ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 4661cc10-717c-11dc-a6cc-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
Chunky — 28 celkem · entity: person 95, place 98, org 10, work 8
1 masthead
Strana4.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
10. září 1903.
4 masthead
Číslo 247.
5 article Věstník spolkový.
Věstník spolkový. Sichůze. Dne 12. září: Beseda »Dobrovský« má mimořádnou valnou hromadu o 8. hod. večer v Kon- viktě. Účastenství všech pp. členů nutné. — Čten. ochotnická jednota »Kolár« v Praze. Ochotníci začátečníci, dámy a páni, kteří by chtěli v »Koláru« účinkovat, žádají se, aby se přihlásili ve spolkové místnosti na Palackého nábřeží každou so botu o 8. hod. večerní.
Kolár Kon Praha Palacký
6 article Balkán.
Balkán. Spiknuti proti spiknuti v Srhsku. Dopis „N. L.l
Balkán
7 article
Z Bělehradu, 7. září. Král Petr včera od- poledne vrátil se sem z cesty po zemi, kterou ko- nal se svými dětmi a bratrem. Občanstvo bělo- hradské jej nadšeně uvítalo. Král ihned šel do ministerské rady, jež trvala až do 7 1/2 hod. večer. Dnes byl zatčen bývalý pobočník krále Alex- andra kapetan Lontkjevič. Proslýchá se, že velitel divise gen. Božidan Jankovič byl dán do pense a jeho nástupcem jmenován člen státní rady generál Ilija Djuknič Bezpečně jsem zpraven, že nespokojení dů- stojníci získali v Kragujevci, kde je veliká po- sádka, jen dva podpisy. V Zaječaru, kde je také velká posádka, nedostali ani jednoho. Právě tak v Negotíně. Povídá se, že král promine všem kompromi tevaným důstojníkům, ale nejdřive musí věe řád ně býti vyšetřena a rozsouzena. (Týž postup do- poručovali jsme při kralovrazích. Red. „N. I. Dne 8. září. Dnes se roznesla po Bělehradč pověsť, že na zprostředkování knížete Arsenija, bratra králova, zatčení důstojníci byli propuštěni na svobodu, načež se smiřili s těmi, kteří vyko nali kralovraždu. Ihned jsem chvátal k panu Stojanu Proti čovi, ministru vnitra, abych se dověděl, co je na tom pravdy. Ministr prohlásil pověsť za nepravdivou a pochyboval, že na něco takového dojde, nebo věc, ač nikterak není strašná, není ani nevinná Vláda neskryje ničeho od veřejnosti, neboť veřej nost je nejlepší lék pro mnohé nemoci, které jsme zdédili po Obrenovičích. Ovšem nejprve musí v tajnosti provedeno býti šetření. Jiná pověsť vypravovala, že někteří důstoj- níci pokoušeli se mocí osvoboditi zatčené, ale marně. Ani na této pověsti není pravdy. V Niši nebylo nižádného protestu proti zatčení.
Petr Božidan Jankovič Djuknič králův Stojan Obrenovič Bělehrad Kragujevac Zaječar Niš Alex Reda
8 article
Při vyšetřování jde hlavně o to, aby se zji- stilo, nebyli-li zatčení důstojníci ve spojení s ci- zinou a nejednali-li na její podnět. Z toho samo sebou se rozumí, že věc nemůže býti skončena bez vyšetření a že vyšetřování musí se díti tajně. Za panování Obrenovičů bývalo obyčejem. že vlády, pokud jich byly poslušny, samy pořá daly rozličné pakomploty a lžispiknutí, aby na- byly záminky k reakci. Mnozí u nás, i činní po- litikové, myslí, že v Srbsku ani nemůže býti ji- nak a hledají i za nišským protispiknutím samého krále a nynější vládu. Všeliké podobné kombi- nace prohlašuji za úplně mylné a pochybené. Král Petr prohlásil, že chce, „aby se národ ve svobodě vychovával pro svobodu“, a té zásadě zůstane věren. Reakce není se báti. Karaďordě- vič nebude dělati to, co učinilo nemožnými a zahubilo Obrenoviče. Na tom ničeho nezmění podrývací činnost vídeňského tisku a jeho srbských pomahačůa donašečů. Spectator.
Obrenovič Petr Srbsko
9 article
Z diplomatických kruhů v Cařihradě. Tyto dni sultan pozval k sobě německého vyslance k soukromé rozmluvě. Pozvání toto bylo vyzváno tím, že diplomaté donesli sultanovi, že „jeho bratr Vilém“ není spokojen jeho ma- kedonskou politikou a přál by si, aby makedon- ské reformy provedeny byly bez dalšího prolé- vání krve. Den před timto pozváním německý vyslanec dal věděti sultanovi, že otálení s ma- kedonskými reformami snadno může míti za ná- sledek zakročení velmocí, při čemž by Německo nuceno bylo jíti s ostatní Evropou, jež právě tak, jako naléhá na rychlé provedení reforem, ne může dopustit, aby dynamit a vraždy staly se obyčejnými prostředky při dobývání lidských Zástupci Ruska, Rakouska a Italie (bez ně- meckého) každý den konají porady o makedon- ské otázce. O tom, čeho se doradili, kolují roz ličné pověsti. Mezi jinými také, že řečené tři vel moci rozdělí se o evropské Tureeko a sultana pešlou do Brussy. práv.
Vilém Cařihrad Německo Evropa Rusko Rakousko
10 article
d. Ze Sofie, 9.září. Deputace tak zv.„vnitřn organisace makedonské“ odevzdala dnes zá- stupcům velmocí pamětný s pis o tu- reckých zvěrstvech v Makedonii. Podle pamětného spisu 55.000 Makedoňanů je bez přístřeší o hladu. „Dnevnik“ oznamuje, že 13.000 tureckýeh vojínů je soustředěno pa bulbarské hranici u P lanky. U vsi Srbinova povstalci svedli s tureckým vojskem bitvu, v níž 300 Turků padlo.
Srbinův Sofie Makedonie Makedoňan
11 article
Válečná horečka v Bulharsku. Dne 6. t. m. konal se v Sofii tábor lidu v prospěch Makedonie. Podobné tábory konaly se ve všech bulharských městech. V Plovdivě udály se pouličné manifestace. Zástupy chodily po uli cích se žerděmi a tabulkami, na nichž byla roz- ličná bojovná hesla. Na všech táborech přijaty resoluce, vyzývající bulharskou vládu, aby ne dala vyhladiti Makedonce byť za cenu války s Tureckem. Kníže Koburský neví si rady. Nevť jí ani jeho stambulovská vláda. Rádí by Turky pora- zili, ale nemají toho jistotu. Vidí, že bez Ruska nemohou ničeho, ale Rusko dosud nejeví ochoty podporovati stambulovee, kteří nyní chá- pají se nového nátlaku na ně: přestupují houfně ke katolictví, počítajíce, že Rusko všechno na sadi, aby je udrželo v lůně církve pravoslavné. Ale nezná Ruska, kdo myslí, že takovým způ- sobem dá se z něho vynutiti, čeho si stambulove Stambulovci jsou v zoufalství, že se jim z rukou vymyká celá makedonská otázka a vše- cky výsledky jejich dvacitileté práce tam. Jsou totiž sami Makedoňané proti nim; Makedo- ňané chtějí umříti za svobodu, ale nechtějí být osvobozeni od Bul- harska, jak čteme v sofijské zprávě „Patrie“. Tomu rozumíme: od Bulharska nynějšího, němž vládne Koburg a stambulovci, od Bulhar ska, jež so oddělilo od ostatních Slovanů balken přejí. ských, od Bulharska, jehož mnozí synové v télo osudné chvíli odpadávají od víry otců, jež je Makedoňanům svatá, pro niž rádi podstupují mu čednickou smrt. Zle, zle! Zmatek nad zmatek!
Makedonec Kníže Turek Ruska Makeda Bulhar Makedoňan Bulharsko Sofie Makedonie Turecko Rusko Patria
12 article
Telegramy. Z Cařihradu, 8. září. (C.-B.) Porta zaslala rakousko-uherskému vyslanectvu delší pa- mětní spis o organisaci, taktice a činnosti povstaleckých čet. Zprávy z Monastýru oznamují že k upokojení obyvatelstva provádějí se tato opatření. Ohlášený oficiální projev byl všude vy- hlášen. Turecko řečtí notáblové a komise cestuj po kraji, aby přiměli k návratu obyvatelstvo, do hor prchnuvší. Do několika míst byly vyslány úřadní komise, aby vrátily věci uloupené vojskem a bašihozuky. Při tom spolupůsobí také bisku- pové. Do Kruševa a okolí sehnáno již 5000 kusů uloupeného dobytka. Vydrancovaní vesničané do- stanou obili a oděv. Z Cařihradu, 8. září. (C.-B.) Z monastýr- ského kraje došly tyto úřadní zprávy: V okolí rodenickém a osady Selence došlo ke sráž ee, v níž bylo zabito 35 komitů. Mnozí jiní, kteři chtěli prchnouti, utopili se v jezeře. V lesíeh osady Kuzova dešlo ke srážce s více než 200 komity a 5 jich bylo zabito. V rosenské a florin- ské srážce padlo 66 komitů.
Cařihrad Turecko Kruševo Kuzov Selence
13 article
Z Cařihradu, 8. září. (C.-B.) Iradem se na- řízují nejpřísnější prohlídky domu na všech místech. Mají vykonati se u přítomnosti notablů různých vyznání. V kraji monastýrském a drinopolském již počaly. V Monastýru a Dedea- gači neměly dosud výsledku. Z Cařihradu, 8. září. (C.-B.) Ve sdělen diplomatickým misím států, které mají v Mona styru konsuly, praví se, že strážím v Mona- styru bylo nařízeno, aby prokazovaly poct konsulům, když jsou provázeni kavasy a jdou mimo. Policejní strážníci mají státi čelem, když konsulové jdou kolem. Nebude-li uposlechnut těchto instrukel, konsulové mají to oznámi úřadům. Z Cařihradu, 8. září. (C.-B.) Souhla sné zprávy konsulů z makedonských krajův a Drinopole potvrzují, že v poslední době krajské úřady a velitelé vojska následkem přísných roz- kazů potlačují čety rázně a bezohledně. Tím doefleno větších úspěchů pro turecké vojsko povstaleckým četám způsobeny veliké ztráty. Z Cařihradu, 8. září. (C. B.) Dle z práv z Drinopole jest prý vojsko, uslanovené k vyklizení čet povstaleekých z pohraničního území kraje kirkilisského, již shromážděno u Göktepe, 9 km od bulharských hranie. Mezi vojskem panuje namnoze horečka. Bul- harská ves Koru-Dere, východně od Ki - kilisy, jejíž obyvatelé přetrhali dráty telegrafní. byla zbořena. Za to komiti zbořili tureckou vea Achlably.
Cařihrad Mona Drinopol ki km
14 article
Proslýchá se, že odeslání dalších alban- ských praporů do sandžaku kirkilisského byl zastaveno. Z Cařihradu, 9. září. (C.-B.) Bezpod statna je pověst, že bulharský kníže telegrafoval ondy sultánovi jakés ubezpe- čení. Bude to mýlka s obvyklým blahopřáním k výročí sultánova nastolení. w. Z Londýna, 9. září. Officiósně se sdě- luje, že Rakousko a Rusko ostatním státům navrhnou, vyzvati bulharskou vládu, by se makedonských komitétů zřekla a dojdeli k válee, by na pomo Evropy v žádném případě nepoč- tala. Německo se k tomuto návrhu ještě nepřipojilo, ale bezpečně se očekává, že projeví s ním souhlas, což učiní prý také Italie. O rozhodnuti Francie nelze dosud říci nie určitého. Anglie se k návrhu přípojí, al žádá, by eventuálního zakročení zúčastnily s všechny státy. Pochybuje se, že bulharská vláda zachová se tak, jak slibuje. »Standard« dává si telegra- fovati z Cařihradu, že bulharští ministři prý věděli předem o attentátech na železniční vlaky Jeden z nich prý před nedávnem varoval svého přítele, by v den attentátu do Cařihradu ne jezdil, ale v posledním okamžiku mu vzkázal že jeti může s klidem. w. Z Londýna, 9. září. Hrůzy, páchané tureckým vojskem, způsobují zde nepříz- nivý dojem. Nebude li postaráno, by ture- cké vojsko na svých výpravách střeženo bylo, by mohlo se jeho jednání kontrolo ati, uvěří se zprávám o jeho vražďění. Sdělení »Reuterovy kanceláře«, že 40.000 Bulharů, mu žů. žen i dětí bylo povražděno, způ- sobilo v Anglii mocné hnut! prot Turků m.
Hrůza Reuterův Bulhar Turek Cařihrad Londýn Rakousko Rusko Evropa Německo Francie Anglie Italia
15 article Mezinárodní konference míru.
Mezinárodní konference míru. Z Vídně, 9. záři. (Telefgr. »Nár. Listů«. Meziparlamentní konference míru byla dnes skoněena. Promluveny na ni četné řeči, ze kterých nejvíce vynikla řeč před- sedy uherské sněmovny hr. Apponyie. Zpravodaj váš slyšel znamenitého tohoto mluv- čího již v maďarském parlamentě, když tento nalezal se ve staré budově, ale dnes na tribuně vídeňského parlamentu slavil triumf, jakého sotva kdy docílil na půdě domácí. Kongres uspořádal jemu dnes četné a srdečné ovace. Nechceme pronášeti o celé instituci vůbe a zejmena o jejím vídeňském sjezdu nižádného soudu, ale jednoho dojmu nabyli jsme za tří- denní jeho letošní kampaně, který nemůžeme zamlčeti: jest to důtklivá rada, kterou adresu- jeme všem Čechům, již hodlají se věnovati ve- řejné činnosti, aby naučili se franco uz- skému jazyku co nejlépe, by mohNi také na tribunách mimo svoji vlast vystupovati platně ke cti a slávě českého jména. Z Vídně, 9. září. (C. - B) Ve schůzi meziparlamentní konference ozná mil předseda, že dostal pozdravný telegram od předsedy Nobelova komitétu norského parla- mentu Lövlanda. Horst (Norsko) referoval o neutra- litě skandínavských států a pravil, že je velmi šťasten, moha oznámiti konferenci, že norská vláda pokládá nynější okamžik za vhodný zavésti smlouvy se smírčím soudem. Dle královské ordonance ze dne 15. dubna lze doufati, že v blízké budouenosti počne při- slušné vyjednávání s ostatními mocnostmi. Schválena resoluce švédské skupiny, v níž skandinavské skupiny vyslovují souhlas se sna- hemi o trvalou neutralitu skandinavských států.
Čecho Horst Vídeň Norsko mezinárodní konference mír uherský sněmovna Nobelův komitét
16 article
Potom schváleno usnesení inter- parlamentní rady ze dne 2. zál 1901 o provedení haagské konvence, dle něhož mohou k ní přistoupiti všecky státy, třeba s konference nezúčastnily, uznané a prohlášené zásady válečného práva mají se všeobecně řádně zachovávat a při každé příležitosti resp. sporu mezi národy má se používat rozhodčího řízení, jak smlouva ustanovuje. Hlavní tajemník dr. Gobat referoval ze- vrubně o činnosti interparlamentního úřadu v Berně a událostech v různých skupinách unie od posledního haagského sjezdu. Konstatoval. že od r. 1900 předloženo rozhodčímu soudu neméně než 38 mezinárodních sporů a některé státy uzavřely mezi sebou obecné rozhodčt smlouvy. Gobat vyslovil přání, by interparla- mentní unie soustředila své úsili na tři věcii 1. povinný rozhodčí soud; 2. občasné konfe- rence všech civilisovaných států a 3. na od- zbrojení. Na toto tím více, protože konference projektovala příslušnou úvahu v pozdější schůzi. (Hlučná pochvala.) Dr. Lewakowski přimlouval se za pořízení kodexu mezinárodního práva, jenž by. uznán všemi národy a státy mimo povinné za- vedení rozhodčích soudů, byl zajisté vhodným prostředkem k odvrácení vojen. Řečník pojed- nává (předsedou nejednou přerušen), poukazuje na zrušení finské ústavy a záka polského vyučování náboženství v Poznani, o potlačování menšin v národním a jazykovém ohledu ve vlastní zemi a prohlásil za jeden z nejdůležitějších úkolův unie přesvědčiti národy, že lze provésti mezi- národní právo na základě spravedlnosti a slušnosti.
doktor Gobat Lewakowski Poznaň
17 article
Hr. Apponyi, uvítán hlučnou pochvalou, soudí, že hmotné odzbrojení, ztenčení armád není možné, dokud neprovede se vše- obecně. Takové musí býti též předchozí mravní odzbrojení, jež lze provésti novinami a provede se jen tehda, budou-li noviny k tomu cíli mezi- národně organisovány. Polemisuje s důvody, proč noviny chovají se odmítavě k myšlénce tiskové jednoty a poukazuje mezi jiným na ne- obyčejný dosah poslední návštěvy francouzských parlamentníků v Anglii. O zahájení nynějš konference slyšeli jsme zde rakouského předsedu ministerstva dra. Körbra, jenž je praktickým politikem. Poukazaje na řeč italského vyslanee hr. Nigry a libuje si, že jako praktický politik je v dobré společnosti, nacházeje se ve společ- nosti Balfoura, Chamberlaina, Delcassé, Körbra a Nigry. (Hlučná pochvala.) Polemisuje s ná- mítkami, že se vojny neodstraní a končí Asymtota nedosáhne nikdy hyperboly, avšal stačí prodlužovati stále přimky, abychom se při- blížili žádoucímu cíli skutečnosti. (Hlučná po- chvala a potlesk.) Porumbaru (Rumunsko) odůvodňuje resoluci, již interparlamentní unie nabádá své skupiny, by se vynasnažily všemožně u vlád svých státův, aby co možná záhy provedly dílo konference pro mezinárodní právo soukromé, k němuž zavdává chvalně podnět hollandsk vláda.
Körbr Balfour Chamberlain Delcassé Hradec Anglie Rumunsko Porumbar
18 article
Dr. de Paiva (Portugalsko) pojednal nalehavě nutném mezinárodním sdružení novin za poučením obyvatelstva o otázce mírových a rozhodčích soudů. Bobčev (Bulharsko) vzpomněl pokroku knížectví bulharského v oboru hospodář- ském a mravním vzdor nepříznivým poměrům politickým a sociálním, kde mírumilovnost kní- žete a bulharských státníků je trpce zkoušena. Poukazuje na to, že zatím co zde konferenee zasedá, v sousedství bulharského knížectví řádí oheň a meč, rozsévaje vraždu a smrt, protože nebyl proveden čl. 35. berlínské smlouvya žádá konferenci vroucně, by sdílela přání, by se obyvatelstvu evropských krajů Turecka brzkým provedením onoho článku zjednal lepší osud, neboť je ve shodě se šlechetnými clly konference. Resoluční návrh Porumbarův byl přijat, načež vykonala se volba členů interpar- lamentní rady. Zvoleni do ní mezi jinýmí za Rakousko bar. Pirquet, dr. Plener; za Uhry hr. Apponyi a Pazmandy; z Německo dr. Bar a dr. Max Hir sch. Bathold (Amerika) pozval shromáždění aby přiští sjezd (na přesrok) konal se ve St. Louisu (Spojené státy). Krabbe (Dánsko) podporuje tento návrh doufá však, že příšti sjezd konati se bude v Kodani. K návrhu hlavního tajemníka dr. Gobata usneseno přijmouti úřadní pozvání Spojených států a konati teprve druhý nejbližší sjez v Kodani. Po obvyklém děkování předseda dr. Plener uzavřel konferenci, projeviv naději, že další úspěchy docilí se tuhou vytrvalostí konference, jež může se již vykázati jistými výsledky.
jít Paiva Porumbarův doktor Plener Hir Gobata Portugalsko Bulharsko Turecko Zvolen Rakousko Německo Amerika St . Louis spojený stát Dánsko Kodaň Bobčev Pazmanda Probe
19 article
Na večerní hostině na poctu inter- parlamentního sjezdu ujal se slova předseda ministerstva dr. Körber, navazuje na Careyův výrok o »pracovní síle« a jmenuje Careye apo- šťolem myšlénky, již konference zastupuje. Po- znali jsme, pokračoval, že není dobře, stanou-i se lidé svými vlastními nepřáteli. Pracovní sila lidská netrvá stále a proto sluší jí použiti v pravý čas a pokračovati v kultuře. Čím drahocennějším je nám poklad pracovní síly každý den, tím lépe poznáme cenu míra, jenž jí poskytuje svobodný a úplný rozvoj. Každé srdce touží po míru. Použijte podmanivé síly neunavné propagandy, bojujte neunavně v míru pro mír, aby stal se nezvratným základem spolužiti národův a vojna znikla jako démon před plápolající pochodní nebeských houfů. Př- píjím vílězství společnosti míru — ať žije vzkvétá ! — Bernaert (Belgie) připil na zdraví rakou- ského císaře, dr. P lener na panovníky státo na konferenci zastoupených; Labiche (Francie na Rakousko.
doktor Körber Careyův Carey Bernaert Labiche Belgie Francie Rakousko
20 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů “.
Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů “. Uherská krise. Z Pešti, 9. září. Uherská telegrafní kancelář oznamuje: Ve příčině účastenství císaře na haličských manévrech nestalo se ještě dosud žádné rozhodnutí. Není vylou- čena možnost změny programu. — » Wiener Allg. Ztg.« dovídá se z dobrého prý pramene že císař nezúčastní se ani haličských ma névrů, že však přece nepojede do Pešti v nej blíže příštích dnech, nýbrž učiní rozhodnut o věcech uherských ve Vídni. Z Pešti, 9. září. Posl. Frant. K ošut vrátí se v sobotu do Pešti. Po jeho návratu učiní opposice rozhodnutí o dalším postupu strany. Z Pešti, 9. září. Jak se dovídáme, hodlá císař přijeti zase do Pešti mezi 20 a 29. t. m, tedy ještě před návštěvou carovou Z Vídně, 9. září. Z Dornbirnu (Vorarl- berg) telegrafují, že na tamější schůzi ně meckého lidového spolku byl usneseno, nalehati na svolání říšské rady. Bylo vydáno heslo: Pryč od Uher, zru- šení všeliké pospolitosti, celní rozluka a per sonální unie. d. Z Pešti, 9. září. »Magyar Nemzete píše: Tužby národní v otázce vo- jenské po většině splněny. Zemi dostane se koncessí, o kterých se před2 měsíci ani nezdálo. Dostane vymoženosti, které vznesou do armády národního ducha, aniž by jednotná organisace byla porušena. — Ve dvorských kruzích se ujišťuje, že císař přibude do Pešti po čtvrté a to n delší dobu.
Wiener Posl František Magyar Pešť Vídeň Dornbirn Pearl Uhry
21 article
— President správního soudu dr. We kerle nastoupil 6nedělní dovolenou. Sjezd zástupců německých měst. d. Z Běláku, 9. září. Na program německo - rakouského sjezdu měst dány; Oprava obecního volebního řádu (Müller, starosta v Teplicích), oprava obecního řádu (starosta Schäffler a ředitel kanceláře May z Karl. Varů), používání veřejných kommu- nikací pro státní telefon a rozvádění elektřiny (Müller, starosta v Teplicích) a vyvlasťnovac právo (dr. Fleischner z Karlových Varů). Sjezd německé strany lidově. Z Vídně, 9. září. Německá strana lidová konala dnes v Linci sjezd, ke kterému se dostavilo asi 25 poslanců. Byl zahájen dlouhou řečí dra. Löckera, který zabýval se zvláště taktikou poslane českých, čině při tom prudké nájezdy proti dru, Körbrovi, jemuž vytýkal slabost naproti Čechům. Pravil: Obstrukce česká zbraňuje všemu pokroku. Kde přestane obstrukce, tam jedná se o hospodářské po- žadavky království českého. Zvláštností její jest, že jeví se býti zjevnou při nejmenší příležitosti, tak že krajní tento prostředek parlamentní v Rakousku stal se úplně ne- nebezpečným a bezpodstatným (7). Česká obstrukce podobá se divochovi, kterému dána byla puška a který, protože to bouchá, neustále střílí na všechno, až vyčerpá patrony.
Müller Schäffler May Fleischner Löcker Körbr Čecho Bělák Teplice Karlová Vary Vídeň Linec Rakousko
22 article
Boj musí býti veden německými poslanci opatrně z té příčiny, jelikož čeští krajní ob- strukcionisté co chvíli jsou ochotni přesko- čiti do protivného tábora a státi se stranou vládní, splní-li se některé jejich postuláty na škodu Němců. Chování vlady, která patrně řídí se určitým příkazem, jest přímo chabé a žalostné. Čechové ohlásili vládě nejkraj- nější boj, přes to však béře se na ně vše- možný zřetel. Ministerský předseda ustavičně vyjednává s Čechy, telegrafuje, řekl bych dotěravě, k českým slavnostem, jako na př. nedávno k české slavnosti ve Volyni. Dr Körber neustále prohlašuje svou blahovůli k Čechům, jednání jeho jest proto nemužné a k ráznému rozhodnutí neschopné. Nestaráme se o to, jak dopadne krise v Uhrách, avšak musíme míti pozor na důsledky, pokud jde o poměry Rakouska, protože mame pevné přesvědčení, že má býti nastoupena zase cesta koncessí pro slovanské národy. To by vedlo ke krajnímu odporu Němců, tako- vému, že by také režim vlády dle § 14. stal se nemožným.
Němec Čecho Körber Čechy Volyň Uhry Rakousko
23 article
Sjezd po návrhu řečníkově přijal re- soluci proti ponechání vojínu přes třetí rok ve službě a protes proti svévolnému výkladu známé klausule Chiarovy. K návrhu poslance Kindermanna přijaty byly resoluce, ve kterých německ strana lidová v zemích alpských prohlašuje že neochvějně trvá na německém sou ručenství a že utlačovaným Němcům ve smíšených okresích a zemích stále stati bude po boku. V resoluci druhé protestuje se proti jednostranným národním koncesím na pro- spěch Slovanů a na škodu Němců. Dr. Derschatta vykládal, jak Němci míní klausuli Chiaria a dodal, že Němei povolili rozvržený kontingent jen z té př- činy, poněvadž, kdyby tak nebyli udělali, byly by se našly už k tomu jiné prostředky a to na základě národních koncessí na škodu Němců. Nesmí býti provozována poli- tika národních ústupků, zejmena při rakousko uherském vyrovnání, neboť taková politika byla by potírána Němci krajními prostředky. protože Němci nemají, co by ještě mohl dati.
Chiarův Kindermann Němec doktor Derschatt Chiario Němei Slovan
24 article
Rakouský vyslanec v Londýně. w. Z Londýna, 9. září. »Pall Mal Gazette« oznamuje, že nástupcem zesnulého hr. Deyma stane se nynější správce ra- kouského vyslanectví v Londýně hr. Albert Mensdorf. Spiknutí proti spiknutí. č. Z Hělehradu, 9. září. »Národn Liste byl dnes zabaven. Je to prvn konfiskace po nastolení krále Petra. Dle doslechu bylo včera zatčeno ještě ně- kolik důstojníků, mezi nimi také bý- valý pobočník krále Alexandra, podplukovník Velkovič, bratr bývalého ministra financí ša. Z Bělehradu, 9. září. Sděluje se, že nišskou afférou důstojnickou kompromi- továni jsou četní vyšší důstojníci Spiknutí rozvětveno po celé ar- mádě a jsou prý do něho zapleteni bývaly ministr vojenství generál Atanackovič, bývalý divisní velitel Jankovič a plu- kovník Ljšanica. Zatčeno bylo již ně- kolik set (?) důstojníků. Auditor major Šuč, který řídí vyšetřování, povolán byl do Běle- hradu, aby podal o něm zprávy. Ujišťuje se. že důstojnická afféra učinila na krále tal
Deym Mensdorf Petro Alexandr Velkovič Atanackovič Jankovič Ljšanica Šuč Londýn Bělehrad Bělahrad Mala Gazette
25 article
trapný dojem, že se chce poděkovati a zi opět v ústraní. Stíhání sociálně-demokratického tisku v Německu. n. Z Berlína, 9. září. Dle » Vor- wärtsu« prohlásila radní komora ve svém nálezu o propuštění red. Leida z vazby, že konfiskovaná zpráva o císařském ostrově nebyla takové povahy, by se jí mohla odů- vodniti urážka panovníkova. Zcizil německé granáty. d. Ze Štrasburku, 9. září. Poddů- stojník, zatčený v Arsu pro podezření, že prodal Francii dva granáty, za- městnán byl v posledních 2 měsících na dole »Korunního prince« a přišel tam ze špandavské zbrojírny. Za zmíněné granáty dostal prý 4000 franků. Konžská otázka. Z Brusselu, 9. září. Konžská vláda z obavy, že by mohly nastati zápletky a že by Anglie činila neoprávněné požadavky, zbrojí na dolním Kongu i v Bahr el Ghazalu a sesi- luje hlídky v Nilském údolí, kam zaslala 20 italských děl a objednala další u Kruppa. V Seraingu u Cockerillu zřizují se věžovitá opevnění. Telegramy korresp. kanceláře Z Vídně, 9. září. (C. B.) Ministr hr. Goluchowski vrátil se včera večer z Pešti. Císař přibyl z Pešti do Vídně zvlášt- ním dvorním vlakem v 8.30 hod. Římský »Messagiero« oznamuje, že záhy bude poslán do Vidně sborový velitel podě- kovati rakouskému císaři jmenem italského krále za vyslání vojenské misse do Trevisa
Leid Bahr Krupp Cockerill Goluchowský Římský Messagiero Německo Berlín Štrasburk Francie Brusel Anglie nilský údolí Seraing Vídeň Pešť Treviso
26 article
Ze Srbska. Z Bělehradu, 8. září. (C.-B) Král zařadil dnes ráno ve vojenském táboř u Bandice prince-následníka jako pěšáka do armády. Slavnosti té súčastnila, se celá královská rodina, členové vlády a všichni důstojníci bělehradské posádky. Ministr vojenství podal následníkovi, jenž dostavil se v prostém vo- jenském šatě, ručnici a v proslovu připomněl mu, že jednoho dne stane se vrchním ná- čelníkem vojska, v jehož duchu a přednostech bude přiště vychováván. Prine děkoval vo- jensky. Potom byla defilirka vojska, jíž súčastnil se také následník, jsa aklamován vojskema obecenstvem tak jako král. O 10. hod. byly v katedrále slavné bohoslužby. Město jest ozdobeno prapory. Srážka křesťanů s mohamedány. Z Cařihradu, 8. září. (C.-B.) Srážku mezi křesťany a mohamedány v Bejrutu 4. t. m. Porta líčí takto: Několik osob, jichž totožnost nemohla být dosud zjištěna, na- padlo 4 mohamedány jdoucí čtvrtí Masra beze vší prý příčiny. Nastala pranice. Vojsko zakročilo a učinilo jí přítrž. Z vojáků byl jeden zabit a tři raněni, z obyvatelů jeden zabit a jeden raněn. Anglický konsul sám prý uznal, že příčinu k pranici zavdali kře- sťané. Porta zašle také svým vyslancům v cizině okružník v tomto smyslu. Z Washingtonu, 8. září. (C. B) Admirál Cotton oznámil, že krvavá srážka mezi mohamedány a křesťany v Bejrutu byla způsobena jejich nepřátelstvím a neschop- ností tureckých úřadů zabrániti zločinům.
Port Cotton Srbsko Bělehrad Cařihrad Bejrút Washington
27 article
Cotton dokládá, že turecké úřady podporo- valy jej při jeho pátrání a slíbily poslati ještě oddělení vojska o 1000 m. do Bejrutu. Z Cařihradu, 8. září. (C.-B) Včerejš zpráva Porty o bejrutských událostech, jez zakládá se na guvernérově raportu, odporuje zprávám konsulů. V jejich nejnovějších zprávách praví se, že vraždění křesťanů v různých částech města trvá dál. Panuje veliké z děšeňí, obchod a doprava jsou přerušeny. Mohamedání prchají na Libanon. Ve schůzi členů konsulského sboru bylo usneseno navrhnouti prostřednictvím vysla- nectev, aby guverner Rašid bej byl od- volán a jeho nástupcem stal se damašský guverner Nazim paša. Shromáždění usneslo se také, požádati amerického admirála, aby po případě chránil cizí osady. Admirál dal k disposici 500 m., již mají vystoupiti na pevninu. Dle jedné zprávy již vystoupili na pevninu. Americké vojenské lodi jsou připraveny k akci. Jiné vo- jenské lodi se očekávají. Z Kahýry, 9. září. (Havas.) Jsou zde rozšířeny znepokojivé pověsti o poměrech v Syru. Beduini, příchoz z arišské pouště, oznamují, že Druzo v chápají se zbraně. Jsou obavy z řež na Libanonu.
Cotton paša Havas Bejrút Cařihrad Libanon Kahýr
28 article
Papež Plus X Z Říma, 9. září. (C. B.) Papež zaslal kardinálům Vanutellovi, Rampollovi, Serra- tovi a Vivesovi y Tuto list, jímž potvrzuje je za členy, nebožtíkem Lvem XIII. dosazené komise, jež má ustanoviti, s jakou okázalostí se má oslavíti 50leté jubileum dogmatu neposkvrněném početí. S tímto listem uve- řejňuje papež Piüs X. modlitbu k sv. Panně, jíž nabývají ti, kdož se ji modlí, 300denních odpustků. Francouzské manévry. Z Orange, 9. září. (C.-B) O snídani na poctu cizích důstojníků general Metzinger pronesl připitek, v němž dovozoval, že francouzská armáda je vždy šťastna, hostíe kamarády cizích vojsk. Třeba konflikty způ- sobily někdy obapolně odcizení, však city vzájemné úcty obnovují se, jak konflikty po- minuly. Dánský generál Axendrays, jako nejstarší z hostí, děkoval za laskavé přijet a připil na zdar francouzské armády- Osobní z Anglie. Z Londýna, 9. září. (C.B.) Dosavadní viscount Cranborne (nyní markýz Salis- bury) vzdává se státního podtajemnictví v zahraničném úřadě, protože již nepatří do dolní sněmovny. Všecky okolnosti nasvědčují, že jeho nástupcem stane se eari Percy, nynější státní podtajemník v indickém úřadě.
Papež Vanutell Rampoll Serra Lev svatý . panna Metzinger Axendrays Salis Percy Řím Orange Anglie Londýn dolní sněmovna