1
masthead
»vourkopodop aundiosp a juozjruu-
vogujsAod JuepeAozd o uys e) os jurejs oz mup jsouroz
od u jsozoApz jusyráz nezpsoad nmef 9o ponovomosA
oz pugávoodeu upnos guzya znt opue) gufojsv smju
ezea mguezozuyd« zsef oupazezd jsef mpu od zef ojspu
oz oonuu opyja napadz jupod 9nvj guzejnys Jáq amjrv
uAonId 99As aA uojsfeupodzegfou z oupel uz purez
A o10 ojÁq oupyod oupoAop VspI I upozjyd opyje
Krmás zef. pouA uZ num jeoAp ojnum zou eAprp
no o J2pA Aozso greo e nyauoje a zuns uusA
nadz moj o ujáq prop vouoqn z vozpa Kaopn9u I-IVozd
aeou npus-Ápo po npuus-ÁpoM I pnjure
po nqaed nupAouis Apuso po : opsjey 2qos yq Kp vu
3is es Anfod puuns ounzp uN Ajop tmgujoun s uonva
uumouno meuoounuou s IH-J.suo
e-9JeuO s zmzyuno meznyayunojy s juefods
A upuso uÁq EJ meAosoojod ueo es ejum apIeuSi
upez zpnypo — op uon s oN-AojSegy s
puso oysozpA rujev2 umgqo s Jáq uefods dozumos opuoJ.
oremes ugsjun zmpu vu uoty SosÁA s eAqup9jd
9isof Apuso z9a Iugyns zázo nzovud novoza vr
Kpou5A jusejaz aqznpe
9AouSs s AOsoOod za 5uo ÁJAouzomouz
z9mu9 a zel oqemes puz IsÍguzeAosfeu es vjuvy prop
ououn j9pod Jzyns noujis pod epz ouAoonad poumjson
Vosaoufou sopes 9uaqo o uoqn Ájop os Kruzojuu
npuus ápoo po noN qoBeg po pupudvz
pyojurz
vjsozd ujágeu vyoz ez 2saf ouznp nepoq muiqosudz
9qznjs ziÍ jágeu usd oz uepof 4q zápy upod navadz
ojsa nujuqoza peuq Kqu u uu s puozpuouz 1 zeglaz
oupojzn oop uoti 199d IugvlAz JuAoupa Kqu zunjlsd
— 69p -
Apuso
Iugyns
uno Ajop
Kpa 5 A
2
masthead
uVpEA oupoodpo 608 uIs2 o9ne4qvz oz fuyAoudo nosf o9— quyas
— 464 —
3
article
»Co tím míníš, dítě?« tázala se Sylvie, schvácena
děsem, jímž sevřelo se i srdce její a jata zároveň i sou-
citem při pohledu na malou bytost tuto. V náhlém návalu
ženskosti přitáhla dítě k sobě a políbila je.
»0!« hleslo toto jen.
Sylvie zlíbala je znovu.
»Nelibá tě nikdo nikdy, drobečku?« tázala se.
»Maminka mě libávala,« zněla odpověd, »ale jest.
doma! O, paničko,« dodal hošík, začervenav se, »mohl
bych přivolati Billyho ?
A nabyv odvahy pohledem krásné mladé ženy, od-
běhl za blízký roh skály a přivedl jiného malého tvora,
rovněž v šedý kroj oděného a kladivo nesoucího.
»To jest Billy, paničko. Billy neměl ani žádně
matky. Polibte také Billyho.«
Mladá žena cítila, jak se jí oči zamžily slzami.
»Ubohé děti, ubohé!« vzkřikla. A pak, zapomenuvši, že
byla dámou, oděnou v hedvábí a krajky, klesla na kolena
v prach a pojavši dvé dětí opuštěných v náruč svou, pla-
kala nad nimi.
»Co se stalo, Sylvie,« tázal se Frere, když se vrátil.
»Slyšel jsem vás vzkřiknouti.«
»Nic, Morici, ostatně řeknu ti o tom později.«
Když večer oba osaměli, vyprávěla mu o dvou ho-
šících a Frere se zasmál.
Sylvius
Bill
Billy
Frere
4
article
»Samé to šejdířství!« děl a dokládal tvrzení své
tolikerými ukázkami předčasně vyvinuté špatnosti mladi-
stvých ničemů, že žena byla zpola proti své vůli pře-
svědčena.
j9tu sorumjs Jee ozge, vu sd epq qnezq ud npjáe
mezp vosjsouepzA vosiÍ od Ipza u epns es uep
gunap pzuy KuruAed uorsuy tovfoA zju a eoruzuns
nupAmská pmoz nunad mozn vN uozuzuuz panpeq Ápza
1áq u ujuezpa nupaq 9msuA JzoA IauqorpŠ vg
sn o9Aoppeg ovgstAs morogs fen
od ze as erepyyzon zef nounsnou noujejuuozdou nourp
ef jáq Aoasoorod apzensezog o9N-Áugzsu vjnjs zpzoj
nogejaoyd nouf nouruaed s láq uefods e Aozsoojod apzojs
ono ms ozqa jqnag moog maoq ojáq oupaz
opo, opsry oosáA dojs zusopud sozd nouoně noujoy ua
s vuss urednojs jsugod ouganznog uz u ovorup dors
9s pap eu Kugjs jujus unooo jizuazon 9 Iunsnd puuns
gupel eN ojons es volu a ua mejonu as Kreagzo
Kyga od zel ofnrs pupoynatpod ojojmka ozou pánzp nnjuu
zuoif A ojzojq voÁuupozon op0alp A vIuAodnyskA punmrus
BAd Ad nAIz ÁuA 9pom KAmo ovef nunne
JupoUSA PonS Apo sepud vjs vájg nysjd qnad oy Jág
AzagáA pmaqo zom mofod JÁq 0N-AeSe nypSN
AuuejSe azq 5ulasd uu opzereu zupovoka uu mozgu
m es ojeAoznz ezo nyzaq5A ovpugujuuz aazd os zoze
JsÍguziÍfou uoJ-919uO Jáq Ápoo M EAozso po guzaa
9s nozpysod epz ejáq mounj vuonudo pujis zuns.
1oluejs nokorugis uz ou ojáq ouvajzno »puejsJ Ápoo w«
Aonso as JepjzoI. ojoqo, nAz IuSÁA Hd nallvz
9AoOON ze vunsnou z9u9 ugujejuguozdeu 18 Aes
uu otjad pumjson puozojod eorufejon Krpoa — ovpsszou
nunad 9z9q5A Inis 3v) — naVz ovoqnojq 9ouoz po
ejerujs
9u o vpyA os znou s mozqop vz joupojz JAzsIpuj u
on Áq Iugapaou eí — Iuu o 9pul Janood jzoumuni —
ousuzn olág Hvs 101 neo vap op so po kpuu u kqpou
— 895 —
— 461 —
Aoppeg ovgstAs
Kama
N Aes
Ipza
Inis
JupoUSA PonS Apa
Aonso as JepjzoI
IuSÁA Hd nallvz 9 Aooon
Ae
Iugapaa eum
Ápza 1 áq
Iunsnd
uO Jáq Ápoo M EAozso
5
article
»Ovšem, jest to zcela v pořádku. Přál bych si ale
velmi, aby milostivá paní Frerova viděla i Point- P uer. «
„Kdež vězněni jsou hoši ? Raději nikoli ! Působí vše
na mne tak strašně !“
»Nesmysl!« zvolal Frere. »Podíváme se tam, Bu-
gesse — ovšem!«
Tak musila Sylvie procházeti nemocnicí a dílnami
a byla Frerem ze žertu uzavřena i do tmavé komůrky.
Muž její a Burgess pokládali trestance za ochočená zví-
řata, jež mohli dle libosti ukazovati a jichž přirozená di-
vokost byla »vyšší intelligencí« jejich udržována v mezích.
Moric vnikal všude, dotazoval se trestanců, žertoval s do-
zorci a u své velkomyslnosti daroval i nemocným trošek
tabáku.
V Point Pueru byla připravena pro ně snídaně.
Ráno téhož dne událo se tam neštěstí a celé místo to
bylo v jistém rozčilení. Vzpurný mladý zloděj, Petr
Brown, stár teprv dvanáct let, byl skočil s vysoké skály
a utopil se před očima strážcův. Tyto skoky do propasti
v poslední době častěji se opakovaly a Burgess zuřil
přímo, že se to přihodilo právě v tento den. Kdyby byl
mohl tělo malého, nebohého Petra nějak vzkřísiti, byl by
ho za taký drzý skutek řádně ztrestal. Děl i k Frerovi,
když vstoupili do kobky, kdež malé tělo spočívalo
»Jak jest mi nemilo, že se to přihodilo právě
dnes.«
»Na tom nedá se nic pozměniti,« odtušil Frere, za-
hleděv se zamračeně na mladistvou tvářičku, jež zdála se
usmívati se, »všaktě znám tyto mladé satanáše. Vyvádějí
to ze zlomyslnosti. Jaký to byl vlastně hoch ?«
», velmi špatný. Johnsone, knihu sem.
nna r
Frerův
Frere
Sylvius
Burgess
Moric
Brown
Petro
Frer
Johnson