V Praze, ve středu dne 3. dubna.

K číslu 9l. Čislo v Praze za 2h a na venkově za 4h

Ns »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K —h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Pošton: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou, na měsic 3 K 80k

NARUDNÍ

Dr. Eduard Bréjr. Hlasy vídeňských listů o politické činnosti ř dra. Eduarda Grégra. Z Vídně, 3. dubna. Včerejší listy uveřej- ňujíce zprávu, že dr. Eduard Grégr zemřel. přičinily k ní komentáře, které zabývaly se lidskou stránkou jeho života, jeho smýšlením národním a jeho smýšlením svobodomyslným. Dnes zabývají se jeho činností poli- tickou. »Frdbl.« v úvodní stati píše: »Český národ truchle stojí u rakve Eduarda Grégra. Dávno nebyl již na místě viditelném a jeho smrt nezpůsobuje žádné citelné mezery v řa- dách českých vůdců, ale jeho jméno zůstalo v jeho národě obetkáno takovým leskem, jeho popularita zůstala tak neseslabena, že odchod jeho musí býti pociťován soukmenovci jako těžká ztráta. Též on pociťoval břímě let učinílo jej především zamlklým. Avšak do vy- sokého věku podal důkaz temperamentu tak ohnivého a nezkroceného, že jej obepínala takřk legenda věčné mladickosti. »Mladý« Grégr, byl by člověk řekl a vrstevníci věřil v omyl, když nedávno slaveny byly 80. jeho narozeniny. Snad také jméno strany jím založené po- silnila představa, že věk a jméno Grégrovo jsou pojmy navzájem se vylučující. Nyní však musí býti učiněn bod závěrečný a býti odvozena bi- lance z jeho života. A tu musí býti v prvn řadě vzpomenuto velkých služeb, které prokázal národu svému. Jeho neunavné agitaci dlužno děkovati, že Čechové odhodlali se zanechati abstinence a vstoupiti na půdu centrálního par- lamentu vídeňského. Čím tento krok byl pro český národ, uči dějiny posledních desítiletí.

Teprve tam, v zastupitelstvu říšském nabyly tužby a stesky Čechů náležité ozvěny. Teprve tam dobyli si v krátké době čelného postavení ve všech oborech. Teprve tam stali se ve státě činitelem spolurozhodujícím. Nevídaný rozmach národnosti, skvělý národní kulturně-hospodářský vývoj děkují za účastenství ve pracích v posla- necké snémovně. Dr. Eduard Grégr viděl jako první ve svém národě tyto úspěchy. On je umožn i bojem svým, vedeným na táborech a v bro- žurách pro obeslání říšské rady. Skutečné uznání ústavy bylo jeho dílem a proto dlužno psáti na jeho vrub velké vymoženosti, které byly s tím spojeny. V českém národě žíti bude dále jako neochvějný zastance národních nároků, jako jeho ohnivý apoštol, který na nespočetných táborech rozohňoval masy a nadchl. Všem, kteří jsou zodpovědni za osudy tohoto národa, uka- zovati bude on cesty, kterými jíti mají, také však cesty, kterými jíti nemají. Bude jim zkou- šeti, které z jeho theorií vedly v před, které byly zastávkou. Především však budou musiti býti pamětlivi, jak mnoho vykona! Eduard Grégr pro svůj lid, když doporučil jeho zá- stupcům, aby šli zase do říšské rady. Tam na- byli Čechové svého významu, tam budou musiti hledati t také budoucně kořeny své síly.« »Neues Wr. Tgbl.« tolikéž na čelném místě praví: »Kdo viděl tohoto muže prostřední veliko- sti se zvláštním obličejem táboritským na tribu nách pod širým nebem, průdce rozechvěného, rukama gestikulujícího, pěstmi na pult bušícího a daleko jasným hlasem až do vzdálených ob- vodů posluchačstva pronikajícího, měl dojem, že vidí před sebou muže vzpoury, organisátora do- mobrany. Tento český nacionalista, který pře- kročil často hranice rovnováhy, byl neochvějným vyznavačem svobody, jemuž patrně působilo nej

větší boj svědomí, když jeho strana někdy podle taktiky Staročechů uzavírala spolky s feudalis- mem. Ovšem zakladatel mladočeské strany Kar. Sladkovský nebyl by uzavřel takového paktu ani za nejčelnější vymoženosti národní.« — V životopisech, kteréž uveřejňují listy víden- ské o zvěčnělém, jsou četné chyby j ak historické tak věcné, hlavně pokud tý- kají se státoprávního smýšlení dra. Eduarda Grégra. Zejména nesprávny jsou údaje a vý klady, které týkají se jeho politického smýšlení Docela neprávem tvrdí se v listech vídeňských. jakoby dr. Eduard Grégr byl v čemkoli změni svoje smýšlení. Netřeba nám pro české obecen- stvo a pro českou veřejnost, pro kterou celá činnost dra. Eduarda Grégra byla otevřenou a jasnou knihou, omyly ty opravovati. Projevy soustrasti. Rodině dra. Edvarda Grégra v Praze. Do- šla mne zdrcující zpráva o úmrti přítele dra. Eduarda Grégra. Přijmětež srdečnou upřímnou soustrasť nad úmrtím jednoho z nej- poctivějších našich bojovníků. V srdcích našich a v srdcích českého národa zapsána paměť jeho písmem zlatým. Ministr dr. Pacák. Z Karlových Varů, 3. dubna. Slzím při zprávě o smrti dra. Eduarda Grégra Nejhlubší soustrast rodině! Světlá pamatka člo- věka velkého i dobrého nevymizí ze žádné české duše. Dr. Engel. Z Čerčan-Pyšel. Páni Grégrové v Praze. Hluboc zarmoucen želím ztráty věrného přítele, velkého ora- tora a statečného obhájce práv národních. Dr. Herold. Z Král. Vinohradů. Paní Grégrová v Praze. Vele- ctěná paní! Hluboce dojata zarmucující zprávoue náhlém úmrtí pana chotě dovoluji si Vám i celé rodině svoji nejhlubší soustrast vysloviti. Otylie Heroldová. Z Prahy. Panu Břetislavu Grégrovi zde. Nejsr- dečnější soustrast nad úmrtím pana otce vyslovuje dr. Luboš Jeřábek.

Pan Zdislav Grégr obdržel kyto projevy: Velectěný pane! Račte přijmouti pro sebe a celou velectěnou rodinu nelíčenou, upřímnou soustrast k nenahraditelné ztrátě drahého otce a slavného, ne- ohroženého bojovníka pro věc českou. Komu okovy a žalář nezlomily bujarou sílu a nevyrvaly, lásku k vlasti, toho zapomenouti nesmí a nezapomene hi- storie bojů českých! Bůh Vás potěš všechny a pře- měniž milosrdný čas v slavnou upomínku nynější bol Váš. S veškerou úctou, velectěný pane, Vám od- daný Otto Mettal. V Praze, 2. dubna 1907. Redakci zaslaní: Ze Lvova, 2. dubna. Česká beseda ve Lvově sdílí žal nad úmrtím poctivého neohroženého bojovníka za práva lidu svého, muže ryzího charakteru, Eduarda Grégra. Dále projevili soustrast: císařský rada p. Felia Cammra, majitel firmy „Karel Šolc“ v Hoře Kutné, p. Josef Šolc, městský radní a knihkupec v Kladně a p. Emil Šolc, knihkupec a nakladatel v Telči. Nad ztrátou miláčka českého národa pana dra. Ed. Grégra, nezištného, vždy obětavého poctivce, vyslovuji Vám svůj nejhlubší žal a bol. Vám vždy oddaný Alois Jelínek, starosta Nár. záložny, starosta samost. řem. živ., starosta Nár. jednoty atd. na Smí- chově. K úmrtí tra. Eduarda Grégra. Zahajuje včerejší plenární schůzi ústředního výboru Národní jed- noty severočeské, proslovil starosta pan Jindř.

Nechanský vřelou vzpomínku na zesnulého vyníkají- cího národovce, pana dra. Eduarda Grégra. Přítomní uctili památku zesnulého povstáním a usneseno pak, aby pohřbu jeho zúčastnila se deputace Jednoty, aby na rakev položen byl věnec. Zvláště pak také usne- seno, aby k uctění památky Grégrovy zřízena byla „knihovna dra. Eduarda Grégra“, jež by darována byla některé menšině severočeské. Soustrast vyslovila panu Prokopu Grégrovi, ře- diteli »Národních Listů« deputací Živnostensko-čte- nářská beseda v Karlíně. Sdružené spolky mlynářů, řezníků a sladovníků v Praze ve své schůzi, konané dne 2. dubna 1907, projevují nejhlubší soustrast nad úmrtím velkého Čecha a jednoho z předních vůdců národa. Z Prahy. Nad úmrtím dra. Eduarda Grégra nej- blubší soustrast projevuje soudní adjunkt Krouský. V Praze, 2. dubna. Upřímně želím s vámi ná- hlého úmrtí zasloužilého poslance, spoluzakladatele vašeho listu p. dra. Eduarda Grégra. Red. Pávek. Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. am je též redakce a expedice.

Osobně projevil soustrasť Arthur Pflanzer, maj. »Černého pivovaru« Z Berlína. Paní Grégrová v Praze. Nad úmrtím nestora českých lékařů projevuje hlubokou soustrast jménem Spolku českých nemocničních lékařů: doktor Zahradnický Z Drážďan, 3. dubna. Neunavnému zastanci ná- roda českého a harcovníku sokolskému dru. Ed. Gré- grovi budiž nehynoucí paměť. Jednota »Fügnere v Drážďanech. Z Domažlic, 3. dubna. Nad úmrtím neohroženého bojovníka českého, velkého politika dra. Eduarda Grégra vyslovuje svůj hluboký žal redakce »Posla od Čerchova«. Z Josefova. Želím ztráty velikého, poctivého, ne- ohroženéno Čecha. Karel Kracík. Z Pardubic. Paní Grégrová s rodinou v Praze. Zdrceni přetruchlivou zprávou projevujeme vám hlu- boce cítěnou soustrast nad nenahraditelnou ztrátou. Major Robert Tredl s chotí. Z Turnova, 3. dubna. Nad neočekávaným úmrtím prvého bojovníka za práva národní a myšlénku so- kolskou dra. Ed. Grégra projevuje srdečnou soustrast tělocvičná jednota »Sokol« v Turnově. Ze Slaného, 3. dubna. Nad úmrtím předního bo- jovníka za prava národa našeho přijměte výraz upřímné soustrasti. Občanská záložna ve Slaném.

Telefonické zprávy „Nár. Listů. Císař do Prahy. Z Vídně, 3. dubna. Ještě v tomto týdnu bude stanoven den, o kterém císař přijede do Prahy. Možno však říci již dnes, že sotva stane se tak před 16. dubnem. Ve dvor- ských kruzích prohlašují eo nejdůtklivěji, že pa- novník, odhodlav se o své vůli jeti do metro- pole království českého, nepovažuje ta- mější svůj pobyt za slavnostní, nýbrž za pravidelný sejour, takový, jaký jest ve Vídni a Pešti a že vůči několika osobám, se kterými mluvil o své nastávající cestě do Prahy; prohodil, že si přeje, by tento jeho pobyt v Praze se stal pravidelným a se opakovlal. Podle toho také zařízeny bu- dou disposice pro cisařův pobyt v Praze, který jest zatím vyměřen na 12 dní. Změna jazykových poměrů v Haliči. Z Vídně, 3. dubna. Ze Lvova telegrafují: Sněm v minulém zasedání po návrhu Davida Abrahamowicze přijal návrh ve přičině ustanovení úřadního jazyka při samosprávných úřadech haličských. Než bude tento zákon, kte- rým mění se poměry jazykové v Haliči, potvrzen, v prošlých obou nedělích přes 400 vesnických obci zrušilo polskou úřadní řeč a nahradilo jí ruskou.

Telegrafické zprávy. is aero

Z úřadního věstniku. Z Vídně, 3. dubna. (K. k.) „Wiener Ztg.“ uveřejňuje v opraveném vydání zákon ze dne 17: března 1907 o označování mísitního původu chmele. Otázka omezení zbrojeni. Z Říma, 2. dubna. (K. k.) „Tribuna“t sdě- luje z Petrohradu: Anglický velevyslanec v Pe- trohradě sdělil dne 26. m. m. ruské vládě návrh vlády anglické, aby na konferenci v Haagu byla předložena otázka omezení zbrojení. Následkem této zprávy navrhne anglická vláda konferenci, aby zřízena byla zvláštní komise, jež by o otázce této vvažovala a podala určitý ná- vrh. V komisi této nebudou moci býti zastoupeni vojenští nebo námořní delegáti velmocí na kon- ferenci zúčastněných. Kabinetům různých států podají zástupcové Velké Britanie zprávu o zá- měrech s návrzích anglické vlády. Záležitosti marocké. Z Tangeru, 2. dubna. (K. k.) (Reuter.) Mi- nulé noci připlul sem křižník „Lalande“ s mrtvo- lou Mauchampovou. Mrtvola Maucham- pova bude odtud po krátké smuteční bohoslužbě převezena do Marsilie. Z Tangeru, 2. dubna. (K. k.) „Ag. Havas.“ V Marrakeši jsou trvalé nepokoje. Na společné podání Evropanů odpověděl guver-