odměňováni byli cestáři. Dosud sebráno 1955 kor. dobrý nápad měl zástupce Mercedes p. L. Halphen, dav ve své garáži vyvěsiti sběrničky ve prospěeh fondu. ** Lehké motorky. Všichni obchodníci a výrobci lehkých motorek, kteří vystavovali ve Vídni projevili ochotu obeslati soutěž Vídeň-Semmering Vídeň, jejíž druhý ročník se koná 21. dubna. Šerm. ** Turnaj mládeže v neděli v šermírně cav. O. Santella pořádaný podal doklad pěkného výcviku »naděje« šermířského sportu. Súčastnilo se celkem 14 hochů. I. V. Goppold, II. K. Goppold, Er Herdani, III. Lbvositz, IV. Arnošt Herdani, Bamber ger, Sterneck, V. Schedelbauer, VI. Lechner, Schulz VIII. V. Lechner. Vodní sporty- ** Rekord na 150 yardů v plován překonal 15. t. m. v Novém Yorku Daniels časem 1:34/% (starý rekord Lane 1: 362/,). Nejlepší výkon professionální Nutallův 1: 413/4. Různé. ** Filatelie. Z Roterdamu se oznamuje, že na oslavu 300. narozenin admírála de Ruytera vy- dány byly jubilejní známky s jeho podobiznou

Ze soudní síně. Spor proti »Providentii«.

(Pře civilní.)

V Praze je spolek „Providentia“, který dle § p. stanov po úmrtí člena poskytuje podporu jeho po- zůstalým a sice, když člen před smrtí neoznámi výboru spolku, že ustanovil jinak, podle pořadí v pa- ragrafu tom uvedeného, totiž a) vdově, kdyby té ne- bylo b) vlastním dětem, není-li také těchto c) dětem jich, když ani těch není d) otci a matce člena a konečně není-li jich e) sourozencům člena. Člen spolku, Jindřich Munk, oznámil před svojí smrtí výboru spolkovému, že jedině jeho nevěsta, Gisela Fialova, má míti nárok na podporu spolkovou, závislou od úmrtí jeho, výbor však oznámení to ne- vzal na vědomí, poněvadž zvolení nevěsty jako oprávněné, nesrovnává se z ustanovením uvedeného paragrafu. Po smrti Munkově, který nevěstu svou Giselu Fialovou ustanovil za universální svou dědičku, žá- dala tato od spolku „Providentia“ vyplacení podpory 5636 K, kterou výbor spolkový ve schůzi své pro po- zůstalé Jindřicha Munka ustanovil. Žádost její byla zamítnuta, poněvadž žadatelku nelze počítati mezi pozůstalé zemřelého a člen kromě osob, v § 2. uve- dených, nikoho jiného za oprávněného zvoliti ne- může, nýbrž jedině volbou změniti může pořadí osoh uvedených. Podala proto nevěsta na spolek „Provi- dentia“ žalobu na zaplacení podpory; o žalobě této bylo jednáno u zemského soudu v Praze před senátem za předsednictví p. vrch. rady Hoffmanna a přítom- nosti votantů pp. rady Barnáše a rady Schindelky.

Zástupce žalující p. dr. Scharf hájil náhled, že žalobkyni, jako universální dědičku, pokládati sluší za pozůstalou ve smyslu § 2. stanov, a že jí proto podle ustanovení zůstavitele podpora ta přísluší. Ná- hled tento potíral zástupce spolku p. dr. Steina uvedl, že tu jde o spolek dobročinný, že podle intence zakladatelů spolku má se podpory dostati jedině po- zůstalým člena a že není vůli jeho ponecháno, zvo- liti osobu jakoukoliv, poněvadž by se snadno státi mohlo, že by vclil osobu, podpory spolkové naprosto nehodnou. Zemský soud žalobu zamítl, odůvodniv zamítnutí v podstatě tím, že žalobkyni nelze počítati mezi po- zůstalé po členu spolku, jaké má na zřeteli §2. stanov, že úmysl zakladatelů spolku dle protokolů o schůzích dotyčných směřoval jedině k tomu, aby pokrevním pozůstalým nebo vdově podpory se do- stalo a že člen spolku jen z nich osobu oprávněnou voliti může. Zajímavé a spolu významné pro národnostní po- měry ustanovení obsahuje § 39. stanov, dle něhož, ačkoliv ve rpolku je mnoho Čechů, řečí jednací jest výlučně němčina a každá změna řeči jednac í podmiňuje rozpuštění spolkul Kdyby aspoň členy české národnosti nepřijímaliv „Providentii“! Když jsou v Praze jiné podobné spol- ky, jako na př. „Záchrana“ s českou jednací řečí, je pro Čechy opravdu zbytečno, aby své peníze nosili do „Providentie“

Věstník živnostenský a dělnický. . Z Jednoty průmyslové. Zdražování uhlí a neblahé jeho důsledky, doléhající stále tíže na výrobu i kon- sum, jsou předmětem podání, jež učinila Jednota k vládě, připojujíc se k ohražení pražské obch.a živnostenské komory proti zdražení uhelných tarifů železničních do pražských stanic. Parlamentem vy- řízená novela k živnostenskému řádu vyhovuje v růz- ných věcech přáním a návrhům Jednoty, jejíž veliké, těmto důležitostem věnované práce nebyly tudiž mar- ny. Dolnorakouský zemský výbor dožádán o své elaboráty v příčině soustavného zužitkování vodních sil, kteroužto otázkou počala se u nár Jednota inicja- tivně již přede dvěma léty obírati. Zatím vydala vláda v prosinci min. roku nařízení v katastru vodních sil, chtějíc počíti s alpskými bystřinami, kdežto u nás se jedná o včasné zabezpečení na upravovanýcha splavňovaných tocích. Také k úvahám o přípravě zákona pro plavbu vnitrozemskou přistoupeno v Jed- notě. Počaté úrady o zřízení výzkumného a pokus- ného pivovaru v Praze odročeny po seznání překážek na ten čas nepřekonatelných. Pro navazování přímých styků s Haličí nabízí se ku prostředkování „Liga pomocy przemyslowej“ (Lwóv, ul. Slowackiego 18), která vydala i důkladný informační adresář halič- ského průmyslu a obchodu „Skorowidž“ za 6 K. Do vypršení thůty letošního konkursu „Socité indu- strielle“ v alsaských Mylhuzách prostředkovala Jed- nota informace 28 českým reflektantům. K nynějším snahám po vydání zemského zákona pro školy po- kračovací sluší konstatovati, že iniciativný podnět v té příčině vyšel a Jednoty r. 1880 a pak opětovně.

Rovněž tak znovu vzkříšené jednání o pomník J. S. Presslovi vzalo svůj počátek v Jednotě r. 1878. S dí- kem přijaty příspěvky na účely Jednoty vůbec: Ol obce král. hl. města Prahy 500 K (krom stálého zá- kladního členského příspěvku per 200 K), od První obč. záložny v Praze 200 K, od nejmen. příznivce 100 K, obč. záložny v Karlíně 100 K a mimo to zvláště na časopisecký orgán Jednoty „Obzor Národohospo- dářský“ 350 K od České akademie. Jakožto noví čle- noví činní vstoupili do svazku Jednoty: p. c. k. inž. A. Dratva, tovární firmy Frant. Holoubek i Josei Inwald a p. arch. O. Nekvasil; jakožto přispívající pp. V. Heck, mechanik v Žižkově, a V. Perknovský c. k. poštmistr v. v. v Ledči Umělecko-průmyslové museum (v Sanytrové ulici). ve dnech 23. až 26. března koná se v Praze

VIII. sjezd svazu rakouských umělecko-průmyslových musejí. Sbírky musejní otevřeny jsou denně, vyjma pondělí, od 10 do 3 hod. odpol. zdarma. Knihovna otevřena jest denně, mimo pondělí, od 10 do 12 hod. dopol. a ve všední dne od 5 do 8 hod. večer. * Společenstvo hostinských a výčepníků v Praze- VIII. a v okolí má schůzi představenstva dne 20. března o 1/44. hodině odpol. v restauraci „Na poště“.

Král. české zem. divadlo v Praze. Národní divadlo. O 3. hod. Ve středu 20. března. Lakomec. Veselohra o třech dějstvích. Francouzsky napsal Molire. Přeložil Jaroslav Vrchlický. Režisér Florentin Steinsberg- Medvěd. Žert o jednom dějství. Rusky napsal A. P. Čachov. Přeložil B. Prusík. Režisér Alois Sedláček. 150. hra v předpl. Ve středu 20. března. (2. čtvrtka. ). Lohengrin. Romantická zpěvohra o třech dějstvích. Složil Richard Wagner. Text přeložil V. J. Novotný. Dirigent Karel Kovařovic. Režisér Robert Polák. Konec o 11. hod, Začátek o 7. hod.

Lidove divadlo „Urania“ v VII. části Prahy. V zahradě 1. pražského měšť. pivovaru. Začátek o 7. hod. Ve středu 20. března. Studenti na Děvohradě. Fraška se zpěvy o 7 obrazech od K. Haffnera. Přel. J. Rudloff. Hudba od H. Müllera. Režisér B. Kovář. Dirigent E. Starý.

Svandovo divadlo na Smíchově. Začátek o 7. hod. Ve středu 20. března. Po prvé: TŘ I. Drama o třech dějstvích. Napsal Max Dreyer. Přel. Fr. Sekanina. Režisér Jan Kubík. (bliže Palackeno

Aréna na Smíchově mostul. Začátek o 7. hod. Ve středu 20. března. Novínka. Panenka (La Poupeé). o 4 jednáních. Text dle básně Maurice Ordonneau. Přeloži! Vilém Táborský. Opereta na Krai.

Pištěkovo lidové divadlo viaohradett. Začátek o 7. hod. Ve středu 20. března. Úkradené štěstí. Drama ze života ukrajinského lidu o 5 jednáních. Napsal Ivan Franko. Režisér Jar. Tišnov. u Deutsohů Nové lidové divadlo v Praze Vill. vbn Ředitelka Mary Kučerová-Groszova. 5575 Začátek o půl. 4. hod. Ve středu 20. března. Princezna Sněhurka. Pohádka o 5 obrazech s dohrou. Napsala V. B. Plumlovská. Režisér F. Kneisl. Ve středu 20. března. nlaí Začátek o 1/28. hod. Princz pohádky. Výpravná kouzelná hra se zpěvy o 6 obrazech. Slova i hudbu napsal O. Faster. Režisér J. Hurt. Kapelník A. Laufka. — 218 —

Otevřel pomalu dvéře a pohlédl na ní. Pozdvihla hlavu a pokynula mu. Spěchal k ní a sevřeli ji do náruče, aby mohla se vyplakati na srdci, jež bilo jedině pro ni. Po chvíli, osušivši své slzy, usedla Estella na židli a on zaujal místo těsně podle ní. — Hle, záhada jest objasněna, pravila a lituji skoro, že znám to tajemství... Avšak jest v tom přece úleva... otálela okamžik, pak s uzarděním pokračo- vala... že mohu Rajmunda litovati, místo odsuzovati. Avšak situace moje se tim nijak neusnadnila. Nemám nyní nijakého jména... Byla jsem slečna Brunaire . .. Pan Brunaire nebyl mým otcem. Byla jsem paní de Beaurand ... pan de Beaurand nemohl býti mým cho- těm . .. Nemám práva na žádné z obou těchto jmen. Kdo jsem nyní ? . .. — Jste Beaurandová, nechť děje se cokoliv, pravil Benoist s láskyplným úsměvem a brzy budete mojí ženou. — Milý příteli, odvětila kvapně, netušíte ani, jak tíží mne tato jména, jež mi nenáležejí a veškeré to jmění, na něž nemám vlastně žádných nároků ... — Buďte rozumna, Estello, snažil se Benoist ji uklidniti a nečiňte si vše ještě těžším. — Ah! vy nemůžete rozuměti, co jest pro mne nejhroznější . .. jest to jmění muže, jenž zavraždil gene- rála de Beaurand... Neřeknete mi přece, že mám na ně právo ? Nepodržím ničeho!.. Ah! chtěla bych, aby bylo již vše skončeno.

— Mějte strpení! odvětil Benoist. Budete musi učiniti mnohé, ale jest k tomu třeba času. Někdo klepal na dvéře a mezitím, co Estella osu- šovala zvlhlé oči, šel Benoist otevříti. Služebná přiváděla jakousi ženu, v níž poznal sou- sedku staré Rozálie. Když byl Benoist odešel, zmocnila se nešťastné ženy mdloba, rozčilení, způsobené návštěvou mladého muže, bylo přiliš močné na sesláblý její mozek. Když povstala ze židle, aby opustila světnici, svalila se v bezvědomí k zemi. Sousedka, zvědava jako všechny sousedky, čekala chvíli po odchodu Benoistově, doufajíc, že Rozálie vyjde před dům, čekala však marně. Když minula asi hodina a Rozálie stále nevychá- zela, odhodlala se, hoříc zvědavosti, zaklepati na dvéře. Neobdrževši odpovědi, vstoupila a spatřila nebohou Ro- zálii ležeti vedle židle na zemi. Odnesla ji na postel, což nebylo žádným nesnad- ným úkolem, neboť vychrtlé tělo nevážilo více, než tělo dítěte; bodrá žena vysvlekla na polo svoji sousedku a třela jí dlaně, vidouc však, že to nic nepomáhá, běžela k lékárníkovi, cestou ovšem o nehodě Rozáliině každému vyprávěla. Když Rozálie otevřela oči, spatřila se obklopenu asi půl tuctem kmotřiček, z nichž se každá dostavila s oblí- beným svým prostředkem léčebným. Navzdor své slabosti