim
Boh
35
article
— Veřejná schůze poštovních zřízenců konala
se včera odpoledne v restauraci „U Vejvodů“. Za
úplného souhlasu četných shromážděných refero-
val předseda Frant. Joseí o situaci, v jaké na-
chází se poštovní zřízenectvo, o osudu služební
pragmatiky. Líčil postup, který organisace zřízenců
sledovala za úpravou poměrů v posledních letech
a konečně sdělil výsledek deputace, vyslané spol-
kem českých poštovních zřízenců ke gen. řediteli
pošt Wagnerovi z Jauregů. Deputaci dostalo se
sice blahovolného přijetí, za to však málo uspo-
kojivých záruk, neboť zástupci vlády vymluvili se
na parlament, v jehož rukou prý celá záležitost
úhrady a tudíž také uzákonění pragmatiky spočívá.
Dále promluvil za třídní zřízence poštovní p. Virl,
který drastickými slovy líčil poměry své kategorie
i veškerého zřízenectva a markantně prokázal na-
prostou neudržitelnost dalšího průtahu hmotné ú-
pravy. Poměry nádražních zřízenců podrobil břitké
krilice p. Suskov. Po poznámkách zřízenců Ře-
řábka. Hynka a Jelínka a projevech zá-
stupců stran, za akční výbor nár. strany svobod.
ujistil přítomné sympatií taj. Pechar, navrhl p.
Šubrt následující resoluci, která jednomyslně
byla přijata: „My poštovní zřízenci, ahromáždění
na veřejné spolkové schůzi dne 25. května t. r.
Vejvoda
František
Wagner
Virl
Hynk
Jelínek
Pechar
Šubrt
národní . strana svoboda
36
article
„U Vejvodů“ v Praze, usnášíme se na následují-
cím: Poněvadž služební pragmatika, ač daleko ne-
vyhovující našim požadavkům, přes to, že oběma
sněmovnamí přijata byla, dosud k uskutečnění ne-
došla, žádáme všechny zástupce lidu, aby o ko-
nečné její provedení se zasadili. Trváme na tom,
aby zadržený 15% přídavek, zřízencům pošt stříd-
ních již před rokem odhlasovaný a určitě slíbený
byl stejně jako všechny výhody, které přináší slu-
žební pragmatika pro zřízence pošt zeměpanských,
od 1. ledna 1913, tedy i za uplynulou dobu, vypla-
cen. Tuto žádost nediktuje poštovnímu zřízenectvu
nic jiného, nežli bída, která již dostoupila nejvyš-
šího bodu. Apelujeme na kruhy vládní, aby nezdr-
žovali jenom spravedlivé požadavky poštovních zří-
zenců a poslance všech stran žádáme, aby svým
vlivem působili k tomu, aby jejich vlastní usnesení
o požadavcích našich došlo konečně svého prove-
dení. Za ušlou však dobu roku 1912 žádáme, aby
dostalo se poštovnímu služebnictvu neodkladné ná-
hrady drahotním přídavkem.
Vejvoda
Praha
37
article
— Divadlo v šárce soustředilo včera, podpo-
rováno jsouc velmi příznivým počasím, tisíce praž-
ského obecenstva. Přeplněné vlaky, spousta ve-
hiklů i pochod pěšky, kterému se ovšem valně ne-
dařilo na zaprášených cestách, přivedly do Šárky
nesmírné zástupy na zajímavou podívanou. Pří-
značné pro pražské obecenstvo ostatně je, že ve-
likému počtu návštěva divadla poskytla poprvé
příležitost prohlédnouti si také krásy šárky. Po-
loha sceny a hledíště z nich plně těží, tak že pod-
nik má v nich velmi vydatnou podporu. Vůbec oči
mají po celé odpůldne největší potěšení. Pestré
hromadné výjevy, živé pozadí jeviště, kde putuje
processí nahoru ke kostelíčku, rozvinuje se sla-
nostní ruch vesnický a koná představení kome-
diantů, odškodní i nejvzdálenější diváky, ku kte-
rým nemohou dolétnouti všecky zvuky. Jasné hla-
sy a výborná výslovnost předních solistů zápasí
však vítězně s rozměry hlediště, a mimika někte-
rých z ních, přízpůsobena mížtu a příležitosti, vel-
mi názorně provází slova, tak že sluch ustavičně
je podporován zrakem. — Návštěva divadla tento-
kráte předčila představení minulé. Obecenstvo
věnuje divadlu v Šárce živý zájem. Mezi pří-
tomnými opětně jsme pozorovali místodržitele
zemského maršálka. Vzpomenouti sluší také orga-
nisace českých skautů, která obsadila vrcholky
svahů kolem divadla a konala spolu s hasičstvem
službu pořadatelskou
38
article
— Deylově výchovně slepých v Praze-III. vě-
novala k uctění památky jmenin p. Jana Kesslera
ze Springeisenu, lékárníka v Praze, jeho rodina
46 K. — Při dobré náladě v přátelském kroužku
slečny Milky Paurové vybral ve prospěch nevido-
mých a témuž ústavu věnoval 20 K p. Bohuslav
šára, majitel obchodu s kávou na Smíchově „U zla-
tého anděla“. Správa ústavu vzdává tímto šlechet-
ným dárcům srdečné dily
— Povětrnost. (26. května. Met. kor.) Ani včera
se povětrnostní poměry mnoho nezměnily. „Výše“
tlaková prostírá se nad střední Evropou i střed
její sesílil značně. Nízký tlak vzduchu na jiho-
východě se stále vyrovnává, kdežto deprese na se-
verozápadě ustoupila ještě více k severu. Povětr-
nost v zemích koruny české jest střídavě zamračena,
v severních alpských zemích počasí jest dosud za-
mračeno a náchylno k srážkám. Též na jihu Alp
počasí se místy zamračilo. Teplota v Alpách silně
poklesla, jinde se málo změnila. Předpověď na 27.
t. m.: Většinou jasno, sucho, ranní mlhy, teplota
znenáhla stoupá, v noci chladněji, mírné jihozá-
padní větry
— Včerejší neděle. Povětrnost včera ráno hro-
zila stále deštěm, zejména dopoledne po 11. hod.
kupily se na obloze stále mraky. Silný vítr však
mraky rozehnal že k dešti nedošlo. Odpoledne se
obloha vyjasnila a také se trochu oteplilo. Vítr
poněkud ochabl a venku bylo velmi příjemno.
Deylův
Kessler
Milka Paur
šár
Praha
Springeisen
Smíchov
Met
Evropa
Alpy
U zlo
Alpa
39
article
Teplota v noci značně stoupla, neboť nejnižší te-
plota v Praze dosáhla + 12° C. (proti předvěírku
o + 5.8° C. více). Nejvyšší teplota byla + 20.3° C
Srážky v celých Čechách a na Moravě přestaly
úplně a jenom v Alpách, vyjma Inšpruku, kde na-
měřeno bylo 30 mm srážek, oznámeny byly menší
deště. Ranní teplota na jihu Evropy jest velmi
vysoká. Hlásí v sobotu: Terst + 16.4° C., Zadr
+ 17° C.. Dubrovník + 17.5° C., Turin + 20.3° Č
Livorno + 18° C. Palermo + 19.4° C. Tlakoměr
stále ještě stoupá: proti předvčírku stoupl o 4 mm.
— Balon. Z Votic se nám píše: Dnes v neděli
ve 4 hod. odp. letěl přes město Votice balon barvy
žluté. V koši sedělo asi 6 osob. Balon letěl směrem
k Táboru.
— O hlavu šlechtice přeražená hůl. Včerá před
11. hod. v noci setkali se na Josefském náměstí
dva chodci, proti sobě dávno záští naplnění: JUDr.
Emil Hirsch se statkářem Janem Špačkem šl. ze
Starburgu. Mezi oběma nastala hádka pro jisté ro-
dinné záležitosti a při tom Hirsch šl. Špačka udeřil
tak prudce holí do hlavy, až se hůl přerazilaa
proud krve vytryskl z rány na čele. Za značného
shromáždění obecenstva byli oba odvedeni na po-
licejní strážnici a po zjištění případu propuštěni.
Zraněnému poskytl první pomoci policejní léka
dr. Fischl. Přeražená hůl byla ponechána na policii.
— Děcko spadlo s pavlače. Půlčtvrta raku
stará dceruška slévače Božena Malá z Libně čís.
348 propadla včera odpoledne chatrným zábradlím
s pavlače a narazila na ostnatý drát. Těžce zra-
něně děcko bylo matkou odneseno do nemocnice.
Trestní řízení zavedeno.
— Tráva hořela. Na návrší u vyšehradského
nádraži vzňala se včera odpoledne suchá tráva od
jisker z lokomotiv. Železniční narsnnál ohen
uhasil.
Zadr
JUDr
Hirsch
Jan špaček
doktor
Fischl
Malá
Praha
Čechy
Morava
Alpy
Inšpruk
Evropa
Terst
Dubrovník
Palermo
Votice
Tábor
Libeň
Č Livorno
mm