3
masthead
16. listopadu 1908
5
article
zodpovědnost přijímal. S protějšího chodniku eo
chvili byl někdo odváděn. Co učinil? Těžký
zločinec to byl! Stráže mu kázaly: »Na chod-
ník!« a že nešel, prostě se sebral a zavřel.
Buršáci bumlovali z počátku od paláce
Živnostenské banky k Nekazance, později až
k Panské ulici, někteří táhli až k Václavskému
náměstí. Dva členové v čapkách buršáckého
spolku »Teutonie« odvážili se na slaroměstský
chodník. Proč to? Inu proto, že jim šlo o vy-
volání srážky! To přece už předem tušili, že
tam nebudou s nadšením uvítáni. Schválně tam
šli, aby ještě nestydatěji provokovali. Ale
dlouho se tam nezdrželi. »Ven, ven!« zahlaho-
lilo velikým shromážděním českého obecenstva
a oba vetřelci byli vypuzeni z chodníku. U ka-
sina stálo několik německých poslaneů a hor
livě vyžadovalo ochranu stráže pro oba bur-
šáky. »To je skandál, že se tam nemohou pro
cházet!« povídali, »od čeho je zde policie ?-
Takovou měli troufalost Němci, kdy viděli, že
jsou kolem do kola bodáky obklíčeni.
Okna kasina v prvém patře byla obstou-
pena německými poslanci, kteří pozorně dozl-
rali, jestli je o bezpečí buršáků náležitě posta-
ráno. Oba chodníky byly obecenstvem tak
hustě naplněny, že procházka nebyla vůbec
možná.
Nekazance
Němec
panská ulice
Václavský náměstí
živnostenský banka
6
article
Čeští poslanci a presidium městskě
rady.
Právě když byl buml buršáků největšía
když lid český zapěl »Hej Slovane!« a » Kde
domov můj?« zavitali na Přikop čeští poslane
pánové Anýž, V. Němec, Kratochvil, Klofač.
Buřival, dále presidium městské rady pražské
pánové primátor dr. K. Groš a náměstkové dr.
Štych a Jirousek. Intervence poslanců přišla
pravě v čas, neboť jinak bylo by mnoho če-
ských lidí dopraveno za mřiže. Zatýkalo se
velmi snadno. Kdokoli sesloupil z chodniku
do jízdní dráhy, byl jako revolucionář sebrán.
Zejména posl. Klofáč velmi resolutně se proti
lomuto způsohu zatýkání ohradil a volal, že se
to rozléhalo daleko široko: »Taková b . . . . e,
jako je ten Gellner, sem vůbec nepatří!« Kon-
eipista Gellner přistoupil k posl. Klofáčovi. Ten
se ho tázal: »Jak vy můžete bez příčiny české
lidi dávat zatýkat?« Policejní koncipista Gellner
odpověděl: »To já si zodpovím a vy zde
budele tiše, nebo vás odvadu!« Posl. Klofáč:
»To jest od vás neslýchaná smělost! Ne já,
ale vy buďte uiše! Tak se se mnou jednati
nesmi l«
Posianec Klofáč odebral se k policejnímu
řediteli dvor. radovi Křikavovi, úřadujícímu před
kasinem, aby si do tohoto jednání právem stě-
žoval. Poslance Klofáče doprovázeli svědkové
tohe, že koncipisla Gellner bez příčiny dal lidi
zatýkat. Jakmile policejní ředitel spozoroval tyto
svědky, odmitl s poslancem Klofáčem jednati
dříve, dokud se svědkové nevzdálí. Zakročili tedy
policisté, rozehnali svědsy a jednání započalo.
Bylo důvěrné a policejní ředitel si nepřál, aby
o tom bylo psáno do novin. Jednání zúčastnili
se pp poslanci Anýž a Jirousek, kteří nepokrytě
dah výraz podivení českých kruhů nad tím, že
v Praze povoluje se pořádání bumlu právě v lů
době, kdy vídeňský rektor bumlování tamním
studentům zapověděl.
Anýž
Kratochvil
Klofač
Buřival
K Groš
Štych
Jirousek
Gellner
Posl
Křikava
Praha
Slovan
Kon
7
article
Intervence poslanců pomohla do té míry
že se alespoň separace nenaplnila českými lidmi
Později referoval koncipista Gellner policejnímu
řediteli a oba se velice srdečně smáli, jakoby na
zakročení poslance Klofáče tímto způsobem chtěl
odpovědít,
Na staroměstském chodníku převeliký zástup
obecenstva zapěl »Hej Slované !« Na novoměst-
ském chodníku, u kasina, kde bylo rovněž
mnoho českého obecenstva, zahlaholila národní
hymna »Kde domov můj?«, což bumlujíeí bur-
šáky nesmírně hněvalo. Seskupili se před vraty
kasina a zdálo se, že hledaji áčko ke zpěvu
štváčské písně »Wacht am Rhein«. České obe-
censtvo to postřehlo a zpěv buršákům zamezilo.
Před vraty nastala životu nebezpečná tlačenice
Vzadu z průjezdu bylo vidět mávání holemi
pozdviženými pěstmi, v předu zástup obecenstva.
Poednou dostali četníci povel vyklidit chodnlk
před kasinem. Četníci sňali pušky s ramenou
před bodáky dali se buršáci uctivě na ústup do
kasina. To byl nářek v kasině, že buršáci byli
zahnáni jako kuřata do posady! Hned vyšli ven
dr. Eppinger a dr. Mally a konstatovali, co se
děje. Vehod do kasina byl obsazen četníky, kteři
vpustili ven nebo do vnitř jen toho, koho si ob
poslanečtí vůdcové buršáckých bumlů přáli.
Zatlačení buršáků vzbudilo u českého obe-
censtva uspokojení, pollesk a volání: »Vý.
borně!« Při veliké tlačenici volal o pomoc je-
den buršák. Ječel, že mu bylo šlápnuto na
nohu. Poněvadž domnělý provinlec namital, že
naopak jej buršák rýpl pěsti do žeber, byla
celá společnost za nemalého vzrušení odvedena
na policejni strážnici v obecním paláci na Přl-
kopě. Policejní koncipista Bienerth zahájil vý
slechy, jimiž se zjistílo, že se vlastně nic ne-
stalo, předvedení podali si vzájemně pravice
opustili policejní exposituru. — Jiný buršák by
bodákem lehce zraněn na ruce.
Gellner
Klofáč
Slovan
Eppinger
Mally
Bienerth
Wacht be Rhein
8
article
Po bumlu.
O půl 12. hod. před polednem poslední
řady buršsků zmizely z promenády v kasíně
byl by na Přikopě nastal úplný klid, kdyby
buršáci nebyli se stále starali jestě o větší roz-
čilení zástupů. Z kasína vyšel totiž buršák
čapkou barvy německé myši. Byl to technik
Schwarz. Začal se procházet, ač byl buml
ukončen. Ale daleko se nedostal. Davy obe-
censtva počaly se jitřit a buršákovi nezbylo,
než chvatně se ukrýti pod ochranná křídla ku-
sína. Druhým nesvědomitým provokatérem byl
buršák Fleischer, týž, který před lýdnem
měl srážku s policejním ředitelem a jemuž s
za to pranie nestalo. Českého studenta dávno
by byli bez milosrdenství zavřeli!
Netrvalo dlouho a z kasina přišel buršá
v modré čapce na Příkop k policejnímu ředi
teli. Začal mu dokazovat, že on a jeho tři kole-
gové chtějí domů a že nemají jiné pokrývky
na hlavy, než burevné čapky. Proto chtěl nále
žitou četnicko-policejní ochranu! Komedianti
O nic jiného se jim nejednale, než o komedii
Jindy trou salamandra v kasíně dlouho do od
poledne a ted najednou před obědem pospíchal
ko studiu! Policejní ředitel ovšem jim tuto čest
nou asistenci odmitl a doporučil jednočlenné
deputaci, jen aby ráčila v kasině se zdržet.
Schwarz
Davy
Fleischer
Jindo
9
article
Ale kde pak, aby se dle pokynů policie
buršáci zachovali! Jakoby naschvál všichni čtyři
z kasína vyšli na Přikop. Po několika krocieh
byli zastaveni. Pro veliký zástup českého obe-
censtva nemohli dále. Nastalo jitření nesmirné,
takže stěží byl udržen kordon. Centrální in-
spektor Rehne uchopil jednoho z buršáků z
ruku a násilím ho tlačil nazpět do kasína. Ale
to si dal! Polieajt a držet buršáka ! Velké pro-
testy proti tomu proneseny a div se Rehne ne-
musil omlouvati! Policejní ředitel byl bezrad-
nosti bezbarvý. Jen zasténal: »To je neslýchané
jak ti pánové neposlouchají!« Ti pánové (bur-
šáci) měli totiž zůstat v kasíně a neměli rozči
lovati nejen zástupy obecenstva, ale i slavné
úřady. Před kaslnem povstalo několik srážek.
zejména také proto, že jeden bezbarvý buršák
nadávkami provokoval.
10
article
Když poslední buršák s čapkou zmizel a
Příkop se vyprázdnil, dán povel k vyklizení
ulice. Tentokrát nebyl však Příkop vyklizen a
kordony uzavřen. Naproti Nekazance rozvinula
se řada četníků po celé šíři Příkopu a odtud
policisté začali oberenstvo vypuzovati obéma
směry. Propuštěn byl jen ten, kdo mluvil ně-
mecky, což byla spolehlivá legitimace.
Pozvolna počal se Přikop prázdnit a o 11.
hod. odpol. nastal takový klid, že četníci i poli-
cistě byli z Přikopu odvoláni. Nekonečná oddě-
lení ozbrojenců táhla z Příkopu, jakoby tam
ochraňovala důležité zájmy zemské nebo státní
Po odvolání ozbrojené moci vyšli z kasiny ně-
mečtí poslanci, t. j. vůdcové buršáckých bumlů,
v čele s drem. Eppingrem a drem. Mallym.
Tento přistoupil k policejnímu řediteli dvor.
radovi Křikavovi, potřásl mu pravicí a pravil
»Skvostně to dopadlo«. Tato pochvala policej
nímu řediteli zřejmě lahodila. Neprodleně vstoupi
do fiakru a odjel z Přikopu.
Tak pod záštitou vládních ozbrojenců ko
nali buršáci buml, ač o jeho zákaz veškeré
kruhy české usilovaly.
Příkop
Mallý
Křikava
11
article
Poslanec dr. Jos. Fořt před volič
v Brandýse n. L.
Rada města Brandýsa n. L. svolala na
včerejší dopoledne do velkého sálu okresního
domu společnou schůzi voličů, by jednak
sprostředkovala občanstvu zprávu o politiekýeh
poměrech, jednak aby vzbudila projev důvěry
poslancovi za město Brandýs, jednak aby pro-
jevem tím posílila jednání veškerého národního
poselstva českého.
Schůze byla hojně navštívena voličstvem
místním, zástupci některých vůkolních obcí
měst. Býv. ministr dr. Fořt byl uvítán a po-
zdraven starostou města drem. Jiskrou, který
zvolen byl předsedou, p. Chmelař místo-
předsedou a městský tajemník p. Drnec za-
pisovatelem.
Dr. Fořt poděkoval nejprvé za poclu,
kterou mu zastupitelstvo města projevilo, zvo-
livši jej čestným měšťanem, a hned potom jal
se rozvíjeti obraz nynější polilické situace dle
svých bezprostředních dojmů.
Upřímný souhlas ozval se, když dr. Foř
pravil: nám všem po ton, co se stalo v pátek
spadl kámen se srdce, neboť rozplynuly se obavy
před myšlenkou, že by třeba jen část poselstv
českého vstoupila do parlamentního útvaru, po
dobného poměrům, které v koalici spojil před
rokem baron Beck.
Nastolen bude kabinet úřadnický, zjevně
zatímný, s třemi parlamentními ministry kra-
jany. To však není vyřízení krise, nýbrž jej
odklad. Krise, takto odložená, nebyla však
jen krrise ministerstva, nýbrž byla to kriso
celé vládnísoustavy a zároveň celé ho
nynějšího parlamentu.
doktor
Jos
Fořt
Jiskra
Chmelař
Drnec
Foř
Beck
Brandýs
Rada město
12
article
Nyní jest otázkou, čemu má při této kris
český národ věnovati hlavní zřetel. Dosavadní
řošení krise nynější znamená pro český náro
ulehčení, a to proto, že teď skončen je
politický postup většiny českého poselstva, ceij
rok zacbovávaný, postup, který pro českou věc
znamená nezdar a těžké škody; oboji
povstalo nedodržením příměří, které porušii.
Němci za spoluviny vlády. Následek byl těžký
dočasná ztráta důležité části jazykové državy
české: plné rovnoprávnosti jazykové při jednání
se stranami v soudnietví v obvodu něklerých
soudů s většinou obyvatelstva německou.
Dr. Fořt dovodil historický i národní vý-
znam této ztráty; z jejího dosahu vyplývá, že
první povinnosti českých poslanců je dosiei
toho, aby tato ztráta byla plně oděiněna
aby českému lidu bylo vráceno, co mu něme-
ckými soudei bylo uloupeno. K tomu výsledku
dlužno se dopracovati proto, že jazyková otázka
ve smyslu rovnoprávnosti má pro český náred
význam životní; proto je také vyloučeno, by se
povolile německé obstrukci na sněmě, která
zahájena byla k vůli roztržení země a vyloučen
jazyka českého z krajů, kde český lid je v men-
šině. Poněvadž pak buml německých studento
pražských není nežli pokračováním německé ob-
strukee na sněmě, je pochopitelno, že v myslíeh
českých vyvolává pobouření.
Myšlenka, která podnítila německou ob
strukci na sněmě českém, je pouze součástí cel-
kevého národně-politického hnuti německého“
myšlenky velkoněmecké. Dr. Fořt vyznačil pak
hlavní její složky, jejichž soubor tvoří známé
plány všeněmeckého imperialismu, směřujícíhu
od Baltu až na Balkán.
Němec
doktor
Fořt
Balt
Balkán
13
article
Český národ, jeho země a jeho država je
klín, kterým velkoněmecký imperialismus je
přerván; proto evropský význam má snaha, by-
cbom my Čechové nejen uhájili postavení, které
máme, nýbrž abychom je ještě posilnili. Až sen
sahá význam jazykové otázky české, kterou prá-
vě proto nelze odstaviti; rovněž proto musej
čeští poslanci napjati všecky své síly, by odči-
nili loupež, jíž se dopustili t. zv. němečt
soudeové svojí jazykovou vzpourou.
Aby se čeští poslanci mohli této práci vě-
novati všemi silami, je třeba odstraniti vnitřní
zmatky, jež dosud v řadách českého lidu trvají.
Konečným cílem české národní politiky je
dosažení svézákonnosti a svéprávnosti zemí če-
ských. Dosavadní snahy a podniky o znovu-
zřízení českého státu nevedly k eíli,
i uznalo se, že je třeba, by česká politika vy-
cházela na svou pouť ze souboru skutečnýeh
poměrů a vše připravolala pro příznivější bu-
doucnost. V tom záležejí úkoly české politiky
pro dobu dozirnou, až do chvíle, kdy poměry
dozrají ke přerodu RRakouska.
To je jádro a základ positivní politiky.
Ukázalo se však, že ta positivní politika
kterou provozovala většína českých poslanců
je slupka bez jádra. Pro všecku budou
cnost dlužno tedy na základě dosavadních zku
šeností zabrániti, by čeští ministři byli španěl
skou stěnou, za kterou Němci loupí náš národně
politický majetek, takže česká věc nezazname
nává positivní výsledky, nýbrž ztráty.
Čecho
Němec
14
article
Dr. Fořt vložil tu do své řeči poznámku
že politiku, kterou naznačil jako správnou dle
svého úsudku, nazvati mínil politikou reálnou
aby však nebyla zaměňována s politikou strany
realistické, s níž souhlasiti nemůže, dal řeče
nému souboru myšlenkovému název politiky
positivní, a to dle jména, kterým francouzský
filosof Auguste Comte označil svoji soustavu
filosofickou. Aby nepovstalo nedorozumění, do
dal dr. Fořt, že pojem politiky positivní nevy-
lučuje žádný druh taktiky, také obstrukei n
koh, které se žádný politik zásadně vzdáti ne
může, pokud obstrukce vůbec je zbraní v parla-
mentě možnou.
Ztrát vyvarujeme se — tak pokračoval dr
Fořt v situnčním svém výkladu a rozboru —
konečně tím, když nepřipustíme již postup, který
se neosvědčil. Před rokem vstoupilo české posel-
stvo hlavně následkem své roztřištěnosti de
koalice bez pevného programu koaličního; sou-
části osobní měly nahraditi mezery věcné a poli
tické. Ježto jsme se nyní bolestně přesvědčili.
že taková koalice není nám na prospěch, dlužno
tento její druh zamitnouti a politickou prác
s holýma rukama zaměniti pouze za prác
z ručky do ručky.
Než v těžké a vážné době nynější budiž
zapomenuto, co se stalo, neboť hlavní zřetel če
ské politiky obrátiti nutno k otázkám budoue
nosti.
Když baron Bienerth pověřen byl sestave
ním nové vlády, tu výkonný výbor národn
strany svobodomyslné zaujal stanovisko: budim
odčiněna křivda, spáchaná na českém právu ja
zykovém; ruku ke kooperaci nabízenou bylo by
lze přijati jenom na základě dohody, zaručujíe
českému národu splnění nejnaléhavějších po-
třeb národních.
doktor
Fořt
Comte
Bienerth
15
article
Dr. Fořt obával se sice, že činitelě, kteř
loni dovedli rozraziti české šiky ve Vídni, po
kusí se nyní o útok podobný. Ale bohudík
české šiky nedaly se rozraziti. Hlavní zásluhe
za to náleží straně agrární. Kdyby se bylo od-
půrcům národa českého podařilo, většinu če-
ského národního poselstva rozdvojiti, stáli by-
chom ted před katastrofou české politiky; zatlu
však česká jednotnost se udržela a tím dosá hlo s
pro českou věc zdaru aspoň potud, že zamezeue
bylo jakékoli rozhodnutí protičeské.
Jak bude dále? Vláda, jež bude nyní nastolena
je ministerstvo zatímné. Že jsou v němn jako ministl
krajané ministři parlamentní, lze jen schvalovati
jakmile do ministerstva vstoupil muž tak výbojný
jako je dr. Schreiner, bylo třeba, aby tam Čechove
měli zastance a obhájce tak proslulého, takové váz-
nosti a důvěry požívajícího a tak zkušeného, jakým
je dr. Žáček.
Kdyby se však účastenství parlament, ministro
v provisorní vládě úřadnické, právě sostavené, vyklá-
dilo jako pouto, jako závazek pro poslance naše, pal
by se původcové takového výpočtu sklama li. My
nemážeme dra. Žáčka jako ministra při vší důvěř
v jeho vlastnosti považovati než za svou přední stráž
než za kontrolu vládního podnikání za tím účelem
aby se proti nám nemohlo nic nepřátelského stát
ale dr. Žáček nemůže býti vládě žádným rukojmin
pro vyřizování parlamentních záležitostí, třeba jer
státních nezbylností.
doktor
Fořt
Schreiner
Čechov
Žáček
Vídeň
16
article
Mýli se tedy ti kdož myslí, že nyní čeští po
slanci odhlasují vládě všecky státní nezbytnost
I proti úřadnické vládě musíme jako první postavi
požndavek: lup z našeho práva jazykového zpět!
Dokud nebude anarchie mezi německými soudci od-
straněna, dokud v severních Čechách nezavládne po-
řádek a dokud nebudou odčiněna bezpráví, jichžs
na českém školství dopouští ministerstvo vyučování
dotud není s námi řeč!
Teprve potom, až tyto předpoklady budou vyp
něny, pak lze se dohodnouti o modu vivendi, o zpo
sobu soužití pro příští postup parlamentní. Smí
s Němci je však nemyslitelný, neboť Němci podléhaj
tlaku myšlenky velkoněmecké, Proto nelze uplna
žádné naděje na navrženou permanentní komisi sně-
mu českého, neboť nelze doufati, že kladně a spra
vedlivě vyřídí velké záležitosti, které jí mají být
svěřeny.
Právě nyní je vidět, že bar. Becka ohláška jazy
kového zákona nebyla ničím jiným, nežli přísloveč
nými strakami na vrbě. My nikdy Němcům nepovo
kme roztržcní země a Němci nechtějí uznati náš po
žadavek svézákonnosti a svéprávnosti naší země. va-
bec: česko-německý spor se nyní vyříditi nedá. Snad
jej rozřeší další vývoj XX. století vlivem světových
událestí, ježto česká otázka má význam evropský
Dokud není možný česko-německý smír, lze mluviti
pouze o společné účasti obou sporných činitelů při
určitých otázkách; o tom jednati bude však možio
teprve pak, až nám budo vráceno, co nám bylo proti
právu, proti zákonům a proti mravnosti i loyalitě
urváno. A kdyby tyto předběžné otázky se nevyří
dily, pak mohl by býli nastolen kabinet poctivě par-
lamentní za součinnosti všech hlavních táborů sně-
movny, aby rozřešil úkoly, potřebné a důležité pre
celý stát. Nelze však žádati, bychom k vůli těmie
potřebám odkládali své vlastní potřeby živolní.
Němec
Beck
Čechy
17
article
Jestliže však příkoři, na národě českém spácha-
né, odčiněno nebude, pak bude úkolem českého po-
selstva, působiti ke stupňování krise; tato naše čin-
nost budo míli účinek tím pronikavější, čím větš
jsou obtíže Vídně.
Dle nynějších poměrů není úřadnický kabine
trvale možný; rovněž není možno, aby utvořena byla
koalice proti nám neho bez nás — to je jeden z úspě-
chů všeobecného, rovného práva hlasovacího —
čím více státních potřeb bude bušiti na dvéře parla-
mentu — nyní naléhá vedle jiných otázka bosenská
— tím naléhavějším stane se řešení našich poža-
davků, když nebudou přepínány, za to však ne-
ochvějně zastávány.
Fak dostane se zase na jodnací pořad olázk
kooperace; nedojde-li k ní, nastane boj, který bude-
me musit bez bázně véstí. Tak jest nám jednati u vě-
domí, že kořist z našeho právního majetku urvanou
buď nyní dostanemo zpět, nebo snad nikdy, jestliže
by z držby dosud naší se stala držba německá.
Tři jsou podmínky, při jichž splnění tyto české
úkoly politické lze provésti: při srazu všech občan-
ských vrslev ve společný šik, při semknutí se šiku
tchoto k jednctné politice ve Vídni a při jeho ne-
zdolnosti, která se nedá zmásti žádnými lákadly,
nýbrž na zřeteli míti bude pouze prospěch národa
u vědomí, že osudem měkkýšů je, že jsou potravou
tvorů s páteří pevnou.
Vídeň
18
article
Tak-li postupovati bude česká politika, má na-
ději ve zdar.
Řeč dra. Fořta, často hlučným souhlasem a po
chvalou provázená, odměněna byla bouřlivým, dlou
hotrvajícím polleskem.
Dp. Horák, farář z Dřevčic, poznamenal, že
katastrofa bělohorská dovršena byla útěkem vůdců
Kdo tuto vzpomínku na mysli má, dvojnásob je po-
těšen faktem, že nyní vůdcové české politiky na bo
jšti setrvávají, jsouce si vědomi síly národa.
Dp. Horák vzdl pak skvělé uznání činnosti dra
Fořla a vyslovil přání, aby při práci národní v čelno
fadě vytrval,
Pan Jos. Mašek, statkář z Ostrova, promluvi
jako člen výkonného výboru české strany agrárnt
Poděkoval za uznání, jež dr. Fořt vzdal poslaneům
agrárním a dodal, že jeho slova tlumnočiti bude v
výkonném výboru strany agrární
Starosta města Kostelce n. L. MUDr. Vorl
ček nabádal voličstvo, by chránilo poslance a vše
možně je podporovalo. Jak působí vlažnost občan
stva, s odporem posouliti může každý, komu znám
je případ, že v době zvýšeného zápasu českých po-
slanců o jazykové právo české snesli v jedné obcí
ryze české, všichni občané bez odporu německý zá
znam do pozemkové kuihy, vtělený na majelek jich
všech. Jen uvědomělé, houževnaté oběanstvo přispěti
může k obhájení našich práv jazykových!
Horák
Fořl
Jos
Mašek
Fořt
MUDr
Vorl
Dřevčice
Ostrov
Kostelec můj
19
article
Prol. dr. Justin Prášek uvílal srdečně vážný
průbéh schůze, soudě, že bude signálem městůn
ostatním.
Pak navrhl MUDr. J. Zítek po stručném úvedu
tuto resoluci:
„My dnes shromáždění zemští i říšští voličov
král. kom. města Brandýsa n. L., vyslechnuvše zprá
vu svého poslance, J. E. dra. Josefa Fořta, pro
hlašuje me,
že trváme neoblomně na napresté nedílnosti sta-
roslavného království českého a na bezvýhradné rov
noprávnosti s německými spoluobyvateli;
vyslovujeme povděk nad právě ukončeným
jednáním českých zástupců ve Vídni a nad zmaře-
ním snah strany protivné, nesoucích se k nepřípust-
němu dělení království a ke snížení odvěkých práv
jazyka našeho;
žádáme, aby v této těžké chvíli všichni po-
slanci národa našeho semkli se nejůže ke společn
účinně ochraně všech zájmů národních
vyslovujeme důvěru i dík svému poslanci z
mužné a cílů vědomě vystoupení v pohnutých do
nách nynějších ve prospěch věci národní a sražení
všech šíků jeho k úspěšné akci další.
Resoluce přijata byla polleskem a jednomyslně
schválena
Po děkovném doslovu předsedajícího starosty
dra Jiskry a posl. dra. Fořta byla pak schůze
skončena.
Prol
doktor
Prášek
MUDr
J Zítek
Fořt
Jiskra
Brandýs
Vídeň
20
article
Český den v Olomouci.
(Pův. zpráva »Nár Lista«)
V Olomouci, 15. listopadu.
(Český den a Volkstag)
Dnešní český den v Olamouci, pořádan
současně s Volkstagem, očskával se s napjetím
Předpokládalo se, že naslanou nepokoje pouliční
Brandhuber, Sommer, Primavessi a ostatn
členové pověstné společnosti, která uprostř
českého kraje provádí na radnici svou libovoli
stvali přes týden proti Čechům. Do Olomouce
přijeli zástupei celého širokého okolí, Hané, vli
také severní Moravy, jejíž Braiss dostavil s
na Volkstag, aby referoval o národnostních po-
měrech severní Moravy.
Ač Němci výbojně počali a vědělo se, ž
organisují rotu vytloukačů oken, provokatérů
rváčů, přece dostavil se strach a vojsko v olo
mouckých kasárnách mělo pohotovost. Čety 10.
drag. pluku vyjely do ulic. Český lid počtem
do tisíeů dlel v Národním domě, kde naplni
všecky místnosti, sál, galerie, kavárun s kulošry.
restauraci i chodby. Ve velkém sála zahájio
předseda Národní jednoty dr. Smněka český
den případným proslavem. Zvoleno přednedni-
etvo: předsedou dr. Smrčka, náměstky O p
chal z Loděnice, Procházka MI. z Olo
mouce, posl. Kargor z Lesnice, Spurný z L
tovla a Plot z Bludova.
Sommer
Primavessi
Čecho
Němec
doktor
Smněk
Smrčka
Procházka
Kargor
Spurná
Olomouc
Haná
Morava
Ola
Bludov
národní List
Český den a Volkstag
národní dům
národní jednota
21
article
Mezi tím dostavili se k českému dní posl
Stanék ze Želetvy. Budinský, K an-
ger, Fischer, Okleštěk, Hruban
Dostal, Pillich, Očadlik, Buree
Smrček, Váca, Pokorný a Vaněk
Ve velkém sále mluvilo šest poslanců. Řečí je-
jich byly jednoho rázu: vymanit se z politickéh
i hospodářského podruží Namců, vyhladovát
město Olomouc a plně konat příkaz hesla Svo
k svému. Byly probrány veškeré naše požadavky
kulturní, školské, hospodářské a národní, a li
je hourlivě oklamoval, jakož i veřejně sliboval
že se o jich dobytí zasadí. Mezitím utvořeny
nové tábory. V České Besedě promluvůl posll
Staněk a ostatní řečníci s restaurační galerie
dr. Petrus, posl. Pillich, red. Hemrich,
v kavárně pak, která se naplnila i s čítárnou
okolními mistnostmi, mluvili k lidu poslanee
Očadlík, redaktor Jaroslav Marcha, dr.
Petrus, posl. Vaněk, rod. Mlčoch
posl. Dostál. Řeči jejich nesly se zde tímže
směrem a za osamostatnění českého živluv
Olomouci, za podporu okoli českého českým
živnostníkům.
Všecky tábory a jejich lidé, nadšeni
odhodlani v případu německého náslí ochránit
českou menšmnou olomouckou, skončily o pu
2. hod. odpolední a za zpěvu »Hej Slovanés
vyhrnuly se davy na ulice, které však byly lidu-
prázdny.
Němci v tu dobu štvali na svém »Volks-
tágu« v redutě, kde mluvili posl. Sommer, Heř-
man Brass, posl. Redlich (kter ho židé zapři-
sahali, aby neštval), proti všemu českému, ale
báli se na ulici. Očskává se, že teprve večer
pověstná smečka výtržníků vytrhne do ulic. Li
český se nevzdáll. S českým dnem jsme n-
prosto spokojeni. Co přinese německým obchod-
níkům, za to ať se poděkují olomoucké radnici
Budinská
Fischer
Okleštěk
Hruban
Pillich
Očadlik
Buree
Váca
Pokorná
Vaněk
Svo
Staněk
doktor
Petrus
Hemrich
March
Mlčoch
Dostál
Slovanés
Němec
Sommer
Heř
Brass
Redlich
Olomouc
22
article
Prvá oběť německé policie
olomoucké.
Z Olomouce, 15. listopadu.
Asi v 7 hodin večer vyhrnul se český lid
na ulici, neboť roznesla se zpráva, že Němei
chyslají útok na české budovy. Prošel Velkým
náměsíím za zpěvu »Hej Slované« a vracel se
pak k Národnímu domu. Kordon policie natáhl
se ale řetězem přes ulici, vedoucí k Národnímu
domu, a ze zadu učinil útok na Čechy. Vi
děli jeme, že policisté olomoučtí do zad tloukl
poslední ze zástupu, aby tito byli nucení bránit
se. Mezi lidem a policií nastala
řež, při které rozťata byla hlav
továrníku Vojtěchu Scheinostov
z Postřelmova, majiteli výroby orr-
kářské, a sice do té miry, že krev
vystřikla a potřísnila kolem sto-
jíc! dámy. S napětím sil dostal se pan
Scheinos! de Národního domu, kde byla
mu na hlavě zející rána obvázána a poskytnut
první pomoc. Jako očitý svědek viděl jsem, ž
městské policii nezáleželo na rozehnání dave,
ale že surové třískala kde koho. Kdo byl polici-
stovi na blízku, ráně neušel. V tom okamžiku
druhá krví zbrocená oběť byla dovudena davem
do Národního domu, pokrvácená ve tváň s roz-
trhaným zimníkem Bylto pan Vych o die
z Tučap Mimo to posskán byl hoch, jebož
jméno nebylo lze zjistit do noci. Před Narodmim
domem panovala velká nevole a strhla se houře.
Němei
Slovan
Scheinostov
Scheinos
Vych
Olomouc
na ulice
Čechy
Postřelmov
národní dom
23
article
K lidu promluvili uklidňujícími slovy posianee
dr. Fischer a dr. Smrčka, ale hid, vala
pokrvácené oběti, nechtěl z ulie.
V Národním domě sešli se ihned
svědkové, kteří podali jména na důkaz surova-
sti olomoucké policie Svédků dostavilo se mnobo,
mezi nimi i red. Němec z Prostějova a chot
redaktora »Sal. Listů« Marchy, kter áz
ubirajlc se k Nár. domu byla do
davu vtažena a na jejiž toilettě
i klobouku byly skvrny rozstřík-
nuté krve Davy stojí stále v uliefch, hrozi-
vým křikem dávají na jevo své rozhořcení proti
policii. Mezitím koná se štvavý Volkstag v ně-
mecké reduté. Dá se předpokládati, že nastan
veliké rozechvění v nejbližších chvílich. Poliee
uzavřela ulici Ferdinandovu a zatlačila davy če-
ského lidu před Národní dům. Sta a sta výčuek
pronáší rozechvělý zástup před vehodem a ne-
chce se rozptýlit.
doktor
Fischer
Smrčka
Němec
March
Ferdinandův
Prostějov
Sala
národní dům
24
article
Právě docházl zpráva, že Němei
zpustošili českou školu na před-
městí v Novosadech.
Jako za boje zaznívá hluk a hukot z ulice.
Policie opouští Ferdinandovu ulici, provázena
rozhořčenými výkřiky. Proslýchá se, že vojsko
v kasárnách stojí v pohotovosti. Velká řada
českých občanů z Háné a venkova postavila se
před Pötingeem a ochraňuje ho před možným
násilím. Nedáme si rozbíti své čuské budovy.
V 6 hodin večer byly do Nár. domu při-
nášeny dokiady z útoku policie na český lid,
zejmena potrhané části oděvů, rozbité klo-
bouky atd.
Co tyto řádky píšeme, nastává úplný roz-
chod českých řad. Poranění továrníka, pana
Seheinosta je vážné a vede až na blány moz-
kové od obočí přes celou hlavu. Po přdložení
obvazu p Seheinost omdlel. Do kavárny Nár.
domu dostavil se též český dělník, s jeh o
obličeje tekla krev. Beze vši příčmy
byl na náměsti policistou udeřen do tváře,
která se zalila krvl. Rána tato nebyla způso-
aena šavlí, snad boxerem, neboť nes děl-
níkův byl rozetnut. Z toho se soudí, že po-
licre měla boxery, zbraň zákonem
zakázanou.
Novosad
Seheinosta
Ferdinandov ulice
Háný
Němei
25
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Oposice české agrární strany proli úřad-
nickému kabinetu Bienerthovu. Včerejší čislo
oficiálního orgánu české strany agrární prohla-
šuje na úvodním místě, že již jsdnou napsal,
že s úřadnickým kabinetem naprosto nemůže
také nebude souhlasiti i kdyby v něm zasedali
lidé z táborů českých. Proti němu píše »Ven-
kov«, jest jen jediná možná cesta — a to jest
cesta opostce. Proti zprávě, že velké strany po-
slanecké sněmovny jsou odhodlany byroarati-
ckému kabinetu bar. Bienertha povoliti všechny
předlohy, zejména rozpočet, bosensko-hercegov-
skou předlohu, obchodní smlouvu se Srbskem,
namitá list exministra Práška, že vláda nemá
právo mluvit za české strany, »za a grární,
jež je najvětší z čejských — aspo
dojista nel« Podminkám výkonného vý-
boru strany agrární, za kterých poslanci její
jedině mohli jiti do parlamentní většiny, vyho-
véno nebylo a podminky ty činěny byly jenom
pro případ utvoření ministerstva parlamentního,
úřadnický kabinet vyloučen byl z každě
kombinace strany agrární, s ním se strana
smiřiti nemůže i kdyby byl ozna-
čován stále za prechodní. Dra.
Bienerthův
Bienerth
Srbsko
26
article
Žáčka hodlá zgrární strana v úřadnickém kabi-
netu pokládati za »pouhého kontro-
lora(!) všuch událostí v radě ministerské«,
ale dává prohlašovati svým orgánem: »K vůli
němu ovšem od svého předsev zell
nokdy neustoupíme. K vůla němu nebu-
deme snad vládu úřadnic kou
podporovatil — Nikdyl« Orgšn ex-
ministra Práška lituje velmi hořce, že nedošlo
k sestavení ministerstva koaličního, mohlo prý být
sestaveno, kdyby bývalo dosti dobré vůle, ale
poněvadž dbáno při sestavování stále více ně-
meckých obstrukčníků než nás, stále dávána
přednost požadavkům německým před našimia
tak celé jednání musilo se rozbit: »Třeba tedy
bojovat dál,« končí »Venkov«, »až doženeme
rozhodující kruhy k tomu, aby nenasytnost ně-
meckou konečně s důrazem zakřikly ! Pak teprve
nadejde chvíle, kdy bude možno mluviti o nové
majoritě snémovny. Dříve ne! Teď je možná
jen ostvá oposice. V oposičním boji tom
musí nám pomoci všechen náš lid, všechny naše
vrstvy! A pak najisto musíme zvítěziti.« Ma-li
»Venkov« pravdu a bude-li jeho strana sku-
tečně držet tule připověď, potom vlastně dlužno
považovati úradnický kabinet za největší slěsli,
jaké mohlo český národ za těchto okolnost
potkat. Kdyby bylo došlo ke koaličnímu kabi-
netu, bylo by se »bojovalo dále« opravdu zase
tak, jako dosud, a boj byl takový, že z něho
česká veřejnost nezvěděla nic víe, než žeta
či ona »Ex.« příla někdy a jindy z Vídně do
Prahy, z Prahy na své statky a nuzpátek. Vý-
sledky dosavadního boje v koalici rovnají se na-
prosto nulel
Žáček
Prášek
Ma
Vídeň
Praha
27
article
— Onobní. Odborný učitel na měšťanské čkol
pro chlapce na Kladně Jaroslav Chvátal jmenovan
byl okresním školdozorcem pro školní okres měl-
nický a pro české školy ve školských akresech
labskonsteckém, ducheovském, libéřtckéma. tegli-
ckém a děčinském. — Ministerský maistotajemulk
Jaroslav Kotěra jmenován byl sekretařem v mini-
sterstvu železničném. — Císařskému radovi a prů-
myslníku v Prane Frant. Waldekovi šlecnuci
z Wa driedu uděleno bylo cís. rozhodnutímí ze 27.
května t. r. baronství a povoleno mu nejvy «. d
Chvátal
Kotěra
Waldek
Kladno
Prane Františkův
Wa