ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 13863410-8f54-11dd-95de-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 39 celkem · entity: person 114, place 107, org 28, work 2
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
26. května 1913. číslo 142.
4 article
Slavnostní dnešní valnou hromadu zahájil o 11. hodině dopolední předseda České besedy továrník p. Zeliský slovy: Velevážené shromážděníl Připadl mi čestný úkol, abych zahájil dnešní slavnostní valnou hro- madu. Čině tak, pokládám za svou povinnost, abych přivítal všechny milé a vážené hosty, kteří nás poctili svou vzácnou návštěvou. Jsou to za Ná- rodní radu a za Národní jednotu severočeskoup Jindřich Nechanský. Spolek českých žurna- listů, Ústřední Matice školská zastoupena míst- ním odborem, městská rada v Turnově (náměstel starosty města p. Koťátko), městská rada v Se- milech (p. Vavruška), ředitel semilské filiálky Zá- ložního úvěrního ústavu v Hradci Králové, místní odbor národní strany svobodomyslné v Turnově (p. Čapek). Beseda v Čes. Lípě. Beseda v Lito- měřicích, všechny české spolky liberecké i okol- ní, zejména z Horního Růžodolu, Občanská beseda v Žehuni u Chlumce n. C. (p. Matzner), dlouholetý starosta a čestný člen spolku p. MUDr. Šamá- nek. (Srdečné ovace.) Vítám i ostatní drahé přátele České besedy. kteří zavítali do našeho středu, aby nám poznovu podali důkaz, že se zájmem a porozuměním naši národní činnost sledují, která, ač je to prá menšiny, je přece tak důležita. Sémě před 50 léty našimi zakladateli zaseté vzklíčilo a vzdor nepří- zni osudu vzrostlo v mohutný strom a slibme si i jménem svých nástupců, že nedopustíme, aby nesvárem nebo lhostejností bylo dílo to ohroženo Česká beseda zůstane pevnou baštou proti úto- kům nepřátel. (Výborně! Potlesk.) Předseda vzpomněl potom zesnulých členů Be- sedy, jejichž památka byla uctěna povstáním.
Nechanský Koťátko Vavruška Čapek Matzner MUDr Šamá Turnov Hradec Králové Horní Růžodol Žehuň Chlumec Český beseda spolek český žurno městský rada Be
5 article
Jednatel České besedy přečetl pak historii 50letého jejího trvání. V jednatelské zprávě oceněny byly ke konei zásluhy p. dra. Šamánka o Českou besedu, z které vzdali mu přítomní povstáním díky a uspo- řádali mu srdečnou ovaci. Pan dr. V. Šamánek za ni vřele poděkoval pravil, že je skutečně zapotřebí, aby se oživily vzpomínky na minulost, která je příkladem, co vše se dá dosíci podnikavostí a rozhodným jedná- ním jak v národním, tak v hospodářském ohledu Přišel do středu přítomných, aby se mohlo to, co postrádá se v České besedě již několik let, mezi niml vzpružiti; přišel vzbudit poctivou a dobrou mysl, protože je toho zapotřebí v nejvyšší mířev době, kdy naši nepřátelé neobyčejně promýšlenou prací systematicky nás poškozují. V naději, že řeč- níkova přítomnost a snad i jeho slova budou mo takový kýžený výsledek míti, přišel, aby promlu- vil o budoucnosti.
Šamánek doktor V Šamánek
6 article
Řečník vzpomíná minulosti České besedy, kte- rá je dosti pestrá a vyznamná, neboť nebylo by bez ní veřejné školy obecné, průmyslové školy po- kračovací chlapecké i dívčí školy v Růžodole II. hospodářské školy v Českém Dubu a jiných na ohroženém národním území; nebylo by České zá- ložny v Liberci a jiných institucí a podpůrných spolků a všechny úspěchy, které dnes vypočteny. nebyly by vůbec. Jedna vymoženost musila se spo- jiti s druhou, aby jak národní, tak kulturní život a hlavně také život hospodářský byl povzbuzen a zmohutněn. Všechny tyto instituce zasahují čin- ně jedna ve druhou a proto je nutno, abychom se ponaučili z minulosti, co máme dělati v budoue- nosti a čeho se v ní máme vystříhati. Do budoucna je těžko prorokovati, ale řečníl je přesvědčen, že je jeho povinností, aby přítom- ným sdělil, co asi má za důležité úkoly, které chce vykonati, pokud je mezi nimi zdráv a živ. Víte, pravil, že vzdělávací prostředky libe- recké české menšiny jsou přece ještě nedostateč- ny: musí se zdokonaliti škola dívčí, neboť nynější je jenom soukromá, která svými prostředky ne- může vyhověti tomu, čemu chceme naše dívky ženy naučiti. (Výborněl)
Růžodol II . hospodářský škola Český Dub Liberec Český beseda
7 article
Je tomu už asi 4 léta, co jsme žádali o zřízení odborné školy dívčí pro šití šatů a prádla. Němci viděli, že je předstihujeme a hned, ačkoli mají in- stitucí dosti, podali také žádost o zřízení stejně školy německé. Žádosti ty byly ministerstvem pro veřejné práce současně vyřízeny a měly býti také současně obě školy otevřeny. Avšak intrikami jistých vlivuplných úřadníků německých popu- zených libereckými činiteli se stalo, že česká žá- dost, už vyřízená a povolená, byla odložena a ta- kový zuřivec německý v ministerstvu dovolil si nalézti chloupek, ze kterého udělal skutečného velblouda. Poslal tuto žádost k místodržitelstvía tam sestavili komitét z úřadníků českých a ně- meckých, kerý musil rozhodnouti, je-li tato škola nutna. Referent poslal žádost tu s různými otázka- mí zdejším úřadům, které to nechaly plně ležeti. takže naše záležitost byla alespoň o 2 léta pro- dloužena zásluhou zdejších německých faktorů,
Němec
8 article
Teprve volání po odčinění tohoto bezpráví se stra- ny mé a se strany poslanců přece se podařilo, že věc přišla k rozhodujícímu bodu a sice, že jsme byli vyzváni, abychom dokázali, je-li česká škola nutna neb ne. A tu se ukázalo, že my máme více žákyň než Němci, ačkoli Němci využitkovali okol- nosti, že jsme školy neměli, vzali všechny české žákyně do své německé školy s chytrým před- pokladem a záminkou, že veškeré tyto žákyně jsou zaneseny u svých zaměstnavatelů s obcovací řečí německou. Naším vyšetřováním se zjistilo, že je mnoho českých žákyá ve školách německých, ale lze doufati, že příštím rokem zápis ten lépe dopadne. Prosím, abyste mne laskavě podporovali v tomto díle, abyste, kdykoli děvčátko jde do učení k zaměstnavateli, mně to laskavě oznámil a adresu jeho udali, abych mohl míti všechny naše divky v evidenci. Že škola česká bude nutnou. doufám, že v budoucnosti se povolaní činitelé pře- svědčí.
Němec
9 article
Ještě jiné úkoly máme. Jak vidíte, naše práce v posledních letech poněkud ochabla. Již před 15 lety mluvilo se o zřízení Národní rady v Li- berci. Vykonány k tomu již všechny přípravy doufám, že pomocí našeho vzácného přítele, před- sedy Nár, jednoty severočeské p. Jindřicha Ne- chanského, se nám podaří tuto instituci založití ve formě, která bude úplně vyhovovati, abychom mohli všechnu naši práci, kterou musíme konati, postaviti na podklad úplně zdravý. Jinak do našich řad přijde zmalátnělost, znechucení práce a opu- štění programu, který jako menšina, máme vůči národu splniti. Třetí úkol také již začal. Jedná se o zřízení české reálky spojené s gymnasiem a na tu už s horlivě sbírá. Řečník kritisuje neslýchané poměry v naší říši při zřízování českých škol, a dodává, že tato žádost leží ve stolku ministerského předsedy již 6 leta že nezbývá, nežli konati přípravy dále, aby, až na- stane jasnější okamžik u vlády, mohlo se uskuteč- niti dílo, kterého se Němci tak bojí. Proč to, pokračuje řečník, vše povídám? Ch i tímto vylíčením našich poměrů nynějších a budou- cích povzbuditi členy Besedy k nové práci. Když se naučíme trochu sebezapření, když na- učíme se bráti ohled na druhého, naučíme se sná- šenlivosti, potom budeme silnějšími vůči našim uti- skovatelům. A jsem přesvědčen, že, když podržíme zásady ty, zásady síly, vytrvalosti, dobré vůlea ochoty pracovati ve prospěch všeobecného zájmu potom zajisté zvítězíme v tomto zakletém Liberci. Ať žije vaše budoucí práce. (Bouřlivý potlesk pochvala v celé dvoraně.) Po 5minutové přestávce, kterou byla schůze předsedou přerušena, promluvil slavnostní řeční p. dr. Hlíňák.
Jindřich Němec doktor Hlíňák Liberec národní rada
10 article
Vylíčiv, co vše Česká beseda vykonala v ohle- du národním, kulturním i hospodářském, uvedl že našla, když toho bylo třeba, vždy všecky své členy pohotově, kteří lnuli k ní s příchylností přízní a láskou, za což jim děkuje. Dále děkuje českým městům, okresům, spolkům, organisacíma jednotlivcům za to, že bohatě liberecké Beseděk její práci přispívali, zejména král. Praze, která pa- matuje na ni do dneška každého roku, českým ústavům peněžním, městské spořitelně v Jičíně. České záložně v Liberci, záložně v Jilemnici a na Král. Vinohradech. [Výborně! Potlesk.) Řečník oceňuje neúnavnou a klopotnou práci besedních pracovníků a nabádá k jejich následo- vání. Jen zůstaneme-li věrní odkazu těchto svět- lých vzorů, jen tak za 50 let bohdá šťastnější po- tomci budou moci říci: Dobrý boj jsme dobojovali přízní a láskou, zacož jim děkuje. Dále děkuje a čest svého plemene. Věčná jim pamět. (Výborné Potlesk.) Předseda továrník p. Zeliský sdělil, že zakla- datel Besedy probošt na Mělníce P. Bernat omluvil svoji nepřítomnost poukazem na svoje stáří (78 let) a brzkou operaci, které podrobí se v Praze na klinice p. prof. Deyla. V srdečném přípise ujistil však, že upřímně raduje se nad zdarem šťastné myšlenky, jež před padesáti lety podobala se ne- patrnému zrnu hořčičnému, ale nyní vyrostlau veliký, rozvětvený strom, plný požehnání a zdaru. K dopisu připojil 100korunový dar jako ekvivalent výloh, které by cesta do Liberce vyžadovala. Výbor České besedy usnesl se na dopis ten odpověděti telegramem, jehož znění přítomní schválili.
Král profesor Deyl Praha Jičín Liberec Jilemnice Mělník Český beseda
11 article
Předseda p. továrník Zeli ský: „Ukončuje dnešní památnou valnou hromadu, děkuji srdečně všem za pozornost a účast, se kterými jste jedná- ní provázeli a provolávám další činnosti České be. sedy do nových 50 let upřímné „na zdarl“. („Na zdar!“; všeobecný potlesk a pochvala.) O 1. hod. odpolední zasedli účastníci slavnost ve velké dvoraně besední ke společnému obědu který uchystal hotelier Národního domu p. Ferd John a postaral se také o vzorné jeho obslou- Při hostině proneseny četné zdravice. Jménen Národní rady a Národní jednoty severočeské učí- nil tak p. Jindřich Nechanský. Pan Sukdo- lák pozvedl číši ke zdaru přívrženců České be- sedy. Pan Prell vzpomenul největšího dobrodin ce České besedy liberecké, král. hlav. města Pra- hy. Místopředseda České besedy p. Mráz pro- nesl zdravici české žurnalistice,, za kterou odpo- věděl p. redaktor Sejk z Prahy a t. d.
John Nechanský Sukdo Prell Mráz Sejk Český be Praha Český be národní dom p Jménen národní rada Český beseda
12 article
Potom přečteny pozdravné telegramy a pří- pisy které zaslali zejména: starosta král. hl. města Prahy jménem městské rady pražské s obnosem 50 korun místo výloh, spojených s vysláním dele- dáta, městské rady: na Král. Vinohradech. Vyso- čanech. Semilech. Pardubicích, jménem výkonného výboru české strany agrární posl. A. Švehla, před- sednictvo Ústřední Matice školské, předsednictvo České obce sokolské. Národní rada v Č. Budějovi- cích (dr. A. Zátka), Klub českých turistů v Praze. českoslovanský spolek„Bratrstvo“ ve Frankobrodě n. M., „Palacký“ v Norimberce. České besedy v Trutnově, Duchcově, Ústí n. L., Slovanská beseda v Karl. Varech. Hosp.-čten. beseda pro Světlou a okolí, čten.-ochot. beseda „Bozděch“ ve Vršo- vicích, divad. spolek „Hálek“ v Nymburce, pěvecké kvarteto „Ještěd“ v Praze, spolek „Ludmila“ v Pardubicích, místní odbor č. O. B. v Ml. Bole- slavi, spolek dívad. ochotníků „Antonín Marek v Turnově, míst. odb. N. J. S. pro Českou Lípu a okolí, odbor Č. O. B. v Pardubicích.
Král A Švehla A Zátka Palacká Bozděch Hálek Bol Antonín Marek Praha Semily Pardubice Č . Buděj Norimberk Trutnov Duchcov Ústí Světlá Nymburk Ještěd Turnov Č . O český strana Český beseda spolek „ Ludmila Český Lípa
13 article
Blahopřejné přípisy zaslaly dále veškeré české spolky liberecké, spoluzakladatel Besedy p. Jos Šulc, farář v Ranné u Loun, dp. Jindř. Langner účetní oficiál Fr. Fyrychtr ve Vídni: bývalí členové Besedy Jos. Eger a Jos. Lhota, p. Häusler, redakce „Hané“ v Kroměříží atd. Večer o 8. hodině konala se v besední dvo- raně slavnostní akademie, na které člen opery Nár. divadla v Praze sleč. Marie Šlechtova za- pěla arii Terinky z opery „Jakobín“ a „Ukolé- bavku“ z opery „Hubička“, za které odměněna byla bouřlivou dlouhotrvající pochvalou. Hejdu- kovu báseň „Neslyšíš?“ přednesla slovy procítě- nými sleč. Šimáčkova z Nymburka, p. Frant. Kolář z Pardubie zapěl arii „Vladislava“ z opery „Dalibor“ a dvě Fibichovy písně, a smyčcové kvar- teto z Nymburka (pp. Juren. Kohn, Kumprecht dr. Šrámek) 2 skladby dra. A. Dvořáka a dvěp Čajkovského, načež sl. Šimáčkova, pp. J. Pospíšil z Nymburka a Minář sehráli „Intimní scénu z pří- tomné doby římské. Výkony všech účinkujících byly velice zdařilé a odměněny byly všeobecnou upřímnou pochvalu. Doprovod zpěvních čísel ob- staral mistrně p. Juren. Po akademii koncertovalo nymburské kvar- teto, při jehož produkci rozproudila se v besedních místnostech nejsrdečnější zábava.
Šulc Jindřichův Langner Fyrychtr Häusler Šlechtův Hubička Hejda Šimáčkův František Kolář Pardubie Vladislav Dalibor Fibichův Juren Kohn Kumprecht doktor Šrámek A Dvořák Čajkovský J Pospíšil Minář Ranná u Louny Francie Vídeň Jos Eger Lhota Haná Kroměříž Praha Nymburk národní . divadlo
15 title
Politický přehled.
16 article Země české.
Země české. Osmimilíonová půjčka zemská. Záchrana zemského hospodářství prot německo-obstrukční zemězradě jest německé- mu tisku, především „Prag. Tagblattu“, sol v očích, i pokouší se proto orgán unáhlené německé Sibilly, dra. Urbana, nasypati prachu do očí veřejnosti. V sobotu večer blamovala se některá z národohospodářských celebrií „Prag. Tagblattu“ brilantní neznalostí spoři- telního regulativu, který jest pro půjčku Měst- skou spořitelnou, zemi poskytnutou, směro- datným, i žádal na Městské spořitelně konto- korentní půjčku, jakou až dosud vždy posky- tovala zemi Zemská banka a ještě dnes Urba- novy námitky, že kontokorentní půjčky Zem- ské banky poskytovány byly zemi na jiném základě, aniž by nahlžel, že základy Zemské banky a základy Městské spořitelny jsou do- cela jiné. Klasické jsou námitky „Tagblattu“ že zemský výbor uzavřením této půjčky za- sáhl do ústavních práv zemského sněmu, ač- koli oprávněnost zemského výboru k této půjčce nad slunce jasněji vysvítá z § 26. § 28. zemského zřízení, ježto jedná se o běž- nou správu zemského jmění a zemský výbor v té příčině zastupuje sněm ve všech právních jednáních. Z tohoto ustanovení vyplývá nejen oprávněnost, ale i přímá povinnost zemského výboru postarati se o nepřerušený chod zem- ského hospodářství, k němuž náleží výkony všech žalovatelných platů až do nejzazších možností. Zemský výbor, kdyby se nebyl po- staral o tuto osmimilionovou půjčku, nebyl by vyčerpal jednu z možností, zabrániti, aby nedošlo k nějaké žalobě proti zemské správě.
Praga Urbano Praga
17 article
Kdyby tak nebyl učinil, nebyl by se mohl nynější zemský výbor postaviti zodpovědnost sněmu, kterouž jest povinen i sněmu po pří padě příštímu, a nebyl by měl odpovědi k ná- mitce, že nevyčerpal všecky možné prostřed ky k zabezpečení solvence zemských pokla- den pro platy, k nimž jest zákonná povinnost V každém ohledu jest tato úvěrní transakce bezvadna pro věřitele i pro dlužníka a nen nejmenší pochyby, že železná právní i úvěrní jistota jest největší její překážkou v očích Urbanovců, jichž orgán pozbývá veškeré ob- jektivnost i v autokritice. O tom, že půjčk poskytnuta Českému království, není nejmenš pochyby. Patrně neví, jak jest směšným, když háj úsťavní práva sněmu jménem strany, jejíž je- diným úsilím po celé trvání nynějšího sněmu. jest vykonávání těchto práv mařiti. Jak vy- soko stojí nad touto podvratnou fanatičnost německé obstrukce, nad bezhlavostí a zasle- peností jejích vůdců většina zemského výboru svou obezřelostí, obětavostí, neúmorností bystrostí, nemůže býti tajno ani lepším lidem v táboře Urbanově, a nevíme, zdali mu neli- chotíme domněnkou, že sám je přesvědčen, že je-li kde půda bezpráví, násilí, vědomé zhou- by země, nachází se pod nohama jeho vlast- ního tábora. Jako českou zvláštnost uvésti možno mí- nění národně-sociálního orgánu o nové zem- ské půjčce ve včerejším jeho vydání, který tento skvostný ripost, jímž se dru. Pinkasoví podařilo odtíti německý sek po české hlavě, snaží se v české veřejnosti snížiti škemráním na vázání kapitálu, který prý jinak mohl zů- stati volný pro hospodářské podnikání. Takhle vypadají naši radikální oposičníci — vždycky v českých zádech, když čeští zapasníci stolí čelem proti Němcům. že mluví „České Slo- vo“ o půjčce jako následku české positivn politiky, za to zaslouží, aby mu ruku stisk — sám dr. Schreiner.
Urbanův Pinkasový Němec doktor Schreiner Český St
18 article Ze Slezska
Ze Slezska (Německé snahy po správní odluce Slezska od Moravy. — Příspěvek ke shodě česko-polské v kompromis k o- becním volbám v Polské Ostravě.) Ideálem slezských Němců jest úplná správní odluka od Moravy. Proti našemu odporu bylo jim před nedávnem povoleno poštovní a telegrafní ředitelství v Opavě, a s tím udělala „Nordmarka“ tak dobré zkušenosti, že páni ji representující se již ani dočkati nemohou až bude pro Slezsko zří- zeno také samostatné ředitelství železniční, vrchní zemský soud a až Slezsko vybaví se také z moci moravsko-slezské finanční prokuratury v Brně. Samo sebou se rozumí, že za účelem dosažení těchto cílů, neštití se Němci žádných prostředků. Nej- nověji použili domnělého počešťování státních drah a finanční prokuratury. Pokud se týče státních drah, nemůže býti odpornější komedie nad onu, již hrají representace města Opavy a Bruntálu, jež do- konce se usnesly již na příslušných protestech.
Němec Nordmarka Slezsko Morava Ostrava Opava Brno Bruntál
19 article
Bruntál nemá jistě příčin ke stížnostem a nadutá Opava, která bez peněz českého venkova by musila zkrachovati, tím méně. Má-li kdo příčinu si stěžo- vat, jsme to v přední řady my, jichž jazyk z opav- ského nádraží stejně jako z nápisů státních úřadů a železničních lístků vůbec jest vymýcen. S finanění prokuraturou jest to obdobné. Z jednoho českého podání dělá se nehorázný křik, tisíc podání něme- ckých rozumí se samo sebou. Se soudy slezskýml jest německá komedie na vrcholu. Do Bílska se totiž dostal soudce. Polák, jenž ohrožuje německý ráz města, německé obyvatelstvo nemá k němu důvěru atd. A přece Bílsko má ve svém soudním obvodu 22.854 Poláků vedle 28.639 Němcůl Ve Frýdku jest 6410 Němců a 44.223 Čechů a okresní soud jest úplně německý. To dle německého názoru jest zcela správné, ačkoliv jest fakt, že české oby- vatelstvo nemůže míti k německým soudcům důvěru poněvadž jsou jazykově nekvalifikovaní. Na př soudce dr. Köhler překládal v jisté při slovo „Kosa“ na „die Ziege“, ale to nikterak nevadí jeho kvali- fikaci pro Frýdek. Zdá se, že Němci cítí nynější dobu za dosti vhodnou k tomu, aby za „zachránění státu“ v nedávných těžkých dnech si opět dali dů- kladně zaplatit. Uzná-li vláda za nutné jim něco dáti, nemáme nic proti tomu, ale velmi rozhodně bychom si vyprosili, aby jim platila našimi a pol- skými krky. Ostatně do věci mají co mluviti vedle českých také polští poslanci a my jsme jisti, ž také těm nebude lhostejno, jestliže by vláda chtěla vydati Slezsko na milost a nemilost prušácké „Nordmarky“ .
Polák Němec Čecho doktor Köhler Bruntál Opava Bílsko Frýdek Němcůl
20 article Srbsko po válce.
Srbsko po válce. Balkánské státy měly a mají jistý druh přátel starostlivých o jejich dobro, kteří je tak hned neopustí. Když se schylovalo k válce, tito přáte- lé prohlašovali, že vůbec není možna, poněvadž ji útočící státy hospodářsky nevydrží (nehledě ani k ohromnému nebezpečí porážky, do něhož se vrhají). když už válka vypukla, předpovídalo ses téže strany, že její průběh bude celkem neodvislý od vůle válčicích stran, poněvadž prázdné poklad- ny je záhy donutí složit zbraň; a když už konečně balkánský čtyřspolek udělal opravdu co mohla ještě více, odepřev cialě jenom jediné, totiž příle- žitost, aby mohla zasáhnout, když už se o válce opravdu nedalo prorokovat nic, tatáž dobrá srdce strachují se aspoň o budoucnost, a to jak vítěz- ných států, tak i krajů jimi vysvobozených, a mají sem tam dokonce odvahu tvrdit, že jim vlastně pod tureckou správou bylo lépe. Všecka ta starost j enaprosto zbytečná a bylo by dobře ji věnovat raději poměrům rakouským a uherským. Balkánským státům povede se po válce tak dobře, jako se hospodářsky osvědčily za války. Triumíy národní energie, kterých do- byly, budou jim novým mocným popudem k dalš soustředěné činnosti, ale stejně budou v nichi dále působiti cenné vlastnosti, pomocí kterých vítěznou válku už připravovaly. Jmenovitě Srbsko.
Srbsko
21 article
Vídní a Pešti nejbližší a proto nejvíce tupené, slibuje do budoucnosti to nejlepší. Vídeňský národní hospodář O. Neurat (Serbiens Erfolge im Balkankriege, Vídeň 1913) přináší pro to řadu důvodů, vzatých jednakz posledncíh let před válkou, jednak ze stavu srb- ského národního hospodářství za války. Že Srbsko svůj dosavadní hospodářský zápas s Ra- kouskem — vlastně s Uhrami — vyhrálo,o tom už asi není pochybnosti. Rakouský export počal býti v Srbsku zatlačován, a to jmenovitě Německem, už od r. 1892, ke srážce došlo však až r. 1906. Z Vídně nechtěli Srbsku dovoliti celn jednotu s Bulharskem, v čemž Srbsko ustoupilo za to však vzepřelo se vnucované objednávce rakouských děl a koupilo je ve Francii. Rakousko odpovědělo zavřením branie proti srbskému do- bytku a zvířecím produktům. Jak se při tom vztahy Srbska k cizině utvá řily, ukazují následující číslicen vývoz v do Rak.-Uh. Italie Německo Belgio 1905 42 0.7 26.6 s3 1907 16 40.40) 16. 1908 28 45 20.n dovoz v % z 11.6
Vídeň Pešť Srbsko Ra Uhry Německo Bulharsko Francie Rakousko Německo Belgio národní hospodář O . Neurat
23 article
1905 1905
24 article
28s0 z82 Rakousko bylo nezvratně přesvědčeno, že malý soused musí povolit. Zapomnělo však na obchodni talení Srbů a potom na to, že národ, jenž teprve vyrůstá z naturalního hospodářství, dovede velmi dlouho snášet třebas i značné obmezení importu a exportu. Ostatně nebylo ani třeba odříkání. Do- ba konfliktu dala vznik celým odvětvím průmyslu. jmenovitě cukrovarnictví a textilnictví, a srbský obchod s překvapující rychlostí navázal styky na západě. Ze dvou třetin všeho srbského dovozu klesl rakouský podil r. 1907 na pouhou jednu třetinu. A zatím vykonával srbský dobytek dlou- hou cestu přes Solun, anebo se maso počalo zpra- covávat v domácích továrnách. Výsledek byl, ž r. 1907 stoupl export ze 70 mil. dinárů na 81 mil. a import z 50 mil. v lelech předchozích na 71 mil Protirakouská nálada v Srbsku spolu s národním sebevědomím nalezla v těchto výsledcích mocné podněty — stejně jako se tehdy, arci mocně, po- cítila cena, kterou by měla pro Srbsko v la st n cesta k Adrii.
Srba Adrie Rakousko Soluna Srbsko
25 article
Zmíněné číslice za války ovšem klesly na minimum, je však odůvodněno očekávání, že hned po uzavření míru rychle dosáhnou, ano překročí dřívější výšku. K poruchám v úvěrnictví, jako bez války nastaly v Uhrách a v Haliči, nedošlo poněvadž zavčas vyhlášeno moratorium. Obtíže způsobí po uzavření míru leda sháňka po zahra- ničních platebních prostředcích. Poruchy v prů- myslu nemají velkého absolutního významu proto, jelikož je industrie vůbec ještě nevyvinuta. Srbské státní finance i správa monopolu, která splácí státní dluhy, byly v posledních letech ve stavu příznivém a opravňují vyhlídky na snadné opatření půjček v cizině. Národní banka uveřejňo- vala během války bezvadné výkazy a nepřekroči- la v ničem svůj statut. Celkem měla srbská vlá- da na počátku války k disposici nejméně 150 mil. zahraničních platebních prostředků, ke kterým během války přistoupilo 18 mil. pařížské půjčky.
Uhry Halič národní banka
27 article
Byli tedy Srbové na válku finančně lépe příprave- ni než Bulhaři Na veliký prospěch jim ovšem bylo, že ji začí nali s naplněnými stodolami a s mužstvem schop ným značného odříkání. Soustava zadrugy zabrá nila nejhoršímu nedostatku pracovních sil, a vý- borný vojenský materiál v poli dobře snášel ne- snáze zásobování, ano způsob, jak se místy do- vedl obejíti bez trainu, znamenitě v neschúdném terrainu přispěl k úspěchu války. Dobytek ovšem trpěl velice, a v druhé polovici války bylo nutno nakoupiti v cizině množství píce. O srbské výzbro ji je známo, že byla výborná; střelivo vyrábělo Srbsko z částí samo, tak že mohlo vypomoci Bal- harsku.
Srba Bulhar Bala
28 article
V krajích válkou nabytých budou obyvatelé především osvobozeni od feudálníh systemu, který tam až dosud panoval. Tento foudální system spolu s právní nejistotou, nedosta- tečnými komunikacemi a ovšem i sozháranými po- měry politickými byl tam ode dávna překážkou rozvoje. Na jaře i na podzim řádí tam záplavy. které ničí cesty a rvou nebo zanášejí pole. Z ne- dostatku dopravních prostředků nechávají se tam lesy ladem, kdežto u měst se zase pustoší; země- dělství a chov dobytka stojí velmi nízko. Srbsko nedostane sice tak úrodné kraje jako Bulharsko. pře to však při racionálním hospodářtví území jimi získaná teď rozkvetou. Už dnes se odtud vy- váží obilí, tabák, opium, zelenina, dobytek, kůže vlna a sýr. V okolí Nového Pazaru a Mitrovice je vyvinut chov dobytka, na Kosovu poli také chov koní, kdežto v okolí Prištiny. Skoplje a Kumanova rodí se hojně obilí. Je zde také hojnost vodních sil, potom uhlí i ložiska rudy. Všecko čeká teprve na vykořistění
Mitrovic Kosův Srbsko Bulharsko Nový Pazar Priština
29 article
Srbská vláda nejprve ovšem provede agrárn reformu. Usadí opět-všecky srbské emigranty, kteřt mají ještě výkazy o vlastnictví, a z nynějších ture- ckých vlastníků také ponechá jen ty, kteří je mo- hou předložit. Ostatní sedláci budou vyvazeni doplněni přistěhovalci ze Srbska, kterým se po- skytnou výhody. Očekává se, že se přistěhují srbští vystěhovalci z Ameriky, kteří se nyní vrátil bojovat za svobodu, a že se podaří zadržeti v zemí i oněch asi 10.000 saisonních dělníků, kteří dosud co rok odcházeli přes Bulharsko do Rumunska na žně. K tomu arci musí přístoupiti družstevnictv i vybudování komunikací a organisace peněžnictví kterou už zakládají filiálky srbských i zahranič- ních, také bosenských bank. Škody válkou způso- beně se napraví snadno, za to rozdíly v hospoda- ření jsou tak značné, že to bude trvati desítiletí než nabude Srbsko homogenní hospodář- ské struktury.
Srbsko Amerika Bulharsko Rumunsko
30 article
Takto posílené Srbsko uzavře pravděpodobně celní spolek s Černou Horou, jenž ostat- ně nebude asi obmezen jenom na hospodářské zá- ležitosti. Za to celní spolek mezi Bulharskem a Srbskem nezdá se už tak pravděpodobným neboť neudrží už Srbsku jediného východiska k moři a není také odůvodněn hospodářskými pomě- ry obou států. Ty jsou velmi podobné, takže vý- měna statků je nepatrná. Jako jediný důvod pro celní jednotu, ovšem důvod významný, zbývá okol- nost, že silnější strana dovede při obchodních smlouvách docíliti výhodnějších podmínek, což by přirozeně platilo hlavně vůči Rakousku, Uvádíme ještě autorův soud o balkánské válce. poněkud jiný nežli pronášejí orgány, živené z ma- darského pramene pana Kánie. „Srbové, Bulhaři a Řekové jsou plonýry kultury. Tito národové nevpadli do pokojné, mírumilovné země, nýbrž do- byli území, ve kterém vládla turecká minorita která je nedovedla spravovat a organisovat. Ukrut- nosti, které se při tom udály, budou na konečném výsledku této barbarské války za několik desítiletí stejně málo patrny, jako hrůzy třicetileté války n K. H. kultuře osmnáctého století.
Kánie Srba Bulhar Řek Srbsko Černá Hora Bulharsko Rakousko
31 article Ze strany.
Ze strany. Místní organisace národní strany svobodo- myslné v žižkově ve snaze informovati své člen- stvo o posledních politických událostech, svoláv na dnešní pondělí 26. května na 8. hod. večern do hostince »U bílého beránka« v Žižkově, Rohá- čova ulice členskou schůzi s programem »Poslední politické události a dalš osud služební pragmatiky státní ch zaměstnanců«. Referenti: říšský poslanec Kratochvíl a gen. tajemník strany F. Sts.
Kratochvíl F Sts Žižkov organizace národní strana svoboda Rohý
32 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Klofáčova bulharská dodávková aféra Již delší dobu vine se sloupci českého so- ciálně demokratického a také jiného tisku řetěz zpráv, které velmi z blízka dotýkají se pana posl. Klofáče. Jedná se o prostějovsko- sofijskou aféru komisionářskou, o doporu čení posl. Klofáče, kterým opatřen by bývalý národně-sociální redaktor, později ob- chodník v Prostějově, br. Němec, aby v S - fiji vyagitoval na tamní vládě dodávku pro německé konfekcionářské firmy v Prostějově Právě proto, že jednalo se o velmi vážná na- řčení, potřebná důkazů se strany žalobců i od- povědí obviněného, nezúčastnili jsme se no- vinářsky této aféry, ponechávajíce si o věci promluviti až do chvíle, kdy zjednáno bude celé věci jasno. Jelikož však včerejší „Práve Lidu“ dovídá se „prý se strany hodnověrné že do záležitosti té — kdož ví, jakým řízenín — byl zapleten také posl. dr. Kramá jenž rovněž dal svůj podpis na doporučen německé prostějovské firmy“, (doslovný citát z Pr. Lidu) — — jsme nuceni prohlá- siti, že posl. dr. Kramář svůj podpis n doporučení německé prostějovské fírmy nedal a že dán byl jeho podpis bez jeho vědomí, be- jeho souhlasu, a že se o svém podpisu dověděl k svému největšímu rozhořčení až teprve protestu prostějovských Čechů, který mu by zaslán.
Klofáčův Klofáč Němec doktor Kramá Kramář Čecho Prostějov
33 article
— Jmenování. Řediteli státního gymnasia ve Valašském Meziříčí, Viktoru Navrátilovi, by při odchodu na vyžádaný odpočinek propůjčen titu vládního rady. — Ministr orby Zenker odjel včera ráno do Pisku, aby si prohlédl hřebčinec a hříběcí stájev Novém Dvoře. Pak prohlédne si rolníckou škole a obě pokračovací školy v Písku. — České umění hostem v Londýně. „Britsk společnost malířů“, navázavši přátelské styky se členy Jednoty umělců výtvarných v Praze, dožá- dala prostřednictvím svých delegátů pánů Louia Weirtera a Kenneth Blackmora výbor Jednoty aby se postaral o účastenství českých malířů na letošní výstavě v Křišťálovém paláci v Londýně což se má státi u příležitosti anglické a německé výstavy, při které by české umění bylo hostem v uměleckém oddělení anglickém. Učiněné propo- sice zmíněných pp. delegátů daleko převyšují onu benevolenci, kterou českým umělcům vyšla vstříc vláda rakouská při nedávné výstavě anglorakouské tamtéž. České oddělení malířské bude umístěnov Křišťálovém paláci s pozorností, jaká přísluší po- zvaným hostům. Díla figurální jsou zvláště žádoucí. kdežto na modní výstřelky se nereflektuje. — Valná hromada Jednoty samosprávných úřadníků obecních a okresních v král. Českém koná se dne 8. června v Praze u Vejvodů přesně o 10. hod. dopol. Před tím dne 7. června večer o 8. hod. koná se tamtéž schůze výborová, k níž mají přístup členové Jednoty, pokud se dříve již do Prahy dostavili. Po valné hromadě odpoledne projektui se, bude-li příznivé počasí, vyjíždka parníkem do
Navrátil Zenker Weirter Blackmore valašský Meziříčí Pisco Písek Londýn Praha Vejvoda
34 article
Zbraslavi — Oslava 50leté působností c. k. reálného gymnasia v Chrudimi. V těchto dnech rozeslány byly přihlášky ke sjezdu všech žáků chrudim- ského gymnasia, který ve slavnostních dnec 50letého jubilea 27.—29, září 1913 bude se konati v král. věnném městě Chrudimi. Slavnostní výbor dovoluje si upozorniti, aby pánové, kteří přihlášku svoji zpět dosud neposlali, tak učinili co nejdříve. poněvadž v době nejbližší počne se tisknouti jub. Almanach, který vedle Dějin chrudimského škol- ství, Dějin padesátiletého trvání ústavu a Vzpo- mínek obsahovati bude seznam (adresář) všech bývalých žáků ústavu od r. 1863. Z té příčin prosí slavnostní výbor i ty pány, kteří byly žáky chrudimského gymnasia třebas i jen v priměa jimž pro neznalost adresy přihláška nemohla býti poslána, aby neobtěžovali si v zájmu úplnosti se- znamu oznámiti nynější svoji adresu s udáním roku a třídy svého studia na chrudimském gym- nasiu. — Veškeré dopisy račte adresovati jednateli slavnostního komitétu Boh. Kaisvinklerovi, c. k. suppl. prgf. gymnasia v Chrudimi.
Kaisvinkler Zbraslav Chrudim Boh
35 article
— Veřejná schůze poštovních zřízenců konala se včera odpoledne v restauraci „U Vejvodů“. Za úplného souhlasu četných shromážděných refero- val předseda Frant. Joseí o situaci, v jaké na- chází se poštovní zřízenectvo, o osudu služební pragmatiky. Líčil postup, který organisace zřízenců sledovala za úpravou poměrů v posledních letech a konečně sdělil výsledek deputace, vyslané spol- kem českých poštovních zřízenců ke gen. řediteli pošt Wagnerovi z Jauregů. Deputaci dostalo se sice blahovolného přijetí, za to však málo uspo- kojivých záruk, neboť zástupci vlády vymluvili se na parlament, v jehož rukou prý celá záležitost úhrady a tudíž také uzákonění pragmatiky spočívá. Dále promluvil za třídní zřízence poštovní p. Virl, který drastickými slovy líčil poměry své kategorie i veškerého zřízenectva a markantně prokázal na- prostou neudržitelnost dalšího průtahu hmotné ú- pravy. Poměry nádražních zřízenců podrobil břitké krilice p. Suskov. Po poznámkách zřízenců Ře- řábka. Hynka a Jelínka a projevech zá- stupců stran, za akční výbor nár. strany svobod. ujistil přítomné sympatií taj. Pechar, navrhl p. Šubrt následující resoluci, která jednomyslně byla přijata: „My poštovní zřízenci, ahromáždění na veřejné spolkové schůzi dne 25. května t. r.
Vejvoda František Wagner Virl Hynk Jelínek Pechar Šubrt národní . strana svoboda
36 article
„U Vejvodů“ v Praze, usnášíme se na následují- cím: Poněvadž služební pragmatika, ač daleko ne- vyhovující našim požadavkům, přes to, že oběma sněmovnamí přijata byla, dosud k uskutečnění ne- došla, žádáme všechny zástupce lidu, aby o ko- nečné její provedení se zasadili. Trváme na tom, aby zadržený 15% přídavek, zřízencům pošt stříd- ních již před rokem odhlasovaný a určitě slíbený byl stejně jako všechny výhody, které přináší slu- žební pragmatika pro zřízence pošt zeměpanských, od 1. ledna 1913, tedy i za uplynulou dobu, vypla- cen. Tuto žádost nediktuje poštovnímu zřízenectvu nic jiného, nežli bída, která již dostoupila nejvyš- šího bodu. Apelujeme na kruhy vládní, aby nezdr- žovali jenom spravedlivé požadavky poštovních zří- zenců a poslance všech stran žádáme, aby svým vlivem působili k tomu, aby jejich vlastní usnesení o požadavcích našich došlo konečně svého prove- dení. Za ušlou však dobu roku 1912 žádáme, aby dostalo se poštovnímu služebnictvu neodkladné ná- hrady drahotním přídavkem.
Vejvoda Praha
37 article
— Divadlo v šárce soustředilo včera, podpo- rováno jsouc velmi příznivým počasím, tisíce praž- ského obecenstva. Přeplněné vlaky, spousta ve- hiklů i pochod pěšky, kterému se ovšem valně ne- dařilo na zaprášených cestách, přivedly do Šárky nesmírné zástupy na zajímavou podívanou. Pří- značné pro pražské obecenstvo ostatně je, že ve- likému počtu návštěva divadla poskytla poprvé příležitost prohlédnouti si také krásy šárky. Po- loha sceny a hledíště z nich plně těží, tak že pod- nik má v nich velmi vydatnou podporu. Vůbec oči mají po celé odpůldne největší potěšení. Pestré hromadné výjevy, živé pozadí jeviště, kde putuje processí nahoru ke kostelíčku, rozvinuje se sla- nostní ruch vesnický a koná představení kome- diantů, odškodní i nejvzdálenější diváky, ku kte- rým nemohou dolétnouti všecky zvuky. Jasné hla- sy a výborná výslovnost předních solistů zápasí však vítězně s rozměry hlediště, a mimika někte- rých z ních, přízpůsobena mížtu a příležitosti, vel- mi názorně provází slova, tak že sluch ustavičně je podporován zrakem. — Návštěva divadla tento- kráte předčila představení minulé. Obecenstvo věnuje divadlu v Šárce živý zájem. Mezi pří- tomnými opětně jsme pozorovali místodržitele zemského maršálka. Vzpomenouti sluší také orga- nisace českých skautů, která obsadila vrcholky svahů kolem divadla a konala spolu s hasičstvem službu pořadatelskou
38 article
— Deylově výchovně slepých v Praze-III. vě- novala k uctění památky jmenin p. Jana Kesslera ze Springeisenu, lékárníka v Praze, jeho rodina 46 K. — Při dobré náladě v přátelském kroužku slečny Milky Paurové vybral ve prospěch nevido- mých a témuž ústavu věnoval 20 K p. Bohuslav šára, majitel obchodu s kávou na Smíchově „U zla- tého anděla“. Správa ústavu vzdává tímto šlechet- ným dárcům srdečné dily — Povětrnost. (26. května. Met. kor.) Ani včera se povětrnostní poměry mnoho nezměnily. „Výše“ tlaková prostírá se nad střední Evropou i střed její sesílil značně. Nízký tlak vzduchu na jiho- východě se stále vyrovnává, kdežto deprese na se- verozápadě ustoupila ještě více k severu. Povětr- nost v zemích koruny české jest střídavě zamračena, v severních alpských zemích počasí jest dosud za- mračeno a náchylno k srážkám. Též na jihu Alp počasí se místy zamračilo. Teplota v Alpách silně poklesla, jinde se málo změnila. Předpověď na 27. t. m.: Většinou jasno, sucho, ranní mlhy, teplota znenáhla stoupá, v noci chladněji, mírné jihozá- padní větry — Včerejší neděle. Povětrnost včera ráno hro- zila stále deštěm, zejména dopoledne po 11. hod. kupily se na obloze stále mraky. Silný vítr však mraky rozehnal že k dešti nedošlo. Odpoledne se obloha vyjasnila a také se trochu oteplilo. Vítr poněkud ochabl a venku bylo velmi příjemno.
Deylův Kessler Milka Paur šár Praha Springeisen Smíchov Met Evropa Alpy U zlo Alpa
39 article
Teplota v noci značně stoupla, neboť nejnižší te- plota v Praze dosáhla + 12° C. (proti předvěírku o + 5.8° C. více). Nejvyšší teplota byla + 20.3° C Srážky v celých Čechách a na Moravě přestaly úplně a jenom v Alpách, vyjma Inšpruku, kde na- měřeno bylo 30 mm srážek, oznámeny byly menší deště. Ranní teplota na jihu Evropy jest velmi vysoká. Hlásí v sobotu: Terst + 16.4° C., Zadr + 17° C.. Dubrovník + 17.5° C., Turin + 20.3° Č Livorno + 18° C. Palermo + 19.4° C. Tlakoměr stále ještě stoupá: proti předvčírku stoupl o 4 mm. — Balon. Z Votic se nám píše: Dnes v neděli ve 4 hod. odp. letěl přes město Votice balon barvy žluté. V koši sedělo asi 6 osob. Balon letěl směrem k Táboru. — O hlavu šlechtice přeražená hůl. Včerá před 11. hod. v noci setkali se na Josefském náměstí dva chodci, proti sobě dávno záští naplnění: JUDr. Emil Hirsch se statkářem Janem Špačkem šl. ze Starburgu. Mezi oběma nastala hádka pro jisté ro- dinné záležitosti a při tom Hirsch šl. Špačka udeřil tak prudce holí do hlavy, až se hůl přerazilaa proud krve vytryskl z rány na čele. Za značného shromáždění obecenstva byli oba odvedeni na po- licejní strážnici a po zjištění případu propuštěni. Zraněnému poskytl první pomoci policejní léka dr. Fischl. Přeražená hůl byla ponechána na policii. — Děcko spadlo s pavlače. Půlčtvrta raku stará dceruška slévače Božena Malá z Libně čís. 348 propadla včera odpoledne chatrným zábradlím s pavlače a narazila na ostnatý drát. Těžce zra- něně děcko bylo matkou odneseno do nemocnice. Trestní řízení zavedeno. — Tráva hořela. Na návrší u vyšehradského nádraži vzňala se včera odpoledne suchá tráva od jisker z lokomotiv. Železniční narsnnál ohen uhasil.
Zadr JUDr Hirsch Jan špaček doktor Fischl Malá Praha Čechy Morava Alpy Inšpruk Evropa Terst Dubrovník Palermo Votice Tábor Libeň Č Livorno mm