ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 134f4590-8f54-11dd-a1cb-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 36 celkem · entity: person 79, place 64, org 17, work 4
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
24. května 1913. Číslo 140.
4 article
více nepůsobila. (Hlučné výkřiky, zvláště posl Zenkera a Jokla.) Bývalo by zcela v pořádku. kdyby Rakousko bylo postupovalo o vlastní újmě. neboť ještě nikdy ničeho od Evropy nedostalo. Politování hodným je pouze nedostatek energie státníků, jenž podporován byl vůdci jednotlivých rakouských stran. To platí v prvé řadě o jednotli- vých slovanských poslancích. Třebaže sym- patie Slovanů pro balkánské národy s hlediska slovanské solidarity jsou pochopitelny, pokud drží se v jistých hrancích, vyvolává takový náznr Slo- vanů velké nebezpečí tam, kde počíná s podezří- váním naší armády. Rozšiřuje-li se jednotlive. v cizině názor, ja- koby na slovanské pluky v Rakousku nebylo spo- lehnutí, je to perfidní pomluva, která musí býti nejrozhodněji odmitnuta. Může potvrditi právě opak z vlastního názoru. Jsou národové, jejichž massy jsou rozumnější než jejich vůdcové. Poměry u nás nebudou dojista takové, jako nyní ve Fransií. Ra- kousko není morálně sešlý stát; jest ještě rdravě.
Zenker Jokl Rakousko Evropa
5 article
Ještě více než slovanské štváče dlužno odsovditi ty, kdož se označují za Němce a přes to po nábají panslavismu: soclální demokraty něme- ckého jazyka a většinou mosaickčho vyznáni. [Výkřiky.) Toto jednání sociálních de- mokratů smí býti v tak kritických okamžicích do- jista označeno za zemězrádu. (Pochvala křesť. soc. trvale výkřiky.) Zatím co vláda jest úplně bazmocná proti to- muto vnitřnímu nepřiteli, potlačuje vlastence. (Ozý- vají se výkřiky: Hlasují přece protí zatímnému roz- počtul) Naše vláda by měla konečně jednou pro- mluviti po maďarsku se sociálními demokraty Budeme státi po boku vlády, vystoupí-li jako v posledních dnech jak proti vnějšímu, tak proti vnitřnímu nepřiteli. Neučiní-li to, nadejde doba. ldy také my změníme frontu. Křesťanští sociálové budou přes všechno osočování pracovati dál ke blahu svých voličů a ke cti vlasti. (Hlučná po- chvala u kř. soc., stálé výkřiky.) Jednání se přerušuje. Návrhy posl. Špačka a Langa o drahoti benzinu přikázány bez 1. čtení národohospodář- skému výboru. Po přečtení došlých spisů byla schůze o 1/45 hod. skončena. Příští bude v pondělí odpol.
Němec jítmokrat Lang
6 title
Z parlamentních výborů.
7 article
Z Vídně, 23. května. (K. k.)
Vídeň
8 article
Národohospodářský výbor vyřídil po referátu dra. Lichta vládní předlohu o smlouvě s Ja- ponskem a navrhne sněmovně její schválení O předběžné zprávě ref. ryt. Halbana o zá- konu vystěhovaleckém rozpředla se delší tormální debata, jak zpráva má býti projednána Za ní prohlásil odb, přednosta dr. Riedel, že zákon vystěhovalecký bude v nejkratší době předložen. Předběžná zpráva byla pak přikázána zvlášt nímu užšímu výboru.
Halban doktor Riedel
9 article Ze školské komise sněmu král. Ceského.
Ze školské komise sněmu král. Ceského. [Zpráva Pražské sněmovní korrespondence.) Referentský komitét permanentní komise školsko konal dnes schůzi, v níž z VIII. oddílu zákonao platech učitelských (o právních poměrech učitel- ských sil, náležejících branné moci) byl vyřízen jen § 148., který znl. § 148. V příčině sil učitelských, které byly povolány k činné službě vojenské nebo zeměbranecké, platí předpisy o příjmech, vydané pro vojsko, válečné lodstvo a obranu zemskou, pokud se týče domo- branu. Co se týče příjmů, spojených s učitelským mí- stem jejich, platí tato ustanovení- 1. Na čas činných služeb vojenských, v § 147 lit. a) h) a c) naznačených, nezastaví se příjmy, se službou učitelskou spojené, ani zcela ani z části. 2. Na čas, po který se koná povinnost vojen- ské služby presenční, dle zákona rok nebo déle trvající, přestanou veškeré příjmy, s místem uči- telským spojené. Jestliže jednoroční presenční služba z důvodů, uvedených v § 147. lit. el. jest prodloužena, buďtež učitelské síle zákonné platy po vypršení jednoroční služební doby opět při- kázány. 3. V případě mobilisace (doplnění na stav vá- lečný a svolání zeměbrany) (dle § 147. lit. d a e). zůstanou osoby učitelské, povolány byvše k činné službě vojenské nebo domobranecké, pokud pří- slušejí k mužstvu, v plném požívání příjmů, a je- jich místem učitelským spojených a lit. a) uvede- ných. Z těchto výhod na dobu své presenční služby jsou vyloučeny učitelské síly, které ještě nedo- konaly povinnosti branné služby presenční, záko- nem na rok nebo déle vyměřené.
10 article
Učitelské síly, náležející ke gážistům vojen- ským, obdrží na čas činné služby branné v pří- padě mobilisace (doplnění na stav válečný, po př svolání domobrany): a) v každém případě třetinu příjmů z této školní služby své: základního platu, zvýšení pla- tových, funkčních přídavků, osobních přídavků aktiv. přídavků; b) kdyby gáže vojenská (bez náležitosti vedlej- ších), nepočítajíc k ní třetinu příjmů školních. dotčenou lit. aj, nečinila tolik, kolik činí přijmy ze služby školní, obdrží nad to z těchto přijmů částku, které k vyrovnání rozdílu toho potřebí je. činí-li gáže vojenská tolik neb více, než příjmy ze služby školní, přestanou se tyto příjmy, vyjí- maje ponechanou třetinu, po čas gáže vojenské platiti. Takovým učitelským silám, které maji svou domácnost se ženou neb dětmi, učiní se dle lit. b) srážka z jejich příjmů školních jen tehdya potud, pokud tyto příjmy s vojenskou gáží dohro- mady činí více nežli 2400 K na rok. Částky v lit. a) a b) na účet školního služ. platu uvedených přídavků nesmějí v žádném případě převyšovati platy, spojené s místem učitelským, v lit. a) uve- dené. Veškeré učitelské osoby, které mají svou do- mácnost se ženou neb dětmi a požívají systemiso- vaného bytu neb příbytečného, zůstanou v dalším požívání bytu naturálního, pokud se týče platu příbytečného Učitelé neženatí mohou dle poměrů zavázání býti, aby přiměřenou část naturálního bytu pře- nechali tomu, kdo místo jejich zastupuje. Byl-li kdo v čas nepřetržité činné služby vo- jenské nebo domobranecké ve stavu gážistů pře- ložen ve vyšší třídu příjmů vojenských, nemá s k tomu přihlížeti při vypočítávání míry příjmů ci- vilních dle předcházejících ustanovení. Příští schůze ref. komitétu je v sobotu 24 května o 9. hodině dopolední.
11 title
Politický přehled.
12 article Země české.
Země české. Sociálně demokratický názor o novém Jednotném klubu. „Právo Lidu“ věnovalo „opětným poku- sům o jednotu mezi českými měšťáckými po- slanci na radě říšské“ rozsáhlý článek, jehož závěr, pokud věnován jest povaze účelně par- lamentní oposice, dlužno označiti jako správ- ný. Praví-li orgán českoslov. soc. demokracie. že není většíhonesmyslu, nežli my sleti, že oposice sama o sobě, o po- sice pro oposici může býti do- statečným politickým progra- mem, a že cílem každé oposice must býti, aby se stala sama rozhodující mocí, vlá- dou, vyřkl pravdu, která jest jednou ze stě- žejí střízlivého a vážného pojetí o parlamen- tarismu vůbec. Pro sociální demokracii jako třídní stranu dělnickou, pro kterou nelze v „dnešním třídním kapitalistickém státě do- býti žádných ústupků“, vyhražuje „P. L.“ zá- sadní oposici, jejímž cílem jest změniti a vy- budovati stát tak, aby se v něm dostal prole- tariát k držení a vykonávání moci — v dne- šním státě vládnout dělníkům není možno. Př bližším přihlédnutí ovšem ani tento názor ne- příčí se theorii o cílech oposice, dosící mocí. po určitých změnách poměrů, oposicí způsobe- ných. Za to připouští „P. L.“, že snaha po vládě v nynějším státě jest něčím přirozeným samozřejmým u stran „měšťáckých“, z nichž každá musí míti cílem, aby dobyla účasti n vládě. A ovšem že „politická a taktická koalice jest myslitelnou jen mezi těmi měšťá- ckými stranami, které o věcných podmínkách cesty k tomuto cíli jsou za jedno.“ Soc. demokratický orgán pochybuje, že by bylo této vnitřní jednoty v dnešním mě- šťáckém politickém táboře hlavně proto, že „zejména vůdcové národně sociální následkem výchovy svých voličů nemají volnost jednán a kdyby i chtěli, nemohou se nutnostem spo- lečného postupu přizpůsobíti“ . .
P L
13 article
Počínání národních sociálů při zřizován nového Jednotného klubu, jehož se chtějí zt- častnit za známých podmínek, jakými se Jednotného klubu v daném okamžiku vylučují vypadá jako čin spoluzakladatele budovy Jed- noty, který, klepaje na základní její kámen klade pod něj dynamitovou patronu, i ozna- muje přesně, kdy míní celou budovu do po- větří vyhodit, prose při tom, aby mu to „ni- kdo rozumný nevykládal ve zlé.“ Kdyby někdo ve světě finančním přistu- poval k nějakému podniku s prohlášením, že v tom okamžiku vybere z něho své podíly jakmile se podnik stane aktivní, pokrčili by nad ním rameny, a poslali by ho tam, kde jsou — rozumní proti nerozumným v mizivé men- šině. Aktiva Jednotného klubu mají se stát ovšem majetkem celého národa, a to se s kal- kulem národních sociálů nesrovnává. To je také jediný výklad k národně-sociálnímu sta- novisku o Jednotném klubu.
14 article
Posl. dr. Mandl o vyrovnání. Na valné hromadě Národního klubu v Plzni pronesl zemský posl. dr. Mandl obšír- nou řeč o česko-německém vyrovnání, počí- naje krátkým zasedáním sněmovním 1911, kdy měl příležitost 14 dnů při sněmu prodleti. Břitkým způsobem poukázal řečník na kardi- nální nedostatek vyrovnacího zdaru, nedosta- tek dobré vůle u Němců, projevený odporen jejich proti tomu, aby po vyřízení oné části vyrovnacího souboru v národně-politické ko- misi, na níž Němcům záleželo, dojíti mělo na úpravu jazykových poměrů v úřadech státních a změnu vol. řádu, i dokázal tuto vyrovnac zlovůli německou při každé fási posledního vývoje vyrovnací otázky a i po prohlášen Němců ze dne 9. května t. r. Urbanův návrl označen jako hrubý obstrukčni trik a předvo- lební manévr pro případ rozpuštění sněmu o něž Němci nyní všemí prostředky usilují.
Posl doktor Mandl Němec Urbanův Plzeň
15 article
Přímo frivolním způsobem pracují Něm proti malému finaněnímu plánu a řečník, vzpo- mínaje řeči učitele p. Jeníka, s povděkem při- jímá jeho prohlášení, že učitelstvo, volajíc po čestném smíru, nečiní tak z důvodů sobe- ckých, nýbrž volá po čestném smíru pro oba národy stejně spravedlivém proto, poněvadž má smysl také pro jiné strádající stavy, pro ostatní zájmy kulturní i hospodářské v celé zemi, i pro všechny stavy, kterýmižto poměry trpí ovšem také učítelstvo. Posl. dr. Mandl pojednal po té o četných přáních učítelstva,a prohlásil, že strana naše vždycky souhlasila s požadavkem, aby učítelstvo škol obecných bylo co do platů postaveno na roveň státnímu úřadnictvu se středoškolským vzděláním, ne- boť přijala do svého programu, aby učitelstvo opatřeno bylo řádnými platy služebními tak. aby velkou školskou i národní práci mohlo vy- konávati bez nesnází hmotných. K návrhu školské komise, kterým požadavek tento ne- došel splnění vesměs, dlužno pohlížetí jalo ke kompromisu nejen v otázce finanční, ale i s náhledy různých politických stran i stavů.
Jeník Posl doktor Mandl Německo
16 article
Voláme sice po dělném sněmu, avšak nikdy s takovým vyrovnáním, jež by uzavřeno být musilo za každou cenu, neboť prohlašuje-l německé učitelstvo, že nečeká a nežádá o svých poslanců, aby zadalí důležité zájmy ná- rodní, lze tím méně čekati to od učitelstva našeho, můžeme přistoupiti jenom na takové vyrovnání, v němž jednota země a rovnocen- nost obou jazyků zůstanou nedotčeny. Řeč posl. dra. Mandla, z níž podáváme ovšem jenom velmi stručný výtah, vyzněla tímto závěrem: Nynější kritická situace ukládá poslancům na- šim i celému národu velikou zkoušku pevnosti uvědomělosti, abychom zůstali pány své vůle, aby- chom určovali taktiku a polítiku svou sami a ne- dali si ji diktovat Němci. Vždyť přece doufati mu- síme, že konečně i toto Rakousko pozná sebe sama, že konečně i rozvážnější kruhy poznají, v čem jest příčina nynějších rozháraných poměrů uvnitř a slabosti na venek, že konečně ty kruhy poznají že Rakousko patří sobě, svým národům, že taliko v základě rovného práva a stejné svobody všech jest záruka jeho budoucnosti, jeho dalšího trvání A snad přece jen není daleka ona budoucnost, kdy také v nešťastné zemi naší dojde k vyrovnání mei oběma národy, aby ne-li společně, aspoň vedle sebe přistoupili mohli k obstarávání kulturních hospodářských potřeb této požehnané zeměl Ka poznání to, pro které na straně české byla vždy mysl otevřena, dostaví se též na straně německé a v zodpovědných kruzích vídeňských dříve, nežli škoda na blahobytu této země a na zájmech celého státu způsohená bude nenapravitelnou a nenahra- ditelnou.
Mandl Němec Rakousko
17 article
Liberecké zprávy.
18 article
»Reichenb. Ztg.« ujišťuje, že podle sdělení jí došlých nejedná se o dosazení vládního komisaře v Čechách, nýbrž o dosazení celé vládní komise V nejblížší době vyjdou prý dva císařské patenty v jednom z nich nařizuje prý se dosazení vládn komise ke správě zemských záležitostí, druhým nařizuje se vybírční pivní dávky. Liberecký list ujišťuje, že zpráva tato vystupuje s velkou určí- tostí a ukládá německým poslancům, aby uvažo- vali o tom, co hodlají vůči takovému opatřen vládnímu počíti, neboť dosud nebyl prý německý lid v Čechách poučen o tom, jakým účinným způ- sobem má se obstrukce dále vésti a jak vůbe ukončen může býti nynější stav exlex. Že zpráva lbereckého listu jest jenom střílnou modlitbičkou za splnění nejvroucnějšího něme- ckého přání, toť patrno. Kdyby však zprávy jeho skutečně měly tak určitý podklad, jak ujišťuje- bylo by přes příliš nápadným, že se tak děje zrovna v okamžiku, kdy se nynějšímu finaněnímu referentu zem. výboru podařilo zabezpečit zemské hospodářství na další dva měsíce. Takový čin. takové zrovna okázalé roztrpčení českého lidu, jediného nyní vydržovatele zemského hospodář ství, v okamžiku, kdy se mu podařilo zachovat solvenci zemskou přes všechny nástrahy německé. to by si vláda přece asi jenom rozmyslila.
Čechy
19 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Z volebního ruchu v Halíčí. Z polských stran haličských pustila se již do volební akce nejčilejí strana lidová, která nejen zvolila dva volební výbory, pro východ- ní a západní Halič, ale pořádá také četné vo- lební schůze po venkově. Též demokraté ko- nají horlivě přípravy k volbám. Ostatní polské strany s veřejným provoláním ještě nevy- stoupily. Ale ke slovu přihlásili se kat- ličtí biskupové, kteří sepsali společný pastýřský list, jenž bude v nejbližších dnech vyhlášen s kazatelen, a jehož obsah podala již „Gaz. Wieczor.“ V úvodě pastýřského listu ukazuje se na důležitost příštího sněmu. jež rozhodne o volební reformě. Dosavadn osnova volební opravy měla prý mnoho chy a nepřípustností, poněvadž hrozila zradikali- sováním země. Jestliže se biskupové zabývaj nyní otázkami pozemskými, vede prý je k to- mu jen láska k národu, neboť si přejí, aby polský lid se řídil jedině křesťanskými ideami. V další části pastýřský list obrací se ku pra- covnímu lidu a varuje jej „před oněmi politi- ckými vůdci a agitátory, kteří lid svádějía namlouvají mu, že jest povolán, aby také sám panoval“. Takovým agitátorům lid prý nesmí věřiti. V odstavci, věnovaném mě- stům, prohlašuje se demokratická strana z stranu cizí křesťanské idei a o jejím programu se tvrdí, že blahu národa prospěti nemůže.
RakouskoUhersko Halič
20 article
Ukrajinci vydali také již volební pro- volání, podepsané za „Národní komitét místopředsedou Kiveljukem a tajemníkem drem. Bačinským. V provolání líčí se zmar volební reformy, voliči se vyzývají, aby při volbách svými hlasovacími lístky odpověděli polským odpůrcům volební opravy, ale také „moskvofilským Efialtům“ v maloruském ná- rodě. Provolání končí slovy: „Pryč s nepřá- teli maloruského národa a jeho národní rovno- právnostil Pryč s odpůrci volební opravy! A žije volební reforma!“ Širší výkonný výbor ukrajinské strany měl 20. t. m. poradu za předsednictví dra Konst. Levického a přijal resolucí o de- víti bodech, v níž se mimo jiné ostře obrac proti katolickým biskupům, kteří zmařil smluvenou volební opravu a poslancům ukra- jinským ukládá, aby na říšské radě všemi, nejostřejšími prostředky zmařili malý finančn plán, dokud volební reforma v Haličí nebude provedena. Za staroruskou stranu z frakce Dudykevičovy uveřejnil posl. dr. Marko mínění, že jeho strana získá při nových vol- bách opět značný počet mandátů, budou-l volby čisté a provedou se bez teroru a vlád- ního nátlaku. — „Ruská rada“ jako výkonný výbor umírněné frakce Korolovy vyzývá své přívržence, aby utvořili hned po venkově vo- lební výbory a připravili kandidátní listiny
Ukrajinec Bačinský Efialtés Konst Korolův Halič
21 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Nová poplašná zpráva od Čataldže Solljská »Večerna Pošta« oznamuje, že ture- cká vojska, na Cataldži poražená, se vzbouřil proti svým představeným a vrhla se na okolno křesťany, jež vraždí, domy jejich vylupují a spa lují, dobytek odhánějí, ano i drůbež odnášejí. Všecky řecké vsi až do Kalakratie položeny jsou pope- lem. Všechno obyvatelstvo: muží, starci, děti — je povražděno; mladé ženy a dívky vojáci odvlékli s sebou, když je byli zhanobili. Zprávy tyto stihly do Cařihradu 18. t. m. Tu recké obyvatelstvo je přijalo se zadostučiněním neboť v zločinech nedobité soldatesky spatřuje známku staré turecké bojovnosti. Mysli obyvatel- stva se fanatisují a pozdvihují protí Mladoturkům jako vlastní příčíně úpadku tureckého státu a po- rážek turecké armády. Na mnoha místech ve Stambole byly nalepeny plakáty, vyzývající oby- vatelstvo ku povraždění Mladoturků a svržen jejich vlády. Vláda dala ve všech kvartálech po- zatýkat mnoho svých odpůrců, pokud jsouj známi. Po ulicích patrolují jízdné hlídky a žan- darmové. Všecky krámy jsou zavřeny. Očekává s všeobecné vraždění.
Pošta Cařihrad Čataldža Solljský
22 article
Na obranu černohorského krále. Černohorský král Nikola je bez odporu chlou- bou Slovanstva, Čím skvělejší jeho jméno, tím ší- enější proti němu zášť všeho německého ple jmene. Slované právem mohou za měřítko veliko- sti svých synů bráti velikost německé nenávisti k nim. Král Nikola je po drahná již leta předmětem této nenávisti, jež vzrostla za spojenecké války až k dobytí Skadru do výše Himalají. Konečně se přece jeden z německých mužů pera za toto bí- dáctví zastyděl a veřejně je pokáral. To byl Mas Harden, jehož výborný článek »N. L.« minul u nedělí zkrácený uveřejnily. Ale není druhého Maxe Hardena mezi německými publicisty! Ostatní or- gány německého tisku statečně pokračují v ha- nobení slavného panovníka a snaží se všemi s- lami rozšířiti o něm takovou představu, jakoby byl i zlodějem koní a stříbrného náčiní. »Novoje Vremja« dobře činí, ukládá-li ruské diplomacii, jíž jsou svěřeny v Západní Evrop zájmy Černé Hory a Černohorců, aby toto utrhán netrpěla a učinila o tom rozklady vládám, kterých se týče. 1 na slovanském obecenstvu jest, aby v této záležitosti zaujímalo pevné a vědomé stanovisko Bývalo, kdy Slovanům působívalo tajné potěšení. když Němci jejich muže hanobili. To konečně musí být jinak a Slované si musejí učinit heslem: Čím hlouběji budou Němci našeho muže snižovat, tím větší bude jeho populárnost mezi námi. Sám i- stinkt musí Slovanům díti, aby se podle tohoto pravidla chovali.
Slovan Harden Černohorec Němec Evropa Černá Hora Novoj Vremja
23 article
Vojenské demonstrace ve Francií. Smutné zjevy v různých posádkách francouz- ských, kde vojáci provádějí demonstrace proti po- držení dosluhující třídy u praporu a proti tříleté vojenské službě, ohrožuji v nynější Vážné době nejen bezpečnost Francie, nýbrž i její prestiž na venek. Německý tisk již s nelajenou škodolibosti hlásá úpadek Francie, která prý přestává býti mocností prvního řádu, a důvěra ve vojenskou způsobilost Francie se podrývá právě ve chvíli
Francie
24 article
kdy Berlín hostí panovníky dvou států trojdohody Hnutí ve vojsku je zřejmě organisováno z ven- čí a, jak dovozuje „Temps“ na základě určitých dokladů, bylo přípravováno již po léta všeobec ným dělníckým svazem prostřednictvím „Sou du soldat“, institucí to výlučně protivojenskou a proti- vlasteneckou. Když třída 1900 přišla ku pluku, zaslal vše- obecný dělnícký svaz dělnickým organisacím vý- zvu, v níž vykládal ústrojí protivojenské propa- gandy v kasárnách. Za několik měsíců na to pal jedna z organisací, příslušných ke všeobecnému dělnickému svazn, vyzvala k založení pokladny na podporu členů, kteří odeprou sloužiti v kasár- nách. Roku 1906 sjezd všeobecného dělnického svazu přijal resoluci, doporučující sesílení propa- gandy protivojenské a protivlastenecké. Sjezd, ko- naný v Toulouse r. 1910, stanovil pak organisaci která by dovolila všeobecnému dělnickému svazu dávati rychlé rozkazy svým členům, kteří jsou u pluku. V prosinci r. 1911, kdy vláda nařídila stíhání, podněcuje všeobecný dělnický svaz hor- livost svých stoupenců a píšer Zdvojnásobme svo úsilí a odvahu. Na sjezdu v Havru r. 1912 jeden z tajemníků bursy práce prohlásil, že „Souj du soldat“ byl neúčinnější institucí ku protivlastene- cké propagandě.
Berlín Toulouse Havre všeobecný dělnický svaz všeobecný dělnický svaz hora
25 article
Již roku 1911 konstatoval ministr Messimy, ž protivlastenecká brožurka všeobecného dělnického svazu „Manucl du soldat“ pronikla do některých kasáren, a tato zločinná propaganda jevíla sku- tečně účinek, neboť od r. 1902 do r. 1911 značně stoupl počet sběhů a těch, kdož odepřeli vojen- skou službu. Od té doby, co postupné sesilování německe armády uložilo vládě francouzské povinnost, žádati sněmovny, aby přijaly zákon o tříleté vojenské službě, popouzejí socialisté vojáky ku protestu vzpouře a „Humanité“ již dne 22. března si libo- vala, jak vzrůstá propaganda v kasárnách díky se- znamům členů syndikátů, jež má všeobecný dělni- ský svaz v rukou. Později pak uveřejnila „Huma- nité“ přímo seznamy vojáků, kteří vyhověli výzvě všeobecného dělnického svazu. Je tudiž zjištěno že strana socialistická používá vojáků k protivo- jenské propagandě, kterou také socialističtí po- slanci v parlamentě veřejně schvalovali. Hodlá-li tudíž vláda dle prohlášení ministr Etienna rozhodně zakročití proti původcům zločin- né agitace ve vojsku, nebude nesnadno je zjistiti veřejné mínění na ně ukazuje prstem a „Autorité“ přímo žádá, aby všeobecný dělnický svaz a „Sou du soldat“ byly ihned rozpuštěny. Zjevy tak hrozivé musí býti rázně potlačeny v zárodcích, aby Francle neztratila důvěru v sebe samu. Kdo v nynější době se činí ještě spoluvin- níkem na desorganisaci armády, praví Henry Bě- renger v „Action“, zasloužil by, aby byl poklá- dán za veřejného nepřítele, a aby se s ním dle toho naložilo
Etienn Francl Henry B Huma všeobecný dělnický svaz Humanitý
26 article
Anglická politika v Turecku. Za jakých podmínek dostalo se Anglii tak vý- hodné smlouvy s Tureckem o sféře vlivu v zálivu Perském? Celkové jednání anglické diplomacie bylo sice zahaleno záclonou tajemství, jak už je t zvykem diplomacie ostrovní říše, která už druhé století zůstává věrnou svým zahraničním tradicím ale nějaké podrobnosti přece jen pronikly na ve- řejnost. Částečné osvětlení podává i cařihradský dopisovatel „Ruské Molvy“, který ukazuje na dů- ležitou úlohu, kterou sehrál v dané siluaci bývalý veliký vezír Hakki paša, vyslaný na londýnské porady. Hakki paša skoro ve všem vyhověl přánín anglické vlády, ale zároveň vymohl i pro Turecko znamenité výhody. Anglie je ochotna podporovat Turecko nejen při uzavírání míru s balkánskými spojenci, leč i v druhých olázkách. Stane-lí se Al- banie opravdu samostatnou zemí, bude Anglie žá- dat, aby tam byl jmenován mohamedánský vladař- bude-li však dána přednost vladaři křesťanskému. bude Análie žádat, aby byl ve vasalském poměru k tureckému suliánovi. Podpora Anglie znamená mnoho, poněvadž s ní jde Francie a Rusko. Také Italie horlivě nyní vyjednává s Tureckem, ani ne telik o Egejské ostrovy, jako ovjižní hranice Al- banie. Italie prý je dokonce ochotna pomáhat Tu- recku, aby si zachovávalo nejlepší ostrovy archi- pelagu, jako Chios. Anglie dává Turecku také jisté záruky o zachování šesti východních vilajetů, t. zv.
Molva Al Turecko Anglie Francie Rusko Chios Italia
27 article
Armenie. To mohlo by se vykládat jako osten proti Rusku, ale poněvadž Rusko v Armenii ne- má výbojných plánů, ostří tohoto bodu se obrací vlastně proti Německu a znamená soupeření An- glie s Německem v otázce arménské. Anglie do- máhá se značných relorem v asijských provinciích hlavně v Kurdistaně, v Armenii, v Syrii a Mezo- potamii, turecká vláda zavazuje se k ústupkům ve prospěch místních národností v otázkách soci- álního, hospodářského, náboženského a politické- ho života. Jestliže vedle toho postavíme ještě an- glický požadavek, aby Turecko vyklidilo persko územi, třeba si položit otázku, zda jednala v tomto případě Anglie v dohodě s Ruskem nebo bez něho. V tomto případě znamenalo by to těžkou ránu prestiži ruské politiky. Ostrovy archipelagu, blíz- ké pevnině maloasijské, Anglie ponechává Tu- recku. Politické a hospodářské vymoženosti Anglie jako poslavení Egypta, stavba železnice z Bag- dadu do Basry a k zálivu Perskému, protektorá nad Koveitem, výsady v jižní Arabii a územích, kde má politické a hospodářské zájmy Anglie, to vše bylo již obšírněji sděleno veřejnosti. Anglie po- stupuje v Turecku ve směru rozdělení na síčry vlivu jako v Persii. Německo se drží stejné takti- ky, kterou uplatňuje zvláště v Aleksandretě. Rusk soustřeďuje svou pozornost hlavně na dvou otáz- kách: na ustanovení persko-tureckých hranic a n železných drahách ve východní Anatolii. Podle posledních zpráv je možno, že arménskou otázku bude řešit londýnská porada vyslanecká.
Rusk Rusko Armenia Německo Anglie Sýrie Mezo Turecko Egypt Basra Arabia Persie Koveit
28 article Ze strany.
Ze strany. Ze Smíchova. Mistní organisace strany svo- bodomyslné na Smíchově, obvod VIII./1, konala dne 21. kvělna plenérní schůzi, při níž přednášrí prof. K. šikýř »O reformě daně z příjmů a na- blížení do knih vzhledem k účtování živnosten- skému a obchodnímu.« Řečník ve výstižné a ob- sažné přednášce, 11/2 hod. trvající, vyličil histori reformy, probral podrobně obsah zák. osnov naznačil kriticky výhody i nevýhody nové úpravy. probral zvláště důkladně a objasnil instituci po- vinného předkládání knih, ocenil zásluhy poslanců dra. Funka, dra. Rašína a drn. Lichta o nápravu některých krutých ustanovení vládní přediohy zvláště ve prospěch stavu živnostenského a ob- chodního a ukončil poukazem na výhody řádného vedení účetních knih se strany živnostníků a ob- chodníků. Četně shromážděné posluchačstvo s na- piatou pozornosti vyslechlo odborné výklady p. profesora a odměnilo je hlučnou pochvalou. Tako předsedající dr. R. Krejčí vzdal v doslovu srdeč- nými slovy dik p. přednášejícímu za kritický vystižný jeho přednes a poukázal na to, jak způ- sobem demagogickým používáno bylo podání zmí- něných osnov proti čelným poslancům naší strany kteréžto útoky, jak také z věcné přednášky p. prof. Šikýře lze seznati, vesměs byly neodůvod- něně. Po přednášce rozvinula se čilá debata během níž p. prof. šikýř k všeobecnému uspoko- jení zodpověděl některé dotazy a podal přítom- ným četná cenná poučení.
doktor Funk Rašín R Krejčí profesor Šikýř Smíchov
29 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Zřízení státního reálného gymnasi v Jilemnicí. Z Vídně, 23. května. [Zvl. telef. zpr. »Nár. Listů«.) Ministerstvem vy- učování učiněno bylo právě posl. Maštál- kovi sdělení, že nejvyšším rozhodnutím ze dne 23. dubna bylo povoleno zříditi osmi- třídní státní reálné gymnasium s českou řeč vyučovací v Jilemnici a to počátkem škol- ního roku 1913-14, předpokládaje, že město Jilemnice splní předpoklady stran nabídnu- tého příspěvku. Aktivování tohoto státního reálného gymnasia stane se v ten způsob, že počátkem roku školního 1913/14 otevře se třída prvá a počátkem každého následujícího školního roku nejbližší vyšší třída, takže ten- to ústav počátkem školního roku 1920/21 bude úplně organisovaným reálným gymnasiem. — Hořická deputace ve Vídni. Z Vídně, 23. května. Deputace města Hořic, starosta města továrnik Tuček a ředitel obchodní školy Pazourek, vedená posl. Maštál- kou, zakročila dnes u ministra vyučování ve příčině zřízení obchodní akademie v Hořicích a u ministra vnitra v záleži- tosti zřízení okresního hejtmanství v Hořicích. Dostalo se ujištění oběma resortními ministry ryt. Hussarkem a svob, p. Heinoldem, že tyto požadavky města Ho- řic budou předmětem vážného uvažování rozhodování v době nejbližší. Ministr ryt. Hussarek vyžádal si kromě toho od poslance Maštálky podrobnou zprávu o výsledku ankety, kterou posl. Maštálka roku 1912 z vlastní své iniciativy pořádal ve příčině zjištění nutností a naléhavosti zřizování ob- chodních akademií českých.
Tuček Hussarek Maštálek Jilemnice Vídeň Hořice obchodní škola Pazourek obchodní akademie
30 article
— Zesnulý žížkovský lékař p. dr. Václav Měsíček byl včera odpoledne převezen z domu smutku ve Štítného ulici v Žižkově do jeho rodné obce Předslavi u Klatov. Účastenství při převe- zení oblíbeného lékaře bylo převeliké. Žižkovské obyvatelstvo projevilo tělesným ostatkům zesnu- lého poctu nejvýš četným účastenstvím doprovo- zením na poslední cestě Žižkovem. V domě smutku vykonal pohřební obřady farář P. Procházka z zpěvu smutečních sborů. Za rakví ubírali se matka zesnulého, bratr, příbuzní, žižkovští lékaři, zá- stupce záchranné stanice pražské dr. Schulza četní kolegové. V nekonečném průvodu ubíralo se žižkovské obyvatelstvo až k Františkovu ná- — Z městské rady pražské. (Schůze dne 23. května 1913. Předsedal starosta pan dr. K. Groš.) Komisi pro splavnění Vltavy a Labe ponecháno aby dle svého uvážení rozhodla, má-li zůstati při schváleném již projektu splavňovacích prací u ostrova Střeleckého, či má-li provedena býti změna, kterouž navrhl Klub za Sta- rou Prahu za tím účelem, aby pohled na hladinu vodní nebyl rušen hrází, vedenou v prodloužení špičky ostrova k jezu staroměstskému, a plaveb- ní komorou, kteráž dle schváleného již projektu na konci této hráze by byla zřízena. — Povoleno 880 K na zřízení podezdivky pro originál sousoší sv. Františka X. v pavilonu města Prahy na výsta- višti. Práce dlaždičské na silnici od elektrárny k domku jezného v Praze VII. provede J. Gabriel, kámen lomový dodají V. Doubek a A. Polnerová.
doktor Měsíček P Procházka Schulza K Groš svatý . František Gabriel V Doubek A Polnerová Žižkov Předslav Klatovy Františkov ný Vltava Praha
31 article
— Místodržitelství schválilo návrh na úpravu pě- šiny od přívozu ke Kozlovce v Holešovičkách projekt erárního mostu přes Beroun- ku u Lahoviček. — Dle informací, jež si městská rada opatřila prostřednictvím poslance Maštálky, jedná se skutečně o zřízení skupinového nádraží nákladového na pozemcích, získaných splavněním Vltavy u sv. Petra, a v souvislosti tím i o zružení nádraží v Hybernské ulici. Otázka- mi těmi zabývá se zvláštní komise nádražní. Usne- seno žádati, aby k jednáním této komise byl zván zástupce obce pražské a aby obec pražská o postu- pu této záležitosti byla řádně zpravována. — Fir- mě Baum a Kraus povoleno zřízení výkladce na domě čp. 539-I. v ulici Rytířské a Havelské. — Panu Janu Krištofovi povoleny stavební změnyv novostavbě na staveništi č. 951 nároží ulice Po- děbradovy a bezejmenné v Praze-VIII. — Družstvu pro stavbu úřadnických domů schválena úprava střech na dvorních budovách na staveništích čís 1—5 u Bruské brány. — Obecně prospěšnému sta- vebnímu družstvu povolena stavba třípatrového domu na staveništi č. 16 v ulici Chelčického VIII. —Panu Josefu Seifertovi povolena stavba čtyř- patrového domu na staveništi č. 23 v ulici Janov- ského VIII. — Práce zednické a kamenické při opravě kostela sv. Petra provede arch. Ed. Sochor, práce klempířské Jan Linger a pokrývačské J. Srnec. — Povoleno 600 K na úpravu cesty ku pro- boštské residenci na Král. Vyšehradě. — Nátěr plechových střech na Občanské plovárně zadán Janu Krupkovi. — Přijata nabídka Arnošta Mathe syho na dodávku prací kamnářských pro činžovní dům čp. 270-III. v průlomu „U Klíčů“. — Baronc Bertě Suttnerové, rozené hraběnce Kinské ze Vchynic a Tetova udělena u příležitosti 70tých na- rozenin čestná plaketa města Prahy.
Maštálek Petro Baum Kraus Krištof Seifert Sochor Linger J Srnec Král Krupka Math Suttner Kinská Kozlovka Holešovičky Beroun Lahovičky Vltava hybernský ulice rytířský Praha Chelčický VIII Janov Vyšehrad Vchynice Tetov VIII
32 article
Schůze městského zastupitelstva na Král Vinohradech koná se ve středu dne 28. května o 31/2 hod. odpol. v zasedací síni měst. radnice. — „Samostatnost“ přinesla zprávu, že pan poslanec F. Kalina byl jmenován čestným mě- šťanem strakonickým. Jak se nám sděluje, je to spíš zbožným přáním páně poslancovým, na jehoz splnění však vybíravá městská rada hned tak ne- pomýšli, než skutečností. Nevíme, zda rekomandace „Samostatnosti“ zásluhy páně poslancovy městské radě strakonické připomene a náladu pro jmeno- vání vzbüdí — Přednášky. Moravsko-Slezská be- seda v Praze. Dnes v 8 hod. več. v restauraci Měšťanské besedy v Praze. Vladislavova ul., před- náška škol. rady prof. J. Kabelíka a cís. rady dra. L.. Riedla: „Vzpomínky na prof. Fr. Oščádala, bý- valého rytíře blanického.“ — Přednáškove evropské turné o Praze a českém ná- rodě. V sobotu 17. května přednášel prof. Aug.
F Kalina profesor J Kabelík Riedl Oščádal Aug Praha Vladislavův ulice Francie Přednáškove evropský turné
33 article
Pitlik v Petrohradě po zdařilých předná- škách, jež konány 4. května v aule reálky ve štokholmě (400 účastníků, překládal z Espe- ranta do švéd. p. Rosengren), kde publikace Cizi- neckých svazů v Praze a v Brně, jakož i „Sokola“ přijaty do královské knihovny, a 6. května v Gefle (450 úč., překl. p. Lundgren z Hedemora). Přednáška v Petrohradě, jíž účastnilo se přes 300 osob a jež pořádána ruskou tělocvič, jednotou „Sokol I. za účasti členů jednoty „Sokol II.“, pol- ského „Sokola“, černohorského spolku, české kolo- nie a klubu esperantistů, stala se dostaveničkem slovanské společnosti a zároveň výrazem slovan- ské vzájemnosti. Obrázky — zvláště sokolské — vzbudily zaslouženou bouří potlesku. Do ruštiny překládal z esperanta p. Evstifeiev. Cizineckému svazu v Praze, pod jehož záštitou a za jehož pod- pory prof. Pitlik evropskou svou cestu podnikl, možno jen gratulovati, že tak dobře plní své po- — Ze Svazu českoslovanského stuďentstva. Na Ústředním sboru dne 26. t. m. jest 2. bod pro- gramu: Vystoupení kol. Mladočechů a agrárníků ze Svazu Č. St.
Lundgren Pitlik Petrohrad Praha Brno Gefle Sokol Sokol I Sokol II cizinecký svaz v Praga svaz českoslovanský stuďentstva svaz Č . St Cizinecký svaz Hedemor
34 article
— Ze spolku českých mediků. Ve čtvrtek 22. t. m. v 10. hod. dopol. konala se řádná letní valná hromada S. č. M. v posluchárně fysiologi- ckého ústavu. Na počátku jednání povstáním uctěna památka zemřelých členů. Na to podávány zprávy funkcionářů a rokováno o činnosti spolku a tužbách studentstva lékařství. Valná hromada, porokovavši o svépomocné akcí mediků, kteří stávkou musí se domáhati snesitelných poměrů ve studijních ústavech a klinikách, vyslovila po- litování, že tímto způsobem nutno a jedině možnd jest dosíci alespoň částečné nápravy. Jednomy- slně dále usneseno v uznání velikých služeb, jet těmto jistě spravedlivým požadavkům českých mediků denní tisk prokázal, podporuje jejich akci českému dennímu tisku vysloviti díky. Valná hro- mada doufá, že denní tisk této činnosti českých mediků za nápravu klinik pražských i na dále pozornost věnuje, neboť nejedná se jen o zájmy odborného studentstva, nýbrž i široké veřejnosti Dále zvoleni v uznání zásluh o vědu lékařskoua spolek českých mediků k návrhu výboru jedno- myslně čestnými členy S. Č. M. vynikající členové naší fakulty: řádný profesor chirurgie dr O. Kukula a mimořádný profesor chirurgie dr. R. Jedlička. Dále zvolila valná hromada delegáty
O Kukula doktor R Jedlička spolek český medik