2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
22. května 1913. číslo 138.
4
article
voji hospodářském. Účet musíme pak my v Ra-
kousku zaplatiti. Jeho strana spatřuje zajištění
míru a ochrany národů v mocenském postavení
Popírá, že křesťanští sociálové hodlali zničití
sněmovnu. Nejsou spokojeni s poměry v parla-
mentním a veřejném životě, ale nechtějí veštvati
obyvatelstvo do nových bojů, chtějí mír a klid
k věcné prácí. Přejí si dělný ústřední parlament
který má býti ušetřen třenie v korunních zemích
Řečník přimlouvá se za vyřízení malého plánt
finančního, přeje si, by podána byla předloha o
místních drahách, dále předlohy o zvýšení kon-
gruy, o zlepšení platů st. dělníků a vláda ener-
gicky se postarala o definitivné vyřízení jednacího
řádu. (Hlučný souhlas křesť. soc.)
Posl. dr. Adler soudí, že dosavadní průběh de-
baty netlumočil přiměřeně city širokých vrstev
obyvatelstva. Nenalězaly se ještě nikdy v takovém
stavu rozladění, rozmrzelosti, obav, ba zoufalství
jako nyní. V době, kdy v ostatních zemích mo-
hutně postupuje kapitalistický vývoj. lze u nás
pozorovati stagnaci, jaké ještě nebylo
Hrozná trpká bída vztahuje se na všechna od-
větví v hospodářství a zasahuje až do jednotlivých
rodin. Poukazoval na vzrůst nezaměstnanosti, na
nesmírnou drahotu potravin, smutné poměry by-
tové, k čemuž druží se ještě ta okolnost, že ti-
síce vojáků je na nalich hranicích
trpí zimou, částečně také hladem
Ipatným ubytováním. Ať vláda koná svou
povinnost a záložníky, těžce potrostané pro vo-
jenské přečiny, nenechává na pospas bídě.
Posl
doktor
Adler
5
article
Takové poměry, jako hospodářství, jsou
i v politíce. Politika ministerstva zahraničných
věcí stará se o prestiž na venek a uvnitř se pro-
vozuje politika zcela nepotěšlivá. Předseda mínl-
sterstva zapomněl honosili se velikým triumf em
vlády rakouské: Čechy a Němce, Poláky a Rusíny
nemohla smíříti, ale Chorvaty a Srby smířila. Vý-
jimečný stav v Bosně a Hercegovin
beze všeho důvodu zníčil všecky dělnické organi-
sace. Předsedovi ministerstva v Čechách a Halič
nic nepodařilo se, a marně bude usilovati
vnésti optimismus do parlamentu. Není otáz ky
v Rakousku a v celé správě, kde by by-
lo toto ministerstvo vykonalo nšc
dobrého. Má nešťastnou ruku, v tom, co činí
i v tom, co opomene. Byla-li kdy součin-
nost vlády nutná, bylo to při vyrov
nání v Čechách. Řečník nezneuznává obtíže
národního vyrovnání, ale nemohlo-li ministerstvo
nic prospěti, nesmělo přece ničím škoditi, a Ho-
chenburgerův jazykový výnos čkodil
vyrovnání, neboť je zasažením do
soudeovské neodvislosti a byl poli-
tlcky největší chybou.
Řečník pojednával pak o útocích na dv. radu
šl. Kaniu. Ministr hr. Berchtold vyhledal si právě
okamžik, kdy každý ví, že nebezpečí války nepřišlo
z venčí, nýbrž ze vnitra, že bylo fingované, aby
Kaniu poclil. V kritické době parlamenty všech
států pozvedly svého hlasu, jen rakouský parlamení
byl vyloučen. Nejír ivolnější obstrukee
nestála parlament tolik času a ne-
škodila mu tolik, jako obstrukce, kte-
rou provádí vláda. Napomenutí, abychomv
rozpravě o situaci zahraniční vytkli si meze, rozu-
měl by řečník, kdyby předseda ministerstva sám
byl dal náležité vysvětlení. Mlčí-li, je parlament
povinen mluviti. Předseda ministerstva nepromlu-
vil ani slova ve svých vývodech o jednacím řádu
a o tiskové reformě. Proti těmto oběma re-
šormám provádí vláda systematicky sabotáž.
Němec
Polák
Rusín
Chorvat
Srba
Kania
Berchtold
Čechy
Boseň a Hercegovina
Halič
Rakousko
6
article
Pojednávaje o situaci zahrani ční, táza
se řečník: Co chtělo Rakousko dosíci tak obrov-
ským úsilím na venek? Že národové na Balkáně
se osamostatnili, nemůže býti považováno za osobní
urážku Rakouska. Níkde na světě není sí-
dlo válečného nebezpečí, než v Ra-
kousku. Že by Rusko mělo chuť stéru svého vlivu
rozšířiti a státi se nám nepříjemným, popírali soc.
demokraté méně než kdykoliv kdokoli jiný. Ne-
zneuznává obtíže pro ministra zahraničních věcí,
neboť máme politiku občanskou a vojen-
skou, které spolu vedou válku. Z tohoto boje
obou těchto politik, který nás opětně přivedl n
pokraj války, vznikla též podstatně nejasnost našt
politiky. Kdyby se bylo na počátku války, zejména
dokud ještě sebepřeceňování jistých států balkán-
ských nebylo tak veliké, řeklo: „Přejeme si, aby
Albanie byla samostatná, o čemž jsme se
Albanií dohodli, jinak se zařiďte jak chcete“, byl
by dal balkánský svaz souhlas k tomuto návrhu
Je velikým zadostiučiněním pro sociální demokraty,
že v Srbsku uspořádali velikou působivou demon-
straci proti štváčům do války a Rakouskem, jakož
i proti štváčům do války s Bulharskem. Tvrdí-li
se, že naše politika jest ovládána odporem
proti Rusku, musí se na to odpověděti, že po
vítězství Srbů a Bulharů se ruské nebezpečí zmen-
šilo. Budou-li balkánští národové samostatní a sll-
ní, budou proti Rusku silnější oporou než slabé
Turecko. Nemáme proto žádného zájmu,
aby balkánští národové dostali s
navzájem do války a oslabili se.
Co se týče našeho poměru k Italii, nemáme
a rakouští Vlaši také žádný zájem, aby možnost
rakouského obchodu v Jaderském moři byla obme-
zena Italií, avšak toto nebezpečí nesmí býti pře-
říše.
Srba
Bulhar
Vlach
Rakousko
Balkán
Rusko
Albánie
Srbsko
Bulharsko
Turecko
7
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
Hermann Bahr: Princip. Veselohra o třech
jednáních. Z němčiny přeložil B. Prusík. Poprvé na
Vinohradech v úterý 20. května. Režisér A. Jii-
kovský.
Hra projevuje zalíbení v životním názoru ví-
deňského maloměšťáka, jež chce mít předovším
svůj svatý pokoj, má rád svět tak, jak jest, protože
se jemu daří dobře, a zlobí se na všecko, co je
ruší v jeho blahobytném klidu. Proto jsou mu
pvšem všechny snahy po zdokonalení sociálníh
řádu na výsost směšny a hra také snaží se ná-
korně ukázati, jak uboze dopadají všechny takové
„principy lidí, kterým nestačí jen spokojeně pro-
vozovat svou živnost, pořádně se najíst, po oběd
si zakouřit a zdřímnout, ob čas se napít a zažer-
tovat s děvčaty, a hlavně v ničem se neuchylovat
od zavedeného pořádku.
Bahr postavil na jeviště dva typy takovýc
spokojenců s životem. Jedním je zámožný strýček
bývalý obchodník s vínem, jenž je nadbytečně také
atheistou, a druhým mladá kuchařka, která hor-
livě vaří, ráda tancuje, sentímentálně miluje, ale
prakticky se vdává za sklepníka, který si najme
hostinec. Proti těmto vyznavačům spokojené, ome
zené prostřednosti, vykresleným zdůrazněnými rysy
s opravdovou zálibou, postavil autor manželský
párek vyznavačů jakéhosi imaginárního novokře-
sťanství, zřejmé karrikatury snah po zušlechtění
životat jsou abstinenti, muž přednáší horlivěv
osvětných spoleích, nebije své děti a řídí se zá-
sadou, působit jen láskou, snášelivostí a upřímnou
pravdivostí. Jejich životní názor není v tom úmy-
slně skreslením podání dosti jasný: autor spěchá
spíše, aby ukázal jeho následky.
Hermann Bahr
B Prusík
Bahr
8
article
Počíná rozhovorem paní se strýčkem. Pan
hájí zásady mužovy, strýček vykládá své spíš ome-
zené než materialistické vyznání víry. Pak se ob-
jevuje hned důsledek vychovávací methody na-
prosté shovivavosti vůči dětem. Syn, gymnasijn
student, přijede z města a oznamuje rodičům, že
počíná studovat s jakýmsi zkušeným přítelem život
a že se zasnoubil s kuchařkou, když poprvé za-
padl do výletní tančírny. Otec rozhoduje se ne-
bránit synovi v jeho citech, ale chce kuchařku na-
vštivit a poznat. Dřív než padne opona, objevís
také, že čtrnáctiletá dceruška se tajně zamiloval
do zahradnického pomocníka, jejž otec přijmul bez
pracovní knížky, stačilo mu, když mladík prohlásil,
ceňováno. Italský vývoz na Balkán nezávisí na va-
lonském přístavu. Je politickým zločinem přichá-
zeti už nyní s italským bubákem. Úkolem naší poli-
tiky musí býti jasná obchodní politika n
Balkáně. Srbaké nebezpačí způsobil
vlastně agrárníci. Nebudeme-li s největší
onergií provozovati rozumnou a jasnou politiku ob-
chodní, není vůbec žádné naděje na opětovný
rozkvět naší výroby. Tuto politiku musíme všaí
dělati sami, poněvadž od této vlády nelze
nle očekávati. Apeluje na všechny strany bez
rozdílu, aby neřídily se politikou těch, kteří připra-
vují jen válku a mají zájem na vojenských obcho-
dech a končil. My, sociální demokraté.
nemáme pro tuto vládu než nejostřej-
ší odaouzení její vnitřní i zabraniční
politiky. (Hlučná pochvala a potlesk.)
Balkán
9
article
Posl. Pitacco protestoval proti poslovaňování
Terstu a Přímoří, což je prý v odporu s cílem
spolku a Italií. Litoval, že stát podporuje triali-
stické snahy Jihoslovanů. Stanovisko vlády a stran
k vlašské fakultě právnické není loyální a způso-
bilé a nemůže zůstati bez účinku na národně
citlivou duši italského národa a veřejné mínění
italské. Vlaši nemohou míti dů věru k
nynější vládě. (Pochvala u Vlachů.)
Posl. Eugen Levický: Účelem rakousko-uherské
politiky bylo, urovnati si cestu přes Mitrovici
Solun do Malé Asie, přes Suezský průplav na dál-
ný východ. Albansko není však žádným skvi-
valentem za tento cíl; bude rejdištěm pro mezi-
národní intriky, koncentručním bodem
pro boj Rakouska a Italií a snad také
ostatními mocnostmi.
Příčinou nezdaru zahran. politiky jsou také zle-
vy vnitřní politiky. Diplomatických úspěchů
lze docíliti, když uvnítř panuje pořádek. M.-p. hr.
Stürgkh neřekl včera ničeho o tom, čím vláda při-
spěla k řešení česko-německé a polsko-rusínské
otázky. Rusíni nežádají než rozřešení otá z ky
menši nové a volební reformy. Musí uči-
niti vládu zodpovědnou, nedojde-lí v novém halič-
ském sněmu k řešení volební ceformy. (Souhlas
Rusínů.) Ve státě nebude pořádku, doku
všichni národové nedosáhnou své sa-
mostatnosti. On a jeho strana budou hlasovati
proti zatímnému rozpočtu. (Hlučná pochvala Ru-
sínů.)
Jednání přerušeno a pokračovalo se v rozpravě
o pilném návrhu dra. Tobolk y na
úpravu aktivitních přídavků státních úřad-
níků.
Posl
Jihoslovan
Vlach
Eugen
Stürgkh
Rusín
Terst
Rakousko
10
article
Posl. Ravníhar považuje za nutno, aby výška
aktivitních přídavků byla uvedena v souhlas
příbytečným vojenských osob. Nebude-li zrušeno
junktim mezi služební pragmatikou a finančním
plánem, musí se vláda odhodlat a dát úřadníkům
drahotní přídavek, a to od 1. července 1912. (Po-
chvala.) Řečník navehl konec debaty, což schvá-
leno.
Hlavní řečník posl. Neunteufel (contra) prohlá-
sil, že je srozuměn s předloženým návrhem. Hlaví
řečník pro, posl. Čech, vzdává se slova.
Navrhovatel dr. Tobolka zabýval se ve svém
doslovu prohlášením vlády, které musí vytknouti
nedostatek dobré vůle. Na konec prosil, by
schválena byla pilnost jeho návrhu. (Pochvala.)
Při hlasování příznává se Tobolkovu ná-
vrhu pilnost a on sám přikazuje se po návrhu
posl. Sedláka státně-zřízeneckému výboru
Dotaz k předsedovi.
Posl. Ant. Němec stěžoval si na konfiskač-
ní praxi v Čechách. V poslední době jeví se
snaha donucovati zodpovědné redaktory k výpově-
di a dějí se také pokusy učiniti illusorním snahy
poslanců, aby immunisováním bylo aspoň zmírněno
chikanování novin, proti čemuž musí protestovat
co nejostřeji. Tázal se předsedy, je-li ochoten učl-
niti nutné opatření, aby odmitnut byl tento záludný
atentát na immunitu poslanecké sněmovně poda-
ných dotazů. (Pochvala soc. dem.)
Místopředseda dr. Conci odpověděl, že obsal
dofazů sdělí ministru spravedlnosti.
Konec schůze ve 145. hod.: příští schůze
pátek dopoledne s dnešním pořádkem.
Posl
doktor
Tobolka
Tobolkův
Sedlák
Němec
Conec
Čechy
Neunteufel
11
article
Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 21. května. (K. k.y
Rozpočtový výbor
rokoval dál o ústřední účetní závěree
za r. 1911.
Posl. Choc vytýkal jako protiústavnost, že
nejvyšší účtárna je podřízena pouze císaři. Musí
býti postavena na půdu zákona. Účetní závěrka
je vlastně jen porovnáním skutečných výdajů
s číslicemi rozpočtu. Ústřední účetní závěrka
sama buď spojena s vysvětlivkami, aby usnadněn
byl přehled. Rozpočet má býti sestaven v prvníc
měsících předchozího roku zároveň s účetní zá-
věrkou za minulý rok. Obě musí býti podány
v čas poslanecké sněmovně. Řečník stěžoval si,
že svob. p. Gautsch byl dán na odpočinek se
zvýšenou pensí. Tázal se, jaké práce vykonávají
t. zv. agrární zpravodajové v Římě, Mnichově,
Posl
Choc
Gautsch
Vídeň
Řím
Mnichov
poslanecký sněmovna
12
article
že na jeho přednášce došel k poznání pravého
určení života a „potkal Boha
Druhý akt, v kuchyni hraběnky, oddané dobro-
činným snahám, je uveden odbornou působností
mladé kuchařky, pekoucí bábovku, vzpomínající se
zálibou na taneční večírek s mladým studentem
a rozmlouvající se svým ženichem, sklepníkem, jal
si zařídí společně hostinec. Doktor apoštol přichází
se svojí paní, a vyvrcholením večera je scéna,
níž doktor hledí kuchařce vyložit, že se na její
„zasnoubení“ se svým synem dívá zcela vážně
nehodlá mu bránit. Akt končí příchodem hraběnky
tonoucí v nadšení, že slavný apoštol nového života
zavítal do jejího domu.
V třetím aktu objeví se, že mladá dcerušk
prchla v noci se zahradníkem, a že student pokro-
čil ve svém zkoumání života: zamiloval se do bo-
sonché tanečnice. Rodiče nejsou o osud své dce-
rušky nikterak znepokojeni. Děj je vyplněn jer
podružnými žerty, jak manželé tají před sebou na-
vzájem útěk dcery a jak kuchařka přijde jim před-
stavit svého ženicha, sklepníka. Na konec vrac
se Petr, a rodiče, neptajíce se po dceři, mají ra-
dost hlavně z jeho návratu. On sám oznamuje jim
že romantické děvčátko jej donutilo uprchnout, že
je však odvezl jen do blízké myslivny a vrátilse
oznámit to rodičům. Doktor nezoufá nad nezdarem
své vychovavací methody a těší se tím, že za
20.000 let budou lidé tak pokročili, aby dovedl
žít podle jeho názorů.
Petr
13
article
Figury strýčka a kuchařky jsou, ač přehnány
realistické, oba manželé i hraběnka karikatury, sy
student je figurka živá, ale mladá dívka, zahrad-
ník a sklepník i jakási organisovaná služka podán
jen zcela povrchně. Tendence hry, výsměch schvál-
ně skresleným osvětným snahám a záliba ve spoko-
jené prostřednosti omezených lidí působí trapně
Od autora „Koncertu“, „Pavouka“ a „Zuzanky
bylo možno očekávati víc než zručně udělanou
veselou hru zřejmě licholící vkusu publika zcel
určitého druhu.
Scenická úprava hry na Vinohradském jevišti
byla pořízena vkusně a hrálo se hladce, ač ně-
mečtí herci dovedou asi sehráti své role spíšev
intencích autora. Živě a přirozeně sehrál p. Tesai
mladého studentat scény, v nichž se zpovídá
matce, distinguovaně a srdečně hrané paní Přáko
vou, působíly opravdu míle.
Berlíně a Bruselu? Ohražoval se proti tomu, aby
disposiční fond vůbec se nesúčtovával. Pojedná“
vaje konečně o konfiskační praxi, stěžoval si do
chikan, jimž jsou vydány české schůze v šancs
strany vládních orgánů.
Promluvil ještě posl. dr. Kolischer, načei
schůze skončena. Příští bude v úterý 27. t. m
Zuzanka
Přáko vá
doktor
Kolischer
Berlín
Brusel
14
article
Sociálně-politický výbor
Sociálně-politický výbor
pokračoval v rozpravě o úpravě pracovn
doby živnostenských pomocných děl
níků.
Odb. přednosta šl. Mataja prohlásil, že ho-
spodářský význam všeobecné redukce pracovní
doby, učiněné pro průmysl a živnosti, nesmí být
podeeňován. Údaj, že více než polovina podniko
pracuje skutečně již méně, než 11 hodin, je siee
správným pro tovární živnosti; pokud jde o mno-
hem četnější malé podniky, řemeslo a maloobchod-
nepodává uvedená statistika žádného vysvětlení.
žádný stát nepokusil se dosud zavésti všeobecnou
redukci, jak jest nyní navržena bez diferencováni
a i sociálně-politicky nejpokročilejší zákony ciziny
postupovaly při stanovení maximální pracovní
doby s největší opatrností. Nynější doba není
vhodna, aby byl upraven problém zkrácení pra-
covní doby. Z legislativně-technických důvodů je
třeba vyčkati výsledků mezinárodní bernské kon-
ference.
Posl. Wohlmaver navrhl, aby vláda byla
vyzvána konati šetření, jaký vliv a účinky by
vykonávalo další zkrácení pracovní doby v živ-
nostenských a továrních pódnicích na zemědělství
a na stěhování z venkova, dále aby výsledky
svého šetření a data statistická, nashromážděná
v této příčině, oznámila poslanecké sněmovně.
Dále navrhl, aby vláda byla vyzvána k účasti
na mezinárodní konferenci v Bernu letos na pod-
zim a použila výsledků těchto jednání při zá-
konné úpravě pracovních poměrů. Konečné podal
návrh, kterým se vláda vyzývá, aby výboru před-
ložila sociálně-politický program, jimž také
oboru stávkovém, mzdovém a pracovní doby by
učiněn byl pořádek přesnými předpisy zákonnou
cestou.
Příští schůze bude v úterý.
Posl
Bern
15
article
Výbor justiční
Výbor justiční
pokračoval v rokování o zbývajících bodech řádu
advokátního. Poslanci dr. Renner a dr.
Liebermann doporučovali, aby bylo ponecháno
usnesení, snižující praxi advokátní na šest roků.
Posl. dr. Koerner vyslovuje se rozhodně pro
ponechání nynější doby praxe. Nehledě ke konci-
pientům, kteří přirozeně mají zájem, aby co možno
brzy se stali samostatnými, nebyla na žádné straně
projevena potřeba po změně. Z taktických důvodů
mohlo by se spíše doporučovati prodloužení praxe.
protože látka, kterou musí advokát ovládati, roste
od roku. Nejde však také jen o zájem stavu, nýbrž
o zájem všeobecný, protože kdyby počet advokátů
se stával příliš velikým, nenastalo by zlacinění
právní ochrany, nýbrž zdražení. Je pochopitelno.
že advokát, k němuž se nedostaví v dostatečném
počtu klienti sami usiluje, aby si prácí opatřil. Je
nutno při této otázce říditi se tendenčí, která ovlá-
dá celou reformu a nepodnikati převratných změn
nýbrž jen zlepšení v podrobnostech.
Při hlasování bylo 7 hlasy proti 6 obnovene
ustanovení vládní předlohy, dle které má zůstati
při sedmileté praxi k dosažení advokatury. Pak
byla opětně zahájena debata o připuštění advokátů
k soudům živnostenským.
Posl. Witt prohlašuje, že na základě usnesen
komise odborových organisací v Praze doporučuje
připuštění advokátů ve všech právních záležito-
stech, týkajících se předmětů v ceně přes 50 kor
Zkušenost ukázala, že podnikatefé dovedou opatřit
si odbornou poradu u právnicky vzdělaných osol
kdežto zaměstnanec postrádá podpory rovnocen-
ných sil.
doktor
Renner
Liebermann
Posl
Koerner
Witt
Praha
16
article
Posl. ryt. Mühlwerth doporučuje, aby ad-
vokáti byli bez všelikéh omezení připuštěni jak
zástupcové k soudům živnostenským
Netřeba se obávati, že advokáti budou prota-
hovati řízení. To dokázala zkušenost, která byla
učiněna s civilním řádem soudním. Bude-li Hízení
zdraženo účastí advokátů, nedá se proti tomu ni-
čeho namítati, poněvadž nelze nahlédnouti, pro
právě záležitosti, přikázané živnostenským sou-
dům, mají býti vyřizovány obzvlášť levně.
Posl. dr. Neumann přimlouvá se za připu-
štění advokátů k soudům živnostenským, poněvadi
už dnes zaměstnavatelé používají před soudy živ-
nostenskými rad advokátů, při čemž ovšem musí
voliti okliky, které neodpovídají důstojnosti advo-
kátů, jako jest výměna poznámek, které čelí proti
zásadě ústnosti řízení. Ba vyskytují se také případy
že advokáti jsou přítomni mezi posluchači a musí
svým klientům našeptávati rady. A jest tedy prá-
vě v zájmu zřízenců, aby bylo dovoleno advokátům
zastupovati u soudu živnostenského,
Příští schůze v úterý dne 27. t. m.
Ve výboru legitimačním
byla debata o protestované volbě posl. Mühlwertha
opětně odročena, protože jest nutno nahlédnouti
do volebních spisů.
Posl. Filipínský navrhuje pak schválení volby
posl. dra. Lva Wintera a zamítnutí protestu. Byi
však přijat návrh posl. Exnera, aby byla zpráve
odložena až do úplného vyšetření případů v proto-
kolu uvedených. Předseda na konec schůze připo-
míná, že scházejí ještě zprávy o 21 volbách. Výbor
projevil souhlas s jeho návrhem, by zpravodajov
byli vyzvání předložiti zprávy do 14 dní.
Posl
doktor
Neumann
Winter
Exner
živnostenský Netřeba
17
title
Politický přehled.
18
article
Země české.
Země české.
Hlasy listů o řečí posl. dra. Kramáře.
O veliké řeči posl. dra. Kramáře, prone
sené v první den rozpočtové debaty, rozepi-
sují se všechný pražské listy obšírně a vše-
chny české listy, až na nepatrnou, na váhu
sotva padající výjimku, sympa ticky, oceňujíce
ji jako výkon a projev všečeského smýšlení
situaci a to nejen zahraniční.
V nejednom českém posudku vyskytuje
se se zvláštním důrazem poukaz k tomu, že
dr. Kramář mluvil pro rozhodně oposiční sta-
novisko poslanců agrárních zejména v příčině
česko-německého vyrovnání a praví-li to ze-
jména orgán české strany agrární, s jistým zá-
věrem, jejž sám nevyslovuje, ale dává vyslo-
viti zpravodajům „Nár. Politiky“ a „Času“
budiž nikoli těmto, ale „Venkovu“ namítnuto,
aby se správně rozeznávalo mezi meritem
agrární resoluce a mezi briskní a vybraně
urážlivou formou, jakou vymáháno — budiž
použito toho slova — její schválení v národní
straně svobodomyslné. O meritu vyslovili jsme
v nedělním svém článku náležitou a věcnou
kritiku, a tonikoli, jak doufáme, bez-
výsledně, neboť podle zpráv ze dne vče-
rejšího doznalo zásadně a veskrze oposiční
stanovisku „bloku“, aneb aspoň jeho agrár-
ního vedení velmi podstatné opravy. Oposiční
prohlášení o bezpodmínečném odmít-
nutí finančního plánu, jak je agrární informá-
toři hlásati dávali, zejména telefonem „Nár.
Politiky“ a „Českého Slova“, včera opatřeno
velmi významnou klausulí, a síce tou, že po-
slanci agrární zahájí proti finančnímu plánu
nejrozhodnější oposici jenom v tom případě
kdyby měl býti uskutečněn be
údělů z emí m. To zní podstatně jinak než
Kramář
blok
19
article
prvotní formule agrární oposice, hlásaná
aplausem výše označených vykladačů, a se
kterou se česká oposice, agrárníky vedená.
skutečně octla v „jedné řadě s Němci“.
S tímto upozorněním předkládáme naše-
mu čtenářstvu některé posudky o řeči dra.
Kramáře, z nichž vysvítá, že skutečně byla
synthesí českého názoru o si-
tuaci
„Venkov“ píše-
„Poslanec dr. Kramář mluvil tak, jak ani ji.
nak za dnešních poměrů český člo
věk mluviti nemohl — oposičně. Mluvil a v-
spěchem za velké pozornosti sněmovny, dopro-
vázen souhlasem českých a jihoslo-
vanských poslanců. Zvláště když pronášei
svá otevřená slova o česko-německém vyrovnán
a sypal řeřavé uhlí na hlavy Němců, ministra
Hochenburgera a — vlády Stürgkhovy vůbec, tu
způsobem jistě nejpádnějším odůvodnil i rozhodné
oposiční stanovisko našich poslanců agrárních, jak
je zaujali a ohlásilí ve čtvrtek minulý týden. Z
své vývody byl odměněn dr. Kramáh
přímo ostentativními gratulacemi,a
v prvé řadě to byli našl poslanci ag-
rární, kteří svým blahopřáním proje-
vili dru. Kramářovi svůj povděk za jeho dnešn
řeč.
Němec
doktor
Kramář
Hochenburger
Stürgkhův
Kramáh
20
article
„Union“, pojednavši o zahraničním ob-
sahu řeči, pokračuje takto:
„V oddílu, věnovaném vnitřní politice, uká-
zalo se, že diverse, vzniklá v posledních dnech
mezi Mladočechy a agrárníky, až dosud společně
postupujícími, musí býti spíše osobní než formálni
povahy, než věcné, neboť dr. Kramář nemluvil na-
prosto tak, jakoby byl bezvýhradným přívržencem
vlády, naopak slyšeli jsme od něho, že přikládá
vládě vinu na zmaru česko-německého vyrovnání.
poněvadž justiční ministr kabinetu mír boží, oběma
stranami dochovávaný, svými výnosy zmařil. (Kdy
mluvil dr. Kramář jinak a kdy jako bezvýhradný
přívrženec vlády? Red.). Vývody dra. Kramáře
o jazykové otázce jako vždycky nemile dojaly n
německé straně, poněvadž p. dr. Kindermann prav-
du právě tak špatně snáší jako p. dr. Schreiner
Ex. a H. Iro. Za živých výkřiků skončil dr. Kramát
svou řeč, přijatou s velkou pochvalou . . . Meni
poslanci, kteří předsedovi „Českého klubu“ blaho-
přáli, možno bylo pozorovati téměř všechn y
sále přítomné české agrárníky, důkaz
že jim řečník mluvil ze svěžího oposičního srdce.
Kramář
doktor
Kindermann
Schreiner
Kramát
Meni
21
article
„Národní Politika“,
„Druhou sensaci zažili hlavně čeští poslan
při řeči dra. Kramáře, zejména když mluvil o poli-
tice vnitřní. Budiž hned vytčeno, že mluvi
dnes tak, že souhlasiti s ním musí
největší oposičník a každý osobní i po-
litický odpůrce. To, co dr. Kramář o cho-
vání se vlády, zejména dra. Hochenburgera, v če-
sko-německém vyrovnání přednesl, bylo těžkou
obžalobou vládního systému, zároveň však také
protestem (l) proti všem námitkám, jimiž týž dr.
Kramář zahrnul poslední usnesení klubu agrárního.
Tu mluvil dr. Kramář přímo proti sobě (?1) a tu
byl také nejtemperamentnějším, dodávaje slovu
svému důrazu údery na lavíci a neohroženým vy-
stupováním jak proti vládní lavici, tak i prot
Němcům. Dr. Kramář obracel se zde proti štvá-
čům, kteří ohrozili a zmařili česko-německé vy-
rovnání. V největším afektu volal, hroze na vládní
lavici, že zůstalo vyhraženo ministru J. V. dru. Ho-
chenburgerovi rozbíti česko-německé vyrovnání.
kterýžto útok na prospěch německého slanovisk
podniknut byl způsobem, jenž nedá se omluviti.
doktor
Kramář
Němec
22
article
Mezi Němci nastal hluk a lomoz a ministr hrabě
Stürgkh, bar. Heinold, bar. Forster, dr. Trnka
Zenker, kteří přes hodinu naslouchali napiatě vý-
kladům Kramářovým o zahraniční politice, roz-
prchli se náhle, jako když do vrabců střelí. Byl
jim nepříjemno slyšeti, když dr. Kramář současn
v stejném rozechvění dovozoval, jak že musili
zástupcové čeští pozbýti důvěry v nestrannost
vlády v otázce česko-německého vyrovnání. Češt
posluchači neměli ani slůvka námitky proti dnešn
řeči dra. Kramáře, naopak přivítali ji s nemalým
uspokojením, a oposiční agrárníci byli první, kteř
k vývodům jeho mu blahopřáli. Za to Němci přím
zuříli. Dr. Hochenburger při řečí Kramářově v za-
sedací síni přítomen nebyl.
Výtka „Národní Politiky“, že dr. Kramáh
v posledních delegacích neměl nic proti tomu
kdyby Albanie připadla Italii, jest naprost
lichá a její autor octl by se ve velikých ne-
snázích, kdyby ji měl dokumentárně doložit
— podle autoritativního prohlášení dr. Kra-
mář v delegacích nic takového nepronesl
Rovněž exkurse „Národní Politiky“ o do-
mnělé nedůslednosti dra. Kramáře v příčině
posledního usnesení klubu agrárního, zakláda
se na — omylu, přímo do očí bijícím. Inter-
pelace agrárníků chtěla vědět na hrabět
Stürgkhovi, co vláda pro zemské finance
udělá, kdežto v řeči dra. Kramáře pověděn
bylo s velkou rozhodností, že se vláda nesm
dát zastrašit od Němců, že nesmí platit even
tuální finanční přispění zemi nějakými národ
nostními ústupky Němcům, a že je naprosto
nepřípustno, aby vláda splnila německé na-
děje na jednostranný oktroy. A to po našem
názoru jest naprosto něco jíného, než agrárn
resoluce.
Němec
Stürgkh
Heinold
Forster
doktor
Trnka Zenker
Kramářův
Kramář
Hochenburger
Kramáh
Albánie
Italia
23
article
„Právo Lidu“ má proti řeči dra
Kramáře, jejíž přednosti uznává, jisté ná-
mitky, jež uvádíme, poněvadž list dovo-
lává se výslovně při tom své loyálnosti
„vzhledem k důsledkům a vážn -
sti, s jakou se strany německéh
tisku jsou vývody dra. Kramář
posuzovány.
Uznávajíc, že řečník položil si cílem věcnou
kriliku říše, že přesně posoudil politickou situaeí
a na rozdíl od nekritického radika
lismu nedal se svésti nijak rozkladnou taktikou
jeho a že cíle tohoto dosáhl plnou mě
rou v první části své řeči, vytýká „P. L.“ dru
Kramářovi, že příliš podléhá svému temperamentu
dávaje se svésti každým výkřikem a že prý se tim
dal svésti k — — diskusi o českoněmeckých po-
měrech, za které narazily pak protivy takovou
silou, že vyvrcholení účinku řečí Kramářovy byl
značně zastřeno.
Kramář
P L
Kramářův
24
article
Těžko pochopiti tyto námitky sociálně-
demokratického orgánu, ještě tíže lze s nimi
souhlasiti, přes všechnu jich loyálnost, nebo
nic nebylo za nynějších poměrů v Čechách tal
na místě, jako Kramářova řečnická apostroí
Němců, k níž došlo po výkřiku dra. Rollera
neboť účinkovala jako blesk, který do české-
ho ovzduší přivedl trochu čistého ozonu, jalk
vidět na rozpacích „Bohemie“, která proti la-
pidárním ranám slov Kramářových nemá jin
obrany než výkřík, že Kramářova obžalob
proti Němcům jest „veskrze nepoctivá“, což
není argument, ale invektiva, kterou nese-
siluje ani její rozvedení, nákoli však zdůvod-
nění v „N. Fr. Pr.“, že vyrovnání uvázlov
písku po návratu dra. Kramáře z Krimu. Při-
vezl snad dr. Kramář z Krimu německé odmit-
nutí českého junctim úpravy jazyků při stát-
ních úřadech s německým požadavkem nové-
ho zemského zřízení?! „Neue Fr. Presse“
ostatně nemluví pravdu, že dr. Kramář pro-
hlásil naprostou lhostejnost Čechů k zemské-
mu bankrotu, neboť řeč jeho jest projevem
opaku, ale „Neue Fr. Presse“ má pravdu, že
Kramářův
Němec
Roller
Kramář
Krim
Neue
doktor
Čecho
Čechy
Francie
Francie . Presse
Bohemia
25
article
odpírá každou nacionální koncesi k „zachrá-
nění Čech před ruinou“. Jest úžasno, že „N.
Fr. Presse“ se tváří, jako kdyby až do řeči
Kramářovy bylo bývalo o tom pochybnosti.
a právě proto jest důležito, že to dr. Kramář
prohlásil s takovým důrazem, s takovým sou-
hlasem svých českých posluchačů a svědků
bez výhrady stran a s tak skvělou kvitancí
všeho českého tisku až po výjimku oněch
listů, jichž patroni nemohou zapříti svou zsi-
nalou zášt proti osobě Kramářově ani v oka-
mžiku, když podle stvrzení všech vážných or-
gánů veřejného mínění mluví za celý národ.
Němci takto poučení o bezúčelnosti svého
„vítězství“ nad posledním grošem v zemských
pokladnách, vidí, že dopouští se svého zločinu
zemězrady zbůhdarma, a to říci jim před tváří
všech ostatních národů a zemí slovem co nej-
přesvědčivějším, jest povinnost i zásluha! Do-
vrší-li jej, bude jim řeč dra. Kramáře ze dne
20. května 1913 ještě velmi často připomínána
za okolností, za jakých budou činu svého ještě
hořce litovati.
Kramářův
Kramář
Němec
Čechy
26
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Kania de Kanya.
Hr. Stürgkh domohl se v poslanecké sně-
movně, čeho se nedomohl snad žádný z jeho
předchůdců. Když dočetl dle Berchtoldov
návrhu svou obranu pana Kanie de Ka-
nya, celá, neobyčejně četně navštívená po-
slanecká sněmovna svorně — mlčela. Jen je-
diný polský lidovec nesměle zatleskal, ale po-
znav okamžitě, že neprozřetelně porušil po-
svátné ticho, rychle zmizel ze sněmovny. Pan
Kania de Kanya je nyní hrdinou dne a nebude
od místa uvésti o jeho činnosti několik zpráv
dle vídeňského dopisu „Slowa polského“.
Informátor lvovského listu odporuje tvrze-
ní, obsaženému v Hummrově dotazu, že Ka-
nia šířil své poplašné zprávy z Balkánu po
úmluvě s některými bursovními spekulanty.
Kania je prý člověk bohatý a na tolik po-
ctivý, že by nezneužil svého postavení k zišt-
ným účelům bursovním. Kania jest horlivý
maďarský vlastenec a přes to, že je úřadní-
kem společné vlády, pracuje výhradně na pro-
spěch Maďarů. Svou činností v literárním
bureau zahraničního ministerstva znemožnil
na dlouhá leta přátelské styky Rakousk
s jižními slovanskými státy, tedy znemožnil
to, čeho se Maďaři nejvíce obávali. Vítězství
srbské nad Turky povzneslo velice vědomí
národa srbského, který od let nešťastné vlá-
dy posledních Obrenovičů počínal již pochy-
bovati o svých politických schopnostech. Toto
vědomí vlastní síly, jež zakotvilo nyní v mysli
každého Srba, jest maďarským šovénům ve-
lice nebezpečné. Maďaři, jako Turci, vidí
vrchol svého státnického umění v pomaďařo-
vání Slováků a jižních Slovanů. Kdyby se
Kania
Kanya
Stürgkh
Kanie
jít Ka
Maďar
Srba
Turek
Slovák
RakouskoUhersko
Hradec
Ka
Balkán
27
article
Rakousko spřátelilo s královstvím srbským,
musíl by i v Chorvatsku zavládnouti novy
systém, poskytující tamějším Srbům a Chor-
vatům možnost svobodného národního rozvoje
a maďarská násilnická politika v Chorvatsku
byla by v koncích. Proto Maďaří od samého
počátku balkánské války vynakládali vše-
chno své umění na to, aby nedopustili
sblížení mezi Rakouskem a Srby v království
i v Chorvatsku. Bylo nutno přesvědčiti Srby,
že habsburská říše jest jich úhlavním nepří-
telem a tím znemožniti na léta sblížení mezi
ními.
Provéstí tento úkol vzal na sebe pan
Kania a splnil jej neslýchaně zručně. Napletl
tolik intrik, pustil do světa tolik pomluv
proti Slovanům, naladil oddaný sobě tisk v
Vídní, v Pešti i v cizíně na ton tak nepřá-
telský k Srbsku a Srbům, mařil tak zručně
každý pokus o sblížení srbsko-rakouské, po-
bouřil veřejné mínění proti Srbům, že dosáhl
svého cíle, otrávil poměr mezi Srbskem
Rakouskem, vnutil Srbům přesvědčení, že
Rakousko jest jich úhlavním nepřítelem a Ra-
kousko vehnal div ne do války se Srby.
Pro Maďary vykonal tím pan Kánia zá-
služný čin, ale se stanoviska říšského dopustil
se přímo politického zločinu. Maďarská poli-
tika, provozovaná panem Kaniem, nemíří jen
proti Slovanům, nýbrž i proti rakouským
Němcům, kteří jako obchodníci a velkoprů-
myslníci ztrácejí výhodné trhy v srbských
krajích. Tím stal se Kania nebezpečným pro
celý stát. Bohužel — dodává dopisovatel „Sl.
polsk.“ — maďarský vliv v ministerstvě vněj-
ších věcí jest tak mocný, že toto maďarské
nebezpečí tam bude trvati i dále a nebude
váhati uvésti habsburskou říši, kdykoli půjde
o její poměr k jihoslovanským státům, třebas
do formální katastrofy.
Srba
Kania
Slovan
Maďar
Kanie
Němec
Rakousko
Chorvatsko
Vídeň
Pešť
Srbsko
28
article
Terstští Němci s Vlachy proti Slovincům.
V Terstě a jeho území jsou vypsány nové
obecní a sněmovní volby. Až dosud terstští
Němci stavěli při volbách své vlastní sčítaní
kandidáty, ale tentokrát něm. klub v Terstě se
usnesl, že sám kandidovati nebude a doporučí
terstským německým voličům, jichž je prý na
1600, aby volili kandidáty liberálních Vlachů.
Usnesení své odůvodňuje německý klub tím.
že samostatní němečtí kandidáti by Vlachům
uškodili, ale Slovincům prospěli. Stále se
vzmáhající slovinský živel v Terstě jest prý
nebezpečný nejen Vlachům, nýbrž i něme-
ckým zájmům národním. Okolnosti,
jak se vyvinuly v poslední době na Balkáně
a na pomoří adriatickém, nutí prý Němce,
aby šli na pomoc Vlachům, stejně od Slovano
ohroženým, jako Němci. Toto rozhodnut
terstských Němců má býti pokynem také ví-
deňské vládě, aby slovanskému pochodu ke
břehům Adrie učinila rázně přítrž.
Vídeňáci se brání proti zřízení vlašské
fakulty ve Vídni; němečtí nacionálové pro-
hlásili, že Vlachům nepovolí vlašskou fakultu
ani v jiném městě; klerikální Němci v Ty-
rolsku odpírají Vlachům národní samosprávu
ale v Terstě půjdou Němci od nynějška se
svými nepřáteli Vlachy proti Slovanům, pro-
tože Němec proti Slovanovi spojí se třeba
s čertem.
Němec
Vlach
Adrie
Slovan
Balkán
Vídeň
vlašský fakulta
30
article
Srbská pomoc při dobývání Odrinu
Srbská pomoc při dobývání Odrinu
Ředitelstvo bulharských železnic uveřejňuje
úřadní zprávu o převozu srbského pomocného voj-
ska z Odrinu. Vojsko bylo převezeno na 98 vlacích.
jež měly dohromady 3284 vagonů. Převezeno 542