ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 475def10-8f10-11dd-906e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 80, person 74, org 9, work 3
1 masthead
Ročník padesátý třetl.
2 masthead
V Praze, v sobotu 24. května 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 140.
4 article
Ma ranní a večerní listy předplácí sou V Praze v administranli na měsle. . . . . . 2 na čtvrt leta . . . . 8 K —h s dvejí donáškou na měslo. . . . . . 2 K na čtvrt lsta . . . . 7 K 82h ve Mliálkách: na měsío . . . . . 8 K 80 Poštoui na měslo, . . . . . na čtvrt fsta . . . . 9 K 50 s dvojí zásllkou na měsla, čtvriota. . . k e Dnešní číslo pro Prahu jest oa stranách, s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Praha
5 article Maďaři a východní krise.
Maďaři a východní krise. Upozornili jsme již v nedávném člán- ku, jaké pokusy se dějí, aby Maďaři a Rumuni mohli postupovati společně v dal- ším vývoji poměrů na blízkém východě. Myšlenka pronešena byla sice poprvé ru- munským listem, ale vlastní její pozad hledati sluší v pohraničním sporu rumun- sko-bulharském a mezi podněcovateli je- ho. Z odpovědí maďarské na nabídku ru- munskou bylo zřejmo, že jak Rumuni, tak Bulhaři byli by vítanými jakožto pomo:- níci; tito proti ostatním jižním Slovanům, pni, vzdají-li se veškerého vlivu na své soukmenovce v Uhrách a Sedmihradech. Již tato episoda časopisecká svědčila o tom, že zdánlivá vnitřní roztříštěnost maďarských oligarchů nikterak nepřekáží kejich bdělosti ve věcech balkánských, ba že si tam osobují zcela zvláštní politické postavení. O tom ostatně po aféře, jejíž hrdinou byl a jest ředitel tiskové kancelá- ře Kania, a jež tak pronikavě osvětlila jeho maďarské vlastenectví, s nímž prová- zel válku balkánských spojenců s Ture- ckem, sotva může vzníknouti pochybnost Záhodno tudíž počítati s určitými ma- ďarskými snahami ve příčině věcí balkán- ských, jakožto s daným činitelem, jenž nechová se nijak zdrželivě a pasivně, ale snaží se naopak uplatniti a rozšířiti svů vliv. Nepřekvapí proto nikterak, vidíme-li. jak se z uherské strany opětně doporučuje Srbsku návrat k někdejší milanovské po- litice, a pochopíme asi také vzniklé na- pětí mezi oběma sousedy slovanskými. Srby a Bulhary; vždyť za milanovské po- litiky vypučely skutečně krvavé květy ze srbsko-bulharské nepřízně.
Maďar Rumun Bulhar Kania Srba blízký východ Uhry
6 article
Než v Pešti se nespokojují pouze s negativními účinky nesnází mezi balkán- skými spojenci, tam počítají i s positivními výsledky slovanských zbraní, a činí opa- tření a snují plány, jak těmto výsledkům čelití nejen za jednání o mír — stačí tu připomenouti Skader a Albanii — alei v dobách přištich.as Ve svých úvahách rozhlížejí se ma- Jarské časopisy ve všech evropských kon- řinách, jakoby konaly přehlídku sil. Za- mamenávají ztrátu, již Maďaři utrpěli pádem Turecka, kteréž přes války za dob dřívějších s ním vedené, považovali za nej- lepšího svého přítele. Německo jest ovšem věrným spojencem trojspolkovým, ale sou- časně přiliš mocným a sebevědomým, než aby mohlo býti nástrojem tužeb maďar- ských. S Ruskem periody Rurikovců byli vice Maďaři v dobrých stycích, ale se sou- věkým Ruskem blízké styky již proto ne- mohou pěstovati, že Rusko, jakožto stát »lovanský, přeje slovanským národnostem v Uhrách, nemůže uznati Maďarům ne- zbytnou hegemonii nad nimi — a tak by časem Maďaři v Uhrách pozbyli vedení a stali se národem bezvýznamným a bez- vlivným. Za to nejlépe se Maďarům zamlouvá co nejdůvěrnější sblížení s Italií, jejíž lid sice dosud ještě jest nadšen úspěchy spo- jenců balkánských a přeje vítězným slo- vanským státům tamním, ale jejíž vláda vidí již jasně a sleduje politiku vlastní. Mladší italská inteligence, jejíhož vlivu ve veřejném mínění ustavíčně přibývá a jež získává šířící se půdu v časopisectvu, jest proniknuta vědomím nezbytné součinnosti. Toto mladší pokolení prý poznává,že
Skader Maďar Pešť Albánie Turecko Německo Rusko Rurikovec Uhry Italia
7 article
vzrůst moci jižních Slovanů by mohl způ- sobiti Italii ztráty a toť onen bod, v němž společné zájmy se stýkají — nerozlučně. Zachrániti, co se dá v nynějších poměrech zachrániti — toť přání a cil rovněž spo- lečný. A politikové italští nechtějí jen věděti, jaké jsou v daných otázkách zájmy a názory monarchie, ale i to, jaký úkol připadá Maďarům, když monarchie zaují- má určité stanovisko. Máť prý Italies Uhrami některé zcela totožné zájmy, není prý pochybno, že tyto zájmy vyžaduji zvláštní dohody, aby se dosáhlo i morál- ního účinku. Pokud se týče Slovanů, pokládají ty které maďarské časopisy za vyloučeno. aby Maďaři se k nim přiklonili a opustili trojspolek. Jest prý sice pravda, že Řusko obětovalo spousty peněz i krve, aby osvo- bodilo Rumunsko, Bulharsko, Srbsko, Ře- cko i Černou Horu, a že pomáhalo jimi nyní, ale činilo tak i ve svém vlastním zájmu. Zájem maďarský se tu se zájmy ruskými neshoduje ani národně, ani cír- kevně. Maďaři proto chystají proti vlivu církve pravoslavné, o niž se Rusko opírá, organisaci své vlastní maďarské vý- chodní církve, pro níž zřídí tři bi- skupství: v Sedmihradech, na Dolní zemi a metropolitu v Pešti. Zřízením východní církve maďarské přestane jednostranný vliv pravoslaví na národnosti uherské, a mimo to východní ryze maďarská církev poslouží Maďarům za most ke sblíženís balkánskými národy téhož vyznání.
Maďar Řusko Rumunsko Bulharsko Srbsko Rusko Pešť Slovan Italy Uhry
8 article
Pokud se týká balkánských národů katolického vyznání, jsou prý Maďaři tak- řka povolání býtí jejich protektorem.A jest prý tudíž zcela přirozenou snaha je- jich, aby všecky bískupské stolice na Bal- káně byly obsazeny uherskými duchovní- mi. Toť prý jest i zájmem katolictví, má-li na Balkáně zkvétati a povznésti se z po- savadního svého podruží, aby soustavně činnost svou řídilo tímto směrem za ochot- né hmotné i mravní podpory uherské. Nebyl by úplným tento rámec maďar ských plánů, kdybychom nepřipomenuli. že Maďaři nijakých obětí nelitují, aby na sebe obrátili pozornost co nejšírší, hostíce letos řadu sjezdů světových a zájezdů ho- spodářských (z Rumunska a Spojených států amerických) a dávajíce se zastupo- vati na nich, kdekoliv se pořádají za hra nicemi. Zdá se, že za stěnou vnitřní rozhára- nosti Maďaři tím usilovněji pracují pro své zájmy vnější.
Maďar Bala Balkán Rumunsko spojený stát americký
9 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. (Zvl. telef. zpráva „Nár. Listá“. Z Vídně, 23. kvělna. Pět řečníků vystřídalo se dnes, III. dne všeobecné rozpravy o zatímním rozpo- čtu na 2. polovinu t. r. a spojené s ní de- baty o zahraničné a vnitřní politice: tři Něme (jeden německý nacionál a dva křesťanští so- ciálové) a dva Slované: jeden Chorvat a je- den Čech. Poměry ve straně křesťansko-sociáln jsou tou dobou velmi rozhárané. Je veřejným tajemstvím, že je tam rozkol mezi přívrženei volebního kartelu s německými nacionály odpůrci kompromisu toho. Proti němu jsou poslanci, kteří dříve náleželí skupině konser vativně-klerikální, poslanci z alpských zemí. kteří při volbách zápolí s německými nacio- nály samými: namítají, že má býti pomáháno německým nacionálům ku posile v zastupitel stvu lidovém, týmž německým nacionálům. kteří na druhé straně seslabují křesťanské so ciály. Pro kompromis jsou však horlivě zvlá
Slovan Chorvat Vídeň Čechy poslanecký sněmovna tři Nout
10 article
ště křesťanští sociálové vídeňšti a křesťanšti sociálové v království Českém, doufajíce, že pomocí německých nacionálů vyhrají proti sociálním demokratům. Bylo nám praveno, že jest skoro zázrak, že tyto protivy dosud nepropukly. Hornorakušan dr. Schlegel promluvi řeč pro nás Čechy a Slovany neobyčejně po- zoruhodnou. Vyličoval násilnosti, které se ne- dávno staly německými nacionály proti kle- rikálnímu spolku vysokoškolskému. Vylíčil je způsobem nadmíru názorným, ve kterém kon- statoval nesnášelivost Němců tak zv. svobo- domyslných proti Němcům tak zv. konserva- tivným a doložil, jak mohou Němci žádati respekt od jiných národů a konfesí, osvědču- jí-li nesnášelivost k sobě samým. Rozhodně volal, že křesťanští sociálové mají nepřátelství německých nacionálů již po krk, že jsou do té míry rozezleni, že někteří z nich volají: „At vezme čert poslaneckou sněmovnu!“ a ještě něco jiného, bude-li pokračováno německými nacionály a německými liberály v pokusech. každý veřejný projev německých klerikálů znemožniti. Dr. Schlegel pronesl při tom všeobecné výroky, které možno jen sdíleti: že je ulice pro všechny — p. dr. Schlegel zajisté při- zná tedy, že je tudíž také vídeňská ulice pro Čechy vídeňské — že jest universita vlastně štěpnicí pro pěstování vědy, nikoliv pro pračky a rvačky — p. dr. Schlegel přizná, že tedy není vídeňská universita k tomu, by na- padáni byli Chorvaté, Slovinci, Vlachové židé. Dru. Schlegelovi možno dáti odpověd jen jednu: Co nechceš, aby tobě se stalo, ne- čiň jiným! Hlásá-li jménem křesťanství, jmé- nem katolické víry snášelivost Němců k Něm- cům, musí logicky a přirozeně přiznati, že právo na snášelivost mají také Slované, ze- jména pokud se jim nedávají vysoké školy samostatné.
doktor Schlegel Čecho Němec Chorvat Vlach Slovan Čechy Německo Slovan
11 article
Neméně zajímavým byl druhý křesťanský sociál MUDr. Jerzabek, jenž zastupuje německý okres z království Českého. Měl-li jeho hornorakouský kolega práv srážky s ně- meckými nacionály, měl lékař srážky — a to prudké — se sociálními demokraty. Při tom došlo ke vzájemným títulům tak nízkým, že se ostýcháme je reprodukovati. Tento bývalý plukovní lékař činil opravdové výtky zahra- niční politice rakouské, že byla za krise bal- kánské tuze mírná, zdrželivá a pokojná, takže právem voláno bylo na něj s několika stran Vy jste tedy chtěl válku? Posl. K1otč ve dvouhodinových vý- kladech zabýval se po většině chováním se vídeňského kabinetu k balkánským státům které příkře odsuzoval jako škodlivé pro ce- lou monarchii.
MUDr Jerzabek Posl
12 article
Zajímavou a rozmyslnou kritiku posled- ních událostí pronesl dr. Čingrija. Adreso- val hr. Berchtoldovi radu, že povinností jeho je získati si důvěru balkánských národů, zá- roveň upozorňuje, že nelze dobře srovnati zjevy tak protichůdné, jakými je na straně jedné chtít pro Arnauty risiko války, na stra- ně druhé však bráti Chorvatům vlastním uzá- koněné svobody a práva a pak je stihati ještě výminečným stavem, komisariáty a porušo- váním ústavy. Protože pak hr. Stürgkh po- rovnával Anglii s Rakouskem, dr. Čingrija je apostrofoval, aby paralelu tu provedl také v ten smysl, že by mělo stejně, jako dává An- glie Irsku home-rule, dáti Rakousko svépráv- nost Chorvatsku. V pondělí promluví posl. Daszyň- ski a Leithner za sociální demokraty pak dr. Kolischer a prof. Masaryk. Z Vídně, 23. května. (K. k.y Předseda dr. Sylvester zahajuje schůzi 11 hod. Sněmovna pokračuje v prvém čtení zatimního rozpočtu. Posl. dr. Waldner horlí proti obstrukčnímu duchu, který se jeví ve sněmovně, a doufá, ž červen konečně přinese pronikavou reformu jedna- cího řádu. Promlouvaje o balkánské k risí
doktor Čingrija Berchtold Chorvat Stürgkh Ana Kolischer profesor Masaryk Sylvester Posl Waldner Anglie Rakousko Chorvatsko Vídeň
13 article
praví, že bylo by bláhovostí pronášeti elegie na pádem Turecka. V nově utvořených státech očeká- vají nejdřiv hospodářský a kulturní rozvoj a po- silení společných zájmů s monarchií. Doufají, že srbské aspirace v monarchií nenaleznou žádného povzbuzování. Přecházeje pak ku prohlášení mini- sterského předsedy o zahraniční situaci, prohlašuje že očekávání Němců se nesplnilo, protože prohlá- žení nedodalo důvěry v jistotu cílů a rozhodnosl řízení zahraniční politiky. Němci mají v každěm případě utvoření neodvislé Albanie za zajištěn postavení monarchie na Balkáně a na Adrii a po- kládají zachování albanského národa za požada- vek národní spravedlnosti. Posl. Čingria kritisuje rakouskou balkánsko politiku a prohlašuje: To, co nám schází k ochraně našich zájmů na Balkáně, jest důvěra a příchylnost balkánských národů, v prvé řadě Srbska, ale ani důvěra, ani příchylnost nebyly podporovány naším dosavadním chováním. Jako Chorvat musí řečník konstatovati, že vůdčí myšlenky rakousko-balkán- ské politiky byly Slovanům nepřátelské.
Němec Adrie Posl Chorvat Turecko Albánie Balkán Srbsko hospodářský a kulturní rozvoj
14 article
Jest komické žalovati na panslavistický vlivv Srbsku, kdežto nenávistnou politikou Srbsko bylo nuceno vzíti útočiště třeba k dáblu. Systematická nenávistná politika proti našim soukmenovcům musí se Jihoslovanů monarchie jako státních ob- čanů, kteří vždy svoji povinnost vůči státu splnil a plní, dotýkati co nejhlouběji. Pro svobodu Ar- nautů neváhá se věsti svělová válka, když však tradičně věrní Chorvaté žádají svých sankeionovaných práv, jsou trestáni porušováním ústavy a komisariátu (Hlučný souhlas u řečníkových stoupenců.) Jiho- slované nesmějí míti ani kulturní středisko v mon- archii. Řečník zdůrazňuje konečně nutnost prová- děti politiku opačnou politice nynější, poliliku, jež vede ke spokojenosti a samostatnosti národů. (Hluč- ný souhlas u řečníkových stoupenců.)
Jihoslovan Chorvat Srbsko Ara
15 article
Posl. dr. Schlegel projevuje největší politován nad přímo skandálními událostmi při slavnosti Ca- roliny ve Štyrském Hradcí a vpozorňuje na nebez- pečí, jež takové události chovají v sobě pro veřel- ný život a zvláště také pro existenci parlamentu Posl. Klotáč odsuzuje politiku, kterou náš stá po dlouhá leta, zejména pak v poslední době, pro- vozoval. Uvnitř rozháranost na všech stranách,v korunních zemích anarchie, ve státní správě abso- lutismus! Válečné nebezpečí pohližlo přes miliardu a škody národního hospodářství přesahují dvě mili- ardy. Naše politika docilila toho, že poštvala proti Rakousku nejen slovanský Balkán, nýbrž celou Evropu. Isolování jest úplné. Nelze jenom na ně použíti slova „splendid“. Skader není ovšem v ru- kou černohorských a bude přináležeti k zemi,o které se už dnes ví, že jest politickou nestvůrou.
Posl doktor Schlegel Ca Štyrský Hradce Rakousko Balkán Evropa
16 article
Uhersko získalo na Dunaji rybářský ostrůvek. Naše zahraniční politika vystoupila neoprávněným způ- sobem proti Černé Hoře, s kterou jsme se mohli do- hodnouti. V Rakousku spatřuje se vrchol státního umění pořád ještě v tom, že slovanští národové jsou potlačováni a Rakousko vystupuje před cizi- nou jako stát německý. Vyvolá-li systém Hochen- burgrův nebo Forsterův v Čechách největší roz- hořčení, prohlásí to vládní tisk ihned za hnuti protirakouské. Mluví se pak o velezrádě a nespole- hlivosti Slovanů. Národové chovají jenom tolik lásky ke státu, kolik on ji přínáší jim vstříc. Zatím co vyhledávají se také naše peníze k zakládání škol v Albanli, zavírají se české soukromé skoly ve Vídni. Hrabě Stürgkh mluvil o potřebě uklid- nění v Čechách, avšak jeho vláda nepostarala se ani jediným činem o to, aby v Čechách umožnila normální poměry. Co se na Češich žádá, není kom- promisem, nýbrž kapitulací i kdyby měla býti vy- nucena finanční katastrofou království Českého.
Forsterův Stürgkh Uhersko Dunaj Černá hoře Rakousko Čechy Vídeň Slovan Hochen
17 article
Zde se nejedná o čest jednotlivých stran, nýbrž celého národa. Před politikou teroru nebude český národ nikdy kapitulovati. Co nařízují pan Titta a německá národní rada, jest velezrádou Jest však smutným úkazem, že vláda tyto velezrádné něme- cko-pruské snahy ještě podporuje. Na nás zůstane každý teror bez účinku. Je však jinou otázkou, zdali státní správa mu- že dále lhostejně přihlížeti, jak finanční kata- strofa v Čechách musí miti katastrofní účin ky na stát, na jeho úvěr a renty. Neučiní-li stát svoji povinnost, česká delegace musí to považo- vati za nepřátelský akt vlády proti českému ná- rodu a vzepřeme se samozřejmě všem potře- bám státu, který je proti potřebám království Če- Naší nezdravou zahraníční politiko jsou z valné části vinny také vídeňské časopisy Kdežto Německo snaží se všemi prostředky využit nové situace na Balkáně obchodně a hospodářsky jest posledním trumfem vídeňské žurnalistiky stra- šidlo panslavismu. Bylo by bezcharakterním, kdybychom chtěli zapírati své sympatie pro Srby. Mluví-li se však o panslavismu, děje se to jen, aby zastřena byla německá irredenta, která je vážným nebezpečím pro celou říší. Místo toh mluví se o slovanském nebezpečí, ač tato říše m co děkovati za svou existenci jen Slovanům. Kdyby u nás nerozhodovaly zájmy německé a klerikální. byla by se emancipace balkánských Slovanů, která jest bojem pokroku proti reakci, bojem o vyšší kul- ského.
Titt Srba Čechy Německo Balkán
18 article
V drobném prodejl, ranni díslo a sobe za s večerni . . . . . . za 4b Ve flAlkách na venkově ranní čislo večern lnsaráty plat su hotové napřed Předplacení a lnserty přijtms administracs v alarianské ul., s Tam nacházoji se tál rodakce, tiskárna a expedlee „Národnich Listů Rukopisy se nevracel
Tama
19 article
turu a svobodu, uskutečnila za pomoci naší diplo- macie. Za Aehrenthala bylo slavně prohlášeno, že po annexi jsme úplně saturování. Toto prohlášení jsme vítali a doufali jsme, že nyní nasťane nová éra že budeme moci vynaložiti všecky síly na hospo- dářské dobytí Balkánu. Zatím však tuto politiku provozovalo Německo a zabralo kaž- dou obchodní posici, kterou Rakousko ztratilov Srbsku. Německo okupovalo obchodně a hospodář- sky tuto zem, která dříve byla naším výhradním odbytištěm. To se u nás nazývá věrností Niebe- lungů. Řečník protestoval proti způsobu, jakým vídeň- ské časopisy píší o balkánských Slovanech, prohla- šuje jej za sprostotu a uličnictví. (Výkřiky.) Naše oficiální politika se ničemu nenaučila z dřívějších zkušeností a očekávání, že v rakouské politice balkánské nastala nová éra, ukázalo se býti pou- hou illusi. Naše politika skončila na celé čáře bankrotem. Dopracovali jsme to tak. že Rakousko nemusilo býti nikým zdoláno, poně- vadž zdolalo se samo. (Souhlas čes. radikálů.) Tam vede politika nepřirozených spolků a nedovolených poměrů. Takové nedovolené poměry stojí vždy mno- ho peněz. (Veselost.) Mocnářství se ničemu ne- naučilo z historie. Může sice pokořiti malý stát malý národ, ale musí počítati s okamžik en odplaty. O programu balkánské politiky nebylo slyšeti ničeho, ale při tom stále bylo řinčeno šavl a marně se všichni ptali proč. Poctivá, nepodpla- cená žurnalistika byla proti hazardující dobrodruž- né politice válečné nejen u všech Jihoslovanů nýbrž také u Němců. Válečná strana neměla nyí a také dříve nikoho za sebou, vyjímaje ty, ktei byli podplacení.
Jihoslovan Němec Balkán Německo Rakousko Srbsko
20 article
Řečník uznává obtížné postavení ministra za- hraničních věcí proti zákulisním proudům. Je vý- znamno, že všechna přední místa v jeho minister- stvu jsou obsazena Maďary, takže v zahraniční po lilice se všude uplatňují maďarské vlivy Také nedůvěra k Rusku se rafinovaně pod něcuje, poněvadž sblížení Rakouska a Ruska nen v zájmu Maďarů, ač ví se dobře, že každý konflik s Ruskem jest vyloučen a soustřeďování vojska Rusku dělo se ze zcela jiných příčin, než proti Rakousku. Maďarský vliv odcizil nám také Rumun- sko a připravil nás také o správné posuzování otázky srbského přístavu v Drači, který by pro nás znamenal přímé spojení s Balkánem přes Terst.
Maďar Rumun Rusko Rakousko Drač Balkán Terst
21 article
S pomocí Cuvajovou vyprovokovali Maďaři Jiho- slovany, aby u koruny mohli Jihoslovany vyhlásiii za velezrádce a samy sebe za věrné bojovníky pro mocnářství a dynastil. Demokracie bez rozdilu ná- rodnosti musí se energicky vzepříti proti absolu- tismu, který vládne v zahraniční politice a bem kontroly, jakož i bez ohledu na potřeby a city oby- vatelstva, zaviňuje všechny katastrofy Po chybách, které učinila zahraniční politika jest jasno, že řečník zaujal stanovisko proti poli- tice hr. Aehrenthala a musí býti také proti ny- nější politice. Nemluví jen jako Slovan, jeho opo- sice má hlubší příčinu, kterou měli by pochopit a ocenit všichni, kterým záleží na mocnářství jeho budoucnosti. Čechové nebudou nástro- jem Germánů proti Slovanům. Špatně by se vedlo říši, kdyby neněmečtí národové neměli více žádného zájmu na její existencí. Každý ohr o- žuje budoucnost Rakouska, kdo zájm státu staví proti Slovanům, kdo oba zájmy neuvádí v soulad. Jen jedny dvéře vedou na Balkán: spokojenost Slovanů v této říši. Ra- kousko potřebuje veliký a jasný program pro svoji balkánskou politiku. Naše diplomacie byla by na nesprávné cestě, kdyby měla spekulovati na rozpor mezi Srby a Bulhary. Spory mezi Bulhary a Srby budou v dobrotě vyřízeny, což je také upřímný přáním všech rakouských Slovanů. (Hlučný souhlae čes. rad.) Naším zájmem jest, aby konečně zjednán byl definitivně mír a klid a z té příčiny se Ra- kousku nejméně hodí úloha Mefista. Čechové vědí.
Cuvajův Maďar Jihoslovan Čecho Germán Slovan Srba Bulhar Rakousko Balkán
22 article
co Rakousko může pro ně znamenati, stane-li s tím, nač se při jeho zakládání pomýšlelo: poctivo záštitou všech malých národů. (Hlučná pochvala potlesk.) Posl. dr. Jerzabek domnívá se, že vláda nesmi spatřovati v tom projev důvěry, povoli-li křesťanšte sociálové zatímný rozpočet. Nesmí se diviti, mizí-li u křesťanských sociálů také poslední stopy přátel- ského smýšlení proto, že všechny jejich požadavky nejsou uskutečňovány, ač jsou uskutečnitelny, křesťanští sociálové dávají státu, co potřebuje. Berní poplatnost Němců v německé části Čech ne- odpovídá jim přiznaným právům, což má vliv na berní morálku obyvatelstva a na zemský sněm. kde Čechové pronesli tak přepiaté požadavky.S oktroyem nemohli by souhlasiti, protože tím proje- veno bylo by přátelství vlády ke Slovanům. Pokud se týče zahraničné politiky, řečník soudí, jedná-li se nyní pouze o přechodný mír. aby tak řekl, o příméří, že byly přinesené oběti příliš velké. Konečné vyjasnění situace zvůsobeno tím, že monarchie chopila se k energickému po- stupu a kdyby to bylo se stalo již v říjnn, mohla si uspořiti celou krisi. Výtka válečných štvanie vynalezena byla od vídeňských „červnových vítězů“, protože výtka lichvářů a potravinamí
Posl doktor Jerzabek Němec Čecho Rakousko Čechy Slovan
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. (Výlety.) Manžel Boženy Němcové když vypravuje, jak se poprvé setkal s Ha- vlíčkem, popisuje výlet, který uspořádala pražská vlastenecká společnost na počest Če- lakovského 4. srpna 1844. Čelakovský přijel tehdy z Vratislavi ucházeti se o Antonii Reis- sovou, a „Mladá Čechie“, které vévodil Tyl s rodinami Fričovic a Staňkovic podnikla vý- pravu do Kunratického lesa. Dopoledne v ne- jěli sládek Mňouček a Ferda Náprstek dal jo lesa navézt sladovnickou chasou dobrého piva, šunek a telecích kýt, dámy navařily kávy a napekly bábovek, jež se na vozíčku vezly s sebou, celý pražský svět se vypraví a rozložil táborem po lese, oslavoval vlaste- neckými písněmi návštěvu „božského pěvce“ Růže stolisté. Byla to idylická a skromná doba, kdy ta- kový pěší odpolední výlet byl vrcholem spo- lečenského luxusu, a výpravy se starým pá- nem, botaníkem Opicem do šáreckého údolí nebo ku Prokopu, spojené s výklady o jme- nech a vlastnostech květin, jež horliví žáci krhali po hrstech na stráních a po lukách, pla- jila za statečný podník, pečlivě napřed při- pravovaný. Ale ani dnes, kdy se jezdí auto- mobilem na svačinu do Tábora nebo do Podě- brad, do Kohoutova nebo ke Třeboňským rybnikům na čekání a na Zvíkov na odpolední procházku, nepozbyly výpravy do blízkého ražského okolí svého půvabu. Naopak: od řivoklátu až po Běchovice a Jirna a od Lab- jého přívozu až po Sázavu, podobá se okol
Výleta Němcová Čelakovský Antonius Reis Tyl Fričův Náprstek Růža Prokop Vratislav Staňkovice šárecký údolí Tábor Pod Kohoutov Zvíkov Běchovice Laba Sázava Čechie
24 article
Prahy za slunného jarního odpoledne obrov- skému mraveništi, jež se hemží neúnavným pražskými výletníky. Tramwaye hustě osaze- né jako rojem včel rozvážejí poutníky na pe- riferii města, ošumělé a rozviklané vagony státních drah chrlí jich spousty do okolí, kd je jen kousek zeleného místečka, namačkané parníky vláčí je zvolna po hladině Vltav k Chuchli, Zbraslavi a do Davle, i zaprášené silnice jsou plny pěších, cyklistů, vozůa automobilů, jež se hrnou do přírody. Ta příroda však pod tou lidskou zápla- vou v neděli a ve svátek téměř mizí, a zdá se dokonce, že není ani sama hlavním láka- dlem té massy lidstva, dychtící po svátečním oddechu. Je sice vidět všudy v řídkých le- sích, po mezích a v lukách chomáče svátečně oděných postav, podnikajících krátkou pro- cházku, kde jaká mělká voda hemží se zá- stupy koupajících, potkáváte stále milovníky přírody s náručemi ulámaných kvetoucích větví a vyrvaných květů, po pěkné neděli bý- vají daleko do okoli pole podél cesty širo- kým pruhem přímo udupána, trávníky rozvá- leny a lesiky plné novin, slupek, prázdných lahví a kůrek, ale pravé blaho kyne přece jen ve výletních hostincích. Vyrostlo jich za po- slední leta v širokém obvodu nepočítaných. s lákavými názvy, s pustými zahradami, s ta- nečními sály, uprostřed vilových čtvrtí, jež zarůstají okolí Prahy stále hustěji. V těch zá- bavních místnostech končívá a sice zpravidla velmi časně, odpolední výletní procházka. V hlučném křiku a šumu zahradní restaurace, někdy i při vřískavé hudbě kyne osvěžení po tom urputném zápasu, jejž bylo nutno pod- niknout o místo v přeplněných vozech a po úmorném pochodu v kotoučích prachu a v spěchajících chunáčích ostatních výletníků.
Praha Vltava Chuchle Zbraslav Davle
25 article
Nastává nový zápas o místo u stolu, o pivo a o jídlo s uřícenými a uštvanými sklepníky a když konečně je účel výletu dosažen, po- číná starost o návrat. Celá ta massa lidstva. rozlévající se během odpoledne z pražských ulic přes předměstí do kraje, jakoby neměla jiného cíle než rozvlnit se až po určitý obvod a pak zase zpátečním odlivem slít se na večer zpět do města. Sotva poslední karavany do- spějí na venek, počíná zpětný pohyb; stále hustěji a hustějí, stále útočněji a dravěji řítí se spěchající zástupy k nádražím, ku přísta- vům, na silnice, rozvíří se nový a ještě váš- nivější boj o místo v přecpaných vagonecha parníčcích a po silnicích vleče se nekonečná řada zaprášených a unavených postav, tou- žících po nedělním osvěžení v přírodě po do- mácím odpočinku. Je až ku podivu, jak trpělivě snáší praž- ské obecenstvo rok od roku zoufalý nedosta- tek rychlého a častějšího spojení do okoli mě- sta. Bez omrzení putuje jen na těch několik míst, kam náhodou lze se dostat poměrně snadno po dráze nebo po parníku, šlape trpě- livě pěšky, nevlídným předměstím ke blízkým místům, jež nemají spojení, tísní se tam n zcela malém prostranství, jež mu zbývá po všech těch zákazech, výstrahách a plotech. jimiž se to v okoli Prahy jen hemží, a vraci se poslušně těmi několika málo vlaky, na něž třeba pečlivě myslit celé odpoledne, chceme-li se vůbec ještě večer dostat zpět.
Praha
26 article
Výletnictví jest pro podnikatele dopravy. pro výletní hostince i pro obce kolem města obchodem, a významným obchodem, je-li do- bře organisováno. Touha městského člověka po vycházce do přírody je tak nezkrotná, že ji neubije ani sebe horší dopravní prostředek. ani sebe mizernější občerstvení, ani nejtvrdo- šíjnější zakazování cest, vstupu do lesa, pře- chodu přes luka. Jenže čím více překážel se jí staví v cestu, čím méně je postaránoo rychlou a častou dopravu a o pohodlí, tím stává se nedisciplinovanější a tím hrozivěj roste napětí mezí výletníkem a domorodcem do jehož prostředí výletník vniká. Nedělní a sváteční výlety v okolí Prahy jsou spíše utrpením než požitkem. Výletníci stávají se přímo nervosními svou nezkrotnou touhou po trošce čerstvého vzduchu a kousku zeleni, domorodci za snahou po rychlém a hoj- ném výdělku a nenávistí ku Pražákům, kteř- svým vpádem ruší jejich klid. A ten zuřivý shon, ty stálé srážky a hádky odehrávají se na několika nemnohých místech, týden jak týden přeplňovaných lidmi, zatím co množstv míst, a půvabných, v okolí Prahy zůstává té- měř prázdno.
Praha
27 article
Mám přátele, vášnivé turisty, kteří se dlouhými pochody cvíčí již v Praze na hor- ské letní tury — a ti ujišťují, že i ve sváteč- ních dnech procházejí v pražském okolí neru- šeni rozkošnými lesy, širými poli a lukami, do tichých vésnic, kde po tom rozdrážděném rojí nedělních výletníků není ani stopy. Je k tomu ovšem potřebí nebáti se desetihodinné pěší tury a znát dokonale cesty, vědět, jak se vy- hnout výletnickému proudu, připoutanému k nedokonalým dopravním prostředkům a kde najit místa, jež stoji za takovou celodenní vý- pravu. Náš turistický spolek postaral se již o takovou dobrou informaci obecenstva kníž- kou několika set turistických výletů, zdá se však, že setrvačnost našeho obecenstva vzdo- ruje všem informacím. Dobré dopravní pro- středky všemi směry by ovšem nejsnáze roz- řešily tuto otázku, ale to je nejsmutnější strán ka našeho pražského výletnictví.
Praha
28 article
Daly by se o ní vyprávěti kroniky, avšak i kdyby bylo o dopravu postaráno sebe doko- naleji, to převážení lidských mass od středu města na periferii bude mít vždy větší význam pro obchod s výletníky, než pro pravý poži- tek z přírody. Výpravy v massách staly se modou a přímo nemocí doby, která však ztratí brzy svůj půvab; již dnes je znát snahy po rozumnějším užívání volných, svátečních ho- din. Nestačí přenést se ve svátečných šatech se svými městskými zvyky do tak zvaného přírodního okoli. Dobrý výletník ví, že přede- vším musí sám uniknout svému městskému způsobu života, chce-li se v tom dni odpočin- ku osvěžit v přírodě, a tu měla by nám být naše mládež, organisovaná panem Svojsíkem v české skauty, dobrým vzorem. Nemyslím, aby každý výletník obul horské boty, vzal ranec na záda, šel patnáct hodin a rozbil ně- kde v lese svůj stan. Ale v Anglii rozumějí tomu již dobře, jakým požitkem je, třeba jen na den, starat se sám nebo v malé společnosti o všechny své potřeby a prožít několik hodin ve vytrvalé těsné námaze i v klidném odpo- činku na loďce na řece, v ústraní lesa, nebo třeba jen na mezi u potoka. Dopravní prostře- dek má být jen k tomu, aby mne zanesl trochu dál od velkoměstského středu, ale pak třeba hledat dlouhým pochodem ne výletní hosti- nec nebo přírodní divadlo, ale trochu samoty pod širým nebem, na prahu travnaté země, na kousku zalesněné stráně s výhledem do kraje, nebát se námahy, deště, bloudění nebo několika hodin zpáteční cesty. Škoda, že není ještě i pro dospělé modou, státi se na neděli skautem. Doufejme, že nás špatné dopravní prostředky a drahé výletní hostince k tomu donutí.
Svojsík Anglie