1
masthead
Ročník XXXXVIII.
4
masthead
Praze, v pondělí 16. listopadu 1909.
Praha
5
masthead
dog ol os vds sle
7
article
Na ranní a odpol. Iist
předplání se
v Praze v zšmlnistrani
na něsí
na čtrrt leta . . . . 6 K —p
s drojí donáškoe
a mi
nantLa: . . . 7k50k
ve Glislkáchi
. 2 K 30
za měsíc
Pežtost
na měsíe . . . . ..
na čtvrt leke
s dvejí zisllkon
n žlsrt la
kei
na ziPi
Praha
8
article
Změna ministerstva.
Změna ministerstva.
Z Vídně, 16. listopadu. Včera dodány čle-
nům kabinelu Beckova, jakož i členům kabinelu
Bienerthova, pokud jsou ministry, vlastnoruční
listy, jež budou zejíra v úřadních novinách
uveřejněny. Tyto listy zní:
Milý barone Recknl vr e
S politováním vyhovuji Vaší prosbě a spro-
šťuji Vás úřadu Svého ministerského předsedy
a vyhražuji Si povolati Vás opět
do služby státní. Také při déto přiležitosti
uznávám rád Vaše působení neunavné a vlaste-
necké, provázené velikými úspěchy. Vám pošté-
stilo se lidovým rozšlřením voleb-
niho práva uvésti ústavní ži vo
na nové dráhy. Vašemu loválnímu spro-
středkování podařilo se ukliditi překážk y
poruchy parlamentní působno sti
Spořádáním hospodářských po-
měrů k zemím svalé koruny uher-
ské přispěl Jste ke zvýšení váhy a mocenského
postavení monarchje. Také připraveny minister-
stvem, v jehož čele Jste stál, hospodářske
a sociálně-politické reformy veli-
kého dosahu, kleréž účinkovali budou blaho-
dárně také v dobách pozdějších. Ve chivili, ve
které opoušiite úřad, nechť provází Vás vědomí.
že vždy vděčně pamětliv budu čelných Vasiel
zásluh.
Ve Vídni, 15 lislopadu 1909
František Josef m. p.
Beck m. p.
Bienerthův
Recknl
František Josef
Beck
Vídeň
9
article
Milý dre. Kleinel
Po Vaší žádosti sprošťaje Vás, vyhražuje
povolati Vás opět do stálni služby, milostivé úřadu
svého ministra práv. Pře této příležitosti vyslovuj
Vám za Vaši působnost stejně výtečnou jak
plodnou v oboru vědackém a veřejném sv
díky nejvřelejsí a propůjčují Vám n
důkaz svého uznání velkokřiž řádu Leo
poldova s prominutím faxy.
Ve Vídni, 15. listopadu 1908
Franoišek Josef v. r.
Beck v. r.
Hilý dre. Korytowskil
Sprošťuji Vás milostivě k Vaší prosbě úřadu
svého ministra financi a vyhražují si povolst
Vás opětně do státní služby. Zároveň uděluj
Vám, uznávaje vděčně čelné služby. Vaše, pro-
kázané za věrné oddanosti a za těžkýc h poměrů.
brillanty k velkokřiži řádu Leo
poldova.
Ve Vídni, 15. listopadu 1908.
Franlišek Josef v. e
Beck v. r.
Milý dre. Ebenhochu!
Za příčinou sproštění úřadu ministra orby
kleré Jste si vyprosil a které Vám milostivě
povoluji, vyslovuji Vám za ú spěšné konáni
úkolů Vašeho resortu Své díky a Své uznění
propůjčuji Vám bez poplatků tad želez
koruny I. třídy.
Vaš
Lea poldův
Josef
Beck
Ebenhoch
Vídeň
10
article
Ve Vídni, 15. listonadu 100g neo l
Ve Vídni, 15. listonadu 100g neo l
sj
František Josef v. r.
Beck v. r.
Milý dre. Fiedleret ovore
Vyhovuji Vaší žádosti a sprošťuji Vás, vy
hražuje Si Vás povolati opět do státní služby
milostivě úřadu Svélo ministra obchodu a vy
slovuji Vám za Vaši záslužnou činnost, konanou
s neůnavnou horhivostí, Své dlky nejvře-
lejší a své plné uznánl. Zároveň udě
lují Vám Svůj řád železné koruny l
uídy s prominutím tax.
1lm
Vo Vídni, 15. listopadu 1908.
Franlsšek Josef v. r.
Dyck v. r.
nle
Milý dre. Cessmanne!
Milostivé sprošťuji Vás po Vaší žádosl
úřadu Svého ministra pro veřejné práce, uděluj
Vám, uznávaje Vaši činorodou s úspěšnou p
sobnost v postavení tom Svůj řád železn
Loruny I. tř. bez poplatků. h o
Ve Vídni, 15. listopadu 1908.n
František Josef, v. r.
Beok, v. r.
Milý Práskul
Sprošťuji Vás po Vaší proshě milostivě
bodnosti Svého ministra a pokládám za Svoj
povinnost vysloviti Vám za Vaše výtečné služby.
knané s neúnavnou hortivostí, Své vděčné
uznání. Zároveň uděluji Vám bez poplatků Svů
tid železné koruny I. tř.
V. Vídni, 15. listopadu 1908.
František Josef, v. r.
Beok, v. r.
Milý dre sv. p. Bienerthel
Na Vaši žádost sprošťuji Vás v milost
úřadu Svého ministra vnitra a vyslovuji Vam
Své nejplnější uznání za Vaše vynikající a ob
zvláště úspěšné služby, jež jate v tomto úřad
vykonal.
Ve Vídni, 15. listopadu 1908.
František Josef v.n.
Beck v. r.
František Josef
Beck
Vaš
Josef
Dyck
Cessmanne
Beok
Vídeň
11
article
Milý dre. Marchetel sao o
Milý dre. Marchetel sao o
Vyhovuje Vaší žádosti, sprošťuji Vás v mi
Josti úřadu Svého ministra kultu a vyučování
vyhražuje si opět Vašich služeb pro stát a vy-
slovuji Vám Svůj nejvřelejší dík a Své plné
uznání za Vaše dlouholeté, s oddanou horlivosti
vykonané vynikající loyální služby. Zároven
propůjčuji Vám bezplatné Svůj řád Leopoldův
první třidy.
Ve Vidni, 15. listopadu 1908.
František Josef v. r.
Beck v.r.
Milý dre šl. Derschattol
Vyhovuji v milosti Vaší žádosti za spro-
štění úřadu Měho ministra železnic. Spoléhaje
i v budouenosti na Vaše osvědčené služby, vy-
slovuji Vám za Vaše proziravé a cilevědomé
snahy o vybudování státních železnic Své plné
uznání a Svůj nejvřelejší dik a propůjčují Vám
bezplatně Svůj řád Leopoldův první třidy.
Ve Vídni, 15. listopadu 1908
František Josef v. r.
Beck v.r.
Milý Prade
Na Vaši žádost sprošťuji Vás v milost
úřadu Svého ministra a vyslovuji Vám za Vaši,
v tomto obtížném úřadě vykonanou úspěšnou
činnost, Svůj dík a Své plné uznání. Zároven
propůjčuji Vám bezplatně Svůj řád Leopoldův
první iřidy-
Ve Vídni, 15. listopadu 1908aa ol
Frentišek Josef v. r.
9a o
Beek v. r.
Hlilý pol. podmaršálku šl. Georgil
Sprošťují Vás milostivé úřadu Svého min
stra zeměbrany.
Ve Vídni, 15. listopadu 1908.
nošnoi
Frantisek Josef v. r.
Beck v. r.
Leopoldův
František Josef
Beck
Vaš
Josef
Vídeň
František Josef v
14
article
es Mic rrt Abrahamowiczit
de i va« mitodivě na Vasi žádosť úřad
Svého ministra.
Ve Vídni, 15. listopadu 1908.
František Josef v. r.
Beck v. r.
František Josef
Beck
Vídeň
15
article
Milý dre. svob. pane Bienerthel
Schvaluje Vaše návrhy, jmenují tajnéh
radu Davida ryt. Abrahamowieze opětně Svým
ministrem, tajného radu a pol. podmaršálk
Bedřicha šl. Georgia opětně Svým ministren
zemské obrany, tajného radu a odborového před
nestu Quida svob. pána Hnerdtia Svým mini
strem vnitra a prvního místopředsedu poslaneck
sněmovny dra. Jana Záčka, jakož i řišského po
slance dra. Gustava Sehreinera Svými ministr
a pověřuji současně tajného radu a odborového
přednostu Adolfa svob. pána Jorkasch-Koch
správou Svého ministerstva financí, odborového
přednostu dra. Viktora Mataju správou Svéh
ministerstva obchodu, odborového přednostu
dra. Roberta ryt. Holzknechta z Hortu správou
Svého ministorstva spravedlnosti, odborového
přednostu Josefa ryt. Kaněru správou Svého m
nisterstva kultu a vyučování, odborového před
nostu Josefa Popa správou Svého ministerstv
orby, odborového přednostu dra. Maxe hrob
Wickenburga správou Svého ministerstva veřej
ných prací, odborového přednostu dra. Zdeňk
ryt. Forstera správou Svého ministerstva že
loznic.
Ve Vídni, 15. listopadu 1908.
František Josef, v. r.
Bienerlh, v. r.
Milý dre. svob. pane Bienerthe!
Jmenuji Vás Svým ministerským předsedou
pro království a země, na říšské radě zastoupené
Zároveň Vám ukládám, abyste s ne
ztenčenou horlivostí usiloval i n
dále o to, aby zástupcí parlamen-
ních stran zúčastnili se činně vlády a aby
takto byly zachovány a upevněny základy dosa
vadní soustavy.
Ve Vidni, 15. listopadu 1908.
František Josof, v. r.
Beck, v. r.
Bienerthel
David
Bedřich
Georgias
Quido svobodník
Záček
Sehreiner
Adolf svobodník
Jorkasch
Koch
Viktor Matát
Robert
Holzknecht
Hort
Josef
Kaněra
Max
Forster
František Josef
Bienerlh
Bienerth
Josof
Beck
Vídeň
Svéh ministerstvo obchod
16
article
Milý svob. pane Haerd(lel
Milý svob. pane Haerd(lel
Jmenuji Vás Svým miništrem vnitra.
no
Ve Vídni, 15. listopadu.
František Josef v. r.
Bienerih, v. r.
Milý dre. Žáčkul
Jmenuji Vás Svým ministrem.
Ve Vidni, 15. listopadu
František Josef, v. r.
Bienorlh, v. r.
Milý dre. Schrelinerel o sa a
Jmenují Vás Svým ministrem.
Ve Vídni, 15. listopadu.
František Josef, v. r.
Bienerlh, v. r.
Milý ryt. Abrahamowiczil
Jmenuji Vás opětně Svým ministrem.
Ve Vídni, 15. listopadu 1908. 1
František Josef, v. r.
Bienerth, v. r.
Milý pol. podmaršálku šl. Georgil
Jmenují Vás opětně Svým ministrem zem
ské obrany.
Ve Vídni, 15. listopadu.
František Josef, v. r.
Bienerlh, v. r.
Nejdůležitější ze všach těchlo listů panoy
níkových jest list, svědčící novému ministerské
mu předsedovi pro výzvu, by sestavil kabine
parlamentní. Tim jest dána baronu Bienerthov
direktiva, zároveň pak program pro budoucnost
Z Vídně, 16. listopadu. Dnes o 11. hodině
dopoledne eiseř vezme do přísahy mi-
nistry, kteří byli 14. srpna t. r. jme-
nováni tajnými nady. Jsou to dr.
Fiedler, Prášek, dr. Ebenhoch, dr.
Gessmann a šl. Georgi. Potom se rozlouče
se členy kabinetu Beckova, načež budou přijati
ve slyšení společně a v zati do přísa hy
skuteční členové kabinetu Bie
nerthova.
Haerd
František Josef
Bienerihlava
Bienorlh
Bienerlh
Bienerth
doktor
Fiedler
Prášek
Ebenhoch
Gessmann
George
Vídeň
Beckov
Bienerthov direktiva
17
article
a gln
ndiie
mel
18
article
Převrat na Balkáně
Převrat na Balkáně
Foružování černohorské hranice rakouskými
hlídkami.
Z Cetyně, 15. listopadu. (Zvl. telegr. »N
Le) Včera zajala černohorská strá
Balkán
Cetyně
N Le
19
article
na hoře Vršnté, která dominuje Baru
a Spieu, rakouského četníka ve zbra-
ni. Menší rakouská oddělení překročila již ča
stěji černohorskou hranici v těchto místecha
byla vždy zapuzena. Černá Hora prote-
stovala již třikráte proti tomu. Jest
se obávati, že toto překročování hra-
nice způsobí krvavé zápletky, které
mohou míti nedozírné následky,
nnro
Ze Sarajova, 15. listopadu. (K. k)). Naproslo ne
pravdivou je zpráva něktěrých lisíů, že zpravo da
jově „Tempsu“ a „Daily Telegraphu
byli z Bosenského Brodu vykázáni a ž
jim byl zakázán přístup do Bosenského Brodu.
Samostatnost Bulharska a připojení Bosny.
Ze Sofije, 15. listopadu (K. k) (Sobrání.) V N
rodním sobrání promluvil ministerský předseda Ma
linov po skončení děbaty aďresní delší řeč, ve kle-
ré pravil: Nadšoní, které naplňuje srdce bulharsk
po prohiišení samostatnosti, proniklo za hranice
došlo ohlasu v celém civilisovaném světě. Sympali
jsou cenné pro mezinárodní styky, ale nejsou všlm
a nejsou to pouze sympatie, které určují politiku n
rodů. Nelze se tudíž diviti, jestlize c hová ní
oficiální Evropy vůči našemu kroku
není jednotné. S tohoto hlodiska musí vláda
svědomitá demokracie dělati svou vlastní bul-
harskou politiku. Jako část slovanské-
ho kmene musí se bulharský národ ra-
dovati z dspěchů Slovanů a může jejicl
neúspěchů jenom litovati. Slovansk
zájmy jsou téz zájmy bulharského ná-
roda. Za tyto zájmy a ne proti nimi —
jest heslem vlády a národa. Aby toto heslo mělo po-
sitivní výslodky a zůstalo praporem, pod nímž s
radí všichni, nulno konslalovali, že Bulhar jes
především Bulharem a teprve potom
Slovanem. To jest klič ku polilice vlády, kler
musí rázně protestovati proti tomu, že by
byly vlády bulharské nástroji nepřátel Slovanslva.
Bulhar
Bara
bosenský Brod
Bulharsko
Bosna
Evropa
Sobrání
Ma linov
Slovan
20
article
Annexe Bosny a Hercegoviny nemá ni
společného s prohlášením bulharske
samostatnosti. Ani smlouva, ani dohoda nevíží
vzajemně Bulhavsko a Rakousko-Uhersko. Osud obou
slovanských provincií nebyl rozhodnul v Trnově ný-
brž v Perlíně a možno, že dříve ještě. Jest insi-
nuaci, tvrdí-li se, že Bulharsko chtělo annexi usnad-
niti, neboť k annexi došlo před prohlášením samo-
stalnosti. To jednou dokáží Červené a Modré knihy
a jiná akta. Jenom političtí pedanti a formalisté mo-
hou tvrdili opak. Tři di před prohlášením samostat
nesli oznámil náš pelrohradský diplomatický jedna-
tol. že Rusko ví o nastávající, annexi
Annexe byla tudíž rozhodnuta před prohlášením s
mostatnosti Dulharska.
Prohlášení samostatnosti nebyl
naprosto žádnou vzájemnou kompen-
sací, nýbrž znamenalo splnění přání bulharskéh
nárcda. Pokud jde o odslavec trůnní řeči, že B ul-
harsko spoléhá na dobrou disposic
Ruska, pravil Malinov: Nemůžeme si představili
že by náš osvoboditel, který vynaložil miliardu pr
naši svobodu a obětoval statisíce svých synů, sled -
val politiku ke zkáze Bulharska. Víme, že ruskýa
bulharský národ víži pouta pokrevní, jazyková a ná-
boženská, která jsou zárukou dobré politiky. Není
ve slovanském zájmu, překážeti Bulharsku. O br-
címe se k Rusku jako mladší bratr ke
staršímu, prohlašujíce, že nám má po-
moci, poněvadž děláme slovanskou po
litiku a poněvadž jest v zájmu Slovanstva, ab
na Balkánském poloostrově bylo slovanské království
Jsem přesvědčen, že se dorozumíme a že si podám
Bosna a Hercegovina
RakouskoUhersko
Bulharsko
Rusko
21
article
Na te mluvil ministr zahraničních záležitostí ge-
nerál Paprikov. Pravil mimo jiné: Když kabine-
dostal se k vládě, pomýšlely velmoci, mürzstežský
pregramem sklamané, na to, aby byl vypraco-
ván nový reformní program. Bulharsko p
dalo důkazy, že za stav věcí makedonských n
zodpovědno. Evropa i Turecko byly o tom př
svědčeny.
Obnova ústavy turecké postavil
makedonskou otázku na jiný zákla
Bulharsko pak musilo nalézlí pro pokojnou a plodn
práci na vnitřních reformách nezbytné podmink
které byly pouze možnými tehdy, když bylo posta
vení Bulharska k Turecku definitivně upraveno. M
zitím došlo ke konfliktu Gešova, který vedl kk roz
hodnému činu v Trnově. A nnexe Bosny a He
cegoviny byla před prohlá šením sa-
mostatnosti několik dní známa, není tu
díž souvislosti mezi těmite oběma skutečnostmi. Výt
ka, že Bulharsko bylo nástrojem, jes
úplně lichá. Jsme v dobrém poměru ke všen
státům. Turecko dokázalo tím, že ode dne obno
úslavy až do prohlášení samostatnosti nevyhlásil
válku, že jsme učinili něco, abychom si získali jeh
důvěru. Ze Srbska neslyšeli jsme, ač jsou to na
pokrevenci, do brého slova. Statečný národ černoho
ský, k němuz máme upřímné a jim opětované sym-
patie, akt schválilo, Kdyby byli Srbové učinili totéž
byl by tím získal slovanský kmen a tím též Srbově
Gešův
Srba
Srbův
Bulharsko
Evropa
Turecko
Bosna
Srbsko
22
article
Pokud jde o velmoci, jest situace nezměněna a by
ly-li proti nám nějáké výtky, dlužno je vysvě-
tditi nedorozuměním. Až zmizí, pak se ná
poměr k velmocem změní a zlepší a jsme přes v ěd
čeni, že orohlášení samostatnosti bu
de co nejdříve uznáno. Pak Bulharsko bud
pracovati o svém rozvoji kulturním a o svém kon-
solidování. Bude-li míli v Turecku ústavní rožin
úspěch a budou-li sdíleti naši soukmenovci všechny
výhody tohoto režimu, pak přijde chvile, kdy Bul
harsko a Turecko si podají ruce a na-
vzájem se podporujíce a jsouce oba skutečnýmai pá-
ny ve svém domě, věnují se pokojnému rozvoji. Jes
úkelem vlády, aby to provedla. Kdyby se v šak
události vyvinuly snad jiným smě
rem, což se nedomníváme, bude státi vláda
jako dříve pevně na svém místě, bude sle-
dovati své cíle a dosáhne jich, spoléhajíc na podpor
zastupitolstva národního.
Bulharsko
Turecko
26
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 15. listopadu. (Nový kabi
net.) Bienerthovo »úřadnické ministerstvo s par-
la mentní vložkou«, jež bude v úterních úřad-
ních novinách vyhlášeno, má, jako Bechův
kabinet, třináct členů, z nichž je šast ministro
a sedm správců ministerstva. Dle národnosti
jsou v něm tři Čechově (dr. Žaček, ryt.
Kaněra a Pop), dva Poláci (ryt Abrahamo-
wicz a bar. Jorkasch-Koeh) a osm Něme.
Tři členové nového ministerstva zasedali již
v kabíneté Beckově — bar. Bienerih, ryt. Abra-
hamowiez a podmaršálek Georgi. Bar. Jorkaseh
byl správcem minístersiva financi již v přeck od-
ném kabinetě Wintkově od konce prosince
roku 1899 do 18 ladna r. 1900. Ostatní členové
ministerstva Bienertlova budou zasedati v kabi-
netě poprvé.
Podáváme některé životopisné
zprávy o nových členech kabinetu.
Český ministr krajan dr. Jan
Žáček narodil se dne 31. května 1849 v Čer-
tovci na Moravě, studoval ve Vídní a v Praze
práva a věnoval se advokature. Roku 188
otevřel v Olomouci svou kancelář. Do řišské
rady zvolen poprvé r. 1885 v boskovickém
městském okresu, roku 1887 zvolen v témz
okresu i do zemského sněmu. Na říšské radě
přimknul ke skupině staročeské a když rytt
Šrom se vzdal vedení moravských Staročechů,
stal se jich vůdcem dr. Žaček. Od roku 1895
sla Žšěkova moravská skupina na říšské radě
společně se stranou mladočeskou Dne 9. března
r. 1900 dr. Žiček zvolen za druhého místo-
předsedu poslanecké sněmovny, od roku 1902
je náměstkem zemského maršálka na Moravě.
V nynější poslanecké sněmovně dr. Žáček by
prvním náměstkem předsedovým.
Bienerthův
Bechův
Čechův
Kaněra
Polák
George
doktor
Žáček
Šrom
Žšěkův
Žiček
Praha
Čer
Morava
Vídeň
Praha práv
Olomouc
poslanecký sněmovna
27
article
Správce ministersíva osvěty, odborný
přednosta rýt. Josef Kaněra, narodil se r. 185
v Náchodě, studoval v Broumové gymnasium,
v Praze universitu a r. 1877 vstoupil do státní
služby. R. 1880 přidělen ministerstvu osvěty.
kdež slouží od té doby, postoupiv za odb orného
přednostu. Zde mu byly přiděleny hlavně věci
týkající se národního školství. Jako odborny
přednosta spravoval záležitosti středoškolské
účastnil se též nejnovější reformy středních škol
o niž má značnou zásluhu.
Správce ministerstva orby, odborný před-
nosta Josef Pop. narodil se r. 1848. Do státn
služby vstoupil r. 1876 u pražského místo-
držitelství, odkudž se r. 1882 dostal do mini-
sterstva orby. V něm. byl po dlouhou dob
přednostou presidiální kunceláre.
Správce ministerstva finanel, odborn
přednosla Adolf bar. Jorkasch Koch, narodil se
r. 1848 ve Lvově, absolvoval právnickou fakullu
a r. 1869 vstoupil jako praktikant u finančního
ředitelstva ve Lvově do státní služby. R 1875
přidělen minísterstvu financi, v němž se za Duna-
jewského r. 1891 stal ministerským radou, maje
na starosti celní referát. Od r. 1896 je od-
borným přednostou, od 2. října 1899 tajným
radou. Po pádu ministerslva Clarova stal se
22. prosince 1899 v přechodném kabinetě
Wiltkově správcem ministerstva financi, načet
18. ledna 1900, když nastolen kabinet Körbrův
vrátil se opět do finančního ministerstva.
Kaněra
Pop
bar
Jorkasch Koch
Duna
Clarův
Körbrův
Náchod
Lvov
Praga univerzita
28
article
Ministr vnitra, bar. Quido Haerdil, na-
rodil se r. 1859, do státní služby vstoupel
v Solnohradě r. 1881, r. 1887 povolán do mini
sterstva vnitra, kdež se r. 1901 stal minister
ským radou, r. 1904 odborným přednostou.
Německý ministr krajan, dr. Gu-
stav Schreiner, narodil se 11. června 1847
v Pízni, gymnasium a universitu studoval v Praze
(tehda se hlásil ještě k českě národnosti), pak
ve Vídni. R. 1870 povýšen za doktora práv
věnoval se notářské praxi. Do českého sněmu
zvolen v okrese planském poprvě r. 1895, do
řišské rady ve venkovském okrese budějovickém
r. 1901 Byl zprva příslušníkem německé strany
pokrokově, ale když se i mezí Němci počal
vzmáhati ruch sgrárný, přestoupil k agrárnikům
a byl zvolen za předsedu německého odboru
zemědělské rady pro království české. Po smrt
Peschkově je vůdcem německých agrárníků
z Čech a nejhorlivějším odpůrcem Čechů v Po-
šumavl.
Správce ministerstva spravedlnosti
odb. přednosta dr. Robert ryt. Holzknecht-
Hort narodil se r. 1839, vystudoval práva a
věnoval se soudní službě ve Štyrsku. Jako rada
zemského soudu povolán do ministerstva spra-
vedlnosti, kdež je nyní nejstarším odborným
přednostou.
Haerdil
doktor
Schreiner
Němec
Peschkův
Čecho
Robert rýt
Holzknecht
Hort
Pízeň
Praha
Vídeň
Čechy
Štyrsko
odbor zemědělský rada pro království
29
article
Správce ministerstva obchodu, odb před
nosta dr. Viktor Mataja, narodil se ve Vídn
20. července 1857, studoval universitu ve Vídni,
byl pak profesorem v Tereziánu, později pro
fesorem národního hospodářství na universitě
inšprucké, odkudž povolán za ministerského
radu do ministerstva obchodu. Zde byl před-
nostou obehodně statistického odboru. Mataja
byl činným i literárně, vydav několik německýeh
spisů z oboru národního hospodářstvl,
Správce ministerstva železnic, odborný
přednosta dr. Zdenko ryt. Forster, narodils
roku 1860 a od r. 1881 je ve státní službě.
Roku 1884 dostal se do minísterstva obchodu.
kdež byl zaměstnán v oddělení pro místní že
lezné dráhy. Když zřízeno min. železnic, sta
se v něm odborným radou a za Wittka byl
správcem presidiální kanceláře, Roku 1905 sta
se odborným přednostou. Dr. Forster je synem
bývalého pražského notáře, dvor. rady. Ema-
nuela Forstera, jenž hrál značnou úlohu v parla-
mentě za vlády Auerspergovy.
Správce ministerstva veřejných prací
hr. Maxmilián Wickenburg, byl původně politi-
ckým úřadnikem a sice okresním hejtmanem
v Lubně, pak při mistodržitelství v Linci. Odtu
V drobném prodejí:
ranní číilo o sobě . . . za S
.. . . za zh
odpolední
Ve filialkách na veukově
10h
ranní čisloí
odpolední . . . . . . . . 4k
Inserátv
plati se hotově ropřea.
Předplacení a inseríy plijímá s dminl-
strape v Marianské ulici č. 3
Tam nachštehí se těi redskee.
tiskáraa sexpečíva,Nápodnich Listě“
Bskopisy so nevraevu
doktor
Mataja
Zdenko
Forster
Wittek
Auerspergův
Wickenburg
Vídeň
Terezián
Lubno
30
article
se dostal do ministerstva osvěty, kde mu při-
dělen referát průmyslových a uměleckých škol.
Když bylo lelos zřízeno ministerstvo veřejných
prací a s ním spojena průmyslové školství, br.
Wickenburg převeden do tohoto nového mini-
sterstva jako odborný přednosta
Wickenburg
31
title
Nedělní buršácká provokace
32
article
v Praze.
Praha
34
article
Každě neděle provozují buršáci svoji če-
pičkovou komedii s jinbu dekorací. Jednou po-
řádali skrovný buml mezi kasinem a Nekázankou,
druhou neděli po zavření Přikopu táhli v řa-
dách z Grandhotelu do kasina, třeli neděli po-
řádali buml na liduprázdném a četnicivem vy-
prázdněném Přikopě a včera měli buml dle
plněho svého přání. Když skončila jejich pro-
vokativní procházka a když se němečtí po-
slanci rozeházeli z némeckého kasina, přistou-
pil jeden z vůdců provokujíeích buršáků po-
slanec dr. Mally k policejnímu ředileli, potřásl
mu pravicí a pronesl uspokojivou kritiku: »To
skvěle dlopadlo!e Mistodržitel nevyhověl
tužbám z českých kruhů proneseným, nebot
nejen že bumi buršákům nezskázal, ale ješte
jim opatřií nejdůkladnější ochranu.
Poslanci byli svědky dvojiho způsobu po-
stupování ozbrojené moci na Přikopě. Drsně
jednalo se proti Čechům a s největší la škavostí
proti Němeúm. A když se jeden z českých po-
slanců ohradil, aby se tak bezuzdně proti Če-
chům nepostupovalo, bylo mu zatčením vyhrožo-
váno
Včerejší události z Příkopu podaly dokla
o tom, že se hlasu českého nikde neposlouchá.
Buršáci chtěji bumlovat a to se jím povoluje,
kdyby vše ostalní se mělo zničit! Takový je
výsledek čiyrnedělních protestů proti provo-
kačním bumlům buršáků l
Mistodržitel
Čecho
Nekázanka
35
article
Přípravy na buml
Příkop v neděli bez bodáků a policejních
chocholů už si nelze ani představit. A to je
pozoruhodně: hubují na to policejní orgány,
hubuji četalci, že k vůli procházce několska
zelenosžlutých miadíků, jimž nikoli důkladné
studie, ale neúnavné chla stomilství a což ještě
jiného necudného a hanlivého z obličeje zlrá,
musí celá velká posádka být poholově, aby je
chránila a jim umožnila provokativní vystupování.
Vždyť nejde pouze o nošení barevných
čapek, nýbrž o zlomyslné, provokativní vystrko-
vání prušáských snah! Když »staří pánové«
byli zváni do kasina ke schůzi, bylo jim zvlášt
důtklivě na srdce kladeno, že barvy jsou sym
bolem ideálů německého dorostu. A jaké
jsou ty idešly, loť přece ví každý, kdo jen
povrchně zná politickou abecedu
Tak tedy k vůli promenádé buršáků, podniknuté
před chlastem a po chlastu v německém kasině.
byl včers opět Příkop ve stavu obležéní. Přesně
počítáno, bylo tam vyslano 317 četníků (kromě
velitelů), 274 policistů pěšich a 20 jízdních.
Tedy přes 600 mužů, ozbrojených šavlemi,
ručnicemi a revolvery, vytáhlo k ochraně bur-
šackého bumlu Což vy, Čechové ve zněmčeném
územi, mále tak pečlivě postaráno o svoji
ochranu? A vy vůbec neprovozujete takové
výstřednosti, jako ti zelenožlutí bursáci!
Příkop
Čecho
36
article
Přes 600 od paty až po zuby ozbrojených
mužů bylo jen na Příkopé. Di toho počlu
nejsou zařaděny hlidky v sousedních ulicích
zálohy, ukrýté v různých budováchí
Takové důkladné připravy vykonány na
ochranu bamlu.
O půl 10 hiod. dopolední provedeno ozbro
jené obležent Přikopu. Staroměstský chodnik
byl vrouben špalírem policistů, kdežio chodnik
novoměstský obstoupen četulky a policisty zá-
roveň. Četnlci, kteří z Haliče byli do Praly
povoláni, měli kožešinové limce a vzdorovali
tak účinkům tuhého mrazu. Hlůře bylo tém,
kleří takového opatřent proti mrazu neměli. Byli
vydáni v šanc zmrznuti — jen pro ochranu
bumlu! Kolik trvalých invalidů může se státi
z těchto ochranců vetejné bezpe č nostil
Poznenáhla naplňovaly se chodníky Pří-
kopu. Najvíce ovšem chodník staroměstský, kde
se shromáždilo české obacenstvo. K ochraně to-
hoto chodníku bylo vysláno 20 jízdních pelici-
stů Jaká to skvělá pozornost! Koně každou
chvili vrazili k přeplněnému chodníku, lidě se
tam mohli umačkati, ale ať umačkali! To bylo
české obecenstvo a na tom nezileží! Na pro-
tějším chodniku, novoměstském, byli němečtí po-
slanci a buršáci a tam bylo komandováno
ozbrojené mužstvo v rukavičkách Na staroměst-
ském chodniku pořádali obecenstvo ostruhami
pobízení koně, na novoměstskěm jednalo i ko-
nalo se vše v rukavičkách, s největším ohledem
a plnou úctou ! Tam byli totiž buršáci !
Hlůra
Halič
37
article
Buml započíná!
O půl 11. hodině dopolední vyřítil se ze
dveří restaúrace německého kasina policejní
koncipisla Gelíner a za ním vytahlo devět bur-
šáků v zelených čapkách spolku »Karolina«.
Co dřive znamenal na ulci revírní inspektor
Klaus, Um jest nyní koncipista G eliner. Klaus
byl moudře odstraněn a horšl Gellner nastolen.
Ten by každého Čecha nejraději nechal zavřít.
Ou byl patrně v kasině vyjednávat, neboť hned
za ním buršici vyšli na Přikop. Současně ote-
vřela se vrata kasina a proud buršáků v ba-
revných čapkách vyvalil se na chodník. Buml
započal, silnější, než kdy před tím.
Roztrpčení veliké zmocnilo se českého obe-
censtva na staroměstském chodníku. Tam koně
udržovali chodce v mezich chodníku, u kasina-
dbáno o ochranu buršáků celou armádou a ně-
kolika tuety úřadníků policejních v čele s poli-
cejním ředitelem dvor. radou Křikavou, který
veškerá opatření osobně rídil a za ně pluou
Buml
Klaus
Gellner
Čecho
Křikava