V Praze, v sobotu dne 30. března.

K číslu 88. Číslo v Praze za 2h a na venkově za 4h

Na »Národní Listy- ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K —h ve filiálkách na měsíc 2 K. 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilko na měšíc 3 K 80h

NARUDNÍ

Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. am je též redakce a expedice.

Telefonické zprávy „Nár. Listů.“ Chystané demonstrace proti ministru obchodu dru. Fořtovi. Z Vídně, 30. března. Na schůzi konanév IX. okresu vídeňském, ve které se protestovalo proti zvýšení poplatků telefonních, pravil řečník Lutz, že jsou příležitosti, při kterých lze se brániti proti takovým věcem, jako jest zvýšení poštovních a telefonních poplatků. V nejbližší době bude otevřen nový palác obchodní ko- mory a ke slavnosti té přijede také ministr dr. Fořt. Všichni poštovní a telefonní interesenti nechť si dají k tomu dostaveníčko a položí mi- nistrovi otázku, chce-li své nařízení vzíti zpět. Tato otázka musí mu býti položena s náleži- tou vážností a důstojností. Bude-li palác obchodní komory otevřen, nechať všichni abo- nenti telefonní jsou na místě! To budiž de- monstrací proti ministru ob chodinl

Košutovo nové vyjádření o rakousko-uherském vyrovnání. Z Pešti, 30. března. Na schůzi národoho- spodářského výboru poslanecké sněmovny, ve které projednáván byl celní tarif se stanovisek všeobecných, Frant. Košut dal vyjádření,že otázka, zdali jest možna dohoda s Rakouskem čili ne, bude rozhodnuta do Velikonoc. Toto vyjádření bylo všelijak vykládáno. Košut nyní hodlá se vyjádřiti sám v komisi té, která sejde se po Velikonočích, aby mu dala příležitost vyrovnání učiniti vyjádření nové. Pro neplacení kolejného vyloučení studenti. Z Pešti, 30. března. Na 200 posluchačů universitních vyloučeno bylo z návštěvy před- nášek v druhém pololetí, protože nezaplatili ko- lejné. Když došli k rektorovi, byli příkře odbyti. Vešli ve styky se sociálně-demokratickým vede- ním a společně se sočiálními demokraty konal včera večer schůzi, na které se usnesli v reso- luci co nejpříkřeji odsouditi chování se akade- mického senátu a vlády vůči nim. Žádají v re- soluci té, by zrušila se fakulta bohoslovecká, by dámy, na universitě studující, na roveň po- staveny byly úplně studentům mužským a ne- majetní posluchači byli úplně osvobozeni od kolejného. Tato resoluce dodána byla rektorovi. Po schůzi studenti, ke kterým přidružilo se několik set dělníků, odebrali se před místnosti redakce »Nepszady« (»Hlasu Lidu«), kdež uspo- řádali demonstrace. Když pěší policie nic proti nim nepořidila a když bylo na ni házeno ka- meny a rozbitým sklem, povolána policie jizdní, která demonstranty o půl 11. hod. noční ro- zehnala. Pohřeb dra. Jollosa. Z Moskvy, 30. března. Pohřeb vrchního redaktora »Ruských Vědomostí« dra. Jollosa koná se v pondělí. Veškeré studentstvo moskev- ské bez rozdílu bylo vyzváno, by se pohřbu jeho, který koná se na hřbitov židovský zúčastnilo.

Telegrafické zprávy. Z úřadního věstníku. Z Vídně, 30. března. (K. k.) »W. Ztg « oznamuje: Císař udělil vrchnímu báňskému radovi Hugonovi Gröglerovi v Příbra- mi u příležitosti vyžádaného jím odehodu na trvalý odpočinek titul dvorního rady s promi- nutím poplatků. Císař jmenoval soukromého docenta na vi- deňské universitě dra. Antonína El's ch ni- ga, který měl titul mimořádného universitního profesora, řádným profesorem očního lékařstv a přednostou oční kliniky na německé univer- sitě v Praze. Jmenování na učitelských ústavech. Z Vídně, 30. března. (K. k) „Wiener Ztg.“ ozna- muje: Ministr kultu a vyučování jmenoval hlavního učitele na ústavu ke vzdělání učitelů v Poličce A nto- nína Slámu hlavním učitelem na ústavu ke vzdě- lání učitelů s českým vyučovacím jazykem v Praze a suplenta na tomto ústavě Václava Steffl hlavním učitelem na učitelském ústavě v Poličce. Ministr kultu a vyučování jmenoval prozatímního hlavního učitele na ústavu pro vzdělání učitelek s ně- meckým vyučovacím jazykem v Praze Karla

G1öcknera definitivním hlavním učitelem na ústavu ke vzdělání učitelů v Chebu. Ministr kultu a vyučování jmenoval katechetu měšťanských škol Josefa Heptnera v Lovosi- cích učitelem náboženství na ústavu ke vzdělání uči- telů v Chomutově. Schůzka Bülowa s Tittoniem. Z Říma, 29. března. (K. k.) Se zřetelem k fanta- stickým pověstem o schůzce říšského kancléře knížete Bülowa a ministra zahraničních záležitostí Titto- nia v Rapallu, ujišťuje „Tribuna“, že obě vlády, italská i německá, pohlížejí na události v Marokku, se stejným klidem. K otázce o bmezování zbro- jení připomíná „Tribuna“ prohlášení ministra za- hraničních záležitostí Tittonia ve schůzi sně- movny 14. června 1906 a praví, že Italie, kterou sta- novisko angiického státního sekretáře zahraničních záležitostí sira Edvarda Greye v této otázce může naplniti jen uspokojením, udělila svým zástup- cům na konferenci haagské pokyn, aby podporo- vali podnět Anglie.

Selská vzpoura v Rumunsku. Z Černovic, 30. března. O srážce rumuh- ských sedláků, ve které zabito bylo 600 sed- láků, sdělují se tyto podrobnosti: Srážka se udála u Crevedic. Sedláci vedení dvěma studenty v stejnokroji obsadili toto místo a po- čali páliti z revolverů a pušek do blížícího se vojska. Major byl zastřelen. Pěchota postupo- vala v řadách proti sedlákům. Brzy došlo k pra- videlné palbě. Opětně hnalo vojsko útokem na vesnici. Sedláci však vždycky je odrazili. Také ženy ozbrojené holemi a kosami zúčastnily se boje. Vyjelo dělostřelectvo na podporu ustupující pěchoty a počalo stříleti šrapnely ze 6 děl do sedláků. Účinek této kanonády byl hrozný. Brzy vzplanula vesnice na všech stranách. Sedláci padali v celých řadách, avšak ti, kteří nepadli, neustoupili. Potom jízda hnala útokem na silně prořídlé řady sedláků, kteří prchli po zoufalém bojí do lesů. Také vojsko utrpělo veliké ztráty. H. Z Bukurešti, 29. března. (Zvlášt. telegr. »Nár. Listů«.) Zprávy z Valašska jsou stále znepokojující. Sedláci dopouštějí se tam stále ukrutností. Prefekt okresu oltského Manu byl

FEUILLETON. Co víme posud o radiu? Všichni, kdo sledují objev radia, jsou přesvěd- feni, že nastává velký převrat v názoru na zákony přírodních věd. Slyšíme brzy o té, brzy o jiné nové vlastnosti této zajímavé látky a mnohdy i o takových, jež se vůbec nepotvrdily. Proto jest zajímavo krátce shrnouti jen zjištěné vlastnosti radia. První účinek, který Curie u nově objevené látky zpozoroval, bylo rozzařování jistých těles, nalézajících se v její plízkosti. Položí-li se zrnko radia na papír, potřený kalciumsulfidem, rozzáří se na něm ve tmě mnohé světlé body, které brzy zmizí a stále obno- vují. Známý fysik Crookes sestrojil aparát, jenž tento zjev ukazuje pomocí systému čoček velmi zvětšený a nazval jej sphintariskopem. Přístroj tento skýtá nádherné divadlo, jež se podobá silné pršce hvězd na jasném nebi.

Jiná chemická vlastnost jeví se účinkem na foto- grafickou desku. Podobně jako u Roentgenových pa- prsků nastává tento účinek i tehdy, procházejí-li pa- prsky jinými tělesy. Tak možno na příklad obdržeti fotografii lidské kostry. Obě zmíněné vlastnosti jsou společný paprskům radiovým i Roentgenovým, ovšem ne úplně; radium rozzařuje i tělesa, jako diamanty, jež v paprscích Roentgenových nejeví žádnou fosfo- rescenci. Sklo a porculán radiem hnědne, papír se zbarvuje a rozpadává. Zvláštním účinkem radia jest t. zv. ionisování vzduchu, totiž zjev, že se vzduch činí vodivým pro elektrické proudy. Tento účinek lze dokázati pokusem na obyčejném elektrisačním stroji. Dáme-li elektro- dy tak daleko od sebe, že již žádné jiskry nepře- skakují, přeskakují hned zase, přiblíží-li se k elektro- dám radium. V přítomnosti radia jest také každá elektrická jiskra silnější a jasnější. Roztok radiových solí vyvinuje trvale plyn, jenž sestává z vodíku a kyslíku. Nastává tu rozklad vody. Vodní pára zhušťuje se na kapky. Staré radiové soli při zahřátí lehce explodují. Jsou-li radiové soli dlouho uzavřeny ve skleněné trubičce, pocítí se při otevření

elektrická rána. Často bylo i sklo jiskrou proraženo Při všech radiových solích pozoruje se vyvinování tepla, jež zvyšuje temperaturu o pět stupňů Celsia. Nejméně jest prozkoumána schopnost radia, vy- lučovati plyn, což se nazývá emanací. Tento plyn přechází v jiný, nový prvek, zvaný helium. Helium bylo objeveno na slunci již před nalezením radio- aktivních látek a sice spektrální analysou. Přechod jednoho prvku v jiný, jest něčím tak nepochopitelným. že je posud přes dlouhé bádání záhadou. Jest to vý- směch všem přírodním zákonům; neboť vzniká-li z radia helium, proč by nemohlo za jistých okolností z olova státi se zlato? Dlužno přiznati, že vysmivaný alchymismus dosáhl tu jistého úspěchu. Z radia vycházející emanace šíří se na všechny strany a svítí v temnu. Dá se rourami rozvádětia tekutým vzduchem zkapalněti při — 153° C. Praktické použiti radia jest posud velmi nepatrné. Pomocí radia lze rozeznati pravé diamanty od nepravých dle svě- télkování. Dále možno docíliti jistých léčivých účinků na kožní houbu, lišeje a j. Ježto radiové paprsky podráždí sítnicii při zavřeném oku, byly činěny po- kusy, vzbuditi u slepých pocit světla. Ve všech ana- tomicky možných případech se to podařilo. Další vývoj tohoto „světla slepých“ ztěžuje však, nehledě k praktickým obtížím, zvláště ta okolnost, že delším působením radia na lidské tělo vznikají vředy, jež se velmi nesnadno hojí.

Radiu připisuje se také smrtící účinek na bacily. Proto používá se radiové emanace k lázním. Nejnověji dává se emanace vdechovati při nemocech plic. Malá zvířata radium při delším účinku usmrcuje. Kdyby bylo možno vyrobiti 1 kilogram radia, usmrtilo by člověka již pouhým přiblížením. Konečně sluší uvésti ještě jeden účinek radia, třeba že skeptikové ho prohlásí za fantasii. A přece opakujeme jen to, co literatura rozptýleně přinášít Profesor Butler-Burke naplnil zkumavku zárodků prostou bílkovinou a přidal k tomu radium. Pozoroval, že se vyvíjejí tělíska podobná bakteriím, která se množila dělením a jevila pohyb. Nazval je radioby Dr. Stadelmann pozoroval totéž! Qui vivra, verral = Pěšky přes průplav lamanšský. Zvláštní po- provede za několik týdnů americký kapitá kus Oldrieve. Chce jíti přes průplav lamanšský a poně- vadž vykonal šťastně již větší cesty po vodě »pěšky«, soudí, že docílí opětně úspěchu. Používá ke svým cestám po vodě zvláštní obuvi; jsou to dlouhé, člu- novité »boty«, zhotovené z napjatého plachtového plátna, z nichž každá váží 20 liber, má 71/2 stopy délky, 6 palců šířky a 7 palců výšky. Podešve mají okraje podobné bruslím, aby se přizpůsobily pohybu vody a zabránily smekání nazpět při každém kroku. Pohyb jest jakýmsi klouzáním po povrchu vody. Vy- konal tímto způsobem již cestu z Cincinnati do Nového Orleansu, totiž 2574 kilometrů. Dne 1. ledna opustil Cincinnati a 10. února přibyl do Nového Orleansu. »Šel« jen ve dne a v noci odpočíval na březích řeky Ohio a Missisipi, po nichž se ubíral.

Několikrát octl se při tom v nebezpečí života a jen obratnosti své choti, která ho v záchranném člunu provázela, děkuje své zachránění. Na myšlenku, se- strojiti vodní boty, přivedl ho jistý námořník jménem Haulon. Někteří nadšenci věnovali mu několik tisíe korun, aby mohl pracovati na konstrukci svých bot. Od 18 let nezabývá se ničím jiným než svou my- šlenkou. Kapitán není na svoje úspěchy nijak domy- šlivým. Je šťasten, že nalezl prostředek, jak možno řeky učiniti schůdnými pro pěší. »Jen mým vodním botám,« pravil, »náleží zásluha. Jakmile se zotavím, podniknu procházku z Doveru do Calais a nebudu čekati na žádný tunel. Potom bude také možno mlu- viti o přejití Atlantického oceánu. = Únos Angličana v Solunu. Únos 19letého mla- díka, syna milionáře Abota, anglického poddaného, budí v Solunu velké vzrušeni. Mladý Abot byl při návratu do otcovského domu o jedenácté hodině v noci ve vlastní zahradě přepaden a odvlečen. Byl jediným synem svých rodičů a pozbyl po spále skoro úplně sluchu i řeči. Kdežto jedni soudí, že únosci odpluli zálivem, na němž dům Abotův leží, kloní se úřadní kruhy k názoru, že silný mladý muž byl od- vezen v povoze. Abotův zahradník jest podezřelýa byl s několika drožkářskými kočími zatčen. Výplatné, jež nepochybně za mladého muže bude žádáno, ne- bude turecká vláda na žádný způsob platiti, poněvadž čin byl spáchán v zahradě, majetku to otce unese- ného mladíka, takže se turecké policii nemůže vy- týkati nedostatek bdělosti.