1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v sobotu 4. října 1913.
Praha
4
article
Na ranní a večerní listy
předplácí a
v Praze v administracir
na měslo.
na čtvrt leta
sk —h
s dvoji donážkou
mdsle
na dtvrt leta
na měsig ° fliálkách
roson 9 K a0
a vrijet . . .
s dvojí zásilkou
n2 riata: : : k
Praha
5
article
Večerní
Večerní
daní
V drobném prodejii
ranní člslo o sobě . zn sn
večorni
za 4 h
Ve fliálkách na venkově
ranní čislo
večerni
lnseráty
plati se hotově napřed.
Předplaceni a inserty přijtm
administrace v Marianské ul.. a-
Tam nacházejí se tal
redakca, tskárna a expedice
„Národních Lista“
Rukopisy se nevracet
List
6
article
V Praze, 4. října.
Praha
7
article
Ironický osud zařídil to tak, že zároveř
když se ve Vídni radilí rakouští a uherští mi-
nistři a generálové o nových vojenských vý-
dajích, zaviněných do značné míry balkánskou
válkou, jeden z hlavních režiserů všeho bal-
kánského hnutí, Nikola Paši č, konal návštěvy
u Berchtolda a Biliňského.
Zprávy, které pronikly do veřejnosti o spo-
lečných ministerských poradách, nepotěší příli
poplatníky. Na balkánskou záležitost dopla-
tíme prý ještě 346 milionů, na zvýšení počtu
vojska v míru o 35 nebo 40.000 mužů přidáme
ročně asi 60 milionů, na stavbu nových dvou
dreadnoughtů asi 150 milionů, kromě toho n
úhradu již povolených, ale posud nezaopatře-
ných výdajů 450 milionů, slovem, listopadové
zasedání delegací bude mít nepříjemnou sta-
rost, jak zaopatřit žádanou miliardu pro vo-
jenské pány.
Porady Pašičovy s Berchtoldem a s Bilín-
ským, pokud můžeme věřit hladkým slovům
bělehradského státníka, měly příznivý průběh
Ale ze všech zpráv se nedovídáme, že b
měly také jinak positivní úspěch. Pašič uji-
šťuje, že na obou stranách je dobrá vůle ke
vzájemné dohodě, že mezi Rakousko-Uherskem
a Srbskem není dnes vlastně aktuálných pe-
litických otázek, leč hospodářské.
Paša
Berchtold
Biliňský
Pašičův
Bilín
Pašič
Vídeň
Rakousko
Uhersko
Srbsko
8
article
Ovšem mají slova Pašičova, pronesená k
novinářům, přes všechnu svou diplomatickou
kulatost konkretný smysl v tom, že Pašič sou-
hlasí sice s Berchtoldem, aby usnesení lon-
dýnské porady o Albanii byla docela prove-
dena, a příznává, že Srbsko nechce překročit
vymezené hranice Albanie, ale chce jen s tra-
tegickou úpravu hranic.
Jinak řečeno, Pašič se nevedává nároků
na změnu hranic srbsko-albanských, která by
lépe zabezpečovala Srbsko před albanskýnř
vpády. Otevřenost hranic, jaké byly stanoveny
v Londýně, blízkost bohatých měst svádi Al-
bance přespříliš k tomu, aby opakovali své
loupežné nájezdy, jak tomu byli zvyklí za tu-
recké vlády. Proto chce mít Srbsko pokoja
rádo by posunulo v místech, kde jsou pře-
chody, hranice až ke Drimu. V Paříži prohlásil
Pašič: „Akce, kterou nyní podniklo Srbsko
proti Arnautům, může být zastavena jen tehdy.
až budou vyznačeny strategické hrani-
ce, které budou zaručovat trvalost. Těmi hra-
nicemi může být jen rozvodí Drimu a Jader-
ského moře. Pro Srbsko to neznámená rozší-
ření teritoria, leč jen opravu hranic, která a t
nevzbudí odporu velmocí.“
Pikantní podrobnost hovorů Pašičových
s Berchtoldem uvádí „N. W. J.“. Pašič prý
několikráte narazil na publicistické výpady
literární kanceláře zahraničního úřadu proti
Srbsku a naznačoval, že by Srbsku záleželo
na tom, aby podobné dráždění se neopa-
kovalo.
Pašičův
Pašič
Berchtold
Al
Albánie
Srbsko
Londýn
Paříž
Arnaut
9
article
Prvý krok, který učinili ke vzájemnému
sblížení zástupci Rakousko-Uherska a Srbska
jest zajisté vítaný všem, kdož přejí si jak kli-
du na Balkáně tak i u nás doma. Vítali by-
chom včerejší návštěvu srbského ministr-
presidenta ve Vídní ještě více, kdyby byla zá-
rukou trvalého urovnání napětí.
Pro naši zahraniční politiku není příjem-
ným znamením, že teprve teď se odhodlal
Berchtold k osobnímu styku s Pašičem, ted
kdy Pašič může se již pochlubit svými diplo-
matickými úspěchy, kdy Srbsko může hrdě
ukázat na svou válečnou zdatnost.
Nebylo třeba, aby mezi oběma sousední-
mi státy nakupilo se tolik nedorozumění a —
nenávisti. Pašič podával ruku k dohodě již
loni v prosinci. Ale ve Vídni nechtěli ani sly-
šet o dohodě se Srbskem, třeba že Pašič tehdy
nabízel za srbský přístav na Jaderském moři
všemožné hospodářské a politické ústupky.
sliboval, že Srbsko všechen materiál pro nové
srbské železnice odebere z Rakousko-Uher-
ska, že rakouskému kapitálu bude dána v Srb-
sku přednost, že při nových obchodních smlu-
vách r. 1917 budou naší monarchii poskytnuty
zvláštní výhody, dokonce se zavazoval, že
Srbsko bude udržovat se Srby v naší mon-
archii jen takový poměr, jako Německo čin
s rakouskými Němci.
Ale naše diplomacie raději vrhla mon-
archii do hospodářské krise a ustoupila v Bě-
lehradě půdu německým Schliebenům, než by
byla v čemkoli vyšla vstříc Srbům. Dnes na-
bídky Pašičovy jsou mnohem skromnější. Naše
diplomacie silou moci učí Srby svépomoci.
Berchtold
Pašič
Srb
Srba
Němec
Pašičův
RakouskoUhersko
Srbsko
Balkán
Vídeň
Rakousko
Uhry
Německo
10
title
Nebezpečí třetí války balkánské
11
article
Boje Srbů s Albancí.
Boje Srbů s Albancí.
Z Bělehradu, 4. října. („N. F. P.“) Dle
zprávy ze Skoplje byly za bojů v území ljum-
ském posice Albanců, kteří jsou tam dosud
přesile, srbskou dělostřelbou otřeseny. O vý-
sledku boje, který dosud trvá, není tudíž žád-
né pochyby. Část Albanců již prchla.
Z Bělehradu, 4. října. Úřadní list oznamuje.
že povstalci byli vytlačeni také z jižních kra-
jin v novém Srbsku.
„Stampa“ sděluje: Po několikahodinném
prudkém boji podařilo se srbskému vojsku
vytlačiti Albance ze Strugy. Po-
vstalcisesoustřeďujímezi Dibro
a Prizrenem.
Z Londýna, 4. října. „Daily Telegraph“ ozna-
muje: Albanci utrpěli úplnou poráž-
ku a jsou na celé čáře na ústupu. Jejich
kolony jsou v naprostém nepořádku. Albanci usi-
lovali zoufale, aby dobyli Prizrenu. Ve čtvrtek rá-
no za šera podnikli útok na město, byli však od-
raženi. Srbové totiž zvěděli o úmyslu Albanců. Ne-
chali Albance přiblížiti se na 500 m ke příkopům.
aniž by na ně vypálili jedinou ránu. Albanci my-
slili, že se město dostane do jejich rukou, když
srbské vojsko dostalo povel ku palbě, Albanci.
na které byla zahájena vražedná palba z 5000 pu-
šek a ze 45 strojových pušek, dali se ihned na
útěk. Ztráty jejich byly nesmírné. Na útěku smě-
rem k Dakové zahazovali pušky, aby mohli rych-
leji utíkati. Srbové mimo četné pušky ukořistil
2 horská děla a jednu strojní pušku.
Srba
Stamp
Prizren
Bělehrad
nový Srbsko
Londýn
Daily Telegraph
12
article
Srbská mobilisace.
Z Bělehradu, 4. října. Včera byla naříze-
na mobilisace druhé výzvy hor-
ského dělostřelectva.
Srbský král k císaří do Peští.
Z Pešti, 4. října. Dle zprávy zdejších list
srbský král Petr navštíví rakouského císaře
za jeho pobytu v Pešti a zdrží se v hlavním
městě uherském několik dnů.
Albanie musí býti větší.
Z Paříže, 4. října. „Temps“ sděluje z Pe-
trohrádu, že Izmail Kemal bej zaslal jme-
nem albanské vlády ruskému ministerstvu za-
hraničních záležitostí telegram, ve kterém
praví, že londýnskou konferene
stanovené hranice potřebám Al-
banie nevyhovují a že tato okolnostje
jedinou příčinou nynější srážky albansko-
srbské. Kemal bej proto žádá, aby hranice
Albanie byly změněny.
Princ Wíed jako kandídát pro bulharský trůn
M. Z Kolína nad Rýnem, 4. října. (Zvl. te-
legram „N. L.) „Kölnische Zeitung“ uveřej-
ňuje z Bukurešti tento telegram: Princ Wied
učiní nejprve návštěvu císaři Františku Jose-
foví a odjede pak do Sinaje, kdež princezna
z Wiedu již nějakou dobu mešká jako host
své tety, královny rumunské. Albanští nota-
blové podporují kandidaturu prince Wieda
velmi usilovně.
Essadův obhájce Derviš Hima ve Vídni.
Z Vídně, 4. října. Derviš Hima, který
před několika dny zaslal „N. F. P.“ z Dubrov.
níka telegram s požadavky Essada paše, sem
přijel, aby hájil jeho stanovisko.
Petr
Izmail Kemal
Al
Kemal
Wíed
Jose
Essadův
Him
Dubrov
Bělehrad
Pešť
Albánie
Paříž
Kolín nad Rýn
Bukurešť
Sinaj
Wied
Vídeň
Kölnische Zeitung
13
article
Z Terstu, 4. října. V rozmluvě se zástup-
cem časopisu „Piccolo“ prohlásil důvěrník Es-
sada paše Derviš Hima, že rozpor mezi Essa-
dem pašou a Izmailem Kemalem není dosu
urovnán.
Stanovisko ruské díplomacie.
Z Petrohradu, 4. října. (Reichspost.) „Biržev
Vědomosti“ píší: Pro ruskou dlplomacii jeví se ny-
ní situace tak, že se od ní nežádá žádné aktivní
vměšování. Uklidnění Albanie lze ponechati sta-
rosti Italie a Rakousko-Uherska, jimž na samo-
statném albanském státu zvlášť záleží. Podaří-li se
jim smiřiti Essada pašu s Ismailem Kemalem bejem.
a vyvoliti knížete pro Albanii, budeme mítí pře
sebou hotovou věc, kterou bude lze jen uznati.
Rakouský komisař pro Albanii.
Z Vídně, 4. října. (K. k. — „Wiener Zeitung“.
J. V. císař jmenoval generálního konsula druhé tří-
dy Aristotela Petroviče rakousko
uherským komisařem při mezinárod-
ní kontrolní komisí pro Albanii.
Spor Řecka s Tureckem.
Z Cařihradu, 3. října [K. k.) Delegát Porty
Herant Abro odjel do Athén. Praví se, že mál in-
strukce, aby především projednal otáz-
ku ostrovů, jichž vrácení Turecke
žádá.
Turecká armáda zůstává v pohotovosti.
Z Londýna, 4. října. Z Cařihradu došly
zprávy, že není pozorovati žádné odzbrojová-
ní, naopak turecká armáda zůstává v dosa-
vadním počtu. Kromě toho je vídna veliká
činnost, aby výzbroi vojska byla doplněna.
Izmail Kemal
Kemal
Aristoteles Petrovič
Terst
Petrohrad
Albánie
RakouskoUhersko
Vídeň
Řecko
Turecko
Cařihrad
Atény
Londýn
Esso
Wiener Zeitung
Herant Abra
Italia
14
article
Bulharské zbrojení.
M. Z Kolína nad Rýnem, 4. října. (Zvl. te-
legram „N. L.) „Köln. Ztgu.“ telegrafuje se
z Bukurešti: Bulharsko dostává ne-
přetržitě velké zásilky válečné-
ho materiálu. Právě odpluly od Ršavy
dva parníky s nákladem střeliva do Ruščuku.
Konejšivý hlas z Bulharska.
Ze Sofije, 4. října. „Večerna Pošta“ pro-
hlašuje obavy Řecka, že Turecko napadne
Řecko a za součinnosti Bulharska dobude na-
zpět Egejských ostrovů, za přemrštěné. Do-
kládá, že domněnky, jakoby Bulharsko chtělo
Turecko vehnati do války protí Řecku, jsou
docela bezpodstatny
Korunní rada bulharská.
Ze Solije, 3. října. (K. k.) Jak se na kompetent-
ních místech proslýchá, koná se zítra korunní rada
jež bude rokovati ověltropolitických otázkách
zejména o rozpuštění sobrání a nových
volbách.
Bulharský král do ciziny.
Ze Sofije, 3. ř6jna. (K. k.) V neděli nastoupí prý
král Ferdinand cestu do cizíny.
Reorganisace turecké armády.
Z Cařihradu, 4. října. V nejbližších dnech
přibude sem nová německá vojenská komise
aby vykonala pronikavou reorganisaci ture-
ckého vojska. V čele komise bude general-
major, který bude opatřen rozsáhlou plnou
mocí.
Sultán.
Z Caříhradu, 3. října. (K. k.) Sultán jest opě
úplně vzdraven a zúčastnil se dnes selamliku.
Köln
Pošta
Ferdinand
Kolín nad Rýn
Bukurešť
Bulharsko
Ruščuk
Řecko
Turecko
Solija
Sofijá
Cařihrad
15
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“
Ministerská rada vídeňská odložena.
Z Vídně, 4. října. Na dnešek chystaná mi-
nisterská rada odložena byla na pondělek.
Zmírněné požadavky vojenské správy.
Z Vídně, 4. října. Výsledkem včerejší společné
ministerské rady je kompromis mezi požadavky
vojenské správy a oběma mínistry financí, který-
mi byly požadavky vojenské částečně stlačeny.
Vídeň
16
article
Vojenská správa žádala zvýšení kontingentu no-
váčků o 40.000 mužů ročně, tudíž zvýšení presen-
ce za míru o 80.000 mužů, společná rada mini-
sterská snížila však tento počet n
35.000 nováčků ročně i s oběma zeměbrana-
mí. Také v příčině hmotných nákladů na
vojsko provedeny škrty a usneseno, že náklady
na rozmnožení armády rozdělí se na delší řa-
du let. Hotový již nyní rozpočet na prvé půlletí
1914 nebude však, jak jsme již sdělili, obsabovati
žádné položky na vojenské reformy, polož ky
ty objeví se teprve v účtech příštích
— ale budou v něm obsaženy náklady na vo-
jenskou pohotovost za balkánské
krise za měsíce řijen až květen t. r.. po případě
až do srpna, které obnášejí okrouhle 346 mi-
lionů korun. Dle jiné zprávy odhadu-
jí se však na 435 milionů, z nichž všakje
toliko 235 milionů, vydaných na věci pomijející.
kdežto za zbývajících 200 milionů uloženy jsou vě-
ci a potřeby ve vojenských skladištích a obnos
tento pokládán je tudíž za aktivní položku.
Z Vídně, 4. října. „Neues Wíener Abendhlatt“
oznamuje: Číslice stran zvýšení kontingentů no-
váčků nebyla ještě stanovena a stane se tak te-
prve, až budou sestaveny všechny podrobnosti
Přibližně však bude armáda rozmnožena ročněo
35.000—36.000 mužů. Stejně o stanovení nákladů
novou vojenskou reformou způsobených nebylo
ještě rozhodnuto. Vojenská správa však zná maxi-
mum finančního zatížení, ke kterému daly obě
vlády souhlas. Toto makímum nesmí býti ani o halén
překročeno.
Vídeň
Neue Wíener Abendhlatt
17
article
Zvýšení počtu nováčků stane se postupně, tal
že celé zvýšení kontingentu ve všech oborech
vojenské správy bude dovršeno 1. října r. 1918.
Pěší setniny budou rozmnoženy o 34 mužů. Vo-
jenkou reformou způsobený výdaj bude činiti na-
jednou 24 mil. K. Výdaj tento bude rozvržen na
několik let a dán do společného rozpočtu.
Tyto výdaje však budou povahy přechodné.
Rozpočet nebude jimi trvale zatížen. Podrobnosti
budou vypracovány v nejbližších týdnech komise.
mi ministerstva vojenství, do kterých budou při-
bráni zástupcové obou ministerstev zeměbrany
List dodává, že při vypracování nové vojenské re-
formy uplatnily se návrhy chefa generálního štábu
stran větší zdatnosti armády a stran důkladného
výcviku vojska jak na moři, tak i na suchu a to na
celé čáře.
Nový rakouský zákou o právu spolčovacím
Z Vídně, 4. října. Rozšířená politická komise
panské sněmovny rozeslala dnes referát hr. Pace
o zákonu, kterým se měni dosavadní práv
spolčovací. Komise vykonala na elaborátu, jak
vyšel z porad poslanecké sněmovny, podstatně
změny. Budou-li, jak jest pravděpodobno, schvá-
leny plenem panské sněmovny, budecelá osno-
va vrácena sněmovně poslanecké. Po-
něvadž poslední paragraf osnovy stanoví, že, sta-
ne-li se osnova zákonem, nabude tento platnosti
teprve 1. lednem roku následujícího po jeho vy-
hlášení, a protože pak jest málo pravděpodobné
že poslanecká sněmovna vyřídí elaborát sněmovny
panské před novým rokem, mohla by novella zá-
kona spolčovacího v případě nejpříznivějším být
aktivována teprve 1. ledna 1915
Císařovy jmeniny.
Vídeň
panská sněmovna
poslanecký sněmovna
18
article
Z Vídně, 4. října. (K. k.) Dnešní jmeniny Jeh
Veličenstva císaře byly v celé říši oslaveny. Zvlá-
ště slavnostní byl tento den ve Vídni, kdež ve far-
ních kostelich a chrámech se konaly slavné bo-
hoslužby za přítomnosti státních, městských a zem-
ských úřadů, občanstva a školní mládeže s učitel-
stvem. Též vojsko posádky se zúčastnilo slavných
bohoslužeb. Ve votivním kostele sloužil polní mši
apoštolský polní vikář biskup dr. Bjelik, k níz
se dostavilo vojsko ve slavnostním stejnokroji
Slavné mše zúčastnil se ministr vojenství poln
zbrojmistr ryt. Krobatin, inspektor armády gen
ryt. Auffenberg, velitel námořnictva admirál Haus
městský velitel, generálové a sbor důstojnický. O
9. hodině dostavil se pan arcivévoda Bedřich, uví-
tán zvuky hymny národů rakouských.
Z Vídně, 4. října. (K. k.) V kostele sv. Štěpá-
na byla dnes kn. arcibiskupem drem. Pifflem slou.
žena sl. mše s Tedeum. Přítomni byli mezi j. mi-
nistr záležitostí zahraničních hr. Berchtold, spo-
lečný ministr financí dr. ryt. Biliňski, ministr a la-
tere svob. p. Burian, předseda ministerstva hr
Stürgkh se všemi členy kabinetu, předseda sně-
movny panské kn. Windisch-Graetz, místodržitel
svob. p. Bienerth, předsedové ústředen, nejvyšší
dvorní šarže, starosta s náměstky, ředitelé vyso-
kých škol a vysoké státní úřadnictvo.
Jubileum následníka trůnu jako příslušníl
pruské armády.
doktor
Bjelik
Bedřich
svatý . Štěpý
Piffl
Berchtold
Burian
Stürgkh
Windisch
Graetz
Bienerth
Vídeň
19
article
Ze Salepurku, 4. října. (K. k.) Za příčinou 25-
leté příslušnosti pana arcivévody Františ ka
Ferdinanda ke královské pruské armádě při-
budou sem k rozkazu císaře Viléma pruská depu-
tace důstojníků a německý vojenský attaché kří-
delní pobočník major hr. Kageneck, aby ode-
vzdali panu arcivévodovi služebni
odznak, císařem německým mu pro-
půjčený a blahopřáli mu jménem pru-
ské armády. Deputace záleží ze tří důstojníků
královského prusko-poznaňského hulánského plu-
ku prince Augusta z Virtemberku č. 10, jehož che-
fem je pan arcivévoda František Ferdinand, a to
z velitele pluku podplukovníka hr. Wengerského,
rytmistra šl. Choltitze a plukovního pobočníka po-
ručika šl. Obernitze. Němečti důstojníci budou za
svého příchodu do Salcpurku uvítáni nejvyšším
hofmistrem pana arcivévody svob. pánem Rum-
merskirchem a rytmistrem baronem Ervínem Fran-
zem od dragounského pluku čís. 4., jim k čestné
službě příkázaným a ubytují se v hotelu Europe
jako hosté pana arcivévody. Zitra o 11. hod. do-
poledne budou němečtí důstojníci panem arcivé-
vodou Františkem Ferdinandem, který téhož dne
přibude z Blühnbachu do Salepurku, ve slavnost-
ních místnostech císařské residence ve slavném
slyšení přijati. V poledne uspořádá pan arcivévo-
da tamtéž slavnostní hostinu na počest německých
hostů.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 4. října. (K. k.) „Wiener Zeitung?
oznamuje: Jeho Veličenstvo císař propůjčil odbo-
rovému přednostovi v ministerstvu spravedlnosti
dru. Františku ryt. Hommovi z Amanshofu
hodnost tajného rady a odborovému předno-
stovi v ministerstvu železnic dru. Karlu svob. pánu
Rumlerovi z Aichenwehru řád železné
koruny II. třídy s prominutím poplatků.
Františ
Ferdinand
Vilém pruský
Augusta
František Ferdinand
Fran
František
Karel svobodník
Rumler
Salcpurk
Rumo
Vídeň
Europe
Wiener Zeitung
20
article
Ze sněmu krajínského.
Z Lublaně, 3. řjna. Účetní závěrky zem. londů
za rok 1911-1912 byly schváleny a pak se pokra-
čovalo v povšechné rozpravě o rozpočtu zemských
fondů na rok 1913. Poslanec Tavčar odmítá zod-
povědnost za způsob psaní časopisu „Slovenskí Na-
rod“ a kritisuje způsob boje politických stran v ze-
mi. Řečník vytýká vládě a slovinské lidové straně,
že porušily kompromis, uzavřený svého času o re-
formě volebního řádu do zemského sněmu, změnou
obecních volebních řádů. Aby byla svržena nadvlá-
da slovinské lidové strany v zemi, jest nutno za-
vésti všeobecné volební právo do zemského sněmu.
Zemský president svob. p. Schwarz prohlá-
sil, že zemská vláda nesmí při rozhodování o vo-
lebních reklamacích klásti za základ kompromisní
vyjednávání, nýbrž smí používati toliko platného
zákona.
V dalši povšechné rozpravě promluvili posl.
Cangl. Rybnikar a hr. Barbo, jenž brojií
proti trialismu a vyzýval ke svorně spolučinnosti
obou národů ke blahu země. Pak promluvil posl.
dr. Lampe, jenž polemisoval s řečníky slovinské
pokrokové strany, ospravedlňoval stanovisko slo-
vinské lidové strany též v národních a školských
otázkách a zdůraznil stálou lovalitu slovinského
národa. Schůze trvá.
Tavčar
Schwarz
Rybnikar
doktor
Lampe
Lublaň
21
article
Baron Skerlecz v Pešti.
Z Pešti, 3. října. (K. k.) Královský komisař dr
svob. p. Skerlecz dostavil se dnes večer s mi-
nistrem pro Chorvatsko hr. Theodorem Pejače-
vičem do klubovní místnosti národní strany prá-
ce. Ve velkém počtu přítomní členové strany uví-
tali královského komisaře nadšeným provolání
„Eljen“ a blahopřáli mu k jeho uzdravení. Svob.
p. Skerlecz zůstane prozatím v sanatoriu nemoc-
nice Červeného kříže, až jeho ruka, kterou nosí
nyní ještě v obvazu, bude opět úplně ohebna. Při-
jímá též v sanatoriu referenty a vyřizuje na zákla-
dě jejich zpráv úřadní záležitosti.
Popřený výrok ministra Sazonova.
Z Vídně. 4. října. (K. k.) „Fremdenblatt“ píšet
Vídeňské listy převzaly zprávu polských listů o
domnělých výrocích ruského ministra záležitostí za-
hraničních Sazonova k jistému varšavskému ředi-
teli banky, v nichž se praví, že obchod a prů-
mysl se mohou nyní vyvíjeti nerušeně.
protože je mír nejméně na dvě léta zaji-
štěn. Ruské velevyslanectví nás požádalo, aby-
chom tuto zprávu vyvrátili.
Kokovcev do ciziny.
Ze Sevastopole, 3. října. (K. k.) Předseda mini-
sterstva Kokovcev odcestoval dnes večer do ci-
ziny
Baron
Skerlecz
Pejač
Sazonov
Pešť
Chorvatsko
Vídeň
Sevastopol
22
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
Aféra Durdinky Pavlovičové v Sarajevu.
její přestoupení na katolickou víru a vstup
do kláštera.
(Z tiskové kanceláře c. a k. společného ministerstv
financí v záležitostech Bosny a Hercegoviny.
Z autentické strany se nám sděluje: V polovině
března oznámil srbský pravoslavný eparchiální cir-
kevní soud v Sarajevě zemské vládě, že 22letá
Durdinka Pavlovičová zmizela dne 12. února 1913
z domu svých rodičů a že jest prý v klášteře
sv. Josefa v Sarajevě. Církevní soud žádal, aby
děvče bylo odevzdáno své matce a kdyby za
mýšlelo přestoupiti na katolickou
víru, aby bylo přidrženo k zachován
zákonných formalit.
Vládnímu komisaři pro zemské hlavní město
Sarajevo, pověřenému příslušným vyšetřováním.
bylo matkou děvčete udáno, že děvče toto se vzdá-
lilo dne 12. února 1913 z domu rodičů a že bylo
přijato v jistém klášteře v Sarajevě. Po přestou-
pení na katolickou víru, při čemž obdrželo prý
jméno Markéta, odjelo prý koncem února t. r. do
Vídně a vstoupilo tam do kláštera. Ačkoliv pal
na základě těchto údajů bylo po pobytu Durdinky
pečlivě pátráno, nemohl býti zjištěn, o čemž by
též srbský pravoslavný eparchiální církevní soud
dne 2. srpna 1913 vyrozuměn.
Když dne 10. září t. r. o poledních hodinác
kráčely chovanky, doprovázené novickami a sestra-
mi kláštera „Služebnice božského Jezulátka“ ulic
Tuzlinskou, poznala dlicí tam matka
Durdinky v jedné novicee svou dceru
Spěchala k ní a činila jí výčitky, že odešla z domu
rodičů. Durdinka prosila však matku, aby zabrá-
nila rozruchu a v sto upila za tímto účelem
s ní do nedalekého obchodu, kdežt
jeptišky kráčely dále.
Durdinka Pavlovič
Durdinka Pavlovičová
Markéta
Tuzlinska
Durdinka
Sarajevo
Bosna a Hercegovina
Vídeň
svatý . Josef
23
article
Celý případ pozoroval hlouček Srbů, mezi nimiš
byli též posl. dr. Ljubibratič a konsisí. rada
Gasiě.
Hned po vylíčeném výjevu na ulici dostavily
ne dvě klášterní sestry na policii a udaly, že je
jich novicka Markéta byla jim unese-
na svojí matkou
Jeptišky následovaly poslance dra. Ljubibratiče
konsist. radu Gašiče, kteří žádali vládního komisaře
pro Sarajevo o intervenci, aby Durdince nebylo
bráněno v návratu do domu jejích rodičů a aby
byla chráněna před event. násilným aktem kato-
líků. Bylo jim naznačeno, že úřad zabrán
jakémukoliv zamýšlenému násilné-
mu činu, o němž by se úřady dověděly.
Mezitím odebrala se Durdinla Pavlovičová se
svojí matkou a nevlastním otcem k srbsko-pravo-
slavnému metropolitovi Leticovi, kam dostavil se
také vládní komisař pro Sarajevo. Tomuto vyprá-
věla Durdinka v přítomnosti metropolity, že byla
arcibiskupem Stadlerem, když v lednu t. r.
hlásila se u něho za účelem přestoupení na katol.
víru a o přijetí do kláštera, poslána přes Metkoviče
na arcibiskupský statek Sv. Filomeny u Bosenského
Šamace, kde prodlela čtyři měsíce a pak přestou-
pila ke katolictví. Pak vrátila se jako novicka
„Služebníc božského Jezulátka“ do Sarajeva zpět.
aby u sester sv. Josela navštěvovala prvou třidu
přípravky. Protože ku přijetí do tohoto učiliště po-
třebovala vysvědčení, psala své matee.
Vládní komisař pak prohlásil Durdince Pavlo-
vičové, že vzhledem k tomu, že jest plnoletá, ne-
může její přestoupení ke katolietv
nikdo brániti, že však při tom musí dbát
ustanovení konversního nařízení. Poněvadž jí ko-
nečně udělil radu, aby prozatím se vrátila do domu
matčina, projevila Durdinka ochotu, uposlechnouti
této rady, odložiti prozatím habit a poslati ho zpě
klášteru, třeba že trvá na rozhodnutí, zůstati ka-
toličkou.
Srba
doktor
Ljubibratič
Gasi
Markéta
Durdince
Pavlovičová
Stadler
Filomena
Sarajevo
Letic
Metkovič
24
article
Ještě téhož dne a to hned po případu v Tuzlin-
ské ulici, dostavil se arcibiskup Stadler k zemskému
náčelníku a stěžoval si do únosu Durdinky. Zemský
náčelník mohl arcibiskupa jen ubezpečiti, že zákon
bude zachován a že se strany úřadů bude za-
bráněno jakémukoliv násili
Z nozkazu zemské vlády odebral se příštího
dne přednosta departementu kultu, vládní rade
Brodnik, k arcibiskupovi Stadlerovi a k metro-
politovi Leticovi, aby jim sdělil, že Durdinka Pavlo-
vičova se zřetelem na svoji plnoletost má zajiste
úplnou volnost svého jednání, že však před záko
nem jest stále ještě srbsko-pravoslavného nábo-
ženství, protože její přestoupení nebylo provedeno
dle ustanovení konversního nařízení
Metropolita Letica vzal toto sdělení na vědomí
kdežto arcibiskup Stadler proti tom
protestoval a prohlásil, že podá tento pro-
test také písemně.
Přes tento protest uložil arcibiskup Stadler ná-
hodou přítomnému městskému faráři Predmer-
skému, aby se s Durdinkou a dvěmna svědky odebral
k příslušnému srbsko-pravoslavnému duchovnímu
a oznámil tam po smyslu nařízení o změně
náboženství vystoupení Durdinčinoz
jejího dosavadního církevního svaz-
ku. Zdali farář Predmerski tento rozkaz vykonal.
není známo. Je však faktem, že Durdinka Pavlo-
vičová dosud neoznámila vládnímu komisaři pro
hlavní město země Sarajevo, jak předpisuje to zá-
kon o změně vyznání, svoje vystoupení z dosavad-
ního její náboženského svazku a nepředložila po-
tvrzení srbsko-pravoslavného duchovního, které
asi písemně obdržela.
Stadler
Letic
Letica
Predmerski
Tuzlin
ský ulice
Sarajevo
Durdinka Pavla
25
article
Naprotí tomu konstatoval vládní komisař, ž
Durdinka Pavlovičová byla v dom
svých rodičů ve své volnosti pohy bu
omezována a že na ni bylo působen
všemožným způsobem, aby byla od-
vrácena od úmyslu přestoupiti na
katolickou víru. Úřad uznal tudíž nutnost
předvolati matku a naříditi jí s pohrůžkou
trestu, aby své dceři nebránila v její volnosti
pohybu.
Mezitím pokoušeli se posl. dr. Ljubibratič
konsist. rada Gašič vymoci pas pro Durdinku do
Podostrogu nebo Čajnice. Když jim bylo naznačeno.
že Durdinka musí o tento pas osobně
požádati a že jí pak určitě nebude odepřen,
domnívali se, že Durdinka Pavlovičová není du-
ševně příčetnou. Na to prohlásil městský fysik
dr. Jojkič, povolaný vládním komisařem, jenž k
přání metropolity Leticy mluvil s Durdinkou, že
Durdinka jest příčetnou.
Za přítomnosti metropolity Leticy, k němuž
Durdinka byla přivedena ještě téhož dne, t.
11. září t. r, svými příbuznými, jakož před vlád-
ním komisařem pro zemské hlávní město Sarajevo-
přítomným u metropolity, prohlásila pak Durdinka
že nechce jeti ani do Podostrogu, an
do Čajniče, ani se vrátiti ke své mat
ce, ani jíti do některého jiného srbského domu
Žádala však vládního komisaře, aby ji dal dopravít
do jejího mateřského kláštera, nebo aspoň do
vězení, aby byla osvobozena od nátla-
ku svých rodičů. Vládní komisař povolal
okamžitě jak matku, tak i dceru do svého úřadu.
Když Durdinka též zde výslovně prohlásila, že
se ke své matce již nevrátí, byla po se-
psání protokolu za úřadní ochrany dopra-
vena na dráhu a vrátíla se prý, jak se
zemská vláda dověděla, opět do klá-
štera.
Durdinka Pavlovičová
doktor
Ljubibratič
Jojkič
Leticy
Durdinka
Sarajevo
Čajnič
26
article
Vzhledem k okolnosti, že Durdinka Pavlovi-
čova jest plnoletá a že není proti jejímu dušev-
nímu a citovému stavu — jak bylo konstatováno —
žádných námitek, nelze jí zabrániti v dobrovolném
pobytu v některém katolickém klášteře. Dokud
však změnu svého vyznání neoznámí dle předpisu
zákona, zůstane před bosensko-hercegovským zem-
ským zákonodárstvím srbsko-pravoslavné víry.
Podstata uvedeného zákonao
změně vyznání a jejího ustanoveni
jest — jak známo — tato:
Mnoho konfliktů a komplikací, jež před lety
vedly částečně k pokusům, částečně ke skuteční
provedené změně vyznání, pohnuly vládu k vydání
nařízení, jež schváleno bylo Jeho Veličenstvem nej-
vyšším rozhodautím ze dne 30. června 1891. Naří-
zení týká se přestoupení zemských příslušníků k
některé z náboženských společností, zastoupených
Bosně a Hercegovině. Toto nařízení netýká se změ-
ny vyznání, jejíž přípustnost není ze žád-
né strany popírána, nýbrž má za základ to-
liko tendenci, aby bylo zabráněno, se zřetelem na
rovnoprávnost vyznání v Bosně a Hercegovině, for-
málním nesprávnostem a přehmatům, jež se častěji
vyskytly z nedostatku zákonných ustanovení o pro-
vádění konversí. Nejpodstatnější ustanovení naží-
zení vrcholí v závazku konvertentů
aby především u svého vlastního du
chovního správce usilovali o propu-
štění ze svého dosavadního církev-
aího svaz ku. Toto nařízení má poskytnouti du-
chovnímu, u něhož jest vystoupení ohlášeno, příleži-
tost, aby konvertenta zevrubně a opětovně během
nejvýše tří lýdnů poučil o církevních důsledcích
jeho kroku. Zabrání-li se dosavadnímu duchovnímu
správci možnost této intervence, nesmí dle předpisů
uvedeného nařízení přijetí do nové náboženské
společnosti býti provedeno.
Durdinka Pavel
Boseň a Hercegovina
27
article
Každý přestupek ustanovení konversního naří-
zení trestá se, pokud nestíhá ho trestní zákon,
peněžitými pokutami od 20—200 korun a v případě
nedobytnosti vězením.
Zbývá tudíž jen ještě definitivní provedení již
zahájeného trestního řízení proti osobám, které
se dopustily přestupku konversního nařízení, kdežto
záležitost, pokud se týká konverse Durdinky Pa-
vlovičové, sama o sobě může býti pokládána za
skončenu. Již dnes možno konstatovati, že správní
úřady, jichž se týče, a zvláště vládní komisař pro
hlavní zemské město Sarajevo postupovali v této
záležitosti naprosto korektně a zákonitě.
= Slavnost před Schwarzenbergovým pomní-
kem ve Vídní. Z Vídně, 4. října. (K. k.) Listy
sdělují: Dne 16. t. m. bude se konati ve Vídni před
pomníkem knížete Schwarzenberga velká vojenská
slavnost na památku osvobozovací války z r. 1813.
Na slavnost dostaví se Jeho Veličenstvo císař se
všemi členy císařské rodiny zde meškajícími, gene-
ralita a celý sbor důstojnický z Vídně. Slavnosti
zúčastní se též všecko vojsko posádky, jakoži
oddíly vojenských akademií a jiných vojenských
ústavů vzdělávacích. V předvečer bude uspořádá-
no veliké vojenské čepobití, při kterém budou se
ubírati ulicemi města všecky vojenské sbory hu-
dební. Slavnost na náměstí Schwarzenbergském
bude zahájena polní mší.
= Kněz Schmidt a smrt Anny Aumüllerové
Z N. Yorku, 3. října. (K. k.) V úřadní zprávě o
ohledání mrtvoly v případě Aumüllerové se praví,
že kněz Schmidt je zodpovědným za smrt Anny
Aumüllerové. Za líčení měl Schmidt záchvat zuři-
vosti. Roztrhí svůj růženec a rozházel jej mezi zá-
stupce listů.
Schwarzenbergův
Schwarzenberg
Schmidt
Aumüllerová
N York
Durdinka
Sarajevo
Vídeň