Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX.

2

ilrnsn delv

3

V Praze, v úterý 7. září 1909.

Praha

4

lonvonatit avi

5

zeašá , 7 sv

6

stv dovalalog:lajěalo

7

mámta odlá sbošázsn

8

Číslo 247.

9 article

Na ranní a večerní listy předplácl se: V Praze v administraci: na měsic. . . . . . 2 K — na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvojí donáškou: na čtvrt leta : . . . 7 K e2h ve flišlkáchr na měsic. . . . . . 2 K 30 Poštonr na měsla. . . . . na čtvrt leta . . . . 9 K ooh dvoji zásilkou a mě na čtvrt lota . . . . 11 K d

Praha

10 article Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Konference bar. Bienerlha. Z Vídně, 7. záři. »N. F. P. « oznamuje, že nynější konference bar. Bienertha posuzují se nadmíru pesimisticky. Účastník konfe- rence té včera dokonce pronesl slovo: »B ez- nadějné.« Z Vídně, 7. září. »Frmdblit.« oznamuje. že také rozprava německých velkostatkátů s bar. Bienerthem byla toliko volno rozmluvou a projednáním celé materie, ž se však žádné rozhodnutí nestalo. Z Vídně, 7. září. Oznámili jsme již včera, že u dra. Schreinera formulovali včera Němci požadavky, které chtějí tlumočiti dnes bar. Bienerthovi. »Frmdblit.« oznamuje. že účelem konference u německého ministra krajana bylo, důvěrně stanoviti hla vn požadavky. Definitivní rozhodnutí o tom, jak zachovají se Němci po konferenci u bar Bienertha, bylo zůstaveno svazu německých poslanců zemských. Z Vídně, 7. záři. Dnes dostavili se k bar Bienerthovi němečtí poslanci dr. Eppin ger, dr. Urban, dr. Damm, Krützner, Legler. Pacher a dr. Roller. Z Vídně, 7. září. „N. W. A.“ oznamuje, že Němcům k návratu z obstrukce k dělnosti na sněmu českém mají býti vystavěny tři mosty: 1. má se podati novela, kterou se systemi- sují nová dvě místa v zemském výboru, jedno pro Němce, druhé pro Čechy; 2. má se ustaviti konference předsedů všech stran na sněmu zemském, která by měla pod- statný vliv na úkoly sněmu zemského (?1); 3. má býti podán velkostatkáři návrh, aby se zvolila zvláštní komise, které by se přikázaly veškeré přodlohy povahy národnostní. Z Vídně, 7. září. Porada německých po- slanců s bar. Bienerthem trvala skoro tři hodiny. Jeden účastník její se vyslovil, že jest účelem konferencí, bar. Bienertha informo- vati o smýšlení v Čechách. Následkem toho ne může se státi na poradách těchto rozhodnu tí žádné. Jedná se jen o možnosti, za kterýcl by se český sněm ustavil.

Bienerth Frmdblit Schreiner Němec doktor Eppin Urban Damm Krützner Legler Pacher Roller Vídeň Čechy

11 article

Z porady parlamentní komise strany křesťansko- sociální i předpověď skrytého absolutismu! Z Vídně, 7. září. O poradě, kterou konal včera parlamentní komise strany křesťansko- sociální, sděluje účastník její, horno rakouský zemský hejtman dr. Hauser lineckému kleri- kálnímu »Volksblaltu« : »Záležilost »Volně školy- jest kamenem, klerý se již vali dolů a který zpátky nepůjde. Výnos hr. Stürghka ve věc té vydaný jest zákonný a jest úplně oprávněno. že výnosem tím učiněna byla přítrž dosavadní mu stavu nezákonnému. Katolielé vyučován jest podstatnou částí správy duchovenské a jes proto podřízeno vrchnímu dozoru biskupů, je jichž úkolem jest pečovati, aby právo zákonem katolické eírkvi zaručené bylo také respektováno a chráněno proti svobodomyslným útokům, jakož aby nebylo saháno na jeho existenci na jeho působnos,. Co se týká vnilerní situace, jest mně po vědomo, že nynější ministerský předseda baro Bienerth těší se největší důvěr koruny a že stojí pevně a bezpečně na své půdě. Proto všechny zprávy, že ministerstvo Biener thovo záhy odstoupí, náležejí do oboru kombi naci a výmyslů. Stroskotá-li se nynější jednání. pak se pro nejbližší budoucnost obávům, že na- stane dlouhý režím na základě § 14. Jes pravděpodbno, ba možno, že nynějš pokusy dorozůmivací zůstanou marny a be výsledny. V případě tom dlužno se připra- vili na dlouhou dobu vlády mimo parlamentní« Pohostinské hry brněnského Národního divadla ve Vídni. Z Vídně, 7. záři. Zájem pro operní před stavení, která tu pořádá v Dělnickém dome v XVI. okresu dne 25. a 26. t. m. Národn divadlo brněnské, jest ohromný. Všechna míst pro představení »Prodané nevěsly« jsou již roz- prodána.

doktor Hauser Bienerth Biener Vídeň národní divadlo Národn divadlo

12 article

Poslanec Bendel. Z Vídně, 7. září. Listy sdělují: Poslanec prof Bendel onemocněl tak těžce, že se mus vzdáti veškeré činnosti politické. Sekční chéf dr. Fries Z Vídně, 7. září. Odborný chěť v mini- sterstvu obchodu dr. Alfréd ryt. Frie s od pátku působí jako chef v ministerstvu vnitra kamž byl přeložen. Jmenovění jeho odborným chefem v ministerstvu vnitra, kde převzal de- partement po odborném ehefovi Swobodov. bude vyhlášeno ve dnech nejbližšlch. Noví velitelé jizdnich brigád. Z Vidně, 7. září. (K. k.) Armádní věstní oznamuje: Císař nařídil, aby generál-major Emi šl. Swoboda, velitel 20. jízdecké brigády, byl k své žádosti, podané ze zdravotních důvodů. sproštén velitelství této brigády a jmenoval plu kovníka Ferdinanda ryt. Dondorfa, velitele hu- lánského pluku „arcivévoda František Fordinan čís. 7.“, velitelem 20. jízdecké brigády. Arcivěvoda Bedřich v Německu. Ze Štulgartu, 7. září. (K. k.) První den císařský skoněil rodinnou hostinou v residenčním zámku. Za slavnostního představení v královském divadle byli ve dvorní. loži přítomni areivévoda Bedřich, elsaršti manželé, würtemberský krá s choti, prine Ludvik Bavorský a král saský. leo no odl s Ranchovština. Ze Záhřeba, 6. září. (K. k.) Schůze lidu svolaná na středu poslancem Šurminem, byla úřadem zakázána, poněvadž jest nebezpečí, že by na ni mohly býti proneseny pobuřující řeči stejně jako na socialistické schůzi dne 23. srpna

Bendel doktor Fries Alfréd rýt Swoboda Ferdinand Fordinan Bedřich Ludvik Šurmin Vídeň Německo Štulgart Záhřeb Swobodov

13 article

Na Bismarkově sonostroví. Z Londýna, 7. září. (K. k.) Jak se ozna muje »Reuterově kanceláři« ze Sydneje, zavra- ždili domorodei z Bismarkova souostrovi angli- ckého lodivoda a mužstvo jeho lodi, sestávající z 10 domprodců, vyplenili pak loď a zapáliliji současně s mrtvolami zavražděných. Srážka na hranici černohorské. Ze Soluna, 7. září. (K. k.) Pohraničn stráž černohorská strilela na turecké vojáky. kteří z Peštěrkuli vezli pitnou vodu na souma- rech. Dva vojáci byli zabiti a tři těžce poraněni. Anglický parlamont pro zemědělstvl. Z Londýna, 7. září. (K. k.) Předlohao podpoře zemědělství, která jest podstatným do- plněním rozpočtu, byla v dolní sněmovně ve druhém čtení schválena 137 hlasy proti 37. Reforma poštovnictví v Turecku. Z Cařihradu, 7. září (K. k.) Podle zpráv časopisů hodlá Porta reorganisovati poštovní službu pomoci belgického generálního ředitele Sterpena a požádati velmoci, by zrušily cizl pošty v Turecku, čímž přijmy turecké pošty mají se zvýšiti o 500.000 liber.

Bismarkův Port Londýn Sydnea Soluna Turecko Cařihrad Reuterův kancelář dolní sněmovna Sterpen

14 article

Boje v Marokku. Z Madridu, 7. zářl. (K. k.) Podle telegra- mu z Melilly bylo na vlaky s proviantem, jak na cestě tam, tak na cestě zpáteční, jenom málo stříleno z Vlčí sluje. Tato skutečnost do- kazuje, že na hoře Gururu zůstali toliko ně- které stráže Maurů, aby kontrolovaly pohiyby španělského vojska, kdežto harka odtáhřa směrem k Nagoru a Seluanu. Hlavní zájem polního ta- žení soustřeďuje se následkem toho na El Arbu Do tohoto tábora odtáhlo vojsko divise Oroe zovy. Pravděpodobné dojde tu k veli k bytvě. Když výzvědný sbor se chlěl včera vrátiti do tábora, byl dvakrát napaden Maury- Plukovník Fernando Blanco přišpěchsí z El Arb s jedním praporem pěchoty, asi 50 jezdci jednou baterií na pomoc výzvědnému sboru napadl pravé křídlo nepřitele, aby mu znemož- nil návral, Maurově uprchli a zanechali na bo- jišti asi 20 mrtvých.

Maur Fernando Blanco Maurův Maroko Madrid Melilla El Arba

15 article Severní točna dvakráte objevana

Severní točna dvakráte objevana Je týden tomu právě od té chvíle, kdy z grónského moře bezdrátovou telegrafií z dán- ského parníku oznámena světu jako ze směléh románu Verneova vytržená zvěst, že na palub vrací se z krajů věčného ledu muž, jemuž se podařilo dosábnouti a vědecky zjistiti severn Sporá zpráva přijata optimisty s nadše- ním a virou; pessimisté, a mezi nimi právě první krajané onoho muže, Američana dra. Cooka, jakoby uhájiti chtěli dávnou klatbu, že nikdo doma není prorokem, přijali zvěst se skepsí a chystali se silnou dávkou pochybnost uvítati vracejícího se učence, když v tom jako deus ex machina, do krajně napjaté situae zasáhla nová, možno-li ještě sensačnější zvěst, že jiný poutník k soverní točně, známy amerieký badatel Peary, dosáhl rovněž severn točny! — Jeho zpráva, stejně skoupá, jako prvn zvěst o Cookovi, sdělovala stručně: „Korouhev hvězdnatá (americký prapor) zatknuta na se- verní točně.“ Octli jsme se před zprávou nedost jasnou, asi té ceny, jaké byly věštby delfské. Ne- bylo myslitelno, že by učenec, jakým Peary je tímto způsobem oznamoval světu dosažení se- verní točny — Spíše zdálo se pravděpodobný m. že v slovech těch obsažen první, ohromující jeho dojem, když snad o málo později než dr. Codk dosáhl severní točny, onoho temného bodu lid- ského vědění a zde vstříc vlál mu americký pra- por, v té chvíli pro něho zdreující znamení, že před ním stanula zde lidská noha.

Američan Cook Peary doktor Codk Verneův

16 article

Tento první útok myšlenek, po předchozíe zprávách Cookových, zmocnil se asi každého — i nás svedl při podání první sensační zvěsti — že Peary sdělením o korouhvi hvězdnaté míní vlajku, kterou nalezl na severní točně — Cookem vztýčenou. Než, chladnější úvaha a zprávy během od- poledne docházející ukazují jiné možnosti z nichž první je, že Peary, aniž by našel vlajku Cookovu (která byvši zatknuta v ledu, už dávno mohla i s ním býti zahnána daleko od severní točny), aniž by měl tušení o tom, že před nim snad již Cook překvapil svět svou zvěstí, sám vztýčil na severním pólu americkou vlajku a je přesvědčen, že je prvním šťastným mužem, je- muž se podařilo severní pól dosáhnouti. Jako nepravděpodobnou při vědockém výcviku niužů jako Cook a Peary vylučujeme domněnku, že b dva různé body pokládali za severní točnu. Pro jednoho z nich nejbližší budoucnos přinese bolestné osobní překvapení — ne tak ovšem pro veškeré vzdělané lidstvo, pro něž Cook i Peary zůstanou navždy pionýry kultury. jeden jako objevitel severní točny, druhý jako hlavní svědek a potvrditel epochálního toho ob- jevu. Je zajímavo dnes, kdy vrátil se dr. Cook i vrací se Peary, čísti hlasy učenců o jejich vý pravách a kontrolovati pravděpodobnost jich pro- roctví. Vynikající zeměpisec II. Wichmann — pol. jak v zajímavém článku sděluje v „Lid. Novi- ecerní

Cookův Peary Cook doktor Wichmann Novi Lido

17 article

nách“ docent dr. Absolon — napsal 8. srpna 1908- „Letošní arktická kampaň počíná výjezdem Pearyho, který opustil 17. června 1908 na par- níku svém „Roosevelt“ Cap Breton. Peary věrně drží se plánu, dle něhož se řídil již při své poslední expedici. Chce na severní straně Grantovy země přezimovati a odtud po saních k pólu pronik- nouti. Peary doufá již při prvním pokusu na jaře 1909 pól dosáhnouti a koncem roku 1909 se vrátiti; jest však na tři leta proviantem zaopa- třen. Cestu podnikne s 25 Eskymáky a 250 psy“, dále: „Dr. Fred. A. Cook, který jako l- kař Pearyho a pak belgickou jihopolární výpravu provázel, přezimoval v Etahu, aby odtud nastou- pil cestu saněmi k severnímu pólu a sice chce úplně proti mínění Pearyho nastoupiti cestu ze severního pobřeží Grónska, ač Peary pokládá toto východiště za velmi nevýhodné. Při velké vzdálenosti Etahu od severního pólu není pravděpodobno, že by Cook v jednom roce k pólu proniklI Je-li pravdou, že Cook dosáhl severní točny již 21. dubna 1908 — tedy téměř dva měsíce před tím, než Poary na výpravu se vydal (17. června 1908) — pak primát objevu by měl ovšem dr. Cook. Je zajímavo, že učenci předpovídali, že v ledové arktidě oděhraje se v létech 1908 a 1910 podivuhodný zápas dvou mužů o trofei dosáhnouti severního pólu. Zápas ten se nyn odehrál a zbývají nyní jen oběma odvážliveům před tváří celého vzdělaného světa nevývratne důkazy, kdo z nich je vítězem ... Zaznamenáváme dále chronologicky došl- zprávy z dneška;

doktor Absolón Peary Roosevelt Breton Grantův Fred A Cook Cook Grónsko Eskymák

18 article

Jak dr. Cook přijal zprávu o Pearym. Z Kodaně, 7. září. Chěfredaktor denníku „Pol tiken“ pořádal včera večer banket na poctu zahra- ničních žurnalistů. Na hostinu byl pozván také dr Cook. Za hostiny přinesl posel telegram, oznamu jící, že Peary objevil severní pol. Všichni účastníci vyskočili a obklíčili dr Cocka. Seděl, jakoby do něho byl zčista jasn blesk uhodil. Když se ho tázali co soudí, odvětil, ž nemůže se vysloviti, dokud nebude zpráv podroh- ných. IIned potom hostina pod mohutným dojmen zprávy skončena.

doktor Cook Peary Pol Cock Kodaň

19 article

Podrobnosti o telegramech Pearyko Z Londýna, 6. září. (K. k.) Jak Reuterova kan- celář oznamuje ze Saint Johnsu (na Novém Fundlan- dě), zaslal Peary guvernérovi novofundlandskému z lndian Harbouru (Labrador) jiskrový telegram, němž oznamuje, že objevil severní točnu v němž dále blahopřeje Novému Fundlandu k účast na objevu, poněvadž kapitán a mužstvo Pearyho par níku byli z Nového Fundlandu. Telegram ten pode- psán byl: „Peary“, Z Nového Yorku, 6. září. (K. k.) Telegram, z slaný tajemníkovi arktického klubu Bridgma novi, jest šifrovaný, což jasně dokazuje, že ho ode slal Pea ry. Z Worcestra (Masachusels), 7. září. (K. k.) Před nosta akademie ve Worcestru Abelerombie do stal následující telegram v Indian-Harbouru: „Nej severnější bod zeměkoule konečně dostažen. Pozdrav fakultě a studentům. Mac Millan.“ Mac Millan jes učitelem matematiky na zmíněně akademii a čle nem výpravy Pearyovy. Z Pažiže, 7. září. (K. k.) V kabelovém teleg mu, který Peary zaslal přímo „Agence Havas“. p tvrzuje, ze na severní točně vztýčil americký hvězd natý prapor. Peary dosáhl točny 6. dubna 1909 Z Nového Yorku, 6. září. (K. k.) Podle telegramu který Peary zaslal z Indian Habourgu přes mys Ray časopisu „New York Times“, dosáhl severní točny dne 6. dubna. (Pozn. red.: Cook byl na točně 21 dubna 1909.)

Peary Mac Millan Havas Ray Cook Londýn Saint Johnsa Nový Fundlan lndian Harbour Labrador Nový York Indiana Harbour Worcestra

20 article Peary nenašel po Cookovi žádnou

Peary nenašel po Cookovi žádnou stopu Ze St. Johusu, 7. září. (K. k.) Od kapitána Bart leta Pearovy lodi „Roosevelt“, která vrací, se do zá livu Chateau na Labradoru, došla zpráva, že Peary nenašel žádnou stopu po Cookovi. Dr. Cook o Pearově výpravě. Z Kodaně, 7. září. (K. k.) Časopis „National dende píše v ranním vydání, že dr. Cook prohlási na učiněný dolaz, že považuje za nejvýš pravděpo- dobno, že tolegram zaslal sám Peary a v tom pří padě jest správno, že Peary byl na severní točně. Sotva lze míti za to, že telegram byl sťalšován. N Labradoru je stanice pro bezdrátovou telegrafii. Peary je tam velmi dobře znám. Pro jinou osobu bylo by velmi obtížno, vydávati se za Pearyho a odeslati jeho jménem telegram. Cook může si docela dobře před- staviti, že Peary mohl se vrátiti touto cestou. Tak se výkorně shoduje roční doba. Cook neshledává ni- kterak podivuhodným, že nenalezl žádné stopy po výpravě Pearyho, neboť jednak dostihla severní točny později než Cook a jednak nelze se lehce setkat v arktických krajinách. Na konec projevil Cook svou neobmezenou radost nad tím, že také Pearymu se podařilo dosáhnouti cile, c jehož dosažení usiloval on sám dlouhá léta. Z Paříže, 7. září. Dr. Cook pravil na kodaň- ském banketu: Objevil jsem severní pól 111/2 měsín dřive, než Feary. Do 24 hodin dojde jeho první de peše. Jsem bezpečen, že naše údaje budou souhlasny Nyní jest každé slovo zbytečno. Vyčkejme zejtřejš depaka nlo um dolhot

Peary Cook Bart Pearův Roosevelt doktor St . Johus Labrador Kodaň N Labrador Paříž National

21 title

JIi

22 article

dání K císařským manevrům u Velkého Meziříčí. (Od zvláštního zpravodaje »Nár. Listů«.) Z Velkého Meziříčí, 6. září. O dějinách města a hradu Velkého Mezi říčí, které dle pověstí sahají až do dob Maro budových, zmínili jsme se již před časem, mě sto však jest zajímavo nejen svou minulosti nýbrž i dnešními poměry. Velké Meziříčí bylo před 20 lely zapadlým městečkem, v němž obchod a větší průmysl by většinou v rukou německých. Němectví udržo vali zde zvláště židé jako v mnohých městeck moravských a také velkostatek representoval se na venek i svým úřadnietvem německy, ačkol majitelka, kněžna Eleonora Lobkovicová sama nečinila ve směru národnostním na nikoho ná- tlak. Jistá změna nastala později, kdy velko statek zdědil po matce kníže Rudolf Lobkovie. tehdy vellci generál v Pešti a kdy ředitelem stal se Čech p. Plachetka, nyní pak, kdy panstv přešlo na hraběte Harracha, není již stopy p dřivějších poměrech. Zřejmý pokrok v každém směru nasla v městě teprve za posledních dvou starostů, p. Vladimíra Čecha (bratra básníka Svatopluku Čecha) a nynějšího starosty p. Josefa Čer- máka, kteří si zjednali o rozvoj obce značné zásluhy. Především rozvilo se netušenou měrou školství; k trvající škole měšťanské a škole ho spodářské, při níž byla založena zemská třelna lnu, domohlo se město zemské reálky, jež ote vřena roku 1898—1899 a pro niž obec vysta věla budovu nákladem půl mílionu korun, roku 1901 pak založena za palronance damského o boru Národní jednoty škola »Světlá« pro dívky která je dnes skutečně velkolepým ústavem Vzrůst školství znamenal nejen kulturní povzne sení města, nýbrž podmiňoval také vnější roz voj a tak vyslavěno v posledních asi sedmi le tech více než 100 nových domů.

Lobkovicová Rudolf Lobkovie Čo Plachetka Harrach Čecho Čer Velký Meziříčí Velká Meziříčí Pešť národní jednota škola » Světlá

23 article

Současně děl se v městě zajímavý hospo dářský přerod. Pracováno horlivě k národně hospodářskému uvědomění lidu, aby se obchod vymanil z německého područí, ve kterémž smětu si zvláštní zásluhy získali advokát p. dr Pičman a p. profesor inž. Večeř, známý svými odbornými publikacemi. Výsledek tohot zdravěho hnuti byl skutečně překvapujíci.. Ně mečlí obchodníci počali se hromadně stěhovat z měsla, takže počet židů v obci klesl v něko lika lelech s více než 800 na měně než 200, kteří jsou vesměs zapsání v českém katastru německá veřejná škola, dříve trojtřídní, zmen- šena na jednotřidní. Tato hromadná secese měla ovšem také za následek, že celkový počet obyvatelstva poněkud poklesl, přes to, že české obyvatelstvo percentuálně pravidelně vzrůstá.

Pičman Ing

24 article

Nyní má město asi 6000 obyvatelů Za to po- vznesl se značně český obchod i velkoobehod a rozvijí se utěšeně český průmysl. Kromě ně meckých podniků, Kallabovy továrny na sukna slévárny tvrdé litiny říšsko německé firmy bratri Breitenbachové a Achenbach a škrobárny Lins- bauerovy, jsou nyní v městě také velké průmy- slové podniky české, zejména značně rozšíření továrna na kůže firmy K. Jelínek, velký parn mlýn firmy Josef Čermák, která v posledn době zřídila také velkou škrobárnu, pracující pro průmysl textilní, jedinou svého druhu na Moravě v českých rukou a značně rozšířila se též Jeřábkova strojírna, která se zabývá zvláště výrobou mlýnských strojů i jirchářská továrna Horákova. Česky representuje se také velká kli hárna Buchsbaumova. Divčí škola »Světlá« zasluhuje zvlášín zmínky jak pro svou geniální organisaci, tak i pro svůj rozsah a blahodárné působení. Orga- nisoval ji dle vlastního plánu p. dr. Adam Píčman se svou chotí, pl. Růženou Píčmanovou Vložili do podniku obětavě svůj majetek s ve- likým risikem, sle neobyčejné jejich energii vytrvalosti podařilo se vykonati dílo, jež zaslu huje obdivu.

Kallabův Lins K Jelínek Čermák Jeřábkův Buchsbaumův doktor Píčman Píčmanová Morava bratri Breitenbach Achenbach Divčí škola » Světlá

25 article

Součásti ústavu nyní tvoří: 1. Škola průmyslová o dvou roč nicích, načež jako třetí ročník následuje praxe v krejčovském atelieru, jenž šije pro rodiny v městě i okolí. Dvouletá návšťěva a vysvědčen opravňuje ku provozování živnosti. 2. Jednoroční obehodní škola. která má za účel vychovávati dívky nejen pro cizí služby, nýbrž také, aby absolventky mohly se uplatniti při obchodech a živnostech svých otců nebo manželů. Žačky učí se též dokonale jazykům, zvláště němčině a ústav umístil již mnoho absolventek v bankách a velkých ob- chodních závodech až v Terstu. 3. Jednoroční škola hospo- dyňská pro střední stavy, kterou navštěvují také čelné dívky z venkova. Žačky učí se tu obstarávati veškeré práce ve vzorně zařízené domácnosti; mají velkou pracovnu na šiti, pracují v kuchyni, prádelně, žehlírně i ve vlastní zahradě, samy provádějí také rozpočty k nákupu, učí se znáti české nákupní prameny a kromě toho učí se všeobecným předmětům cizím jazykům, hře na piano, zpěvu atd. Je t jediná škola svého druhu v Rakousku. 4. Kuchařská škola, jež pořádá z rok 3 kursy po 100 dnech a jest znamenitou průpravou zvláště pro nověsty. 5. Selská hospodyňská škola. která má ročně 2 kursy po 5 měsících, byla založena jako druhá v Rakousku, směřuje k vzornému výcviku selské hospodyně, při čemž se vystříhá všeho, co by vedlo ke »zpanštění«. Škola má vlastní statek s polnostmi, chovem dobytka a drůbeže i včelinem a mlékárnou, pak rozsáhlou zelinářskou a pokusnickou zahradou. v niž chovanky pracují. Budou při ni zřízeny též šestinedělní mlékařské a kuchařské kurs

Terst Rakousko

26 article

V drobném prodejit ranní díslo o sobě . . zn 8h večernl . . zn 4h Ve filišlkách na venkové ranní čislo . . . . . . . l večerni . . . . . . . . 5 h lnscráty platí se hotové napřed. Předplecení a inserty přijímá administrace v Marisnské ul., a. Tam nacházejí se táž rudakce. tiskárna a sxpedíne „Národních Listů“ Rukopisy ne nevracejl nla

Marisnský ulice

27 article

6. Dvouletá ženská škola za- hradnieká, kterou řídí dva odborní zahrad- níei, je opět jediná v Rakousku. Zahradnictví ústavu, zaujímající plochu 13 měr vzorně upra- vených zahrad zelinářských a štěpnic, je nej- větší v západní Moravě. Mumno jiné má také velkou chřestovnu a školku s 15 000 štépy. Lze si představiti, co takový ústav znamená pro povznesení zahradnictví v celém kraji Mimo t hodlá úslav poskytnouti také dělnickým ženám přiležitost, aby se naučily pěstovati a upravovati zeleninu. Ústav má také vlastní pensionát, velmí pěkně položený, zařízený s or ginálním nábytkem národního vzoru a vzorným zaopatřením. Jedno- tlivé školy mají účelně upravené sbírky a ve- škeré pomůcky. Z vypsaného je viděti, jak mnohosfranný účel ústav sleduje a snad v žád- ném podobném ústavu není soustředéno tolik práce. i Počátky ústavu byly velmi obtižné. Zakla- datelé, manželé Píčmanovi, obdrželi od země i od státu pouze po 500 K subvence a musili bojovati s nedůvěrou i neporozuměním, než se podařilo dobrou myšlenku uskutečniti. Nyní má ústav již subvence 8000 K a je umístěn v 5 budovách, většinou najatých, z nichž plat ročně 6000 K nájemného, jednu budovu pak propůjčila obec. Učitelských sil jest 30, z toho 16 vlastních a loni měl celkem 200 žaček. Druží se velmi čestně k dívčím ústavům mo- ravským, brněnské »Vesně« a olomouckému »Pöttingeu« a zasluhuje všeobecné pozornosti.

Píčman Rakousko Morava moravský

28 article

Vzhledem ku příjezdu císařovu, jenž při bude dvorním vlakem ve středu o 121 hod. od- poledne, vydala městská rada provolání k obe- censtvu, v němž určuje se formace spalíru, který budou tvořiti školní dítky a místní spolky podél cesty z nádraží k zámku na vzdálenost asi 1 km Uvnitř špalíru, jenž bude 7 metrůši- roký, budou státi školní dítky, za nimi pak spolky a mezi špalírem a obecenstvem musí býti mezera 1 m, aby se zabránilo tlačenici. D užších ulic obecenstvo vůbec nebude mlui přistup. Četa četnictva, kráčející za dvorními povozy, na- značí, kde se špalir může uzavříti, načež účast- níci špalíru a obecenstvo budou postupovati zvolna ku předu a na náměstí nastane rozehod.

km

29 article

Provolání končí lakto: »Hostem Jeho Veličen- stva bude Jeho Veličenstvo císať německý a krá pruský Vilém II., k němuž jako k hostu našeh milého clsaře se zajisté obecenstvo zachová s úetou a vážnosti !e Císař Vilém, který přijede rovněži ve středu o 5. hod odpoledne automobilem z Jihlavy, kdež mu německé obecní za stupitelstvo a spolky chystají přímo demonstrační uvitání, nebude, jak známo, starostou města Velkého Meziříčí vůbec uvítán, poněvadž ve Vídni nechtěli svoliti, aby v uvílacím oslovení bylo proneseno několik slov česky. Celá císařská silnice od Jihlavy bude při projezdu německého eísaře střežena četni- etvem, jehož vehtelem jest setník Zelinka. Vrchní ochrannou službu koná místodržilelský rada Spengler- Následník trůnu, jenž přijede zííra v po- ledne, odmítl s díkem slavnostní uvítání se strany obecního zastupitelstva a na přání císařovo od- padne také projektovaný pochodňový průvod, osvětleni a zapálení slavnostních ohňů na návr- ších, aby se příjezdu panovníkovu zachoval ráz pouhé jizdy k manevrům. Dnes dopoledne přije již místodržitel bar Heinold, zítra pak přijede zemský hejtman hr Szerényi a biskup hr. Huvn.

Vilém II Vilém Jihlava Velký Meziříčí Vídeň rada Spengler Heinoldávie

30 article

Vojska ve městě samém není mnoho. Ke štábní setnině a škadroně císařské osobní gardy přibyla dnes škola železničního a telegrafního pluku celkem 190 mužů s četou jízdy, složenou z husarů a dragounů, kteři jsou v telegrafním kursu pro jízdu. Pro šlábní setninu vaří menáž převozná polní kuchyně, která jest velmi prak- ticky zařízena Seslává ze dvou části, každé na dvou kolech, které se k sobě připojují. V zadní části je kolel s ohništěm a v přední dvě oddělení na viktualie a příbory pro důstoj- níky. Jedna taková kuchyně, obsluhovaná dvěma kuchaři, je zařízena pro celou setninu a sleduje ji na pochodu, při čemž se cestou vaří, takže když setnina dorazí na určené místo, dostane hned již hotovou menáž. Potah dodává voza- tajstvo. Celková výzdoba města a zámku se již dokončuje a dekorují se také soukromé domy v barvách českých, zemských a říšských. Při- značno jest, že zdejší Němci chystají se vyvě- siti černo-bilé prapory. První objevil se již na domě továrníka Kallaba.

Němec Kallab

31 article

Národnostní program českoslov. strany sociálné-demokratické. Ve smíchovském Národním domě účastníci sjezdu strany sociálně demokralické od neděle jsou v nej pilnější práci. Včera podali zprávy o činnosti po- slanců strany dr. Soukup a soudr. Vaněk. S nej větším napjetím očekavána však byla řeč dra. Š me- rala o národnostní otázce, v niž se vysluvil proti snahám statopravním. K jeji přednesu dostal se dr. Šmeral dnes odpoledne a sklidil bouřlivou po chvalu. Z jeho výkladů uvádíme k informování našebo čtenářstva tyto odstavce: Národnostní politika české sociální demokracie pra- cuje k dosažení dvou cílů: jednak aby národní kul- tura, jež jest nejvyšším výrazem a nejcennější statkem každé národnosti, stala se stejně přístupnou všem členům národa, jednak aby všichní národov státu ve vzájemném poměru k sobě byli úplně rovno- právni. Boj národa českého za rovnoprávnost ve státě jest však tím méně nadějným, čím vělší jest počet jeho vlastních příslušníků, kteří v něm samém ze skutečné rovnoprávnosti jsou vyloučení a kteří následkem toho vyloučeni jsou současně z plně účasti na národní kultuře. Plnosti národní kultury nemůže lid v žádném národě dosíci za vlády kapilalistického potlačování. Proto třídní politika českého proletariálu usilující o zvrácení kapitalistické nadvlady, jako vede české dělnicivo k mezinárodní solidarité s dělnictvem

doktor Soukup Vaněk Šmeral národní dům účastník sjezd strana národní kouttur Š I