1
masthead
Ročník padesátý třetl.
2
masthead
V Praze, v sobotu 24. května 1913.
Praha
4
article
Ma ranní a večerní listy
předplácí sou
V Praze v administranli
na měsle. . . . . . 2
na čtvrt leta . . . . 8 K —h
s dvejí donáškou
na měslo. . . . . . 2 K
na čtvrt lsta . . . . 7 K 82h
ve Mliálkách:
na měsío . . . . . 8 K 80
Poštoui
na měslo, . . . . .
na čtvrt fsta . . . . 9 K 50
s dvojí zásllkou
na měsla,
čtvriota. . . k e
Dnešní číslo pro Prahu jest oa
stranách, s přílohou pro venkov
o 12 stranách.
Praha
5
article
Maďaři a východní krise.
Maďaři a východní krise.
Upozornili jsme již v nedávném člán-
ku, jaké pokusy se dějí, aby Maďaři a
Rumuni mohli postupovati společně v dal-
ším vývoji poměrů na blízkém východě.
Myšlenka pronešena byla sice poprvé ru-
munským listem, ale vlastní její pozad
hledati sluší v pohraničním sporu rumun-
sko-bulharském a mezi podněcovateli je-
ho. Z odpovědí maďarské na nabídku ru-
munskou bylo zřejmo, že jak Rumuni, tak
Bulhaři byli by vítanými jakožto pomo:-
níci; tito proti ostatním jižním Slovanům,
pni, vzdají-li se veškerého vlivu na své
soukmenovce v Uhrách a Sedmihradech.
Již tato episoda časopisecká svědčila
o tom, že zdánlivá vnitřní roztříštěnost
maďarských oligarchů nikterak nepřekáží
kejich bdělosti ve věcech balkánských, ba
že si tam osobují zcela zvláštní politické
postavení. O tom ostatně po aféře, jejíž
hrdinou byl a jest ředitel tiskové kancelá-
ře Kania, a jež tak pronikavě osvětlila
jeho maďarské vlastenectví, s nímž prová-
zel válku balkánských spojenců s Ture-
ckem, sotva může vzníknouti pochybnost
Záhodno tudíž počítati s určitými ma-
ďarskými snahami ve příčině věcí balkán-
ských, jakožto s daným činitelem, jenž
nechová se nijak zdrželivě a pasivně, ale
snaží se naopak uplatniti a rozšířiti svů
vliv.
Nepřekvapí proto nikterak, vidíme-li.
jak se z uherské strany opětně doporučuje
Srbsku návrat k někdejší milanovské po-
litice, a pochopíme asi také vzniklé na-
pětí mezi oběma sousedy slovanskými.
Srby a Bulhary; vždyť za milanovské po-
litiky vypučely skutečně krvavé květy ze
srbsko-bulharské nepřízně.
Maďar
Rumun
Bulhar
Kania
Srba
blízký východ
Uhry
6
article
Než v Pešti se nespokojují pouze s
negativními účinky nesnází mezi balkán-
skými spojenci, tam počítají i s positivními
výsledky slovanských zbraní, a činí opa-
tření a snují plány, jak těmto výsledkům
čelití nejen za jednání o mír — stačí tu
připomenouti Skader a Albanii — alei
v dobách přištich.as
Ve svých úvahách rozhlížejí se ma-
Jarské časopisy ve všech evropských kon-
řinách, jakoby konaly přehlídku sil. Za-
mamenávají ztrátu, již Maďaři utrpěli
pádem Turecka, kteréž přes války za dob
dřívějších s ním vedené, považovali za nej-
lepšího svého přítele. Německo jest ovšem
věrným spojencem trojspolkovým, ale sou-
časně přiliš mocným a sebevědomým, než
aby mohlo býti nástrojem tužeb maďar-
ských.
S Ruskem periody Rurikovců byli
vice Maďaři v dobrých stycích, ale se sou-
věkým Ruskem blízké styky již proto ne-
mohou pěstovati, že Rusko, jakožto stát
»lovanský, přeje slovanským národnostem
v Uhrách, nemůže uznati Maďarům ne-
zbytnou hegemonii nad nimi — a tak by
časem Maďaři v Uhrách pozbyli vedení
a stali se národem bezvýznamným a bez-
vlivným.
Za to nejlépe se Maďarům zamlouvá
co nejdůvěrnější sblížení s Italií, jejíž lid
sice dosud ještě jest nadšen úspěchy spo-
jenců balkánských a přeje vítězným slo-
vanským státům tamním, ale jejíž vláda
vidí již jasně a sleduje politiku vlastní.
Mladší italská inteligence, jejíhož vlivu ve
veřejném mínění ustavíčně přibývá a jež
získává šířící se půdu v časopisectvu, jest
proniknuta vědomím nezbytné součinnosti.
Toto mladší pokolení prý poznává,že
Skader
Maďar
Pešť
Albánie
Turecko
Německo
Rusko
Rurikovec
Uhry
Italia
7
article
vzrůst moci jižních Slovanů by mohl způ-
sobiti Italii ztráty a toť onen bod, v němž
společné zájmy se stýkají — nerozlučně.
Zachrániti, co se dá v nynějších poměrech
zachrániti — toť přání a cil rovněž spo-
lečný. A politikové italští nechtějí jen
věděti, jaké jsou v daných otázkách zájmy
a názory monarchie, ale i to, jaký úkol
připadá Maďarům, když monarchie zaují-
má určité stanovisko. Máť prý Italies
Uhrami některé zcela totožné zájmy,
není prý pochybno, že tyto zájmy vyžaduji
zvláštní dohody, aby se dosáhlo i morál-
ního účinku.
Pokud se týče Slovanů, pokládají ty
které maďarské časopisy za vyloučeno.
aby Maďaři se k nim přiklonili a opustili
trojspolek. Jest prý sice pravda, že Řusko
obětovalo spousty peněz i krve, aby osvo-
bodilo Rumunsko, Bulharsko, Srbsko, Ře-
cko i Černou Horu, a že pomáhalo jimi
nyní, ale činilo tak i ve svém vlastním
zájmu. Zájem maďarský se tu se zájmy
ruskými neshoduje ani národně, ani cír-
kevně. Maďaři proto chystají proti vlivu
církve pravoslavné, o niž se Rusko opírá,
organisaci své vlastní maďarské vý-
chodní církve, pro níž zřídí tři bi-
skupství: v Sedmihradech, na Dolní zemi
a metropolitu v Pešti. Zřízením východní
církve maďarské přestane jednostranný
vliv pravoslaví na národnosti uherské, a
mimo to východní ryze maďarská církev
poslouží Maďarům za most ke sblíženís
balkánskými národy téhož vyznání.
Maďar
Řusko
Rumunsko
Bulharsko
Srbsko
Rusko
Pešť
Slovan
Italy Uhry
8
article
Pokud se týká balkánských národů
katolického vyznání, jsou prý Maďaři tak-
řka povolání býtí jejich protektorem.A
jest prý tudíž zcela přirozenou snaha je-
jich, aby všecky bískupské stolice na Bal-
káně byly obsazeny uherskými duchovní-
mi. Toť prý jest i zájmem katolictví, má-li
na Balkáně zkvétati a povznésti se z po-
savadního svého podruží, aby soustavně
činnost svou řídilo tímto směrem za ochot-
né hmotné i mravní podpory uherské.
Nebyl by úplným tento rámec maďar
ských plánů, kdybychom nepřipomenuli.
že Maďaři nijakých obětí nelitují, aby na
sebe obrátili pozornost co nejšírší, hostíce
letos řadu sjezdů světových a zájezdů ho-
spodářských (z Rumunska a Spojených
států amerických) a dávajíce se zastupo-
vati na nich, kdekoliv se pořádají za hra
nicemi.
Zdá se, že za stěnou vnitřní rozhára-
nosti Maďaři tím usilovněji pracují pro
své zájmy vnější.
Maďar
Bala
Balkán
Rumunsko
spojený stát americký
9
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
(Zvl. telef. zpráva „Nár. Listá“.
Z Vídně, 23. kvělna.
Pět řečníků vystřídalo se dnes, III. dne
všeobecné rozpravy o zatímním rozpo-
čtu na 2. polovinu t. r. a spojené s ní de-
baty o zahraničné a vnitřní politice: tři Něme
(jeden německý nacionál a dva křesťanští so-
ciálové) a dva Slované: jeden Chorvat a je-
den Čech.
Poměry ve straně křesťansko-sociáln
jsou tou dobou velmi rozhárané. Je veřejným
tajemstvím, že je tam rozkol mezi přívrženei
volebního kartelu s německými nacionály
odpůrci kompromisu toho. Proti němu jsou
poslanci, kteří dříve náleželí skupině konser
vativně-klerikální, poslanci z alpských zemí.
kteří při volbách zápolí s německými nacio-
nály samými: namítají, že má býti pomáháno
německým nacionálům ku posile v zastupitel
stvu lidovém, týmž německým nacionálům.
kteří na druhé straně seslabují křesťanské so
ciály. Pro kompromis jsou však horlivě zvlá
Slovan
Chorvat
Vídeň
Čechy
poslanecký sněmovna
tři Nout
10
article
ště křesťanští sociálové vídeňšti a křesťanšti
sociálové v království Českém, doufajíce, že
pomocí německých nacionálů vyhrají proti
sociálním demokratům. Bylo nám praveno,
že jest skoro zázrak, že tyto protivy dosud
nepropukly.
Hornorakušan dr. Schlegel promluvi
řeč pro nás Čechy a Slovany neobyčejně po-
zoruhodnou. Vyličoval násilnosti, které se ne-
dávno staly německými nacionály proti kle-
rikálnímu spolku vysokoškolskému. Vylíčil je
způsobem nadmíru názorným, ve kterém kon-
statoval nesnášelivost Němců tak zv. svobo-
domyslných proti Němcům tak zv. konserva-
tivným a doložil, jak mohou Němci žádati
respekt od jiných národů a konfesí, osvědču-
jí-li nesnášelivost k sobě samým. Rozhodně
volal, že křesťanští sociálové mají nepřátelství
německých nacionálů již po krk, že jsou do
té míry rozezleni, že někteří z nich volají: „At
vezme čert poslaneckou sněmovnu!“ a ještě
něco jiného, bude-li pokračováno německými
nacionály a německými liberály v pokusech.
každý veřejný projev německých klerikálů
znemožniti.
Dr. Schlegel pronesl při tom všeobecné
výroky, které možno jen sdíleti: že je ulice
pro všechny — p. dr. Schlegel zajisté při-
zná tedy, že je tudíž také vídeňská ulice pro
Čechy vídeňské — že jest universita vlastně
štěpnicí pro pěstování vědy, nikoliv pro
pračky a rvačky — p. dr. Schlegel přizná, že
tedy není vídeňská universita k tomu, by na-
padáni byli Chorvaté, Slovinci, Vlachové
židé. Dru. Schlegelovi možno dáti odpověd
jen jednu: Co nechceš, aby tobě se stalo, ne-
čiň jiným! Hlásá-li jménem křesťanství, jmé-
nem katolické víry snášelivost Němců k Něm-
cům, musí logicky a přirozeně přiznati, že
právo na snášelivost mají také Slované, ze-
jména pokud se jim nedávají vysoké školy
samostatné.
doktor
Schlegel
Čecho
Němec
Chorvat
Vlach
Slovan
Čechy
Německo
Slovan
11
article
Neméně zajímavým byl druhý křesťanský
sociál MUDr. Jerzabek, jenž zastupuje
německý okres z království Českého. Měl-li
jeho hornorakouský kolega práv srážky s ně-
meckými nacionály, měl lékař srážky — a to
prudké — se sociálními demokraty. Při tom
došlo ke vzájemným títulům tak nízkým, že
se ostýcháme je reprodukovati. Tento bývalý
plukovní lékař činil opravdové výtky zahra-
niční politice rakouské, že byla za krise bal-
kánské tuze mírná, zdrželivá a pokojná, takže
právem voláno bylo na něj s několika stran
Vy jste tedy chtěl válku?
Posl. K1otč ve dvouhodinových vý-
kladech zabýval se po většině chováním se
vídeňského kabinetu k balkánským státům
které příkře odsuzoval jako škodlivé pro ce-
lou monarchii.
MUDr
Jerzabek
Posl
12
article
Zajímavou a rozmyslnou kritiku posled-
ních událostí pronesl dr. Čingrija. Adreso-
val hr. Berchtoldovi radu, že povinností jeho
je získati si důvěru balkánských národů, zá-
roveň upozorňuje, že nelze dobře srovnati
zjevy tak protichůdné, jakými je na straně
jedné chtít pro Arnauty risiko války, na stra-
ně druhé však bráti Chorvatům vlastním uzá-
koněné svobody a práva a pak je stihati ještě
výminečným stavem, komisariáty a porušo-
váním ústavy. Protože pak hr. Stürgkh po-
rovnával Anglii s Rakouskem, dr. Čingrija je
apostrofoval, aby paralelu tu provedl také
v ten smysl, že by mělo stejně, jako dává An-
glie Irsku home-rule, dáti Rakousko svépráv-
nost Chorvatsku.
V pondělí promluví posl. Daszyň-
ski a Leithner za sociální demokraty
pak dr. Kolischer a prof. Masaryk.
Z Vídně, 23. května. (K. k.y
Předseda dr. Sylvester zahajuje schůzi
11 hod. Sněmovna pokračuje
v prvém čtení zatimního rozpočtu.
Posl. dr. Waldner horlí proti obstrukčnímu
duchu, který se jeví ve sněmovně, a doufá, ž
červen konečně přinese pronikavou reformu jedna-
cího řádu. Promlouvaje o balkánské k risí
doktor
Čingrija
Berchtold
Chorvat
Stürgkh
Ana
Kolischer
profesor
Masaryk
Sylvester
Posl
Waldner
Anglie
Rakousko
Chorvatsko
Vídeň
13
article
praví, že bylo by bláhovostí pronášeti elegie na
pádem Turecka. V nově utvořených státech očeká-
vají nejdřiv hospodářský a kulturní rozvoj a po-
silení společných zájmů s monarchií. Doufají, že
srbské aspirace v monarchií nenaleznou žádného
povzbuzování. Přecházeje pak ku prohlášení mini-
sterského předsedy o zahraniční situaci, prohlašuje
že očekávání Němců se nesplnilo, protože prohlá-
žení nedodalo důvěry v jistotu cílů a rozhodnosl
řízení zahraniční politiky. Němci mají v každěm
případě utvoření neodvislé Albanie za zajištěn
postavení monarchie na Balkáně a na Adrii a po-
kládají zachování albanského národa za požada-
vek národní spravedlnosti.
Posl. Čingria kritisuje rakouskou balkánsko
politiku a prohlašuje: To, co nám schází k ochraně
našich zájmů na Balkáně, jest důvěra a příchylnost
balkánských národů, v prvé řadě Srbska, ale ani
důvěra, ani příchylnost nebyly podporovány naším
dosavadním chováním. Jako Chorvat musí řečník
konstatovati, že vůdčí myšlenky rakousko-balkán-
ské politiky byly Slovanům nepřátelské.
Němec
Adrie
Posl
Chorvat
Turecko
Albánie
Balkán
Srbsko
hospodářský a kulturní rozvoj
14
article
Jest komické žalovati na panslavistický vlivv
Srbsku, kdežto nenávistnou politikou Srbsko bylo
nuceno vzíti útočiště třeba k dáblu. Systematická
nenávistná politika proti našim soukmenovcům
musí se Jihoslovanů monarchie jako státních ob-
čanů, kteří vždy svoji povinnost vůči státu splnil
a plní, dotýkati co nejhlouběji. Pro svobodu Ar-
nautů neváhá se věsti svělová válka, když však
tradičně věrní Chorvaté žádají svých
sankeionovaných práv, jsou trestáni
porušováním ústavy a komisariátu
(Hlučný souhlas u řečníkových stoupenců.) Jiho-
slované nesmějí míti ani kulturní středisko v mon-
archii. Řečník zdůrazňuje konečně nutnost prová-
děti politiku opačnou politice nynější, poliliku, jež
vede ke spokojenosti a samostatnosti národů. (Hluč-
ný souhlas u řečníkových stoupenců.)
Jihoslovan
Chorvat
Srbsko
Ara
15
article
Posl. dr. Schlegel projevuje největší politován
nad přímo skandálními událostmi při slavnosti Ca-
roliny ve Štyrském Hradcí a vpozorňuje na nebez-
pečí, jež takové události chovají v sobě pro veřel-
ný život a zvláště také pro existenci parlamentu
Posl. Klotáč odsuzuje politiku, kterou náš stá
po dlouhá leta, zejména pak v poslední době, pro-
vozoval. Uvnitř rozháranost na všech stranách,v
korunních zemích anarchie, ve státní správě abso-
lutismus! Válečné nebezpečí pohližlo přes miliardu
a škody národního hospodářství přesahují dvě mili-
ardy. Naše politika docilila toho, že poštvala proti
Rakousku nejen slovanský Balkán, nýbrž celou
Evropu. Isolování jest úplné. Nelze jenom na ně
použíti slova „splendid“. Skader není ovšem v ru-
kou černohorských a bude přináležeti k zemi,o
které se už dnes ví, že jest politickou nestvůrou.
Posl
doktor
Schlegel
Ca
Štyrský Hradce
Rakousko
Balkán
Evropa
16
article
Uhersko získalo na Dunaji rybářský ostrůvek. Naše
zahraniční politika vystoupila neoprávněným způ-
sobem proti Černé Hoře, s kterou jsme se mohli do-
hodnouti. V Rakousku spatřuje se vrchol státního
umění pořád ještě v tom, že slovanští národové
jsou potlačováni a Rakousko vystupuje před cizi-
nou jako stát německý. Vyvolá-li systém Hochen-
burgrův nebo Forsterův v Čechách největší roz-
hořčení, prohlásí to vládní tisk ihned za hnuti
protirakouské. Mluví se pak o velezrádě a nespole-
hlivosti Slovanů. Národové chovají jenom tolik
lásky ke státu, kolik on ji přínáší jim vstříc. Zatím
co vyhledávají se také naše peníze k zakládání
škol v Albanli, zavírají se české soukromé skoly
ve Vídni. Hrabě Stürgkh mluvil o potřebě uklid-
nění v Čechách, avšak jeho vláda nepostarala se
ani jediným činem o to, aby v Čechách umožnila
normální poměry. Co se na Češich žádá, není kom-
promisem, nýbrž kapitulací i kdyby měla býti vy-
nucena finanční katastrofou království Českého.
Forsterův
Stürgkh
Uhersko
Dunaj
Černá hoře
Rakousko
Čechy
Vídeň
Slovan
Hochen
17
article
Zde se nejedná o čest jednotlivých stran, nýbrž
celého národa. Před politikou teroru nebude český
národ nikdy kapitulovati. Co nařízují pan Titta
a německá národní rada, jest velezrádou Jest však
smutným úkazem, že vláda tyto velezrádné něme-
cko-pruské snahy ještě podporuje. Na nás zůstane
každý teror bez účinku.
Je však jinou otázkou, zdali státní správa mu-
že dále lhostejně přihlížeti, jak finanční kata-
strofa v Čechách musí miti katastrofní účin
ky na stát, na jeho úvěr a renty. Neučiní-li stát
svoji povinnost, česká delegace musí to považo-
vati za nepřátelský akt vlády proti českému ná-
rodu a vzepřeme se samozřejmě všem potře-
bám státu, který je proti potřebám království Če-
Naší nezdravou zahraníční politiko
jsou z valné části vinny také vídeňské časopisy
Kdežto Německo snaží se všemi prostředky využit
nové situace na Balkáně obchodně a hospodářsky
jest posledním trumfem vídeňské žurnalistiky stra-
šidlo panslavismu. Bylo by bezcharakterním,
kdybychom chtěli zapírati své sympatie pro Srby.
Mluví-li se však o panslavismu, děje se to jen, aby
zastřena byla německá irredenta, která je
vážným nebezpečím pro celou říší. Místo toh
mluví se o slovanském nebezpečí, ač tato říše m
co děkovati za svou existenci jen Slovanům. Kdyby
u nás nerozhodovaly zájmy německé a klerikální.
byla by se emancipace balkánských Slovanů, která
jest bojem pokroku proti reakci, bojem o vyšší kul-
ského.
Titt
Srba
Čechy
Německo
Balkán
18
article
V drobném prodejl,
ranni díslo a sobe
za s
večerni . . . . . . za 4b
Ve flAlkách na venkově
ranní čislo
večern
lnsaráty
plat su hotové napřed
Předplacení a lnserty přijtms
administracs v alarianské ul., s
Tam nacházoji se tál
rodakce, tiskárna a expedlee
„Národnich Listů
Rukopisy se nevracel
Tama
19
article
turu a svobodu, uskutečnila za pomoci naší diplo-
macie.
Za Aehrenthala bylo slavně prohlášeno, že po
annexi jsme úplně saturování. Toto prohlášení jsme
vítali a doufali jsme, že nyní nasťane nová éra
že budeme moci vynaložiti všecky síly na hospo-
dářské dobytí Balkánu. Zatím však tuto
politiku provozovalo Německo a zabralo kaž-
dou obchodní posici, kterou Rakousko ztratilov
Srbsku. Německo okupovalo obchodně a hospodář-
sky tuto zem, která dříve byla naším výhradním
odbytištěm. To se u nás nazývá věrností Niebe-
lungů.
Řečník protestoval proti způsobu, jakým vídeň-
ské časopisy píší o balkánských Slovanech, prohla-
šuje jej za sprostotu a uličnictví. (Výkřiky.) Naše
oficiální politika se ničemu nenaučila z dřívějších
zkušeností a očekávání, že v rakouské politice
balkánské nastala nová éra, ukázalo se býti pou-
hou illusi. Naše politika skončila na celé
čáře bankrotem. Dopracovali jsme to tak.
že Rakousko nemusilo býti nikým zdoláno, poně-
vadž zdolalo se samo. (Souhlas čes. radikálů.) Tam
vede politika nepřirozených spolků a nedovolených
poměrů. Takové nedovolené poměry stojí vždy mno-
ho peněz. (Veselost.) Mocnářství se ničemu ne-
naučilo z historie. Může sice pokořiti malý stát
malý národ, ale musí počítati s okamžik en
odplaty. O programu balkánské politiky nebylo
slyšeti ničeho, ale při tom stále bylo řinčeno šavl
a marně se všichni ptali proč. Poctivá, nepodpla-
cená žurnalistika byla proti hazardující dobrodruž-
né politice válečné nejen u všech Jihoslovanů
nýbrž také u Němců. Válečná strana neměla nyí
a také dříve nikoho za sebou, vyjímaje ty, ktei
byli podplacení.
Jihoslovan
Němec
Balkán
Německo
Rakousko
Srbsko
20
article
Řečník uznává obtížné postavení ministra za-
hraničních věcí proti zákulisním proudům. Je vý-
znamno, že všechna přední místa v jeho minister-
stvu jsou obsazena Maďary, takže v zahraniční po
lilice se všude uplatňují maďarské vlivy
Také nedůvěra k Rusku se rafinovaně pod
něcuje, poněvadž sblížení Rakouska a Ruska nen
v zájmu Maďarů, ač ví se dobře, že každý konflik
s Ruskem jest vyloučen a soustřeďování vojska
Rusku dělo se ze zcela jiných příčin, než proti
Rakousku. Maďarský vliv odcizil nám také Rumun-
sko a připravil nás také o správné posuzování
otázky srbského přístavu v Drači, který by pro
nás znamenal přímé spojení s Balkánem přes Terst.
Maďar
Rumun
Rusko
Rakousko
Drač
Balkán
Terst
21
article
S pomocí Cuvajovou vyprovokovali Maďaři Jiho-
slovany, aby u koruny mohli Jihoslovany vyhlásiii
za velezrádce a samy sebe za věrné bojovníky pro
mocnářství a dynastil. Demokracie bez rozdilu ná-
rodnosti musí se energicky vzepříti proti absolu-
tismu, který vládne v zahraniční politice a bem
kontroly, jakož i bez ohledu na potřeby a city oby-
vatelstva, zaviňuje všechny katastrofy
Po chybách, které učinila zahraniční politika
jest jasno, že řečník zaujal stanovisko proti poli-
tice hr. Aehrenthala a musí býti také proti ny-
nější politice. Nemluví jen jako Slovan, jeho opo-
sice má hlubší příčinu, kterou měli by pochopit
a ocenit všichni, kterým záleží na mocnářství
jeho budoucnosti. Čechové nebudou nástro-
jem Germánů proti Slovanům. Špatně by
se vedlo říši, kdyby neněmečtí národové neměli
více žádného zájmu na její existencí. Každý ohr o-
žuje budoucnost Rakouska, kdo zájm
státu staví proti Slovanům, kdo oba
zájmy neuvádí v soulad. Jen jedny dvéře vedou
na Balkán: spokojenost Slovanů v této říši. Ra-
kousko potřebuje veliký a jasný program pro svoji
balkánskou politiku. Naše diplomacie byla by na
nesprávné cestě, kdyby měla spekulovati na rozpor
mezi Srby a Bulhary. Spory mezi Bulhary a Srby
budou v dobrotě vyřízeny, což je také upřímný
přáním všech rakouských Slovanů. (Hlučný souhlae
čes. rad.) Naším zájmem jest, aby konečně zjednán
byl definitivně mír a klid a z té příčiny se Ra-
kousku nejméně hodí úloha Mefista. Čechové vědí.
Cuvajův
Maďar
Jihoslovan
Čecho
Germán
Slovan
Srba
Bulhar
Rakousko
Balkán
22
article
co Rakousko může pro ně znamenati, stane-li s
tím, nač se při jeho zakládání pomýšlelo: poctivo
záštitou všech malých národů. (Hlučná pochvala
potlesk.)
Posl. dr. Jerzabek domnívá se, že vláda nesmi
spatřovati v tom projev důvěry, povoli-li křesťanšte
sociálové zatímný rozpočet. Nesmí se diviti, mizí-li
u křesťanských sociálů také poslední stopy přátel-
ského smýšlení proto, že všechny jejich požadavky
nejsou uskutečňovány, ač jsou uskutečnitelny,
křesťanští sociálové dávají státu, co potřebuje.
Berní poplatnost Němců v německé části Čech ne-
odpovídá jim přiznaným právům, což má vliv na
berní morálku obyvatelstva a na zemský sněm.
kde Čechové pronesli tak přepiaté požadavky.S
oktroyem nemohli by souhlasiti, protože tím proje-
veno bylo by přátelství vlády ke Slovanům.
Pokud se týče zahraničné politiky, řečník
soudí, jedná-li se nyní pouze o přechodný mír.
aby tak řekl, o příméří, že byly přinesené oběti
příliš velké. Konečné vyjasnění situace zvůsobeno
tím, že monarchie chopila se k energickému po-
stupu a kdyby to bylo se stalo již v říjnn, mohla
si uspořiti celou krisi. Výtka válečných štvanie
vynalezena byla od vídeňských „červnových
vítězů“, protože výtka lichvářů a potravinamí
Posl
doktor
Jerzabek
Němec
Čecho
Rakousko
Čechy
Slovan
23
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
(Výlety.) Manžel Boženy Němcové
když vypravuje, jak se poprvé setkal s Ha-
vlíčkem, popisuje výlet, který uspořádala
pražská vlastenecká společnost na počest Če-
lakovského 4. srpna 1844. Čelakovský přijel
tehdy z Vratislavi ucházeti se o Antonii Reis-
sovou, a „Mladá Čechie“, které vévodil Tyl
s rodinami Fričovic a Staňkovic podnikla vý-
pravu do Kunratického lesa. Dopoledne v ne-
jěli sládek Mňouček a Ferda Náprstek dal
jo lesa navézt sladovnickou chasou dobrého
piva, šunek a telecích kýt, dámy navařily
kávy a napekly bábovek, jež se na vozíčku
vezly s sebou, celý pražský svět se vypraví
a rozložil táborem po lese, oslavoval vlaste-
neckými písněmi návštěvu „božského pěvce“
Růže stolisté.
Byla to idylická a skromná doba, kdy ta-
kový pěší odpolední výlet byl vrcholem spo-
lečenského luxusu, a výpravy se starým pá-
nem, botaníkem Opicem do šáreckého údolí
nebo ku Prokopu, spojené s výklady o jme-
nech a vlastnostech květin, jež horliví žáci
krhali po hrstech na stráních a po lukách, pla-
jila za statečný podník, pečlivě napřed při-
pravovaný. Ale ani dnes, kdy se jezdí auto-
mobilem na svačinu do Tábora nebo do Podě-
brad, do Kohoutova nebo ke Třeboňským
rybnikům na čekání a na Zvíkov na odpolední
procházku, nepozbyly výpravy do blízkého
ražského okolí svého půvabu. Naopak: od
řivoklátu až po Běchovice a Jirna a od Lab-
jého přívozu až po Sázavu, podobá se okol
Výleta
Němcová
Čelakovský
Antonius Reis
Tyl
Fričův
Náprstek
Růža
Prokop
Vratislav
Staňkovice
šárecký údolí
Tábor
Pod
Kohoutov
Zvíkov
Běchovice
Laba
Sázava
Čechie
24
article
Prahy za slunného jarního odpoledne obrov-
skému mraveništi, jež se hemží neúnavným
pražskými výletníky. Tramwaye hustě osaze-
né jako rojem včel rozvážejí poutníky na pe-
riferii města, ošumělé a rozviklané vagony
státních drah chrlí jich spousty do okolí, kd
je jen kousek zeleného místečka, namačkané
parníky vláčí je zvolna po hladině Vltav
k Chuchli, Zbraslavi a do Davle, i zaprášené
silnice jsou plny pěších, cyklistů, vozůa
automobilů, jež se hrnou do přírody.
Ta příroda však pod tou lidskou zápla-
vou v neděli a ve svátek téměř mizí, a zdá
se dokonce, že není ani sama hlavním láka-
dlem té massy lidstva, dychtící po svátečním
oddechu. Je sice vidět všudy v řídkých le-
sích, po mezích a v lukách chomáče svátečně
oděných postav, podnikajících krátkou pro-
cházku, kde jaká mělká voda hemží se zá-
stupy koupajících, potkáváte stále milovníky
přírody s náručemi ulámaných kvetoucích
větví a vyrvaných květů, po pěkné neděli bý-
vají daleko do okoli pole podél cesty širo-
kým pruhem přímo udupána, trávníky rozvá-
leny a lesiky plné novin, slupek, prázdných
lahví a kůrek, ale pravé blaho kyne přece jen
ve výletních hostincích. Vyrostlo jich za po-
slední leta v širokém obvodu nepočítaných.
s lákavými názvy, s pustými zahradami, s ta-
nečními sály, uprostřed vilových čtvrtí, jež
zarůstají okolí Prahy stále hustěji. V těch zá-
bavních místnostech končívá a sice zpravidla
velmi časně, odpolední výletní procházka.
V hlučném křiku a šumu zahradní restaurace,
někdy i při vřískavé hudbě kyne osvěžení po
tom urputném zápasu, jejž bylo nutno pod-
niknout o místo v přeplněných vozech a po
úmorném pochodu v kotoučích prachu a v
spěchajících chunáčích ostatních výletníků.
Praha
Vltava
Chuchle
Zbraslav
Davle
25
article
Nastává nový zápas o místo u stolu, o pivo
a o jídlo s uřícenými a uštvanými sklepníky
a když konečně je účel výletu dosažen, po-
číná starost o návrat. Celá ta massa lidstva.
rozlévající se během odpoledne z pražských
ulic přes předměstí do kraje, jakoby neměla
jiného cíle než rozvlnit se až po určitý obvod
a pak zase zpátečním odlivem slít se na večer
zpět do města. Sotva poslední karavany do-
spějí na venek, počíná zpětný pohyb; stále
hustěji a hustějí, stále útočněji a dravěji řítí
se spěchající zástupy k nádražím, ku přísta-
vům, na silnice, rozvíří se nový a ještě váš-
nivější boj o místo v přecpaných vagonecha
parníčcích a po silnicích vleče se nekonečná
řada zaprášených a unavených postav, tou-
žících po nedělním osvěžení v přírodě po do-
mácím odpočinku.
Je až ku podivu, jak trpělivě snáší praž-
ské obecenstvo rok od roku zoufalý nedosta-
tek rychlého a častějšího spojení do okoli mě-
sta. Bez omrzení putuje jen na těch několik
míst, kam náhodou lze se dostat poměrně
snadno po dráze nebo po parníku, šlape trpě-
livě pěšky, nevlídným předměstím ke blízkým
místům, jež nemají spojení, tísní se tam n
zcela malém prostranství, jež mu zbývá po
všech těch zákazech, výstrahách a plotech.
jimiž se to v okoli Prahy jen hemží, a vraci
se poslušně těmi několika málo vlaky, na něž
třeba pečlivě myslit celé odpoledne, chceme-li
se vůbec ještě večer dostat zpět.
Praha
26
article
Výletnictví jest pro podnikatele dopravy.
pro výletní hostince i pro obce kolem města
obchodem, a významným obchodem, je-li do-
bře organisováno. Touha městského člověka
po vycházce do přírody je tak nezkrotná, že
ji neubije ani sebe horší dopravní prostředek.
ani sebe mizernější občerstvení, ani nejtvrdo-
šíjnější zakazování cest, vstupu do lesa, pře-
chodu přes luka. Jenže čím více překážel
se jí staví v cestu, čím méně je postaránoo
rychlou a častou dopravu a o pohodlí, tím
stává se nedisciplinovanější a tím hrozivěj
roste napětí mezí výletníkem a domorodcem
do jehož prostředí výletník vniká.
Nedělní a sváteční výlety v okolí Prahy
jsou spíše utrpením než požitkem. Výletníci
stávají se přímo nervosními svou nezkrotnou
touhou po trošce čerstvého vzduchu a kousku
zeleni, domorodci za snahou po rychlém a hoj-
ném výdělku a nenávistí ku Pražákům, kteř-
svým vpádem ruší jejich klid. A ten zuřivý
shon, ty stálé srážky a hádky odehrávají se
na několika nemnohých místech, týden jak
týden přeplňovaných lidmi, zatím co množstv
míst, a půvabných, v okolí Prahy zůstává té-
měř prázdno.
Praha
27
article
Mám přátele, vášnivé turisty, kteří se
dlouhými pochody cvíčí již v Praze na hor-
ské letní tury — a ti ujišťují, že i ve sváteč-
ních dnech procházejí v pražském okolí neru-
šeni rozkošnými lesy, širými poli a lukami, do
tichých vésnic, kde po tom rozdrážděném rojí
nedělních výletníků není ani stopy. Je k tomu
ovšem potřebí nebáti se desetihodinné pěší
tury a znát dokonale cesty, vědět, jak se vy-
hnout výletnickému proudu, připoutanému
k nedokonalým dopravním prostředkům a kde
najit místa, jež stoji za takovou celodenní vý-
pravu. Náš turistický spolek postaral se již
o takovou dobrou informaci obecenstva kníž-
kou několika set turistických výletů, zdá se
však, že setrvačnost našeho obecenstva vzdo-
ruje všem informacím. Dobré dopravní pro-
středky všemi směry by ovšem nejsnáze roz-
řešily tuto otázku, ale to je nejsmutnější strán
ka našeho pražského výletnictví.
Praha
28
article
Daly by se o ní vyprávěti kroniky, avšak
i kdyby bylo o dopravu postaráno sebe doko-
naleji, to převážení lidských mass od středu
města na periferii bude mít vždy větší význam
pro obchod s výletníky, než pro pravý poži-
tek z přírody. Výpravy v massách staly se
modou a přímo nemocí doby, která však ztratí
brzy svůj půvab; již dnes je znát snahy po
rozumnějším užívání volných, svátečních ho-
din. Nestačí přenést se ve svátečných šatech
se svými městskými zvyky do tak zvaného
přírodního okoli. Dobrý výletník ví, že přede-
vším musí sám uniknout svému městskému
způsobu života, chce-li se v tom dni odpočin-
ku osvěžit v přírodě, a tu měla by nám být
naše mládež, organisovaná panem Svojsíkem
v české skauty, dobrým vzorem. Nemyslím,
aby každý výletník obul horské boty, vzal
ranec na záda, šel patnáct hodin a rozbil ně-
kde v lese svůj stan. Ale v Anglii rozumějí
tomu již dobře, jakým požitkem je, třeba jen
na den, starat se sám nebo v malé společnosti
o všechny své potřeby a prožít několik hodin
ve vytrvalé těsné námaze i v klidném odpo-
činku na loďce na řece, v ústraní lesa, nebo
třeba jen na mezi u potoka. Dopravní prostře-
dek má být jen k tomu, aby mne zanesl trochu
dál od velkoměstského středu, ale pak třeba
hledat dlouhým pochodem ne výletní hosti-
nec nebo přírodní divadlo, ale trochu samoty
pod širým nebem, na prahu travnaté země,
na kousku zalesněné stráně s výhledem do
kraje, nebát se námahy, deště, bloudění nebo
několika hodin zpáteční cesty. Škoda, že není
ještě i pro dospělé modou, státi se na neděli
skautem. Doufejme, že nás špatné dopravní
prostředky a drahé výletní hostince k tomu
donutí.
Svojsík
Anglie