1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek 22. května 1913.
Praha
4
article
Maranni a večerní llsty
předplácí sal
V Praze v administracii
na měsín. . . . . . 2 K —
na čtvrá leta . . . . 6 K —h
a dvoji donáškou:
na mněsic. . . .
na čtvrt lnta . . . . 7 K esk
ve filiálkách
na měslo . . . . . 9 K B0
a měta Poštoui
na viet: . . . S k soe
s dvojí stailkou
na měsle
n rie: : . kee
Dnešní číslo pro Prahu jest o 10
stranách, s přílohou pro venkov
o 14 stranách.
Příští číslo „Národních Listů“
vyjde v pátek dne 23. května v ob-
vyklou hodinu ranní.
Praha
5
article
Nové známky mezinárodního
vzrušení.
Nové známky mezinárodního
vzrušení.
Podobá se, že volný postup, jejž vyso-
ci páni diplomaté v Londýně při likvidaci
balkánské války zachovávají, vnáší do po-
měrů mezinárodních rostoucí vzrušení,
takže není divu, když události jinak rázu
dosti podřízeného se posuzují i ve velmi
pokročilých státech na západě nápadně
rozčileně. Obmezíme se pouze několika
zjevy, jež souvisí se sousedskými poměry
německo-francouzskými a kteréž udály se
v poslední době, abychom doložili tento ne-
normální stav duševní, jemuž analogické
případy možno po bok postaviti i z vý-
chodní Evropy.
Po všecku dobu krise balkánské, za
níž přece trojdohodové mocnosti nejevily
naprosto nijakou útočivost, bralo se fran-
couzským časopisům již to za zlé, že ne-
schvalovaly šmahem všecka opatření, kte-
ráž jménem trojspolkovým byla těmi kte-
rými státy žádána a odtud dovozováno, že
francouzský tisk svou protiněmeckou ne-
chuť přenáší i na spojence Německa. Když
pak v pohraničí francouzskoněmeckém do-
šlo k několika bezvýznamným konfliktům
s německými turisty, učinil z nich dvojspol-
kový tisk ihned veliké společných zájmů se
týkající události, vrhající temné stíny na
mezinárodní situaci a Francie obyiňována
ze zúmyslné provokace.
Jedním z nejbližších účinků takového
líčení bylo, že ozvaly se v Německu hlasy.
aby se přiostřila správa v zabraných ze-
mích zvláště v Elsasku a dnes již se vedou
na celé čáře o tom rozhořčené rozpravy.
mají-li se tam opět zavésti výminečné zá-
kony, má-li se obmeziti právo spolčovacía
shromažďovací, zkrátka, má-li se vnášeti
zvýšené znepokojení do společnosti fran-
couzské a německé?!
Londýn
Evropa
Německo
Francie
Elsasko
6
article
Tyto dny se konaly volby do pruského
sněmu, v severním Šlesviku Dánové nejen
uhájili své dva mandáty, ale získali pro ně
i větší počet hlasů. V Německu z toho
vznikl poplach: „Severní marka jest v nej-
větším nebezpečí, velevlna protiněmecké-
ho proudění rozlila se — až do Dánska,
tak to zní v říšských listech německých
„Dánové dosáhli všude více hlasů, posu-
nuli své posice do nejjižnějších částí země
a upevnili je a to i v nejněmečtějším dosu
kraji apenradském. Němcům po těchto vol-
bách kyne zasmušilá budoucnost!
Přičítáme to na vrub této abnormální
duševní nálady, když časopisectvo téhož
národa filosofů, jak se Němci rádi nazývají.
prozrazuje přímo naivní škodolibost, že
některých francouzských posádkách na
hranicích německých propukla nespokoje-
nost s opatřením vládním, dle něhož vo-
jáci druhého ročníku budou přidrženi
k další službě — tedy na třetí rok. Jest
známo, že mimořádnými německými před-
lohami vojenskými zvýšen byl stav něme-
ckého vojska v míru a vládě francouzské,
nechtěla-li připustiti zřejmou převahu
branných sil německých nad francouzský-
mi, nezbylo, leč vrátiti se ke tříleté aktivní
službě v armádě a podala také sněmovně
dotyčné návrhy, dle nichž se tato služba
zavádí.
Ještě než se zahájily přípravy, aby se
činná služba ve francouzské armádě pro-
dloužila, vedl se o tom v časopisectvu
mezi politickými stranami dosti dlouho
spor, jenž jak přirozeno, nezůstal bez účin-
ku zvláště na ony příslušníky armády, kte-
ří zůstanou již letos v prodloužené službě
ač zákon o tříleté aktivní službě dosud ne-
ní vyřízen.
Dán
Němec
severní Šlesvik
Německo
Dánsko
7
article
Projevy nesouhlasu vyskytly se ve voj-
sku francouzském dosud ojediněle, nejprve
v Toulu, pak v Belfortu a sice ve dnech
17. a 18. srpna; od té doby vyskytly se je-
ště další podobné případy, ale ani ony ne-
vybočily dosud z míry, o níž by se mohlo
říci, jak to německé časopisy již nyní činí.
že „nadešel rozklad armády francouz-
Dle „Ag. Havas“ zvláště působením
Jaursovy „Humanité“ zavládla v posádce
toulské nálada proti tříleté službě, jež se
projevovala v místnostech, vojíny navště-
vovaných, čilými debatami a výkřiky
„Pryč se tříletím!“ Propaganda ta se šířila
zejména v plucích 146, a 153., jež se dopl-
ňují z Paříže a okolí. Minulé soboty ubírali
se vojáci obou pluků v houfcích do městaa
jali se demonstrovati před důstojníckým
kasinem, volajíce „Pryč s tříletím!“, někte-
ří zpívali internacionálu. Důstojník v ob-
čanském šatě napomínal je, aby se rozešli
ale bezvýsledně. Až na znamení na po-
plach se vojáci rozešli. Podobně se demon-
strovalo i druhého dne.
V Belfortu provedli podobnou de-
monstraci někteří vojíni 35, pluku. Plukov-
ník dal pluku nastoupiti, napomenul jej, což
mělo uklidňující účinek.
Havas
Jaursův
Humanitý
Toul
Belfort
Paříž
8
article
Také ve Versaillesu došlo ku proje-
vům; tam napadli antimilitaristé houfec no-
váčků a v nastalé rvačce obecenstvo s
opřelo útočníkům a rozprášilo je.
Ministr války, jakmile došly zprávyo
projevech v Toulu, dal ihned sestaviti ko-
misi, aby učinila přiměřené kroky dle toho
jaké výsledky bude miti zahájené vyšetřo-
vání; generál Goetchy, velitel 26. sboru
pak se odebral do Nancy, aby je osobně
řídil. Zprávy, jakoby se bylo proti demon-
strantům použilo střelných zbraní, se de-
mentují a konstatuje se, že vojáci se roze-
šli, když se blížila jízdecká hlídka. Pak vy-
dán byl rozkaz, že důstojníci mají se ode-
brati ke svým oddílům do kasáren a nevy-
cházeti v občanském oděvu.
Goetcha
Toul
Nancy
9
article
Veřejné mínění naléhá, aby se zákon
o tříleté aktivní službě bez průtahu vyřídil
by se takto učinila přítrž agitaci oněch po-
litických stran, kteréž se návrhu vzpírají.
Žurnalistika hájí ovšem stanoviska
svých stran, a rozestoupila se takto ve
dva hlavní tábory. Mírné strany obviňují
strany krajní, že zanesly agitaci do kruhů
armádních, kdežto krajní strany tvrdí, že
proti tříletí mohou a dle svého přesvědče-
ní i musí se postaviti. Tak praví „Humani-
té“, že se nedají zastrašiti; že jest pravda,
že v kasárnách trvá značné rozčilení od té
doby, co ohlášen byl návrh zákona o tříle-
ské.
té službě, a rozčilení to že stouplo, když
druhý ročník byl přidržen k další službě.
„Le Figaro“ píše o událostech takt
Střežme se přeháněti tyto případy: naše
armáda zůstává naší pýchou a nadějí. Ale
v této skvělé armádě vyskytla se ve dvou
plucích nákaza anarchistické propagandy
a ve dvou posádkách pohraničních několik
set mužů protestovalo proti tříleté službě.
Slepí jsou, kdož nevidí, že jest nutno změ-
nu zákona rychle provésti; čím déle se vy-
řízení to protáhne, tím větší vzrušení mysl
způsobí.
Skutečně se také již v tomto smyslu
vláda usnesla.
Líčiti však události tyto jako hotový
rozklad armády francouzské, jak to někte-
ré německé časopisy již již hlásají, to spad
také na vrub rozčileného a vzrušeného sta-
vu myslí, jenž provází nekonečné otálen
s akcí, aby zjednán byl po dlouhé meziná-
rodní krisi všestranně vytoužený mír!
Humani
Figaro
10
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
(Zvl. telef. zpráva „Nár. Listů
Z Vídně, 21. května.
Dnes byl II. den 1. čtení zatímního roz
počtu na 2. polovinu tohoto roku a spojené
s ním obecné rozpravy o zahraniční situaci
politice. Ale proti včerejšku je dnešek velm
podstatný pokles. Po každé stránce. Jal
pokud se týče úrovně, tak obsahu a konečně
také pokud se týče účastenství poslanců a po-
sluchačstva.
Hodně temnými barvami maloval situac
domácí i vnější vůdce německých sociálníc
demokratů dr. Adler. Mluvil v samé skepsi.
v samém pessimismu. Vyličoval škody, způso-
bené vojenskými opatřeními za posledních mě-
síců vykonanými, na lid pracovní. Objasňova
stinné stránky politiky tak zv. pressivné. Roz-
hovořil se o výmlnečném stavu, který trval 12
dní v Bosně a Hercegovině a o vyrovnávac
akci českoněmecké. Byl za jedno s posl. drem
doktor
Adler
Objasňův
Roza
Vídeň
Boseň a Hercegovina
poslanecký sněmovna
11
article
Kramářem ve příčině známého loňského výno-
su ministra práv dra. Hochenburgra, který na-
zval „nezákonným“ a porušením soudcovské
neodvislosti. Také konfiskační praxi tohoto
člena kabinetu, o které koncem schůze podal
velmi drastickou ukázku posl. Němec, po-
soudil, to jest odsoudille zásluhy. Pozoruhod-
ný byl jeho výrok: „Udělejte si malý finanční
plán, udělejte si velký finanční plán, nebudeme
vám v tom překážeti!“ — protože ve výpovědi
tě jest obsažena též ohláška, že němečtí socí-
ální demokraté nečinili by žádných překá-
žek, kdyby podniknut byl pokus, malý fi-
nanční plán skoncovat ještě před velkou
prázdní letní, pokus to však, o jehož zdaru
dlužno dnes velmi vážně pochybovati, ježtc
jednak Rusíni nepřipustí, aby povoleny byly
zemské úděly, dokud nebude odhlasována ha-
ličským sněmem reforma zemského volebního
řádu a poněvadž jinak panská sněmovna ne-
dala by se přiměti, aby finanční plán posla-
neckou sněmovnou jí dodaný, ještě za letních
měsíců vzala do práce. Zajímavo bylo také po-
zorovati, že i v dnešní řeči dra. Adlera, jako
v každé, prorazila jeho nenávist vůči Rusku.
Na konec žádal, aby zahájena byla rozumná
politika naproti balkánským státům, které
projevily tolik životní sily — přání to, které
je zajisté všeobecně sdíleno.
Kramář
doktor
Hochenburgr
Němec
Rusín
Adler
Rusko
12
article
Výklady vlašského poslance dra. Pi-
tacca narazíly na opětný a silný odpor Jiho-
slovanů, poněvadž několikráte tvrdil, že Slo-
vinci a Chorvaté jsou v Přímoří rakouskými
vládami hýčkáni, mazleni a favorisováni.
Skvělým důkazem toho jest zajisté faktum, že
tito Slované nemají žádných veřejných škol
obecných v Přímoři a že Slovinci a Chorvaté
v této polovině říše nemají ani právnické fa-
kulty, ač počtem silnější, kterou však vláda
jest ochotna dáti Vlachům.
Vládě projevil stejně nedůvěru jako řeč-
ník haličských Rusínů dr. Eugen Levický
jenž prohlásil, že hlasovati bude proti zatímní-
mu rozpočtu a pronesl se o poměrech halič-
ských slovy nejtrpčími. Pokud jde o polítiku
balkánskou, mínil, že Rakousko dopustilo se
velké chyby, neopřevši se při úpadku Turků
o Slovany, nýbrž o živel protislovanský a do-
ložil, že rakouská politika zahraniční musí bý-
ti upravena tak, aby si říše neznepřátelovala
Slovany.
Tato dískuse sotva bude skončena pře
budoucí středou.
Dnes bylo dokončeno projednávání pil-
ného návrhu dra. Tobolky na úprav
příbytečného státním úřadníkům a zřízencům
Navrhovatel sám v konečné své řeči obrátil se
proti prohlášení vlády, která vzhledem na za-
tížení finanční vyslovila se proti návrhu. Řeč-
ník ukázal na povrchnost prohlášení a na-
prostý nedostatek dobré vůle v otázce tak
důležité a vyslovil své podivení nad tím, že
vláda nechce jednati ani o principech, na kte-
rých by příbytečné státních úřadníků nově mo-
hlo být upraveno.
Chorvat
Slovan
Slovinec
Vlach
Rusín
doktor
Eugen levický
Turek
Rakousko
Slovan
13
article
Návrhu posl. dra. Tobolky byla přiznána
jednomyslně celou sněmovnou pilnost. Meri-
tem návrhu pilnou cestou bude se nyní obírat
výbor pro záležitosti státních zřízenců
Posl. Němec učinil dnes na presidiu do-
taz po žurnalistické příhodě, která nemáv
dějinách publicistiky rakouské sobě rovného
příkladu, dotaz, jehož meritum jest společnou
záležitostí všeho novinářstva tohoto státu bez
rozdílu stran a národností. Oznámil totiž, že
redakce „Práva Lidu“ byla vyzvána, aby
předložila protokol schůze poslanecké sně-
movny, ve kterém otištěna jest interpelace
posl. dra. Lva Wintra, dotčeným listem oti-
štěná. To jest příkaz, který jest v křiklavém
odporu s rozhodnutím nejvyššího soudu, které
se stalo v příčině publikace české řečí sně-
movní. „Národními Listy“ uveřejněné. Znění
této řeči české bylo v Praze zabaveno. Nej-
vyšší soud však vynesi nález, že nikoliv „Ná-
rodní Listy jsou povinny podati důkaz, že řeč
ta byla mluvena, jak je reprodukována, nýbrž
tiskový úřad je povinen dokázati, že nebyla
takto mluvena, chce-li konfiskaci svoji odů-
vodniti. Česká řeč v poslanecké sněmovně
promluvená, v Praze konfiskovaná, nebyla
protokolována. Interpelace dra. Wintra však
protokolována jest. Tím horší jest tento
přehmat tiskového úřadu, nežli byl před 22
lety. Kdyby se bylo přihodilo, co se stalo
tomto případě, za ministra člena kabinetů h
Meri
Posl
Němec
Winter
Praha
14
article
Badena, hr. Thuna anebo bar. Becka, jsmesi
jisti, že v celém německém táboře ozval by s
jediný hlas nevole nad zpátečnickým násilím
takové vlády. Proti dru. Hochenburgrovi však
umlkají takové projevy. Je však charakteri-
stickou známkou režimu, kterému se těší ju-
stice rakouská vůbec a tisková zvláště za to-
hoto ministra, že proti novinám provádí se
praxe, která pokládána byla za nemožnou. Po
té stránce jest nutno, aby všechny časopisy.
V drobném prodejie
ramni čiale o snbě . . sa 8b
večarní . . . . . . . na d h
Ve fliálkách na venkověn
ranní oislo . . . . . . . 10
večerni . . . . . . . . 5b
lnoeráty
plati se hotově napřed.
Předplaceni a inserty přijima
sdministrace v Marianské nl., a
Tam nacházeji se tel
eudakce, tiskárna a expedinu
„Národnich Llstů“
Rakopisy se novracei
Baden
Thun
Beck
Národnich
Rakopisa
15
article
poněvadž jde o zájem společný, spojily se ke
společné obraně a odvetě proti atentátům, ji-
miž porušuje se nejprimitivnější právo, zaru-
čené samými zákony, zaručené v tom smyslu,
že věrná reprodukce všech projevů ve sbo-
rech zákonodárných je beztrestnou, jinými
slovy, že nemůže býti nikým a nižádným způ-
sobem stíhána.
Jen veselost mohla vzbuditi odpověď mi-
stopředsedy dra. Conce, že dotaz posl. Němce
odevzdá dru. Hochenburgrovi.
Z Vídně, 21. května. (K. k.)
Předseda dr. Sylvester zahájil schůziv
11 hod
Sněmovna pokračovala v 1. čtení
Němec
doktor
Sylvester
Vídeň
16
article
zatímného rozpočtu.
17
article
Posl. Staněk konstatoval, že včerejší prohlá-
šení ministerského předsedy bylo všeobecně při-
jato s chladem a zklamáním. Se zahraníční
politikou nejsou dnes spokojeni ani
Němci. Většina konsulů, s nimiž jsou Němci ne-
spokojeni, zejména, kdo jsou právě na nejdůleži-
tějších mistech na Balkáně, jsou Němci a M a-
daři, kteří nemají smyslu pro snahy balkánských
Slovanů a činí Rakousko na Balkáně neoblíbeným
Všeobecně se uznává, že životní zájmy mo ce
nářství jsou na Balkáně. Chceme-li si tam
získati přátele, nesmíme vystupovati násilně.
Umělá Albanie nezabezpečí mír na Balkáně.
Bývalo by lépe, kdyby Rakousko-Uhersko bývalo
uzavřelo s válčícími balkánskými státy smlouvu,
že balkánské pobřeží nesmí býti opevněno. Spo
lečná vláda učinila vše možné, abychom se do-
stali na Balkán pozdě, ba abychom se tam
vůbec nedostali. Ministr zahraničních věcí nepo-
třeboval tolik slov, aby obhájil muže, o němž má
celá veřejnost jednotný názor, že se nehodí na své
místo, že nemá smyslu pro zodpovědnost. Velké
vojenské výdaje byly zbytečny, jest to však
pouze nejmenší zlomek velkých hospodářských
škod, které jdou do mili ard.
Posl
Staněk
Němec
Balkán
Rakousko
Albánie
Uhersko
18
article
Mluvě o propouštění záložníků, pra-
vil, že také zde se udály případy protekce. Češte
agrárníci mohou si osobovati zásluhy, že oni první
doporučovali, aby Srbsku byl poskytnut obchodní
přístav v Jaderském moři za podmínky, že nebude
opevněn. Nyní mají býti na jejich ujmu chráněny
zájmy průmyslu. Agrárníci nezavinili bov-
kot rakouského zboží na Balkáně.
Lituje, že dr. Gross použil uvalování těž-
kých trestů za vojenské přečiny, aby
Slovany vyličil jako velezrádce. Němečtí vojáci
dopustili se také přestupků. Řečník zabýval se
dále vnitřními poměry. Pojednávaje o ná-
rodní otázce, pravil: Vývoj říše ukazuje, že
jednou musí přijíti čas, aby vnitřní politika byla
přizpůsobena národnímu složení. České strany
chtějí vyrovnání, ale ne stůj co stůj.
doktor
Gross
Slovan
Srbsko
Balkán
19
article
Chtěji rovnoprávnost obou národě
v českých zemích, aby hospodářsky sesílily. Řečník
stěžoval si do nezachovávání jazykové
rovnoprávnosli na železnicích mo-
ravských. Otázka jazyková bývá soudy
v Čechách v poslední době zavlékána též na Mo-
ravu a do Slezska
Naproli výtce dra Grose, že ministerstva se
počešťují, dokazoval řečník na základě stalisti-
ckého materiálu, že v jednotlivých mini-
slerstvech je mizivě nepatrné pro-
cento českých úřadníků. Ve školské
otázce hájil požadavek, aby zřízena byla druha
česká universita a končil: Nežádáme nic,
co nám nepatří, nač nemáme právo. Chceme
nejen rovnoprávnost pro sebe, nýbrž
pro všechny národy v Rakousku, tedy
také pro Němce. O tuto rovnoprávnost bu-
deme v tomto parlamentě tak dlouho bojovati,
až bude provedena a doufáme, že tohoto cíle do-
sáhneme, udrží-li se v našem národě vědomí, že
jsme nejsilnější, když se můžeme spolehnouti sami
na sebe. (Hlučná pochvala.)
Posl. Stöckler tvrdil, že jeho strana měla vždy
na mysli, že mír musí býti čestný. Volnost moře
Jaderského hájí zajisté všichni národové říše. Kře-
sťanští sociálové jsou uspokojeni výsledky svého
vystupování v zahraničních zmatcích a přejí si,
aby uvolňování pokračovalo. Rádi by, aby i po-
slední voják byl propuštěn. Tajemnůstkářství za-
hraničního úřadu nepochopovali. Pohotovost byla
nutna, abychom se chránili před překvapením.
Řečník poukazoval na velké chyby za Litavou
proti jednotlivým národům, chyby, které lze po-
zorovati v naší politice zahraniční a v našem vý-
Gros
Němec
Posl
Stöckler
Čechy
Slezsko
Rakousko
Kře
20
article
Hudba.
Hudba.
Richard Wagner.
(K stým narozeninám.)
Dnes vzpomíná všechen německý svět jednoho
z největších zjevů své kulturní historie! Je tomu
dnes sto let, co narodil se v Lipsku Richard Wag-
ner. Ale nejen Němci mají všechen důvod upnouti
svůj zrak k tomuto dni, který dal jim Wagnera
a uvědomiti si celý jeho význam. Také ostatní
svět právem obrací dnes svoji pozornost k osobě
a dílu Wagnerovu. Význam umělce ve Wagnerov
a jeho působení sahá daleko přes úzké hranice
jeho nacionální přislušnosti. Svým uměleckým od-
kazem a jeho působením náleží Wagner všemu
kulturnímu světu. A tento Wagnerův universáln
umělecký význam i my dnes, v den stého výroč
jeho narozenin, si uvědomujeme.
Richard Wagner povolán byl, aby uskutečnii
velký sen vynikajících mužů renaissanční doby
Snem tím bylo sdružení jednotlivých uměn a vy-
tvoření díla, které by nové době bylo tím, čím
byla době antické její tragedie. Spojení poesie
a hudby k jednomu a témuž cíli bylo, po čem bá-
sníci jako Herder, Göthe. Schiller. E. T. A
Hoffmann a j. volali, třeba že namnoze neujasněně.
Wagner
Wag
Němec
Wagnerův
Herder
Göth
Schiller
E T
Hoffmann
Lipsko
21
article
Teprve Wagner povolán byl. aby ideálu tomu se
příbližil. Až v době jeho působení možnost podob-
ného podniknutí dozrávala. Tu teprve dostoupilo
jednotlivé umění toho stadia vývoje, v němž na jich
sdružení mohlo býti pomýšleno. Drametická poesie
prošla před tím svojí klassickou perfodou, v níž
díly Shakespearovými, Schillerovými a Götheový-
mi dosáhla svých vrcholů. Souběžně s ní vyspěly
i prostředky mimické reprodukce na scéně. Vnější
divadelní technika dosáhla hlavně zásluhou velké
opery nebývalého před tím rozvoje a dávala scě-
nické reprodukci k disposici prostředky před tím
neznámé a nyní již osvědčené. A hudba, kterou
zde až na posledním místě zcela bezprávně jme-
nuji, jistě nejzralejší byla ze všech sesterských
Mus, aby uskutečnění toho, co Wagner sám nazval
„Gesamtkunstwerk“, umožňovala. Beethoven v me-
lodice, harmonice i rythmice objevil celé nové
světy, jimiž výrazová potence hudby netušenou
před tím měrou byla zmocněna. V orchestru zalím
vypěstěn a Webrem zvukomalebnou schopností
nadán činitel, který byl schopný, aby stal se mluv-
čím duší osob dramatu a tím stal se jaksi tím, čím
byl antické tragedii chorus. Ale i v dalším směru
dospěla hudební komposice stadia, v němž usku-
tečnění hudebně dramatického díla, jemuž ne hud-
ba sama, ale drama je cílem, činila možným.
Wagner
Shakespearův
Schillerův
Götheový
Gesamtkunstwerk
Ilodice
22
article
Beethoven ve své deváté symfonii, ve svých po-
sledních kvartetech a sonatách ukázal hudební
komposici ještě jiné cesty, než byl dosavadní obli-
gátní formalismus klasické tvorby. A podobně
v operní skladbě zvolna opouštěn ztrnulý princip
uzavřených čísel a znenáhla stávala se dramatická
scéna činitelem hudbu formujícím. Tak upraven
cesta pro příští velkého hudebního dramatika, jenž
mohl na těchto základech budovati dále. Tímto
dramatikem byl Rich. Wagner.
Richard Wagner nevystoupil v operní tvorbě
hned prakticky jako reformáter. Jeho první operní
pokusy až k „Bludnému Holandanu“ jsou zcela
pod vlivem velké opery, pohádková „Die Feení
je ohlasem německé romantiky. „Das Liebesver-
bot“ a „Rienzi“ mají své vzory v opeře romanské.
Beethoven
Rich
Wagner
23
article
Ano lze říci, že příštím reformním snahám Wag-
nerovým na př. Webrova „Euryantha“ je v mnohém
bližší než sám „Holanďan“. Klamem také bylo by
souditi, že Wagner vyšel od Glucka, který v ně-
kterých svých dílech vysoko pozdvihnul princip
dramatický a vrátil se tak k uměleckým idejím
florentským z rozhraní šestnáctého a sedmnáctého
století
Wagner vyšel z velké opery, z poznání jejích
nedostatků ve směru dramatickém, z její vnitřní
falše a prázdnoty, a postaviv si drama jako cil.
hledal pro jeho hudební vyjádření ve smyslu vnitř-
ní pravdivosti, ve smyslu nejtěsnějšího splynutí
slova a hudebního výrazu nové cesty. Na té cestě
za dramatickou pravdivostí sešel se s obdobnými
snahami Gluckovými, jak tento je uplatnil v ně-
kolika svých vrcholných dílech. Jsouť dějiny opery
historií zápasu mezi dramatem a hudbou, zápasu
o otázku, je-li drama účelem a hudba prostřed-
kem k tomuto účelu, či naopak. Reformní snahy
Gluckovy a Wagnerovy v tom právě se sbíhají, že
oběma drama je účelem a hudba prostředkem. Ob
také měli chvíle, kdy chtěli zapříti v sobě hudeb-
níky. Oba ovšem nacházeli se tu v dokonalém
klamu a zvláště Wagner se svým „Ich bin kein
Musiker“. Vždyť právě velký hudebník obrovské
tvořivé síly učinil Wagnera velkým umělcem, Ni-
kdo jiný než hudebník této velikosti nemohl vy-
konati dílo reformní, jehož počátkem je „Holan-
dan a vrcholem „Tristan“. Proto umělec, který
před sto lety spatřil světlo světa, a v němž vedle
hudebníka žil i básník, esthetik a filosof, bude
vždy náležeti v první řadě hudební historii.
Webrův
Euryanth
Holanďan
Wagner
Gluck
Gluckův
Wagnerův
Holan
Tristan
24
article
K hudebníku velikého myšlenkového fondu.
obrovské tvořivé síly a nedostižného ovládání tech-
nických prostředků družil se ve Wagnerovi i ge-
niální dramatik, dramatik největší mezi hu-
debníky. Richard Wagner se jim narodil a běh jeho
života rozvoj tohoto jeho talentu velmi rozhodně
podporoval. Od nejútlejšího mládí žil v divadeln
sféře, k níž i jeho nejbližší náleželi, a od prvního
okamžiku vyplňovala praktická činnost divadelní
celý jeho život. pokud tento vnějšími událostmi
nebyl nuceně odkázán jen na činnost komposiční
a spisovatelskou. Tento geniální dramatik žil nejen
ve Wagneroví hudebním tvůrci, ale i v literátn i
o principech svého uměleckého oboru uvažujícím
a pak zvláště i v divadelním praktikovi, uvádějícím
na scénu díla vlastní i cizí. Světlo, které v operní
reprodukci z Bayreuthu po světě zazářilo, jeho je
dílem a odkazem.
Wagner
Bayreuth
25
article
Richard Wagner je z těch hudebních tvůrců,
kteří i jako literáti vládli perem a kteří kladli si
počet ze svých uměleckých činů, hledati pro ně
zdůvodnění a propagovati je ve veřejnosti. Živý
a neobyčejně vnímavý duch Wagnerův neobmezo-
val se ve svých literárních projevech jen otázky
užšího oboru svého vlastního umění. Jím hýbaly
namnoze i vzdálenější mu otázky jiných oborů
uměleckých, jeho struny v mocné rozechvění uvá-
děly i nejrůznější otázky veřejné. Deset dílů se-
braných spisů Wagnerových a tři knihy jich do-
plňků ukazují mnohostrannost myšlení Wagnerova,
Přes to však převážně vztahují se tyto literární
práce Wagnerovy k problémům a směrům hudebně-
dramatické tvorby a její reprodukce. V těchto pak
spisech, z nichž zvláště důležitý je „Oper und
Drama“, zrcadlí se také velmi jasně i umělecký
vývoj Wagnera skladatele, zvláště stopujeme-li
spisy ty od jeho prvních literárních pokusů, jež
dnes shromážděny jsou v knize „Der junge Wag-
ner“. Ve spisech svých, v nichž Wagner vyložil a
zdůvodnil svoje theorie hudebně-dramatického dí-
la, šel dále než ve své skladatelské praxi. V té
zůstal pokud šlo o „všeumělecké dílo“ (.Gesamt-
kunstwerk“), jmenovitě v rovnoměrné součinnosti
všech rovnocenných uměn při něm, svým theoriím
dosti dlužen. Z jeho dramat theorie jeho relativní
nejdokonaleji uskutečňuje „Tristan“, v němž v tom
směru a i v jiných ohledech právem lze vidět nej-
čistší a ve svém působení do budoučnosti nejepo-
chálnější umělecký čin bavreuthského mistra. Li-
terární práce W. však budou z nejcennějších pra-
menů poznání a ocenění jeho dila, poznání a
ocenění kulturního významu. Z nich vysvítá, jak
W. myšlenkově hluboce byl založen, jak bohatými
vědomostmi z nejrůznějších oborů byl vyzbrojen.
Wagner
Wagnerův
Tristan
oprat und Drama
26
article
Velký hudební umělec byl sám i básníkem.
Jeho poetická činnost obmezovala se v podstatě
jen na skladbu textů k vlastním dramatickým dí-
lům. Tak Wagner ve své osobě splnil tužbu E. T
A. Hofímanna, jenž volal: Není-li úplná jednota
textu a hudby jen tenkrát myslitelná, když básník
a skladatel je jedna a táž osoba? T jako básníl
projevuje Wagner převládající dramatickou vlohu
a význačnou schopnost psychologické kresby,o
jaké se většině autorů operních textů ani nesnilo.
A při tom jej Němci právem pokládají za jednoho
z „umělců jazyka“
Tento geniální hudebník a dramatik v jedné
osobě, básník a myslitel, dirigent a režisér zároveň
povolán byl, aby uvedl hudbu, sledující cíle dra-
matické, na nové dráhy, aby zahájil novou epochu
dramatické hudby. Prvními svými díly navázsl a
to, co jej v opeře předcházelo a využívaje všec
upotřebitelných pro svůj směr vymožeností dosa-
vadní opery šel za svým ideálem, jimž bylo „všeumě-
lecké dílo“, ale z něhož vzešlo hudební drama,v
němž slovo i hudba tvoří vyšší jednotu a základním
rysem je vnitřní, dramatická pravdivost. Z jeho
tvorby „Bludný Holanďan“, „Tannhšuser“ a „Lo-
hengrin tvoří rychlým spádem postup ku poslední
periodě, v níž „Tristanem“, „Mistry pěvci“. „Prste-
nem Nibelungovým a „Parsifalem“ vymezena je
poslední vrcholná perioda Wagnerova tvoření, kte-
rou umělecké poslání jeho se uzavírá. V těchto
dílech blíží se umělec tvořicí nejvíce zásadám
theoretika. Zde — a do značné míry ostatně jiži
v dílech předchozích — uskutečňuje svoji thesi o
„čistě lidském“ [das Rein-Menschliche] jako o je-
dině možném ideovém základu hudebního dramatu
a o mythu jako nejvhodnějším jeho dějovém rámci.
Wagner
A Hofímann
Němec
Holanďan
Tristan
Nibelungův
Parsifal
Wagnerův
Menschlich
das Rein
27
article
Zde odvrhá všechnu operní konvenci v hudbě i ve
scénické výpravě. Zde uplatňuje svůj deklamatorní
styl, zde pracuje důsledně s příznačnými motivy —
ovšem dle povahy díla různým způsobem užíva-
nými — a se svojí „nekonečnou melodit“. Zde také
povyšuje orkestr z pouhého doprovázeče zpěvu ve
staré opeře k roli živoucího malíře scény, k roli
jemného psychologického illustrátora a výmluv-
ného tlumočníka duševních stavů osob v dramatě.
Dílo Wagnerovo v důsledcích svých zname-
nalo opravdovou revoluci v dramatické tvorbě. Po
něm nebyl už návrat k opeře, která by podceňo-
vala princip dramatický a u níž by text byl jen
příležitostí ke komposici čistě hudebních čísel.
možný. Všechny pokusy o tento návrat selhaly.
Wagnerův
28
article
Dramatická pravda zůstala vítězem. Ale při tom
překvapujícím je, že v německé operní tvorbě zdálo
se, jakoby Wagner byl jejím koncem. Jmenovitě
po smrti Wagnerově stály poměry tak, jakoby dra-
matická tvorba vůbec nemohla se vzpružiti k dal-
ším činům. Skládalo se dost, ale rodilo se mrtvé
děcko jedno za druhým. Skládalo se věrně v duchu
Wagnerově, psaly se věrné kopie jeho textů i jeho
partitur a zapomínalo se, že třeba odlišovati, co
v díle W. má všeobecnou platnost a co bylo ryzím
výplodem jeho individuality tvůrčí. Dramatická
pravda — toť nejvyšší ze všeobecných principů
díla. Ve všem ostatním musí promluvit individua-
lita umělce samotného. Teprve tímto poznáním
mohl nastati nový rozmach dramatické komposice
u Němců, jimž však až do vystoupení Rich. Strausse
opravdových individualit, dramaticky založených,
se nedostávalo. Toto poznání učiní teprve vliv díla
Wagnerova plně požehnaným. V naznačeném směru
všeobecně platných principů Wagnerových byl i
náš Smetana wagneriánem. Byl jedním z mála jich
šťaslných
V době, kdy Wagner jako zcela mladý muž
do veřejnosti vstoupil, hlavně dvě myšlenky hýbaly
myslemi německé mládeže: myšlenka svobody a
Wagner
Wagnerův
Němec
Rich
Strauss
29
article
myšlenka národnostní. Wagner ocitl se v proudu
hnutí za občanské svobody a v bouřlivém roce 1848
vidíme jej mezi nespokojencí saské residence. Ale
i k tomuto hnutí za svobodu a v tábor revolucio-
nářů dostal se dvorní kapelník Richard Wagner
jako umělec. Viděl ubohé umělecké poměry dvor-
ních divadel i všeho veřejného života hudebního
a sám na sobé pocítil trudné sociální postavení
umělců. Přičiny tohoto stavu shledával v panují-
cích poměrech politického i sociálního ujařmení
lidu. V odstranění těchto poměrů, v dosažení plných
občanských svobod viděl jediné východiště z ubo-
hosti poměrů uměleckého života. Po těchto cestách
dostal se Wagner jako umělec mezi bojovniky za
politická práva a sociální reformy. A po uměle-
ekých svých cestách dostal se i mezi vyslovené
německé nacionalisty. Malost a zmíněná již stís-
něnost uměleckého života německého vyvolala v
něm v prudkém kvasu jeho mládí odpor proti umě-
ni německému, jmenovitě proti německé opeře.
Wagner tu tíhnul k uměleckému kosmopolitismu.
Wagner
občanský svoboda
30
article
Ale zklamání, které si odnášel z trudných dnů
svého prvního pobytu v Paříži, způsobilo u něho
prudkou reakci. Vidíme jej, jak na svém návratu
z Paříže, spatřiv Rýn, se slzami v očích přísahá
věčnou věrnost své vlasti. Této přísaze zůstal W.
povždy věrným. Vedle umělce žil v něm pak vždy
i přesvědčený a rozhodný Němec, jenž jásal nad
sjednocením Německa a jenž v zápalu nacionálního
chauvinismu nabubřelými verší oslavoval vítězný
vstup Prušáků do Paříže a po nešťastné Francii,
v níž před tím několikrát usilovně domáhal se
půdy pro sebe, hodil pošklebkem frašky. Němcem
byl ostatně Wagner celou svojí povahou a svým
životem germánskou krev nikterak nezapřel. Jeho
biografie i jeho obsáhlá korrespondence podávají
o tom na každé stránce četné doklady. Německýmn
byl jeho bezohledný egoismus, který nevyplýval
vždy jen z pohnutek ryze uměleckých, německou
byla jeho železná, neoblomná vůle a vytrvalost,
jdoucí neochvějně a bez rozpaků za svým cílem,
německým bylo i to jeho sebevědomí, vždy a všude
se projevující. A německým duchem svým je ko-
nečně i jeho dílo, „Holanďanem“ počínající a „Par-
sifalem“ končící.
Dnes mohou Němci ve Wagnerovi oslavovati
nejen velkého svého umělce a kulturního činitele,
nýbrž rozhodného a přesvědčeného německého ná-
rodovce. Ostatní svět kulturní, jenž, vzdálen na-
cionálního chauvinismu, vzpomíná a uctívá v něm
největšího hudebního dramatika všech věků a ná-
rodů. I pro tento neněmecký svět je umělec, který
odpočivá v hornofranckém markrabském městečku
pod žulovou deskou v zahradě Wahníriedu, jedním
aš.
z Nosmrtelných.
Němec
Prušák
Wagner
Holanďan
Paříž
spatřit Rýn
Německo
Francie
Wahníried