ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 123a7a30-8f54-11dd-8f48-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: person 108, place 38, work 2, org 5
1 masthead
Strana2
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
22. května 1913. číslo 138.
4 article
voji hospodářském. Účet musíme pak my v Ra- kousku zaplatiti. Jeho strana spatřuje zajištění míru a ochrany národů v mocenském postavení Popírá, že křesťanští sociálové hodlali zničití sněmovnu. Nejsou spokojeni s poměry v parla- mentním a veřejném životě, ale nechtějí veštvati obyvatelstvo do nových bojů, chtějí mír a klid k věcné prácí. Přejí si dělný ústřední parlament který má býti ušetřen třenie v korunních zemích Řečník přimlouvá se za vyřízení malého plánt finančního, přeje si, by podána byla předloha o místních drahách, dále předlohy o zvýšení kon- gruy, o zlepšení platů st. dělníků a vláda ener- gicky se postarala o definitivné vyřízení jednacího řádu. (Hlučný souhlas křesť. soc.) Posl. dr. Adler soudí, že dosavadní průběh de- baty netlumočil přiměřeně city širokých vrstev obyvatelstva. Nenalězaly se ještě nikdy v takovém stavu rozladění, rozmrzelosti, obav, ba zoufalství jako nyní. V době, kdy v ostatních zemích mo- hutně postupuje kapitalistický vývoj. lze u nás pozorovati stagnaci, jaké ještě nebylo Hrozná trpká bída vztahuje se na všechna od- větví v hospodářství a zasahuje až do jednotlivých rodin. Poukazoval na vzrůst nezaměstnanosti, na nesmírnou drahotu potravin, smutné poměry by- tové, k čemuž druží se ještě ta okolnost, že ti- síce vojáků je na nalich hranicích trpí zimou, částečně také hladem Ipatným ubytováním. Ať vláda koná svou povinnost a záložníky, těžce potrostané pro vo- jenské přečiny, nenechává na pospas bídě.
Posl doktor Adler
5 article
Takové poměry, jako hospodářství, jsou i v politíce. Politika ministerstva zahraničných věcí stará se o prestiž na venek a uvnitř se pro- vozuje politika zcela nepotěšlivá. Předseda mínl- sterstva zapomněl honosili se velikým triumf em vlády rakouské: Čechy a Němce, Poláky a Rusíny nemohla smíříti, ale Chorvaty a Srby smířila. Vý- jimečný stav v Bosně a Hercegovin beze všeho důvodu zníčil všecky dělnické organi- sace. Předsedovi ministerstva v Čechách a Halič nic nepodařilo se, a marně bude usilovati vnésti optimismus do parlamentu. Není otáz ky v Rakousku a v celé správě, kde by by- lo toto ministerstvo vykonalo nšc dobrého. Má nešťastnou ruku, v tom, co činí i v tom, co opomene. Byla-li kdy součin- nost vlády nutná, bylo to při vyrov nání v Čechách. Řečník nezneuznává obtíže národního vyrovnání, ale nemohlo-li ministerstvo nic prospěti, nesmělo přece ničím škoditi, a Ho- chenburgerův jazykový výnos čkodil vyrovnání, neboť je zasažením do soudeovské neodvislosti a byl poli- tlcky největší chybou. Řečník pojednával pak o útocích na dv. radu šl. Kaniu. Ministr hr. Berchtold vyhledal si právě okamžik, kdy každý ví, že nebezpečí války nepřišlo z venčí, nýbrž ze vnitra, že bylo fingované, aby Kaniu poclil. V kritické době parlamenty všech států pozvedly svého hlasu, jen rakouský parlamení byl vyloučen. Nejír ivolnější obstrukee nestála parlament tolik času a ne- škodila mu tolik, jako obstrukce, kte- rou provádí vláda. Napomenutí, abychomv rozpravě o situaci zahraniční vytkli si meze, rozu- měl by řečník, kdyby předseda ministerstva sám byl dal náležité vysvětlení. Mlčí-li, je parlament povinen mluviti. Předseda ministerstva nepromlu- vil ani slova ve svých vývodech o jednacím řádu a o tiskové reformě. Proti těmto oběma re- šormám provádí vláda systematicky sabotáž.
Němec Polák Rusín Chorvat Srba Kania Berchtold Čechy Boseň a Hercegovina Halič Rakousko
6 article
Pojednávaje o situaci zahrani ční, táza se řečník: Co chtělo Rakousko dosíci tak obrov- ským úsilím na venek? Že národové na Balkáně se osamostatnili, nemůže býti považováno za osobní urážku Rakouska. Níkde na světě není sí- dlo válečného nebezpečí, než v Ra- kousku. Že by Rusko mělo chuť stéru svého vlivu rozšířiti a státi se nám nepříjemným, popírali soc. demokraté méně než kdykoliv kdokoli jiný. Ne- zneuznává obtíže pro ministra zahraničních věcí, neboť máme politiku občanskou a vojen- skou, které spolu vedou válku. Z tohoto boje obou těchto politik, který nás opětně přivedl n pokraj války, vznikla též podstatně nejasnost našt politiky. Kdyby se bylo na počátku války, zejména dokud ještě sebepřeceňování jistých států balkán- ských nebylo tak veliké, řeklo: „Přejeme si, aby Albanie byla samostatná, o čemž jsme se Albanií dohodli, jinak se zařiďte jak chcete“, byl by dal balkánský svaz souhlas k tomuto návrhu Je velikým zadostiučiněním pro sociální demokraty, že v Srbsku uspořádali velikou působivou demon- straci proti štváčům do války a Rakouskem, jakož i proti štváčům do války s Bulharskem. Tvrdí-li se, že naše politika jest ovládána odporem proti Rusku, musí se na to odpověděti, že po vítězství Srbů a Bulharů se ruské nebezpečí zmen- šilo. Budou-li balkánští národové samostatní a sll- ní, budou proti Rusku silnější oporou než slabé Turecko. Nemáme proto žádného zájmu, aby balkánští národové dostali s navzájem do války a oslabili se. Co se týče našeho poměru k Italii, nemáme a rakouští Vlaši také žádný zájem, aby možnost rakouského obchodu v Jaderském moři byla obme- zena Italií, avšak toto nebezpečí nesmí býti pře- říše.
Srba Bulhar Vlach Rakousko Balkán Rusko Albánie Srbsko Bulharsko Turecko
7 article Dramatické umění.
Dramatické umění. Hermann Bahr: Princip. Veselohra o třech jednáních. Z němčiny přeložil B. Prusík. Poprvé na Vinohradech v úterý 20. května. Režisér A. Jii- kovský. Hra projevuje zalíbení v životním názoru ví- deňského maloměšťáka, jež chce mít předovším svůj svatý pokoj, má rád svět tak, jak jest, protože se jemu daří dobře, a zlobí se na všecko, co je ruší v jeho blahobytném klidu. Proto jsou mu pvšem všechny snahy po zdokonalení sociálníh řádu na výsost směšny a hra také snaží se ná- korně ukázati, jak uboze dopadají všechny takové „principy lidí, kterým nestačí jen spokojeně pro- vozovat svou živnost, pořádně se najíst, po oběd si zakouřit a zdřímnout, ob čas se napít a zažer- tovat s děvčaty, a hlavně v ničem se neuchylovat od zavedeného pořádku. Bahr postavil na jeviště dva typy takovýc spokojenců s životem. Jedním je zámožný strýček bývalý obchodník s vínem, jenž je nadbytečně také atheistou, a druhým mladá kuchařka, která hor- livě vaří, ráda tancuje, sentímentálně miluje, ale prakticky se vdává za sklepníka, který si najme hostinec. Proti těmto vyznavačům spokojené, ome zené prostřednosti, vykresleným zdůrazněnými rysy s opravdovou zálibou, postavil autor manželský párek vyznavačů jakéhosi imaginárního novokře- sťanství, zřejmé karrikatury snah po zušlechtění životat jsou abstinenti, muž přednáší horlivěv osvětných spoleích, nebije své děti a řídí se zá- sadou, působit jen láskou, snášelivostí a upřímnou pravdivostí. Jejich životní názor není v tom úmy- slně skreslením podání dosti jasný: autor spěchá spíše, aby ukázal jeho následky.
Hermann Bahr B Prusík Bahr
8 article
Počíná rozhovorem paní se strýčkem. Pan hájí zásady mužovy, strýček vykládá své spíš ome- zené než materialistické vyznání víry. Pak se ob- jevuje hned důsledek vychovávací methody na- prosté shovivavosti vůči dětem. Syn, gymnasijn student, přijede z města a oznamuje rodičům, že počíná studovat s jakýmsi zkušeným přítelem život a že se zasnoubil s kuchařkou, když poprvé za- padl do výletní tančírny. Otec rozhoduje se ne- bránit synovi v jeho citech, ale chce kuchařku na- vštivit a poznat. Dřív než padne opona, objevís také, že čtrnáctiletá dceruška se tajně zamiloval do zahradnického pomocníka, jejž otec přijmul bez pracovní knížky, stačilo mu, když mladík prohlásil, ceňováno. Italský vývoz na Balkán nezávisí na va- lonském přístavu. Je politickým zločinem přichá- zeti už nyní s italským bubákem. Úkolem naší poli- tiky musí býti jasná obchodní politika n Balkáně. Srbaké nebezpačí způsobil vlastně agrárníci. Nebudeme-li s největší onergií provozovati rozumnou a jasnou politiku ob- chodní, není vůbec žádné naděje na opětovný rozkvět naší výroby. Tuto politiku musíme všaí dělati sami, poněvadž od této vlády nelze nle očekávati. Apeluje na všechny strany bez rozdílu, aby neřídily se politikou těch, kteří připra- vují jen válku a mají zájem na vojenských obcho- dech a končil. My, sociální demokraté. nemáme pro tuto vládu než nejostřej- ší odaouzení její vnitřní i zabraniční politiky. (Hlučná pochvala a potlesk.)
Balkán
9 article
Posl. Pitacco protestoval proti poslovaňování Terstu a Přímoří, což je prý v odporu s cílem spolku a Italií. Litoval, že stát podporuje triali- stické snahy Jihoslovanů. Stanovisko vlády a stran k vlašské fakultě právnické není loyální a způso- bilé a nemůže zůstati bez účinku na národně citlivou duši italského národa a veřejné mínění italské. Vlaši nemohou míti dů věru k nynější vládě. (Pochvala u Vlachů.) Posl. Eugen Levický: Účelem rakousko-uherské politiky bylo, urovnati si cestu přes Mitrovici Solun do Malé Asie, přes Suezský průplav na dál- ný východ. Albansko není však žádným skvi- valentem za tento cíl; bude rejdištěm pro mezi- národní intriky, koncentručním bodem pro boj Rakouska a Italií a snad také ostatními mocnostmi. Příčinou nezdaru zahran. politiky jsou také zle- vy vnitřní politiky. Diplomatických úspěchů lze docíliti, když uvnítř panuje pořádek. M.-p. hr. Stürgkh neřekl včera ničeho o tom, čím vláda při- spěla k řešení česko-německé a polsko-rusínské otázky. Rusíni nežádají než rozřešení otá z ky menši nové a volební reformy. Musí uči- niti vládu zodpovědnou, nedojde-lí v novém halič- ském sněmu k řešení volební ceformy. (Souhlas Rusínů.) Ve státě nebude pořádku, doku všichni národové nedosáhnou své sa- mostatnosti. On a jeho strana budou hlasovati proti zatímnému rozpočtu. (Hlučná pochvala Ru- sínů.) Jednání přerušeno a pokračovalo se v rozpravě o pilném návrhu dra. Tobolk y na úpravu aktivitních přídavků státních úřad- níků.
Posl Jihoslovan Vlach Eugen Stürgkh Rusín Terst Rakousko
10 article
Posl. Ravníhar považuje za nutno, aby výška aktivitních přídavků byla uvedena v souhlas příbytečným vojenských osob. Nebude-li zrušeno junktim mezi služební pragmatikou a finančním plánem, musí se vláda odhodlat a dát úřadníkům drahotní přídavek, a to od 1. července 1912. (Po- chvala.) Řečník navehl konec debaty, což schvá- leno. Hlavní řečník posl. Neunteufel (contra) prohlá- sil, že je srozuměn s předloženým návrhem. Hlaví řečník pro, posl. Čech, vzdává se slova. Navrhovatel dr. Tobolka zabýval se ve svém doslovu prohlášením vlády, které musí vytknouti nedostatek dobré vůle. Na konec prosil, by schválena byla pilnost jeho návrhu. (Pochvala.) Při hlasování příznává se Tobolkovu ná- vrhu pilnost a on sám přikazuje se po návrhu posl. Sedláka státně-zřízeneckému výboru Dotaz k předsedovi. Posl. Ant. Němec stěžoval si na konfiskač- ní praxi v Čechách. V poslední době jeví se snaha donucovati zodpovědné redaktory k výpově- di a dějí se také pokusy učiniti illusorním snahy poslanců, aby immunisováním bylo aspoň zmírněno chikanování novin, proti čemuž musí protestovat co nejostřeji. Tázal se předsedy, je-li ochoten učl- niti nutné opatření, aby odmitnut byl tento záludný atentát na immunitu poslanecké sněmovně poda- ných dotazů. (Pochvala soc. dem.) Místopředseda dr. Conci odpověděl, že obsal dofazů sdělí ministru spravedlnosti. Konec schůze ve 145. hod.: příští schůze pátek dopoledne s dnešním pořádkem.
Posl doktor Tobolka Tobolkův Sedlák Němec Conec Čechy Neunteufel
11 article Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů. Z Vídně, 21. května. (K. k.y Rozpočtový výbor rokoval dál o ústřední účetní závěree za r. 1911. Posl. Choc vytýkal jako protiústavnost, že nejvyšší účtárna je podřízena pouze císaři. Musí býti postavena na půdu zákona. Účetní závěrka je vlastně jen porovnáním skutečných výdajů s číslicemi rozpočtu. Ústřední účetní závěrka sama buď spojena s vysvětlivkami, aby usnadněn byl přehled. Rozpočet má býti sestaven v prvníc měsících předchozího roku zároveň s účetní zá- věrkou za minulý rok. Obě musí býti podány v čas poslanecké sněmovně. Řečník stěžoval si, že svob. p. Gautsch byl dán na odpočinek se zvýšenou pensí. Tázal se, jaké práce vykonávají t. zv. agrární zpravodajové v Římě, Mnichově,
Posl Choc Gautsch Vídeň Řím Mnichov poslanecký sněmovna
12 article
že na jeho přednášce došel k poznání pravého určení života a „potkal Boha Druhý akt, v kuchyni hraběnky, oddané dobro- činným snahám, je uveden odbornou působností mladé kuchařky, pekoucí bábovku, vzpomínající se zálibou na taneční večírek s mladým studentem a rozmlouvající se svým ženichem, sklepníkem, jal si zařídí společně hostinec. Doktor apoštol přichází se svojí paní, a vyvrcholením večera je scéna, níž doktor hledí kuchařce vyložit, že se na její „zasnoubení“ se svým synem dívá zcela vážně nehodlá mu bránit. Akt končí příchodem hraběnky tonoucí v nadšení, že slavný apoštol nového života zavítal do jejího domu. V třetím aktu objeví se, že mladá dcerušk prchla v noci se zahradníkem, a že student pokro- čil ve svém zkoumání života: zamiloval se do bo- sonché tanečnice. Rodiče nejsou o osud své dce- rušky nikterak znepokojeni. Děj je vyplněn jer podružnými žerty, jak manželé tají před sebou na- vzájem útěk dcery a jak kuchařka přijde jim před- stavit svého ženicha, sklepníka. Na konec vrac se Petr, a rodiče, neptajíce se po dceři, mají ra- dost hlavně z jeho návratu. On sám oznamuje jim že romantické děvčátko jej donutilo uprchnout, že je však odvezl jen do blízké myslivny a vrátilse oznámit to rodičům. Doktor nezoufá nad nezdarem své vychovavací methody a těší se tím, že za 20.000 let budou lidé tak pokročili, aby dovedl žít podle jeho názorů.
Petr
13 article
Figury strýčka a kuchařky jsou, ač přehnány realistické, oba manželé i hraběnka karikatury, sy student je figurka živá, ale mladá dívka, zahrad- ník a sklepník i jakási organisovaná služka podán jen zcela povrchně. Tendence hry, výsměch schvál- ně skresleným osvětným snahám a záliba ve spoko- jené prostřednosti omezených lidí působí trapně Od autora „Koncertu“, „Pavouka“ a „Zuzanky bylo možno očekávati víc než zručně udělanou veselou hru zřejmě licholící vkusu publika zcel určitého druhu. Scenická úprava hry na Vinohradském jevišti byla pořízena vkusně a hrálo se hladce, ač ně- mečtí herci dovedou asi sehráti své role spíšev intencích autora. Živě a přirozeně sehrál p. Tesai mladého studentat scény, v nichž se zpovídá matce, distinguovaně a srdečně hrané paní Přáko vou, působíly opravdu míle. Berlíně a Bruselu? Ohražoval se proti tomu, aby disposiční fond vůbec se nesúčtovával. Pojedná“ vaje konečně o konfiskační praxi, stěžoval si do chikan, jimž jsou vydány české schůze v šancs strany vládních orgánů. Promluvil ještě posl. dr. Kolischer, načei schůze skončena. Příští bude v úterý 27. t. m
Zuzanka Přáko vá doktor Kolischer Berlín Brusel
14 article Sociálně-politický výbor
Sociálně-politický výbor pokračoval v rozpravě o úpravě pracovn doby živnostenských pomocných děl níků. Odb. přednosta šl. Mataja prohlásil, že ho- spodářský význam všeobecné redukce pracovní doby, učiněné pro průmysl a živnosti, nesmí být podeeňován. Údaj, že více než polovina podniko pracuje skutečně již méně, než 11 hodin, je siee správným pro tovární živnosti; pokud jde o mno- hem četnější malé podniky, řemeslo a maloobchod- nepodává uvedená statistika žádného vysvětlení. žádný stát nepokusil se dosud zavésti všeobecnou redukci, jak jest nyní navržena bez diferencováni a i sociálně-politicky nejpokročilejší zákony ciziny postupovaly při stanovení maximální pracovní doby s největší opatrností. Nynější doba není vhodna, aby byl upraven problém zkrácení pra- covní doby. Z legislativně-technických důvodů je třeba vyčkati výsledků mezinárodní bernské kon- ference. Posl. Wohlmaver navrhl, aby vláda byla vyzvána konati šetření, jaký vliv a účinky by vykonávalo další zkrácení pracovní doby v živ- nostenských a továrních pódnicích na zemědělství a na stěhování z venkova, dále aby výsledky svého šetření a data statistická, nashromážděná v této příčině, oznámila poslanecké sněmovně. Dále navrhl, aby vláda byla vyzvána k účasti na mezinárodní konferenci v Bernu letos na pod- zim a použila výsledků těchto jednání při zá- konné úpravě pracovních poměrů. Konečné podal návrh, kterým se vláda vyzývá, aby výboru před- ložila sociálně-politický program, jimž také oboru stávkovém, mzdovém a pracovní doby by učiněn byl pořádek přesnými předpisy zákonnou cestou. Příští schůze bude v úterý.
Posl Bern
15 article Výbor justiční
Výbor justiční pokračoval v rokování o zbývajících bodech řádu advokátního. Poslanci dr. Renner a dr. Liebermann doporučovali, aby bylo ponecháno usnesení, snižující praxi advokátní na šest roků. Posl. dr. Koerner vyslovuje se rozhodně pro ponechání nynější doby praxe. Nehledě ke konci- pientům, kteří přirozeně mají zájem, aby co možno brzy se stali samostatnými, nebyla na žádné straně projevena potřeba po změně. Z taktických důvodů mohlo by se spíše doporučovati prodloužení praxe. protože látka, kterou musí advokát ovládati, roste od roku. Nejde však také jen o zájem stavu, nýbrž o zájem všeobecný, protože kdyby počet advokátů se stával příliš velikým, nenastalo by zlacinění právní ochrany, nýbrž zdražení. Je pochopitelno. že advokát, k němuž se nedostaví v dostatečném počtu klienti sami usiluje, aby si prácí opatřil. Je nutno při této otázce říditi se tendenčí, která ovlá- dá celou reformu a nepodnikati převratných změn nýbrž jen zlepšení v podrobnostech. Při hlasování bylo 7 hlasy proti 6 obnovene ustanovení vládní předlohy, dle které má zůstati při sedmileté praxi k dosažení advokatury. Pak byla opětně zahájena debata o připuštění advokátů k soudům živnostenským. Posl. Witt prohlašuje, že na základě usnesen komise odborových organisací v Praze doporučuje připuštění advokátů ve všech právních záležito- stech, týkajících se předmětů v ceně přes 50 kor Zkušenost ukázala, že podnikatefé dovedou opatřit si odbornou poradu u právnicky vzdělaných osol kdežto zaměstnanec postrádá podpory rovnocen- ných sil.
doktor Renner Liebermann Posl Koerner Witt Praha
16 article
Posl. ryt. Mühlwerth doporučuje, aby ad- vokáti byli bez všelikéh omezení připuštěni jak zástupcové k soudům živnostenským Netřeba se obávati, že advokáti budou prota- hovati řízení. To dokázala zkušenost, která byla učiněna s civilním řádem soudním. Bude-li Hízení zdraženo účastí advokátů, nedá se proti tomu ni- čeho namítati, poněvadž nelze nahlédnouti, pro právě záležitosti, přikázané živnostenským sou- dům, mají býti vyřizovány obzvlášť levně. Posl. dr. Neumann přimlouvá se za připu- štění advokátů k soudům živnostenským, poněvadi už dnes zaměstnavatelé používají před soudy živ- nostenskými rad advokátů, při čemž ovšem musí voliti okliky, které neodpovídají důstojnosti advo- kátů, jako jest výměna poznámek, které čelí proti zásadě ústnosti řízení. Ba vyskytují se také případy že advokáti jsou přítomni mezi posluchači a musí svým klientům našeptávati rady. A jest tedy prá- vě v zájmu zřízenců, aby bylo dovoleno advokátům zastupovati u soudu živnostenského, Příští schůze v úterý dne 27. t. m. Ve výboru legitimačním byla debata o protestované volbě posl. Mühlwertha opětně odročena, protože jest nutno nahlédnouti do volebních spisů. Posl. Filipínský navrhuje pak schválení volby posl. dra. Lva Wintera a zamítnutí protestu. Byi však přijat návrh posl. Exnera, aby byla zpráve odložena až do úplného vyšetření případů v proto- kolu uvedených. Předseda na konec schůze připo- míná, že scházejí ještě zprávy o 21 volbách. Výbor projevil souhlas s jeho návrhem, by zpravodajov byli vyzvání předložiti zprávy do 14 dní.
Posl doktor Neumann Winter Exner živnostenský Netřeba
17 title
Politický přehled.
18 article Země české.
Země české. Hlasy listů o řečí posl. dra. Kramáře. O veliké řeči posl. dra. Kramáře, prone sené v první den rozpočtové debaty, rozepi- sují se všechný pražské listy obšírně a vše- chny české listy, až na nepatrnou, na váhu sotva padající výjimku, sympa ticky, oceňujíce ji jako výkon a projev všečeského smýšlení situaci a to nejen zahraniční. V nejednom českém posudku vyskytuje se se zvláštním důrazem poukaz k tomu, že dr. Kramář mluvil pro rozhodně oposiční sta- novisko poslanců agrárních zejména v příčině česko-německého vyrovnání a praví-li to ze- jména orgán české strany agrární, s jistým zá- věrem, jejž sám nevyslovuje, ale dává vyslo- viti zpravodajům „Nár. Politiky“ a „Času“ budiž nikoli těmto, ale „Venkovu“ namítnuto, aby se správně rozeznávalo mezi meritem agrární resoluce a mezi briskní a vybraně urážlivou formou, jakou vymáháno — budiž použito toho slova — její schválení v národní straně svobodomyslné. O meritu vyslovili jsme v nedělním svém článku náležitou a věcnou kritiku, a tonikoli, jak doufáme, bez- výsledně, neboť podle zpráv ze dne vče- rejšího doznalo zásadně a veskrze oposiční stanovisku „bloku“, aneb aspoň jeho agrár- ního vedení velmi podstatné opravy. Oposiční prohlášení o bezpodmínečném odmít- nutí finančního plánu, jak je agrární informá- toři hlásati dávali, zejména telefonem „Nár. Politiky“ a „Českého Slova“, včera opatřeno velmi významnou klausulí, a síce tou, že po- slanci agrární zahájí proti finančnímu plánu nejrozhodnější oposici jenom v tom případě kdyby měl býti uskutečněn be údělů z emí m. To zní podstatně jinak než
Kramář blok
19 article
prvotní formule agrární oposice, hlásaná aplausem výše označených vykladačů, a se kterou se česká oposice, agrárníky vedená. skutečně octla v „jedné řadě s Němci“. S tímto upozorněním předkládáme naše- mu čtenářstvu některé posudky o řeči dra. Kramáře, z nichž vysvítá, že skutečně byla synthesí českého názoru o si- tuaci „Venkov“ píše- „Poslanec dr. Kramář mluvil tak, jak ani ji. nak za dnešních poměrů český člo věk mluviti nemohl — oposičně. Mluvil a v- spěchem za velké pozornosti sněmovny, dopro- vázen souhlasem českých a jihoslo- vanských poslanců. Zvláště když pronášei svá otevřená slova o česko-německém vyrovnán a sypal řeřavé uhlí na hlavy Němců, ministra Hochenburgera a — vlády Stürgkhovy vůbec, tu způsobem jistě nejpádnějším odůvodnil i rozhodné oposiční stanovisko našich poslanců agrárních, jak je zaujali a ohlásilí ve čtvrtek minulý týden. Z své vývody byl odměněn dr. Kramáh přímo ostentativními gratulacemi,a v prvé řadě to byli našl poslanci ag- rární, kteří svým blahopřáním proje- vili dru. Kramářovi svůj povděk za jeho dnešn řeč.
Němec doktor Kramář Hochenburger Stürgkhův Kramáh
20 article
„Union“, pojednavši o zahraničním ob- sahu řeči, pokračuje takto: „V oddílu, věnovaném vnitřní politice, uká- zalo se, že diverse, vzniklá v posledních dnech mezi Mladočechy a agrárníky, až dosud společně postupujícími, musí býti spíše osobní než formálni povahy, než věcné, neboť dr. Kramář nemluvil na- prosto tak, jakoby byl bezvýhradným přívržencem vlády, naopak slyšeli jsme od něho, že přikládá vládě vinu na zmaru česko-německého vyrovnání. poněvadž justiční ministr kabinetu mír boží, oběma stranami dochovávaný, svými výnosy zmařil. (Kdy mluvil dr. Kramář jinak a kdy jako bezvýhradný přívrženec vlády? Red.). Vývody dra. Kramáře o jazykové otázce jako vždycky nemile dojaly n německé straně, poněvadž p. dr. Kindermann prav- du právě tak špatně snáší jako p. dr. Schreiner Ex. a H. Iro. Za živých výkřiků skončil dr. Kramát svou řeč, přijatou s velkou pochvalou . . . Meni poslanci, kteří předsedovi „Českého klubu“ blaho- přáli, možno bylo pozorovati téměř všechn y sále přítomné české agrárníky, důkaz že jim řečník mluvil ze svěžího oposičního srdce.
Kramář doktor Kindermann Schreiner Kramát Meni
21 article
„Národní Politika“, „Druhou sensaci zažili hlavně čeští poslan při řeči dra. Kramáře, zejména když mluvil o poli- tice vnitřní. Budiž hned vytčeno, že mluvi dnes tak, že souhlasiti s ním musí největší oposičník a každý osobní i po- litický odpůrce. To, co dr. Kramář o cho- vání se vlády, zejména dra. Hochenburgera, v če- sko-německém vyrovnání přednesl, bylo těžkou obžalobou vládního systému, zároveň však také protestem (l) proti všem námitkám, jimiž týž dr. Kramář zahrnul poslední usnesení klubu agrárního. Tu mluvil dr. Kramář přímo proti sobě (?1) a tu byl také nejtemperamentnějším, dodávaje slovu svému důrazu údery na lavíci a neohroženým vy- stupováním jak proti vládní lavici, tak i prot Němcům. Dr. Kramář obracel se zde proti štvá- čům, kteří ohrozili a zmařili česko-německé vy- rovnání. V největším afektu volal, hroze na vládní lavici, že zůstalo vyhraženo ministru J. V. dru. Ho- chenburgerovi rozbíti česko-německé vyrovnání. kterýžto útok na prospěch německého slanovisk podniknut byl způsobem, jenž nedá se omluviti.
doktor Kramář Němec
22 article
Mezi Němci nastal hluk a lomoz a ministr hrabě Stürgkh, bar. Heinold, bar. Forster, dr. Trnka Zenker, kteří přes hodinu naslouchali napiatě vý- kladům Kramářovým o zahraniční politice, roz- prchli se náhle, jako když do vrabců střelí. Byl jim nepříjemno slyšeti, když dr. Kramář současn v stejném rozechvění dovozoval, jak že musili zástupcové čeští pozbýti důvěry v nestrannost vlády v otázce česko-německého vyrovnání. Češt posluchači neměli ani slůvka námitky proti dnešn řeči dra. Kramáře, naopak přivítali ji s nemalým uspokojením, a oposiční agrárníci byli první, kteř k vývodům jeho mu blahopřáli. Za to Němci přím zuříli. Dr. Hochenburger při řečí Kramářově v za- sedací síni přítomen nebyl. Výtka „Národní Politiky“, že dr. Kramáh v posledních delegacích neměl nic proti tomu kdyby Albanie připadla Italii, jest naprost lichá a její autor octl by se ve velikých ne- snázích, kdyby ji měl dokumentárně doložit — podle autoritativního prohlášení dr. Kra- mář v delegacích nic takového nepronesl Rovněž exkurse „Národní Politiky“ o do- mnělé nedůslednosti dra. Kramáře v příčině posledního usnesení klubu agrárního, zakláda se na — omylu, přímo do očí bijícím. Inter- pelace agrárníků chtěla vědět na hrabět Stürgkhovi, co vláda pro zemské finance udělá, kdežto v řeči dra. Kramáře pověděn bylo s velkou rozhodností, že se vláda nesm dát zastrašit od Němců, že nesmí platit even tuální finanční přispění zemi nějakými národ nostními ústupky Němcům, a že je naprosto nepřípustno, aby vláda splnila německé na- děje na jednostranný oktroy. A to po našem názoru jest naprosto něco jíného, než agrárn resoluce.
Němec Stürgkh Heinold Forster doktor Trnka Zenker Kramářův Kramář Hochenburger Kramáh Albánie Italia
23 article
„Právo Lidu“ má proti řeči dra Kramáře, jejíž přednosti uznává, jisté ná- mitky, jež uvádíme, poněvadž list dovo- lává se výslovně při tom své loyálnosti „vzhledem k důsledkům a vážn - sti, s jakou se strany německéh tisku jsou vývody dra. Kramář posuzovány. Uznávajíc, že řečník položil si cílem věcnou kriliku říše, že přesně posoudil politickou situaeí a na rozdíl od nekritického radika lismu nedal se svésti nijak rozkladnou taktikou jeho a že cíle tohoto dosáhl plnou mě rou v první části své řeči, vytýká „P. L.“ dru Kramářovi, že příliš podléhá svému temperamentu dávaje se svésti každým výkřikem a že prý se tim dal svésti k — — diskusi o českoněmeckých po- měrech, za které narazily pak protivy takovou silou, že vyvrcholení účinku řečí Kramářovy byl značně zastřeno.
Kramář P L Kramářův
24 article
Těžko pochopiti tyto námitky sociálně- demokratického orgánu, ještě tíže lze s nimi souhlasiti, přes všechnu jich loyálnost, nebo nic nebylo za nynějších poměrů v Čechách tal na místě, jako Kramářova řečnická apostroí Němců, k níž došlo po výkřiku dra. Rollera neboť účinkovala jako blesk, který do české- ho ovzduší přivedl trochu čistého ozonu, jalk vidět na rozpacích „Bohemie“, která proti la- pidárním ranám slov Kramářových nemá jin obrany než výkřík, že Kramářova obžalob proti Němcům jest „veskrze nepoctivá“, což není argument, ale invektiva, kterou nese- siluje ani její rozvedení, nákoli však zdůvod- nění v „N. Fr. Pr.“, že vyrovnání uvázlov písku po návratu dra. Kramáře z Krimu. Při- vezl snad dr. Kramář z Krimu německé odmit- nutí českého junctim úpravy jazyků při stát- ních úřadech s německým požadavkem nové- ho zemského zřízení?! „Neue Fr. Presse“ ostatně nemluví pravdu, že dr. Kramář pro- hlásil naprostou lhostejnost Čechů k zemské- mu bankrotu, neboť řeč jeho jest projevem opaku, ale „Neue Fr. Presse“ má pravdu, že
Kramářův Němec Roller Kramář Krim Neue doktor Čecho Čechy Francie Francie . Presse Bohemia
25 article
odpírá každou nacionální koncesi k „zachrá- nění Čech před ruinou“. Jest úžasno, že „N. Fr. Presse“ se tváří, jako kdyby až do řeči Kramářovy bylo bývalo o tom pochybnosti. a právě proto jest důležito, že to dr. Kramář prohlásil s takovým důrazem, s takovým sou- hlasem svých českých posluchačů a svědků bez výhrady stran a s tak skvělou kvitancí všeho českého tisku až po výjimku oněch listů, jichž patroni nemohou zapříti svou zsi- nalou zášt proti osobě Kramářově ani v oka- mžiku, když podle stvrzení všech vážných or- gánů veřejného mínění mluví za celý národ. Němci takto poučení o bezúčelnosti svého „vítězství“ nad posledním grošem v zemských pokladnách, vidí, že dopouští se svého zločinu zemězrady zbůhdarma, a to říci jim před tváří všech ostatních národů a zemí slovem co nej- přesvědčivějším, jest povinnost i zásluha! Do- vrší-li jej, bude jim řeč dra. Kramáře ze dne 20. května 1913 ještě velmi často připomínána za okolností, za jakých budou činu svého ještě hořce litovati.
Kramářův Kramář Němec Čechy
26 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Kania de Kanya. Hr. Stürgkh domohl se v poslanecké sně- movně, čeho se nedomohl snad žádný z jeho předchůdců. Když dočetl dle Berchtoldov návrhu svou obranu pana Kanie de Ka- nya, celá, neobyčejně četně navštívená po- slanecká sněmovna svorně — mlčela. Jen je- diný polský lidovec nesměle zatleskal, ale po- znav okamžitě, že neprozřetelně porušil po- svátné ticho, rychle zmizel ze sněmovny. Pan Kania de Kanya je nyní hrdinou dne a nebude od místa uvésti o jeho činnosti několik zpráv dle vídeňského dopisu „Slowa polského“. Informátor lvovského listu odporuje tvrze- ní, obsaženému v Hummrově dotazu, že Ka- nia šířil své poplašné zprávy z Balkánu po úmluvě s některými bursovními spekulanty. Kania je prý člověk bohatý a na tolik po- ctivý, že by nezneužil svého postavení k zišt- ným účelům bursovním. Kania jest horlivý maďarský vlastenec a přes to, že je úřadní- kem společné vlády, pracuje výhradně na pro- spěch Maďarů. Svou činností v literárním bureau zahraničního ministerstva znemožnil na dlouhá leta přátelské styky Rakousk s jižními slovanskými státy, tedy znemožnil to, čeho se Maďaři nejvíce obávali. Vítězství srbské nad Turky povzneslo velice vědomí národa srbského, který od let nešťastné vlá- dy posledních Obrenovičů počínal již pochy- bovati o svých politických schopnostech. Toto vědomí vlastní síly, jež zakotvilo nyní v mysli každého Srba, jest maďarským šovénům ve- lice nebezpečné. Maďaři, jako Turci, vidí vrchol svého státnického umění v pomaďařo- vání Slováků a jižních Slovanů. Kdyby se
Kania Kanya Stürgkh Kanie jít Ka Maďar Srba Turek Slovák RakouskoUhersko Hradec Ka Balkán
27 article
Rakousko spřátelilo s královstvím srbským, musíl by i v Chorvatsku zavládnouti novy systém, poskytující tamějším Srbům a Chor- vatům možnost svobodného národního rozvoje a maďarská násilnická politika v Chorvatsku byla by v koncích. Proto Maďaří od samého počátku balkánské války vynakládali vše- chno své umění na to, aby nedopustili sblížení mezi Rakouskem a Srby v království i v Chorvatsku. Bylo nutno přesvědčiti Srby, že habsburská říše jest jich úhlavním nepří- telem a tím znemožniti na léta sblížení mezi ními. Provéstí tento úkol vzal na sebe pan Kania a splnil jej neslýchaně zručně. Napletl tolik intrik, pustil do světa tolik pomluv proti Slovanům, naladil oddaný sobě tisk v Vídní, v Pešti i v cizíně na ton tak nepřá- telský k Srbsku a Srbům, mařil tak zručně každý pokus o sblížení srbsko-rakouské, po- bouřil veřejné mínění proti Srbům, že dosáhl svého cíle, otrávil poměr mezi Srbskem Rakouskem, vnutil Srbům přesvědčení, že Rakousko jest jich úhlavním nepřítelem a Ra- kousko vehnal div ne do války se Srby. Pro Maďary vykonal tím pan Kánia zá- služný čin, ale se stanoviska říšského dopustil se přímo politického zločinu. Maďarská poli- tika, provozovaná panem Kaniem, nemíří jen proti Slovanům, nýbrž i proti rakouským Němcům, kteří jako obchodníci a velkoprů- myslníci ztrácejí výhodné trhy v srbských krajích. Tím stal se Kania nebezpečným pro celý stát. Bohužel — dodává dopisovatel „Sl. polsk.“ — maďarský vliv v ministerstvě vněj- ších věcí jest tak mocný, že toto maďarské nebezpečí tam bude trvati i dále a nebude váhati uvésti habsburskou říši, kdykoli půjde o její poměr k jihoslovanským státům, třebas do formální katastrofy.
Srba Kania Slovan Maďar Kanie Němec Rakousko Chorvatsko Vídeň Pešť Srbsko
28 article
Terstští Němci s Vlachy proti Slovincům. V Terstě a jeho území jsou vypsány nové obecní a sněmovní volby. Až dosud terstští Němci stavěli při volbách své vlastní sčítaní kandidáty, ale tentokrát něm. klub v Terstě se usnesl, že sám kandidovati nebude a doporučí terstským německým voličům, jichž je prý na 1600, aby volili kandidáty liberálních Vlachů. Usnesení své odůvodňuje německý klub tím. že samostatní němečtí kandidáti by Vlachům uškodili, ale Slovincům prospěli. Stále se vzmáhající slovinský živel v Terstě jest prý nebezpečný nejen Vlachům, nýbrž i něme- ckým zájmům národním. Okolnosti, jak se vyvinuly v poslední době na Balkáně a na pomoří adriatickém, nutí prý Němce, aby šli na pomoc Vlachům, stejně od Slovano ohroženým, jako Němci. Toto rozhodnut terstských Němců má býti pokynem také ví- deňské vládě, aby slovanskému pochodu ke břehům Adrie učinila rázně přítrž. Vídeňáci se brání proti zřízení vlašské fakulty ve Vídni; němečtí nacionálové pro- hlásili, že Vlachům nepovolí vlašskou fakultu ani v jiném městě; klerikální Němci v Ty- rolsku odpírají Vlachům národní samosprávu ale v Terstě půjdou Němci od nynějška se svými nepřáteli Vlachy proti Slovanům, pro- tože Němec proti Slovanovi spojí se třeba s čertem.
Němec Vlach Adrie Slovan Balkán Vídeň vlašský fakulta
29 title
Za hranicemi.
30 article Srbská pomoc při dobývání Odrinu
Srbská pomoc při dobývání Odrinu Ředitelstvo bulharských železnic uveřejňuje úřadní zprávu o převozu srbského pomocného voj- ska z Odrinu. Vojsko bylo převezeno na 98 vlacích. jež měly dohromady 3284 vagonů. Převezeno 542