ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 46b5d8f0-7631-11dc-b7cb-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 84, person 44, work 2, org 5
1 masthead
Ročník XXXXVII.
2 masthead
V Praze, ve středu 18. listopadu 1908.
Praha
3 masthead
Číslo 318.
4 article
Na rannt a odpol. Histy předplání sei v Praze v administraei a měskn n ktvrt leta . . . . 8 K s dvojí donáškou a měste n čtnt las . . . . 7 K 50k ve úllalkách: . 2 K 30 na něsíe . . Poštovt za měsíe Btrkiei. . . . . 3 k o0h s drojí zisilkou a mněníe .. . ke ns čtvrt nta
Praha
5 article Říšská rada svolána.
Říšská rada svolána. Z Vídně, 17. listopadu. Říšská rada svolává se na de 26. listopadu. Předsednictvo po- slanecké sněmovny rozesílá pro první schůzi podzimní kampaně (111. schůze sněmovny poslanců) tento pořá dek jednací: 1. Třetí člení zákonné osnovy v příčině výše obnosů, rozhodných pro trestně právní posuzování činů. 2. Volba čtyř náměstků předsedových. 3. Volba čtyř zapisovatelů. 4. Volba po jednom členu do rozpočto vého a živnostenského výboru a do výboruvi nařského. 5. Jednání o všech dosud nepověřených volbách do říšské rady v květnu 1907. 6. Rokování o odpovědi na dotaz poslance dra. Stölzla, podané ministrem pro země branu v 74. schůzi dne 22. května. 7. Zpráva jubilejního výbor o zákonné osnově ve příčině věno- váni 100 mil. korun pro starobní invalidní pojištění u příležitosti 60le- tého jubilea vlády císaře. Panská sněmovna má schůzi 26 t. m o 3. hod. odp. Na jednacím pořadu je sdě lení došlých spisů, představení nově jmeno vaného ministerstva, 1. čtení zákona o za mezování a potlačování nákazných nemocí
Stölzl Vídeň
6 article Uzrává myšlenka konferenční?
Uzrává myšlenka konferenční? Ministr zahraničních záležitostí v Rusku Izvolský, dosud nepromluvil v Hosudar stvenné dumě očekávanou řeč o své okružní cestě do politických středisk evropských o výsledcích svých snah, zjednati pomocí konference velmocí revisi berlínské smlouvy a spolu uklidnění zvířených poměrů balkán ských. Jest to dokladem, že přípravy ke konferenci, t. j předchozí dohoda mezi interesovanými mocnostmi dosud nepokročila tak, aby konference mohla jí dáti formální schválení, a nesnáze dosud nepřekonané tý- kají se především otázky bosenské a herce- govské. V tomto ohledu, jak známo, závisí vše na vyjednávání mezi Petrohradem a Vídní, ježto zvláště Německo svůj souhlas s konferencí učinilo závislým na tom, jak se rozhodne Vídeň. Bar. Aebrenthal při jednání tom trvá na stanovisku, že rozšířením svrcho- vanosti na akaa kousko-Uhersko jest konečně vyřízená a že tudíž do programu konference nemůže býti pojata, kdežto v Petrohradě i v Londýně zastávají názor, že změna berlínské smlouvy nemůže se předsevzíti jednostranně některou ze zúčastněných velmocí, ale že předpokládá souhlas všech, kdož ji svého času uzavřeli Nedocilí-li se o této otázce dohody sejde s konference, ježto v tomto případě Rusko by ji neobeslalo a tím by otázka annexe Bosny a Hercegoviny zůstala otáz- kou otevřenou.
Rusko Petrohrad Vídeň Německo Uhersko Londýn Bosna a Hercegovina
7 article
Jak se z Paříže oznamuje, jest prý od- pověď na návrhy ruské ve Vídni již hotova a vyzní prý velice smířlivě, ale přes to ne- bude obsahovati konečné vyjasnění sporných stanovisk. V odpovědi prý bar. Aehrentha nevzdává se svého názoru, že annexe Bosny a Hercegoviny jest skutkem neodvolatelným a nepokládá tudíž rozpravu o této záležitosti za vhodnou. Dokud nebude známo určitěji znění této odpovědi, nelze ovšem prohlásiti, zdá jest vyjednávání v té příčině ukončeno, či zda přece jen nepřipouští, aby otázka upokojení srbského národa se vyřídila ja- kožto doplněk »neodvolatelného skutku«. Ovšem toto východisko jest značně stí- ženo veřejným míněním v Rusku a smýšle- ním Hosudarstvenné dumy, jejíž všecky strany opírají se jakékoliv separátní, vedlejší úmluvě co do annexe Bosny a Hercegoviny a trvají na neobmezené revisi berlínské smlouvy »ve všech částech, pokud byly po- sledními událostmi na Balkáně dotčeny.« Dle toho by nebyla ovšem valná naděje že konference zamýšlená se sejde a pro ten případ mají diplomaté, jak říkal Bismark dvojí železo v ohni. Připravují toliž půdu na rozřešení sví zelné situace na Balkáně samém. V tomto obledu lze pozorovati zřejmě dvojí proud v diplomatické akci. Jednak na máhají se páni diplomati, aby zdrželi obn srbské balkánské státy, Srbsko a Černou Horu před ukvapením, jež by situaci jen ještě více zadrhlo, jednak snaží se ve smyslu známých skupenství evropských velmocí obsáhnouti rozhodující vliv na ostatní státy balkánské, což dle zájmů skupiny středo- evropské znamená zejmena nedopustiti sblí žení mezi Tureckem a Bulharskem, ve smyslu ostatních však — utvoření veliké balkánské koalice.
Paříž Vídeň Bosna Hercegovina Rusko Balkán Srbsko Turecko Bulharsko
8 article
V čelo této poslední akce postavila se zvláště diplomacie anglická, kteráž podporou ústavní obnovy v Turecku získala si opět někdejší důvěru v Cařihradě, ba tvrdí se docela, že jest i nová obranná úmluva mezi Tureckem a Anglií hotovou událostí. S postupem anglickým srovnává se v značné míře i veřejné mínění ruské, uzná- vajíc, že Rusko pro své vnitřní otázky na ten čas jinak balkánským Slovanům slíbenou mravní podporu vydatněji by poskytnouti nemohlo. Dle »Nov. Vremene« závisí další vývoj věcí na Balkáně od toho, jak se uspo- řádá poměr Rakousko Uherska k Tureckua poměr tohoto k Srbsku a k Bulharsku. O sblížení Turecka a Srbska se nepochybuje. složitější však jest otázka, pokud se týče Bulharů. Odpor, organisovaný na Balkáně proti středoevropskému obchodu, jest zvláště prací anglickou a výsledky její prospívají spolu jak obchodu italskému a francouzskému, tak ruskému, takže se mezi nimi všemi umožňuje další sblížení na základě vlastních zájmů. Podobně usuzuje i prof. Pogodin ve »Slově«; konstatuje, že to bude dlouho trvati, než se podaří středoevropským moc nostem odčiniti hospodářské újmy, jež je stíhají na Balkáně a že hlavní kořist tam připadne Anglii, jejíž zájmy na jihovýchodě jsou právě tak ustálené jako její péče o zá chranu Turecka a jíž je nynější ruch mezi jižními Slovany dobrým spojencem proti postupu germanismu.
Bulhar Pogodin Turecko Cařihrad Anglie Rusko Balkán Rakousko Uhersko Srbsko Bulharsko
9 article
Dle »Birž. Vědomostí« rovnováhy na Balkáně nedá se dosíci jinak, než pocitem vzájemných potřeb všech tamních národůa jejich sblížením a součinností. Ale součin- nost ta může dosíci dokonalých úspěchů, jen když nebude v ní scházeti Bulharsko; opřeny o Turecko tvoří ostatní tamní státy dosta- tečnou záruku míru na Balkáně. Nuže, jaký jest poměr mezi Bulharskem a Tureckem? O vyjednávání mezi oběma střídají se denně zprávy, jež si navzájem odporují; prohlašujíce dohodu mezi nimi tu za nemožnou, tu za pravděnepodobnou. Avšak po nedávných projevech bulhar ských ministrů, Malinova, že Bulharsko není vázáno na střední Evropu nijakou dohodou ani smlouvou, a Paprikova, že Bulharsko ne- chtělo prohlášením království překážeti ob- rození Turecka, ale že jest pravý opak prav- dou, ježto ústavní Turecko umožní okamžik, kdy oba státy si podají ruce a opírajíce se jeden o druhého, stanou se opravdu pány ve svém vlastním domě, — nelze pochybo- vati o tom, že mezi Bulharskem a Tureckem nezeje již propast nepřeklenutelná. Možno-li pak důvěřovati zprávě caři hradského listu »Servet«, učinilo vyjedna vání mezi oběma vládami v posledních dnech tak znamenitě pokroky, že možno pokládati jejich smíření za hotovou událost. Dohoda spočívá prý na těchto základech: Bulharsko splatí kapitalisovaný poplatek v osm a tři- ceti ročních lhůtách; nahradí Turecku ná- klady dráhy z Vakarelu do Belové; koup východní (zabranou) dráhu; otázka podílu n8 státním dluhu, tureckém zůstaví se, roz- žitost vakufu (mohamedánského nábožen- ského jmění); zabezpečení volnosti víry v Makedonii. Celkem zaplatí Bulharsko Tu- recku pět milionů tureckých liber a asi dva miliony z výhrad konferenci zůstavených.
Malinův Servet Balkán Bulharsko Turecko Evropa Makedonie
10 article
Vedle těchto zpráv o uklizení sporných záležitostí mezi balkánskými státy nelze ovšem pominouti ani zpráv, kteréž svědčí ještě o trvajících obavách a případné nedů- věře. Tak se ohlašuje, že Turecko učinilo v Německu veliké objednávky nábojů, prý 850 mil. patron v cené 25 mil. marek a dle tureckého velevyslance v Berlíně jest Tu- recko vojensky tak pohotovo, že jest s to vyslati na bojiště armadu osm set tisíc mužů. Rovněž se vyvracejí pověsti, jakob zvláštní vojenské připravy se konaly v Ra kousko Uhersku. Teleg. kancelář rozeslala o tom následující prohlášení: Pověsti o mo bilisaci několika armádních sborů a o jiných opatřeních nemají nijaké podstaty Vojenská správa viděla se pouze pohnuta uvésti 15. armádní sbor na zvýše ny stav míru, což znamená rozmnožení mužstva setniny o 38 mužů. Opatřeníto se stalo proto, že obyvatelstvo pohraničných okresů v Bosně a Hercegovině pociťuje po třebu větší ochrany, kteráž vzniká rostoucí agitací v jihovýchodních sousedních zemích a zvláště tvořením se brozivých tlup. Vo jenská správa měla za svou neodbytnou po- vinnost, zbaviti obyvatelstvo všech obava poskytnouti mu účinné ochrany; na to však slabé pohraničné posádky nestačily. Vysilu jící služba bezpečnostní vyžadovala tohoto sesílení pohračných oddílů. Povolání se týká prvního ročníku zálohy a tří nejmladších ročníků zálohy náhradní Opatření to má pouhý obranný ráz.
Turecko Německo Berlín Ra kousko Uhersko Boseň a Hercegovina
11 article Nebezpečí války na Balkáně
Nebezpečí války na Balkáně »Times« přinesly od svého zpravodaje Bělehradu zaručenou prý zprávu, ž Černohorci vpadli do Hercegoviny Zpráva ta, je-li na ní nejmenšího pravdou, nej- výš týkati se může nějaké povstalec ké čety, jež na svůj vrub snad něco takového provedla. Jinak však je zpráva ta — pokud hromadně mluví o Černohorcích — nepravdivou a bude dojista vyvrácena, neboť všechny vojen ské přípravy na Černé Hoře — a ty se nepopírají — směřují výhradně k obran a nikoliv k útoku. Tyto obranné přípravy, jak další zprávy naše sdělují, jsou znač né. Není vyloučeno, že jedna z nich zavdaln podnět k mimořádnému opatřeni se strany rakouské — rozuměj sesí lení 15. armádního sboru a ev. pří pravám dalším. Pověsti o mobilisaci jsou lichými, neboť jedná se tu prozatím o vý- jimečné povolání zálozníků a ná- bradních záložníků k aktivn
Černohorec Balkán Bělehrad Černá hoře
12 article
službě dle ustanovení zákona ze dne 31. května 1888. Zákon ten zní: »§ 1. Mužstvo prvniho ročníku zálohy jakož i tří nejmladších odvodnlch ročníků náhradní zálohy, vyžaduj í-l toho zvláštní okolnosti, podle nezbytné potřeby a na čas její, k rozkazu císa ře může povoláno býti k aktivní službě, avšak jen potud v presenční službě ponecháno, pokud ná- leží k dotyčnému záložnímu ročníku, vztažmo k jmenovaným odvodním ročníkům. Vyňati jsou z toho oni záložníci, kteří by — kdyby ještě k řadové službě byli povinní- měli nárok na trvalou dovolenou, pak oni ná hradní záložníci, kteří ne losem, nýbrž zá konnou úlevou vřadění byli do náhradní zálohy § 2. Každě povolání záložníka k aktivn službě čítá se za jedno evičení ve zbrani Jestliže čas v aktivní službě strávený činí více než 28 dní, tedy přebytek vpočten buď do dru hého evičení ve zbrani. Činí-li však čas tétc služby nejméně dva měsíce, tedy tací brane zproštěni jsou také třotiho evičení ve zbrani k němuž záložníci dle branného zákona jsou povinni. 15. armádní sbor (v Bosně a Herce- govině, velitelství v Sarajevu a Mo- staru) skládá se z 36 praporů a to :4 prapor pěšího pluku č. 4, 1. prapor pěš. pluku č. 10, 3. prapor pěš. pluku č. 16, 4. prapor pěš. pluku č. 21, 1., 2. a 3. prapor pěš. pluku č. 23. 4. prapor pěš. pluku č. 25, 3. prapor pěš. pluku č. 29, 3. prapor pěš. pluku č. 30. 2. prapor pěš. pluku č. 34, 3. prapor pěš. pluku č. 35, 4. prapor pěš. pluku č. 36, 3.
Boseň Sarajevo
13 article
prapor pěš. pluku č. 38, 4. prapor pěš. pluku č. 44, 2. prapor pěš. pluku č. 52, 4. prapor pěš. pluku č. 53, 2., 3. a 4. prapor pěš. pluku č. 54, 2. prapor pěš. pluku č. 57, 2. prapor pěš. pluku č. 60, 1. prapor pěš. pluku č. 62 2. prapor pěš. pluku č. 64, 4. prapor pěš. pluku č. 80, 4. prapor pěš. pluku č. 81, 1, 2. a 4. prapor pěš. pluku č. 82, 3 prapor pěš. plusku č 86, 1. prapor pěš. pluku č. 99. pak po jed- nom praporu bosensko-hercegovských pěš. pluků č. 1—4. 15. armádní sbor stojí pod velením gen. šl. Windsora, který je současně šefem zemské vlády v Bosně a Hercegovině. Šefem generálního štábu je plukovník Lipošť ak. Sborovému velitelství jsou podrobeny dvě pěši divise, pak pěší divise, ke které patři 6 hor. ských brigád a 18. divise v Mostaru, dále2 horská dělostřelecká disise. por pesmo pku es. v pěšího pluku čís. 35 v Plzni a 4 prapor pě- šího pluku čís. 36 v Mladé Bolesla vi. Se strany vládní se k tomu sděluje: Vo- jenská správa obmezila se při těchto opatřeníeh na nezbytné minimum a jest prodehnuta snahou, poskytnouti všechny v míru možné úlevy. Jedná se pouze o nejmladší roč- nik 2álohy a o tři nejmladší roč- niky záložníků. Jest z toho vidno, že opatření toto týká se skoro vesměs jen ne- ženatých a těch, kdo nejsou živi- teli rodin. Nejmladší ročník zálohy má býti jen tak dlouho ponechán v aklivní službě, až povolaní náhradní záložníci dostatečně budou vycvičeni. Pro povolané brance odpadá povin- nost konání jednoho nebo více vojenských cvi- čení, jež v mnohých vrstvách velmi tísnivě byla pocsťována. Nejedná se tedy o mobilisaci ani o částečnou mobilisaci, nýbrž o nepatrné zvýšení presenčního stavu.
Windsora Boseň a Hercegovina Mostar Plzeň
14 article Válečné hnutí na Černé Hoře.
Válečné hnutí na Černé Hoře. (Děla na Lovčenu. — Stěhování obyva telstva z Kotoru. — Dovoz zásob vá lečných do Baru — Černohorští musul mané ozbrojeni. — Obsazení průsm y ku Dugy 8000 Černohorci. — Telegrafické spojení Cetyně s Kotorem uzavřenol D. Z Koloru, 17. listopadu (Zvl. telegram »Národních Listů«.) Černohorci jsou připraven k válce. Veškeré spojení s Kotorem ode dvou dnů je přerušeno. Na Lovčen, vysokou horu na hranicích, jež vévodí Boce kotor- ské, postavila Černá Hora děla hrubého kalibru a namířila jejich jícny na Kotor a tvrze kolem něho. Z Kotoru se již vystěhovaly ro- diny důstojníků a úřadníků, ar- chivy vojenský, soudní a admini- strativný jsou odvezeny. Kato- lické kostely kotorské poslaly své drahocennosti rozličným kostelům dalmatským k uschování. Černohorci už nepřicházejí do Kotoru na trh. V Kotoru samém je nesnesitelný pobyt. Špielů jest takové množství, že žádné spole- čenské styky nejsou možné. MInozí obchodníci i s rodinami vystěho- vali se z Kotoru. Do Kotoru přibylo ještě sto čet- níků. Druhý, z Kotoru nás došlý telegram, ozna muje: Do barského přístavu přivezl velký italský parník děla a munici, určené pro Černou Horu. Z Italie se do Baru dovážejí veliké zásoby mouky. Pohlaváři černohorských musu manů přišli na Cetyň žádat, aby všechn musulmanské obyvatetelstvo bylo ozbrojeno a postaveno do prvých řad, bude-li válka s Rakousko-Uher- skem. Černohorští musulmané dosud vojenské služby nekonali, platili pouze vojenskou taxu Žádosti jejich arci bude vyhověno. Musul- mané pod tureckými a černohorskými prapor manifestovali před knižecím ko nakem loyalnost.
Černohorec Kato Černá hoře Lovčen Kotor Kolora Rakousko Uhry Černohorec
15 article
Zprávy z Bělehradu. Sp. Z Bělehradu, 17. listopadu. (Pův. telg »N. L«) Na vídeňské pověsti, že ministr Milovanovič vráti se z Řima do Vídně vyjednávati s Rakouskem o annexi »Samouprava« prohlašuje: »Je-li ve Vídni Milo- vanovič žádoucím, musí to dělati pravidelnou zvyklou cestou, musí říci otevřeně, chtějí-li do- rozumění se Srbskem a jakého. Jenže nesmí s zapomenouti, že otázka bosensko hercegovská jest otázkou evropskou a v ní jsou angažován svrchovanou měrou zájmy Srbska. V té příčině Srbsko nemůže se zřici práva jednat jako plno- právný činitel. To je první věc a druhou t že kompensace pro Srbsko a Evropu může být trvale a skutečně jen ta, dostane-li Bosna Hercegovina samosprávu za sultánovy vrchnost neb záruku Evropy.« Dle zpráv z Řima italský krá osvědčil velké sympatie k Srbsku a srbskému národu a jeho sprave dlivé věci. Stalo se tak v rozmluvě s Milo vanovičem. Z Kotoru, 17. lisfopadu. (Zvl. telgr. »N. L.«) Průsmyk Daga, který je branou z Hercegoviny na Černou Horu, jest dobře zajištěn. Ku ochraně jeho stojí v Nikšiči po- hotově 8000 Černohorců. Telegra- fleké spojení s Cetyní, jejíž te- legramy přejímal rakonský tele- grafní úřad v Kotoru, jest uza- vřeno, Provolání musulmanských studentů Musulmanští studující z Bosny a Hercegoviny. učicí se na středních i vysokých školách v Caři hradě, vydali provolání ke všem svým souvěrcům v Bosně a Hercegovině, kterýmž je zapřísahají, aby se nedali donutit nepříznivými poměry nynějšími nestěhovali se ze své staré vlasti, nýbrž aby vy. trvali a pracovali k tomu, aby se jim za nových poměrů žadná křivda státi nemohla, důvěřujíce, že je velmoci vezmou v ochranu, kdyby bylo nejhiůře.
N L Milovanovič Milo Dag Bělehrad Řima Vídeň Rakousko Srbsko Evropa Kotor Černá Hora Nikšič Bosna a Hercegovina Boseň a Hercegovina Mila Bosna Hercegovina Černohorec
16 article
Náhrada škod v Bělehradě. Srbský ministr vnitra na zakračení rak.-uher vyslance hr. Forgácha nařídil, aby státní pokladna ihned nahradila všechny škodye které bělehrad ske obyvalelstvo učinilo tamějším rak. uh. firmám, když dalo demonštrativným způsohem na jevo své roz- hořčení nad záborem Bosny a Hercegoviny. Odmitnutá nabidka. nezahálely, nabídi se tureckému ministerstvu vojen ství, že mu bude zadarmo dopravovati vojsko. Tu- recké ministerstvo s díky odmítlo. Milovanovič nepojede do Vídně. Z Ríma, 17. listopadu. (»W. Alig. Ztg.«) Z pra mene nejlepšího proslýchá se lady, že srbský mi- nistr zahraničných záležitosti Milovanovič, tady me škající, upustil od úmyslu jeti do Vidně a tam na- vštiviti bar. Aehrenthala. Milovanovič vrátí se přes Řěku do Srbska.
Milovanovič Rím W Alig Bělehrad Bosna a Hercegovina Vídeň Srbsko
17 article
My jsme Slovany, ale především jsme Bulhary, Telegrafická zpráva oznámila řeč ministerského předsedy, pana Malinova, kterou v »národním s branie« vytknul směr i cíle politiky demokratického kabinetu. Pan Malinov odmitnu! nespravedlivé ob v ňování Bulharů, jakoby se byli stali zradci Sl vanstva. Podezření prvně vyslovené ruským tiskem nacházelo víry u všech slovansky ciii cích lidí Všechny okolnsti to podezření posilovaly. Pa Malinov se dopustil velké chyby, že dlouho otále se svojí deklaračí. Ta mohla předejiti mnohému nedorozumění a mnohá věc mohla se řešiti pro spěšněji. Ostatně lépe později než nikdy! Vládu demokratů měla rozptýliti nedůvěru S ovanstva neměla vyčkat až rozkol počne rozhlodavat jej stranu. Pan Malinov přiznal, že jsou formální překážky na přiznání samostatnosti Bulharska ale s živým oplimismem, provázen souhlasem poslanců, vyslovi naději na přemožení všech obtíží. »Bulharsko musilo prohlásit svoji nezávislost prolože musí vésti svoji samostalno ekonomickou a nacionální politiku. Čelnější člen oposice (pan Danev) obvinil vladu, že aktem 22. září se zpronevěřila na Slovanstvu, prot že prý jednala bez souhlasu Osvobodilelky a jiných slovanských držav.
Bulhar Malinův Malinov Danev Bulharsko Slovan
18 article
Je pravdou, že interesy Slovanstv jsou i bulharskými interesy, ale ještě větší pravdou je, že Bulhaři jsou Slo- vany, ale že především jsou Bulhary To je klíčem politiky demokratů. Daváme vám tento klíč a jim dáváme vám i zbraň kterou nás můžel bíti, protože jsme neposlechli rad našich sousedů protože jsme dbali interesů Bulharska Nevyhn telným nalezám prohlásiti, že zabrán Bosny a trnovský akt nemají nic sp- lečného. Ti, kdož chtějí tvrditi opak, zapomínajl že osud zabraných zemí byl řešen již r. 1878 v Ba IIně. Někteří však mohou namítnoul že prohlášením nezávislosti usna nili jsme zabrání Bosny. To však j klevetou ne proti vládě, ale proti Bul- harsku a celému Slovanstvu.
Bulhar Bulharsko Bosna
19 article
Pan Malinov na důkaz svých slov pročet telegram, zaslaný bulharským konsulem v Petr hradé 19. září: »Imperatorská ruská vlá d určitě ví, že zabrání Bosny záhy se udá Zdejší rakouskouherský konsul, kter tou chvllí je na dovolené, obdržel roz- kaz, aby okamžitě se vrátil do Petro hradu. On bude přijat na audienci carem Nikolajem, kterému podá vlastnoručn psaní císaře Františka Josefa, jímž s mu oznámí brzké zabrání Bosny.« T dokazuje, že skutek zabrání Bosny byl oznáme v Petrohradě tři dny před prohlášením ne- závislosti Bulbarska. »Ne pro nějaké kon- cese jsme ohlásili nezávislost, ale k vyplněn tužeb bulharského národa.« Naši protivníci nám vyhrožují, že za převrat 22 září budeme postavení před državní soud a že nás očekává vězení. Nebojíme se! S hrdostí vejdeme do vězení, protože víme, že autor převratu 6. září 188 stejně byl vsazen do vězení. Nás i všechen bulharský národ dny 6. září 1886 a 22. září 1908 naplňují hrdostl. Od Trnova, Ga- brova, přes Šipku do Plovdiva a do Sofije bulharský národ nepokřikoval za námi: »ukřižuj je!«, ale s nadšením nás uvítal voláním: »Da živěje nez visimost. da živěje caz.« Ale i řečníci opo-
Malinov Petr hradý Petro Nikolaj František Josef Šipka Plovdiva Sofij Bosna Petrohrad Trnov
20 article
V drobném pvodejit runni čisle o sobs odpolední . . . . . . . za 2 k Ve flíalkách na venkově ranní číslo, . . . . . . . 10h odpolední . . . . . . . . 4k Inserátv plati se hotově napřel Tředplarení a inserty přijímá zdmine strace v Harianské ulici č. a. Tam nacházají se též redakre Ulskirna a szpodice „Národnich Lista“ Buksginy so sevrapají
Národnich List Buksgina Harianský ulice
21 article
sice přiznali, že dílo 22. září je »svalým« (ná- rodňák Todorov) a »přirozenýme (Čankovista Dnev) a za svaté dílo lidé nebývají souzeni. A bu- dou-li odsouzeni, tu historie černými písmenamí zapíše jmena ne obviněných, ale obvinitelů. Dost možno, že nás budete soudit za titul, který jsme dali drževné hlavě. Ja však myslím, že změnou mezi- národního položení Bulharska soudobně bylo po- třebno změniti i titul. Tím nijsk nestrádá demokracie zevně; sila carismu se nezvělšuje. Protože, dokud v této zemi svobodná krilika, svobědná myšleňka postupně üchvacuje větší kontingent naší inteligence. reakce nemůže existovat a carism nemůže provádět svoji svévěli. Ale oposice k vůli titulu chce uvalit pohromu na vládu, aniž chce vědět, že škodí Bulharsku za těchto těžkých dob. Pan Danev nalébá na semkouti všech politických stran — oposice však by měla pochopit, že její povinností dnes je podpo- rovat vládu. Po události s Gešovem propukla stávka východních drah. Ona přivodila nový koníli kt s Tu- reckem. Východ z trudného postavení byl jen jeden; prohlášení nezávislosti. A my jsme ozná- mili državné hlavě naše rozhodnutí. Car svořil. Vláda mysli, že prohlášením nezávislosti, konsolidováním mzinárodního postavení Bolharska, demokracie ne- klopýtla a že se pro ni odkrývají nové, přímá cesty ku práci,« Pan Malinov ukončil svojí řeč slovy: nechať padneme my — demokracie nechť žlje.« Řeč ministerského předsedy byla přijala s ohrom- ným nadšením. Učiněn byl návrh, aby řeč jeho byla rozšířena po všech měslech, vesnicích, po všech náměslích i na- vsích Bulharsk Řečí pana Malinova vysloveno bylo vše, čím jsou přeplněna srdce Bulharů; jí byla vyslovena for- mule, která zabírá tradice politiky Karavelova. Pan Malinov odjel du Euxinohradu, aby tam knížeti učinil důležitá sdělení
Čankovista Dnev Danev Malinov Malinův Bulhar Karavelov Euxinohrad Bulharsko Dosta
22 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 17. listopadu. (Ke změně ka- binetu.) Jeden z vůdců křesťanských sociálů sděluje v korespondenci „Austria že jeho strana nebude sice úřadnické minister- stvo potírati, ale trvá na přesvědčení, že musí býti v brzku zase vystřídáno trvalým minister- stvem veskrze parlamentním. Nynější proviso- rium nemá být však předčašně odstraněno. Věei musejí uzráti, příští nová koaličná základna musí býti pevná a bezpečná. Nikoli úřadnickému ministerstvu, nýbrž státu povolí křesťanští soci- álové všechno, co v tu chvíli potře- buje. Pisatel popírá dále, že nynější minister- stvo nebo některý jeho člen (bar. Bienerth) jsou blízci křesťanským sociálům. Naopak o jednom správci ministerstva možno říci, že svými n- zory a zásadami stojí v nepřátelském táboře. Ale přes to křesťanšti sociálové budou dbáti o rychl vyřízení zejména předlohy o přivtělení Bosny. Jeden z polských účastntků po- c na vmo si přeje, aby sněmovna pracovala pravidelně.
Praha Bosna Austria
23 article
To znamená, že si přeje, aby vznikla ve sně- movně většina, o niž by se opírala parlamentní vláda, srostlá organicky se sněmovnou. Ale pře to sešlo s koaličné vlády, poněvadž jí nepřipusti spor česko-německý, spor místní, lýka- jící se pouze jedné korunní země. Poněvadi Čechové nemohou vymoci na Němcích jazyko- vou rovnoprávnost na místní dráze, říšská rada nemůže pravidelně pracovat a trpí všechny ko- runí země. Tato anomalie jest možna je proto, že pravomoc říšské rady jest příliš ob- šírná. Cenlralisté v lelech 1861 a 1867 přiká- zali říšské radě tisíce drobných otázek, jen aby se ve Vídni soustředilo co nejvíce úřadů a moci
Čecho Němec Vídeň
24 article
Spoután volný pohyb každé korunní země zvlášt a všech dohromady, jen aby se vybovělo doktrině centrali,ické. Byla to chyba, z níž jako trest vznikla choroba. Všeobecné hlasování zdemo- kratisovalo složení parlamentu, ale nevyléčilo porlamentarism. Zdroj choroby nespóčívá ve vo- lebním řádu, nýbrž v ústavě. Ať si Němci z Čech nezahrávají s ohněm. Oni a jen oni, zneužívajíce příliš obsáhlé pravomoci říšské rady, působí parlamentní krise. Zneužívají špatné ústavy po záminkou, že německým národním zájmům v Čechách hrozí nebezpečí. Ale trpělivost jiných národů a také jiných německých stran se vy- čerpá za nedlouho. A pak se ozve se všech stran požadavek, aby se ústava opravila ve smyslu proticentralistickém. Pravomoc říšské rady se musí zúžili tak, aby otázky, týkající se jen jedné kerumí země, přikázaly se kompetenci zem- ského sněmu. V tom okamžiku, kdy se říšská rada začne zabývati výhradně otázkami celému státu společnými, místní spory pozbudou vliru na ni, aneb při nejmenším vliv ten značně se slábne. Poslední udalosti přesvědčily pisafele. že reforma rakouské ústavy octn se velmi brzy na jednacím pořadu jako jedna z nejpilnějších politi- ckýchoprav v Rakousku.
Němec Čechy Rakousko
25 article
Ze Lvova, 15. listopadu. (Nové ruske gymnasi um.) Zdejší polské listy oznamují, že staroruská strana měla úmysl, založiti v Turce na Dněstru soukromé gymnasium s vyučovacím jazykem velkoruský m. Přesvědčili se však, ža by rakouská vláda nedovolila zříditi takovou střední školu a proto od původní myšlenky upu- stili, ale rozhodli se, že založí ve Lvově sou- kromé gymnasium maloruské, v němž se však bude závazně vyučovati také velkoruskému jazyku. Učiněna prý také opatření stran potřeb- ných na to fondů. Zo Záhřeba, 14. listopadu. (Vyšetřo- vání srbských „velezrádců“.) Zakro- čení dra. Dušana Popoviče u min. přředsody dra. Wekerla neminulo se účinku. Patrně na výslovný rozkaz z Pešti bar. Rauch viděl se nucena ukon- čiti svou ostudnou hru se zatčenými s. bský mi vlastenci a dovoliti, aby po tříměsíčném věznění byli předvedeni před řádné soudce. Včerr zapo- čal konečně výslech obžalovaných, které po řadé předvádějí před vyšetřovacího soudce. Vzhledem k tomu všichni zatčení přestali stávkovati hla- Jak lživé bylo dementi Rauchovo, jenž v úřadních novinách tvrdil, že ze zatčený ch Scb dem.
Popovič Rauch Rauchův Lvov Turec Dněstr Záhřeb Pešť