2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
18. listopadu 1908
5
article
nikdo nestávkuje hladem, vysvílá z následu
jící zprávy „Obzoru“ ze dne 13. t. m. Toho
dne byli z vězení převezeni do nemoenice jako
nebezpečně sesláblí hladověním
Tanas Oblakovič, jenž hladoví osmý den
Dimitr Gajič, hladovící 6 dní; Pajo Vujak-
lija, hladovící 6 dní; Dušan Trbu ch o vič.
učitel, hladovící 6 dní, Štěp. Kačar, notář.
jenž nepožil ničeho celý týden.
Všech pro velkosrbskou propagandu zatče
ných Srbů je na padesát; z nich 27 je ve vě
zení bez výslechu více než dva mě
síce. Prvních sedm zatčených, mezi nimiž pro-
fesor bohosloví Valerián Pribičevič a jeho
bratr Adam, jsou ve vězení už více než tři mě-
síce, ale po celou tu dobu nebyli soudcem vyslý
cháni! Chorvatsko mělo všeliké bány, ale níčem
nějšího, než je bar. Rauch, ještě nemělo.
Tanas Oblakovič
Gajič
Trba
Štěp
Kačar
Srba
Pribičevič
Adam
Rauch
Chorvatsko
Paja Vujak
6
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 17. listopadu.
Vilém Il. a kancléř se —
shodli-
Shodli, ale zajisté jen na čas! Shodli se
k vůli veřejnosti, protože trůn té chvíle není
ještě připraven na veliký konflikt téměř s celým
národem svým. Vilém II., autor hesla »Sie volo
sie jubeo« a »Suprema lex regis voluntas«,
přistoupil na stanovisko kaneléřovo, že musí
ukládati si v projevech svých zdrželivost
meze, vykázané zodpovědnosti ministrův samých.
Ale německý tisk sám nevěří, že by toto pro-
hlášení císařské, jak je níže zaznamenáno dle
úřadního listu, mělo ceny jiné nežli dočasné
Ve chvíli vážných zápletek zabraničních cisat
nechtěl vyvolati zřejmě nebezpečnou krisi kan-
cléřskou. Uložil si reservu na čas, aby zajisté
autoritářská povaha jeho později zjednalasi
průchod formou a měrou tím ostřejší.
O audienci kaneléře u císaře vypravuje
oflciosní »Věstník Říšský«:
V dnešním slyšení vylíčil říšský kanelét
císaři smýšlení, jaké zavládlo v lidu po uveřej-
nění zprávy »Daily Telegraphu« a vysvětlil své
jednání za rokování v říšském sněmu. Císař
vyslechl výklad říšského kancléře
velmi vážně a prohlásil, že bez ohledu
na nespravedlivé přehuané zprávy
považuje za svůj nejpřednější úkol
zabezpečiti stálost říšské politikya
šetřiti ústavni zodpovědnost. Schválil
prohlášení říšského kanctéře v říš-
ském sněmu a ujistil jej trvalou (
důvěrou svojí.
il
Vilém II
Praha
7
article
»Norddeutsche Allgemeine Zeitung« dodává
k tomu: Říšský kaneléř svola! hned
po svém návratu z Postupimi pruské
státní ministerstvo k důvěrné poradě,
v níž podal zpávu o výsledku svého
pře dnesu u císaře. Bezprostředně na
to přijme říšský kaneléř presidenta
říšského sněmu hr. Stolberga v del-
ším slyšení. Zároveň podal náměstek říšského
kaneléře státní ministr šl. Bethman Holwe
členům spolkové rady přiměřené zprávy kan-
cléřovy.
Zpráva říšského kaneléře kn.
Bülowa císaři přeďaášená trvala ne-
enoo fy erervranir
pak z císařského letohrádku do Berlína
A oficiální zpráva končí: Dle doslechu
zůstane říšský kaneléř kn. Bülov
určité ve svém úřadě. — Ovšem ale j ak
dlouho — se nepraví.
Soukromé zprávy berlinské lIči ovšem
audienci zcela jinak. Hovor mezi císařem
a kancléřem veden byl dle nich tonem
velmi ostrým. Kancléř opustil palác
velice rozčilen. K snídani u cisaře nebyl
již proti všemu zvyku pozván a odjel ze stanice
Obory přímo již do Berlina. Zajímavo jest, ž
zároveň s ním přijel na stanici Oboru známý
pletichář dvorní maršál hr. Eulenburg a to tím-
též vlakem, avšak v jiném kupé nežli jeho od-
půrce, s nímž vůbec ani nepromluvil. Na kone
prý ale i dle »Localanzeigru« i přes vliv Eulen-
burgův přistoupil na názory kaneléřovy a sou-
hlasil »se všemi jeho návrhy«. Jaké byly tyto,
se nepraví, ale v dalekosáhlost jich se přiliá
nevěti
Ostatně aspoň příměři jakési bylo již nej
Bülow
Postupim
Berlín
Bülov
Norddeutsche Allgemeine Zeitung
8
article
výše na čase, neboť rozčilení proti trůnu stou
palo již měrou nejpovážlivější. Dokonce i mni
chovský zpěvácký spolek zademonstroval si tím.
že odepřel se zúčastniti při všeněmeckém zá-
vodění ve Frankfurtu zpěvu o císařské ceny.
Polinko proti císaři přiložil v poslední době
berlínský »Welt am Montag«. Píše, že na po-
tlačení zmíněného článku Haleova o efsaři v ame-
riekém »Century Magazine« věnováno bylo
200.000 m. zahraničním úřadem německým.
A list se táže, z jaké pokladny bylo těch
200 000 m zaplaceno a doufá, že říšský sněm
bude žádati také o této věci jasné odpovědí.
Svobodomyslná »Voss. Ztg.« píše;
»Bülow má nyní v rukou moc, jako nikdy před
tím, a nedovede-li nyní ani on osobní režim
císařův podstatně obmeziti, potom to půjde
sotva jinak, nežli velikými a těž-
kými vnitřními konflikty.«
»Berl. Tagblatt« žádá rovněž od
kaneléře teď postupů energických: »B ez
ústavních záruk to nepůjde dál,
v tom musi si býti i kaneléř ted
jist. Musí císaři čisté víno nalíti,
třeba by potom se ctí odstoupil. Bude-li ale
zmatek se jen prodlužovati, padne zodpovědnost
i na jeho hlavu. Oficiosní ujištění, že je mez
názory kaneléře a císaře, jak jevilo se, shoda
úplná, nikomu — míní list — již nestačl.
Haleův
Voss
Bülow
Berl
Frankfurt
Welt be Montag
Centura magazín
9
article
Ohromná většina národa bude na něm žádati
hotové předlohy, jimiž se práva sněmu zvyšují.«
Pod nápisem »Tragedie císařova-
uveřejňuje berlinský dopisovatel Borgese
v italských listech »Mattino« a »Sťampě« studii
o elsaři. Píše v podstatě: Německý lid probudil
se ze snu a vidí, že sen byl právě jen sen
Pozbyl víry v illuse svoje. V jiné zemi
byla by tekla krev aneb moudrost
státníků byla by pohnula panovníka
ku poděkování se. V Německu nebyla
revoluce s hůry ni z důli, ale císař uvolil se
v částečné poděkování, zřeknuv se prestiže svojí
i své osobní autority. Ale uznal eísař s ku-
tečně své chyby? táže se článek. Že by
náhle za jeden den byl dospěl k uznání, že
bůh nemluví již ústy svého pomazaného, nýbrž
ústy zástupeů lidových či ústy kaneléřovými?
Tomu autor článku, protkaného satirou jedo
vatou, nevěři. Naopak, císnř nesnese
jistě dlouho tohoto »diminutio eapitis-
Pomstí se a vnutí národu německému
opět svoji autovitu, třeba — mocí!
Borges
Mattin
Německo
10
article
Atentát na kandidáta presidentství.
Jak jsme již sdělili, byl při volbě presi
denta republiky kubské zvolen kandidát liberálů.
K půlnoci po volbě přitáhl veliký zástup obee
liberálů k hotelu »Sevilla«, kdež bydlil propadlý
kandidát konservativní Menonal a vystřelii
několikrát do oken kandidáto vých
Poměry kubské jsou tak utěšeny, že si mohla
tuto střelbu o závod nerušeně po chvili dovo-
liti. Teprve po nějaké době policie množstv
rozprášíla.
Skandální aféra ve Vatikáně.
Vatikánský dopisovatel »Secola« vypráví
ajuplně o skandálu, který se udál ve Vatikánu.
a3y antachiě rakouského vyalanectva pollloudna
ko
chansonettu, k audienci u papéže.
Dáma ale křiklavou toaletou a počínáním svým
vzbudila veliké pohoršení papeže. Pro mladého
attaché bude prý to míti velmi nepříjemné ná
sledky.
Německé vyzvědačské baleny ve Francii.
Nacionalistické »Echo de Paris« vypočílává.
kolik od dubna t. r. sestoupilo ve Francii ně-
meckých balonů a tvrdí, že jde při tom
o pokusy vyzvědaěství, jaké nemožno
trpěti. Francouzská vláda prý se nad tím také
vším právem pozastavila. Zdá se však, že di-
plomatické zakročení v Berlíně neměl
dosud nejmenšího úspěchu. Nezbývá
tudíž, leč učiniti přísná opatření, aby se za-
bránilo vpádu, který jest pro Francii
skutečným nebezpečenstvím.
Významná návštěva u krále italského.
Král řenký odjel do San Rossore navštivit
krále Viktora Kmanuela. Král řecký poobědvá
Paris
Kmanuel
Sevilla
Vatikán
Francie
Berlín
San Rossore
11
article
v královském zámku a večer se vrátí do Flo-
rencie. Za nynějších zmatků na Balkáně jest
návštěva ta významná, zvláště když Italie ná
leží k odpůrcům annexe bosenské.
Z Persie.
Po odjezdu ruského vyslance šl. Hartwiga
z Persie vede záležitosti vyslanectva legační se-
kretář šl. Somov. Odjezd Hartwigův zdá se
ovšem nasvědčovati, že se poměry v Persii
uklidňují.
Ženská vláda v Číně. — Nepokoje.
Anglické listy obávají se, že smrt císaře
Kuansu zavdá podnět k velikým nepokojům
a zmatkům v celé čínské říši, ale zdržují. se
všech předzvěslí dalších o tom, jako zatím pla
ných. Skutečně sděluje se dnes z Pekina, že —uč
nezaručeně — i choť zemřelého císaře
náhle skonala a snad rovněž otrávena byla.
V hlavním městě jest veliké rozčilení. Vojsko
a policie udržuje pořádek. Mnoho záleží na tom.
na kterou stranu přikloní se mocný místokrál
provincie čilské, v níž Pekin leží, Juanšikaj
Velení nad vojskem v provincii čilské jest roz
děleno. Jedna divise nalezá se v moci trůnu
a dvěma divisím velí ministr vojenství Tiehliang
který jest nejsilnějším odpůrcem Juanšikajův
Následkem toho jest vladaři prinei Cunu oblížno
spolehnouti se na Juanšikaje. V kruzích revolu
eionářských se proslýchá, že někteří revolu
cionářšti vůdcové odebrali se do Pekina.
Italia
Hartwig
Hartwigův
Juanšikajův
Cuna
Flo
Balkán
Persie
Čína
Peking
12
article
Poněvadž jsou obavy před vzrůstem revo-
lučního hnutí, uchopil se vladar Chun pevnou
svou rukou otěží vlády, takže zachování míru
zdá se býti zabezpečeno na nějakou dobu.
Byla učiněna všechna bezpečnostní opatření, aby
zabráněno bylo opakování se revolučních udá
lostí z dubna a května a zvláštní oddily čin-
ského vojska střeží příchody k budovám vysla-
neckým. Tam však není (?) prý obav, že by
vláda nebyla s to poskytnouti dostatečnou oehra
nu. Včera byl živý nával v bankách. Bylo za-
vřeno 14 domácích bank. Domorodé obyvatel-
stvo bylo velmi vzrušeno. Policie zatlačila lid
od budov bankovních. Zejména směneční banka
yokohamská přestála těžk, nával, kdežto pe-
něžní ústavy anglické, německé a ruské byly
runu ušetřeny.
Příčiny smati císaře a eísařovny nojsou ješte
úplně známy. Císař byl dlouho churav, císa-
řovna vdova byla v den svých narozenin 3. listo
padu postižena — prý „rozedmou plic“. V noei
byla ale ještě zdráva a ve 3 hod. odpol. byla
mrtva již.
13
article
Jsou obavy, že reformní strana Keh-Ming
Tangova využitkuje nynějších zmatků. Část Č
ňanů považuje Puluna za legitimnílo násled-
níka. Dekret, vydaný císařem na rozloučenou.
který byl sepsán jménem Velké rady, ukazuje.
že vliv státníků čínských převyšuje vliv man-
džurského živlu. Projev, který mezi jiným mluv
o rázném provádění reformního projektu, uvádi
že císař zabýval se za své vlády potížemi, které
vyplývají ze styků s cizinci a ze styků mezi
křesťany a nekřesťany. Císař rozmnožil proto
vojsko a školy, podporoval průmysl a připravo-
val ústavu. Proslýchá se, že vladuř zavedl již
paláci novoty. Vsbeva neslatilé b
m býti vedena mo dern í m
zásadami.
Také stará ofsafovna-vdova, jež pro energi
svou označována byla Kafeřinou Číny, aneb
jediným mužem v »Číně«, vydala před úmrtím
svým projev na rozloučenou, i praví v něm
»Jsem nemocna beznadějně a nenzdravímse
již. Vládní záležitosti přecházejí tudiž na vla-
daře, prince Cuna«. Kdyby prý vznikly ale ne-
pokoje a zmatky, má se nový vladai
raditi se vdovou zesnulého cí-
saře Kuansu. Tato, jménem Jekomala, jes
ale politicky a duševně bezvýznamná osobnost.
Za to ale vdova po princi Vunglu, tehyně to
nynějšího vladaře, jest žena velmi
rázná a soudí se, že bude míti pře-
vážný vliv teď na vladaře a tím i na
politiku činskou.
Cisař Kuansu, nežli zemřel, odepřel dát
se zavěsti do úmrtní komnaty, do tak zv. »síně
dlouhého života«, ač to přikazují obyčeje čln-
ského dvora. A odepřel také obléci si úmrtn
roucho. Zemřel v tomtéž paláci, kdež od stát-
ního převratu v roce 1898 žil on, císař, vlastně
v umělém zajelí.
Tangův
Cuna
Jekomal
Vungl
Čína
Cisař Kuans
14
article
Schůze voličů.
Schůze voličů.
Poslanec JUDr. Václav Škarda
v Nymbarce.
Na minulou neděli svolala místní organi-
sace nár. strany svobodomyslné do prostorného
sálu »Na knížecí« veřejnou schůzi voličů, do
níž dostavil se zemský poslanec za město
Nymburk, přísedící zemského výboru p. JUD
Václav Škarda, aby podal zprávu o nynější po-
litické situaci. Účastenství bylo velice četné.
Posl. dr. Václav Škarda přípomenuv, c
na sněmu král. českého se sběhlo a že češti
poslanci srazili se bez ohledu na strany v jed-
notný šik, aby hájili oprávněnost našich poža
davků, jak bylo nutno také proto, že Němei
spojili se též v jednotný svaz t. zv »Verband«,
pojednal o přípravách ke sněmovnímu zasedání
Potom podal dr. Škarda výklad nynějších po-
měrů celkových, řka, že jsko předseda akčního
výboru nár. strany svobodomyslné je povinen
zmíniti se o postupu naší delegace na radě
říšské. — Pravil, že díval se skaplicky na
vývoj věcí ve Vídni, který ve svém průběhu
1 ve svém zakončení způsobil v eelém
národě hněv a roztrpčení. Narýsovav
hlavní eíle a účely naší politiky, t. j. svézákon-
nost a svéprávnost národa a dosavadní průběh
úsilí, k dosažení těchto cílů směřující, jakoži
hlavní děje politické až do posledních dnů.
JUDr
Škarda
Posl
doktor
Nymburk
Vídeň
Němei
akční výbor národní
15
article
Velmi zajímavé bylo sdělení. dra. Škardy.
že není pravda, že někdo z těch stran českých,
které nejsou zastoupeny v »Národním klubu«,
varoval, aby se do vlády nevstupovalo, naopak
uznávalo se se všech stran, že jest nutno, aby
v této době »Národní klub« do vlády vyslaí
své zástupce. Dr. Škarda výslovně prohlásil, že
právě poslanec Klofáč to byl, který vstoupení
do vlády nazval národní nutností; totéž prohlá-
sili i realisté. Ale sotva zástupcové »Národního
klubu« vstoupili do vlády, již počali ti, kteři
dříve vstoupení do ní schvalovali, nejprudčeji
proti nim útočiti.
O tak zv. koalici, která měla připravovati
půdu pro smír česko-německý, vyslovil dr.
Klofáč
národní klub
16
article
Škarda úsudek, že nás úplně zklamala. Němci
zapomněli, že nejsou v Rakousku sami, že
stejný ohled musí býti brán na národ český.
který požadavky své tak zmírňoval, že již dále
tak jíti nemůže, a tolik jest jisto, že dnes
sloji situsce tak, že chee-li Rakousko
zachovati si respekt v Evropě,
musí respektovati i národ český
a jeho požadavkům vyhověti.
Proč koulice se rozbila, vyložil dr. Škarda
takto: příčinou toho byla v prvé řadě pověstná
revolta německých soudeů, pak ne-
přátelské jednání ministrů Der
schatty a Marcheta vůči všemu
českému; tito ministři nejednali s nám
jako mnistři rakouští, nýbrž jako zuřiví Němci
Prohlášení ministra spravedlnusti dra. Klein
o soudcovské revoltě nemohlo nás uspokojiti;
slibil sice, že zachován bude status quo ante
ale sni toto prohlášení nebylo do
držováno Dla něho měla býli zachována
rovnoprávnost jazyková, ale vláda nezakroči
energicky proti jejimu porušování.
Odsoudiv nedůstojné vrácení se preside nta
vrchiního soudu z dovolené, pravil dr. Škarda
dále: Toto porušování rovnoprávnosti jsme are
trpěti nemohli, a proto již v květnu
usnesl se výkonný výbor národn
strany svobodomyslné, aby po-
slanei svobodomyslní nepodporo-
vali tuto vládu a v tomto směru
v »Národním klubu« působili.
Škarda
Němec
Klein
Rakousko
Evropa
17
article
Tehdy však poslanei národní stra ny
svobodomyslné svůj náhled v »Ná
rodním klubu« neprorazili. »Národní
klub« rozhodl se totiž většinou vyčkati
ještě dalších skutků vlády. Při té příležitosti
prohlásil posl. dr. Škarda, že není prav da,
jak se tvrdí, že protržena jsou Stre-
mayrova jazykova nařízení, na-
opak pravda jest, že platnost je ji ch
právě nyní uznal nejen vrehn
zemský soud, ale i správní so ud,
který ještě roku 1897 uznal, že v Chebu jest
Cheb
národní klub
18
article
obvyklý jen jazyk německý, kdežto nyní trvá
v Chebu na úplné rovnocennosti obou zemských
jazyků. Nesmí se však také zapomínati, že
Stremnyrova nařízení jazyková netýkají se jen
soudů, nýbrž platí i pro jiné úřady.
kde se také plně dodržují.
V dalším oddílu řeči své obíral se posl.
dr. Škarda úkoly kabinetu bar. Becka, který
provedl rakousko- uherské vyrovnání a volební
reformu, ale poměr česko německý již upraviti
nedovedl.
Pokud jde o ústavní kompetenci pro řešení
otázky jazykové, prohlásil, že vždy na to pouka-
zoval, že jazykovou otázku v Čechách musl
upraviti ne říšská rada, nýbrž sněm krá-
lovství českého. Jest pravdu, že říšská
rada má v jistých směrech práve upra-
vovati poměry jazykově, ale pro král. české jest
kompetentní zemský sněm, jak ostatně svědčí
i fakt, že nařízení Stremayrova, Gautschova
i Claryova uvetejněno byla v zemském zákon-
níku. Také výtko, že jsme něco v otázce jazy-
kové slovili, není pravdiva. Trváme na zá-
sadě, že Čech musí míti právo jed-
nati ve svém jazyku v celém král.
českém. Rovněž jest bajkou tvrzení, že jed-
nalo se o nějakých tlumočnících u soudů
ve zněmčených krajinách; dr. Škarda prohlásii,
že něco podobného neodvážil se nám nikdo ani
nabídnouti. Také je nepravdou, že zá-
kon jazykový byl botov. Pravdou jest,
že v úpravě poměrů jazykových u úřadů samo-
správných sešli jsme se s Němci dosti blízko na
zakladě rovnosti obou zemských jazyků. O před-
loze zařízení krajských zastupitelstev pravil dr.
Stremnyrův
Beck
Stremayrův
Gautschův
Claryův
Němec
Cheb
Čechy
19
article
Škarda: Záleží na tom, jak se podobné krajská
zastupitelstva utváří. Mezi místodržitelstvím
hojtmanstvími bylo by třeba sprostředkovacího
úřadu. Ale pak musela by býti právomoe
mislodržitelství tak sesílena, aby
se o čelných věcech rozhodovalo u místodrži-
telství jako u poslední instaneo a ne-
bylo dalšího odvolání do Vídně. Také sněmu
musí býti odkázány význačné věci, které dosud
vyřizuje říšská rada, aby sněm zemský nabyl
váhy, jaké mu přísluší. U krajských úřadů mu-
sila by panovati naprostá rovnopráv.
nost, a také otázka finanění musila by býti
rozřešena, neboť občanstvo by se pěkně poděko-
valo za to, aby ke všem dosavaddním daním za-
tíženo bylo ještě nějakou krajskou přirážkou.
Konečně nesměly by tyto krajské úřa-
dy ohrožovati jednotu země, pak
mohlo by se o jich uskutečnění mluviti.
O opravě volebního řádu prohlásil dr.
Vídeň
20
article
Škarda, že poslanci národní strany svobodomysi-
né setrvají pevně při svém návrhu na
zavedení všeobeeného hlasova-
cího práva s poměrným zastoupe-
ním menšin, a že předloha volební opravy,
vládou sněmu pdaná, nikoho neuspo-
kojila, neboť vláda chce nejen podržeti kurie,
které se již přežily, ale ještě jednu přidati. Vláda
namítá, že kuriátní zařízení chce podržeti proto,
poněvadž sněm má úkoly více samesprávné, ale
my chceme, aby sněm byl stejno-
cenný ve volebním řádu s říšskou
radou. Dnes není možno udržeti jako požada-
vek dosavadní zařízení, aby 500 velkostaíkář-
ských voličů volile 70 poslanců. Také v ohledu
uvůn sládní přadlaka o o m ůž
vyhověti, neboť i v nejlepším případě, kdy-
bychom mezi české poslance počílali česke
velkostatkáře, nedává nám tolik poslanců, aby
rovnali se našemu počtu, totiž 63%, které nám
náleží. Také 43 poslanců nové kurie nevyhovuje
počtu, který by jí dle kuriátního systému měl
náležeti. Ze všeho toho vyvodil dr. Škarda úsu-
dek, že baron Beck nesplnil, co slibo-
val a že klesal čím dále tím hlou-
běji, jakmile opustil „střední
linii“. To objevilo se zvláště, když vláda po
obstrukci německé na sněmu zemském dle přání
Němců sněm odročila a tak jejich ternoru
nodlohle
Odpovědí na to byla demíse českých mini-
strů. Nesprávny jssou výtky, jako by se při ře-
šení krise bylo jecnale o osobní ambice poslan
ců, totiž aby jedni odešli a druzí přišli. Že jed-
nalo se jen o zájmy národa, je dokázáno
tím, že se nová koalice česko-polsko-německá
rozbila, když Němci nepřistoupili na podmínky
Čechy kladené, které měly uznati naši rovno-
cennost. Dr. Škarda opětoval pak své pro-
Beck
Němec
Čechy
národní strana
21
article
Dvacet pět let Národního divadla.
Dvacet pět let Národního divadla.
Jedné z nejvýznamnějších a nejradostnějších
události českého kulturního života vzpomíná se dnes
právem v Národním divadle dvojím slavnostním před-
stavením. Byloť znovuotevření Národního divadla
18. listopadu 1883 po neblahém požáru opravdovým
národním svátkem takové inlensity, o níž nová se-
nerace, klerá není už přímou pamětnicí onoho dne.
sotva dovede si udělati pravého pojmu. Fakt sám
znamenal kus velikého úspěchu českých snah národ-
ních, uměleckých, polilických i společenských. Z nro-
zatímnosti a stálých náběhů, třebaže silných a slib-
ných, dostalo se konečně dramatické umění české na
pevnou půdu, jaké poticbovalo ke svému rozvojl.
klidnému a úspěšnému.
Bylo by záslužným a ve mnohém směru pouě
ným podnikem, kdyby se někdo pokusil o úplnou sta-
tistiku vší té práce, jakou znamená člvrtstoletí Ná-
rodního divadla. Ukázalo by se, že přes všecky naše
občasně stesky na to, že nemáme kmenového reper-
toiru, že české drama nenašlo ještě svého velikéhe
dramatika, básníka obdobného významu, jaký máv
české hudbě Smetana, vykazuje souhrn 25leté čin-
nosti první veliké české scěny ústyhodnou řadu ve-
likých úspěchů, kleré zůstanou tivale příznačny pr
prvolní láze české činohry.
Smetan
národní divadlo
22
article
K oslavě svého juhilea vybralo Národní divadlo
šťastnou volbou dvě práce, které nejlépe charakleri-
sují jeho dnešní výši: Smetanovu „Libuši“ a J-
ráskovu „Lucernu“, tedy největší, geniální díl
Smelanovo, určené výslovně pro chvíle nejslavnost-
nější a líbezné pohádkové dilo nejpopulárnějšího dnes
Bramatika českého, který právě v posledních lelech
svými historickými obrazy i jinou šťastnou tvorbou
divadelní vtiskl nepopíratelně činohernímu repertoinu
Národního divadla svůj ráz. „Lucerna“ Jiráskova př
tom zároveň dociluje rekordu svého druhu dosud ne-
vídaného v české činohře, mohouc se chlubiti v
třech letech plnou padesátkou repris. (Kdybychom
brali v úvahu ostatní česká divadla stálá i kočující
scény ochotnické, šly by arci reprisy „Lucerny.
do sel)
Nepřihlížíme-li k době před otevřením Národ-
aího divadla, docílil z původních prací činoherních na
jeho scéně největšího počtu představení Tylův
„Strakonický dudák“ (poprvé tu provozovár
r. 1885), totiz 101. roprisu. Ilned polom následuje Jar-
Vrchlického veselohra „Noc na Karlštejně“
(poprvé r. 1884) 86 předslavení. V dalším pořadu sle-
duji za sebou: L. Stroupežnického „Zvikovský
rarášek“ (poprvé 1883) 63krát, F. Šamberkove
„Jedenácté přikázání“ (poprvé r. 189-)
56krát, J. Kvapilova „Princezna Pampeli-
ška“ (poprvé r. 1897) 47krát, F. A. Šubertův „J an
Výrava“ (poprvé r. 1886) 47krát, L. Stroupežni-
ckého „Pani minomistrová“ (1885) 42krát,
Em. Bozděchova „Zkouška státníkova“ (po-
prvé r. 1883) 41krát, J. K. Tylovo „Jiříkovo vi-
děnr“ (1887) 39krát, L. Stroupežnického „N aši
furianti (poprvé r. 1887) 38krát, J. J. Kolárův
„Pražský žid“ (1884) 36krát, Al. a V. Mrštlko
Smetanův
Libuše
český
Jiráskův
Tylův
Vrchlický
L Stroupežnický
Zvikovský
F Šamberkov
J Kvapilův
Šubertův
L Stroupežni
Pan
Bozděchův
Jiříkův
Kolárův
V Mrštlko
Karlštejn
národní divadlo
strakonický dudák
princezna Pampel
J an Výrava
N aši furiant
23
article
„Maryša“ (1894) B5krát, J. Vrchlického „Sou
lásk y“ (1887) 31krát, J. Štolbova „Mořská pan-
na“ (1901) 30krát, tébpž „Vodní družstvo“
(1886) 33krát, F. Šamberkova „Palackého tří-
da 27 (1889) 28krát, A. Jiráskův „Jan Žiz ka-
(1903) 26krát, G. Preissové „G azdina ro ba
(1889) 27krát, J. Vrchlického „Námluvy Pelo po-
vy“ (1890) 27krát, B. Vikové-Kunětické „C o
(1904) 24krát, K. Maškův „Betlém“ (1903) 23krát
Vrchlického „Pomsta Catullova“ (1887
23krát, F. A. Šubertovo „Probuzení“ (1883
22krát, M. A. Šimáčkův „Jiný vzduch“ (1894)
22krát. J. K. Tylova „Paličova dcera“ (1894
21krát, A. Jiráskova „Vojnarka“ (1890) 21krát,
J. Hilbertova „Vina“ (1896) 20krát, A. Jiráskův
„Emizrant“ (1898) 19krát, J. J. Kolárova „Ž iz-
kova smre“ (1885) 19krát, L. Stroupežnického
„Krištof Kolumbus“ (1886) 17krát, téhož „Vá-
clav Hirobčický“ (1888) 15krát a „V pan-
ském čelecníku“ (1886) také 15král, B. Vikové-
Kunětické „Přitěz“ (1901) 14krát, J. Zeyerova
„Doňa Sanča“ (1897) 12krát, J. Jiráskův „O tee
(1894) 12krát, J. Vrchlického „Láska a smrt
(1897) 1ikrát, F. X. Svobody „Čekanky“ (1900)
11krát, V. Štochovy „Maloměstské tradice“
(1888) 1ikrát, A. Jiráskův „Gero“ (1905) I0krát.
Maryša
J Vrchlický
J Štolbův
F Šamberkův
Palacký
A Jiráskův
Jan Žiz
G Preiss
Pet
K Maškův
Vrchlický
Catullův
Šubertův
Šimáčkův
Tylův
Vojnarka
J Hilbertův
Emizrant
Kolárův
L Stroupežnický
Krištof Kolumbus
J Zeyerův
Sanča
J Jiráskův
Svoboda
Čekanka
V Štochův
Betlém
Gera
Vino
Ž iz
24
article
J. Vrchlického „Exulanti“ (1886) 10krát. To jsou
asi čísla, jež — nečiníce nároků na úplnost — char-
aktorisují ráz a směr repertoiru Nár. divadla z doby
starší i novější. Pováží-li se, že Národní divadlo, mu-
síc dbáti, zvlášť v dřívějších dobách, malého poměrně
kontingentu svého kmenového obecenstva, bylo nu-
ceno starati se vždycky o značnou pestrost a všestran-
nost svého repertoiru, jsou mnohé z těchto číslic do-
jista vysoké a pozoruhodné.
Podstatně jinak vypadá to ovšem v opeře, kde
především opery Smelanovy značí stále stoupající a
nevyčerpatelný interes. Příště přineseme aspoň struč-
ný přohled operní statistíky Národního divadla.
J Vrchlický
národní divadlo
25
article
Dnešní 25. výročí otevření Národního divadla
oslaveno bude — jak z kanceláře Národního di-
vadla se oznanuje — dvěma předslaveními: odpe-
ledne o 21/4 hod. 50. provedením Jiráskovy hry „Iu-
cerna“ (za malé odpolední ceny činoherní) a na
večer slavnostní operou „L ibuše“ od B. Smetany
kterou bylo Národní divadlo dne 18. listopadu 1851
také otevřeno. Dues hráti se bude toto skvělé díle
po 100. a objeví se v novém scénování; tituhu partii
zpívá pí. Slavíková, řídi chéf opery p. Kare! Kovaro-
vic. Dnešm předslavení připadá 4. čtvrtce předpla-
titelů. Zojtra bude se hráti také dvakráte: odpoledne
začát-k o 1/43. hod. ve prospěch Českých feriálních
osad Rozkošného opera „Popelka“ a na večen
po páté drama „Kníže“ od Arna Dvořáka. Na půlek
určena je Smelanova opera „Tajemství“, na se-
botu nově nastudované drama „Vina“ od. Jaroslava
Hilberta. V neděli odpoledne hráti se bude drama
„Maryša“ od bratří Mrštíků a na večer Charpen-
tierova opera „Louisa“, v ponděl! Čajkovského
balet „Louskáček“. Vstupenky na tato předsta-
vení se již prodávají. Vedle Shakespearovy tragedie
„Othello“ studuje se nově též Štechova veserchra
„Třetí zvonění“, v níž budou čelné role nově
obsazeny. Nyní dokončeny budou velké zkoušky na
jevišti k Ostrčilově opeře „Kunálovy oči“. jejíž
děj upraven je díe novelly Julia Zeyera Karlem Ma-
škem; premiéra chystá se na středu.
Jiráskův
B Smetan
Slavíková
Kare
Rozkošný
Popelka
Kníže
Dvořák
Smelanův
Hilbert
Maryša
Mrštík
Louisa
Čajkovský
Louskáček
Shakespearův
Othello
Štechův
Kunálův
Zeyer
ma
národní divadlo
národní di
Vino
Ostrčilův opera
iacerna
L ibuš
26
article
Členy Národníhie divadla ode dne jeho olevření
18. listopadu 1883 nepřetržitě do dneška jsou-
solisté pp. Jindrich Mošna, Adolí Krössine.
Alois Sedlácek a Bohumil Benoni; z admi-
nistrativy učetní p. Jan Kocík; členove
operního sboru dámy: Berta Formanová, Ma-
rie Janská, Maxmiliána Studená, Emnma. Myslivcova.
Josefa Junková (nyní garderobierka) a Cecelie Va-
něčkova (nyní biletářka), pp. Vatězslav Bartoš, Karel
Kindl, Josef Pasler, Karel Pulc nyní inspicient)a
Ant. Moll (nyní garderobier); členové orkestru-
pp. Frant. Daudiš, Josef Bernard, Frant. Elsnic (nyní
archivář), Emanuel Hilken, Frant. Hozák, Frant.
Chott. prol. Ant. Janoušek, Hynek Kohout, prol. Ar
nošt Konig. Frant. Maisler a Ant. Peroutka; čle-
nové baletního sboru: dámy Marie Hojerova.
Marie Keindlova a Jaroslava Loosová a p. Jan Petrus;
v technickém personálu: divadelní mistr
Jiři Denk, dělníci při dekoracích Jan Brejcha a J
Vodička; díle vrchni gardorobier p. Jakub Šilhavý.
vrchní garderobierka pl. Anna Silhavá, garderobsel
Frant. Ebert a Petronila Špačková a sluita Antonln
Šváb; z nersonálu bíletního a gerderob-
ního pl. Marie Dezortová, Barbora Kašová, Karolina
Keindlová, Klára Machová, Božena Mohrmannová.
Růžena Štechmüllerová a Marie Valentová, pp. Josei
Dědourek a Karel Mathiasko. S dočasným pre-
rušením jsou členy Národního divadla celé čtvrt-
století pí. Marie Pštrosová, režisér Jakub Seifert, chěl
opery Karel Kovarovic, členové operního sboru pp
Frant. Bubník a Rich Klier, biletářky pí. Marie Hor-
níková (dříve v operním sboru) a sl. Anna Lauova
(dříve v baletním sboru).
Jindrich Mošna
Sedlácek
Benon
Kocík
Formanová
Studená
Emnma
Junková
Vatězslav Bartoš
Kindl
Pasler
Pulc
Antonín
Moll
František
Daudiš
Josef Bernard
Elsnic
Hilken
Hozák
Chott
Janoušek
Kohout
Konig
Maisler
Peroutka
Hojerův
Keindlův
Loosová
Petrus
Denk
Brejcha
Vodička
Šilhavá
Ebert
Petronila Špačková
Antonln
Dezortová
Barbora kašový
Keindlová
Klár
Mohrmannová
Štechmüllerová
Valentová
Josei Dědourek
Mathiasko
Pštrosová
Seifert
Kovarovic
Bubník
Klier
Marie
Lauův
Ma
Národníhia divadlo
Adolit Krössine
národní divadlo
chět opera
Cecelie Virginie
27
article
Hudba.
Hudba.
+ Koncert Hudebního odboru Umělecké besey
v Praze pod názvem »Večer písní Vítězslava No-
váka, Coroeha, Borodina a Roberta Franze« koná se
ve čtvrtek dne 19. t. m, o 8 hod več v Plodinové
burse (Havličkovo nám.) za lask. účinkování pl. M
Musilově a p. Romana Vesetého. Vstup pro členy
U. B. a jich hosty zdarma.
+ Z České Filharmonic. Dnes o 8. hod. večer
koná se koncert v sále ostrova Žoflnsvého. Řidí p.
Jan Elsnic. Vstupenky po 60 n, rodinný listek (a
osoby) 1 K 60 h prodávají se od 7. hod. u kon
certní pokladny.
Borodin
Franze
Musilův
Romanus Vesetý
Elsnic
Praha
Český Filharmonice
Vítězslav no
28
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Komlessa unosena. Z Pešti, 17. listopadu.
Z Velkého Bečkereku se sděluje, že 20letá komtessu
Mare Lousa, dcera hraběte de la Fontaine-
Harnoncourt byla unesena ze zámku Ecsky.
Před několika dny příjel v nocí k zámku zavřený
vůz, z něhož vystoupil elegantní mladík, oděný po
lovecku. Vylezl po mříži a zaklepal na okno Kom-
tessa otevřela a za pomoci mladého muže sestoupila
a odjela s ním do Velkého Bečkereku, kdež ji oče-
kával hrabě Sigray. Hrabě požádal dříve o jejl
ruku, byl však otcem odmitnul a došlo proto k sou-
boji. Na to odhodlal se hrabě komtessu unésti a
provedl to za pomoci bývalého vychovatele v domě
hraběte de la Fontaine, schudlého pruského šlechlice
Carrtena z Lichtenfeldu. Kam hrabě s princeznou
ujel, nebylo posud zjištěno. Hrabě de la Fontame
prohlásil, že dceru i únosce stůj co stůj vypatrá a
zastřelí je, kde je nalezne.
= Vražedný útok na soudce. Z Lipska, 17.
listopadu. Ke vražednému útoku na členy říšského
soudu v Lipsku sdělují se tyto podrobnosti: Za před-
sednictví rady říšského soudu Veltmanna zasedal
v pondělí odpoledne 4. civilní senát. Na pořadu byl
také dědický proces obchodníka Osvalda Grossera
z Wilmersdorfu u Berlína, při němž šlo o 178.00u
marek. Grosser prohrál ve všech třech instancích
říšský soud byl jeho jedinou nadějí. Prišel dopoledne
do soudní budovy a čekal, až na něj dojde. Byl
elegautně oděn a nečinil dojem, jakoby měl zločinný
úmysl. Když by vynesen rozsudek, jímž se rerise
zamilala, zapolacel se Grosser. Členové senálu ne-
věnovali mu dále pozornost. Náhle ozvalo se
v krátkých přestávkách deset ran z re-
volveru. Grosser stál uprostted sálu
a držel v pravici velký a v levici malý
revolver. Soudcové seděli na svých vysokých
židlích se ztrnulými zraky. Rada říšs. soudu
Fontain
Harnoncourt
Sigray
Hrabě
Osvald Grosser
Pešť
Lipsko
Wilmersdorf
Berlín
Mar Lousa
Hrabě jít le Fontame
29
article
Maenner se nejprve vzchopil, vykročil
před stůl a náhle klesl k zemi, zasažen
kulí do prsou. Na pravém konci soud-
covského stolu ležel účetní rada Stra ss-
burg. jenž byl zapisovatelem, v krvi
na pokřik soudců odhodil Grosser zbraně a ufekl ze
sálu. Sluhové a úřadníci se sběhli a útočník, nyní
bezbranný, byl brzy dopaden a policií dopraven do vě-
zení. Pronesl jen: »Vezmousličluvěku čest!« Rada říš.
soudu Mavnner byl jen lehce zraněn, koule toliž
uvázla v mase. Byl dopraven do svého bylu a stav
jeho jest dobry. Učetní rada Strassbura
byl mrtev. Grosser chtěl patrně postříleti celý
soudní dvůr. Střílel na vzdalenvst asi 10 metrů az
vypálených střel vnikla jedna do ústředního topení,
jedna zasahla láhev s vodou, jiná uvázla v knize,
ležicí na stole a jedna vuíkla do veřeje.
Mavnner
Rada říše
Strassbura
30
article
= Žalezníční neštěsti. Ze Soproně, 17. listo-
padu. (K. k.) Na zdejší stasíce rábsko-šoproňsko-
edenfurthské dráhy srazil se dnes v noci mezt 12. a
1. hodinou následkem nesprávného signálu nákladní
vlak, přijíždějící z Edenfurthu, s vlakem seřado-
vacím. Při sražce byl průvodčí nákladniho
vlaku zabit a 5 železníčních zřízenců
více méně těžce zraněno. Srážka byla
tak velmi prudká, že obě lokomotivy
staly se nezpůsobilými k další jízdě
a 6 vagonů bylo rozbito. Též koleje byly
poškozeny. Doprava byla následkem této srážky až
do 11. hod. dopolední duešního dne přerušena Bylo
zabájeno ihned vyšetřování. — Z Berlína, 17. nisto-
padu. (K. k.) Poněvadž na nádraží »Jannowitzbrfl ke«
bylo blokovým stgnálem dáno na trati městské dráhy
předčasně znamení »zastavit«, srazily se dva viakya
při srážce bylo 7 osob lehce zraněno.
= Nový podmořský člun pro rakousko-uherské lod-
stvo. Z Kielu, 17 listopadu. (K. k.) Ve zdejší Tode-
nici »Germania« byl dues spuštěu na vodu druhý
podmořský člun, vystavěný pro rakousko-ubersl
lodstvo námořní.
Soproň
Berlín
Kiel
17 listopad