1
masthead
Ročník XXXXVII.
2
masthead
V Praze, ve středu 18. listopadu 1908.
Praha
4
article
Na rannt a odpol. Histy
předplání sei
v Praze v administraei
a měskn
n ktvrt leta . . . . 8 K
s dvojí donáškou
a měste
n čtnt las . . . . 7 K 50k
ve úllalkách:
. 2 K 30
na něsíe . .
Poštovt
za měsíe
Btrkiei. . . . . 3 k o0h
s drojí zisilkou
a mněníe
.. . ke
ns čtvrt nta
Praha
5
article
Říšská rada svolána.
Říšská rada svolána.
Z Vídně, 17. listopadu.
Říšská rada svolává se na de
26. listopadu. Předsednictvo po-
slanecké sněmovny rozesílá pro
první schůzi podzimní kampaně
(111. schůze sněmovny poslanců) tento pořá
dek jednací:
1. Třetí člení zákonné osnovy v příčině
výše obnosů, rozhodných pro trestně právní
posuzování činů.
2. Volba čtyř náměstků předsedových.
3. Volba čtyř zapisovatelů.
4. Volba po jednom členu do rozpočto
vého a živnostenského výboru a do výboruvi
nařského.
5. Jednání o všech dosud nepověřených
volbách do říšské rady v květnu 1907.
6. Rokování o odpovědi na dotaz poslance
dra. Stölzla, podané ministrem pro země
branu v 74. schůzi dne 22. května.
7. Zpráva jubilejního výbor
o zákonné osnově ve příčině věno-
váni 100 mil. korun pro starobní
invalidní pojištění u příležitosti 60le-
tého jubilea vlády císaře.
Panská sněmovna má schůzi 26 t. m
o 3. hod. odp. Na jednacím pořadu je sdě
lení došlých spisů, představení nově jmeno
vaného ministerstva, 1. čtení zákona o za
mezování a potlačování nákazných nemocí
Stölzl
Vídeň
6
article
Uzrává myšlenka konferenční?
Uzrává myšlenka konferenční?
Ministr zahraničních záležitostí v Rusku
Izvolský, dosud nepromluvil v Hosudar
stvenné dumě očekávanou řeč o své okružní
cestě do politických středisk evropských
o výsledcích svých snah, zjednati pomocí
konference velmocí revisi berlínské smlouvy
a spolu uklidnění zvířených poměrů balkán
ských. Jest to dokladem, že přípravy ke
konferenci, t. j předchozí dohoda mezi
interesovanými mocnostmi dosud nepokročila
tak, aby konference mohla jí dáti formální
schválení, a nesnáze dosud nepřekonané tý-
kají se především otázky bosenské a herce-
govské. V tomto ohledu, jak známo, závisí
vše na vyjednávání mezi Petrohradem a
Vídní, ježto zvláště Německo svůj souhlas
s konferencí učinilo závislým na tom, jak se
rozhodne Vídeň. Bar. Aebrenthal při jednání
tom trvá na stanovisku, že rozšířením svrcho-
vanosti na akaa
kousko-Uhersko jest konečně vyřízená a že
tudíž do programu konference nemůže býti
pojata, kdežto v Petrohradě i v Londýně
zastávají názor, že změna berlínské smlouvy
nemůže se předsevzíti jednostranně některou
ze zúčastněných velmocí, ale že předpokládá
souhlas všech, kdož ji svého času uzavřeli
Nedocilí-li se o této otázce dohody
sejde s konference, ježto v tomto případě
Rusko by ji neobeslalo a tím by otázka
annexe Bosny a Hercegoviny zůstala otáz-
kou otevřenou.
Rusko
Petrohrad
Vídeň
Německo
Uhersko
Londýn
Bosna a Hercegovina
7
article
Jak se z Paříže oznamuje, jest prý od-
pověď na návrhy ruské ve Vídni již hotova
a vyzní prý velice smířlivě, ale přes to ne-
bude obsahovati konečné vyjasnění sporných
stanovisk. V odpovědi prý bar. Aehrentha
nevzdává se svého názoru, že annexe Bosny
a Hercegoviny jest skutkem neodvolatelným
a nepokládá tudíž rozpravu o této záležitosti
za vhodnou. Dokud nebude známo určitěji
znění této odpovědi, nelze ovšem prohlásiti,
zdá jest vyjednávání v té příčině ukončeno,
či zda přece jen nepřipouští, aby otázka
upokojení srbského národa se vyřídila ja-
kožto doplněk »neodvolatelného skutku«.
Ovšem toto východisko jest značně stí-
ženo veřejným míněním v Rusku a smýšle-
ním Hosudarstvenné dumy, jejíž všecky
strany opírají se jakékoliv separátní, vedlejší
úmluvě co do annexe Bosny a Hercegoviny
a trvají na neobmezené revisi berlínské
smlouvy »ve všech částech, pokud byly po-
sledními událostmi na Balkáně dotčeny.«
Dle toho by nebyla ovšem valná naděje
že konference zamýšlená se sejde a pro ten
případ mají diplomaté, jak říkal Bismark
dvojí železo v ohni.
Připravují toliž půdu na rozřešení sví
zelné situace na Balkáně samém.
V tomto obledu lze pozorovati zřejmě
dvojí proud v diplomatické akci. Jednak na
máhají se páni diplomati, aby zdrželi obn
srbské balkánské státy, Srbsko a Černou
Horu před ukvapením, jež by situaci jen
ještě více zadrhlo, jednak snaží se ve smyslu
známých skupenství evropských velmocí
obsáhnouti rozhodující vliv na ostatní státy
balkánské, což dle zájmů skupiny středo-
evropské znamená zejmena nedopustiti sblí
žení mezi Tureckem a Bulharskem, ve smyslu
ostatních však — utvoření veliké balkánské
koalice.
Paříž
Vídeň
Bosna
Hercegovina
Rusko
Balkán
Srbsko
Turecko
Bulharsko
8
article
V čelo této poslední akce postavila se
zvláště diplomacie anglická, kteráž podporou
ústavní obnovy v Turecku získala si opět
někdejší důvěru v Cařihradě, ba tvrdí se
docela, že jest i nová obranná úmluva mezi
Tureckem a Anglií hotovou událostí.
S postupem anglickým srovnává se v
značné míře i veřejné mínění ruské, uzná-
vajíc, že Rusko pro své vnitřní otázky na
ten čas jinak balkánským Slovanům slíbenou
mravní podporu vydatněji by poskytnouti
nemohlo. Dle »Nov. Vremene« závisí další
vývoj věcí na Balkáně od toho, jak se uspo-
řádá poměr Rakousko Uherska k Tureckua
poměr tohoto k Srbsku a k Bulharsku.
O sblížení Turecka a Srbska se nepochybuje.
složitější však jest otázka, pokud se týče
Bulharů.
Odpor, organisovaný na Balkáně proti
středoevropskému obchodu, jest zvláště prací
anglickou a výsledky její prospívají spolu
jak obchodu italskému a francouzskému, tak
ruskému, takže se mezi nimi všemi umožňuje
další sblížení na základě vlastních zájmů.
Podobně usuzuje i prof. Pogodin ve
»Slově«; konstatuje, že to bude dlouho
trvati, než se podaří středoevropským moc
nostem odčiniti hospodářské újmy, jež je
stíhají na Balkáně a že hlavní kořist tam
připadne Anglii, jejíž zájmy na jihovýchodě
jsou právě tak ustálené jako její péče o zá
chranu Turecka a jíž je nynější ruch mezi
jižními Slovany dobrým spojencem proti
postupu germanismu.
Bulhar
Pogodin
Turecko
Cařihrad
Anglie
Rusko
Balkán
Rakousko Uhersko
Srbsko
Bulharsko
9
article
Dle »Birž. Vědomostí« rovnováhy na
Balkáně nedá se dosíci jinak, než pocitem
vzájemných potřeb všech tamních národůa
jejich sblížením a součinností. Ale součin-
nost ta může dosíci dokonalých úspěchů, jen
když nebude v ní scházeti Bulharsko; opřeny
o Turecko tvoří ostatní tamní státy dosta-
tečnou záruku míru na Balkáně.
Nuže, jaký jest poměr mezi Bulharskem
a Tureckem? O vyjednávání mezi oběma
střídají se denně zprávy, jež si navzájem
odporují; prohlašujíce dohodu mezi nimi tu
za nemožnou, tu za pravděnepodobnou.
Avšak po nedávných projevech bulhar
ských ministrů, Malinova, že Bulharsko není
vázáno na střední Evropu nijakou dohodou
ani smlouvou, a Paprikova, že Bulharsko ne-
chtělo prohlášením království překážeti ob-
rození Turecka, ale že jest pravý opak prav-
dou, ježto ústavní Turecko umožní okamžik,
kdy oba státy si podají ruce a opírajíce se
jeden o druhého, stanou se opravdu pány
ve svém vlastním domě, — nelze pochybo-
vati o tom, že mezi Bulharskem a Tureckem
nezeje již propast nepřeklenutelná.
Možno-li pak důvěřovati zprávě caři
hradského listu »Servet«, učinilo vyjedna
vání mezi oběma vládami v posledních dnech
tak znamenitě pokroky, že možno pokládati
jejich smíření za hotovou událost. Dohoda
spočívá prý na těchto základech: Bulharsko
splatí kapitalisovaný poplatek v osm a tři-
ceti ročních lhůtách; nahradí Turecku ná-
klady dráhy z Vakarelu do Belové; koup
východní (zabranou) dráhu; otázka podílu
n8 státním dluhu, tureckém zůstaví se, roz-
žitost vakufu (mohamedánského nábožen-
ského jmění); zabezpečení volnosti víry
v Makedonii. Celkem zaplatí Bulharsko Tu-
recku pět milionů tureckých liber a asi dva
miliony z výhrad konferenci zůstavených.
Malinův
Servet
Balkán
Bulharsko
Turecko
Evropa
Makedonie
10
article
Vedle těchto zpráv o uklizení sporných
záležitostí mezi balkánskými státy nelze
ovšem pominouti ani zpráv, kteréž svědčí
ještě o trvajících obavách a případné nedů-
věře. Tak se ohlašuje, že Turecko učinilo
v Německu veliké objednávky nábojů, prý
850 mil. patron v cené 25 mil. marek a dle
tureckého velevyslance v Berlíně jest Tu-
recko vojensky tak pohotovo, že jest s to
vyslati na bojiště armadu osm set tisíc
mužů.
Rovněž se vyvracejí pověsti, jakob
zvláštní vojenské připravy se konaly v Ra
kousko Uhersku. Teleg. kancelář rozeslala
o tom následující prohlášení: Pověsti o mo
bilisaci několika armádních sborů a o jiných
opatřeních nemají nijaké podstaty
Vojenská správa viděla se pouze pohnuta
uvésti 15. armádní sbor na zvýše ny
stav míru, což znamená rozmnožení
mužstva setniny o 38 mužů. Opatřeníto
se stalo proto, že obyvatelstvo pohraničných
okresů v Bosně a Hercegovině pociťuje po
třebu větší ochrany, kteráž vzniká rostoucí
agitací v jihovýchodních sousedních zemích
a zvláště tvořením se brozivých tlup. Vo
jenská správa měla za svou neodbytnou po-
vinnost, zbaviti obyvatelstvo všech obava
poskytnouti mu účinné ochrany; na to však
slabé pohraničné posádky nestačily. Vysilu
jící služba bezpečnostní vyžadovala tohoto
sesílení pohračných oddílů.
Povolání se týká prvního ročníku zálohy
a tří nejmladších ročníků zálohy náhradní
Opatření to má pouhý obranný ráz.
Turecko
Německo
Berlín
Ra kousko Uhersko
Boseň a Hercegovina
11
article
Nebezpečí války na Balkáně
Nebezpečí války na Balkáně
»Times« přinesly od svého zpravodaje
Bělehradu zaručenou prý zprávu, ž
Černohorci vpadli do Hercegoviny
Zpráva ta, je-li na ní nejmenšího pravdou, nej-
výš týkati se může nějaké povstalec ké
čety, jež na svůj vrub snad něco takového
provedla.
Jinak však je zpráva ta — pokud hromadně
mluví o Černohorcích — nepravdivou a bude
dojista vyvrácena, neboť všechny vojen
ské přípravy na Černé Hoře — a ty
se nepopírají — směřují výhradně k obran
a nikoliv k útoku.
Tyto obranné přípravy, jak další zprávy
naše sdělují, jsou znač né.
Není vyloučeno, že jedna z nich zavdaln
podnět k mimořádnému opatřeni se
strany rakouské — rozuměj sesí
lení 15. armádního sboru a ev. pří
pravám dalším. Pověsti o mobilisaci jsou
lichými, neboť jedná se tu prozatím o vý-
jimečné povolání zálozníků a ná-
bradních záložníků k aktivn
Černohorec
Balkán
Bělehrad
Černá hoře
12
article
službě dle ustanovení zákona ze dne
31. května 1888.
Zákon ten zní:
»§ 1. Mužstvo prvniho ročníku zálohy
jakož i tří nejmladších odvodnlch
ročníků náhradní zálohy, vyžaduj í-l
toho zvláštní okolnosti, podle nezbytné
potřeby a na čas její, k rozkazu císa ře
může povoláno býti k aktivní službě, avšak jen
potud v presenční službě ponecháno, pokud ná-
leží k dotyčnému záložnímu ročníku, vztažmo
k jmenovaným odvodním ročníkům.
Vyňati jsou z toho oni záložníci, kteří by
— kdyby ještě k řadové službě byli povinní-
měli nárok na trvalou dovolenou, pak oni ná
hradní záložníci, kteří ne losem, nýbrž zá
konnou úlevou vřadění byli do náhradní zálohy
§ 2. Každě povolání záložníka k aktivn
službě čítá se za jedno evičení ve zbrani
Jestliže čas v aktivní službě strávený činí více
než 28 dní, tedy přebytek vpočten buď do dru
hého evičení ve zbrani. Činí-li však čas tétc
služby nejméně dva měsíce, tedy tací brane
zproštěni jsou také třotiho evičení ve zbrani
k němuž záložníci dle branného zákona jsou
povinni.
15. armádní sbor (v Bosně a Herce-
govině, velitelství v Sarajevu a Mo-
staru) skládá se z 36 praporů a to :4
prapor pěšího pluku č. 4, 1. prapor pěš. pluku
č. 10, 3. prapor pěš. pluku č. 16, 4. prapor
pěš. pluku č. 21, 1., 2. a 3. prapor pěš. pluku
č. 23. 4. prapor pěš. pluku č. 25, 3. prapor
pěš. pluku č. 29, 3. prapor pěš. pluku č. 30.
2. prapor pěš. pluku č. 34, 3. prapor pěš.
pluku č. 35, 4. prapor pěš. pluku č. 36, 3.
Boseň
Sarajevo
13
article
prapor pěš. pluku č. 38, 4. prapor pěš. pluku
č. 44, 2. prapor pěš. pluku č. 52, 4. prapor
pěš. pluku č. 53, 2., 3. a 4. prapor pěš. pluku
č. 54, 2. prapor pěš. pluku č. 57, 2. prapor
pěš. pluku č. 60, 1. prapor pěš. pluku č. 62
2. prapor pěš. pluku č. 64, 4. prapor pěš. pluku
č. 80, 4. prapor pěš. pluku č. 81, 1, 2. a 4.
prapor pěš. pluku č. 82, 3 prapor pěš. plusku
č 86, 1. prapor pěš. pluku č. 99. pak po jed-
nom praporu bosensko-hercegovských pěš. pluků
č. 1—4. 15. armádní sbor stojí pod velením
gen. šl. Windsora, který je současně šefem
zemské vlády v Bosně a Hercegovině. Šefem
generálního štábu je plukovník Lipošť ak.
Sborovému velitelství jsou podrobeny dvě pěši
divise, pak pěší divise, ke které patři 6 hor.
ských brigád a 18. divise v Mostaru, dále2
horská dělostřelecká disise.
por pesmo pku es. v
pěšího pluku čís. 35 v Plzni a 4 prapor pě-
šího pluku čís. 36 v Mladé Bolesla vi.
Se strany vládní se k tomu sděluje: Vo-
jenská správa obmezila se při těchto opatřeníeh
na nezbytné minimum a jest prodehnuta
snahou, poskytnouti všechny v míru možné
úlevy. Jedná se pouze o nejmladší roč-
nik 2álohy a o tři nejmladší roč-
niky záložníků. Jest z toho vidno, že
opatření toto týká se skoro vesměs jen ne-
ženatých a těch, kdo nejsou živi-
teli rodin. Nejmladší ročník zálohy má býti
jen tak dlouho ponechán v aklivní službě, až
povolaní náhradní záložníci dostatečně budou
vycvičeni. Pro povolané brance odpadá povin-
nost konání jednoho nebo více vojenských cvi-
čení, jež v mnohých vrstvách velmi tísnivě
byla pocsťována. Nejedná se tedy o mobilisaci
ani o částečnou mobilisaci, nýbrž o nepatrné
zvýšení presenčního stavu.
Windsora
Boseň a Hercegovina
Mostar
Plzeň
14
article
Válečné hnutí na Černé Hoře.
Válečné hnutí na Černé Hoře.
(Děla na Lovčenu. — Stěhování obyva
telstva z Kotoru. — Dovoz zásob vá
lečných do Baru — Černohorští musul
mané ozbrojeni. — Obsazení průsm y ku
Dugy 8000 Černohorci. — Telegrafické
spojení Cetyně s Kotorem uzavřenol
D. Z Koloru, 17. listopadu (Zvl. telegram
»Národních Listů«.) Černohorci jsou připraven
k válce. Veškeré spojení s Kotorem ode dvou
dnů je přerušeno.
Na Lovčen, vysokou horu na
hranicích, jež vévodí Boce kotor-
ské, postavila Černá Hora děla
hrubého kalibru a namířila jejich
jícny na Kotor a tvrze kolem
něho.
Z Kotoru se již vystěhovaly ro-
diny důstojníků a úřadníků, ar-
chivy vojenský, soudní a admini-
strativný jsou odvezeny. Kato-
lické kostely kotorské poslaly své
drahocennosti rozličným kostelům
dalmatským k uschování.
Černohorci už nepřicházejí do
Kotoru na trh. V Kotoru samém
je nesnesitelný pobyt. Špielů jest
takové množství, že žádné spole-
čenské styky nejsou možné. MInozí
obchodníci i s rodinami vystěho-
vali se z Kotoru.
Do Kotoru přibylo ještě sto čet-
níků.
Druhý, z Kotoru nás došlý telegram, ozna
muje:
Do barského přístavu přivezl velký italský
parník děla a munici, určené pro Černou
Horu. Z Italie se do Baru dovážejí veliké
zásoby mouky.
Pohlaváři černohorských musu
manů přišli na Cetyň žádat, aby všechn
musulmanské obyvatetelstvo bylo
ozbrojeno a postaveno do prvých
řad, bude-li válka s Rakousko-Uher-
skem.
Černohorští musulmané dosud vojenské služby
nekonali, platili pouze vojenskou taxu
Žádosti jejich arci bude vyhověno. Musul-
mané pod tureckými a černohorskými prapor
manifestovali před knižecím ko
nakem loyalnost.
Černohorec
Kato
Černá hoře
Lovčen
Kotor
Kolora
Rakousko
Uhry
Černohorec
15
article
Zprávy z Bělehradu.
Sp. Z Bělehradu, 17. listopadu. (Pův. telg
»N. L«) Na vídeňské pověsti, že ministr
Milovanovič vráti se z Řima do Vídně
vyjednávati s Rakouskem o annexi
»Samouprava« prohlašuje: »Je-li ve Vídni Milo-
vanovič žádoucím, musí to dělati pravidelnou
zvyklou cestou, musí říci otevřeně, chtějí-li do-
rozumění se Srbskem a jakého. Jenže nesmí s
zapomenouti, že otázka bosensko hercegovská
jest otázkou evropskou a v ní jsou angažován
svrchovanou měrou zájmy Srbska. V té příčině
Srbsko nemůže se zřici práva jednat jako plno-
právný činitel. To je první věc a druhou t
že kompensace pro Srbsko a Evropu může být
trvale a skutečně jen ta, dostane-li Bosna
Hercegovina samosprávu za sultánovy vrchnost
neb záruku Evropy.«
Dle zpráv z Řima italský krá
osvědčil velké sympatie k Srbsku
a srbskému národu a jeho sprave
dlivé věci. Stalo se tak v rozmluvě s Milo
vanovičem.
Z Kotoru, 17. lisfopadu. (Zvl. telgr.
»N. L.«) Průsmyk Daga, který je
branou z Hercegoviny na Černou
Horu, jest dobře zajištěn. Ku
ochraně jeho stojí v Nikšiči po-
hotově 8000 Černohorců. Telegra-
fleké spojení s Cetyní, jejíž te-
legramy přejímal rakonský tele-
grafní úřad v Kotoru, jest uza-
vřeno,
Provolání musulmanských studentů
Musulmanští studující z Bosny a Hercegoviny.
učicí se na středních i vysokých školách v Caři
hradě, vydali provolání ke všem svým souvěrcům
v Bosně a Hercegovině, kterýmž je zapřísahají, aby
se nedali donutit nepříznivými poměry nynějšími
nestěhovali se ze své staré vlasti, nýbrž aby vy.
trvali a pracovali k tomu, aby se jim za nových
poměrů žadná křivda státi nemohla, důvěřujíce, že
je velmoci vezmou v ochranu, kdyby bylo nejhiůře.
N L
Milovanovič
Milo
Dag
Bělehrad
Řima
Vídeň
Rakousko
Srbsko
Evropa
Kotor
Černá Hora
Nikšič
Bosna a Hercegovina
Boseň a Hercegovina
Mila
Bosna Hercegovina
Černohorec
16
article
Náhrada škod v Bělehradě.
Srbský ministr vnitra na zakračení rak.-uher
vyslance hr. Forgácha nařídil, aby státní pokladna
ihned nahradila všechny škodye které bělehrad ske
obyvalelstvo učinilo tamějším rak. uh. firmám, když
dalo demonštrativným způsohem na jevo své roz-
hořčení nad záborem Bosny a Hercegoviny.
Odmitnutá nabidka.
nezahálely, nabídi se tureckému ministerstvu vojen
ství, že mu bude zadarmo dopravovati vojsko. Tu-
recké ministerstvo s díky odmítlo.
Milovanovič nepojede do Vídně.
Z Ríma, 17. listopadu. (»W. Alig. Ztg.«) Z pra
mene nejlepšího proslýchá se lady, že srbský mi-
nistr zahraničných záležitosti Milovanovič, tady me
škající, upustil od úmyslu jeti do Vidně a tam na-
vštiviti bar. Aehrenthala. Milovanovič vrátí se přes
Řěku do Srbska.
Milovanovič
Rím
W Alig
Bělehrad
Bosna a Hercegovina
Vídeň
Srbsko
17
article
My jsme Slovany, ale především jsme
Bulhary,
Telegrafická zpráva oznámila řeč ministerského
předsedy, pana Malinova, kterou v »národním s
branie« vytknul směr i cíle politiky demokratického
kabinetu. Pan Malinov odmitnu! nespravedlivé ob
v ňování Bulharů, jakoby se byli stali zradci Sl
vanstva. Podezření prvně vyslovené ruským tiskem
nacházelo víry u všech slovansky ciii cích lidí
Všechny okolnsti to podezření posilovaly. Pa
Malinov se dopustil velké chyby, že dlouho otále
se svojí deklaračí. Ta mohla předejiti mnohému
nedorozumění a mnohá věc mohla se řešiti pro
spěšněji. Ostatně lépe později než nikdy! Vládu
demokratů měla rozptýliti nedůvěru S ovanstva
neměla vyčkat až rozkol počne rozhlodavat jej
stranu.
Pan Malinov přiznal, že jsou formální překážky
na přiznání samostatnosti Bulharska ale s živým
oplimismem, provázen souhlasem poslanců, vyslovi
naději na přemožení všech obtíží. »Bulharsko
musilo prohlásit svoji nezávislost
prolože musí vésti svoji samostalno
ekonomickou a nacionální politiku.
Čelnější člen oposice (pan Danev) obvinil vladu, že
aktem 22. září se zpronevěřila na Slovanstvu, prot
že prý jednala bez souhlasu Osvobodilelky a jiných
slovanských držav.
Bulhar
Malinův
Malinov
Danev
Bulharsko
Slovan
18
article
Je pravdou, že interesy Slovanstv
jsou i bulharskými interesy, ale ještě
větší pravdou je, že Bulhaři jsou Slo-
vany, ale že především jsou Bulhary
To je klíčem politiky demokratů. Daváme vám tento
klíč a jim dáváme vám i zbraň kterou nás můžel
bíti, protože jsme neposlechli rad našich sousedů
protože jsme dbali interesů Bulharska Nevyhn
telným nalezám prohlásiti, že zabrán
Bosny a trnovský akt nemají nic sp-
lečného. Ti, kdož chtějí tvrditi opak, zapomínajl
že osud zabraných zemí byl řešen již r. 1878 v Ba
IIně. Někteří však mohou namítnoul
že prohlášením nezávislosti usna
nili jsme zabrání Bosny. To však j
klevetou ne proti vládě, ale proti Bul-
harsku a celému Slovanstvu.
Bulhar
Bulharsko
Bosna
19
article
Pan Malinov na důkaz svých slov pročet
telegram, zaslaný bulharským konsulem v Petr
hradé 19. září: »Imperatorská ruská vlá d
určitě ví, že zabrání Bosny záhy se udá
Zdejší rakouskouherský konsul, kter
tou chvllí je na dovolené, obdržel roz-
kaz, aby okamžitě se vrátil do Petro
hradu. On bude přijat na audienci carem
Nikolajem, kterému podá vlastnoručn
psaní císaře Františka Josefa, jímž s
mu oznámí brzké zabrání Bosny.« T
dokazuje, že skutek zabrání Bosny byl oznáme
v Petrohradě tři dny před prohlášením ne-
závislosti Bulbarska. »Ne pro nějaké kon-
cese jsme ohlásili nezávislost, ale k vyplněn
tužeb bulharského národa.«
Naši protivníci nám vyhrožují, že za převrat 22
září budeme postavení před državní soud a že nás
očekává vězení. Nebojíme se! S hrdostí vejdeme do
vězení, protože víme, že autor převratu 6. září 188
stejně byl vsazen do vězení. Nás i všechen
bulharský národ dny 6. září 1886 a 22.
září 1908 naplňují hrdostl. Od Trnova, Ga-
brova, přes Šipku do Plovdiva a do Sofije bulharský
národ nepokřikoval za námi: »ukřižuj je!«, ale
s nadšením nás uvítal voláním: »Da živěje nez
visimost. da živěje caz.« Ale i řečníci opo-
Malinov
Petr hradý
Petro
Nikolaj
František Josef
Šipka
Plovdiva
Sofij
Bosna
Petrohrad
Trnov
20
article
V drobném pvodejit
runni čisle o sobs
odpolední . . . . . . . za 2 k
Ve flíalkách na venkově
ranní číslo, . . . . . . . 10h
odpolední . . . . . . . . 4k
Inserátv
plati se hotově napřel
Tředplarení a inserty přijímá zdmine
strace v Harianské ulici č. a.
Tam nacházají se též redakre
Ulskirna a szpodice „Národnich Lista“
Buksginy so sevrapají
Národnich List
Buksgina
Harianský ulice
21
article
sice přiznali, že dílo 22. září je »svalým« (ná-
rodňák Todorov) a »přirozenýme (Čankovista
Dnev) a za svaté dílo lidé nebývají souzeni. A bu-
dou-li odsouzeni, tu historie černými písmenamí
zapíše jmena ne obviněných, ale obvinitelů. Dost
možno, že nás budete soudit za titul, který jsme dali
drževné hlavě. Ja však myslím, že změnou mezi-
národního položení Bulharska soudobně bylo po-
třebno změniti i titul. Tím nijsk nestrádá demokracie
zevně; sila carismu se nezvělšuje. Protože, dokud
v této zemi svobodná krilika, svobědná myšleňka
postupně üchvacuje větší kontingent naší inteligence.
reakce nemůže existovat a carism nemůže provádět
svoji svévěli.
Ale oposice k vůli titulu chce uvalit pohromu na
vládu, aniž chce vědět, že škodí Bulharsku
za těchto těžkých dob. Pan Danev nalébá
na semkouti všech politických stran — oposice však
by měla pochopit, že její povinností dnes je podpo-
rovat vládu. Po události s Gešovem propukla stávka
východních drah. Ona přivodila nový koníli kt s Tu-
reckem. Východ z trudného postavení byl jen jeden;
prohlášení nezávislosti. A my jsme ozná-
mili državné hlavě naše rozhodnutí. Car svořil. Vláda
mysli, že prohlášením nezávislosti, konsolidováním
mzinárodního postavení Bolharska, demokracie ne-
klopýtla a že se pro ni odkrývají nové, přímá cesty
ku práci,« Pan Malinov ukončil svojí řeč slovy:
nechať padneme my — demokracie
nechť žlje.«
Řeč ministerského předsedy byla přijala s ohrom-
ným nadšením. Učiněn byl návrh, aby řeč
jeho byla rozšířena po všech měslech,
vesnicích, po všech náměslích i na-
vsích Bulharsk
Řečí pana Malinova vysloveno bylo vše, čím
jsou přeplněna srdce Bulharů; jí byla vyslovena for-
mule, která zabírá tradice politiky Karavelova. Pan
Malinov odjel du Euxinohradu, aby tam knížeti učinil
důležitá sdělení
Čankovista Dnev
Danev
Malinov
Malinův
Bulhar
Karavelov
Euxinohrad
Bulharsko
Dosta
22
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 17. listopadu. (Ke změně ka-
binetu.) Jeden z vůdců křesťanských
sociálů sděluje v korespondenci „Austria
že jeho strana nebude sice úřadnické minister-
stvo potírati, ale trvá na přesvědčení, že musí
býti v brzku zase vystřídáno trvalým minister-
stvem veskrze parlamentním. Nynější proviso-
rium nemá být však předčašně odstraněno. Věei
musejí uzráti, příští nová koaličná základna
musí býti pevná a bezpečná. Nikoli úřadnickému
ministerstvu, nýbrž státu povolí křesťanští soci-
álové všechno, co v tu chvíli potře-
buje. Pisatel popírá dále, že nynější minister-
stvo nebo některý jeho člen (bar. Bienerth) jsou
blízci křesťanským sociálům. Naopak o jednom
správci ministerstva možno říci, že svými n-
zory a zásadami stojí v nepřátelském táboře. Ale
přes to křesťanšti sociálové budou dbáti o rychl
vyřízení zejména předlohy o přivtělení Bosny.
Jeden z polských účastntků po-
c na vmo
si přeje, aby sněmovna pracovala pravidelně.
Praha
Bosna
Austria
23
article
To znamená, že si přeje, aby vznikla ve sně-
movně většina, o niž by se opírala parlamentní
vláda, srostlá organicky se sněmovnou. Ale pře
to sešlo s koaličné vlády, poněvadž jí nepřipusti
spor česko-německý, spor místní, lýka-
jící se pouze jedné korunní země. Poněvadi
Čechové nemohou vymoci na Němcích jazyko-
vou rovnoprávnost na místní dráze, říšská rada
nemůže pravidelně pracovat a trpí všechny ko-
runí země. Tato anomalie jest možna je
proto, že pravomoc říšské rady jest příliš ob-
šírná. Cenlralisté v lelech 1861 a 1867 přiká-
zali říšské radě tisíce drobných otázek, jen aby
se ve Vídni soustředilo co nejvíce úřadů a moci
Čecho
Němec
Vídeň
24
article
Spoután volný pohyb každé korunní země zvlášt
a všech dohromady, jen aby se vybovělo doktrině
centrali,ické. Byla to chyba, z níž jako trest
vznikla choroba. Všeobecné hlasování zdemo-
kratisovalo složení parlamentu, ale nevyléčilo
porlamentarism. Zdroj choroby nespóčívá ve vo-
lebním řádu, nýbrž v ústavě. Ať si Němci z Čech
nezahrávají s ohněm. Oni a jen oni, zneužívajíce
příliš obsáhlé pravomoci říšské rady, působí
parlamentní krise. Zneužívají špatné ústavy po
záminkou, že německým národním zájmům
v Čechách hrozí nebezpečí. Ale trpělivost jiných
národů a také jiných německých stran se vy-
čerpá za nedlouho. A pak se ozve se všech stran
požadavek, aby se ústava opravila ve smyslu
proticentralistickém. Pravomoc říšské rady se
musí zúžili tak, aby otázky, týkající se jen jedné
kerumí země, přikázaly se kompetenci zem-
ského sněmu. V tom okamžiku, kdy se říšská
rada začne zabývati výhradně otázkami celému
státu společnými, místní spory pozbudou vliru
na ni, aneb při nejmenším vliv ten značně se
slábne. Poslední udalosti přesvědčily pisafele.
že reforma rakouské ústavy octn
se velmi brzy na jednacím pořadu
jako jedna z nejpilnějších politi-
ckýchoprav v Rakousku.
Němec
Čechy
Rakousko
25
article
Ze Lvova, 15. listopadu. (Nové ruske
gymnasi um.) Zdejší polské listy oznamují,
že staroruská strana měla úmysl, založiti v Turce
na Dněstru soukromé gymnasium s vyučovacím
jazykem velkoruský m. Přesvědčili se však,
ža by rakouská vláda nedovolila zříditi takovou
střední školu a proto od původní myšlenky upu-
stili, ale rozhodli se, že založí ve Lvově sou-
kromé gymnasium maloruské, v němž se
však bude závazně vyučovati také velkoruskému
jazyku. Učiněna prý také opatření stran potřeb-
ných na to fondů.
Zo Záhřeba, 14. listopadu. (Vyšetřo-
vání srbských „velezrádců“.) Zakro-
čení dra. Dušana Popoviče u min. přředsody dra.
Wekerla neminulo se účinku. Patrně na výslovný
rozkaz z Pešti bar. Rauch viděl se nucena ukon-
čiti svou ostudnou hru se zatčenými s. bský mi
vlastenci a dovoliti, aby po tříměsíčném věznění
byli předvedeni před řádné soudce. Včerr zapo-
čal konečně výslech obžalovaných, které po řadé
předvádějí před vyšetřovacího soudce. Vzhledem
k tomu všichni zatčení přestali stávkovati hla-
Jak lživé bylo dementi Rauchovo, jenž
v úřadních novinách tvrdil, že ze zatčený ch Scb
dem.
Popovič
Rauch
Rauchův
Lvov
Turec
Dněstr
Záhřeb
Pešť