Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NARODNÍ LISTY

3

7. září 1903. Císto 247.

4 article

všech oslstních národností, tak je sončssně polilikou opravdu národní, smělující k dobytí úplné rovnopráv- nosti jak pro národ jako celek lak pro každého jed nothivého jeho člena. Nárednostní politika měžťšckých síran diklována jest jejich hospodářskými zájmy. V její podstatě jest že roznřcuje jenom sláte nové nacionální vážně, anii by byla s to je ukojit; je úplně neplodnou v ohledu n rodnostním a překážkou vývoje všeho ostatního ve řejného života. Ji muní prolo sociální demokracie ne jenom odmítati, nýbrž přímo co nejrozhodněji po Ufrati. V Rakousku však proudy měšťáckého naciona lismu jsou znovu a znovu posilovány s hlediska ná- rodnestního krajně nespravedlivou ústavou, jež tolike panující třídy dvou národností, německé a maďarské, plně uspokojuje, kdežto všecky národnosti ostatní Ivoříci v říši velikou většinu obyvatelstva, pollačuje. Česká sociální demokracie ovšem prozaíím reelním způsobem může uplatňovat politický svůj vliv pouze v předlitavské polovici říše, zde jest si však své po viunosti plné vědoma. Prscovat ku podstatné změně dnešní centralistické orgnisace říše, pracoval k její federalisaci v tom smyslu, aby vedle mecné ochrany kterou stát jako celek može a ma poskytovat hospo dážskému a průmyslovému rozvoji národů všech, mei současně v jeho rámci každý jednotlivý národ zaru- čenou pro svůj národnostně kulturní život úplnou samostatnost, sjednocenost zákonodárnou i vládní svrchovanest a aby ustavičné národnestní rezbroje byly ke spokojenostiv párodů všech odstraněnycte považujeme nyní po dobytí všeobecného rovnébo hlasovacího práva do říšské rady za nejhlavnější dějinný úkol, před nějž jest dělnictvo tohoto státu van postaveno.

Rakousko

5 article

Chtějíc provozovat v každém ohledu reelní, všech utopií i všeho spoléhání na dějinné katastrofy prostou nárednostní politiku, česků socrální demokracie olevřeně a beze všech výhrad prohlašuje, že česká otáka jakožto olázka budoucnosti národa, Lkterý mimo hranice fohoto státu nemá příslušníků, k nim by mohl se při mknauti, může býti řešena jedině v rámci Rakouska, po případě, až změnou zahra- ničních poměrů a volebního řádu za Litavou také v Uhrách poměry se změní, Rakousko Uherska. Z těchže důvodů politické reality česká sociální de- mokracie nemůže uznaž cestu atátoprávní politiky za vhodnou a možnou k urovnání národnostních po měrů v Rakousku. Poprvé z toho důvodu ne, že stáfo právní cfl, kdyby byl uskolečněn, znsmená poměry národnostně zrovnatak nespravedlivé, znamena zrovna tak nadvladu majonity nad jinonárodnostní minorilou, jako jsou v Rakousku dnešní poměry proti nímž bojujeme. Za druhé proto, že státoprávní cil, jak výsledky číyřicelileté české měšťácké politiky dokaznjí, není cílem dosažilelným, reslním. Za třetl. i kdyby dosažileloým byl, jak na Uhrách je viděl. dalsko neznsmená uspokojení potřeb převážné většiny národa, ano jeho splnění, které by do krajnosti roz pfírlo nacionální vášně v zemích sudelských a sky- talo záminku výhojnosti Německa, snadno by meblo vyvolat nebezpsčí pangermanismu, nebezpečí přímo pro existenci českého národa.

jítmokracie Rakousko Uhry Rakousko Uhersko Německo

6 article

Česká sociální demokracie nepovažuje kono čně státoprávní program za přogram český, poněvadt opoušti Čechy mimo země sudelské, poněvadž jím zejména zříka sa český národ sám přirozeného ná toku na spojení se dvěma miliony české vělve uher- ských Stovšků, nepovažuje ho za program slo- vanský, poněvadž není ve shodě a souhlasu si po- litikou ostatních Slovanů rakouských, nepovažuje b za program pokrokový, popěvádž z něho čerpl velkou část své síly polská a německo klerkální re akce. Do české politiky přogram státoprávní po čivi desílielí vnáše jen dvojakost, nejasnost, nedůvěru, tím ji jen oslaboval a zněmožňoval jí dobývat posi- tivních výsledků. I kdyby nebylo té okolnosti, že česká sociální demokracie jako strana vyrostlá ze si voucích potřeb a představující živoucí nároky přítom nosti nemůže opřt svou politiku o důvody porhybné historcké povshy, důvody svrchui uvedené samy o sobě staí, aby směle opustila vyšlspané sláto- právní dráhy a vylyčila nové cesty české politice přijala nový plán na přelvoření Rakouska.

Čechy Rakousko

7 article

Oproti státoprávním heslům staví česká seelšlní demekracie za ell národnostní své politiky: 1. Pro vedení úplné národnostni autonomie pro každou z národností v Rakousku na podkladě prineipu personality v ohledu národnostně kuřturním. 2. Provedení demokratisace, autonom- sace a decentralisace stální správy a státních úřadů ve všech ohledech ostatních. Konkretně klade k dosažení tohofo clle následující požadavky a) Při sčítání lidu budiž provedeno u každého příslušníka státu pravdě odpovídající vyšetření na- rodnostní příslužnosti (nikoli obcovací řeči), jež jeal předpokladem úpravy národnoslních práv b) Všichni příslušníri určité národnosti tvoři ústnvně uznsné, veřejnoprávní těleso, jež jest výra zem sjednocenosti národa ve státě a jeho svrcho vanosti ve všech záležitostech národnostně kultur ních. Zákonodárným orgánem takto právně ustave ného národa budiž všeobecným rovným präven blasovacím volený národní parlament s kompetenn pro všechny zálež tosti národně kultorní, jeho orga nem výkonným národní vláda.

Rakousko

8 article

Narodní parlament pro obor své působnosti dispo nujž laké samostatnými finančními prostředky, kter se opatří tím způsobem, če určitě, dostatečné druby daní problásí se za daně na účely národnostně-kul turní a jejich výtěžek rozdělí se a dá národnostním parlamentům k volné disposici die kvot početní slle té které národnosti odpovidajících. K vyřizování ná- rodnoslně kuiturních záležitosti v nižšíchl instanciei buďta podobně utvořeny čistě národnostní (zemská krajská, obecní) zastupitelstva a orgány výkonné, ná- rodnímu parlamentu a národní vládě podřízené

9 article

Vnitřní i vnější řečí u zastupitelstev i úřadů tohote drubu budiž přírozeně jazyk tobo národa, jemuž za stupitelstva ta i organisace náleží. c) Ve všech ostatních oborech správy státn budiž zrušen dualismus mezi úřady samosprávnými a zeměpanskými a všechna právomoc dnešních úřadů zeměpanských bodiž po ústavním. vzoru anglickém přenesena na úřady autonomní. Do všech antonom- ních korporací budiž při tom zavedena všeobecné rovné, nejméně pak ve smíšených obvodech také po- měrné právo hlasovací. Tato druhá soustava lidové autonomie, která na rozdil od aufonomních sboro národnostně kultorní funkce vykonávajících zbuda- vána jest na podkladě teritoriálním, bodiž podle vzoru kantonů švýcarských co možno decentraliso vána. Jednollivé její okrsky buďie, pokud jest tn možno, národnostně jednotné, jenom tam, kde to není možno, smíšené. Zautonomisováním úřadů to- hoto druhu bude uskulečněna zásada, že každá ná- rodnost jest pánem svých úřadů a soudů. S louto zásadon, chránící právo národa jako celku na úřady má v soulad býli uvedeno též právo státních občano jaka jednotlivců dojíti před úřady práva ve své řeči Z toho důvodu žádáme české úřadníky s českou vnitřní úřadní řečí pro české úřady a německé úřad níky s německou vnitřní řečí pro německé úřady.

10 article

Úřady smíšené pžívají ve vnitřní službě všech řeči jejich obvodu. Úřadnická místa při úřadech smíse ných rozdělejí se na příslušníky všec h národností dle jejich počelností. Taž zásada plalí pro obsazo- vání míst u úřadů centrálních, které povinny jsou akta vyřizovati v jazyku podání. Jevír li se to účel ným, mohou být jednollivé úřady, obstarávajíeí zájmy určité zvláštní skupiny příslušníků (bratrské pokladny, ži nostenské soudy a p.) z teritoriální au tonomie vyňaty a zřízena pro ně autonomní organi- sace a ovšem též jazyková praxe samostatná. Při tom celý slát bez ohledu na hranice korun- ních zemí a bez ohledu na měšťácké fráse o držav musí býti považován za celek pokud se týká základ- ních práv občanských, všude musí býli příslušníkůn všech národnosti zaručena plná volnost vykonáván práva shromažďovacího, spolčovacího, koahčního tiskového. d) Vedle provedení rárodnostní nutonomie n personálním základé pro zátežitosti národnostně kui turní a vedle autonomisace, demokratisace a decen- tratisace veškeré ostatní správy státní české soctáln demokracie za stejně důležité s hlediska národnost ního považuje politiku podporující hospodářský ron- voj národů a zákonodárně úsilí saciálně politické čelfcí k tomu, aby na výsledcích tohoto hospodát- ského rozvoje nejširší vrstvy národa braly podíl. Pro nejbližší přítomnost považuje česká sociáln d mokracie dva požadavky za nejddležitější a nej

11 article

akutnější: požadavek všeob. rovného práva hlasovacího do zemského sněmu a obcí a požadavek českých škol pro české děti v uzavřeném území a ve Vídni Požadavky školské, zejména pokud výchovy v řečí mateřskě na obecných školách se týká, pova- žuje sociální demokracie za existenční minimum každého národa, ony jsou na rozdíl od stran měšťá ckých, u nichž nejdůležiťější úlohu hrá otázka úřadů. pro sociální demokracii vždycky a za všech okolnosti nejdůležitější a nejakutnější částí národnostní politiky vůbec. Také školskou olázku zcela r zřešit může jedmně postup národnostní autonomie a politické de- mokracin. Jsme přesvědčeni, že národnostní zápasy o ško- ly nebudou skončeny dříve, dokud každý národ ne- bude o svém školství zcela neomezeně rozhodovat a sám si je spravovat. Mají-li býti aspoň nejhrubšt výstřelky těchto zápasů odstraněny, je nutno, aby náklad na školství byl co nejdříve přenesen z obcí na zemi a stát a tyto aby byly povinny zřizovati školy pro každý národ všude tam, kde je třeba. Do- kud toho však není docileno, bude česká, sociální demokracie naléhat vším úsilím, aby zachován byl dnešní zákonný stav, činicí zřízení veřejné obecné školy obcí odvislým od pětiletého průměru počtu dětí, školou povinných, aby zákonný tento stav přes opačné usnesení a neudržitelné „historické“ důvody říšského soudu v příčině českého školství byl zacho- váván nejen v uzavieném území v Čechách, nýbrž i ve Vídni, která jest povinna minimálních práv če- ské národnosti šetřiti nejen vzhledem k velkému po- čtu Čechů v ní žijících, nýbrž tím více, jelikož jest hlavním městem celého stě tu.

Čecho Vídeň Čechy

12 article

Řečník důtklivě protestuje proti tomu, jaké pře- kážky činí se zřizování českého školství ve Vídni. dále proti tomu, jak četná německá obecní zastupi- telstva zřejmě a vědomě protizákohným způsobem zřizování českých škol maři a jak ministerstvo vy- učování úmyslným nevyřizováním stážností, k němu podaných, lento slav nezákonitosti do nekonečna prodlužuje. Změna volebního řádu do obcí s otázkou školskou bozprostředně souvisí a sociální demokracie bojujíc za tento požadavek, nejúčinněji hájí práva českých menšin. onen Rečník své výklady končí návrhem resoluce- „Sjezd českoslovanské sociálně-demokratické strany dělnické ukládá výkonnému výboru a zastupitelstvu strany, aby ihned zahájily jednání se stranami dru- bých národností v Rakousku, by v tomto smyslu byl revidován národnoslní program strany, usnesený na celorakouském sjezdu v Brně roku 1899, a aby pro- pracován byl do takově konkretnosti a podrobnosti aby stal se pro budoucnost základém nejen jednot- ného nazírání na národnostní záležitosti, ale i jed- notné politické praxe všech soeiálně-demokratických stran v Rakousku.“ (Hlučná pochvala a potlesk.)

Vídeň Rakousko Brno

13 article Politický proces v Záhřebě.

Politický proces v Záhřebě. (Od zviáštního zpravodaje »Národních Listů e .) to dsi V Záhřebě, 4. září 1909 Soud slídí i po dřívějších procesech, z kterýc se dá najít nějaká „pojava“ velezrády. Z proces Jurič eontra obž. Mítrič vyhrabal, že čtyři svědci ob zalovanému dokázali, jak kdesi zvolal: „Ovo je sry ska zomlia.o Školní úřad v Pakracu násilníky zklamal v oč kávání, že přitízí obž. Vuksanovi potvrzením lži, z on z rozvrhr hodin dal vyškrábati slovo „chorvat ský“ — úřad prohlásil, že nikdy cosi podobněh nebylo. Pročteny byly 1 spisy o kterémsi přelíčení v Oku čanech. To obž. Mladenovič dostal jeden den vězen prolo, že sírhnul a do bláta hodil chorvafský prapor Aceurti podiven oči vypoulil: „Jak? Jen jeden den? A Tarrabochio na vysvětlení děl: „Sudae je bio (byl Jovan Pankovič.“ „A tak!“ bez udivení už zvolal A- curti. Dr. Budisavljevič dobře dialog přibil: „Tož te- dy i mezi soudcí je rozdíl.“ Ovšem! Jeden den v zení a šibenice — v tom je velký rozdílt Damjan Milkovič, z moci předsedy předvolaný svědek hrůzy, vypráví o tom, co se dělo v Malon Gracu za svatbý sestry Pribičevičů. Svatebčané byl samá tajná schůze. Ne novomanželům, ale králi P trovi na zdraví pili. Milan Pribičevič i u holiče jr- kési divné místní mapy „študiroval“, div ho holič ne- pořezal. A vše, co svědek povídá, „argumentuje Před kučou (domem) poslouchal a schůze profo se mu zdála tajnou, že do tří hodin z rána trvala. (Ae- curti i bez svatby s Tarrabochiem často „maže a do bílého rána“.) Milkovič doznává, že v Malom Gracu není ani žádná pevnost, ba ani žádný vojen- ský šindel. Co to tedy u čerta Milan „študiroval“ této zastrčené vesnici? Dohře to posoudil dr. Hin- kovič: „Diflicile est satyram non serihere.“ Zbylečni Adam Pribičevič svalební veselí popisoval — lež svědka je průzračna.

Mladenovič Pankovič doktor Budisavljevič Damjan Milkovič Pribičevič Milkovič Milan Adam Záhřeb Pakrac

14 article

Potom dr. Hinkovič navrhuje, aby se od vojen ského soudu vyžádaly spisy o přelíčení proti osvo- bozenému dru. Ž Miladinoviči. Návrh činí proto, ž i tu u soudu po návrhu Accurta byli vyslýcháni svěd- ci o „velezráděť doktcra. Podivné věci vyprávěli. Je- den tvrdil, že Ž. Miladinovič na svůj náklad sehna 60.000 dobrovolniků pro Srbsko. Proslulý zloděj Da- bič tvzdil, že víděl 50 beden pušek, které expedova dr. Miladinovič. A každě té pitomosti, vzdor uvá- žení, že vydržování 60.000 mužů by vyžadovaloo- hromného kapitálu, se věřilo, Za psavdu se přijal i blábolení Dabiče, že u srbských úřadů i ohněm byl mučen. Vše přišlo vhod, co uráželo Srbsko, Al vojenský soud jinak na věc hleděl. Vyslechnul i Na- stiče vedle jiných 70 svědků. A výsledkem všeho je. že dr. Miladinovič byl puštěn na svobodu. Obhájce „velezrádénho“ procesu interesuje vše, co se nalézá ve spisech vojenského soudu a protože soud svého času vyhověl návrhu státního návladního v příčině výslechu svědků o díle dra. Miladinoviče, je nyní po- vinen prozkoumati i spisy vojenského soudu.

Hinkovič Ž Miladinovič doktor Miladinovič Dabič Srbsko Ž Miladinovič

15 article

Accurti návrh potírá. Vojenský soud nesoudi Miladinoviče pro „velezrádu“ a nic prý tudíž osvo- bození doktora neznamená. Potom drze o dra. Hin- koviče se otírá a tvrdí, že obhájce mluvil proti své- mu vlastnímu přesvědčení. Dr. Hinkovič chce útok odmílnouti, ale předseda ke slovu ho nepřipouštía dí: „Já vím, co chcete říci, ale zabraňuji tomu.“ Po- tom obhájce dokazuje, že vojenský soud i „velezrá- dou“ Miladinoviče se zabýval a diví se, jak ještě nyní Accurti se může na osvobozeného sápal. „A co? Jste vy obhájcem dra. Miladinoviče“, podrážděně volá Accurti, který je se svým rozumem u konce. Dr. Hin- kovič však pevně dí: „Vy jste tu vyslýchal jeho svěd- ky!“ „To je nepravda!“ lže Accurti, Jeho zvolán vyvolává bouři ve dvoraně. Dr. Hinkovič potom vo- lá: „Vím, že je vám nyní nemilo to, co jste zasi u vcjenského soudu, který neuvěřil „svědectví“ Da- bíče a jiných nepoclivců. Marné volání. Soud, ústy předsedy, odmítá návrh dra. Hinkoviče. Ten ohlašuje zmateční stížnost.

Miladinovič Hinkovič Accurt

16 article

Předseda potom nařizuje člení mnoha článk „Amer. Srbobrana“ a prohlašuje ličení za tajné. Čtou se i spisy o líčení proti srbské propagandě, vedenéhe u soudu v Požeze. Ani zbla na kupu „zjevů“ ne- přinusly. Potom předseda oznamuje, že dnes po šesti mě- slcích ličení průvodní je ukenčeno a že na řadu při- zdou plaidoery. K tomu obhájci polřebují času a prete líčení je odročeno až na čtvrték 9. I. m. Voselost vyvolal následující dialog: Obž. Vuk dragovič: „Pustte nás na tu dobu domůl“ Předseda ukazuje na senát: „E, kad neče!“ (E, když nechce.) Vojenský soud nepřímo osvobozením dra. Mila- dinoviče odsoudil řádění záhřebských násilníků. T mluví jasně! Násilníci však dostali i jinou tafku. To alérou votanta Maixnera a obhájcem drem. Luli- ničem. Čtenář snad se pamatuje na příhodu, v níž Maixner urazil dra. Lukiniče slovy: „Nebuďte nesty- datým!“ Vyzvání na souboj votant Maizner odmi- nul pod záminkou, že on své zvolání učinil ve sve služební hodnosti a že proto nemůže dát uraženému zadostiučinění. Dr. Lukinič potom podal na votanta žalcbu u okresního soudu, který žalobu odmítnul proteže prý scudce za doby líčení smí „korrigovat“ i „napomínat“ obhájce. Dr. Lukinič se odvolai k „sudbenomu stolu“ a ten včera zrušil řešení okres- ního soudu a nařídil, aby se ličení proti volanlov Maixneroví zavedlo. Ke stejným koncům asi povede i proces s „ve lezrádci“. Senát jistě je odsoudí! K slovu přijde po- tom „sudben stol“

Amer Voselost Mil Maixner Lukinič doktor

17 article V Praze sensační události budou provedeny.

V Praze sensační události budou provedeny. V bezpečnostním oddělení pražského policejníh ředitelství po dva minulé dny panovala mimořádná tajemná zádumčivost. Podobný zjev zavládá vždy kdykoliv tenio úřad objeví nějaké nové stopy zlo- činných události. Tu z pravidla vstup zástupcům t- sku je huď značně stížen, nebo velice obmezen, z samých obav, aby se pátrání nezkazilo. Všelijací pa- sáci, držilelé vykřičených místností, lidé, živí z lid- ských hlouposti a důvěřivosti, každý z těch má vol ný vstup do slavného departementu IV., jen novi nářům se vstup zapovídá, Vstup jest jim uvolněn pouze do jedné úředovny, kde jsou s největší sluš ností uvítání, ale kde je zároveň sídlo hluboké tai nosti a kde se nikdy ničeho nedovi. Cc se to tam asi děje, že zase zavládla zim ničná uzavřenost? Snad se přiznal bestiální vral Barbery Smrčkovy od Hrdlořez? Nebo byl vypátrá loupežný vrah A. Novotné z Král. Vinohradů?Č dokonce lyli nalezeni vrahové kolovráfkáře Janečka z Točné u Modřan? 6. nikoli! Tedy byl usvědčer vrah policisty J. Bartoše z Pankráce? Také klamnná domněnka.

Smrčkův A Novotná Král Janeček J Bartoš Praha Hrdlořezy Modřany Pankrác

18 article

Vyzvědět nejpřísnější tajemství tohoto tajem ného oddělení není však žádným uměním. Stač prostě, když se novinář představí jako písa? od hejt- manství nebo jako (s odpuštěním) majitel jisté míst nosti, třeba z Ústí nad Labem, a hned se vše dovi Takovým osobám dovolen vstup do pokoje a tan nepotřebuje nic více, než poslouchat. Tak tedy v tétc vlastnosti jsem se dověděl, že kromobyčejné tajem- ství v bezpečnostním oddělení spočívá v tom, že bylo vypátráno, že v Praze mají být provedeny sen- sační události. To je přece něco! Pachatelé minu- lých vmažd vypátrání nebyli, ale za to už se ví, e provedou ti a ti zlosýnové v budoucnosti!n A jsou to pěkné věcil Jakoby z románu o řádění nejnebeznečnějších zlosynů vystřižené. Ani jsem to- mu věřit nechtěl a uvěřil jsem teprve tehdy, když mně ukázalí oběžník bezpoěnostního oddělení Jšou čtyři odstavce chystaných sensací, jak se úřadu oznámilo. Tlupa lupičů především měla (aneho má) na- mířeno na pevoznou poštu, jezdící a Nuslí do Prahy. Tímto způsobem dopravují s do hlavní poštovní budovy v Praze značné ohnosy peněz. Povoz má být lupičí přepaden, zřízenci spou- táni a v případě odporu i zastřeleni a pošlovský vůz vylcupen Druhá sensáce má být provedena v paláci „Če- ské“ spořitelny na Ferdinandově třídě. Železné dvé- ře, vedouci k místnosti pokladen, mají býti „kysli- kovým acetylenem“ vypáčeny, Kdyby kromobyčejé překážky znemonily loupež v télo spořitelně, má být piovedena v jiných peněžních ústavech v Praze.

Jakoby Ústí nad Labe Praha Nusle Ferdinandov třída

19 article

Lupiči mají se ubytovati v sousedních domeche odtud buď průkopy nebo podkopy mají proniknouti k pokladnám ústavů. V dalším odstavci mimořádných sensací nalézá se budova hlavní pošty. Lupiči dle chystaného pro- gramu mají si zjednati vstup do místností s poklad- nami tím způsobem, že jeden z nich hodí pumu, kte- rá (jak se předvídá) způsobí veliké zděšení a tohoto všeobecného poprasku mají ostatní členové lupičské tlupy použít k vyprázdnění pokladen, kde se nalézají velké obnosy Před budovou poštovní bude státi automobil, d kterého lupiči, browningy ozbrojení a odhodlaní ka- ždého usmrtit, kdo se jim postaví do cesty — vstou- pí a odjedou dříve, než se na místo dostaví stráž jejíž tajné oddělení v těchto dnech jest velice zten- čeno. mlesaso vy Čtvrtým odstavcem chyslaných sensací jest krvavá pomsla za lupiče Bočka. Delektiv Václav Binder, který Bočka posťřelil a sám rovněž byl o Bočka smrtelně zroněn, má být zastřelen na veřejné ulicí pro postrách všem ostatním detektivům Nezní to vše a dostatek sensačně? A není to dvojnásob sensační, že se to vše bez- pečnostní oddělení dovědělo předem? Jen náhodn tomu nedopřej, aby se některá z těch sensací oprav- du stala! To by bylo najednou pensistů! Aby se snad nezdálo, že celá historie jest vy- myšlenou bácherkou, oběžník bezpečnostního oddě- lení — známý všem majitelům jistých místností, jen úzkostlivě tajený novinám — sděluje jména hlavních ol členů odvážné lupičské tlupy. Vůdcem jest Francouz Dilefnov, který dosue je v Curychu, ale v nejbližších dnech zavítá do Pra- hy a přiveze výbušné pumy, jakož i jiné pomůcky. Jeho náměstkem ve velení jest Jan Jakoš a dalším členy Josel Kučera a Jan Kotrba. Oběžník končí vyzváním bezpečnostním ergá nům: „Ačkoliv tato zpráva zní poněkud romanticky přece dlužno učinit příslušná opatření.“

Boček Binder Francouz Dilefnov Jakoš Josel Kučera Kotrba Curych

20 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — Sněmovní konference vládní označi jeden z jich účastníků za beznadějné. Til pražského kasina počíná si však tak, jakoby mu patřil předlitavský svět, ať se stane cokoli. Mladší jeho orgán »Pr. Tagbltt.«, blamovaný nedělními nepravdami svými o předkonferenění schůzi české, má z Vídně informaci, kterak prý různé příznaky nasvědčují, že by snad za urči- tých okolností mohl býti splněn německý poža- davek, aby se Němcům dostalo od velkostatkárů třetího přísedielho zemského výboru a že roz- množení počtu přísedicích by pro zjednání děl- nosti sněmu netvořilo obtíž nepřeklenufelnou. Ale starší orgán kasina, » Bohemia«, vykládá. kterak dětinské by bylo mysliti, že nový man dát přisedicího zemského výboru značí mí heroický boj byl prý by takto skončeni komicky. Minimem pro možnost bezobstrukčního zasedání sněmu jsou požadavky Eppingrovy. Zástupcové německých stran, k bar. Bienerthovi pozvaných měli včera teprve společnou poradu ve Vldni; tlumočí tedy »Boh.« zmíněným svým projevem stenovisko německých stran, sjednané před vlád- ními konferencemi? Snad; neboť v téže statí »Boh.« tvrdi se vší určitostí, tak kalegoricky, jak by o své ujmě sotva tvrdila, že němečtí vůdcové, kteří jdou k bar. Bienerthovi na kon- ference, se samozřejmě nespokojí jen s otázkami sněmovními, nýbrž že musejí zastupovati také všechny ostalní národní požadavky Němeů z Čech a že s plným důrazem budou žádati, by na říšské radě se konečně k prvnímu čten dostaly jazykové osnovy a krajské předloby

Němec Eppingrův Bienerth Vídeň Čechy Bohemia Něme

21 article

Podle tohoto výkladu Němci i příští svůj po- stup zakládají na téže okázalé zpupnosti, ja kouž na odiv dávají a se řídí po všechen čas, c u vesla je nynější vláda. Patrně vědí, s kým na vládních křeslech jednají stále, a také nyní. ve chvíli, kterou ministerstvo se všemožným úsilím vytváří pro ně. Neniť přece pochybnosti, že konference bar. Bienertha byly usporádány ve prospěch Němců a celý jich rozvrh činí do- jem, že upraven byl ve způsobě pověstné poli- tické hry v černého petra tak, aby černý petr prohry zůstal na konec v rukou českých — Českým absolventům právnické fakully. (Z odborných kruhů.) Jest na čase, aby absol- venti právniekých studií hlásili se o místa kon- ceptních úřadníkův u tabákové režie, neboť vel- mi mnoho na tom záleží, aby naši čeští dělníei tovární mohli mluviti se zástupci generálního ředitelství tabákové režie v mateřské řeči. Do- sud jezdili do českých a jiných slovanských to- váren většinou Němci! Poměry postupní jsou celkem příznivé, o čemž interesenty nejlépe po- učí faktum, že při jmenování ze dne 9. únor 1909 postoupil nejmladší konceptní praktikan za 1 rok a 3 měsíne služby do X. liodnostní tří- dy. Neopomínejme konati svou povinnostl — Doplňovaci volby do sněmu královstvi českého za volební skupinu obchodních a živno- stenských komar v Praze a Plzni, a to: za pp. Leona Bondyho v Praze, jenž volbu nepřijal, za bývalého zemského poslance Vil. Jareše v Plzni, jenž mandátu se vzdal, vypsány jsou pro obě zmíněné skupiny na den 20. září t. r.

Němec Neniť Bienerth Bondy Jareš Praha Plzeň

22 article

— 2 Král. Vinohradů. (Projev.) Okresní výbor na Král. Vinohradech učinil ve sehůzi své, konané dne 6. záři 1909 za předsed- nictví okresního starosty pana stav. Al. Bureše tento projev: Okresní výbor vyslovuje své hlu- boké politování nad pásledními útoky, které se strany německého obyvatelstva byly podniknuty proti školství a proti samé existenci českého lidu v Dolních Rakousích usazeného a poctivou. pilnou prací se klidně živícího; útoky tyto za- sluhují nejostřejšího odsouzení a okresní výbor tlumoči roztrpčení obyvatelstva okresu král. vinohradského nad těmito až dosud nebývalým a povážlivými zjevy, jimiž otravuje se u obyva- telstva celé říše cit pro právo a spravedlnost jimiž podkopávají se všechny základy státu. — Zároveň se usnesl iokresní výbor věnovati spol- ku „Komenský“ ve Vídni dar 200 K a vyzvat všechny obce okresu, aby dle možnosti česk školství podporovaly. — Oaobní. Z Vídně, 7. září. (K. k.) »W. Z. oznamuje: Ministr kultu a vyučování jmenoval hlav- ního učitele na ústavě pro vzdělání učitelů v Poličee Josefa Svárovského hlavním učitelem na ústa ku vzdělání učitelů v P.zní a snplenta na státnín gymnasiu na Král. Vinohradech Václava Bar t ůšk hlavním učitelem na ústavě ku vzdělání učitele v Poličce. — Úmrtí. Na Král. Vinohradech zemřela v pon dělí dne 6. září t. r. po delší nemoci paní Aloisie Bubeníkavá, ovdov. Kolfsková, roz. Pašolova. soukromnice, ve věku 80 let. Tělesná schránka ze- snulé bude ve slředu dne 8. záři o 4. hod. odpol v kostele sv. Václava na hthitově vinohradském vy- kropena a pak no tomtéž hřbitově pochována. — Z kruhů lékařskýcb. Pan MUDr. Otaka Zuna, prakt. lékař v Praze-II., Vojtěšská ul. č.1 vrátil se do Prahy a opět ordinuje v obvyklých ho- dinách (9—10, 2—3). Pan MUDr. Fr Kašpalr vráti se do Praby a počal pravidelné ordinovati.

Král Bureš Komenský bar Bubeníkavá Václav MUDr Otak Zuna Kašpalr Praby Dolní Rakousy Vídeň Praha Francie Poličee Josef II Král okresní výbor

23 article

— Ze zemské školní rady moravské (Pův. zpr.) V dnešním sezení jmenován byl ředitelem na měšt škole v Šlapanicích Jál. Bílý. Nadučiteli: v Hutisku Dolanský, v Mysliovicích Al. Cibulka. Učitelí I. tř. v Měnovieích Al Halaška, v Jablunce L. Chuděj v Prostějnvě J. Johanes, v Roketnici O. Krásenský v Tršicích Fr. Přikryl, ve Slavkově M. Tomášek. Uči- teli II. tř.: v Záhlinicích Jos. Brada, v Drštkové Kropáč, ve Vel. Byslřici na Pasekách Fr. Mervart. v Luboměři St. Vychodil, v N. Hrozenkové V. Bla bolil, odb. uč. v Zabovřeskáchi M. Puntíčkova, odb uč. tamtéž Kliment, odb. uč. v Koryčanech Fr. P leček, v Kyjově B. Šostek, v Tiénově A. Zavoralova naduč. v Mor. Vyrnicích Vinc. Joukal, učitelka I. tř. v Hruškách M. Boudova, v Okříškách Fr. Dvořáček. ve Svatobořicích Ant. Frank, v Kosticích A. Klimova. v Habrovanech M Felrova, v Ořechově B. Svoboda. us. II. tř. v Ivančicích R. Kratochvíl, v Koběřicích Fr. Pánek, v Brumovicích L.. Plecháček, v Lovčicích M. Urban. Uč. ruč. praci ustanoveny byli: Fil. Blatná v Klopině, M Spnčková v Daškově a L. Dokoupi- lova v Tvrdonicích. Mimo tyto presentace vyřízena celá řada jiných záležitostI. Zajímavo je, že katoličtn Sokolové přišli již k zemské školní radě se žádosti o propůjčení školních tělocvičen a že zemská školní rada povolila »Orlůms v Olomouci a Prostějově uží- vali gymn. tělocviče n. — Aféra správců obecních dvorů. Jak se nám z presidia městské rady pražské sděluje, neodpov ídá skutečnosti zpráva, v něklerých listech uveřejněná že správcové obecních dvorů pp. Doubrava a Hiedl byli míst svých zbaveni. Již na jaře byli sproštění zodpovědnosti ve svém úřadě až do ukončení trest- ního řízení proti p. J. Filipovi. Na siluaci té dosud nenastalo jiné změny, až na tu, že správce p. Dou- brava podal žádost, aby přeložen byl do výslužby.

Dolanský Cibulka Halaška L Chuděj Johanes Přikryl M Tomášek Drštka Kropáč Mervart Vychodil Šostek Tiénův A Zavoralův Joukal M Boudův Dvořáček Frank A Klimův Svoboda R Kratochvíl Pánek Plecháček M Urban Daškův Sokol J Filipov Šlapanice Hutisko Mysliovice Alo Tršice Francie Slavkov Záhlinice Jos Vela Luboměř Koryčany Morava Okříšky Svatobořice Habrovany M Felrov Ivančice Koběřice Francie Brumovice Lovčice Klopina Tvrdonice Olomouc Prostějov Kyjov B Ořechov B M Spnčková

24 article

— Zamilnnlá žaloha vyzvědačova. Zaznamenali jsme včera zprávu o žalobě vyzvědače Karla Friesa který u vídeňského soudu žaloval vojenský erár na zaplacení 20.60C korun za vyzvědačské služby v B- lehradě konané za pomoci doporučujících listů posl. Klafáče. I dodáváme nyní, že žaloba Friesova byl včera zamítnuta. Líčení bylo tajné. — Z pálé dělnicko-živnoslensko-hospodářské vý- stavy v Plzni. Dosud navštívilo výstavu 105.519 pla- ticích osob. V neděli odpoledne prošla turnikelem jako slotisí návštěvník B. Hošková, švadlena z Do- mažlic. Byla výstavním výborem i vystavovateli bo hatě obdarována. Den železničních zří zeneů uspořádán bude v neděli dne 12. září plzeň- skou skupinou spolku »Právní Ochrana«. Sjedou se účastníci z celých Čech. — Výstavní výbor, spolu se spolkem králikářů v Plzni pořádá na výstavě ve dnech 26., 27. a 28. září výslavku králikářskou, jež bude míti 4 oddělení: 1. Všechny druhy králiků. 2. Králikárny vzorně zařízené. 3. Králikářské pro- dukty. 4. Odborná literatura. Příhlášky k vystavování musí býti zaslány výkonnéma výboru V. dělnicko- živnostensko-hospodářské výstavy v Plzni nejděle do 10. září. Současně s přihláškou budiž zaslán poplalek z místa, který obnáší: za králíka a klec 1 K, za sa- mici s mláďaty K 1.60. Výstavní předměty musí býti nejdéle do 25. září ráno na místě výstavy. Kdo nemá ještě přihlášku a chtěl by se súčastnit, necht dopíše výstavnímu výboru. — Zájem o futo výstavu vzrňstá. Die přihlášek možno souditi, že bude bohati obeslána.

Karel Friesa Friesův Hošková Plzeň Čechy spolek » právní ochrana spolek králíkář

25 article

— Ke stávce uhlítských dělniků sděluje živno- stenský referát II. B magistrátu král. hlav. měsl Prahy: V prohlášení společenstva obchodníků s uhlím a dřívím v Praze a poličejním obvodě, uve- řejněném ve večerním vydání »N. La. « ze dne 6. l. m. uvedeno bylo mimo jiné také loto: »Jelikož s po- lečenstvo do dnes neobdrželo od úřadu žádného rozhodnutí, aní že gremium (prolokolovaných velkoobchodníků s uhlím v Prazel jest povoleno. . .« Naproti tomu magistrál prostě konstatuje: Zřízení gremia protokolovaných velkoobchodníků s uhlím v Praze a v obcích poli- cejního obvodu povoleno bylo místodržitelským vý- nosem ze dne 16 dubna 1908; výnos tento sdělen byl magistrátním výměrem z 23. dubna 1908 spole- čenstvu obchodníků s uhlím a dřivím v Praze, jež se odvolalo k ministerstvu obchodu. Odvolání tot [bylo však zamítnuto; o tom zase výrozuměno bylo společenstvo v základě míslodržitelsvého výnosu z 8. února 1909 magstrátním výměrem ze 24. února 1909; to ostatně zřejmo jest z té okolnosti, že spo- lečenstvo podalo stížnost k c. k. správnímu soudu. Bylo todíž společenstvo o povolení gremia oběma příslušnými živnostenskými úřady řádně vyrozuměno. Polom místodržitelským výnosem z 13. května 1908 schváleny byly stanovy gremin, jehož ustavující valná hromada konala se 25. června 1909. — Stávka brusičů skla. Ze společenstva skle- nářů a brusičů skla v Prazu oznamuje se nám, ž ve všech dílnách brusičů skla vypukla všeobecná stávka.

Praha

26 article

Duchapřítomnostf železničního hlidače za- bráněno velkému neštěsti Jan Jurke, rolník v Knja- vách u Folneka, přivedl v těchto dnech časně ráne dva koně ke kováři a přivázal je k vozu. V tom za- pískla lokomotiva poblíž jedoucího vlaku, koné s splašili, utrhli a pádili ke šraňku. Jurke chytil sice koně za úzdu, koně jej však odhodili, jeden z nich přeskočil šraňk a klesl na trati a když chtěl vsťáti přetrhl drát, jímž se šraňv spoušií, tak že oba šnaňky vyskočily do vyše. Železniční hlídač Josef Gabriel ze Suchdola u Nového Jičina strhl koně s tratia v lom již přilnaly se tři sepjsté lokomolivya s druhé strany přisupěl rychlovlak. Tak zabránil hlídač velkémo neštěstí. TTrestaf řízení je zavedeno. Drobné míslní zprávy. U nádraží v Hybern- ské ulici byl dnes ráno nalezen drožkář Antonín Ze- lenka v tak nepříčetném stavu, že policejní blídka musilá zakročit, aby se nestala nehoda. Zelenka na policisty útočil, zbil je a jednomu přerazil pochvu šavle. Po velkém namáhání byl drožkář dopraven do separace, kde zuřil dále, tak že musil býť spou- tán. Po vystřízlivění bude dopraven k trestnímu soudn do vazby pro veřejné násilí. — V Bubenči byli zatčeni dva chlapci, kteří házeli kam aní na vlak buštěhradské dráhy. — Otrávila se. Marie Zimmrova, 26letá služka v Mikulašské třídě čís. 26 L., požila dnes dopoledne v sebevražedném úmyslu roztoku kostíkového z tě příčiny, že ji zaměstnavatelka vylýkala, že si vzala několik jablek. Služka byla odvezena do všeobecn nemocnice.

Jurke Josef Gabriel Antonín Zelenka Zimmrův Knja Suchdol Bubeneč

27 article

— Smrtelný úraz ulrpěl dnes dopoledne 29let strojní zámecnik František Haviiček. V dijnách dráhy v Hybernské ulici padl na něho rošt z lokomotivy způsobil mu těžké otřesení mozku. Byl odvezen do všeobecné nemocnice — Z Tumnova. (Přednosta stanice česk severni dráhy z Turnova odchá zí.] Se- státnění soukromých drah a sloučení služby na obou zdejších blavních nádražich má za následek přesa- zení přednosty stanice pana Jana Šlambora z Tur- nova. Dosud není známo, kam se dne 1. října t. r. odebere. Pan Šlambor je upřímný Čech, spravedlivý, ale k příslušníkům národnosti druhé. Typ úřadníka, který se těší lásce a oddanosti všech svých podří ze- nýcb, jenž ve výkonu služby je úřadníkem svědomi- tým, pořádku dbalým, mírumilovným a vůči obe- censtvu tak ochotným a seriosním, že za jeho témět sedmileté působnosti v Turnově nebylo nikdy příčiny na jeho počinání si stěžovati. Bode-li míti ředitelství české severní dráhy na tratích s obyvatelstvem če- ským takovéto přednosty stanie, pak zažehinány budou brzv veškery stížnosti vůči této dráze.

Haviiček Šlambor Bode Turnov Čechy

28 article

— Z Náchoda. (Projev.) Okresní výbor náchod- ský pojednal ve svém sezení dne 30. srpna 1909a událostech, odehrávajících se právě v Dolních Ra- kousích, kde jsou ministrem vyučování české školy bezdůvodně, jen proto, že jsou české, zavírány a po- uliční vídeňskou luzou klidní příslušníci české ná- rodnosti na životě i majetku ustavičně ohrožovánia uznal za nutně, učiniti nad tím veřejný projev roz- hořčení a volati všechny české poslance na radě říš- ské, aby se už konečně jednou vzpamatovali a na obranu českých lidí rázně vystoupili. Z okresního výboru v Náchodě, dne 3. září 1909. Starosta okresu: Josef Bartoň. — Oprava. V dnešním ranním našem čísl v ůvodním článku na 3. sloupci, 21. řádce z dol ruší tiskova chyba: místo slova sotrocky« má býti: sotcovsky«,

Bartoň Náchod Dolní Ra

29 title

Různé zprávy.

30 article Studenti a důstejníci — na šavle.

Studenti a důstejníci — na šavle. Ze Záhřeba, 7. září. V neděli seděl v kavárni „Corso“ bulharský poručik Draganič v občan- ském oděvu s několíka důstojníky. Později usedl u vedlejšího stolu několik studentů. Student M aj- kas mluvil a byl vyzván poručíkem Dra g a ni- čem, aby se mírnil. Když pak Majkas něco pro- hodil, přikročil k němu Draganič a zádal, aby mu řekl, jak se jmenuje. Potom Majka s učinil vý- rok, jímž považoval se Draganič uraženým. Ode- šel a vrátil se po několika minutách v uniformě. Vytasil šavli a hnal se po Majkasovi, kterému dal dvě prudké rány. Jednou zraněn byl Majk as na hlavě, druhou na ruce těžce. Useknuto mu bylo ucho a ukazováček. Byl dopraven v bezvědomí do městské nemocnice. Včera dopoledne právník Nebe- ský, přítel Majkasův a muž obrovské postavy, pří- šel do téže kavárny ve chvíli, ve které seděl tam opět Draganié s několika důstojníky. Nebeský. nepromluviv slova, vytal Draganičoví dvě fa- cky. Potom Draganič tasil šavli a sekl Nebe- ského do krku. Rána není však hluboká a jest plo- chá. Nebeský vyrval poručíkovi šavli a když je- ště tři důstojníci zasáhli do sporu, popadl Nebeský židli, mával jí kolem sebe a zranil všechny čtyř důstojníky. Ti prchli s vytasenými šavlemi. Potom Nebeský šel se šavlí, Draganičovi vyrvanou, do nemocnice a dal si svoji ránu obvázati. — Ze Záhřeba, 7. září. Ke srážce studentů s důstojníky v kavárně „Corso“ sděluje se ještě: Nebeský seděl dopoledne v kavárně „Corso“, Vedle sedělo 5 důstoj- níků, mezi nimi Draganič. Tropili si žerty z ne- dělní příhody a posměch z universitních posluchačů.

Draganič Majkas Majkasův Záhřeb Corso

31 article

Nebeský přistoupil k důstojníkům a ptal se jich, zdali jich výroky jsou namířeny proti všemu poslu- chačstvu a také proti němu. Nastal spor, za kterého Nebeský dal Draganičovi dvě lacky. Potom tasili důstojníci šavle a jeden zranil Nebeské he na krku. Nebeský vytrhl Draganičovi šavli a drže ji v pravici, popadl levicí židli a napadl d- stojníky tak úspěšně, že zahnal je na útěk do ve- dlejší míslnosti kavárenské. Potom, provázen hluč- nou pochvalou obecenstva a třimaje vysoko dobytou šavli, šel do nemocnice, kde leží Majkas těžce zraněn. Dal mu dobytou šavli, která jest ostře na- broušena, řka: „Tady máš šavli, kterou tě včera zra- nili. Pomstil jsem tě dnesl“

Nebeský Draganič

32 article

= Zamílnuté tokajské. Z Pešti, 7. září. Minist orby Ignác Daranyi dal všem účastníkům mezi- národního sjezdu lékařského dodati po bedničce, ve které byly dvě láhve tokajského vína, které se do- poručuje jako víno medicinální. Doktoři Horsley z Lendýna a Holitscher z Pirkenbammeruv Karlových Varů zaslalt mfnistrovi projev, ve kterém odmítají dar a prohlašují, že jest nedůstojno lékař- ského stavu, propůjčiti se k reklamě pro alkohol který dávno přestal býti prostředkem léčebným. — Říšsko-německý poslanec — obchodníkem s lidským masem? Berlinský »Loc. Anz.« má tuto zprávu: Inserátem v jednom časopise byla hiedána společnice na cesty. Přihlásila se mladá berlínská dáma, i byla pozvána do Hamburku. Když tam při- jela, příjal ji inserent se svou paní; mluvili o ce- stách, ale inserent berlínskou dámu do svých služeb nevzal. Později obdržela berlínská dáma doma dopis, ve kterém se vykládalo, že hamburští manželé u nichž byla hledat místo společníce na cesty, by s ní chtěli požívati života i radostí lásky v tělesném duševním společenství. Matce zmíněné dámy byl

Daranyi Horsley Lendýn Holitscher Pešť Hamburk Pirkenbammeruv Karlová Vary Anza