2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
24. května 1913. Číslo 140.
4
article
více nepůsobila. (Hlučné výkřiky, zvláště posl
Zenkera a Jokla.) Bývalo by zcela v pořádku.
kdyby Rakousko bylo postupovalo o vlastní újmě.
neboť ještě nikdy ničeho od Evropy nedostalo.
Politování hodným je pouze nedostatek energie
státníků, jenž podporován byl vůdci jednotlivých
rakouských stran. To platí v prvé řadě o jednotli-
vých slovanských poslancích. Třebaže sym-
patie Slovanů pro balkánské národy s hlediska
slovanské solidarity jsou pochopitelny, pokud drží
se v jistých hrancích, vyvolává takový náznr Slo-
vanů velké nebezpečí tam, kde počíná s podezří-
váním naší armády.
Rozšiřuje-li se jednotlive. v cizině názor, ja-
koby na slovanské pluky v Rakousku nebylo spo-
lehnutí, je to perfidní pomluva, která musí býti
nejrozhodněji odmitnuta. Může potvrditi právě opak
z vlastního názoru. Jsou národové, jejichž massy
jsou rozumnější než jejich vůdcové. Poměry u nás
nebudou dojista takové, jako nyní ve Fransií. Ra-
kousko není morálně sešlý stát; jest ještě rdravě.
Zenker
Jokl
Rakousko
Evropa
5
article
Ještě více než slovanské štváče dlužno odsovditi
ty, kdož se označují za Němce a přes to po nábají
panslavismu: soclální demokraty něme-
ckého jazyka a většinou mosaickčho
vyznáni. [Výkřiky.) Toto jednání sociálních de-
mokratů smí býti v tak kritických okamžicích do-
jista označeno za zemězrádu. (Pochvala křesť. soc.
trvale výkřiky.)
Zatím co vláda jest úplně bazmocná proti to-
muto vnitřnímu nepřiteli, potlačuje vlastence. (Ozý-
vají se výkřiky: Hlasují přece protí zatímnému roz-
počtul) Naše vláda by měla konečně jednou pro-
mluviti po maďarsku se sociálními demokraty
Budeme státi po boku vlády, vystoupí-li jako
v posledních dnech jak proti vnějšímu, tak proti
vnitřnímu nepřiteli. Neučiní-li to, nadejde doba.
ldy také my změníme frontu. Křesťanští sociálové
budou přes všechno osočování pracovati dál ke
blahu svých voličů a ke cti vlasti. (Hlučná po-
chvala u kř. soc., stálé výkřiky.)
Jednání se přerušuje.
Návrhy posl. Špačka a Langa o drahoti
benzinu přikázány bez 1. čtení národohospodář-
skému výboru.
Po přečtení došlých spisů byla schůze o 1/45
hod. skončena. Příští bude v pondělí odpol.
Němec
jítmokrat
Lang
6
title
Z parlamentních výborů.
7
article
Z Vídně, 23. května. (K. k.)
Vídeň
8
article
Národohospodářský výbor vyřídil po referátu
dra. Lichta vládní předlohu o smlouvě s Ja-
ponskem a navrhne sněmovně její schválení
O předběžné zprávě ref. ryt. Halbana o zá-
konu vystěhovaleckém rozpředla se delší
tormální debata, jak zpráva má býti projednána
Za ní prohlásil odb, přednosta dr. Riedel, že
zákon vystěhovalecký bude v nejkratší době
předložen.
Předběžná zpráva byla pak přikázána zvlášt
nímu užšímu výboru.
Halban
doktor
Riedel
9
article
Ze školské komise sněmu
král. Ceského.
Ze školské komise sněmu
král. Ceského.
[Zpráva Pražské sněmovní korrespondence.)
Referentský komitét permanentní komise školsko
konal dnes schůzi, v níž z VIII. oddílu zákonao
platech učitelských (o právních poměrech učitel-
ských sil, náležejících branné moci) byl vyřízen jen
§ 148., který znl.
§ 148.
V příčině sil učitelských, které byly povolány
k činné službě vojenské nebo zeměbranecké, platí
předpisy o příjmech, vydané pro vojsko, válečné
lodstvo a obranu zemskou, pokud se týče domo-
branu.
Co se týče příjmů, spojených s učitelským mí-
stem jejich, platí tato ustanovení-
1. Na čas činných služeb vojenských, v § 147
lit. a) h) a c) naznačených, nezastaví se příjmy, se
službou učitelskou spojené, ani zcela ani z části.
2. Na čas, po který se koná povinnost vojen-
ské služby presenční, dle zákona rok nebo déle
trvající, přestanou veškeré příjmy, s místem uči-
telským spojené. Jestliže jednoroční presenční
služba z důvodů, uvedených v § 147. lit. el. jest
prodloužena, buďtež učitelské síle zákonné platy
po vypršení jednoroční služební doby opět při-
kázány.
3. V případě mobilisace (doplnění na stav vá-
lečný a svolání zeměbrany) (dle § 147. lit. d a e).
zůstanou osoby učitelské, povolány byvše k činné
službě vojenské nebo domobranecké, pokud pří-
slušejí k mužstvu, v plném požívání příjmů, a je-
jich místem učitelským spojených a lit. a) uvede-
ných. Z těchto výhod na dobu své presenční služby
jsou vyloučeny učitelské síly, které ještě nedo-
konaly povinnosti branné služby presenční, záko-
nem na rok nebo déle vyměřené.
10
article
Učitelské síly, náležející ke gážistům vojen-
ským, obdrží na čas činné služby branné v pří-
padě mobilisace (doplnění na stav válečný, po př
svolání domobrany):
a) v každém případě třetinu příjmů z této
školní služby své: základního platu, zvýšení pla-
tových, funkčních přídavků, osobních přídavků
aktiv. přídavků;
b) kdyby gáže vojenská (bez náležitosti vedlej-
ších), nepočítajíc k ní třetinu příjmů školních.
dotčenou lit. aj, nečinila tolik, kolik činí přijmy
ze služby školní, obdrží nad to z těchto přijmů
částku, které k vyrovnání rozdílu toho potřebí je.
činí-li gáže vojenská tolik neb více, než příjmy
ze služby školní, přestanou se tyto příjmy, vyjí-
maje ponechanou třetinu, po čas gáže vojenské
platiti. Takovým učitelským silám, které maji
svou domácnost se ženou neb dětmi, učiní se dle
lit. b) srážka z jejich příjmů školních jen tehdya
potud, pokud tyto příjmy s vojenskou gáží dohro-
mady činí více nežli 2400 K na rok. Částky v lit.
a) a b) na účet školního služ. platu uvedených
přídavků nesmějí v žádném případě převyšovati
platy, spojené s místem učitelským, v lit. a) uve-
dené.
Veškeré učitelské osoby, které mají svou do-
mácnost se ženou neb dětmi a požívají systemiso-
vaného bytu neb příbytečného, zůstanou v dalším
požívání bytu naturálního, pokud se týče platu
příbytečného
Učitelé neženatí mohou dle poměrů zavázání
býti, aby přiměřenou část naturálního bytu pře-
nechali tomu, kdo místo jejich zastupuje.
Byl-li kdo v čas nepřetržité činné služby vo-
jenské nebo domobranecké ve stavu gážistů pře-
ložen ve vyšší třídu příjmů vojenských, nemá s
k tomu přihlížeti při vypočítávání míry příjmů ci-
vilních dle předcházejících ustanovení.
Příští schůze ref. komitétu je v sobotu 24
května o 9. hodině dopolední.
11
title
Politický přehled.
12
article
Země české.
Země české.
Sociálně demokratický názor o novém
Jednotném klubu.
„Právo Lidu“ věnovalo „opětným poku-
sům o jednotu mezi českými měšťáckými po-
slanci na radě říšské“ rozsáhlý článek, jehož
závěr, pokud věnován jest povaze účelně par-
lamentní oposice, dlužno označiti jako správ-
ný. Praví-li orgán českoslov. soc. demokracie.
že není většíhonesmyslu, nežli my
sleti, že oposice sama o sobě, o po-
sice pro oposici může býti do-
statečným politickým progra-
mem, a že cílem každé oposice must
býti, aby se stala sama rozhodující mocí, vlá-
dou, vyřkl pravdu, která jest jednou ze stě-
žejí střízlivého a vážného pojetí o parlamen-
tarismu vůbec. Pro sociální demokracii jako
třídní stranu dělnickou, pro kterou nelze v
„dnešním třídním kapitalistickém státě do-
býti žádných ústupků“, vyhražuje „P. L.“ zá-
sadní oposici, jejímž cílem jest změniti a vy-
budovati stát tak, aby se v něm dostal prole-
tariát k držení a vykonávání moci — v dne-
šním státě vládnout dělníkům není možno. Př
bližším přihlédnutí ovšem ani tento názor ne-
příčí se theorii o cílech oposice, dosící mocí.
po určitých změnách poměrů, oposicí způsobe-
ných. Za to připouští „P. L.“, že snaha po
vládě v nynějším státě jest něčím přirozeným
samozřejmým u stran „měšťáckých“, z nichž
každá musí míti cílem, aby dobyla účasti n
vládě. A ovšem že „politická a taktická
koalice jest myslitelnou jen mezi těmi měšťá-
ckými stranami, které o věcných podmínkách
cesty k tomuto cíli jsou za jedno.“
Soc. demokratický orgán pochybuje, že
by bylo této vnitřní jednoty v dnešním mě-
šťáckém politickém táboře hlavně proto, že
„zejména vůdcové národně sociální následkem
výchovy svých voličů nemají volnost jednán
a kdyby i chtěli, nemohou se nutnostem spo-
lečného postupu přizpůsobíti“ . .
P L
13
article
Počínání národních sociálů při zřizován
nového Jednotného klubu, jehož se chtějí zt-
častnit za známých podmínek, jakými se
Jednotného klubu v daném okamžiku vylučují
vypadá jako čin spoluzakladatele budovy Jed-
noty, který, klepaje na základní její kámen
klade pod něj dynamitovou patronu, i ozna-
muje přesně, kdy míní celou budovu do po-
větří vyhodit, prose při tom, aby mu to „ni-
kdo rozumný nevykládal ve zlé.“
Kdyby někdo ve světě finančním přistu-
poval k nějakému podniku s prohlášením, že
v tom okamžiku vybere z něho své podíly
jakmile se podnik stane aktivní, pokrčili by
nad ním rameny, a poslali by ho tam, kde jsou
— rozumní proti nerozumným v mizivé men-
šině. Aktiva Jednotného klubu mají se stát
ovšem majetkem celého národa, a to se s kal-
kulem národních sociálů nesrovnává. To je
také jediný výklad k národně-sociálnímu sta-
novisku o Jednotném klubu.
14
article
Posl. dr. Mandl o vyrovnání.
Na valné hromadě Národního klubu v
Plzni pronesl zemský posl. dr. Mandl obšír-
nou řeč o česko-německém vyrovnání, počí-
naje krátkým zasedáním sněmovním 1911, kdy
měl příležitost 14 dnů při sněmu prodleti.
Břitkým způsobem poukázal řečník na kardi-
nální nedostatek vyrovnacího zdaru, nedosta-
tek dobré vůle u Němců, projevený odporen
jejich proti tomu, aby po vyřízení oné části
vyrovnacího souboru v národně-politické ko-
misi, na níž Němcům záleželo, dojíti mělo na
úpravu jazykových poměrů v úřadech státních
a změnu vol. řádu, i dokázal tuto vyrovnac
zlovůli německou při každé fási posledního
vývoje vyrovnací otázky a i po prohlášen
Němců ze dne 9. května t. r. Urbanův návrl
označen jako hrubý obstrukčni trik a předvo-
lební manévr pro případ rozpuštění sněmu
o něž Němci nyní všemí prostředky usilují.
Posl
doktor
Mandl
Němec
Urbanův
Plzeň
15
article
Přímo frivolním způsobem pracují Něm
proti malému finaněnímu plánu a řečník, vzpo-
mínaje řeči učitele p. Jeníka, s povděkem při-
jímá jeho prohlášení, že učitelstvo, volajíc po
čestném smíru, nečiní tak z důvodů sobe-
ckých, nýbrž volá po čestném smíru pro oba
národy stejně spravedlivém proto, poněvadž
má smysl také pro jiné strádající stavy, pro
ostatní zájmy kulturní i hospodářské v celé
zemi, i pro všechny stavy, kterýmižto poměry
trpí ovšem také učítelstvo. Posl. dr. Mandl
pojednal po té o četných přáních učítelstva,a
prohlásil, že strana naše vždycky souhlasila
s požadavkem, aby učítelstvo škol obecných
bylo co do platů postaveno na roveň státnímu
úřadnictvu se středoškolským vzděláním, ne-
boť přijala do svého programu, aby učitelstvo
opatřeno bylo řádnými platy služebními tak.
aby velkou školskou i národní práci mohlo vy-
konávati bez nesnází hmotných. K návrhu
školské komise, kterým požadavek tento ne-
došel splnění vesměs, dlužno pohlížetí jalo
ke kompromisu nejen v otázce finanční, ale
i s náhledy různých politických stran i stavů.
Jeník
Posl
doktor
Mandl
Německo
16
article
Voláme sice po dělném sněmu, avšak nikdy
s takovým vyrovnáním, jež by uzavřeno být
musilo za každou cenu, neboť prohlašuje-l
německé učitelstvo, že nečeká a nežádá o
svých poslanců, aby zadalí důležité zájmy ná-
rodní, lze tím méně čekati to od učitelstva
našeho, můžeme přistoupiti jenom na takové
vyrovnání, v němž jednota země a rovnocen-
nost obou jazyků zůstanou nedotčeny.
Řeč posl. dra. Mandla, z níž podáváme
ovšem jenom velmi stručný výtah, vyzněla
tímto závěrem:
Nynější kritická situace ukládá poslancům na-
šim i celému národu velikou zkoušku pevnosti
uvědomělosti, abychom zůstali pány své vůle, aby-
chom určovali taktiku a polítiku svou sami a ne-
dali si ji diktovat Němci. Vždyť přece doufati mu-
síme, že konečně i toto Rakousko pozná sebe sama,
že konečně i rozvážnější kruhy poznají, v čem
jest příčina nynějších rozháraných poměrů uvnitř
a slabosti na venek, že konečně ty kruhy poznají
že Rakousko patří sobě, svým národům, že taliko
v základě rovného práva a stejné svobody všech
jest záruka jeho budoucnosti, jeho dalšího trvání
A snad přece jen není daleka ona budoucnost, kdy
také v nešťastné zemi naší dojde k vyrovnání mei
oběma národy, aby ne-li společně, aspoň vedle
sebe přistoupili mohli k obstarávání kulturních
hospodářských potřeb této požehnané zeměl Ka
poznání to, pro které na straně české byla vždy
mysl otevřena, dostaví se též na straně německé
a v zodpovědných kruzích vídeňských dříve, nežli
škoda na blahobytu této země a na zájmech celého
státu způsohená bude nenapravitelnou a nenahra-
ditelnou.
Mandl
Němec
Rakousko
17
article
Liberecké zprávy.
18
article
»Reichenb. Ztg.« ujišťuje, že podle sdělení jí
došlých nejedná se o dosazení vládního komisaře
v Čechách, nýbrž o dosazení celé vládní komise
V nejblížší době vyjdou prý dva císařské patenty
v jednom z nich nařizuje prý se dosazení vládn
komise ke správě zemských záležitostí, druhým
nařizuje se vybírční pivní dávky. Liberecký list
ujišťuje, že zpráva tato vystupuje s velkou určí-
tostí a ukládá německým poslancům, aby uvažo-
vali o tom, co hodlají vůči takovému opatřen
vládnímu počíti, neboť dosud nebyl prý německý
lid v Čechách poučen o tom, jakým účinným způ-
sobem má se obstrukce dále vésti a jak vůbe
ukončen může býti nynější stav exlex.
Že zpráva lbereckého listu jest jenom střílnou
modlitbičkou za splnění nejvroucnějšího něme-
ckého přání, toť patrno. Kdyby však zprávy jeho
skutečně měly tak určitý podklad, jak ujišťuje-
bylo by přes příliš nápadným, že se tak děje
zrovna v okamžiku, kdy se nynějšímu finaněnímu
referentu zem. výboru podařilo zabezpečit zemské
hospodářství na další dva měsíce. Takový čin.
takové zrovna okázalé roztrpčení českého lidu,
jediného nyní vydržovatele zemského hospodář
ství, v okamžiku, kdy se mu podařilo zachovat
solvenci zemskou přes všechny nástrahy německé.
to by si vláda přece asi jenom rozmyslila.
Čechy
19
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Z volebního ruchu v Halíčí.
Z polských stran haličských pustila se již
do volební akce nejčilejí strana lidová, která
nejen zvolila dva volební výbory, pro východ-
ní a západní Halič, ale pořádá také četné vo-
lební schůze po venkově. Též demokraté ko-
nají horlivě přípravy k volbám. Ostatní polské
strany s veřejným provoláním ještě nevy-
stoupily. Ale ke slovu přihlásili se kat-
ličtí biskupové, kteří sepsali společný
pastýřský list, jenž bude v nejbližších dnech
vyhlášen s kazatelen, a jehož obsah podala
již „Gaz. Wieczor.“ V úvodě pastýřského
listu ukazuje se na důležitost příštího sněmu.
jež rozhodne o volební reformě. Dosavadn
osnova volební opravy měla prý mnoho chy
a nepřípustností, poněvadž hrozila zradikali-
sováním země. Jestliže se biskupové zabývaj
nyní otázkami pozemskými, vede prý je k to-
mu jen láska k národu, neboť si přejí, aby
polský lid se řídil jedině křesťanskými ideami.
V další části pastýřský list obrací se ku pra-
covnímu lidu a varuje jej „před oněmi politi-
ckými vůdci a agitátory, kteří lid svádějía
namlouvají mu, že jest povolán, aby také
sám panoval“. Takovým agitátorům lid
prý nesmí věřiti. V odstavci, věnovaném mě-
stům, prohlašuje se demokratická strana z
stranu cizí křesťanské idei a o jejím programu
se tvrdí, že blahu národa prospěti nemůže.
RakouskoUhersko
Halič
20
article
Ukrajinci vydali také již volební pro-
volání, podepsané za „Národní komitét
místopředsedou Kiveljukem a tajemníkem
drem. Bačinským. V provolání líčí se zmar
volební reformy, voliči se vyzývají, aby při
volbách svými hlasovacími lístky odpověděli
polským odpůrcům volební opravy, ale také
„moskvofilským Efialtům“ v maloruském ná-
rodě. Provolání končí slovy: „Pryč s nepřá-
teli maloruského národa a jeho národní rovno-
právnostil Pryč s odpůrci volební opravy! A
žije volební reforma!“
Širší výkonný výbor ukrajinské strany
měl 20. t. m. poradu za předsednictví dra
Konst. Levického a přijal resolucí o de-
víti bodech, v níž se mimo jiné ostře obrac
proti katolickým biskupům, kteří zmařil
smluvenou volební opravu a poslancům ukra-
jinským ukládá, aby na říšské radě všemi,
nejostřejšími prostředky zmařili malý finančn
plán, dokud volební reforma v Haličí nebude
provedena.
Za staroruskou stranu z frakce
Dudykevičovy uveřejnil posl. dr. Marko
mínění, že jeho strana získá při nových vol-
bách opět značný počet mandátů, budou-l
volby čisté a provedou se bez teroru a vlád-
ního nátlaku. — „Ruská rada“ jako výkonný
výbor umírněné frakce Korolovy vyzývá své
přívržence, aby utvořili hned po venkově vo-
lební výbory a připravili kandidátní listiny
Ukrajinec
Bačinský
Efialtés
Konst
Korolův
Halič
21
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Nová poplašná zpráva od Čataldže
Solljská »Večerna Pošta« oznamuje, že ture-
cká vojska, na Cataldži poražená, se vzbouřil
proti svým představeným a vrhla se na okolno
křesťany, jež vraždí, domy jejich vylupují a spa
lují, dobytek odhánějí, ano i drůbež odnášejí. Všecky
řecké vsi až do Kalakratie položeny jsou pope-
lem. Všechno obyvatelstvo: muží, starci, děti —
je povražděno; mladé ženy a dívky vojáci odvlékli
s sebou, když je byli zhanobili.
Zprávy tyto stihly do Cařihradu 18. t. m. Tu
recké obyvatelstvo je přijalo se zadostučiněním
neboť v zločinech nedobité soldatesky spatřuje
známku staré turecké bojovnosti. Mysli obyvatel-
stva se fanatisují a pozdvihují protí Mladoturkům
jako vlastní příčíně úpadku tureckého státu a po-
rážek turecké armády. Na mnoha místech ve
Stambole byly nalepeny plakáty, vyzývající oby-
vatelstvo ku povraždění Mladoturků a svržen
jejich vlády. Vláda dala ve všech kvartálech po-
zatýkat mnoho svých odpůrců, pokud jsouj
známi. Po ulicích patrolují jízdné hlídky a žan-
darmové. Všecky krámy jsou zavřeny. Očekává s
všeobecné vraždění.
Pošta
Cařihrad
Čataldža Solljský
22
article
Na obranu černohorského krále.
Černohorský král Nikola je bez odporu chlou-
bou Slovanstva, Čím skvělejší jeho jméno, tím ší-
enější proti němu zášť všeho německého ple
jmene. Slované právem mohou za měřítko veliko-
sti svých synů bráti velikost německé nenávisti
k nim. Král Nikola je po drahná již leta předmětem
této nenávisti, jež vzrostla za spojenecké války
až k dobytí Skadru do výše Himalají. Konečně se
přece jeden z německých mužů pera za toto bí-
dáctví zastyděl a veřejně je pokáral. To byl Mas
Harden, jehož výborný článek »N. L.« minul u
nedělí zkrácený uveřejnily. Ale není druhého Maxe
Hardena mezi německými publicisty! Ostatní or-
gány německého tisku statečně pokračují v ha-
nobení slavného panovníka a snaží se všemi s-
lami rozšířiti o něm takovou představu, jakoby
byl i zlodějem koní a stříbrného náčiní.
»Novoje Vremja« dobře činí, ukládá-li ruské
diplomacii, jíž jsou svěřeny v Západní Evrop
zájmy Černé Hory a Černohorců, aby toto utrhán
netrpěla a učinila o tom rozklady vládám, kterých
se týče.
1 na slovanském obecenstvu jest, aby v této
záležitosti zaujímalo pevné a vědomé stanovisko
Bývalo, kdy Slovanům působívalo tajné potěšení.
když Němci jejich muže hanobili. To konečně musí
být jinak a Slované si musejí učinit heslem: Čím
hlouběji budou Němci našeho muže snižovat, tím
větší bude jeho populárnost mezi námi. Sám i-
stinkt musí Slovanům díti, aby se podle tohoto
pravidla chovali.
Slovan
Harden
Černohorec
Němec
Evropa
Černá Hora
Novoj Vremja
23
article
Vojenské demonstrace ve Francií.
Smutné zjevy v různých posádkách francouz-
ských, kde vojáci provádějí demonstrace proti po-
držení dosluhující třídy u praporu a proti tříleté
vojenské službě, ohrožuji v nynější Vážné době
nejen bezpečnost Francie, nýbrž i její prestiž na
venek. Německý tisk již s nelajenou škodolibosti
hlásá úpadek Francie, která prý přestává býti
mocností prvního řádu, a důvěra ve vojenskou
způsobilost Francie se podrývá právě ve chvíli
Francie
24
article
kdy Berlín hostí panovníky dvou států trojdohody
Hnutí ve vojsku je zřejmě organisováno z ven-
čí a, jak dovozuje „Temps“ na základě určitých
dokladů, bylo přípravováno již po léta všeobec
ným dělníckým svazem prostřednictvím „Sou du
soldat“, institucí to výlučně protivojenskou a proti-
vlasteneckou.
Když třída 1900 přišla ku pluku, zaslal vše-
obecný dělnícký svaz dělnickým organisacím vý-
zvu, v níž vykládal ústrojí protivojenské propa-
gandy v kasárnách. Za několik měsíců na to pal
jedna z organisací, příslušných ke všeobecnému
dělnickému svazn, vyzvala k založení pokladny
na podporu členů, kteří odeprou sloužiti v kasár-
nách. Roku 1906 sjezd všeobecného dělnického
svazu přijal resoluci, doporučující sesílení propa-
gandy protivojenské a protivlastenecké. Sjezd, ko-
naný v Toulouse r. 1910, stanovil pak organisaci
která by dovolila všeobecnému dělnickému svazu
dávati rychlé rozkazy svým členům, kteří jsou
u pluku. V prosinci r. 1911, kdy vláda nařídila
stíhání, podněcuje všeobecný dělnický svaz hor-
livost svých stoupenců a píšer Zdvojnásobme svo
úsilí a odvahu. Na sjezdu v Havru r. 1912 jeden
z tajemníků bursy práce prohlásil, že „Souj du
soldat“ byl neúčinnější institucí ku protivlastene-
cké propagandě.
Berlín
Toulouse
Havre
všeobecný dělnický svaz
všeobecný dělnický svaz hora
25
article
Již roku 1911 konstatoval ministr Messimy, ž
protivlastenecká brožurka všeobecného dělnického
svazu „Manucl du soldat“ pronikla do některých
kasáren, a tato zločinná propaganda jevíla sku-
tečně účinek, neboť od r. 1902 do r. 1911 značně
stoupl počet sběhů a těch, kdož odepřeli vojen-
skou službu.
Od té doby, co postupné sesilování německe
armády uložilo vládě francouzské povinnost, žádati
sněmovny, aby přijaly zákon o tříleté vojenské
službě, popouzejí socialisté vojáky ku protestu
vzpouře a „Humanité“ již dne 22. března si libo-
vala, jak vzrůstá propaganda v kasárnách díky se-
znamům členů syndikátů, jež má všeobecný dělni-
ský svaz v rukou. Později pak uveřejnila „Huma-
nité“ přímo seznamy vojáků, kteří vyhověli výzvě
všeobecného dělnického svazu. Je tudiž zjištěno
že strana socialistická používá vojáků k protivo-
jenské propagandě, kterou také socialističtí po-
slanci v parlamentě veřejně schvalovali.
Hodlá-li tudíž vláda dle prohlášení ministr
Etienna rozhodně zakročití proti původcům zločin-
né agitace ve vojsku, nebude nesnadno je zjistiti
veřejné mínění na ně ukazuje prstem a „Autorité“
přímo žádá, aby všeobecný dělnický svaz a „Sou
du soldat“ byly ihned rozpuštěny.
Zjevy tak hrozivé musí býti rázně potlačeny
v zárodcích, aby Francle neztratila důvěru v sebe
samu. Kdo v nynější době se činí ještě spoluvin-
níkem na desorganisaci armády, praví Henry Bě-
renger v „Action“, zasloužil by, aby byl poklá-
dán za veřejného nepřítele, a aby se s ním dle toho
naložilo
Etienn
Francl
Henry B
Huma
všeobecný dělnický svaz
Humanitý
26
article
Anglická politika v Turecku.
Za jakých podmínek dostalo se Anglii tak vý-
hodné smlouvy s Tureckem o sféře vlivu v zálivu
Perském? Celkové jednání anglické diplomacie
bylo sice zahaleno záclonou tajemství, jak už je t
zvykem diplomacie ostrovní říše, která už druhé
století zůstává věrnou svým zahraničním tradicím
ale nějaké podrobnosti přece jen pronikly na ve-
řejnost. Částečné osvětlení podává i cařihradský
dopisovatel „Ruské Molvy“, který ukazuje na dů-
ležitou úlohu, kterou sehrál v dané siluaci bývalý
veliký vezír Hakki paša, vyslaný na londýnské
porady. Hakki paša skoro ve všem vyhověl přánín
anglické vlády, ale zároveň vymohl i pro Turecko
znamenité výhody. Anglie je ochotna podporovat
Turecko nejen při uzavírání míru s balkánskými
spojenci, leč i v druhých olázkách. Stane-lí se Al-
banie opravdu samostatnou zemí, bude Anglie žá-
dat, aby tam byl jmenován mohamedánský vladař-
bude-li však dána přednost vladaři křesťanskému.
bude Análie žádat, aby byl ve vasalském poměru
k tureckému suliánovi. Podpora Anglie znamená
mnoho, poněvadž s ní jde Francie a Rusko. Také
Italie horlivě nyní vyjednává s Tureckem, ani ne
telik o Egejské ostrovy, jako ovjižní hranice Al-
banie. Italie prý je dokonce ochotna pomáhat Tu-
recku, aby si zachovávalo nejlepší ostrovy archi-
pelagu, jako Chios. Anglie dává Turecku také jisté
záruky o zachování šesti východních vilajetů, t. zv.
Molva
Al
Turecko
Anglie
Francie
Rusko
Chios
Italia
27
article
Armenie. To mohlo by se vykládat jako osten
proti Rusku, ale poněvadž Rusko v Armenii ne-
má výbojných plánů, ostří tohoto bodu se obrací
vlastně proti Německu a znamená soupeření An-
glie s Německem v otázce arménské. Anglie do-
máhá se značných relorem v asijských provinciích
hlavně v Kurdistaně, v Armenii, v Syrii a Mezo-
potamii, turecká vláda zavazuje se k ústupkům
ve prospěch místních národností v otázkách soci-
álního, hospodářského, náboženského a politické-
ho života. Jestliže vedle toho postavíme ještě an-
glický požadavek, aby Turecko vyklidilo persko
územi, třeba si položit otázku, zda jednala v tomto
případě Anglie v dohodě s Ruskem nebo bez něho.
V tomto případě znamenalo by to těžkou ránu
prestiži ruské politiky. Ostrovy archipelagu, blíz-
ké pevnině maloasijské, Anglie ponechává Tu-
recku. Politické a hospodářské vymoženosti Anglie
jako poslavení Egypta, stavba železnice z Bag-
dadu do Basry a k zálivu Perskému, protektorá
nad Koveitem, výsady v jižní Arabii a územích, kde
má politické a hospodářské zájmy Anglie, to vše
bylo již obšírněji sděleno veřejnosti. Anglie po-
stupuje v Turecku ve směru rozdělení na síčry
vlivu jako v Persii. Německo se drží stejné takti-
ky, kterou uplatňuje zvláště v Aleksandretě. Rusk
soustřeďuje svou pozornost hlavně na dvou otáz-
kách: na ustanovení persko-tureckých hranic a n
železných drahách ve východní Anatolii. Podle
posledních zpráv je možno, že arménskou otázku
bude řešit londýnská porada vyslanecká.
Rusk
Rusko
Armenia
Německo
Anglie
Sýrie
Mezo
Turecko
Egypt
Basra
Arabia
Persie
Koveit
28
article
Ze strany.
Ze strany.
Ze Smíchova. Mistní organisace strany svo-
bodomyslné na Smíchově, obvod VIII./1, konala
dne 21. kvělna plenérní schůzi, při níž přednášrí
prof. K. šikýř »O reformě daně z příjmů a na-
blížení do knih vzhledem k účtování živnosten-
skému a obchodnímu.« Řečník ve výstižné a ob-
sažné přednášce, 11/2 hod. trvající, vyličil histori
reformy, probral podrobně obsah zák. osnov
naznačil kriticky výhody i nevýhody nové úpravy.
probral zvláště důkladně a objasnil instituci po-
vinného předkládání knih, ocenil zásluhy poslanců
dra. Funka, dra. Rašína a drn. Lichta o nápravu
některých krutých ustanovení vládní přediohy
zvláště ve prospěch stavu živnostenského a ob-
chodního a ukončil poukazem na výhody řádného
vedení účetních knih se strany živnostníků a ob-
chodníků. Četně shromážděné posluchačstvo s na-
piatou pozornosti vyslechlo odborné výklady p.
profesora a odměnilo je hlučnou pochvalou. Tako
předsedající dr. R. Krejčí vzdal v doslovu srdeč-
nými slovy dik p. přednášejícímu za kritický
vystižný jeho přednes a poukázal na to, jak způ-
sobem demagogickým používáno bylo podání zmí-
něných osnov proti čelným poslancům naší strany
kteréžto útoky, jak také z věcné přednášky p.
prof. Šikýře lze seznati, vesměs byly neodůvod-
něně. Po přednášce rozvinula se čilá debata
během níž p. prof. šikýř k všeobecnému uspoko-
jení zodpověděl některé dotazy a podal přítom-
ným četná cenná poučení.
doktor
Funk
Rašín
R Krejčí
profesor
Šikýř
Smíchov
29
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Zřízení státního reálného gymnasi
v Jilemnicí. Z Vídně, 23. května. [Zvl.
telef. zpr. »Nár. Listů«.) Ministerstvem vy-
učování učiněno bylo právě posl. Maštál-
kovi sdělení, že nejvyšším rozhodnutím ze
dne 23. dubna bylo povoleno zříditi osmi-
třídní státní reálné gymnasium s českou řeč
vyučovací v Jilemnici a to počátkem škol-
ního roku 1913-14, předpokládaje, že město
Jilemnice splní předpoklady stran nabídnu-
tého příspěvku. Aktivování tohoto státního
reálného gymnasia stane se v ten způsob, že
počátkem roku školního 1913/14 otevře se
třída prvá a počátkem každého následujícího
školního roku nejbližší vyšší třída, takže ten-
to ústav počátkem školního roku 1920/21 bude
úplně organisovaným reálným gymnasiem.
— Hořická deputace ve Vídni. Z Vídně,
23. května. Deputace města Hořic, starosta
města továrnik Tuček a ředitel obchodní
školy Pazourek, vedená posl. Maštál-
kou, zakročila dnes u ministra vyučování
ve příčině zřízení obchodní akademie
v Hořicích a u ministra vnitra v záleži-
tosti zřízení okresního hejtmanství
v Hořicích. Dostalo se ujištění oběma
resortními ministry ryt. Hussarkem a svob,
p. Heinoldem, že tyto požadavky města Ho-
řic budou předmětem vážného uvažování
rozhodování v době nejbližší. Ministr ryt.
Hussarek vyžádal si kromě toho od poslance
Maštálky podrobnou zprávu o výsledku
ankety, kterou posl. Maštálka roku 1912
z vlastní své iniciativy pořádal ve příčině
zjištění nutností a naléhavosti zřizování ob-
chodních akademií českých.
Tuček
Hussarek
Maštálek
Jilemnice
Vídeň
Hořice
obchodní škola Pazourek
obchodní akademie
30
article
— Zesnulý žížkovský lékař p. dr. Václav
Měsíček byl včera odpoledne převezen z domu
smutku ve Štítného ulici v Žižkově do jeho rodné
obce Předslavi u Klatov. Účastenství při převe-
zení oblíbeného lékaře bylo převeliké. Žižkovské
obyvatelstvo projevilo tělesným ostatkům zesnu-
lého poctu nejvýš četným účastenstvím doprovo-
zením na poslední cestě Žižkovem. V domě smutku
vykonal pohřební obřady farář P. Procházka z
zpěvu smutečních sborů. Za rakví ubírali se matka
zesnulého, bratr, příbuzní, žižkovští lékaři, zá-
stupce záchranné stanice pražské dr. Schulza
četní kolegové. V nekonečném průvodu ubíralo
se žižkovské obyvatelstvo až k Františkovu ná-
— Z městské rady pražské. (Schůze dne 23.
května 1913. Předsedal starosta pan dr. K. Groš.)
Komisi pro splavnění Vltavy a Labe ponecháno
aby dle svého uvážení rozhodla, má-li zůstati při
schváleném již projektu splavňovacích
prací u ostrova Střeleckého, či má-li
provedena býti změna, kterouž navrhl Klub za Sta-
rou Prahu za tím účelem, aby pohled na hladinu
vodní nebyl rušen hrází, vedenou v prodloužení
špičky ostrova k jezu staroměstskému, a plaveb-
ní komorou, kteráž dle schváleného již projektu na
konci této hráze by byla zřízena. — Povoleno
880 K na zřízení podezdivky pro originál sousoší
sv. Františka X. v pavilonu města Prahy na výsta-
višti. Práce dlaždičské na silnici od elektrárny k
domku jezného v Praze VII. provede J. Gabriel,
kámen lomový dodají V. Doubek a A. Polnerová.
doktor
Měsíček
P Procházka
Schulza
K Groš
svatý . František
Gabriel
V Doubek
A Polnerová
Žižkov
Předslav
Klatovy
Františkov ný
Vltava
Praha
31
article
— Místodržitelství schválilo návrh na úpravu pě-
šiny od přívozu ke Kozlovce v Holešovičkách
projekt erárního mostu přes Beroun-
ku u Lahoviček. — Dle informací, jež si městská
rada opatřila prostřednictvím poslance Maštálky,
jedná se skutečně o zřízení skupinového
nádraží nákladového na pozemcích, získaných
splavněním Vltavy u sv. Petra, a v souvislosti
tím i o zružení nádraží v Hybernské ulici. Otázka-
mi těmi zabývá se zvláštní komise nádražní. Usne-
seno žádati, aby k jednáním této komise byl zván
zástupce obce pražské a aby obec pražská o postu-
pu této záležitosti byla řádně zpravována. — Fir-
mě Baum a Kraus povoleno zřízení výkladce na
domě čp. 539-I. v ulici Rytířské a Havelské. —
Panu Janu Krištofovi povoleny stavební změnyv
novostavbě na staveništi č. 951 nároží ulice Po-
děbradovy a bezejmenné v Praze-VIII. — Družstvu
pro stavbu úřadnických domů schválena úprava
střech na dvorních budovách na staveništích čís
1—5 u Bruské brány. — Obecně prospěšnému sta-
vebnímu družstvu povolena stavba třípatrového
domu na staveništi č. 16 v ulici Chelčického VIII.
—Panu Josefu Seifertovi povolena stavba čtyř-
patrového domu na staveništi č. 23 v ulici Janov-
ského VIII. — Práce zednické a kamenické při
opravě kostela sv. Petra provede arch. Ed. Sochor,
práce klempířské Jan Linger a pokrývačské J.
Srnec. — Povoleno 600 K na úpravu cesty ku pro-
boštské residenci na Král. Vyšehradě. — Nátěr
plechových střech na Občanské plovárně zadán
Janu Krupkovi. — Přijata nabídka Arnošta Mathe
syho na dodávku prací kamnářských pro činžovní
dům čp. 270-III. v průlomu „U Klíčů“. — Baronc
Bertě Suttnerové, rozené hraběnce Kinské ze
Vchynic a Tetova udělena u příležitosti 70tých na-
rozenin čestná plaketa města Prahy.
Maštálek
Petro
Baum
Kraus
Krištof
Seifert
Sochor
Linger
J Srnec
Král
Krupka
Math
Suttner
Kinská
Kozlovka
Holešovičky
Beroun
Lahovičky
Vltava
hybernský ulice
rytířský
Praha
Chelčický VIII
Janov
Vyšehrad
Vchynice
Tetov
VIII
32
article
Schůze městského zastupitelstva na Král
Vinohradech koná se ve středu dne 28. května
o 31/2 hod. odpol. v zasedací síni měst. radnice.
— „Samostatnost“ přinesla zprávu, že pan
poslanec F. Kalina byl jmenován čestným mě-
šťanem strakonickým. Jak se nám sděluje, je to
spíš zbožným přáním páně poslancovým, na jehoz
splnění však vybíravá městská rada hned tak ne-
pomýšli, než skutečností. Nevíme, zda rekomandace
„Samostatnosti“ zásluhy páně poslancovy městské
radě strakonické připomene a náladu pro jmeno-
vání vzbüdí
— Přednášky. Moravsko-Slezská be-
seda v Praze. Dnes v 8 hod. več. v restauraci
Měšťanské besedy v Praze. Vladislavova ul., před-
náška škol. rady prof. J. Kabelíka a cís. rady dra.
L.. Riedla: „Vzpomínky na prof. Fr. Oščádala, bý-
valého rytíře blanického.“ — Přednáškove
evropské turné o Praze a českém ná-
rodě. V sobotu 17. května přednášel prof. Aug.
F Kalina
profesor
J Kabelík
Riedl
Oščádal
Aug
Praha
Vladislavův ulice
Francie
Přednáškove evropský turné
33
article
Pitlik v Petrohradě po zdařilých předná-
škách, jež konány 4. května v aule reálky ve
štokholmě (400 účastníků, překládal z Espe-
ranta do švéd. p. Rosengren), kde publikace Cizi-
neckých svazů v Praze a v Brně, jakož i „Sokola“
přijaty do královské knihovny, a 6. května
v Gefle (450 úč., překl. p. Lundgren z Hedemora).
Přednáška v Petrohradě, jíž účastnilo se přes 300
osob a jež pořádána ruskou tělocvič, jednotou
„Sokol I. za účasti členů jednoty „Sokol II.“, pol-
ského „Sokola“, černohorského spolku, české kolo-
nie a klubu esperantistů, stala se dostaveničkem
slovanské společnosti a zároveň výrazem slovan-
ské vzájemnosti. Obrázky — zvláště sokolské —
vzbudily zaslouženou bouří potlesku. Do ruštiny
překládal z esperanta p. Evstifeiev. Cizineckému
svazu v Praze, pod jehož záštitou a za jehož pod-
pory prof. Pitlik evropskou svou cestu podnikl,
možno jen gratulovati, že tak dobře plní své po-
— Ze Svazu českoslovanského stuďentstva. Na
Ústředním sboru dne 26. t. m. jest 2. bod pro-
gramu: Vystoupení kol. Mladočechů a agrárníků ze
Svazu Č. St.
Lundgren
Pitlik
Petrohrad
Praha
Brno
Gefle
Sokol
Sokol I
Sokol II
cizinecký svaz v Praga
svaz českoslovanský stuďentstva
svaz Č . St
Cizinecký svaz
Hedemor
34
article
— Ze spolku českých mediků. Ve čtvrtek 22.
t. m. v 10. hod. dopol. konala se řádná letní
valná hromada S. č. M. v posluchárně fysiologi-
ckého ústavu. Na počátku jednání povstáním
uctěna památka zemřelých členů. Na to podávány
zprávy funkcionářů a rokováno o činnosti spolku
a tužbách studentstva lékařství. Valná hromada,
porokovavši o svépomocné akcí mediků, kteří
stávkou musí se domáhati snesitelných poměrů
ve studijních ústavech a klinikách, vyslovila po-
litování, že tímto způsobem nutno a jedině možnd
jest dosíci alespoň částečné nápravy. Jednomy-
slně dále usneseno v uznání velikých služeb, jet
těmto jistě spravedlivým požadavkům českých
mediků denní tisk prokázal, podporuje jejich akci
českému dennímu tisku vysloviti díky. Valná hro-
mada doufá, že denní tisk této činnosti českých
mediků za nápravu klinik pražských i na dále
pozornost věnuje, neboť nejedná se jen o zájmy
odborného studentstva, nýbrž i široké veřejnosti
Dále zvoleni v uznání zásluh o vědu lékařskoua
spolek českých mediků k návrhu výboru jedno-
myslně čestnými členy S. Č. M. vynikající
členové naší fakulty: řádný profesor chirurgie dr
O. Kukula a mimořádný profesor chirurgie dr.
R. Jedlička. Dále zvolila valná hromada delegáty
O Kukula
doktor
R Jedlička
spolek český medik