1
article
nér, že z ojedinělého případu nesmí se usuzo-
vati, že vypukne anarchie; na ulicích jsou prý
však ozestaveny ozbrojené hlídky.
Vrah m.-p. Petkova.
Ze Sofije, 2. dubna. (K. k.) Rusofilský
„Den“ uveřejňuje ve svém dnešním čísle dopis
bulharského studujícího v Záhřebu, z něhož jest
zřejmo, že vrah Petkova byl nebezpečným
podvodníkem, jenž vydával se v několika ameri-
ckých a evropských městech, opatřen jsa padě-
lanými průvodními listy, za ruského prince
Nikolaje Alexandroviče Petrova
a jenž několikráte musii prchnouti stíhán jsa
policií. Petrov vydával se za hrdinu ruské
revoluce a jeho dobrodružné lži nalezly v Ame-
rice víry. V několika listech byla uveřejněna
jeho podobizna jako ruského prince. Pisatel zmí-
něného dopisu zaslal redakci „Dne“ četré do-
klady a listy z korespondence Petrova se soci-
olistickými spolky v Novém Yorku, Chicagu, Pa-
říži, Berlíně, Vídni, Pešti, Petrohradě a Rěce.
Listiny tyto budou odevzdány policii.
Petkův
Alexandrovič
Záhřeb
Petrov
Nový York
Chicago
Berlín
Vídeň
Pešť
Petrohrad
2
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Práškův orgán přinesl v dnešním svém
čísle výpad proti našemu referátu o posledních
dnech a chvílích zesnulého dra. Ed. Grěgra,
vyplněných rozechvěním nad pohanou, způsobe-
nou mu na sněmu zemském řečí posl. Žďárského.
Zpráva naše, jakž přirozeno, co nejautentičtější,
konstatuje, že přes zadostučinění, jež si zjednal
dr. Ed. Grégr svou replikou, sněmovní událost
hnětla jej tak vysokou měrou, že rozrušení
z toho vzniklé skutečně bylo bezprostřední při-
činou náhlého jeho skonu. V těžké chvília
zármutku nad tragickým úmrtím patriarchy naší
strany i národa zdržujeme se bližšího ozna-
čení pro způsob dnešního výpadu agrárního
denníku, ale ujišťujeme co nejvážněji, že
všechny podrobnosti uvedené v listě našem
o posledních dnech zesnulého a jeho útrapách,
způsobených mu narčením v známé rozpočtové
řeči Žďárského jsou do poslední písmeny prav-
divy a doloženy svědectvím členů
rodiny a okolí dra. Ed. Grégra. Ostatně
i jiné listy přinesly zprávy stejně znějící, ve-
řejné mínění pražské i vídeňské, i ono, jež ne-
mohlo míti ještě povědomost a předsmrtných
tesklivých výrocích nebohého kmeta, srovnává
se v tom, že agrární útok na jeho čest vinen
náhlou smrtí dra. Ed. Grégra. Včerejší »Bohe-
mia« o tom píše:
»Jeho nástupce v úřadu agrárník Žďárský učinil
různá obvinění proti dru. Grégrovi, následkem toho
došlo k bouřlivým scénám mezi syny Grégrovými
a posl. Žďárským v kuloáru sněmovním a k řeči
samého Grégra dne 23 března, ve kteréž obvinění
ta rozhodně odmítl. Byla to jeho poslední řeč, byla
však pronesena s takovou silou a takovým vzle-
tem, jak by se to nebylo od osmdesátníka očeká-
valo. Rozčilení poslední doby nezůstala zajisté beze
vlivu na zdravotní stav Grégrův. Na druhý den
své poslední řeči odebral se Ed. Grégr do Čtyřkol.
Práškův
Žďárský
Ed
Grégr
Grégrův
Čtyřkoly
3
article
Tam trávíval od té doby, co přede dvéma léty pře-
stál těžký zánět plic, největší část roku. Od udá-
losti na zemském sněmu bylo na něm pozo-
rovati veliké rozechvění, poslední
dvě noci ani nespal. Několikráte prohlásil,
že zdá se mu, že posl. Žďárskému nedosti ostře
odpověděl . ..«
»Čech« (2. dubna) zaznamenal:
»Poslední dobou byl stařičký, 80letý politik příliš
rozrušen výtkami, které mu ve sněmu král. če-
ského učinili poslanci strany agrární. Náhlé úmrtí
jeho budí proto veliké vzrušení.«
»Berliner Tagblatt« (2. dubna):
»Smrt jeho měla tragickou předehru. V posled-
ním zasedání sněmovním nařkl jej vůdce českých
agrárníků Zdiarský nepřímo z úplatnosti, bolest
nad touto urážkou kmet nebyl s to
překonati.«
»Neue Fr. Presse« (2. dubna):
»Není pochyby, že osobní útoky, které na něho
byly podniknuty, urychlily svým dílem
jeho smrt.«
»Čas« (3. dubna):
»Přátelé nečekali té smrti, ale kdo nejvíc asi
jsou zdrceni smrtí Eduarda Grégra, jsou nepřátelé,
strana agrární. Je těžko dokázati příčinnou sou-
vislost mezi útokem pana Žďárského a smrti
Grégrovou, je však stejně těžko ji popírati. Obě
události následovaly rychle za sebou, a »pobou-
řené nervy« u starce osmdesátiletého jsou více než
pochopitelny.«
Stejně vyslovuje se ještě nepřehledná řada
veř. listů.
— Resignace posl. Jos. Žďárského. Podle
dnešního »Venkova« zaslal zem. posl. J. Žďár-
ský výkonnému výboru své strany přípis se sdě-
lením, »že skládá mandát členství zem. výboru
král. českého do rukou české strany agrární
zpět.« — Posl. Prášek, ač má tyže příčiny k re-
signaci, je stále ještě předsedou českého odboru
zemědělské rady.
Čo
Neue
Grégr
Žďárský
Grégrův
Posl
Prášek
Francie . Presse
Žďár
český odbor zemědělský rada
4
article
— Z Národní rady české. Dnes ve středu v 5.
hod. odpoledne koná se schůze praesidiální komise
Národní rady české.
— Arcivévoda Karel František Josef dnes ráno
přijel z Vídně do Prahy
— Říšský sjezd advokátních a notářských úřad-
níků ve Vídni konán byl dne 31. března 1. dubna
ve Vídni a měl zvláště za účel založení »Reichs-
verbandu« advokátního a notářského úřadnictva.
S tím arciť souhlasili by Němci, a kam by celá věc
vedla, vidno již z toho, že zali žen má býti časopis
(ovšem že německý), který by vycházel ve Vídni,
kde by také vedení »Reichsverba ndu« bylo. Dobří
vídeňští kolegové přípravili již i stanovy tohoto
»Reichsverbandu« (které však byly předloženy dele-
gátům teprve první den sjezdu) a žádali, aby dele-
gáti ihned odhlasovali utvoření »Verbandu«, poněvadž
prý věc spěchá a odkládati nelze. Ovšem že — věc
spěcha pro Němce — čeští delegáti, k nimž připojili
se Slovinci, Slezané, Moravané — hleděli však na
věc střízlivěji než protistrana a prozatím Němcům
tu radost neudělali, aby »Reichverband« ihned k ži-
votu přivedli. Jednání o tuto pro Němce důležitou
otázku trvalo plných pět hodin a vzdor »laska-
vým« přímluvám vídeňských a některých jiných
kolegů, kteří neustále ty »nepovolné hlavy« o
všech výhodách »Verbandu« přesvědčovali — ne-
skončilo pro ně tak, jak si slibovali. Čeští delegáti
jsou zajisté pro organisaci advokátního a notářského
úřadnictva, ne však takovou, jak si to Němci přejí.
Karel František
Josef
Němec
Slezan
Moravan
Vídeň
Praha
národní rada
5
article
Čeští advokátní a notářští úřadníci organisují se také
a nepotřebují k tomu žádný — »Reichsverband«-
jsou dostí silni, aby vybudovali si vlastní svoji
organisaci se sídlem v Praze. Říšského sjezdu zú
častnili se z království českého za »Klub advo-
kátních a notátřských úřadníkův
král. českém« pp. Burin a Köhler, za Zemskou
jednotu pp. Novák a Rosenkranz, za klub z Plzně
pan Krycner.
— Výprava do Bulharska. Slovanský klub v Praze
usnesl se ve své valné hromadě dne 27. března t. r.
aby v prvé polovici května uspořádána byla výprava
do Bulharska k slavnostem tisícileté památky knížete
Borisa, prvého bulharského křesťanského knížete.
Oslava tisícileté paměti knížete Borisa má býti sou-
časně i oslavou jeho součastníků na prvém místě za-
jisté bratří soluňských, slovanských věrozvěstů, jichž
vděčná paměť trvá u všech kmenů slovanských i žáků
jejich sedmipočetníků Klimenta Makedonského, Ge-
razda, Nauma, Angelara a Sávy. Slavnost konána
bude za účasti celého národa bulharského. Za tím
účelem sestavil se komitét, do něhož povolání i zá-
stupci ministerstev osvěty a kultu, sv. synodu Slo-
vanského spolku, Slovanské besedy, duchovního se-
mináře, učitelských spolků, spolků bulharských spi-
sovatelů a spolku bulharských publicistů. Předsedou
komitétu zvolen pan S. S. Bobčev, spisovatel e hor-
livý pěstitel styků mezislovanských. Pořad slavností
ustanoven na 2./15. května 1907 a sice tak, by měl
ráz národního svátku. V Sofiji konáno bude slav-
nostn shromáždění, a raženy budou pamětní mince.
Burin
Köhler
Novák
Rosenkranz
Krycner
Naum
Angelar
Sáva
S S Bobčev
Praha
Plzeň
Bulharsko
spolek bulharský spát
6
article
O napsání hymny požádáni byli spisovatelé Ivan Va-
zov, K. Veličkov, St. Michajlov. Po celém Bulhar-
sku má býti vzdán hold slavné památce Borisově, jež
k své říši připojil velkou část Makedonie, jsa spojen-
cem knížete Rostislava, panovníka Vyšni Moravy (ny-
nější Moravy a Slovenska). Oslava bude tedy
oslavou slavného spojenectví Bulharů s Čechy, proto
slušelo by se, abychom my Čechové byli při slavno-
stech čestně i četně zastoupeni. Ostatní slovanský
svět jistě na slavnosti v hojném počtu své posly vy-
šle. Přihlášky k výpravě přijímá sekretariát Slovan-
ského klubu „U anglického dvora“ na Poříčí v hodi-
nách odpoledních
— K čistotě města. Spolek architektův a inže-
nýrů podal radám městským v Praze a předměstích
následující žádost: Bývá od let nepamětných v mě-
stech některých zvykem, že u příležitosti veřejných
projevů pocty, jako na příklad průvodech, špalírech
atp., sprava obecní dává po ulicích a náměstích roz-
hazovati písek. Nehledě k nákladu, s jakým spojeno
jest toto opatření pro domněle čistý vzhled někdy
chatrnější dlažby — vlastní to účel pískování dlažby
kamenné — má to za následek, že frekvencí zrnka
písková se rozmělní a povstává tím za sucha prach,
za mokra bláto; tedy znečišťování města. Odbor pro
technickou bygienu při Spolku architektův a inženýrů
v království českém, jednaje ve své schůzi dne
19. března 1907 o této závadě veřejné čistotya
o škodlivých důsledcích pro veřejné zdravotnictví, ze
závady té plynoucích, dospěl k jednomyslnému ná-
hledu, že 1. zlozvyk zbytečného pískování dlažby
dlužno odstraniti a 2. v zájmu čistoty ulic a ná-
náměstí nutno jich dlažbu vodou řádně amýti. V úctě
podepsané představenstvo, uznávajíc tyto zásady pro
udržování čistoty v městě a majíc zejména na mysli.
Ivan Virginie
K Veličkov
Stanislav
Michajlov
Bulhar
Rostislav
Vyšňa Morava
Čecho
Borisov
Makedonie
Morava
Slovensko
Čechy
U anglický dvůr
Praha
Slovan
7
article
že při očekávaném příjezdu panovníkově do Praby
a Jeho event. návštěvách předměstí shora dotčený
zlozvykpískování dlažeb asi se bude beze vší úvahy
a ve zvýšené ještě míře a s uvedenými již důsledky
prostě opakovati, žádá: Slavná rado městská, račič
příslušným svým orgánům, kteří obstarávají čištění
města, naříditi, aby před příjezdem Jeho Veličenstva
dlažba nebyla nikde piskována, nýbrž, aby po ná-
ležitém zametení byla ihned vodou řádně umyta.
Za představenstvo Spolku architektův a inženýrů
v království českém inž. Ludvík Čížek a arch. Jan
Koula, místopředseda.
— Večer „Staré Prahy“ bude uspořádán bez-
prostředně po Velikonocích v Národním domě na Král.
Vinohradech. Na pořadě jsou dvě scény, stará hudba
a monolog. Vstupné pro člena 1 K, rodina člena (4
osoby) 3 K, člen student 60 hal., nečlen 2 K (rodina
5 K). Jedna ze scán je z rokoka, druhý výjev je „Skré-
tův poslední souboj“. V lednu roku 1781 uhostil palác
pražského advokáta a přítele umění, barona Bretfelda,
v Ostruhové ulici, velkou společnost, do níž dostavil
se i Mozart. Tehdy již jeho umění si Prahy dobylo.
„Figarova svatba“ byla zamilovanou operou Pražanů
a její arie rozbíhaly se ulicemi i salony. Redaktor
p. Kamper vytvořil roztomilou reminiscenci na jevišti.
Společnost sejde se v pause mezi tancem v salonku
vedle tanečního sálu. Emaimausr“, hrabě Pachta.
Ing
Čížek
Koula
Bretfeld
Mozart
Figarův
Pražan
Kamper
Pachta
Praba
Praha
ostruhový ulice
národní dům na Královský
8
article
konversuje tu se svým synovcem, hrabětem Nosticem;
rozkošný je ten dialog, kde do mírných tónů huma-
nisty Pachty zaléhají temperamentní tirády jeho sy-
novce. A přijde abbé Leclair, hraběnka Waldšteinová
a Černínová, českého Pegasa sedlající opat, výborný
hudebník hrabě Morzin, tenorista Bassi, ředitel praž-
ského divadla Bondini. A teď objeví se Mozart a Bon-
dini s celým svým vlašským temperamentem arran-
guje Mozartovi vstupní ovaci sborem z „Figarovy
svatby“. Na chvíli vidíme Mozarta mezi „jeho milými
Pražany“. Je pozdě již a přichází nonchalantní, po-
divinský a sestrárlý Casanova. Je mrzut, že svět se
mu již nekoří jako dříve, jeho melancholie se vybíjí
stařeckou rozmarností. Společnost zahrnuje shovíva-
vou pozorností starého záletníka, jen stranou šlehne
jazýček nevinné pomluvy, jak Casanova vyzval hra-
běte Waldsteina, jehož je bibliotekářem, na souboj
a před zbraní zas odvolal. — A salonek se prázdní,
odejde baron Bretfeld se svými hosty; je před me-
nuetem. Jen roztomilá choť Bretfeldova a Casanova
zůstanou; a tomu stačí několik chvil, než zazní přede-
hra Jirovcova menuetu, aby vyznal lásku. Elegantními
pirouettami v konversaci se vymkne baronka té si-
tuaci a Bretfeld přichází si k ní pro oblíbený tanec.
Fanfárovský vzdech Casanovův je slohovým závěrem
za těmi rokokovými reminiscencemi. Začátek večera
přesně o osmé hod. Začátek nebude odložen a pouštěti
se bude jen v pausách.
Nostic
Leclair
Waldšteinová
Černínová
Pegas
Morzin
Bass
Mozart
Figarův
Pražan
Casanova
Waldstein
Bretfeld
Bretfeldův
Jirovcův
Casanovův
Bondini
9
article
— »Slovanské studentstvo sobě« je název slav-
nosti, pořádané čilou Akademickou besedou v Žiž-
kově ve prospěch knihoven spolku a Hu-
sova fondu v Praze. Rada originálních atrakcí
je zaručena, přípravy v plném proudu. Slavnost koná
se 19. a 20. (event. 26.) května na celém prostran-
ství vrchu Žižkova za protektorátu městské rady
města Žižkova a za spoluúčinkování dam přední
společnosti města. V nejbližších dnech rozeslán bude
umělecký plakát kol. Hnátka a pohlednice kol. Po-
spíšíla.
— Vědacký výlet. (Ze spolku posluchačů stroj.
inženýrství na c. k. české vysoké škole technické
v Praze.) V pondělí dne 1. t. m odjelo z nádraží st.
dráhy 20 účastníků exkurse týdenní, spolkem pořá-
dané, v průvodu pp. profesorů B Živny a K. Budila
do Mor. Ostravy—Vítkovic—Brna a Blánska.
— Přerušená doprava. Následkem poškození kon-
taktového vedení na mostě Karlově byla tamtéž včera
večer doprava skoro hodinu přerušena.
Hnátek
K Budil
Mor
Žiž
Praha
Žižkov
Ostrava
Vítkovice
Brno
spolek a Hu
český vysoký škola technický v Praga
Karlov
Blánsko
10
article
— Že svátečních přihod Plavec Josef Sluka
z Bubenče č. 212 čekal v pondělí odpoledne v Eliš-
čině třídě na motorový vůz elektrické dráhy a po-
stoupil z chodníku do jízdní dráhy tak daleko, že
byl fiakrem č. 94 povalen a na obličeji zranén. Na
strážníci dostalo se mu lékařské pomoci. — Josef
Hořejší z Družce u Kladna včera ráno v Rytířské
ulice na Starém městě tak nešťastně upádi, že si
rozbil obličej. Po lékařském přispění byl propuštěn
domů. — Ve výčepu v čís. 859—I. sehráli si v karty
číšník Josef Buschek a klempíř Isidor Zappner. Při
hře oba se nepohodli a klempíř dostal sklenicí do-
hlavy. Poranění bylo mu v židovské nemocnici ob-
vázáno. Na pachatele podáno trestní oznámení. —
Na silnici u vyšehradského tunelu 23letý rukavič-
kářský pomocník Adolf Alferi ze zlomyslnosti hodil
kamenem do drožky, v níž seděl hostinský p. Jaro-
slav Souček se 2 dcerami a bratrem. Pan Souček
dal zastavit a chtěl zlomyslníka napomenout, alev
tom už začal Atferi tlouci holí nejen drožku, ale i p.
Sluka
Hořejší
Buschek
Zappner
Alferi
Souček
Bubeneč
Eliš
Družec
Kladno
rytířský ulice
11
article
Součka. Alferi byl zatčen a na strážnici předveden.
Trestní řízení proti němu zavedeno. — Velký sběh
obecenstva způsobil v pondělí Na příkopě Benedikt
Busch, majitel vykřičené místnosti. Busch podnikl ve
sváteční den vyjíždku v gigu s jednou obětí své živ-
nosti. Jako s větrem o zavod uháněl gig po Příkopě,
kde pojednou se stala katastrofa. U kasina zlomila
se náprava gigu a celá posádka svalila se na dlažbu.
Busch rozbil si obličej a hlavu a gig byl úplně zni-
čen, Jen sousedka Buschova vyvázla bez pohromy.
To byl jednou případ, ve kterém zraněný netěšil se
žádnému soucitu diváků, ba naopak, byly slyšitelny
hlasy potěšení u velkého zástupu obecenstva. Na
Busche učiněno trestní oznámení, ježto proti ustano-
vení jízdního řádu jel po pravé místo po levé straně
jízdní dráhy.
Souček
Alferi
Busch
Buschův
12
article
— Malá vzpoura ve vězení přestupkového soudu
Ve vězení okresního soudu na Ovocném trhu nalézal
se Otomar Růžička, pro krádež do vězení na 4 ne-
děle odsouzený. Dnes c 2. hodině v noci Růžička roz-
boural pryčnu a kusem železa proboural zeď v takové
šíři, že otvorem vylezl na nádvoří. Odtud přelezl zed
a dostal se do dvora domu čp. 31 na Příkop, kde
však byl hlídači (střežícími bankovní závody) zahnán
zpět. Růžička vrátil se do budovy zemského soudu a
ukryl se ve sklepě. O 4. hodině ranní dozorce vězňů
Chramosta při prohl.dce shledal úbytek v počtu stráv-
níků a povolal na pomoc hlídku. Když se zjistilo, že
uprchlík se nedostal z budovy, bylo pátráno a Rů-
žička konečně ve sklepě nalezen, Když byl přiveden
nazpět, ostatní vězňové házeli na stráž cihly ze zdi
odbourané. Maličká tato vzpoura byla však záhy pře-
možena a vězňové přeložení do jiné cely, která až do
rána policisty byla střežena. — Růžička je povedené
kvítko. Matka jeho, vrátná ve veřejném záchodku na
Františkově nábřeží, utrpěla mnoho zármutku. Syná-
ček stal se tulákem a matce kolikrát byt vyloupil.
Růžička
Chramosta
Františkov
Syný
c 2
13
article
Onehdy jí vzal všechny peřiny a prodal je za několik
korunek. Na učiněné oznámení byl synek zatčen a u
přestupkového soudu rada pan Šraml přisoudil mu
trest tuhého vězení v trvání čtyř neděl. Než trest od-
pykal, vyšlo na jevo, že Růžička jest velmi hledanou
osobou. Trestní soud chtěl mu už dávno doručit roz-
sudek, jímž byl pro zločin krádeže odsouzen na šest
měsíců do žaláře. Ale Růžička nikde nebyl k nale-
zení. Pojednou u trestního soudu četli v novinách, že
Růžička toho času je ve vězení okresního soudu, kde
konečně rozsudek mu byl doručen. Proto Růžička za-
toužil po svobodě a proto se v noci na včerejšek
z cely vězení okresního soudu prokopal. O tom, že
se něco ve vězení děje, zvěděl nejprvé dozorce vězňů
pan Frič. Uprchlík při vylézání na střechu přízemní
budovy zemského soudu zavadil totiž o zvonec, který
se rozklinkal. Pan Frič vstal, probudil v sousedství
dozorce pana Chramostu a oba se vypravili hledati
uprchlíka. Když hlídači v domě banky »Union« po
Šraml
Růžička
Frič
Chramosta
dům banka