2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
8. září 1913. číslo 256.
4
article
sti“ nesprávné. Zprávy tyto přinesly té-
měř všechny vážné listy německé.
5
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Polský hlas o Staňkově schůzi.
Výsledek páteční schůze českých poslanců
byl přijat německým tiskem s nelíčenou rado-
stí jako důkaz úplného rozvratu v české de-
legaci; v tisku polském budí opravdové oba-
vy. Vídeňský zpravodaj krakovského „Czasu
nechce ani věřit, že by skutečná většina če-
ských poslanců byla ze zásady proti jakému-
koli vyjednávání s Němci. Kdyby skutečně
většína českých poslanců zaujala tak rozhodně
odmítavé stanovisko, mohla by to učiniti jen
u vědomí své neobvyklé síly. Ale —
píše dále „Czas“ — po tolika lefech urput-
ného zápasu není dnes v Čechách jediného
rozvážného člověka, který by se mohl klamati
nadějí, že Čechové potlačí nebo dokonce zasi-
milují německou menšinu, tvořící bez mála
40% všeho obyvatelstva v Čechách. Usne-
sení schůze nemohlobýti tedy my-
šleno vážně. V Čechách ještě více nežu
nás (v Haliči) strannická polítika nabývá
vrchu nad politikou národní. Národní politika
vyžaduje dohodu s Němci, ale strannická poli-
tika ví, že populárnosti nabude se nejsnáze
krajní neústupností. Mladočeši pod vlivem dra.
Staňkův
Němec
Čecho
RakouskoUhersko
český jítlegace
Čechy
Halič
6
article
Kramáře položili na váhu svou vlastní popu-
lárnost a veřejně se prohlásili pro dohodu
s Němci; radikálné skupiny se dovtipily, že
nadešla doba, kdy jest možno Mladočechům
vyrvati mandáty a ještě hlasitěji se prohlásili
pro zápas; k radikálům připojili se i agrární-
ci, jichž vůdce právě odsoudil politiku honby
za populárností... Dr. Kramář je práv, když
staví Čechům před oči alternativu: buď dobro-
volná dohoda nebo oktroj. Ale strannický zá-
jem káže radikálům připustiti raději, aby jim
bylo oktrojováno vyrovnání pro Němce třebas
mnohem výhodnější, poněvadž bude vypraco-
váno německou byrokracií, než by přistoupili
k dobrovolnému vyrovnání a tím dali za prav-
du nenáviděné straně mladočeské. Dnes v Če-
chách, podobně jako se děje v Haliči, dohoda
s Němci se rozbíjí o nesváry mezi českým
stranami a zřídlem těch nesvárů jest jedině
honba za populárností a strannická závist. Po-
litika strannická nabývá skutečně vrchu nad
politikou národní.
Kramář
Němec
doktor
Čecho
Halič
7
article
Protesty proti arcibiskupu Stadlerovi.
Bylo před časem oznámeno, že 22letá
pravoslavná Srbka ze Sarajeva, Jiřina Pavlo-
vičova, přestoupila k víře katolické. Jinde by
si takové události nikdo nepovšiml, poněvadž
víra se pokládá za soukromou věc každého
jednotlivce. Ale v Bosně, kde vyznání do ne-
dávna bylo vlastně jedinou známkou národ-
nosti, každý přechod z jedné víry do druhé
budí všeobecnou pozornost. Zemská vláda vy-
dala dokonce v té věci r. 1891 zvláštní naří-
zení, jímž se přechod do nové víry přesně
upravuje. Nařízení to, jež bylo schváleno cí-
sařem, určuje, že osoba, která přestoupiti chce
k jiné víře, musí to nejprve oznámiti a dvěma
svědky potvrditi u svého dosavadního duchov-
ního správce a potom své přání přednéstiu
politického úřadu. Teprve, když vykonány
tyto formálnosti, smí duchovní správce no-
vého zvoleného vyznání přijati takovou osobu
do lůna své církve. Těmto formálnostem Ji-
řina Pavlovičova nevyhověla a přes to arci-
biskup Stadler ji přijal do církce katolické
a dal jí nové jmeno Marketa.
Stadler
Srbka
Pavlovičův
Sarajevo
Boseň
Jiřina Pavla
8
article
Když arcibiskupu Stadlerovi učiněna vý-
tka, že nedbá platných pro Bosnu nařízení.
odpověděl: „Vím, že pro změnu vyznání bylo
vydáno zemskou vládou zvláštní nařízení
bylo i císařem schváleno. Ale poněvadž pa-
pež toto nařízení neuznal, nemohu
se jím řídíti a jsem ovšem hotov nésti všechny
důsledky toho.“ Poněvadž tím arcibiskup Sta-
dler přiznal, že úmyslně překračuje platné na-
řízení, pořádají se v Sarajevě a jiných mě-
stech srbské pravoslavné protestní schůze, v
nichž se vláda vyzývá, aby sama tedy proti
odbojnému katolickému hierarchovi zjednala
platnost svému nařízení.
Anglikánská církev v Rakousku.
Státní církev nejmocnějšího státu na svě-
tě, anglikánská církev, není dosud v Rakou-
sku dle platných zákonů prohlášena za církev
státem uznanou a její příslušníci jsou v Ra-
kousku pouze trpění. Angličanům, meškajícím
v Rakousku, působí to nepříjemnosti. Proto
dle vídeňské zprávy „Times“ anglická vláda
zakročila u vlády rakouské, aby také angli-
kánská církev byla prohlášena za církev ra-
kouským státem uznanou.
Stadler
Angličan
Sarajevo
Rakousko
Times
9
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Bar a Bari.
Bara
Bari
10
article
Tyto dni se v žurnalistice objevila snaha
znesnaditi Černou Horu se Srbskem o hranice
Když se to nezdařilo, bylo třeba dáti veřejnosti
vysvětlení, a tu jsme četli dokonce, že Srbsko
žádá za Prizren a pole Metochií výměnou Ban
na černohorském přímoří, aby mělo náhradu
za Drač.
Věc se má tak. Černá Hora Bar ze svých
rukou nedá a od Srbska bylo by nesmyslem,
kdyby ho žádalo; ale Černá Hora nebude Srb-
sku bránit, aby jejího Baru užilo za vý-
chodiště na Jaderské moře, což bude v pro-
spěchu obou srbských států. Za tím účelem
bude třeba poříditi železníci, která Srbsko
Barem spojí. Snad to bude balkánská trans-
versálka, jež tudy bude provedena.
Rakousko-Uhersko nechtělo pustiti Srb-
sko do Drače a obětovalo této politice ne-
přízně slibné naděje na čilý obchod, který by
z Drače mohlo vésti nejen se Srbskem, nýbrž
i s balkánským vnitrozemím. Ale nyní neza-
brání, aby srbské státy ke svým obchodním u-
čelům užily Baru a aby se z Baru spojily s pro-
tějším italským městem Bariem. Bari je po
Benátkách největší italské město na Jader-
ském moři a mezí Barem a Bariem je nejkratš
paroplavební spojení mezi východním a zá-
padním břehem Adrie.
V Baru se již sestavil komitét „Puglia
Balcani“, jehož účelem jest napomáhati ob-
chodním stykům mezi oběma poloostrovy
zvláště pak mezi jižní Italií a středním Balká
nem.
Drač
bar
Srb
Bara
Adrie
Srbsko
Bana
Barma
Rakousko
Uhersko
Drač
Bari
Benátky
Puglia
11
article
Podobný komitét byl založen v Bariu, kde
jsou již čestní konsulové černohorský a srb-
ský. Komitét sestává výhradně z Italů, ale vře-
lým jeho přáním jest, aby se v Bariu usadil
Srbové a Černohorci, kteří by do tohoto ko-
mitétu vstoupili a pro společnou věc praco-
vali. Dosud tam jen Černohorci bývají.
Pánům Friedjungům, Kaniům a Chlume-
ckým od počátku je trnem v oku obchodní
spojení Černé Hory s Italií a proto pouštějí do
veřejnosti hlasy zděšení, jakoby se Černá Hora
dávala Italii v hospodářskou porobu. V té pří-
čině dlužno vzíti na vědomí, jaké je stano-
visko Černé Hory. Ona se nebojí ani obchodu
italského, ani kultury italské, a politiky italské
již dokonce není se jí báti. Rakousko-Uhersk
pak nemluvilo s ní jinak, nežli že jí hrozilo
hospodářsky podmaniti nebo zničiti, a tím způ-
sobem i kulturně a politicky jí dobyti, či lépe
dobiti. Černohorci jsou snad tak zaslepeni, ale
oni skutečně nevidí pro sebe nebezpečí ital.
ského, nýbrž jen „švábské“. Beze všeho spo-
jení s vnějším světem Černá Hora nemůže zů-
stati. Není tomu tak dávno, co Černá Hora
chtěla rozeznávati mezi rakouskými národy
podle toho, mají-li se k ní přátelsky nebo ne-
přátelsky. Tehdy nabídla Čechům, aby na sebe
vzali dovoz všech potřeb pro celou Černou
Horu, a to beze cla. Ale spolek, kterému to
nabídnutí učiněno, zamítl je, protože by to ve
Vídni neradi viděli, kdyby Čechům dávána
byla taková privilegia. Nezbývalo tedy Černé
Hoře, než spojíti se s Italií a spojení toto bude
nyní dále rozvíjeno a utužováno.
Italos
Srba
Černohorec
Friedjung
Kania
Čecho
Chlum
Černá Hora
Rakousko
Vídeň
Černá hoře
Italia
12
article
Ruský tiskový zákon.
Ministerská rada ruská tyto dni schválil
osnovu nového tiskového zákona, která bude ještě
na podzim předložena dumě. Podle zpráv ruských
časopisů nová předloha ve zvýšené míře hrozí
ruskému tisku pokutami. Značnými pokutami budou
stíhány neuctivé projevy o činnosti vládních osob
a hodnostů vůbec. Navrhují se větší tresty na
pornografická díla. Mají být trestány i osoby, které
rozšiřují pornografická díla mezi nedospělou mlá-
deží. Navrhuje se též trestat původce dvojsmysl-
ných insertů nebo šarlatánské inserenty, jmenovitě
ty, kteří oznamují různé »léky«. Pro redaktory se
žádá inteligentský census. Zodpovědnost za tiště ý
projev přenáší se i na vydavatele, ale jen
jako výpomoc v tom případě, když redaktora ne-
možno pohnati k zodpovědnosti nebo vymoci o
něho placení pokuty. Jinak nynější opravená
osnova podržela větším dílem zásady původního
návrhu ministra N. A. Maklakova.
Z oposičních listů kadetská »Rěč« soudí, že
osnova v nynější podobě nemůže býti přijat
dumou, ale »Deň« považuje otázku schválení
tiskové předlohy za rozhodnutou. V dumě prý s
najde potřebná většina pro každý vládní návrh
Ale okťabristský »Golos Moskvy« na to pozname-
nává, že i ve čtvrté dumě každá vládní předloh
nebyla většinou dumy schválena a proto že an
o budoucnosti tiskové předlohy nelze ještě pro-
rokovat nic určitého.
Maklakov
Golos Moskva
13
article
Srbské školství.
14
article
Vítězné války srbské přesvědčily konečně
nevěřící o vojenských a organisačních schopno-
stech Srbů. Ale málo posud víme o jich kulturn
organisaci. Není divu; kulturní práce je méně
hlučná a nápadná než válečný ryk. Proto se mál
slyší o srbské universitě, o srbské akademii věd
o knihovnách, o srbském divadle, málo se ví
jich literárních snahách. Ovšem, v Srbsku zájem
o politiku a vojenství jest asi silnější než zájem
o Musy. Mladé Srbsko v kulturním ohledu má
ještě mnoho co dohánět.
O tom, jak se i v kulturních věcech snaží
svědčí nedávno vyšlá statistická data za r. 1908
Dle úřadních výkazů v roce 1903 bylo na běle-
hradské universitě 57 profesorů, 465 žáků a roční
náklad činil 347.322 dinarů, r. 1908 stoupl počel
profesorů na 82, žáků bylo 985 a náklad čini
476.891 d. Na bohosloví r. 1900 bylo 18 učitel-
ských sil a 311 žáků, náklad činil 186.300 d. Roku
1903 bylo v Srbsku 18 gymnasií a reálek s 307
učitelskými silami a 54.7 žáky, r. 1908 bylo 2
gymnasií a reálek s 368 učiteli a 7141 žák, náklad
činil r. 1908 1.338.967 d. Učitelské ústavy r. 190
4 s 26 učitelskými silami a 412 žáky a 163.125d.
rozpočtem. Vyšší ženské školy byly roku 1908 dvě
se 71 učitelskými silami a 1112 žákyněmi; nákla
činil 198.983 din. Obecných škol bylo roku 190
1122 s 2135 učiteli a 111.664 žáky, r. 1908 1304
s 2470 učiteli a 136.113 žáky o nákladu 4,480.987
dinarů.
Z těch čísel jest ovšem patrno, že zejména
obecné školství jest ještě v Srbsku značně opo-
žděno. V posledních letech učinilo sice Srbsko
velmi mnoho pro vzdělání svého lidu, ale horečné
zbrojení a přípravy k válce nedovolovaly přece
věnovat kulturnímu povznesení více pozornosti
Nyní v době míru čeká tedy Srbsko důležit
úloha dohonit to, co následkem nepřízně osudu
zanedbalo.
Srba
Srbsko
Musa
15
article
Napětí mezí Japonskem a čínou.
Napětí mezí Japonskem a čínou.
Na Yangtse se soustřeďuje velká námořní mo
japonská; až přibudou z Kure do Nankina od-
pluvší dva křižáky, budou tam miti Japonci 13
válečných lodí a 4 torpedoborce. Podle posledních
zpráv žádá Japonsko od Číny železniční koncesi
v Mandžursku a důležité vojenské místo v Číně.
Propuštění Changsuenovo se pokládá za důležité
pro uklizení rozporu. Zástupci všech časopisů
v Tokiu se usnesli na resoluci, kterou se vyslo-
vuje nedůvěra kabinetu pro neschopnost v mandžur-
ské aféře se ukázavší. Byl prý zmeškán okamžil
k akci, odpověď Činy prý nemůže uspokojiti.
K alliancí francouzsko-španělské.
Na obou stranách Pyrenejí se pracuje k
spolku. Hnutí za shlížením podporuje publicistický
žurnál „Espagne“, který přinesl už články špa-
nělského ministerského předsedy hraběte Romano-
nesa a ministra zahraničných věcí Lopeza Munosa
posledním čísle pak přibyl k těmto projevům
článek francouzského ministra zahraničných věcí
Pichona. Článek jeho, uveřejněný v předvečer cesty
presidenta republiky do Španěl, přesalauje vřelostí
projevy, které činívají v podobných případech dí-
plomati. Věnovav nadšená slova minulosti, pravío
přítomné a budoucí součinnosti Francie a Španěl-
ska toto: Dnes obě země jsou angažovány ve vel-
kém díle v Marokkus díle nesnadném, které otevř
ponenáhlu civilisaci toto krásné území severní
Afriky. Tam Francie a Španělsko vzájemně se pod-
porují a pracují spolu. Možno říci, že úkol, který
na sebe vzaly obě země, bude pokračovati tím ji-
stěji a rychleji, čím bude těsnější jejich spolupra-
covnictví: zájem i city jsou tu v souhlasu jak
v podstatě vždy byly. Jen tehdy, když Španělsko
a Francie tuto historickou pravdu zneuznávaly, vy-
vstaly mraky mezi nimi na největší škodu obou
dnes národově a vlády to vědí tak dobře, že toh
nikdy nezapomenou.
Romana
Munoso
Pichon
Španěl
Japonsko
Čína
Mandžursko
Tokio
Francie
severní Afrika
Španělsko
16
article
Manevry v Jžních Čechách.
Manevry v Jžních Čechách.
O průběhu včerejšího dne vydala tisková
kancelář manevrová následující zprávur
Z Tábora, 17. září. [K. k.) Dnes byl pro-
veden útok modrého 3. a 4. sboru, jimž velel gene-
rální inspektor veškeré ozbrojené moci arcivévoda
František Ferdinand, proti 9. sboru, naznačujícímu
4 divise pěchoty. Cvičení mělo velmi zdařilý prů-
běh a bylo zastaveno po zasažení armádní reserv
na levém křídle o 11. hod. 35 min. dopoledne n
rozkaz arcivévody-následníka trůnu. Při rozmluvě.
vykonané severně od železniční stanice Dražie
která vyzněla v úctyplný hold Jeho Velíčenstvu,
uštědřil arcivévoda-následník trůnu vedení vyš-
ších velitelů a chování se vojska plnou chválu.
Po poradě byl vydán tento armádní rozkazt
Dnes ukončené armádní manevry po každé
stránce mne úplně uspokojily. Jsem šťastným, že
mohu Jeho Veličenstvu, našemu nejvyššímu veliteli
sděliti jen nejlepší o duchu vojska, shromážděného
na armádních manevrech, pak o výkonech vyššího
vedení, válečném výcviku a zdatnosti vojska
poli, jakož i o vzorném pořádku při pomocných
zařízeních a vozatajstvu.
Jménem Nejvyšší služby vyslovuji tedy všen
generálům, štábním a vyšším důstojníkům, jako
i veškerému mužstvu armádních sborů, shromáždě
ných na manevrech v Čechách, ové nejvřelejšíu-
znání.
Tento rozkaz podává se veliteli 3. a 4. armády
9. sboru a sboru jizdy a budiž ihned všeobecně vy-
hlášen mužstvu v jeho mateřském jazyce. Výšina
severně od Všechova, dne 17. září 1913. Arcivé
voda František Ferdinand, generál jízdy, generáln
inspektor veškeré ozbrojené moci.
František Ferdinand
Jžne Čechy
Tábor
Dražie
Čechy
Všechov
17
article
Zakončením manevrů byla prohlídka prvního
sboru jízdy, postaveného na polích severně od Tá-
bora. Svěží vzezření mužů i koní bylo po náma
hách posledních dnů zvláště nápadným a pan arci-
vévoda následník vyslovil plné uznání oběma vy-
trhnuvším divisím jízdy, které a dělostřelectvem
strojními puškami a cyklistickými oddily při ná-
sledujícím defilování tvořily velmi pěkný obraz
O 1/43. hod. odpol. odebrala se Jeho c. a k
Výsost do Tábora, aby nastoupila zpáteční cestu
z manevrů.
Z Dražíc, 17. září. (K. k.) O 6. hodině ráno by-
ly pohotově v bitevním seskupení obě armády mo
dré strany, určené k útoku na pravé křídlo ne
přítele, za vrchního velení arciknížete Františka
Ferdinanda na čáře Mladá Vožice—Horky—Rati-
bořice (3. armáda). Tábor, až jižně od Dražic (4
armáda) a u Chotusic (1. sbor jízdy). Jednak hlíd-
kami, jednak aeroplany bylo usilováno zjistiti po-
sici červené strany. Tato využitkovala dobře času
aby použila všech výhod své posice a ukryla se z
zákopy. Skutečně bylo červené i dobrými daleko-
hledy sotva pozorovati na jednotlivých místech
Předesláním menších oddílů, které zaujaly posiee
na vhodných místech terénu, zdržovali červení ne-
přátelské hlídky od svých posic a znesnadňovali
neobyčejně výzvěd.
O 7. hod. ráno začala střelba z útočníkovýc
děl na vzdálenost asi 4500 kroků. Brzy odpovědě-
lo obranné dělostřelectvo; boj dělostřelectva bylo
však pozorovati jen ze hřmění děl.
Posice samy zůstaly oku pozorovatelovu, ne-
byl-li právě v bezprostřední blízkosti, ukryty.
František Ferdinand
Tá
Tábor
Dražice
Chotusice
O 1
18
article
Mezi 7. a 8. hod. ráno začalo býti v území me-
zi oběma stranami živo. Předvoje modrých začaly
boj s předvoji červených, aby je z jejich vysunu-
tých posic zapudily. Za součinnosti kulometů byla
fronta vyklizena, zatím co pěchota k útoku postu-
pující, učleněná v čelných, řídce po sobě následu-
jících liniích, překročila pásmo střelby z děl, aby
získala dístance, na kterých by i ona mohla s na-
dějí na účinek zahájiti palbu.
Byl to úchvatný pohled, když útočník, číta-
jící 7 divisí a ve zřejmém souhlase jednotlivých
skupin postupoval proli červeným. Terén ponejví
ce otevřený před nepřátelskými posicemi, nutil už
zavčas zahájiti palbu.
Pevná vůle proniknouti k protivníkovi byla patrn
však v trvalém pohybu částí linií. Střídavě střilejíc
a se při postupu předstihujíce a nahražujíce ztráty
nástupem záloh, posunovaly se linie až na čáru
středního dostřelu, kde se odevřelo pole vlastn
působnosti střelné zbrani pěchoty. Pronikání až
těmto distancím, využívající výtečně i nejnepatr-
nějšího krytí, dávalo svědectví o výborném vý-
cviku pěchoty v technice útoku. Společná působ-
nost oddílů docházela výrazu zvláště v tom, že
ležicí fronty vždy postřehly okamžik postupu sou
sedů a střelbou na nepřátelské postavení usnad-
ňovaly druhům postupp ku předu.
O 10. hodině dopolední přiblížily se útočné
honty obou vojsk na účinný dostřel. Podporován
dělostřelbou, počal intensivný boj střelbou, kterým
má býti síla protivníkova odporu rozdrcena a zlo-
mena.
19
article
Červený obránce v době té přichystal své zá-
lohy na krajním pravém křídle k útoku z boku
Proti tomuto obrátil se nájezd 1. eboru jízdního
jenž byl utvořen od dávno minulých časů na rozkar
Jeho Výsosti pod velením maršálka hr. Huvnat
nájezd ten skýtal skvělý, vysoce účinný obraz přea
obtíže terénu, jež bylo mu překonati, a byl označen
od generálního inspektora veškeré ozbrojené moci
jako zdařilý v každém směru. Než mohly 4 pra-
pory, určené k zmíněnému protidtoku, dáti se
pohyb, vrhl proti nim 1. jízdní sbor u Padařova.
jfzdní dělostřelectvo, kulomety a cyklistický oddil.
Když tato mocná palba počala pěchotou otřásati.
vyrazila 9. jízdní divise čelně, 3. s jednou brigádou
do boku, s druhou v týle, k útoku, jemuž dle roz-
hodčího výroku byl příznán výsledek.
Tento, pro útočníka příznívě se vyvíjející zá-
pas připravoval velmi výhodně zasáhnutí zálohy
19. pěší dívise, již velel arcikníže František Ferdi-
nand, z její posice jižně od Tábora k rozsáhlému
útoku do okolí Dražic proti pravému nepřátel-
skému křídlu.
Ferdi
Tábor
Dražice
Padařov
20
article
Překročivši Lužnici po mostech, na ní zákop-
níky postavených, zaujala divise hluboko rozčle-
něnou formaci a zasáhla o 11. hod. dopol, do boje.
V té době upoutaly obě armádní fronty veškerou
sílu protivníkovu v bojí frontovém a tak pevně
stály před nepřítelem, že tento ve vážném případě
jen s velkou tíží byl by mohl klásti odpor převaze
palby. Již počali modří na jednotlivých částech
čáry bitevní rozhodně získávati výhody, když
o 1/212. postup zálohy bitevní zajistil plný úspěch
modrých nesmírně krásným útokem.
V 11 hod. 35 min. nařídil generální inspektor
veškeré ozbrojené moci zastaviti cvičení a ukončit
letošní manévry signálem: „Odtroubiti“. Po tomto
signálu shromáždili se všichni generálové, přidě-
lení stranám jako velifelé a rozhodčí, velítelé, dů-
stojníci štábu a generálního štábu na výšině severně
od stanice Dražic ku poradě.
Lužnice
Dražice
21
article
Arcivévoda František Ferdinand vzpomněl nej-
prve cvičení nedělního a pondělního a vyjádřil svou
zvláštní spokojenost s disposicemi obou velitelů
vojskk a s jejich provedením všemi představenými
a všemi vojsky, což utvářilo oba dny manevrů
celku i v podrobnostech veskrze uspokojívě. Mezi
momenty, jež zasluhují obzvlášť pochvalné zmínky
vynikalo zvláště chování se 3. jízdní divise, jemuž
vděčila červená strana za odvrácení mocného úto-
ku, ohrožujícího její pravé křídlo.
Ke krátkému rozboru opatření gen.-majora
ryt. Zareby připojil arcivévoda poznámku, že tento
příklad ukazuje, jak cenným nástrojem vyššího
vedení státi se může jízdní divise, je-li pověřena
laké jinými úkoly, než pouze činnosti výzvědnou.
Dále zvláště pochválil 17. abor za jeho krásné roz-
vinutí sil a velmi spořádaný útok v masách proti
pravému křídlu 2. sboru. Také fento sbor dovedl
v pravém okamžiku provésti protiútok se zálohou.
Ač tento neměl výsledku, svědčil přece klíd a po-
řádek o dobrém výcviku vojska.
Arcivévoda byl s výkony 8. sboru rovněi
velmi spokojen, takže mohl svůj úsudek o obou
prvních dnech manevrů ukončiti konstatováním.
že všichni zúčastnění a především výtečné vojsko
mohou s velkým uspokojením hleděti na docílené
výkony.
František Ferdinand
Zareba
22
article
Potom pojednal o účelu cvičení, jím nařízeného
proti předpokládanému nepříteli, o výcviku v uza-
vřeném útoku velkých mass vojska v prostorech
z boků omezených, jenž vylučuje s oblibou uží-
vaný princip, obklíčení a obejití, uplatňující se a
k pododdílům. Poukazuje na dějinné doklady vá-
lečné z posledních desetiletí, zdůraznil, že cvičení
bylo provedeno velmi dobře a musí býti označeno
za velmi zdařilé.
Srdce mu v těle plesalo, když viděl tato ná-
dherná vojska v bezvadném stavu provésti krásný
útok, jenž se všem záčastněným stal zdrojem po-
učení. Součinnost pěchoty a dělostřelectva činilo
velmi dobrý dojem a též jizda provedla pěkný
výkon, když ze tří železničních podjezdů pře
území namnoze bahnité úžasně rychle přešla
k útoku.
23
article
Vyslovil ještě jednou všem velitelům a vojsku
úplnou spokojenost, vzpomněl co nejvřelejšími slov
nejvyššího velitele, jenž pohříchu se nemohl ma-
nevrů zúčastníti, ale srdcem v těchto dnech meška
prostřed svého věrného vojska. Vyzvání, strhujíc
k ohnivému nadšení, provolati třikrát sláva císaří
králi, vzoru všech ctností vojenských, našlo nadše-
nou ozvěnu a nikdo nemohl se ubrániti mocnému
vlivu aktu, jehož slavnost byla zvýšena tím, ž
plukovní hudby opodál stojící vpadly vojenskou
děkovnou a prosebnou modlitbou.
Manevry zakončila přehlídka jízdního sboru
jenž při poradě stál v pohotovosti na polích s
verně od Tábora a defiloval ve vzorném držen
a přes námahu posledních dnů ve skvělém stav
před generálním inspektorem veškeré ozbrojeno
moci
Z Dražíc, 16. září. (K. k.) Dnešní poslední de
manévrů, jejž provázelo opět nejkrásnější počasí
skýtal množství grandiosních vojenských obrazů
Velikost sborových těles, spojených arciknížetem
Františkem Ferdinandem k společné akci útočné
jejich cílevědomá společná činnost vzbudily
mnohých diváků, kteří se sešli na manevřišti, ob-
div a údiv. Útok, provedený jízdeckým sboren
(48 škadnon), pak defilování této enormní sily
jezdectva stalo se pro každého nezapomenutelným
divadlem.
Z Vídně, 17. září. (K. k.) Arcikníže Františel
Ferdinand s chotí přibyli sem dnes o 7. hod. več
z Chotovin zvláštním dvorním vlakem.
František Ferdinand
Ferdinand
Tábor
Vídeň
Chotoviny
24
article
Z Tábora. 17. září. (K. k.) Dnešní přehlídky
na manevřišti u Veselky zúčastnili se arcivévodov
Leopold Salvator, Bedřich a Karel František Joseí
paní vévodkyně z Hohenbergu s dětmi, dále místo
držitel kníže Thun Hohenstein a četní členové vy-
soké šlechty.
Z Tábora, 17. září. (K. k.) Odpoledním rychlí
kem o půl 4. hodině odjeli páni arcivévodové
Karel Frantižek Josef a Bedřich do Vídně.
Z Tábora, 17. září. (K. k.) Mistodržitel k
Thun-Hohenstein vrátil se dnes k 5. hod. automo-
bilem do Prahy.
Z Tábora, 17. září. (Pův. tel.) Arcivévoda
následník, konaje před svým odjezdem návštěvr
na rozloučenou u baronky Dinky Nádherné, se vy-
slovil, že návštěva v Chotovinách a v celém tábo
ském kraji zůstane mu navždy v nejlepší upomínce
Zakončujíce referáty o lelošních manevreck
v jižních Čechách, pokládáme za povinnost po-
děkovati sl. správě a ředitelství automobilového
oddělení „Praga“ českomoravské továrny na stroje
která s ochotou nám vyšla vstříc, davši nám k
disposicí svůj vůz typu „Grand“, jehož výborné
vlastnosti mohli jsme po celou dobu manevrů plně
oceniti, zejména jeho spolehlivost, výkonnost
rychlost, s jakou nám často za okolností velmi
obtížných umožnil konati zpravodajskou povinnost.
Leopold Salvator
Bedřich
Karel František Joseum
vévodkyně
Thun Hohenstein
Frantižek
Josef
Thun
Hohenstein
Dinka
Nádherná
Tábor
Hohenberg
Vídeň
Praha
Chotoviny
Čechy
Grand
Praga
25
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Poctivost radikálního tísku a abonentí
Orgán Zemského ústředního spolku jednot uči-
telských v král. Českém „Český Učitel“ uve-
řejnil v posledním svém čísle projev známého
učitelského pracovníka p. Křena, v němž
tento sděluje, že po 7letým abonování „Času
tento list přestává odebírat a sice proto, ž
„list, který učitelstvo špiní a proti němu štve
nezasluhuje, aby byl učitelstvem odebírán ...
„České Slovo“ postrádá v tomto činu p. Křena
„smysl pro svobodu tisku“. To je —
odpuštěním — matení pojmů. Vypovězen
abonementu listu, s jehož psaním nesouhla-
sím, nemá se svobodou tisku naprosto co dě-
lat. Každý si abonuje list, který odpovídá jeho
přesvědčení. Při té příležitosti orgán národně
sociální týmž pérem, jež vytýká, nesprávné
ovšem, p. učiteli Křenovi nedostatek „smyslu
pro svobodu tisku“, vyhrožuje zemské o
ganisaci učitelské, že „budou-li učitelé jed
nati tak, jako p. Křen, pak nezbude, než aby
všecky poctivé české listy odložily šetr
nost, se kterou se dosud k pánům organi
sace chovaly.“ Tedy: poctivost až do těch
— abonentů
Křen
26
article
— Dělnická výstava v Praze. V „Právu Lidu
uveřejněna byla (a námi svého času glossována
zpráva, že dle přípisu správní komise, zaslaného
Dělnické akademii, zemský výbor ve schůzi ze dne
26. července 1913 učinil usnesení, že o propůjčen
výstaviště v Král. Oboře pro výstavý nemá být
rozhodováno dříve, nežli v roce předcházejícín
před podnikem a z toho důvodu, že správní ko
míse nemůže o propůjčení výstaviště k výstavě
dělnické na rok 1916 projektované rozhodnout
dříve než v roce 1915. „Právo Lidu“ činí z toho
důvodu vůči zemskému výboru výtky, že ve své
poslední schůzi, bezprostředně před vyhlášením
patentu o nastolení správní komise, toto usnesení
učinil z důvodů nepřátelských proti straně so-
ciálně-demokratické. Vůči tomu konstatuje se nám
se strany kompefentní, že ani časově, ani věcne
tyto zprávy nezakládají se na pravdě. Zemský vý-
bor nejednal o propůjčování výstaviště dne 26. čer-
vence, nýbrž ve schůzi své dne 16. července, kde
při projednávání všeobecných zásad o propůjčován
výstaviště učinil rozhodnutí, aby teprve v roee
předcházejícím před podnikem výstaviště bylo pro-
půjčováno, avšak bylo výslovně v motivaci uvede-
no, že při podnicích velkých, jejichž přípravy vy-
žadují delšího času nežli dobu jednoho roku, ma
zemský výbor okolnosti uvážiti zvlášť a zvláštn
smlouvu s pořadateli výstavy uzavříti. Není po-
chybnosti, že takovým podnikem, delšího času v
žadujícím, je výstava dělnická, a z toho důve.
Král
Praha
27
article
du je vyjmuta ze zásadniho usnesen
omezujícího časově dobu propůjčen
výstaviště. Že takovým způsobem v zemském
výboru byla záležitost tato motivována a zamý-
šlena, vysvátá také z okolnosti, že přísedicí zem
ského výboru dr. Pinkas po učiněném usnesen
schůze zemského výboru ze dne 16. května zástu
cům Dělnické akademie vzhledem ku prohlášen
dra. Kramáře, že Slovanská výstava se v r. 191
pořádati nebude a že tudiž její prioritní právo n
propůjčení výstavíště pomijí, přislíbil, že se př-
činí, aby v některé z nejbližších schůzí zemskéh
výboru příznivě otázka Dělnické akademie byla v-
řízena. Nemohl však svého slibu splniti, poněvadi
nová schůze zemského výboru se nekonala, pouz
formální schůze dne 25. května, na které nejv. mar-
žálek sdělil výsledek své audience v Išlu. Správní
komise při svém rozhodování pravděpodobně opo-
menula si povšimnouti motivace příjatých návrhů
dle kteréž není nejmenší pochyby, že má práv
aby o propůjčení výstaviště pro dělnickou výstave
rozhodla ihned a nikoliv až v roce 1915.
doktor
Pinkas
Išlu
28
article
— Německý den krkonošských obcí protestuje
proti počešťování Krkonoš. Dne 15. září konal
v Trutnově, jak čteme v „Reichenberger Zeitung
den německých obcí v Krkonoších, na jehož po-
řadu byly výlučně porady o tom, jak čeliti snahám
českým po praktikování rovnoprávnosti na nádraž
trutnovském. Jak známo. Trutnov má velikou č
skou menšinu a jeho okolí, odkázané v doprave
nictví na železniční úřad v Trutnově, je z velká
části rovněž české. Přes to na nádraží trutnovském
jsou vyvěšeny nápisy pouze německé, českým cee
stujícím odpírá se vydání dvojjazyčného jízdního
lístku na české požádání a personál český na ná-
draží je všemožně chikanován pro svou národnost.
Tyto křiklavé nesprávností německé byly dlouho
přehlíženy nadřízenými úřady železničními, až ko-
nečně letos na oprávněné a doložené české stíž-
nosti konají se na železničním úřadě trutnovském
úřadní šetření, která se Němcům, zejména měst-
ské radě trutnovské, nezamlouvají. Pro nejblizš
dny je ohlášena do Trutnova návštěva ministerské-
ho rady dra. Geutebrücka za účelem vyšetření zá-
vad a nedostatků na železničním úřadě trutnov-
ském, pročež městská rada trutnovská svolala do
Trutnova na den 15. září poradu všech německých
obcí krkonošských k úradě o společných požadav-
cích. Schůze přijala resoluci, v níž se žádá: 1. aby
češti úřadníci a zřízenci železniční z celého do-
pravního okresu trutnovského byli přesa z e ni
do českého území, nejméně pak aby jejich počet
byl zmenšen na míru nejmenší; 2. aby se na ně-
meckých nápisech na trutnovském nádraží nic
neměnilo a aby vyvolávání stanic železničních
dálo se, jako dosud, výhradně němec ky.
Němec
Krkonoše
Trutnov
Reichenberger Zeitung
29
article
Toto usnesení dokumentuje, jak spravedlivá
věená je akce českých interesentů v Krkonoších
příčině zavedení pořádku na nádraží v Trutnově
a v celém okresu trutnovském.
— Milí hosté z Polsky. Do P'rahy zavítali
včera říšský poslanec a slavný maliř Vladimí
Tetmajer z Krakova. JUDr. Ondřej Chra-
micc ze Zakopaného, a Bronislav Rom ani s zyn
z Varšavy. Poslanec Tetmajer je upřímný příte
našeho národa, což osvědčil vřele a láskyplně při
každé příležitosti. Budiž jen vzpomenuto jeho
plamenné řeči o národě Husitů při české výpravě
do Polsky r. 1909, a jeho vzletné řečí při protestní
schůzi »O vyvlastňování Poláků v Poznaňsku«, jek
se konala letos v lednu v Praze, k níž ochotně
zavítal. Ve svém zátiší v Bronovicích, jako náš
Úprka, hostí srdečně české hosty. Dr. Chramie
jest ředitelem vodoléčebného ústavu v Zakopaném,
v této »Perle Tater«, jehož pohostinností a laska-
vosti četní čeští hosté dojista mile vzpomínají. Pan
Romaniszyn je slavný tenorista, žák a asistent
věhlasného pěvce a učitele Rezského v Faříži.
vynikl na polských a německých jevištích, jest
angažován na zimní saisonu k velké opeře do
Varšavy. K nám přijel, aby se nám představil.
Hlavní role jeho jsou Walkime, Lohengrin, Tan-
häuser a j. Milým hostům bude zajisté pobyt jejich
v Praze přáteli česko-polské shody zpříjemněn
tak, aby si odnesli od nás nejpříjemnější vzpo-
mínky.
Vladimí Tetmajer
JUDr
Chr
Rom
Tetmajer
Úprka
doktor
Chramie
Romaniszyn
Lohengrin
Krkonoše
Trutnov
Polsko
Krakov
Zakopané
Varšava
Poznaňsko
Praha
Tana
vodoléčebný ústav
Tatra
30
article
— Zemská správní komise království Českého
vyřídila ve své schůzi, konané dne 17. září t. r.
za předsednictví J. Exc. Vojtěcha hr. Schoenborna,
krom včera již uvedených mezi jiným též tyto
záležitosti: Referát člena komise, c. k. dv. rady
Kvěcha: Zástupci zemské správní komise král.
Českého v příslušných vojenských okresních komi-
sích podpůrných jmenování byli: Frant. Blažek ve
Kvaskovicích, starosta okresního zastupitelstva ve
Strakonicích, Jan Liebus, náměstek okres, starosty
v Hořovicích, Ludvik Schick, okresní starosta
ve Dvoře Králové n. L, Leopold Janisch, okresní
starosta v Lanškrouně. Kromě toho vyřízena byla
řada záležitostí, týkajících se zemských polepšoven
a donucovacích pracoven a zemských financí, jakoi
i uděleno bylo několik hasičských podpor osob-
ních. — Referát člena komise, c. k. místodrž. rady
Dostra šila: V záležitostech honebních bylo
vyhověno stížnostem: honebního výboru v Širokém
Dole a soudr. a Frant. Nováka a soudr. ve Skalici
fokres Soběslav) v příčině pronájmu spol. honiteb.
Vojtěch
Kvěch
František
Blažek
Liebus
Ludvik Schick
Janisch
Novák
Strakonice
Hořovice
Dvůr Králové
Lanškroun
Skalica
Soběslav
31
article
Zamitnuty byly stížnosti: honebního výboru
Teplé, honebního výboru v Debrníku (okres So-
běslav) a Josefa Žálského v Kruhu (okres Jilem-
nice) v příčině pronájmů spol. honiteb; dále stíž-
nosti honebního výboru ve Študnici (okres Hlinsko)
v příčině úpravy honebních poměrů, a obecníh
úřadu v Záříčí v příčině volby honebního výboru
tamže. Mimo to vyřízena byla řada záležitostí
škol obecných a osobních. — Referát člena komise,
c. k. místodrž. rady Lendecke: v záležitostech
silničních usneseno vydati u doplnění oběžníku
zemského výboru ze dne 17. června 1896, č. 3693.
oběžník v příčině užívání veřejného statku silnič-
ního ke kladení kolejí. Stížnostem obce Skorkova
v přičině stavby okresní silnice z Větrného Jení-
kova do Skorkova a stížnosti kníž. Löwensteinské
ústřední správy v Boru v příčině hnaní dobytka po
okresní silnici v Dehetném bylo vyhověno. — Za-
mítnuta byla stížnost obce Podolí a Křenovicv
přičině směru ohresní silnice z Olešné k erární
silnici Táborské. — Kromě toho vyřízeno bylo ně-
kolik záležitostí týkajících se hospodářských vo-
dovodů a administrace silnic. — Referát člena ko-
mise c. k. mísbodržitelského rady Püchla: V zá-
ležitostech okkresních vysloven byl souhlas s na-
vrhovaným složením okresních zastupitelstevv
Žálský
Táborský
Debrník
Jilem
Študnice
Hlinsko
Záříčí
Skorkov
Bor
Olešná
obec Podolí
Püchl
32
article
Mnichově Hradišti, Bezdružicích. Krumlově av
Žamberku. — Mimo to schválena řada okresních
zápůjček a vyřízeno několik záležitostí týka jících
se okresních hospodářských záložen a kontribu-
čenských fondů peněžních a bylo vyhověno stížno-
stem: A. Šrámka a A. Mikoláška v příčině syste-
misování místa okr. účetního v Nymburce. — v
záležitostech stavebních vyhověno stížnostema
Václava Kuželky v příčině stavby kolny v Břev-
nově, obce Řevnic v příčině přístavby na č. k
1129 v Řevnicích, Ant. Čejky v Kuklenách v příči-
ně parcelace pozemku tamže, Frant. Wicka v Šove-
nicích v příčině náhrady výloh při stavebních ko-
misích, Václava Hrdličky v přičině stavby domku
na parc. č. k. 41/1 ve Velké Vísce (okr. Hořovicel.
Jana Šebesty a Jos. Valacha v příčině stavby ha-
sičské kolny v Těchonicích. — V důsledku nálezn
c. k. správního soudu vyhověno bylo dále stížno-
sti Frant. Hellmicha v příčině kanalisace a staveb-
ních úprav v Nuslích. — Zamítnuty byly stížnosti
Leopolda Böhma v příčině úpravy oken domu čp.
558-I. v Praze, Frant. Schiera v příčině zákazu po-
užívání výtahu v čp. 934-I. v Praze, Aloise Jandy
v příčině odstranění hnojiště v Janovicích, Vavl.
A Šrámek
A Mikolášek
Václav
Antonín
Čejka
František
Hrdlička
Šebesta
Jos
Hellmich
Böhm
Schier
Janda
Mnichov Hradiště
Bezdružice
Krumlov
Žamberk
Nymburk
Břve
Řevnice
Kukleny
Velká víska
Těchonice
Nusle
Praha
Janovice
okresní hospodářský záložna a kontriba
33
article
Rennera v příčině stavby kolny v Soběnicích.
dra. Emanuela Glässnera v příčině stavby domu
Rudolfa Jentsche v Litoměřicích, Adolfa Sochoříka
v příčině změny šířky ulice při čp. 44/V. v Kla-
tovech, Frant. Kmocha v příčině přístavby skla-
diště na Král. Vinohradech, městské rady v Hor-
ním Jelení v přičině stavby domu Jana Duškav
Horním Jelení, Josefa a Marie Dvořákových v pří-
čině svádění výkalů v Holčovicích, města Kralup
n. Vlt., a Kralupské rafinerie minerálních olejů
příčině stavební čáry a niveau při pozemku č. k
196 v Kralupech. Václava Bernáše v příčině iso-
lační zdi v Horažďovicích, a Jana Tomana v pří-
čině stavby hasičské kolny v Těchonicích. — Re-
ferát člena komise c. k. místodržitelského rady
Widimského: Usneseno, vysloviti profesoru
král. čes, zem. řemeslnické školy v Litomyšli Hyn-
ku Kozákovi, odcházejícímu do výslužby, díkya
uznání za plně uspokojivé a úspěšné působenív
úřadě učitelském. — Ing. Václav Jenší jmenován
byl zatímním skulečným učitelem při této škole.
— Usneseno vypsati konkurs na místo skutečného
učitele stavebních předmětů na král. čes. zem. ře-
meslnické škole v Mladé Boleslavi. — Zástupcem
zem. správní komise ve výboru dotyčných pokra-
čovacích škol jmenování byli: Josef Koutek, vrchní
poštmistr v Hronově, a Bohumil Ferles, rolníkv
Čelakovicích. — Mimo to vyřízena řada záležitostí
škol hospodářských, řemeslných, pokračovacícha
hudebních, úvěrního fondu císaře a krále Františka
Renner
Glässner
Jentsch
Sochořík
František
Kmoch
Král
Duškav
Josef
Dvořákův
Bernáš
Toman
Kozák
Inga
Václav Jenší
Koutek
Ferles
Čelakovice
Soběnice
Litoměřice
Kl
Holčovice
Kralupy
Vltava
Horažďovice
Těchonice
Re
Litomyšl Hyn
Mladá Boleslav
Hronov
Widimský
Horní jelení