ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 46537430-717c-11dc-85bd-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 48, person 69, work 1, org 6
1 masthead
Ročník XXXXIII
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 10. září 1903.
Praha
3 masthead
Číslo 247.
4 article
Na ranní a odpel. listy předy lácí set v Praze v adminislr p1 sa měsl S K — na čtvrt leta . . . . s dvojí donšško sa nř nt leta . . . . 7 K 50 ve šlislkách 2 K S0 ss něike . . Poštou: a něsíe kei ns čtvrt lela . . . . s dvojí zásilkou a nřaj vrt ta : . : 11 k doh
Praha
5 title
Dnešní číslo pro Prahu je o 10 stranác .
Praha
6 article Dr. Körber jakožto apoštol míru
Dr. Körber jakožto apoštol míru Ve Vídni právě zasedá »mezinárodní kon ference míru«; jest to volné sdružení členů různých zákonodárných sborů evropských a ame riekých států, jež vytklo si šlechetný a solv kdy plně dosažitelný úkol, podporovati zachování míru smírným řešením sporných otázek mezi různými státy a obmeziti takto děsné účinky krvavých, vražedných válek. »Mezinárodní jed- nota pro mezinárodní smírčí soudy«, jak zní vlastní její název, vznikla před patnácti lély v Paříži na podnět zástůpců Francie, Anglie Spojených států sevoro-ameriekých, a konsln dosud deset konferencí, letošní vídeňská jest jedenáctá. Základem její snah jest utvořiti mezi- národní rozhodčí soud, jenž by byl uznáván všemi státy; porady odbývala dosud v Londýně. v Římě, Bernu, Haagu, Brusselu, Pešti, Chri- stianii a v Paříži. Cilům svým razí jednota dráhu mravním vlivem svých usnesení na evropské parlamenty a vlády. Myšlenka podobná známa jest u nás Čechů již z doby slavného panování krále Jiřího z Poděbrad, a množství válek, jež se opětují až na naše dny, jest přesvědčivým důkazem, že poslání přátel míru jest právě tak nalehavé jako ve výsledcích svých neúspěšné. Proto nelze však zoufati nad posláním tímto. formy mezinárodních styků přece jen nabývají stále ušlechtilejšího rázu, zájmů všem národům a státům společných přibývá každou novou kul- turní vymožeností a jsou to hlavně vše proni kající zájmy hospodářské, jež více a více spojují veškero lidstvo v pochopení potřeb míru, jehož ohrožení a otřesení pociťují všickni, ježto ná- sledky válek všickni v různé míře bývají po- stíženi.
doktor Körber Cila Čecho Jiří Vídeň Paříž Francie Anglie spojený stát Londýn Řím Bern Haag Brusel Pešť Chri Poděbrady
7 article
Známou konferencí haagskou, vyšlou na podnět caře Mikuláše II., učiněn nový vážný krok k zachování míru usnešením, aby do všech úmluv, mezi jednotlivými státy učiněných, pojaío bylo uslanovení, že se podrobují ve vzniklýel sporech stálému rozhodčímu soudu v Haagu. Skutečně také za posledních let ve smlouvách mezi různými státy sjednaných, obsažen bývá tento dodatek, čímž v nejednom případě se předejde krvavým zápletkám. Jest přirozeno, že konference mezinárodn jednoty míru nabyly svými ušlechtilými snaham dobrého zvuku a není tudíž divu, že státníei a ministři toho kterého národa, v jehož středu konference zasedá, rádi přítomnosti svou sklá- dají hold apoštolům míru, aby byli připočtěn do jejich řad; mimo to konají tím jaksi úko domácího pána vůči hostem, kteří doma svým styky a svým vlivem mohou nezřidka prospět jejich záměrům. Také předseda minist erstva dr. Körber řídi se tímto dobrým zvykem, a nejen že se do- stavil do první schůze mezinárodní konference ale použil i této příležitosti, aby před cizinou pokud možno zastřel pravý stav poměrů rakou- ských, a to již méně souhlasí s úkoly a poslá- ním této konference, jež vyhledáváním pravdy a práva ve sporných záležitostech chce budovat základ pro smírné řešení sporů.
Mikuláš II doktor Körber Haag
8 article
Již samo místo, v němž konference zasedá, budova rady říšské, musilo v přítomných cizíeh přátelích myšlenky míru, jichž se sešlo na pě set, vzbuditi otázku, proč jest prázdnou, proč v ní nejsou shromáždění poslanci »královstvía zemí na radě říšské zastoupených«, proč, zkrátka řečeno, jest rada říšská nečinná, proč vládne se pomocí čl. 14. a proč zástupci národů musili ustoupiti vládě zabaleného absolutismu ? Vždyť přitomní cizinci byli a jsou vesměs doma členy parlamentů, a sice členy, kteří vliv parlamentů na řešení mezinárodních sporných otázek chtějí co nejvíce povznésti. Kde jest ale u nás parlament, kde jeho čin- nost, kde vliv a význam jeho? Máme tu sice sedmnáct sněmů, sněmovnu poslanců, sněmovnu panskou a delegace, tedy podle mínění nezasvěcené ciziny obrovský appa- rát representační, parlamentní, ale ani zde, ani v druhé, uherské polovině soustáti není tou dobou nijaké parlamentní vlády.
9 article
Ani dr. Körber ani hr. Khuen-Hederváry v Uhrách nejsou v čele ministerstev parlamentních, oba ob starávají správu říše bez parlamentních většin ba dr. Körber jakožto zajatec německé obstrukee docela i proti parlamentní většině. Nuže, jak pomohl si tu dr. Körber před členy parlamentů cizích, na konferenci hojně zastoupe ných? Promluvil opět jednu ze svých řečí, podob nou oněm, s nimiž chodí do ústředí průmyslníků a pod., aby zakryl svou malomoc ve sněmovně samé. Promluvil řeč plnou pěkně uhlazených rčení, formálně duchaplnou, ale obsahově ne pravdivou. Dr. Körber, jenž překáží pomocí Němeů uskutečnění práv jazykových a národníc!a vhání takto odstrčené národy do nekonečných zápasů a sporů, a ježto i dle jeho řeči „touha zachrániti se, jest u národů stejně nutkavá jak v oboru duchovním tak hospodářském a za tímto tají se dvě hybné síly velice důležité: čest potřeba“ — představil se konferenci mezi národní jako stoupenec těchto zájmů národ ních. Ba on pokládá sílu cti za významnější než nouzi a potřebu. A kde a kdy v celé periodě svého ministro- vání šetřil dr. Körber těchto dvou hybných sil pokud jde o neněmecké národy?
Körber Khuen Hedervára doktor Uhry
10 article
Avšak jako obratný řečník použil okamžiku a stupňoval svou nepravdu až na prohlášení, že „česťnárodní jest ona stru na, j íž se nesmí nikdo dotknouti, aniž by vy- loudil z ní poplašný zvuk a rozpou- tal všecky vášně; neboť česť národa, tot neuhasitelný žár vnitra země. „Pravím-li to jakožto řídící politik mnohonárodního státu,“ pokračoval dr Körber, „nejenom to připouštím, ale chci spolu říci, jak jest velikou úlohou držitelů moci, aby bděli nejen nade ctí svého kmene, ale aby se měli na pozoru, by se nedotkli cti jiné- ho národa. Tenť jest nejmírumilovnější stát- ník, kdo měří čest cizích národů pocitem, ja- kýmž jest naplněn pro svůj vlastní národ.“ Nuže, národe český a vy ostatní národové neněmečti, zde vám pověděl dr. Körber, jakým státníkem má býti předseda ministerský v Rakou sku a jak si máte vésti vůči státníku, který takovýmnení! Výborně postřehl tuto nepravdu řeči dra Körbra dr. Herold, vylíčil konferenci ony míru milovné prostředky, jichž se užilo proti králov ství českému, jež krvavé války zbavíly neodvis losti, přerušily klidný vývoj jeho civilisace a vy slovil pevné přesvědčení, že náš národ prostřed ky míru zaujme opět své místo mezi národy evropskými. Neméně nápadně se odráží od událostí n Balkáně a činnosti diplomacie rakousko-uher- ské, počínaje od povstání podníceného v Herce- govině a Bosně r. 1874, zabrání zemí těch, a po plány na postup k Soluni — prohlášení dra.
Körber doktor Herold Balkán Soluň
11 article
Körbra: „My máme zapotřebí míru v zájmu kultury lidstva, letmo v před se ženoucí!“ Pravý přemet řečnický bylo však vyzván dra. Körbra, aby členové konference „neposuzo vali rakouskou říši podle domácích jej sporů, kteréž plynou z její vnitřn struktury. Jaké jest to probůh umění státnické, jež v slabé chvilce řečnického vzletu bezděčně dozná vá, že spory zdejší vznikají z vnitřního, ústroj říše?! Nemusí-liž si každý cizí člen konference z tohoto výroku učiniti závěr: tato vnitřní struk- tura, plodicí domácí spory, jest velikou chybou. jest na překážku mírného soužití rakouskýeh národů, jest na překážku kultury, letmo v před se ženoucí a jest — což pro řidícího státníka ra kouského nejdůležitější — nebezpečnou choro bou, při níž bere za své velmocenské postaven soustátí. Jakožto apoštol míru dr. Körber neobstoji tedy ani doma ani před cizinou, a pro tuto přece především proslovil svou řeč. Politické zprávy domácí. V Praze, 9. září. (Uherská krise. Císař odjel dnes z Pešti do Vídně, čímž zakon- čena druhá perioda bezůspěšného jednání o roz- řešení uherské krise. Situace v Uhrách jest dnes nejasnější a neurčitější, než byla za demisse ka- binetu Khuenova. Opposice stojí na svých poža- davcích, liherální strana pozbyla své jednolitost a stala se tím málo spolehlivou oporou přišti vlá dy, následkem čehož nikdo z vynikajících stát níků, k nimž koruna chová důvěru, netroufá s uvázati se v nevděčný úkol, postaviti se v čelo vlády a pokusiti se o rozřešení krise.
doktor Körber Praha Pešť Vídeň Uhry
12 article
Některé ze včerejších peštských listů prone- sly domněnku, že se panovník hned po vídeň- ských smutečných slavnostech za císařovnu Alžbětu vráti zas do Pešti, aby pokračoval v „ře- šení krise“, „Bud. Tagbl.“ sděluje naproti tomu s určitostí, že panovník se v nejbližších dnech do Pešti nevrátí. Poněvadž se ukázalo marným. rozřešiti krisi osobním zakročením panovníko- vým, potrvá tato dále. Stanovisko koruny jest dle „Bud. Tagbl.“ ustáleno: Vojenské reformy. o nichž byla řeč, budou provedeny, v otázce ja- zykové nelze se však naditi ústupků za žádných okolností, poněvadž si koruna neda zužovati svá práva. Taková jest situace při odjezdu panovníkově. O zřízení nového kabi- netu s nikým nebylo v posledních dnech vyjedná- váno a také není nikdo vyhlédnut, komu by se svěřilo poslání, sestaviti nový kabine. Se tím souhlasí též zpráva „Pol. Corr.“, kte- rá píše: „Politická situace jest nyní, když padla kandidatura Lukaesova a slyšení Szellovo zd- stalo bezvýsledným, neutěšena na celé čáře, jak ve straně liberální tak na straně opposiční. Hlu- boká tíseň zachvátila všechny vážné politické kruhy v zemi, každý pohlíží starostlivě do bu- doucnosti a depresse jest tím větší, že návratu panovníkova následkem haličských manévrů návštěv císařů Viléma a Mikuláše ve Vídni ne- lze se nadíti dříve, než asi za tři neděle. Tento tísnivý, nanejvýš kritický sta potrvá tedy beze změny nejméně do konce září. Dle zprávy „Fremdenbl.“ může se všal státi, že panovník za příčinou řešení uherské krise do Pešti ani nepojede, nýbrž že další jed- nání v té věci povede se ve Vídni. Kabinetu Khuen-Hedervárovu uloženo, aby správu země vedl provisorně dále, poněvadž není naděje, že by mohl býti v nejbližších dnech vystřídán ka- binetem novým.
Alžběta Pol Corr Hla Vilém Mikuláš Fremdenbl Pešť Buda Vídeň KhuenHedervárův
13 article
V Praze, 9. září. (Nemaďarské ná- rodnosti protimaďarskému velení. Měli jsme před týdnem zprávu, že uherští Ru- muni chystají obšírnou akci proti požadavku ma- darského velení. Dnes se sděluje z Pešti, že vůd cové uherských Rumunů rozeslali vůdeům Sa síků, Srbů, Chorvatů a Slováků pozvání, aby se zúčastnili společné konference, v níž se má stát usnesení o solidárním vystoupení proti požadav- ku maďarského velení u všech uherských pluků Rumuni mají v úmyslu podati eísaři adresu de- putací, v níž by byly zastoupeny všechny nema darské národnosti svými předáky. Toto pozván bylo prý přijato u všech národnosti velmi sym paticky V Praze, 9. září. (Akce hr. Wodzick ho pro jednotu armádní.) V kruzích pol- ské šlechty konají se prý porady, jichž účelem jest korporativný projev proti pomaďarštění jed- né části rakouské armády. Podnět k této akc zavdal hr. Wodzieki, který vystoupil nedávn v krakovském „Czase“ velmi ostře proti poža- davku uherské opposice. Projev má se prý stl při nejbližší panovníkově návštěvě ve Lvově sice má jej učiniti mluvčí šlechty, jenž má pro- nésti rozhodný protest proti jakémukoli trhán armády, jímž by mohlo utrpěti újmy velmocen- ské postavení říše a její obranná schopnost. Mínění hr. Wodzického a „Czasu“ nesdíli ovšem veškero veřejné minění polské. Citovali jsme tylo dni hlas „Glosu Narodu“; dnes mů- žeme ze lvovského „Dzien. Polského“ uvésti latc slova: „Bylo by možno, aby se našla polská re- presentace, jež by se připojila k tomuto sboru (rakouských Němců, útočicích na požadavky uherské opposice)? Když ne rozum, tedy aspoř sám politický pud jako důsledek stoletých zápast nám káže, že v otázkách národních to, čehosi přejí Němci, musíme a priori pokládati za ško- dlivé pro násl“
Rumun Srba Chorvat Slovák jítputace Wodzieki Němec Praha Pešť Lvov
14 article
V Praze, 9. záři. (Za chorvatské ve lení v námořnictvu.) „Obzor“ přináší stať dra. Š. Mazzury, zabývající se otázkou vo jenského velení. Dr. Mazzura pokládé za samo zřejmé, že, kdyby se odstranilo jednolné velen německé, musila by se u pluků chorvatskýck státi jazykem velení chorvatština, poněvadž t přímo vyplývá z uher.-chorvatského vyrovnání On však jde ještě dále a žádá pro ten případ aby se chorvatština stala také jazykem velení př álečném námořnictvu, poněvadž téměř ve škero mužstvo na vojenských lodech je chor vatské.
Š Mazzura doktor Mazzura Praha
15 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. Otázka rakouského vyslanectví v Londýně, zaměstnávající tisk náš i vídeňský, úmrtím do savadního vyslance hr. Františka Deyma, nabyla ještě akulnějšího významu. Jistý vídeňský žurná shledává v ní neobyčejnou politickou pikantnost Jde o prudký, mimo dosah širší veřejnosti ve dený boj soupeřů osobních i politických, o boj jenž je pokračováním sensačních událostí lon dýnského high lifu před 12 lety, jichž vzrušují cím vyvreholením bylo utkání zesnulého vele vyslance hr. Františka Deyma v souboji s pro slulým spisovatelem a bývalým diplomatem drem Františkem hr. Lützowem. Ale výstřely z bámbitek, vyměněné mez oběma aristokraty českými ve vídeňské jízdecké škole u kasáren josefovských, u přítomnosi svědků. Deymových hrab. Wilezka a hr. Karla Kinského a Lützowových: admirála hr. Cassi nia a generála bar. Kodoliče, vojenských plno mocníků při rakouském vyslanectví v Londýně neskončily afféry, rozrušivší nesvárem bratří Lu- tzowů společnost londýnskou. Po letech nyní lze očekávati nový výbuch zlých nepřátelství osobně i národně proti sobě slojících bratrů: českéh vlastence dra. Frant. hr. Lützowa a německého stranníka hrab. Jindřicha Lülzowa. Vzhledem k těmto okolnostem nevěři se v možnost vyslání hrab. Jindřicha Lützowa do Londýna, odkud musii před 11 lety odejíti nedobrovolně, jsa od- volán a přesazen na žádost svého staršího bratra. který, jak známo, přebývá stále v Londýně zaujímá v tamější společnosti jedno z nejpřed- nějších míst.
Deym František Lützow Deymův Wilezek Kinský Lützowův Lu Lülzowa Londýn
16 article
Je podivné, proč se chce hrabě Jindřieh Lülzow vrátit na horkou půdu londýnskou, když se mu jinde otevírají cesty k diplomatické společenské kariéře neměně skvělé a zajist mnohem klidnější. Všechny důvody taktu a opa- trnosti mluví proti hraběti Jindrichů Lüllzowovi Pro něj však jen vůle a protekce hraběte Ge luchowského a touha oslabiti, snad i odstranit vliv českého vlastence dra. Frant. hr. Lützow v Londýně. Energický a pracovitý tento propa galor české otázky v Anglii je krajním odpůr cem politiky hraběte Goluchowského, který chee svému nenáviděnému kritikovi z »Nineteenth Century« se odplatiti jmenováním jeho mladšího německého bratra velevyslancem v Londýně. Hrot této iníriky může se obrátiti jen prot hraběti Goluchowskému a jeho věrnému prvnímu sekčnímu chefovi hraběti Jindřichu Lützowovi. Jsme aspoň ze spolehlivé strany zpraveni,že dr. František hrabě Lützow, duchaplný učený autor znamenitých děl: »Bohemia«, » Bo hemian Literature«, »Story of Prague«, překla datel Komenského »Labyrintu svěla«, jenž nyní jak oznamuje »Lumír«, zabývá se spisovánín velkého spisu o Janu Husovi, nehodlá za žád ných okolností opustiti Londýn a omeziti s jakýmkoliv způsobem ve své literární a politické činnosti pro český národ tak důležité. Hrabě Jindřich Lützow, i kdyby byl diplo matem nejskvělejších vlastností, u něhož jes oprávněna ctižádost zastupovati říši na míste lak imponujícím a významném, jako je Londýn. bude všude mnohem vhodněji umístěn, nežl právě v hlavním městě Anglie, kde odehrály se jisté bouřlivé scény bratrského sporu, jichž ob novení by se měl střežiti. O nástupce hraběte Deyma nemá ministi zahraničných záležitostí hr. Goluchowski nijaké nouze. Z kandidátů, jež jsme jmenovali již dne
Jindřieh Lülzow Jindrich Lüllzow František Lützow Goluchowský doktor Komenský Hus Deym Londýn Anglie Nineteenth Century Bohemia Bo hemian Literature story of Prague
18 article
6. srpna (hr. Mensdorf, hr. Frant. Thun, hrabě Welsersheím, hr. Clary a baron Hengelmüller), udržuje se na povrchu jméno prvého, hraběte Mensdorfa. Diplomat tento, jenž zaujímá u rakouského vyslanectví v Londýně hodnost splnomocněného ministra, jest velmi oblíbe u dvora anglického. Král Eduard, jejž navštívi hrabě Mensdorf též v Marianských Lázních, vy- znamenává jej srdečným přátelstvím a zve jej velmi často k sobě. Dělnické nepokoje v Anglii. V průmyslových místech Walesu udály se, jak jsme se již zmínili, prudké srážky mezi děl- nictvem, jež měly ráz antisemitský. Dělníci, zvláště iršti, přepadli dělníky židovské, přistěho- valé ze zemí polských a pronáslodovali je, pro- tože přebírali domácímu dělnictvu práci. Také v sobotu večer byly obavy, že se antisemitské bouře opakovati budou v Dowlaisu; policie v něm byla proto značně sesílena a její hlídky prochá- zely neustále ulicemi. Židovští dělníci z obavy před násilím Irčanů neodvážili se však opusti svých bytů a nikde se neukázali. Aby se další srážky zamezily, rozhodnuto, že židovští dělníci, v počtu asi 60 osob, převe- zeni budou z Anglie do Kanady a sice někteří do Nového Skotska, ostatní do Woodstock nebo Montrealu. Všichni vyplují příští úterý z Liverpoolu.
Mensdorf František Thun Welsersheí Claro Hengelmüller Eduard Walesa Irčan Londýn Anglie Kanada Nový Skotsko Woodstock Montreal Liverpool
19 article
V Praze, 9. září.
Praha
20 article
Volby do pruského sněmu Pruský ministr vnitra vyzval dle »Kreuz- zeitg.« landraty a vrchní purkmistry, by pokud možno nejrychleji provedli přípravy k volbám do pruského sněmu a se postarali, by stanovení okresů pro hlavní volby a vyložení voličských seznamů stalo se tak včasně, by volby volitel mohly se provésti ve druhém listopadovém týdnu. Den volby poslanců určí se později. Boje na alžírských hranicích. O výpadu domorodců na francouzský oddíi vojska u El Mungaru na marocko alžírské hranici došly další podrobnosti, které sdělují, že boj dne 2. září byl velmi prudký a trval od půl 9. hodiny dopolední do 4. hodiny odpoledne. Francouzskou vojenskou zásobní výpravu provázela vojenská stráž, sestávající z oddělení cizinecké legie a malého oddilu spahiů, jemuž velel setník Vauchez a poručíci Danojs a Selchhausen. U El Mungaru vrhl se na tuto výpravu velký počet domorodců, který nej- prve učinil francouzské důstojníky a poddůstojníky k boji neschopnými. Francouzské vojsko však přes to setrvalo v zoufalém boji tak dlouho, až ho došly odpoledne posily. Ztráty jeho byly ovšem velké, neboť ze 120 jeho vojínů zabito bylo 37 a 47 zraněno. Zabití vojíni pohřben na bojišti, kdežto zranění, mezi nimi i těžce zra- něný setník Vauchez, poručík Selch h au- sen a jezdecký poddůstojník dopravení byli dl francouzského tábora. Setník Vauche z zemřei druhého dne.
Vauchez Danojs Selchhausen Vauch El Mungar Sel h
21 article
Tato srážka francouzského vojska s domo- rodci na hranicích Alžírska není však v posled ních dnech ojedinělou. Pařížský »Journal« sdě luje ze Sidi bel Abbesu, že jsou tam velké obavy o osud jízdní setniny 1. pluku cizinecké legie, která byla vyslána pronásledovati domorod lupiče, ale již po několik dní neví se o ní ni- čeho. Proslýchá se jen, že utkala se s lupiči v boji a že obě strany utrpěly velké ztráty. Další řádění lupičů oznamuje se také osady Ifinify, jižně od Oranu, kterou dne 6. září přepadli příslušníci kmene Benigiků a z- jali a odvedli z ní muže, ženy i děti, uloupivše zároveň několik tisíe ovci. Ke stíhání lupičů vysláno vojsko. Zdá se ostatně, že Francie chystá se na jihu Alžírska zakročiti velice energicky, by tyto loupežné vpády domorodců rázem překazila k dalším odňala jim odvahu. Z Oranu odjel aspoň generál O' Conno r neprodleně po srážce u El Mungeru, na jižní hranici, jak soudí se, za tím účelem, aby rídil výpravu, jež lupiče
Benigiků Alžírsko Ifinifa Oran El Munger
22 title
FEUILLETON.
23 article
—a. V Praze, 9. září.
Praha
24 article
Krásný podzimní den. Ba ne podzimní neboť dosud žijeme v plném lété, jež trváu nás officiálně od 21. června až do 21. září Však tací již jsme. Nemůžeme se nikdy dočkao toho, co se dostaviti má, ba dovolil bychs tvrditi, toho, co s neúprosnou jistotou dostaviti se musí, leda že by ve vesmíru udála se revo luce, jež by dosavadní kalendářní pořádek vy- hodila z kolejí a na jeho místo vsunula jiný. který by ovšem musil býti od pánů astronomů dříve přepočitán a se všemi svými podrobnostmí na bezpečný základ položen. Vpravme se do takové situace a uvažujme co by asi lidstvo tomu říkalo, kdyby jednoho krásného dne nenastala žádná noe. Řekněte, to že je nesmysl. Takové věci v přírodě že se nedějí, díti nemohou. Zeptejle se Flammariona, mnoho-li krouží v nekonečném prostoru ztracených světů. Roz- hlédněte se vůkol za letní noci po nebi, co tam takových drobečků, jako je naše země a osmě- líte se tvrditi, že by se všechno sřítilo v pro- past, kdyby jeden z nich zlosti puk', nebo v neodolatelné touze po dobrodružstvech vybočil ze dráhy mu určené, po níž krouží od pravěků jako vůl při žentouvu mláticího stroje? Nedejte se vysmáti. V té tak zvaně »mléčné dráze«, jež samými ztroskotanými světy prý je vydláždéna, avízne několik kamínků více a to bude všechno. Ale my, ubozí tvorové.
Flammarion
25 article
Považte si tu radost na jedné a ten vztek na druhé straně, kdyby, jak jsem se již zmínil, jednoho dne nemělo se slunce k západu. Co by tomu řekli vinohradští zedníci, kteř nepracují teď déle, než do okamžiku, jak slunce objeví se v téže výši, jako lev svatovítské věže. kdyby slunce si usmyslilo a tak hluboko se nepo- nížilo a zůstalo tam, kde vznáší se z pravidl ve čiyři odpoledne? Co by tomu říkali, kdyby jim polír s příslušným ohledem na důležite nebeské těleso, jemuž máme co děkovati světlo a teplo, dokazoval, že ještě nepadla a že tedy každý z nich ještě několikrát může si nacpa a zapálic? A jak naproti tomu šťastni by byli oni nej- podšitější pijáci, kteří zvyklí jsou o půl noe objednat si aspoň ještě tři a sice toho »posled- ního«, kdyby vůbec žádné noci ani nebylo ? Jak mrzutě bychom se tvářili my, odkázaní na služné kdyby kasíři nám posledního dokázali, žes mýlíme, že ještě několikrát slunce musí zapad- nouti, než nadejde spasný den, který netušeným převratem v universu z kalendáře se vytratil. A jak šťastní by byli zase ti, kteří by se potom soudním sluhům, exekutorům ba i c. k. kan- celistům a c. k. notářům vysmáli, až by se do- stavili se směnečnými protesty, žalobami, exeku- cemi, licitacemi a podobnou nepěknou havětí Ať si potom diktují: »Ukládá se vám, abyst nejdéle do čtrnácti dnů po obdržení tohoto roz- kazu zaplatil . ..« atd. Nesmysl! Nemáme-l žádné noci, nemůžeme míti také žádného dne. Den vůbec přestal a s ním zmizelo i datum. Taková je logika události a proto se platit vůbe nebude. Bastal
26 article
Kdybychom ale vyhodili den z kalkulace musil by se za ním nezbytně poroučeti též týden, měsíc i rok. Co by za to daly panny od 30 nahoru kdyby nebylo té mrzuté instituce. Jak nervosn je nyní každá, když po 24. hodinách ráno vstane a nucena je vzdychnouti si: zase minu den a zase nic! Jak docela jinak by se jí to vstávalo potom. Jak šťastní byli by ti, na něž nic tak hrozně nepůsobí jako vzpomínka na pensi a kteří ze služby za aktivitní přídavek nejdou dříve, dokud je z ni koštětem nevymlátí Jak by si libovali, kdyby nedala se zjistit člyři eítka a oni mohli sloužit — věčně, věčně .. A jak bychom potom žili Kdy bychom snídali, kdy obědvali a ve čeřeli?
27 article
Jak bychom si potom rozdělili čas, abys to nepříčilo organismu našemu, zákonům fysio logie a nečinilo nám to život nesnesitelným Kdy bychom potom pořádali »matiné«, kdy bychom měli »dinery«, »soirée dinatoire«, kdy scházely by se elegantní dámy na sprostý klep, v případě, že by nedalo se zjistiti »five of clok thea« Jak těžké bychom tu nuceni byli řešit problemy společenské, kdyby se země přestala buď otáčet kol své osy aneb kdyby vedle ny- nějšího slunce vyskytlo se nějaké druhé, jež by nám poskytovalo světlo také v noci? Co bychom dělali potom s petrolejem, nač by adaptovala obec své plynárny a co byse stalo se slavnou elektrickou komisí, kdyby nám laciným zdrojem světla i v noci bylo slunce
28 article
Není pochybnosti, že kdybychom měli světla tolik, zapřáhli bychom si je do tramwayových vozů zrovna tak jako dnes elektřinu a že bychom jezdili jako Phoibos na perutích světla. Jak bychom zjistili potom, kdy kdos z nás narodil, kdy má se ženit, kdy poprvé na vlastní vrub smi se vypůjčit peníze, kdy se má stavět na vojnu a kdy má právo odejii domů? Jak rád byl by dnes pan ministr vojenství kdyby nedal se zjistiti čas a on bez odmluvy i přes hloupost pana Chiaria by si mohl te ponechati v aktivitě vojáků co by chtěl. A což kdybychom v tom zmatku, jenžb nedostatkem pravidelného se střídání dne s nocí nastal, zapominali ke všemu ještě také umírati Freiligrath nebyl ovšem vědcem, nýbrž jen německým básníkem a týž pravil, že spánkem učíme se umírat. Kdyby nebylo noci, nespali bychom — tak aspoň soudím — a následek toho byl by, že bychom na konec ani umřít nedovedli. Nastal by to pěkný chaos, až by nás t za řadu let žilo několik generací najednou aaž bychom se jako osmdesátiletí dědci sestoupil ve »stranu mladých« Toť se ví, že by potom v ceně stoupla náramně tma umělá. Jako dnes si kupu- jeme za drahé peníze podívanou na všeliké bá ječně osvětlené fontány a nejvíce nás do divadla lákají výpravné kusy se světelnými effekty potom by nám největšího stupně požítku posky tovala — tma, čím větší a čiřejší, tím lepší Unaveni věčným světlem toužili bychom po tem- ných komůrkách a stavitelé by potom při k
Chiario Freiligrath
29 article
ždém bytě zřídili pořádnou »cameru obskuru«, do níž bychom se přetíženi dojmy světelným na nějakou dobu uchylovali To bylo by doma. Ve veřejnosti jinak by se dělo. Tak jako dnes se zařizují hotely, hostinc a kavárny s nádherným elektrickým osvětlením, potom by nás lákali do hotelův a restaurantů, kde světlo s největší rafflnovaností temperováno, a kde možno stráviti při výborném plzeňském hodinu či dvě v tichém dumání Jezditi půl hodiny černým tunelem, bude nejpříjemnější zábavou pro děťi a ve vyso- kých kruzích nejoblibenější a nejrozšířenější bude hra »na slepou bábu«. Nadbytek světla bude ovšem provázen úka- zem ne valně potěšitelným a sice obecnou touhou po tmě. Bude se prostě opakovat, co v životě všude. V okamžiku, kdy spustí lidstvo vznešenou hymnu na slávu vítězného genia světla, buditi se bude v něm touha stisknout ruku duchu temnoty. Po vzrušení a práci v záři světla — kli a zotavení v tichém temnu. Život je střídání a proto snad dokud člověk bude, bude i noe. Ale také den .. Hezký podzimní, či vlastně letní den. M j bože, kam jsem byl zbloudil! Chtěl jsem popi- sovati partii, kterou jsem podnikl Oustrašickým potokem a zatím toho přede mnou již tolik, ž nucen jsem vlastní théma ponechati si až n týden příst.