ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 46b7d4c0-7631-11dc-a762-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: person 177, place 40, org 22, work 13
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
18. listopadu 1908
4 masthead
Číslo 318.
5 article
nikdo nestávkuje hladem, vysvílá z následu jící zprávy „Obzoru“ ze dne 13. t. m. Toho dne byli z vězení převezeni do nemoenice jako nebezpečně sesláblí hladověním Tanas Oblakovič, jenž hladoví osmý den Dimitr Gajič, hladovící 6 dní; Pajo Vujak- lija, hladovící 6 dní; Dušan Trbu ch o vič. učitel, hladovící 6 dní, Štěp. Kačar, notář. jenž nepožil ničeho celý týden. Všech pro velkosrbskou propagandu zatče ných Srbů je na padesát; z nich 27 je ve vě zení bez výslechu více než dva mě síce. Prvních sedm zatčených, mezi nimiž pro- fesor bohosloví Valerián Pribičevič a jeho bratr Adam, jsou ve vězení už více než tři mě- síce, ale po celou tu dobu nebyli soudcem vyslý cháni! Chorvatsko mělo všeliké bány, ale níčem nějšího, než je bar. Rauch, ještě nemělo.
Tanas Oblakovič Gajič Trba Štěp Kačar Srba Pribičevič Adam Rauch Chorvatsko Paja Vujak
6 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 17. listopadu. Vilém Il. a kancléř se — shodli- Shodli, ale zajisté jen na čas! Shodli se k vůli veřejnosti, protože trůn té chvíle není ještě připraven na veliký konflikt téměř s celým národem svým. Vilém II., autor hesla »Sie volo sie jubeo« a »Suprema lex regis voluntas«, přistoupil na stanovisko kaneléřovo, že musí ukládati si v projevech svých zdrželivost meze, vykázané zodpovědnosti ministrův samých. Ale německý tisk sám nevěří, že by toto pro- hlášení císařské, jak je níže zaznamenáno dle úřadního listu, mělo ceny jiné nežli dočasné Ve chvíli vážných zápletek zabraničních cisat nechtěl vyvolati zřejmě nebezpečnou krisi kan- cléřskou. Uložil si reservu na čas, aby zajisté autoritářská povaha jeho později zjednalasi průchod formou a měrou tím ostřejší. O audienci kaneléře u císaře vypravuje oflciosní »Věstník Říšský«: V dnešním slyšení vylíčil říšský kanelét císaři smýšlení, jaké zavládlo v lidu po uveřej- nění zprávy »Daily Telegraphu« a vysvětlil své jednání za rokování v říšském sněmu. Císař vyslechl výklad říšského kancléře velmi vážně a prohlásil, že bez ohledu na nespravedlivé přehuané zprávy považuje za svůj nejpřednější úkol zabezpečiti stálost říšské politikya šetřiti ústavni zodpovědnost. Schválil prohlášení říšského kanctéře v říš- ském sněmu a ujistil jej trvalou ( důvěrou svojí.
il Vilém II Praha
7 article
»Norddeutsche Allgemeine Zeitung« dodává k tomu: Říšský kaneléř svola! hned po svém návratu z Postupimi pruské státní ministerstvo k důvěrné poradě, v níž podal zpávu o výsledku svého pře dnesu u císaře. Bezprostředně na to přijme říšský kaneléř presidenta říšského sněmu hr. Stolberga v del- ším slyšení. Zároveň podal náměstek říšského kaneléře státní ministr šl. Bethman Holwe členům spolkové rady přiměřené zprávy kan- cléřovy. Zpráva říšského kaneléře kn. Bülowa císaři přeďaášená trvala ne- enoo fy erervranir pak z císařského letohrádku do Berlína A oficiální zpráva končí: Dle doslechu zůstane říšský kaneléř kn. Bülov určité ve svém úřadě. — Ovšem ale j ak dlouho — se nepraví. Soukromé zprávy berlinské lIči ovšem audienci zcela jinak. Hovor mezi císařem a kancléřem veden byl dle nich tonem velmi ostrým. Kancléř opustil palác velice rozčilen. K snídani u cisaře nebyl již proti všemu zvyku pozván a odjel ze stanice Obory přímo již do Berlina. Zajímavo jest, ž zároveň s ním přijel na stanici Oboru známý pletichář dvorní maršál hr. Eulenburg a to tím- též vlakem, avšak v jiném kupé nežli jeho od- půrce, s nímž vůbec ani nepromluvil. Na kone prý ale i dle »Localanzeigru« i přes vliv Eulen- burgův přistoupil na názory kaneléřovy a sou- hlasil »se všemi jeho návrhy«. Jaké byly tyto, se nepraví, ale v dalekosáhlost jich se přiliá nevěti Ostatně aspoň příměři jakési bylo již nej
Bülow Postupim Berlín Bülov Norddeutsche Allgemeine Zeitung
8 article
výše na čase, neboť rozčilení proti trůnu stou palo již měrou nejpovážlivější. Dokonce i mni chovský zpěvácký spolek zademonstroval si tím. že odepřel se zúčastniti při všeněmeckém zá- vodění ve Frankfurtu zpěvu o císařské ceny. Polinko proti císaři přiložil v poslední době berlínský »Welt am Montag«. Píše, že na po- tlačení zmíněného článku Haleova o efsaři v ame- riekém »Century Magazine« věnováno bylo 200.000 m. zahraničním úřadem německým. A list se táže, z jaké pokladny bylo těch 200 000 m zaplaceno a doufá, že říšský sněm bude žádati také o této věci jasné odpovědí. Svobodomyslná »Voss. Ztg.« píše; »Bülow má nyní v rukou moc, jako nikdy před tím, a nedovede-li nyní ani on osobní režim císařův podstatně obmeziti, potom to půjde sotva jinak, nežli velikými a těž- kými vnitřními konflikty.« »Berl. Tagblatt« žádá rovněž od kaneléře teď postupů energických: »B ez ústavních záruk to nepůjde dál, v tom musi si býti i kaneléř ted jist. Musí císaři čisté víno nalíti, třeba by potom se ctí odstoupil. Bude-li ale zmatek se jen prodlužovati, padne zodpovědnost i na jeho hlavu. Oficiosní ujištění, že je mez názory kaneléře a císaře, jak jevilo se, shoda úplná, nikomu — míní list — již nestačl.
Haleův Voss Bülow Berl Frankfurt Welt be Montag Centura magazín
9 article
Ohromná většina národa bude na něm žádati hotové předlohy, jimiž se práva sněmu zvyšují.« Pod nápisem »Tragedie císařova- uveřejňuje berlinský dopisovatel Borgese v italských listech »Mattino« a »Sťampě« studii o elsaři. Píše v podstatě: Německý lid probudil se ze snu a vidí, že sen byl právě jen sen Pozbyl víry v illuse svoje. V jiné zemi byla by tekla krev aneb moudrost státníků byla by pohnula panovníka ku poděkování se. V Německu nebyla revoluce s hůry ni z důli, ale císař uvolil se v částečné poděkování, zřeknuv se prestiže svojí i své osobní autority. Ale uznal eísař s ku- tečně své chyby? táže se článek. Že by náhle za jeden den byl dospěl k uznání, že bůh nemluví již ústy svého pomazaného, nýbrž ústy zástupeů lidových či ústy kaneléřovými? Tomu autor článku, protkaného satirou jedo vatou, nevěři. Naopak, císnř nesnese jistě dlouho tohoto »diminutio eapitis- Pomstí se a vnutí národu německému opět svoji autovitu, třeba — mocí!
Borges Mattin Německo
10 article
Atentát na kandidáta presidentství. Jak jsme již sdělili, byl při volbě presi denta republiky kubské zvolen kandidát liberálů. K půlnoci po volbě přitáhl veliký zástup obee liberálů k hotelu »Sevilla«, kdež bydlil propadlý kandidát konservativní Menonal a vystřelii několikrát do oken kandidáto vých Poměry kubské jsou tak utěšeny, že si mohla tuto střelbu o závod nerušeně po chvili dovo- liti. Teprve po nějaké době policie množstv rozprášíla. Skandální aféra ve Vatikáně. Vatikánský dopisovatel »Secola« vypráví ajuplně o skandálu, který se udál ve Vatikánu. a3y antachiě rakouského vyalanectva pollloudna ko chansonettu, k audienci u papéže. Dáma ale křiklavou toaletou a počínáním svým vzbudila veliké pohoršení papeže. Pro mladého attaché bude prý to míti velmi nepříjemné ná sledky. Německé vyzvědačské baleny ve Francii. Nacionalistické »Echo de Paris« vypočílává. kolik od dubna t. r. sestoupilo ve Francii ně- meckých balonů a tvrdí, že jde při tom o pokusy vyzvědaěství, jaké nemožno trpěti. Francouzská vláda prý se nad tím také vším právem pozastavila. Zdá se však, že di- plomatické zakročení v Berlíně neměl dosud nejmenšího úspěchu. Nezbývá tudíž, leč učiniti přísná opatření, aby se za- bránilo vpádu, který jest pro Francii skutečným nebezpečenstvím. Významná návštěva u krále italského. Král řenký odjel do San Rossore navštivit krále Viktora Kmanuela. Král řecký poobědvá
Paris Kmanuel Sevilla Vatikán Francie Berlín San Rossore
11 article
v královském zámku a večer se vrátí do Flo- rencie. Za nynějších zmatků na Balkáně jest návštěva ta významná, zvláště když Italie ná leží k odpůrcům annexe bosenské. Z Persie. Po odjezdu ruského vyslance šl. Hartwiga z Persie vede záležitosti vyslanectva legační se- kretář šl. Somov. Odjezd Hartwigův zdá se ovšem nasvědčovati, že se poměry v Persii uklidňují. Ženská vláda v Číně. — Nepokoje. Anglické listy obávají se, že smrt císaře Kuansu zavdá podnět k velikým nepokojům a zmatkům v celé čínské říši, ale zdržují. se všech předzvěslí dalších o tom, jako zatím pla ných. Skutečně sděluje se dnes z Pekina, že —uč nezaručeně — i choť zemřelého císaře náhle skonala a snad rovněž otrávena byla. V hlavním městě jest veliké rozčilení. Vojsko a policie udržuje pořádek. Mnoho záleží na tom. na kterou stranu přikloní se mocný místokrál provincie čilské, v níž Pekin leží, Juanšikaj Velení nad vojskem v provincii čilské jest roz děleno. Jedna divise nalezá se v moci trůnu a dvěma divisím velí ministr vojenství Tiehliang který jest nejsilnějším odpůrcem Juanšikajův Následkem toho jest vladaři prinei Cunu oblížno spolehnouti se na Juanšikaje. V kruzích revolu eionářských se proslýchá, že někteří revolu cionářšti vůdcové odebrali se do Pekina.
Italia Hartwig Hartwigův Juanšikajův Cuna Flo Balkán Persie Čína Peking
12 article
Poněvadž jsou obavy před vzrůstem revo- lučního hnutí, uchopil se vladar Chun pevnou svou rukou otěží vlády, takže zachování míru zdá se býti zabezpečeno na nějakou dobu. Byla učiněna všechna bezpečnostní opatření, aby zabráněno bylo opakování se revolučních udá lostí z dubna a května a zvláštní oddily čin- ského vojska střeží příchody k budovám vysla- neckým. Tam však není (?) prý obav, že by vláda nebyla s to poskytnouti dostatečnou oehra nu. Včera byl živý nával v bankách. Bylo za- vřeno 14 domácích bank. Domorodé obyvatel- stvo bylo velmi vzrušeno. Policie zatlačila lid od budov bankovních. Zejména směneční banka yokohamská přestála těžk, nával, kdežto pe- něžní ústavy anglické, německé a ruské byly runu ušetřeny. Příčiny smati císaře a eísařovny nojsou ješte úplně známy. Císař byl dlouho churav, císa- řovna vdova byla v den svých narozenin 3. listo padu postižena — prý „rozedmou plic“. V noei byla ale ještě zdráva a ve 3 hod. odpol. byla mrtva již.
13 article
Jsou obavy, že reformní strana Keh-Ming Tangova využitkuje nynějších zmatků. Část Č ňanů považuje Puluna za legitimnílo násled- níka. Dekret, vydaný císařem na rozloučenou. který byl sepsán jménem Velké rady, ukazuje. že vliv státníků čínských převyšuje vliv man- džurského živlu. Projev, který mezi jiným mluv o rázném provádění reformního projektu, uvádi že císař zabýval se za své vlády potížemi, které vyplývají ze styků s cizinci a ze styků mezi křesťany a nekřesťany. Císař rozmnožil proto vojsko a školy, podporoval průmysl a připravo- val ústavu. Proslýchá se, že vladuř zavedl již paláci novoty. Vsbeva neslatilé b m býti vedena mo dern í m zásadami. Také stará ofsafovna-vdova, jež pro energi svou označována byla Kafeřinou Číny, aneb jediným mužem v »Číně«, vydala před úmrtím svým projev na rozloučenou, i praví v něm »Jsem nemocna beznadějně a nenzdravímse již. Vládní záležitosti přecházejí tudiž na vla- daře, prince Cuna«. Kdyby prý vznikly ale ne- pokoje a zmatky, má se nový vladai raditi se vdovou zesnulého cí- saře Kuansu. Tato, jménem Jekomala, jes ale politicky a duševně bezvýznamná osobnost. Za to ale vdova po princi Vunglu, tehyně to nynějšího vladaře, jest žena velmi rázná a soudí se, že bude míti pře- vážný vliv teď na vladaře a tím i na politiku činskou. Cisař Kuansu, nežli zemřel, odepřel dát se zavěsti do úmrtní komnaty, do tak zv. »síně dlouhého života«, ač to přikazují obyčeje čln- ského dvora. A odepřel také obléci si úmrtn roucho. Zemřel v tomtéž paláci, kdež od stát- ního převratu v roce 1898 žil on, císař, vlastně v umělém zajelí.
Tangův Cuna Jekomal Vungl Čína Cisař Kuans
14 article Schůze voličů.
Schůze voličů. Poslanec JUDr. Václav Škarda v Nymbarce. Na minulou neděli svolala místní organi- sace nár. strany svobodomyslné do prostorného sálu »Na knížecí« veřejnou schůzi voličů, do níž dostavil se zemský poslanec za město Nymburk, přísedící zemského výboru p. JUD Václav Škarda, aby podal zprávu o nynější po- litické situaci. Účastenství bylo velice četné. Posl. dr. Václav Škarda přípomenuv, c na sněmu král. českého se sběhlo a že češti poslanci srazili se bez ohledu na strany v jed- notný šik, aby hájili oprávněnost našich poža davků, jak bylo nutno také proto, že Němei spojili se též v jednotný svaz t. zv »Verband«, pojednal o přípravách ke sněmovnímu zasedání Potom podal dr. Škarda výklad nynějších po- měrů celkových, řka, že jsko předseda akčního výboru nár. strany svobodomyslné je povinen zmíniti se o postupu naší delegace na radě říšské. — Pravil, že díval se skaplicky na vývoj věcí ve Vídni, který ve svém průběhu 1 ve svém zakončení způsobil v eelém národě hněv a roztrpčení. Narýsovav hlavní eíle a účely naší politiky, t. j. svézákon- nost a svéprávnost národa a dosavadní průběh úsilí, k dosažení těchto cílů směřující, jakoži hlavní děje politické až do posledních dnů.
JUDr Škarda Posl doktor Nymburk Vídeň Němei akční výbor národní
15 article
Velmi zajímavé bylo sdělení. dra. Škardy. že není pravda, že někdo z těch stran českých, které nejsou zastoupeny v »Národním klubu«, varoval, aby se do vlády nevstupovalo, naopak uznávalo se se všech stran, že jest nutno, aby v této době »Národní klub« do vlády vyslaí své zástupce. Dr. Škarda výslovně prohlásil, že právě poslanec Klofáč to byl, který vstoupení do vlády nazval národní nutností; totéž prohlá- sili i realisté. Ale sotva zástupcové »Národního klubu« vstoupili do vlády, již počali ti, kteři dříve vstoupení do ní schvalovali, nejprudčeji proti nim útočiti. O tak zv. koalici, která měla připravovati půdu pro smír česko-německý, vyslovil dr.
Klofáč národní klub
16 article
Škarda úsudek, že nás úplně zklamala. Němci zapomněli, že nejsou v Rakousku sami, že stejný ohled musí býti brán na národ český. který požadavky své tak zmírňoval, že již dále tak jíti nemůže, a tolik jest jisto, že dnes sloji situsce tak, že chee-li Rakousko zachovati si respekt v Evropě, musí respektovati i národ český a jeho požadavkům vyhověti. Proč koulice se rozbila, vyložil dr. Škarda takto: příčinou toho byla v prvé řadě pověstná revolta německých soudeů, pak ne- přátelské jednání ministrů Der schatty a Marcheta vůči všemu českému; tito ministři nejednali s nám jako mnistři rakouští, nýbrž jako zuřiví Němci Prohlášení ministra spravedlnusti dra. Klein o soudcovské revoltě nemohlo nás uspokojiti; slibil sice, že zachován bude status quo ante ale sni toto prohlášení nebylo do držováno Dla něho měla býli zachována rovnoprávnost jazyková, ale vláda nezakroči energicky proti jejimu porušování. Odsoudiv nedůstojné vrácení se preside nta vrchiního soudu z dovolené, pravil dr. Škarda dále: Toto porušování rovnoprávnosti jsme are trpěti nemohli, a proto již v květnu usnesl se výkonný výbor národn strany svobodomyslné, aby po- slanei svobodomyslní nepodporo- vali tuto vládu a v tomto směru v »Národním klubu« působili.
Škarda Němec Klein Rakousko Evropa
17 article
Tehdy však poslanei národní stra ny svobodomyslné svůj náhled v »Ná rodním klubu« neprorazili. »Národní klub« rozhodl se totiž většinou vyčkati ještě dalších skutků vlády. Při té příležitosti prohlásil posl. dr. Škarda, že není prav da, jak se tvrdí, že protržena jsou Stre- mayrova jazykova nařízení, na- opak pravda jest, že platnost je ji ch právě nyní uznal nejen vrehn zemský soud, ale i správní so ud, který ještě roku 1897 uznal, že v Chebu jest
Cheb národní klub
18 article
obvyklý jen jazyk německý, kdežto nyní trvá v Chebu na úplné rovnocennosti obou zemských jazyků. Nesmí se však také zapomínati, že Stremnyrova nařízení jazyková netýkají se jen soudů, nýbrž platí i pro jiné úřady. kde se také plně dodržují. V dalším oddílu řeči své obíral se posl. dr. Škarda úkoly kabinetu bar. Becka, který provedl rakousko- uherské vyrovnání a volební reformu, ale poměr česko německý již upraviti nedovedl. Pokud jde o ústavní kompetenci pro řešení otázky jazykové, prohlásil, že vždy na to pouka- zoval, že jazykovou otázku v Čechách musl upraviti ne říšská rada, nýbrž sněm krá- lovství českého. Jest pravdu, že říšská rada má v jistých směrech práve upra- vovati poměry jazykově, ale pro král. české jest kompetentní zemský sněm, jak ostatně svědčí i fakt, že nařízení Stremayrova, Gautschova i Claryova uvetejněno byla v zemském zákon- níku. Také výtko, že jsme něco v otázce jazy- kové slovili, není pravdiva. Trváme na zá- sadě, že Čech musí míti právo jed- nati ve svém jazyku v celém král. českém. Rovněž jest bajkou tvrzení, že jed- nalo se o nějakých tlumočnících u soudů ve zněmčených krajinách; dr. Škarda prohlásii, že něco podobného neodvážil se nám nikdo ani nabídnouti. Také je nepravdou, že zá- kon jazykový byl botov. Pravdou jest, že v úpravě poměrů jazykových u úřadů samo- správných sešli jsme se s Němci dosti blízko na zakladě rovnosti obou zemských jazyků. O před- loze zařízení krajských zastupitelstev pravil dr.
Stremnyrův Beck Stremayrův Gautschův Claryův Němec Cheb Čechy
19 article
Škarda: Záleží na tom, jak se podobné krajská zastupitelstva utváří. Mezi místodržitelstvím hojtmanstvími bylo by třeba sprostředkovacího úřadu. Ale pak musela by býti právomoe mislodržitelství tak sesílena, aby se o čelných věcech rozhodovalo u místodrži- telství jako u poslední instaneo a ne- bylo dalšího odvolání do Vídně. Také sněmu musí býti odkázány význačné věci, které dosud vyřizuje říšská rada, aby sněm zemský nabyl váhy, jaké mu přísluší. U krajských úřadů mu- sila by panovati naprostá rovnopráv. nost, a také otázka finanění musila by býti rozřešena, neboť občanstvo by se pěkně poděko- valo za to, aby ke všem dosavaddním daním za- tíženo bylo ještě nějakou krajskou přirážkou. Konečně nesměly by tyto krajské úřa- dy ohrožovati jednotu země, pak mohlo by se o jich uskutečnění mluviti. O opravě volebního řádu prohlásil dr.
Vídeň
20 article
Škarda, že poslanci národní strany svobodomysi- né setrvají pevně při svém návrhu na zavedení všeobeeného hlasova- cího práva s poměrným zastoupe- ním menšin, a že předloha volební opravy, vládou sněmu pdaná, nikoho neuspo- kojila, neboť vláda chce nejen podržeti kurie, které se již přežily, ale ještě jednu přidati. Vláda namítá, že kuriátní zařízení chce podržeti proto, poněvadž sněm má úkoly více samesprávné, ale my chceme, aby sněm byl stejno- cenný ve volebním řádu s říšskou radou. Dnes není možno udržeti jako požada- vek dosavadní zařízení, aby 500 velkostaíkář- ských voličů volile 70 poslanců. Také v ohledu uvůn sládní přadlaka o o m ůž vyhověti, neboť i v nejlepším případě, kdy- bychom mezi české poslance počílali česke velkostatkáře, nedává nám tolik poslanců, aby rovnali se našemu počtu, totiž 63%, které nám náleží. Také 43 poslanců nové kurie nevyhovuje počtu, který by jí dle kuriátního systému měl náležeti. Ze všeho toho vyvodil dr. Škarda úsu- dek, že baron Beck nesplnil, co slibo- val a že klesal čím dále tím hlou- běji, jakmile opustil „střední linii“. To objevilo se zvláště, když vláda po obstrukci německé na sněmu zemském dle přání Němců sněm odročila a tak jejich ternoru nodlohle Odpovědí na to byla demíse českých mini- strů. Nesprávny jssou výtky, jako by se při ře- šení krise bylo jecnale o osobní ambice poslan ců, totiž aby jedni odešli a druzí přišli. Že jed- nalo se jen o zájmy národa, je dokázáno tím, že se nová koalice česko-polsko-německá rozbila, když Němci nepřistoupili na podmínky Čechy kladené, které měly uznati naši rovno- cennost. Dr. Škarda opětoval pak své pro-
Beck Němec Čechy národní strana
21 article Dvacet pět let Národního divadla.
Dvacet pět let Národního divadla. Jedné z nejvýznamnějších a nejradostnějších události českého kulturního života vzpomíná se dnes právem v Národním divadle dvojím slavnostním před- stavením. Byloť znovuotevření Národního divadla 18. listopadu 1883 po neblahém požáru opravdovým národním svátkem takové inlensity, o níž nová se- nerace, klerá není už přímou pamětnicí onoho dne. sotva dovede si udělati pravého pojmu. Fakt sám znamenal kus velikého úspěchu českých snah národ- ních, uměleckých, polilických i společenských. Z nro- zatímnosti a stálých náběhů, třebaže silných a slib- ných, dostalo se konečně dramatické umění české na pevnou půdu, jaké poticbovalo ke svému rozvojl. klidnému a úspěšnému. Bylo by záslužným a ve mnohém směru pouě ným podnikem, kdyby se někdo pokusil o úplnou sta- tistiku vší té práce, jakou znamená člvrtstoletí Ná- rodního divadla. Ukázalo by se, že přes všecky naše občasně stesky na to, že nemáme kmenového reper- toiru, že české drama nenašlo ještě svého velikéhe dramatika, básníka obdobného významu, jaký máv české hudbě Smetana, vykazuje souhrn 25leté čin- nosti první veliké české scěny ústyhodnou řadu ve- likých úspěchů, kleré zůstanou tivale příznačny pr prvolní láze české činohry.
Smetan národní divadlo
22 article
K oslavě svého juhilea vybralo Národní divadlo šťastnou volbou dvě práce, které nejlépe charakleri- sují jeho dnešní výši: Smetanovu „Libuši“ a J- ráskovu „Lucernu“, tedy největší, geniální díl Smelanovo, určené výslovně pro chvíle nejslavnost- nější a líbezné pohádkové dilo nejpopulárnějšího dnes Bramatika českého, který právě v posledních lelech svými historickými obrazy i jinou šťastnou tvorbou divadelní vtiskl nepopíratelně činohernímu repertoinu Národního divadla svůj ráz. „Lucerna“ Jiráskova př tom zároveň dociluje rekordu svého druhu dosud ne- vídaného v české činohře, mohouc se chlubiti v třech letech plnou padesátkou repris. (Kdybychom brali v úvahu ostatní česká divadla stálá i kočující scény ochotnické, šly by arci reprisy „Lucerny. do sel) Nepřihlížíme-li k době před otevřením Národ- aího divadla, docílil z původních prací činoherních na jeho scéně největšího počtu představení Tylův „Strakonický dudák“ (poprvé tu provozovár r. 1885), totiz 101. roprisu. Ilned polom následuje Jar- Vrchlického veselohra „Noc na Karlštejně“ (poprvé r. 1884) 86 předslavení. V dalším pořadu sle- duji za sebou: L. Stroupežnického „Zvikovský rarášek“ (poprvé 1883) 63krát, F. Šamberkove „Jedenácté přikázání“ (poprvé r. 189-) 56krát, J. Kvapilova „Princezna Pampeli- ška“ (poprvé r. 1897) 47krát, F. A. Šubertův „J an Výrava“ (poprvé r. 1886) 47krát, L. Stroupežni- ckého „Pani minomistrová“ (1885) 42krát, Em. Bozděchova „Zkouška státníkova“ (po- prvé r. 1883) 41krát, J. K. Tylovo „Jiříkovo vi- děnr“ (1887) 39krát, L. Stroupežnického „N aši furianti (poprvé r. 1887) 38krát, J. J. Kolárův „Pražský žid“ (1884) 36krát, Al. a V. Mrštlko
Smetanův Libuše český Jiráskův Tylův Vrchlický L Stroupežnický Zvikovský F Šamberkov J Kvapilův Šubertův L Stroupežni Pan Bozděchův Jiříkův Kolárův V Mrštlko Karlštejn národní divadlo strakonický dudák princezna Pampel J an Výrava N aši furiant
23 article
„Maryša“ (1894) B5krát, J. Vrchlického „Sou lásk y“ (1887) 31krát, J. Štolbova „Mořská pan- na“ (1901) 30krát, tébpž „Vodní družstvo“ (1886) 33krát, F. Šamberkova „Palackého tří- da 27 (1889) 28krát, A. Jiráskův „Jan Žiz ka- (1903) 26krát, G. Preissové „G azdina ro ba (1889) 27krát, J. Vrchlického „Námluvy Pelo po- vy“ (1890) 27krát, B. Vikové-Kunětické „C o (1904) 24krát, K. Maškův „Betlém“ (1903) 23krát Vrchlického „Pomsta Catullova“ (1887 23krát, F. A. Šubertovo „Probuzení“ (1883 22krát, M. A. Šimáčkův „Jiný vzduch“ (1894) 22krát. J. K. Tylova „Paličova dcera“ (1894 21krát, A. Jiráskova „Vojnarka“ (1890) 21krát, J. Hilbertova „Vina“ (1896) 20krát, A. Jiráskův „Emizrant“ (1898) 19krát, J. J. Kolárova „Ž iz- kova smre“ (1885) 19krát, L. Stroupežnického „Krištof Kolumbus“ (1886) 17krát, téhož „Vá- clav Hirobčický“ (1888) 15krát a „V pan- ském čelecníku“ (1886) také 15král, B. Vikové- Kunětické „Přitěz“ (1901) 14krát, J. Zeyerova „Doňa Sanča“ (1897) 12krát, J. Jiráskův „O tee (1894) 12krát, J. Vrchlického „Láska a smrt (1897) 1ikrát, F. X. Svobody „Čekanky“ (1900) 11krát, V. Štochovy „Maloměstské tradice“ (1888) 1ikrát, A. Jiráskův „Gero“ (1905) I0krát.
Maryša J Vrchlický J Štolbův F Šamberkův Palacký A Jiráskův Jan Žiz G Preiss Pet K Maškův Vrchlický Catullův Šubertův Šimáčkův Tylův Vojnarka J Hilbertův Emizrant Kolárův L Stroupežnický Krištof Kolumbus J Zeyerův Sanča J Jiráskův Svoboda Čekanka V Štochův Betlém Gera Vino Ž iz
24 article
J. Vrchlického „Exulanti“ (1886) 10krát. To jsou asi čísla, jež — nečiníce nároků na úplnost — char- aktorisují ráz a směr repertoiru Nár. divadla z doby starší i novější. Pováží-li se, že Národní divadlo, mu- síc dbáti, zvlášť v dřívějších dobách, malého poměrně kontingentu svého kmenového obecenstva, bylo nu- ceno starati se vždycky o značnou pestrost a všestran- nost svého repertoiru, jsou mnohé z těchto číslic do- jista vysoké a pozoruhodné. Podstatně jinak vypadá to ovšem v opeře, kde především opery Smelanovy značí stále stoupající a nevyčerpatelný interes. Příště přineseme aspoň struč- ný přohled operní statistíky Národního divadla.
J Vrchlický národní divadlo
25 article
Dnešní 25. výročí otevření Národního divadla oslaveno bude — jak z kanceláře Národního di- vadla se oznanuje — dvěma předslaveními: odpe- ledne o 21/4 hod. 50. provedením Jiráskovy hry „Iu- cerna“ (za malé odpolední ceny činoherní) a na večer slavnostní operou „L ibuše“ od B. Smetany kterou bylo Národní divadlo dne 18. listopadu 1851 také otevřeno. Dues hráti se bude toto skvělé díle po 100. a objeví se v novém scénování; tituhu partii zpívá pí. Slavíková, řídi chéf opery p. Kare! Kovaro- vic. Dnešm předslavení připadá 4. čtvrtce předpla- titelů. Zojtra bude se hráti také dvakráte: odpoledne začát-k o 1/43. hod. ve prospěch Českých feriálních osad Rozkošného opera „Popelka“ a na večen po páté drama „Kníže“ od Arna Dvořáka. Na půlek určena je Smelanova opera „Tajemství“, na se- botu nově nastudované drama „Vina“ od. Jaroslava Hilberta. V neděli odpoledne hráti se bude drama „Maryša“ od bratří Mrštíků a na večer Charpen- tierova opera „Louisa“, v ponděl! Čajkovského balet „Louskáček“. Vstupenky na tato předsta- vení se již prodávají. Vedle Shakespearovy tragedie „Othello“ studuje se nově též Štechova veserchra „Třetí zvonění“, v níž budou čelné role nově obsazeny. Nyní dokončeny budou velké zkoušky na jevišti k Ostrčilově opeře „Kunálovy oči“. jejíž děj upraven je díe novelly Julia Zeyera Karlem Ma- škem; premiéra chystá se na středu.
Jiráskův B Smetan Slavíková Kare Rozkošný Popelka Kníže Dvořák Smelanův Hilbert Maryša Mrštík Louisa Čajkovský Louskáček Shakespearův Othello Štechův Kunálův Zeyer ma národní divadlo národní di Vino Ostrčilův opera iacerna L ibuš
26 article
Členy Národníhie divadla ode dne jeho olevření 18. listopadu 1883 nepřetržitě do dneška jsou- solisté pp. Jindrich Mošna, Adolí Krössine. Alois Sedlácek a Bohumil Benoni; z admi- nistrativy učetní p. Jan Kocík; členove operního sboru dámy: Berta Formanová, Ma- rie Janská, Maxmiliána Studená, Emnma. Myslivcova. Josefa Junková (nyní garderobierka) a Cecelie Va- něčkova (nyní biletářka), pp. Vatězslav Bartoš, Karel Kindl, Josef Pasler, Karel Pulc nyní inspicient)a Ant. Moll (nyní garderobier); členové orkestru- pp. Frant. Daudiš, Josef Bernard, Frant. Elsnic (nyní archivář), Emanuel Hilken, Frant. Hozák, Frant. Chott. prol. Ant. Janoušek, Hynek Kohout, prol. Ar nošt Konig. Frant. Maisler a Ant. Peroutka; čle- nové baletního sboru: dámy Marie Hojerova. Marie Keindlova a Jaroslava Loosová a p. Jan Petrus; v technickém personálu: divadelní mistr Jiři Denk, dělníci při dekoracích Jan Brejcha a J Vodička; díle vrchni gardorobier p. Jakub Šilhavý. vrchní garderobierka pl. Anna Silhavá, garderobsel Frant. Ebert a Petronila Špačková a sluita Antonln Šváb; z nersonálu bíletního a gerderob- ního pl. Marie Dezortová, Barbora Kašová, Karolina Keindlová, Klára Machová, Božena Mohrmannová. Růžena Štechmüllerová a Marie Valentová, pp. Josei Dědourek a Karel Mathiasko. S dočasným pre- rušením jsou členy Národního divadla celé čtvrt- století pí. Marie Pštrosová, režisér Jakub Seifert, chěl opery Karel Kovarovic, členové operního sboru pp Frant. Bubník a Rich Klier, biletářky pí. Marie Hor- níková (dříve v operním sboru) a sl. Anna Lauova (dříve v baletním sboru).
Jindrich Mošna Sedlácek Benon Kocík Formanová Studená Emnma Junková Vatězslav Bartoš Kindl Pasler Pulc Antonín Moll František Daudiš Josef Bernard Elsnic Hilken Hozák Chott Janoušek Kohout Konig Maisler Peroutka Hojerův Keindlův Loosová Petrus Denk Brejcha Vodička Šilhavá Ebert Petronila Špačková Antonln Dezortová Barbora kašový Keindlová Klár Mohrmannová Štechmüllerová Valentová Josei Dědourek Mathiasko Pštrosová Seifert Kovarovic Bubník Klier Marie Lauův Ma Národníhia divadlo Adolit Krössine národní divadlo chět opera Cecelie Virginie
27 article Hudba.
Hudba. + Koncert Hudebního odboru Umělecké besey v Praze pod názvem »Večer písní Vítězslava No- váka, Coroeha, Borodina a Roberta Franze« koná se ve čtvrtek dne 19. t. m, o 8 hod več v Plodinové burse (Havličkovo nám.) za lask. účinkování pl. M Musilově a p. Romana Vesetého. Vstup pro členy U. B. a jich hosty zdarma. + Z České Filharmonic. Dnes o 8. hod. večer koná se koncert v sále ostrova Žoflnsvého. Řidí p. Jan Elsnic. Vstupenky po 60 n, rodinný listek (a osoby) 1 K 60 h prodávají se od 7. hod. u kon certní pokladny.
Borodin Franze Musilův Romanus Vesetý Elsnic Praha Český Filharmonice Vítězslav no
28 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Komlessa unosena. Z Pešti, 17. listopadu. Z Velkého Bečkereku se sděluje, že 20letá komtessu Mare Lousa, dcera hraběte de la Fontaine- Harnoncourt byla unesena ze zámku Ecsky. Před několika dny příjel v nocí k zámku zavřený vůz, z něhož vystoupil elegantní mladík, oděný po lovecku. Vylezl po mříži a zaklepal na okno Kom- tessa otevřela a za pomoci mladého muže sestoupila a odjela s ním do Velkého Bečkereku, kdež ji oče- kával hrabě Sigray. Hrabě požádal dříve o jejl ruku, byl však otcem odmitnul a došlo proto k sou- boji. Na to odhodlal se hrabě komtessu unésti a provedl to za pomoci bývalého vychovatele v domě hraběte de la Fontaine, schudlého pruského šlechlice Carrtena z Lichtenfeldu. Kam hrabě s princeznou ujel, nebylo posud zjištěno. Hrabě de la Fontame prohlásil, že dceru i únosce stůj co stůj vypatrá a zastřelí je, kde je nalezne. = Vražedný útok na soudce. Z Lipska, 17. listopadu. Ke vražednému útoku na členy říšského soudu v Lipsku sdělují se tyto podrobnosti: Za před- sednictví rady říšského soudu Veltmanna zasedal v pondělí odpoledne 4. civilní senát. Na pořadu byl také dědický proces obchodníka Osvalda Grossera z Wilmersdorfu u Berlína, při němž šlo o 178.00u marek. Grosser prohrál ve všech třech instancích říšský soud byl jeho jedinou nadějí. Prišel dopoledne do soudní budovy a čekal, až na něj dojde. Byl elegautně oděn a nečinil dojem, jakoby měl zločinný úmysl. Když by vynesen rozsudek, jímž se rerise zamilala, zapolacel se Grosser. Členové senálu ne- věnovali mu dále pozornost. Náhle ozvalo se v krátkých přestávkách deset ran z re- volveru. Grosser stál uprostted sálu a držel v pravici velký a v levici malý revolver. Soudcové seděli na svých vysokých židlích se ztrnulými zraky. Rada říšs. soudu
Fontain Harnoncourt Sigray Hrabě Osvald Grosser Pešť Lipsko Wilmersdorf Berlín Mar Lousa Hrabě jít le Fontame
29 article
Maenner se nejprve vzchopil, vykročil před stůl a náhle klesl k zemi, zasažen kulí do prsou. Na pravém konci soud- covského stolu ležel účetní rada Stra ss- burg. jenž byl zapisovatelem, v krvi na pokřik soudců odhodil Grosser zbraně a ufekl ze sálu. Sluhové a úřadníci se sběhli a útočník, nyní bezbranný, byl brzy dopaden a policií dopraven do vě- zení. Pronesl jen: »Vezmousličluvěku čest!« Rada říš. soudu Mavnner byl jen lehce zraněn, koule toliž uvázla v mase. Byl dopraven do svého bylu a stav jeho jest dobry. Učetní rada Strassbura byl mrtev. Grosser chtěl patrně postříleti celý soudní dvůr. Střílel na vzdalenvst asi 10 metrů az vypálených střel vnikla jedna do ústředního topení, jedna zasahla láhev s vodou, jiná uvázla v knize, ležicí na stole a jedna vuíkla do veřeje.
Mavnner Rada říše Strassbura
30 article
= Žalezníční neštěsti. Ze Soproně, 17. listo- padu. (K. k.) Na zdejší stasíce rábsko-šoproňsko- edenfurthské dráhy srazil se dnes v noci mezt 12. a 1. hodinou následkem nesprávného signálu nákladní vlak, přijíždějící z Edenfurthu, s vlakem seřado- vacím. Při sražce byl průvodčí nákladniho vlaku zabit a 5 železníčních zřízenců více méně těžce zraněno. Srážka byla tak velmi prudká, že obě lokomotivy staly se nezpůsobilými k další jízdě a 6 vagonů bylo rozbito. Též koleje byly poškozeny. Doprava byla následkem této srážky až do 11. hod. dopolední duešního dne přerušena Bylo zabájeno ihned vyšetřování. — Z Berlína, 17. nisto- padu. (K. k.) Poněvadž na nádraží »Jannowitzbrfl ke« bylo blokovým stgnálem dáno na trati městské dráhy předčasně znamení »zastavit«, srazily se dva viakya při srážce bylo 7 osob lehce zraněno. = Nový podmořský člun pro rakousko-uherské lod- stvo. Z Kielu, 17 listopadu. (K. k.) Ve zdejší Tode- nici »Germania« byl dues spuštěu na vodu druhý podmořský člun, vystavěný pro rakousko-ubersl lodstvo námořní.
Soproň Berlín Kiel 17 listopad