1
article
mile Hotčen a princ tázal se ho ironicky, proč se
zlobí.
Mezi diplomaty se vypravuje, že král při na-
stoupení na trůn pravil, že se po čtyřleté vládě po-
děkuje ve prospěch následníka. Čtyři roky uplynuly
a král snad dodrží slova. Následník, jako nevinný
vraždou z 29. května, mohl by usmířiti Srbsko s Evro-
pou a dynastii s národem.
Srbsko
Evra
2
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Hlasy českého tisku. Z celého množství če-
ských týdenníků nedělních uveřejňujeme tyto
hlasy, pronášející se o nynější politické situaci
a jejích důležitostech. Gitáty vybrány z orgánů
nejrůznějších stran a končin českých Tak píší:
„Česká stráž“ (v Kolíně), časopis pokro-
„Dr. Kramář po tom všem na slánské schůzi
prohlásil, že žádná česká delegace nemohla by
podporovati vládu, která by se prohlásila za bez-
mocnou, aby anarchii proti platným zákonům uči-
níla přítrž. Ale to ministerský předseda prohlásil
a vrchní zemský soud jako dohlédací úřad odepřel
zakročiti proti této anarchii, přes to však „národní
klub“ bude provozovali positivní politiku dálea
dr. Kramář chce, aby čeští soudci nasazovali svoje
záda tam, kde je nemá odvahu nasaditi „národní
klub“. A ministr Prášek odbývá německou svévoli,
která sleduje dalekosálllé cíle národně-politicoké
vtipem o nějakém soudci v Chebu, který se špatně
vyspal a má špatný humor. — Taková je česká
politika zodpovědných činitelů proti německé své-
voli. Místo rozhodnosti — pštrosí uhýbání a chabé
smlouvy, místo vážně, che vědomě taktiky — špatně
vtipy a lehkomyslné bagatelisování. Tím se ovšem
česká politika diskredituje, bohužel ne jen na účet
„národního klubu“, nýbrž na účet českého národa.
A to je při tom to nejsmutnější.
„Podřipské Slovo“ (Hlídka českých men-
Kramář
Prášek
Kolín
Cheb
Český stráž
národní klub
4
article
šin. Louny):
„Němci sami dobře cíti, že vývojem poměrů
zbortí se jejich uměle udržované panství, že octnou
se v posici slabších a proto by rádi za každou cenu
se smiřovali, totiž: upevnili se v sedle na náš
úkor tak, abychom je ze sedla nemohli tak snadno
vyhodit. Můžeme snadvočekávat, že budoucí poslan-
ci naši nesvolí k něčemu podobněmu, co by byle
druhým moravským paktem, který se na nás na
Moravě tak vymstil.
Týž list píše proti slezským projevům v.
prospěch positivní politiky a proti oficiálnímu
nadšení nad nimi:
„Bohužel, že pro positivní politiku nadšeni jsou
právě jen p. Hrubý a Stratil, kteří jsou pro Slezsko
větší pohromou než celá německá rozpínavost. Z
jejich blahodárného působení Opava je téměř po-
měmčena, lid přímo uspán. — Jak jsou tito vůdcové
a obdivovalelé positivní politiky v oblibě u lidu,
o tom svědčí porážka Hrubého při říšských vol-
bách v okrese, který ovládán je jeho klerikálním
plátkem „Těšínskými Novinami“. Výborně char-
akterisuje posl. Hrubého tato maličkost: když před
dvěma roky měl se pořádat ve Frýdku prolestní
tábor proti germanisaci českých dětí a byl zakázán,
obrátili se pořadatelé se žádostí na Hrubého, aby
u zomské vlády zakročil. Hrubý však, jako ne-
ochvějný bojovník za národní práva slezského
lidu, radil, aby se tábor nepořádal, ježto se neví,
nebude-li náhodou — pršet. K takovým obdivo-
vatclům a velebitelům positivní politiky dru. Kra-
mářovi gratulujeme.“
Němec
Hrubá
Stratil
Hrubý
Louny
Morava
Opava
Frýdek
národní práv slezský lid
5
article
„Ceský Východ“ (v Chrudimi, list staro-
český)
„Nynější „nejistá situace“, jak jest doznán
samým sekretariátem mladočeské strany na zá-
kladě předchozího zmocnění z vůdčích kruhů, ne-
nadchne nikoho v národě našem, aby bez výhrady
řekl, že posavadní poslup vůdčích kruhů byl správ-
mý — také na poslední schůzi pražského staro-
českého klubu, kdež mluvili dr. Srb a dr. Mattuš,
padlo nejedno perné kritické slovo, správně vy-
stihující nynější poměry — a jest si tudíž v zá-
jmu české věci přáti, aby vůdčí činitelé co nejdříve
postarli se o to, by tato nejistota byla nahražen
bezpečnou jistotou, že právo českého jazyka v uza-
víraném území nebude dále vláčeno německonacio-
málními protičeskými choutkami a že také v jiných
věcech bude spravedlivým požadavkům českým vy-
hověnol
„Selské Listy“ (v Olomouci, list a grár ní)
o názorech min. Práška
Srb
doktor
Mattuš
Prášek
Chrudim
Olomouc
Ceský východ
6
article
„Vizme otázku chebskou. Mluvil o ní předevči-
rem český ministr-krajan K. Prášek
v Nymburce a přiznáváme se, že nás
jeho definice otázky této zcela uspo-
kojiti nedovedla. Premisa jeho dle našeho
úsudku byla učiněna nesprávná, a proto i dedukce
padá. Nejde o to, nalezne-li se někde jednotlivý
úřadník, který provedl čin buď nepředložoný nebo
nesprávný a komu za to připisovat vinu — tako-
vých jednotlivců najde se vždycky dosti — ale
jde o to, když už se takový jednotlivec najde, co
pak učiní vláda nebo čeští ministři, aby princip
rovnoprávnosti byl také zachován, jde o to, aby
se takovému úřadníku řeklo: tys jednal nesprávně.
tys porušil zákon — neboť tak dalece nesmí jiti
volnost a neodvislost soudcovská, aby směla zá-
kony porušovat. A tohoto vysvětlení jsme v řeči če-
ského ministra-krajana postrádali.
„Noviny z Podradhoště“ (Valašské Mezi-
říčí) list katolicko-konservati vní:
„A kdyby vláda na jiném podkladě chtěla „smí
řovat“ Čechy s Němci, pak ani dva tucty minister-
ských fraků a křesel nezachrání vládu před neslav-
ným pádem, byť snad celý koš titulů a řádů uchy-
stala těm, kdož by chtěli na takovém základě s
K Prášek
Čecho
Němec
Nymburk
Podradhoště
7
article
Bab
Bab
smiřovat. V národě našem strhla by se Bouře, jak
dosud Vídeň neviděla a oprávněná nevole smetla
by ty, kdož by se odvážili zradit program národní
a byť v čele takových smiřovatelů byli ti nej-
reálnější realisté pokrokoví se svými nevyjasně-
nými záhadami či problémy, jimž pomalu sami
nebudou rozumět.“
„Vídeňský Dennik“ (orgán Čechů dolno-
rakouských) v článku
„Nesmiřujte se bez nás“: „Česká
menšina v Dolních Rakousích sleduje
v těchto dnech se zvláštním zájmem volební ruch
v Čechách, protože z jeho běhu a příznaků chtěla
by vyčísti odpověd na otázku tolikráte polo-
ženou bratřím v Čechách: „Chcete se o-
pravdu smiřovati bez nás, bez nejprost-
šího zabezpečení našich potřeb národních a vzdě-
lanostních, nemáte smyslu pro ztráty na
krvi a na majetku, které denně takřka trpí
český národ v Dolních Rakousích a v říšském
hlavním městě Vídni zvlášť?!“ To je náš úpěnlivý
apel do Čech, kde snad za několik měsíců již bu-
dete řešiti kus české otázky. Je možno si mysliti,
že by z této české otázky byl vyňat a vyhozen
její kus nejpalčivější, úděl půlmilionové obce če-
ské na Dunaji, které se zde odpírají školy a nej-
základnější práva jazyka, které na venkově nedo-
přávají spolčovací svobodu, která je bez nejmen-
šího zastoupení v zákonodárných sborech a má
tu krněti na duchu i na těle, vydána na pospas
štvaní německých stran, jež v zášti vůči všemu
českému si nezadají, ani co by za nehet vešlo?
Čecho
Dolní Rakousy
Čechy
Vídeň
Dunaj
8
article
V Čechách bude se vyrovnávati, budou se vážiti
ústupky na té a oné straně — je vděčnějšího před-
mětu kompensace, nežli zřetel na truchlivý los
nás, Čechů dolnorakouských? Jaký zájem může
míti skutečný český vlastenec na smiřovačkách,
ne-li ten, že se podaří uchrániti český živel před
škodou tam, kde záchrana by byla dílem nejvzác-
nějším. Turecká a řecká škola může míti v resi-
denci říše, naší krví a našimi penězi živené, právo
veřejnosti, ale pro statisíce Čechů ve Vídni veřejná
škola nesmí býti povolena! Může tu kdo pochybo-
vati o pravdivosti a důvodnosti tvrzení, že jediná
veřejná česká škola ve Vídni bude pro český národ
stonásobnějšího užitku a větší vymožeností, nežli
cokoli jiného. Když už smiřovati — tedy pro nás
nikoli pro vládní potřebu!“
— V době posítivní politiky. „Časopis če-
ských poštovních úřadníků“ v každém svém čísle
trpce si stěžuje, že nikdy se tak úřadnictvu če-
skému nevedlo, jako nyní. Jako doklad uvád
úřadní data ze zákonníku poštovního za měsíc
listopad a prosinec, kdy stal se hlavní krok k po-
sitivní politice vstoupením českého poslance do
vlády jako ministra obchodu. Za tu dobu jmeno-
váno bylo výkonných úřadníků do třídy VII.3
a to v Linci, Terstu a Lvově, v král. českém =o.
Do třídy VIII. 28 a to Št. Hradec 11, Linec 8.
Čecho
Čechy
Vídeň
Terst
Lvov
Hradec
Linec
9
article
Terst 6, Vídeň 2, Lvov 1 — král. české O. D.
třídy IX. (kontroloři a správci) 50 a to Víden
44, Linec 2, Zader 2, Tyroly 1, Št. Hradec 1 —
král. české opět O. Teprvc v lednu 1908 bylo
několik úřadníků při pražském poštovním ředi-
telství jmenováno. Číslice tyto mluví více, nežlo
sebe větší řeči o důležitosti positivní politiky.
— Nové obsazení moravského místodržitel-
ství. Z Brna, 23. ledna. Dle zpráv, z V iid ně
sem došlých, jsou na moravské místodržitelství
navrženy tyto osoby: Místodržitelem bude jme-
nován zemský president slezský bar. He in-
h old. Dosavadní správce místodržitelství z
interregna, nastalého odstoupením hraběte Zie-
rotina, Salomon, stane se titulárním ná-
městkem místodržitelským. Skutečnýma
prvním náměstkem místodržitele bude
dvorní rada v ministerstvu vnitra Vikto
Houdek, jenž bude v ministerstvu nahražen
místodržitelským radou českým, požívajícím ti-
tulu dvorního rady a titulární dvorní rada Na-
vrátil stane se skutečným dvorním radou
moravského místodržitelství.
O Teprvc
Zie
Salomon
Vikto Houdek
Terst
Vídeň
Lvov
Linec
Hradec 1
Brno
Tyroly 1
10
article
— Hrabě František Thun stal se zase
jaksi hrdmou dne. Jak známo, měl před ně-
kolika dny soukromou audienci u německéh
císaře v Berlíně a tato — každým způsobem
nápadná — událost zavdala podnět k různým
výkladům, z nichž nejvíce se ujalo mínění, že
jde o to, aby hrabě František Thun do diplo-
matické služby vstoupil a buď rakousko-uher-
ským velevyslancem v Berlině aneb dokonce
ministrem zahraničních záležitostí se stal. Ježto
pak každý velevyslanec i vyslanec u přísluš
ného dvora napřed musí býti uznán za osob-
nost milou, dojel prý hr. Thun do Berlína, aby
se císařovi Vilémoví představil. Dle tohoto vý-
kladu byl hr. Thun rozhodujícími kruhy do
Berlína poslán v naději, že učiní na císaře
příznivý dojem a že pak proti jeho jmenování
velevyslancem a později snad i ministrem
zahraničních záležitostí nebude po stránce
osobní v Berlíně žádných námitek. Je-li tomu
skutečně tak, ovšem se neví, ježto podobné zá-
měry se vždy provádějí za nejpřísnějšího ta-
jemství, avšak pravděpodobnosti onomu vykladu
Thunovy audience v Berlíně upříti nelze. Změnu
na velevyslaneckém křesle u německého dvora
uznávají pohitické kruhy vídeňské již dávno za
Thun
Vilémový
Thunův
Berlín
11
article
žádoucí a hrabě Thun náleží k osobnostem,
kteréž se — dle názorů u dvora panujících —
hodí ke všem vynikajícím, vysokým a důležitým
úřadům ve službě státní a říšské. Komický,
ne-li zhola fraškovitý dojem činí však tvrzení,
jehož se odvážily některé německé časopisy ra-
kouské a po nich i pruské, že cesta hr. Thuna
do Berlína znamená česko-feudální a klerikální
intriku, která se oklikou přes Berlin zmocniti
chce vedení zahraniční politiky rakousi ko-uherské
a za týmž účelem se snaží, aby nejdříve pod-
vrátila postavení hrab. Szögyena v Berlíně
potom bar. Aehrenthala ve Vídni. Ta ková kom-
binace motla se zajisté zroditi jenom pod
dojmem maškarních podníků vládnoucího právě
prince Karnevalu.
Thun
Berlín
Vídeň
12
article
Úmrtí pana Josefa Zelenky, bývalého
dlouholetého nájemce restaurace na Žofíně, v kruzích
českého hostinstva vzbudilo nejhlubší souustrast. Bylt
pan Zelenka nejen znamenitým a na slovo vza-
tým odborníkem, ale také osvědčeným zastancem a
průkopníkem snah a cílů příslušníků stavu hostin-
ského. Žofín býval za jeho působení střediskem zá-
bav, o jichž velkolepost a znamenitou výpravu pan
Zelenka vždy všemožně pečoval. V orgarisaci hostín-
ských vynikajícím způsobem pracoval a po dlouhou
řadu let byl předním činovníkem v měšťamském spo-
lečenstvu výčepníků pražských. Na schslzích a sje-
zdech hostinstva českého jadrným způspbem řečnil
a splnění různých potřeb se domáhal. Když před dvě-
ma roky oddaná družka a horlivá spalupracovnice
jeho v živnosti zemřela, opustil pan Zelanka Žofin a
uchýlil se do soukromí. Neprovozoval ice živnost,
ale úplnému klidu se neoddal. Působil nadále velmi
horlivě ve společenstvu vinných sklepů českých ho-
stínských, kde byl předsedou. Byl dále členem správní
rady Prvního měšťanského pivovaru, akkaciové české
mlékárny a společenských ledáren pražských, členem
Sokola pražského a jednot staroměstské a malostran-
ské, Hlaholu, spolku pro povznesení návštěvy ci-
zinců, čestným členem Bratrstva vzáj. se podporují-
cích řemeslníků a živnostníků, členem „Hostimila“
atd. Celá řada vlasteneckých a humanitršch spolkůa
korporací nalézala v p. Zelenkoví vždy upřímného
podporovatele a dobromyslného příznivce. V kruzích
odborných bude zvěčnělému, který dosálhl věku 58
roků, zachována trvalá paměť! Pohřeb konati se
bude zejtra, v pátek, o 3. hod. odpolední z kostela
u sv. Vojtěcha na olšanský hřbitov.
Zelenka
ský
Zelanek
svatý . Vojtěch
Žofín
Olšanský
Sokol pražský
Hlahol
13
article
— Úmrtí. Dnes v časných hodinách ranních ze-
mřela v Selci paní Alžběta Kapitánto vá, chot
velkorestauratéra, známá pražským výletníkům svou
úslužností a ochotou.
— Z kaple českého pathologického tústavu bude
se dnes o 3. hod. odpol. konati pohřeb p. JUDra. An-
tonína Kvíčaly, pražského advokáta a výborného
šachisly.
— Sloučení Žižkova s obcí Hrdlořezy. Ve schůzi
obecního zastupitelstva hrdlořezského dne. 25. t. m.
jednati se bude o podmínkách, stanovenýh obcí žiž-
kovskou za příčinou sloučení obou jmenovaných obcí
v samosprávný celek.
— Z kruhů novinářských. Redaktorr Stanislav
Dal. Kubíček z Kralup n. Vlt., stal se zadpovědným
redaktorem časopisu „Český Jih“ v Tábdie.
Erstes Kränzchen der k. k. Posthadiensteten
in Kgl. Weinberge, tak zní pozvání k tanečiní zabavě,
kterou za protektorátu veleváženého pana Gustava
Krautštengla (německy Krautstengi) pořada jí c. k. po-
štovní zřízenci prvního českého města po král. Praze.
Proč a pro koho tisknouti dali oboujazyčná pozvání,
vysvětlí snad zábavní výbor, jehož někteří členové
tak rádi holdují té samospasitelné. Většinai členstva,
jak doufáme, postará se rázným zakročenío, aby tato
ostuda na příště se neopakovala. Zábava poštovních
zřízenců má jinak lidumilný účel, nebať její čistý
výnos určen jest vdovám i sirotkům a proto zaslu-
huje podpory i širšího obecenstva.
Kapitánto
Kvíčala
Stanislav
Kubíček
Krautštengl
Krautstengi
Žižkov
Hrdlořezy
Kralupy
Vltava
Praha
14
article
— Život v hostincích je dle různostř jich také
různý, při čemž je naprostou chybou, povnžují-li se
hostince jenom a pouze za místnosti zábavné, bez
intencí vážnějších a důstojnějších. Dobře ještě, že
tomu není všude tak, jak o tom svědčí uznaníhodná
činnost denních hostů v hostinci p. Ant, Nedvěda,
v Praze-Il, Sokolská tř., kde za vedení společno-
sti českých farmaceutů sbírá se pilně na
národní bojovnici a chránitelku menšinového našeho
školství »Ústřední Matici školskou«. Již Pest set
korun, a to v době poměrně velmi krátké, vydala
pokladnička zmíněného českého »šenkýřství« na
obranu utlačovaných a pronásledovaných a již
třetího členského diplomu získali si denní hosté
v uznání za pilnou národní práci. Budiž jim tento
vděk pobidkou k datší úspěšné činnosůt a jiným,
liknavějším a vlažnějším světlým přikladeem, aby
nečinnost jejich změnila se v plodnou
práci.
Nedvěd
Praha
15
article
— K pásmovým sazbám na olektrických drahách
v Praze. (Projev z obecenstva.) Nemine ani
jednoho dne, aby nevyskylly se stížnosti na nové
pásmové sazby. Posud ani jediný hlas toto nové opa-
tření neschválil. Správa elektrických podniků pos
kusila se o jakési vysvětlení, ale nikoho nepilesvědčila.
S určitostí možno tvrditi, že výsledek finamnční bude
proti všem předešlým asi dosti ubohý, Komnunikační
prostředky každého velkého města patří k nejdůle-
žitějším podnikům vůbec. Toť jsou hlavní tepny
života městského. Na ty jest patřiti se zcela. vážného
stanoviska a správa jejich jest v největší míře po-
vinna šetřiti varovných hlasů i pokynů z obecenstva,
neboť podniky tyto slouží výhradně jen obecenstvu.
Praha, ač řadí se mezi velká města, musí dnes dc-
znati, že v ohledu komunikačním je zanedlbána. Má
sice drožky, fiakry i automobilové vozy, ale jich
užívání, jakož i elektrické dráhy pro nejširší obecen-
stvo jest spojeno s výdajem nepřiměřeným, tudíž ne
každému přístupným a často zbytečným. Hlavní pod-
mínkou jest, aby kruh používatelů pokud mtožná byl
nejširší, zatím ale správa našich elektrických. podniků
Praha