1
masthead
Vinoř. V hostinci »u Tišňovských« vybránon 25.—
Vinoř
2
masthead
K tomu z č. 82. odpol. z 23. března 1907 K 621.864 41
3
masthead
K 1027.—
Úhrnem
4
article
Teprve nyní počíná zase snaha o revindikaci. Vedle
cesty na Špik označena také stezka z Gozdu přes
Črni Vrh na Kurji Vrh.
** Odbor S. P. D. v Idriji otevře letos
chatu na Javorniku, jest to ovšem jen chýže pro lo-
kální výlety.
** Význam sportu u protinožců. Ve
řejný tisk jest resonanční deskou života lidu; to, co
naplňuje myslí jeho, dochází výrazu v tisku. Nuže,
pohleďme, jaký význam má sport v Australii podle
místa, kterého se mu dostává v tamním tisku. Ko-
řenský praví o žurnalistice ve svém díle »K proti-
nožcům« na str. 375. I. dílu: »Nejrozšířenější den-
níky australské jsou »Sydney Morning Herald« jako
nejstarší na pevnině, potom »Argus« vycházejícív
Melbourně. Týdenník posledního listu zove se »Au-
stralasian« a vychází asi v takovém formátě, jako
naše »Národní Listy«.
Z 56 stran tohoto týdenníku věnováno jest:
10 stran věcem sportovním,
8 stran týdenní kronice,
8 stran hospodářství, hornictví, obchodu a prů
myslu,
4 strany lokálkám,
3 strany zprávám tržním,
2 strany článkům úvodním a zprávám poli
tickým,
1 strana kabelogramům,
1 strana oznámení sňatků,
1 strana ponechána jest záležitostem církevním,
divadelním, hudebním, uměleckým a literárním (na-
proti 10 stranám sportovním!) a 18 stran vyplňují
inserty.«
Špik
S P D
Idrija
Austrálie
ko
Sydney Morning Herald
6
article
Sokolský věstník
Sokolský věstník
Z předsednictva České Obce sokolské. Schůze
výborová »Č. O. S.« svolává se na neděli 21. dubna
t. r. o půl 9. hod. ranní do »Sokola« pražského. Br.
župám, které zaplatí župní příspěvky do konce května,
povoluje se 10% sleva.
Knihy pro sekolské menšiny došly na poslední
vyzvání vzděl. odboru ve značném počtu a byly vy-
praveny v 14 zásilkách na tato místa: »Soko!« Po-
niklá, Lišná, Kumžák, Horní Litvínov, Podmoklice,
Branná. Zl. Olešnice, Bílina, Lovosice, Č. Šumburk,
Záluží, Trutnov, Martinice, Žatec a Zábřeh (Morava).
Úhrnem do dnešního dne došlo 122 zásilek ohrože-
ných jednot, z nichž do Čech vypraveno 96 zásilek.
na Moravu 11 zás. a do Slezska 15 zásílek. Další
zásilky vypraví se v krátké době.
Lišná
Kumžák
Martinic
Horní Litvínov
Podmoklice
Bílina
Lovosice
Č . Šumburk
Záluží
Trutnov
Žatec
Zábřeh
Morava
Čechy
Slezsko
Sokol
9
article
Ústřední Matici školské.
Ústřední Matici školské.
Kamenice n. Lipou. Pokladna Žemské ústřední
hasičské jednoty království českého za-
sílá výnos z prodeje národního kolku
za rok 1906 . . . . . . . . . . K
Kolín. Přihudbě na piano v hostinci u Ve-
selého Svobody vybrali pardubičtí, nym-
burští a dašičtí hosté
Kolín
13
article
Praha. Hosté »U Fleků« . . . . . . K 60.—
K tomu z č. 75. odp. z 16. března 1907 K 14.481.65
V celku odevzdáno . . . K 14.541.65
Národní jednotě severočeské.
Praha. Hosté »U Fleků«. . . . . . K 60.—
K tomu z č. 75. odpol. z 16. března 1907 K 21.869.50
V celku odevzdáno K 21.929.50
Praha
18
article
tomu z č. 82. odp. z 23. března 1907 K 10.587.50
V celku odevzdáno . K 11.007.50
Spolku českých feriálních osad
v Praze.
Praha. Místo věnce na rakev zesnulému
vrch. úřadníku p. Hanuši Berchtoldovi
věnuje rodina Wihanova . . . . . K
K tomu z čís. 75. odp. z 16. března 1907 . K 7264 20
V celku odevzdáno K 7274.20
pozornění. Pány zasílatele příspěvků pro různé
podniky národní upozorňujeme, že v sobotním od-
poledním čísle našeho listu mohou býti uveřej-
něny ve výkazech jen ony příspěvky a dary, jež
dojdou předcházejícího pátku dopoledne. Pozdéji
došlé příspěvky vykázány budou až příští so-
botu v čísle odpoledním.
Administrace.
Hanuša Berchtold
Wihanův
Praha
20
article
Dne 25. března 1907: Skočdopol Josef, vý-
robce vojenských čepic, 33 roky, 652—I. Sablík Fran-
tišek, c. k. dvorní rada, 59 roků, 980—II. Dobředělá
Anna, vdova, 78 roků, 22—III. Bárta Josef, syn mag.
úřadníka, 2 roky, 31—VI. Povejšilova Františka, dcer
dělníka, 10 měs., 650—VII. Svoboda Josef, syn děl-
níka, 6 měs., 46—VIII. Šťastná Marie, manželka
slévače, 51 rok, 276—VIII. — U Alžbětinek: Se-
dláčková Františka, vdova po uzenáři, 52 roky. — U
Milosrdných bratří: Koukol Josef, 21 rok. Po-
korný Václav, dělník, 70 roků. — U Milo s rdných
sester: Jelínek František, sluha, 37 roků. — V
městském chudobinci: Neumann Josef, obuv-
ník, 76 roků. Zelenková Vincencie, sirotek, 82 roky. —
Ve všecbecné nemocnici: Boubínová Marie
manželka domkáře, 291/4 roku. Dvořáková. Karla,
manželka slévače, 23 roky. Kokešová Kateřina, vdova,
60 roků. Kirchhajzl František, tovární dělník, 38 roků.
Ryšavá Kateřina, vdova, 68 roků Šrankotová Karo-
lina, vdova po koláři, 56 roků. Štěpánová Marie, že-
bračka, 9412 roku. Žák František, kočí, 37 roků.
Josef
I Sablík Fran
Povejšilův
František
Marie
Václav
Zelenková
Dvořáková
Karel
Kokešová
Kateřina
Štěpánová
Šrankotová Kara
Skočdopol
Dobředělý Anno
Mila
Kirchhajzl František
U Alžbětinka
Jelínek František
Neumann Josef
Boubínová Marie
39
article
kramáři, Příkladu jejího následovalo mnoho děvčat
i hochů. Tanečníků z kola stále ubývalo k veliké nespo-
kojenosti předzpěvovatelky, která pořád tleskala rukamaa
luskala prsty nad hlavou; ostatně i ona posléze uznala
za dobré odběhnouti, kam spěchali druzí.
Po malé chvilce shromáždil se u vozu četný zástup
a obklopil jej tak, že starci, na zápražích sedící, viděli
jenom kramářovu čepici a vrchní konec dugy*) nad ušima
jeho herky. Všichni najednou hovořili, tlačili se a zasy-
pávali otázkami kramáře, který rozhodně nevěděl, kam by
se vrtnul.
»Máš kumáč?**) . . . Dej sem kalounky . . . Zač
jsou jehly? . . . Hej, poslyš, prodáš za vajíčka? . ..
Rozmilá děvčátka, jen se podívejte na ty náušnice, to
jsou náušnice, co? . . . Ach, lidičky, vždyť mě uma-
čkáte! . . . Kam to lezeš ? . . . Jakoby nikdy nic nevi-
děli... Koukněme se, ty bys chtěla sama jen se dí-
vat!.. A jak se tlačí!... No! no!. ..«
»Poslouchej, brachu, odkud jsi?« volal někdo mezi
to s druhě strany.
Kupovalo se však velmi málo; dosud odměřil kra-
mář jenom dva lokte kalounů, odbyl pásmo nití a malova-
nou hliněnou píšťalku a to ještě bylo vyměněno za vejce.
Všichni posud nepřestávali se tlačiti, vyptávati se na cenu
každé věci, jeden lezl přes druhého, jeden do druhého
strkal. Některé mrštnější ženské vyškrabaly se až na vůz.
Kramáře div nerozškubaly. Ulebedivší se na voze sou-
sedky, vidouce, že nedostávají odpovědi, počaly hospodařiti
samy. Jedna přiměřovala si náprstek, druhá zkoušela
*) Duga = dřevěný oblouk nad chomoutem.
**) Kumáč = bavlněná látka červené barvy.
Kramář
40
article
nůžky, třetí dávala si na hlavu šátek a jiná opět měřila
si jako zástěrku kousek kanafasu. Avšak i zde vynikala
nejvíce čiperná žínka, jež prve tak vesele zpívala a tanec
řídila pod přístřeškem sýpky. Obvázavší si hlavu žlutým
šátkem a zavěsivši na šíji těžký náhrdelník z barevných,
skleněných korálů, poskakovala na kozlíku a ukazujíc pří-
tomným planoucí, smějící se tvář, co chvíli vykřikovala
»Hele, hele, to je něco!«
»Ženské, u všech všudy, co to tropíte?... Kouk-
něme se na ně!« výpravil konečně ze sebe kramář, po-
třásaje čapkou, podobnou jako mají vozkové, v jejímž
dýnku uprostřed nacházelo se jakési zátížení, které však
od dlouhého upotřebení čepice svezlo se na stranu a
utvořilo jakýsi neforemný, těžký chundel, nacházející se
v strašné protivě s pohybem hlavy svého pána; chundel
tento brzy padal do týlu nebo převaloval se s prava na
levo, ale vždy na opačnou stranu té, kam skláněla se
hlava — věc to ostatně ne hrubě majetníka znepokoju-
jící; avšak nehledíc na silné obraty vrchní své části če-
pice, přece držela pevně na lysé hlavě.
»Co tak dorážite? ... Nemáte svědomí, kouska
rozumu!« ozval se konečně starý kramář, ani ne tak
zlostně, jako spíše žertovně.
»A proč se na nás zlobíš, drahoušku, co ti dě-
láme?« zhurta namítly dvě sousedky, rychle se sebe sha-
zujíce šátky, »vidíme ho! tamhle ta... podívej se, co
natropila!... A ji si ani nevšímáš,« dodala jedna z nich,
ukazujíe na předzpěvovatelku, která nijak nemohla sun-
dati náhrdelník, zdobící její šíji.
»Jen přetrhni nit a rozsyp mi korále!« zvolal
stařec, natahuje růku; »dáš to sem! ... zpropadená
ženská, honem !«