ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 45817160-8fd5-11dd-9a10-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 33 celkem · entity: person 103, place 109, org 13, work 2
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
8. září 1913. číslo 256.
4 article
sti“ nesprávné. Zprávy tyto přinesly té- měř všechny vážné listy německé.
5 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Polský hlas o Staňkově schůzi. Výsledek páteční schůze českých poslanců byl přijat německým tiskem s nelíčenou rado- stí jako důkaz úplného rozvratu v české de- legaci; v tisku polském budí opravdové oba- vy. Vídeňský zpravodaj krakovského „Czasu nechce ani věřit, že by skutečná většina če- ských poslanců byla ze zásady proti jakému- koli vyjednávání s Němci. Kdyby skutečně většína českých poslanců zaujala tak rozhodně odmítavé stanovisko, mohla by to učiniti jen u vědomí své neobvyklé síly. Ale — píše dále „Czas“ — po tolika lefech urput- ného zápasu není dnes v Čechách jediného rozvážného člověka, který by se mohl klamati nadějí, že Čechové potlačí nebo dokonce zasi- milují německou menšinu, tvořící bez mála 40% všeho obyvatelstva v Čechách. Usne- sení schůze nemohlobýti tedy my- šleno vážně. V Čechách ještě více nežu nás (v Haliči) strannická polítika nabývá vrchu nad politikou národní. Národní politika vyžaduje dohodu s Němci, ale strannická poli- tika ví, že populárnosti nabude se nejsnáze krajní neústupností. Mladočeši pod vlivem dra.
Staňkův Němec Čecho RakouskoUhersko český jítlegace Čechy Halič
6 article
Kramáře položili na váhu svou vlastní popu- lárnost a veřejně se prohlásili pro dohodu s Němci; radikálné skupiny se dovtipily, že nadešla doba, kdy jest možno Mladočechům vyrvati mandáty a ještě hlasitěji se prohlásili pro zápas; k radikálům připojili se i agrární- ci, jichž vůdce právě odsoudil politiku honby za populárností... Dr. Kramář je práv, když staví Čechům před oči alternativu: buď dobro- volná dohoda nebo oktroj. Ale strannický zá- jem káže radikálům připustiti raději, aby jim bylo oktrojováno vyrovnání pro Němce třebas mnohem výhodnější, poněvadž bude vypraco- váno německou byrokracií, než by přistoupili k dobrovolnému vyrovnání a tím dali za prav- du nenáviděné straně mladočeské. Dnes v Če- chách, podobně jako se děje v Haliči, dohoda s Němci se rozbíjí o nesváry mezi českým stranami a zřídlem těch nesvárů jest jedině honba za populárností a strannická závist. Po- litika strannická nabývá skutečně vrchu nad politikou národní.
Kramář Němec doktor Čecho Halič
7 article
Protesty proti arcibiskupu Stadlerovi. Bylo před časem oznámeno, že 22letá pravoslavná Srbka ze Sarajeva, Jiřina Pavlo- vičova, přestoupila k víře katolické. Jinde by si takové události nikdo nepovšiml, poněvadž víra se pokládá za soukromou věc každého jednotlivce. Ale v Bosně, kde vyznání do ne- dávna bylo vlastně jedinou známkou národ- nosti, každý přechod z jedné víry do druhé budí všeobecnou pozornost. Zemská vláda vy- dala dokonce v té věci r. 1891 zvláštní naří- zení, jímž se přechod do nové víry přesně upravuje. Nařízení to, jež bylo schváleno cí- sařem, určuje, že osoba, která přestoupiti chce k jiné víře, musí to nejprve oznámiti a dvěma svědky potvrditi u svého dosavadního duchov- ního správce a potom své přání přednéstiu politického úřadu. Teprve, když vykonány tyto formálnosti, smí duchovní správce no- vého zvoleného vyznání přijati takovou osobu do lůna své církve. Těmto formálnostem Ji- řina Pavlovičova nevyhověla a přes to arci- biskup Stadler ji přijal do církce katolické a dal jí nové jmeno Marketa.
Stadler Srbka Pavlovičův Sarajevo Boseň Jiřina Pavla
8 article
Když arcibiskupu Stadlerovi učiněna vý- tka, že nedbá platných pro Bosnu nařízení. odpověděl: „Vím, že pro změnu vyznání bylo vydáno zemskou vládou zvláštní nařízení bylo i císařem schváleno. Ale poněvadž pa- pež toto nařízení neuznal, nemohu se jím řídíti a jsem ovšem hotov nésti všechny důsledky toho.“ Poněvadž tím arcibiskup Sta- dler přiznal, že úmyslně překračuje platné na- řízení, pořádají se v Sarajevě a jiných mě- stech srbské pravoslavné protestní schůze, v nichž se vláda vyzývá, aby sama tedy proti odbojnému katolickému hierarchovi zjednala platnost svému nařízení. Anglikánská církev v Rakousku. Státní církev nejmocnějšího státu na svě- tě, anglikánská církev, není dosud v Rakou- sku dle platných zákonů prohlášena za církev státem uznanou a její příslušníci jsou v Ra- kousku pouze trpění. Angličanům, meškajícím v Rakousku, působí to nepříjemnosti. Proto dle vídeňské zprávy „Times“ anglická vláda zakročila u vlády rakouské, aby také angli- kánská církev byla prohlášena za církev ra- kouským státem uznanou.
Stadler Angličan Sarajevo Rakousko Times
9 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Bar a Bari.
Bara Bari
10 article
Tyto dni se v žurnalistice objevila snaha znesnaditi Černou Horu se Srbskem o hranice Když se to nezdařilo, bylo třeba dáti veřejnosti vysvětlení, a tu jsme četli dokonce, že Srbsko žádá za Prizren a pole Metochií výměnou Ban na černohorském přímoří, aby mělo náhradu za Drač. Věc se má tak. Černá Hora Bar ze svých rukou nedá a od Srbska bylo by nesmyslem, kdyby ho žádalo; ale Černá Hora nebude Srb- sku bránit, aby jejího Baru užilo za vý- chodiště na Jaderské moře, což bude v pro- spěchu obou srbských států. Za tím účelem bude třeba poříditi železníci, která Srbsko Barem spojí. Snad to bude balkánská trans- versálka, jež tudy bude provedena. Rakousko-Uhersko nechtělo pustiti Srb- sko do Drače a obětovalo této politice ne- přízně slibné naděje na čilý obchod, který by z Drače mohlo vésti nejen se Srbskem, nýbrž i s balkánským vnitrozemím. Ale nyní neza- brání, aby srbské státy ke svým obchodním u- čelům užily Baru a aby se z Baru spojily s pro- tějším italským městem Bariem. Bari je po Benátkách největší italské město na Jader- ském moři a mezí Barem a Bariem je nejkratš paroplavební spojení mezi východním a zá- padním břehem Adrie. V Baru se již sestavil komitét „Puglia Balcani“, jehož účelem jest napomáhati ob- chodním stykům mezi oběma poloostrovy zvláště pak mezi jižní Italií a středním Balká nem.
Drač bar Srb Bara Adrie Srbsko Bana Barma Rakousko Uhersko Drač Bari Benátky Puglia
11 article
Podobný komitét byl založen v Bariu, kde jsou již čestní konsulové černohorský a srb- ský. Komitét sestává výhradně z Italů, ale vře- lým jeho přáním jest, aby se v Bariu usadil Srbové a Černohorci, kteří by do tohoto ko- mitétu vstoupili a pro společnou věc praco- vali. Dosud tam jen Černohorci bývají. Pánům Friedjungům, Kaniům a Chlume- ckým od počátku je trnem v oku obchodní spojení Černé Hory s Italií a proto pouštějí do veřejnosti hlasy zděšení, jakoby se Černá Hora dávala Italii v hospodářskou porobu. V té pří- čině dlužno vzíti na vědomí, jaké je stano- visko Černé Hory. Ona se nebojí ani obchodu italského, ani kultury italské, a politiky italské již dokonce není se jí báti. Rakousko-Uhersk pak nemluvilo s ní jinak, nežli že jí hrozilo hospodářsky podmaniti nebo zničiti, a tím způ- sobem i kulturně a politicky jí dobyti, či lépe dobiti. Černohorci jsou snad tak zaslepeni, ale oni skutečně nevidí pro sebe nebezpečí ital. ského, nýbrž jen „švábské“. Beze všeho spo- jení s vnějším světem Černá Hora nemůže zů- stati. Není tomu tak dávno, co Černá Hora chtěla rozeznávati mezi rakouskými národy podle toho, mají-li se k ní přátelsky nebo ne- přátelsky. Tehdy nabídla Čechům, aby na sebe vzali dovoz všech potřeb pro celou Černou Horu, a to beze cla. Ale spolek, kterému to nabídnutí učiněno, zamítl je, protože by to ve Vídni neradi viděli, kdyby Čechům dávána byla taková privilegia. Nezbývalo tedy Černé Hoře, než spojíti se s Italií a spojení toto bude nyní dále rozvíjeno a utužováno.
Italos Srba Černohorec Friedjung Kania Čecho Chlum Černá Hora Rakousko Vídeň Černá hoře Italia
12 article
Ruský tiskový zákon. Ministerská rada ruská tyto dni schválil osnovu nového tiskového zákona, která bude ještě na podzim předložena dumě. Podle zpráv ruských časopisů nová předloha ve zvýšené míře hrozí ruskému tisku pokutami. Značnými pokutami budou stíhány neuctivé projevy o činnosti vládních osob a hodnostů vůbec. Navrhují se větší tresty na pornografická díla. Mají být trestány i osoby, které rozšiřují pornografická díla mezi nedospělou mlá- deží. Navrhuje se též trestat původce dvojsmysl- ných insertů nebo šarlatánské inserenty, jmenovitě ty, kteří oznamují různé »léky«. Pro redaktory se žádá inteligentský census. Zodpovědnost za tiště ý projev přenáší se i na vydavatele, ale jen jako výpomoc v tom případě, když redaktora ne- možno pohnati k zodpovědnosti nebo vymoci o něho placení pokuty. Jinak nynější opravená osnova podržela větším dílem zásady původního návrhu ministra N. A. Maklakova. Z oposičních listů kadetská »Rěč« soudí, že osnova v nynější podobě nemůže býti přijat dumou, ale »Deň« považuje otázku schválení tiskové předlohy za rozhodnutou. V dumě prý s najde potřebná většina pro každý vládní návrh Ale okťabristský »Golos Moskvy« na to pozname- nává, že i ve čtvrté dumě každá vládní předloh nebyla většinou dumy schválena a proto že an o budoucnosti tiskové předlohy nelze ještě pro- rokovat nic určitého.
Maklakov Golos Moskva
13 article
Srbské školství.
14 article
Vítězné války srbské přesvědčily konečně nevěřící o vojenských a organisačních schopno- stech Srbů. Ale málo posud víme o jich kulturn organisaci. Není divu; kulturní práce je méně hlučná a nápadná než válečný ryk. Proto se mál slyší o srbské universitě, o srbské akademii věd o knihovnách, o srbském divadle, málo se ví jich literárních snahách. Ovšem, v Srbsku zájem o politiku a vojenství jest asi silnější než zájem o Musy. Mladé Srbsko v kulturním ohledu má ještě mnoho co dohánět. O tom, jak se i v kulturních věcech snaží svědčí nedávno vyšlá statistická data za r. 1908 Dle úřadních výkazů v roce 1903 bylo na běle- hradské universitě 57 profesorů, 465 žáků a roční náklad činil 347.322 dinarů, r. 1908 stoupl počel profesorů na 82, žáků bylo 985 a náklad čini 476.891 d. Na bohosloví r. 1900 bylo 18 učitel- ských sil a 311 žáků, náklad činil 186.300 d. Roku 1903 bylo v Srbsku 18 gymnasií a reálek s 307 učitelskými silami a 54.7 žáky, r. 1908 bylo 2 gymnasií a reálek s 368 učiteli a 7141 žák, náklad činil r. 1908 1.338.967 d. Učitelské ústavy r. 190 4 s 26 učitelskými silami a 412 žáky a 163.125d. rozpočtem. Vyšší ženské školy byly roku 1908 dvě se 71 učitelskými silami a 1112 žákyněmi; nákla činil 198.983 din. Obecných škol bylo roku 190 1122 s 2135 učiteli a 111.664 žáky, r. 1908 1304 s 2470 učiteli a 136.113 žáky o nákladu 4,480.987 dinarů. Z těch čísel jest ovšem patrno, že zejména obecné školství jest ještě v Srbsku značně opo- žděno. V posledních letech učinilo sice Srbsko velmi mnoho pro vzdělání svého lidu, ale horečné zbrojení a přípravy k válce nedovolovaly přece věnovat kulturnímu povznesení více pozornosti Nyní v době míru čeká tedy Srbsko důležit úloha dohonit to, co následkem nepřízně osudu zanedbalo.
Srba Srbsko Musa
15 article Napětí mezí Japonskem a čínou.
Napětí mezí Japonskem a čínou. Na Yangtse se soustřeďuje velká námořní mo japonská; až přibudou z Kure do Nankina od- pluvší dva křižáky, budou tam miti Japonci 13 válečných lodí a 4 torpedoborce. Podle posledních zpráv žádá Japonsko od Číny železniční koncesi v Mandžursku a důležité vojenské místo v Číně. Propuštění Changsuenovo se pokládá za důležité pro uklizení rozporu. Zástupci všech časopisů v Tokiu se usnesli na resoluci, kterou se vyslo- vuje nedůvěra kabinetu pro neschopnost v mandžur- ské aféře se ukázavší. Byl prý zmeškán okamžil k akci, odpověď Činy prý nemůže uspokojiti. K alliancí francouzsko-španělské. Na obou stranách Pyrenejí se pracuje k spolku. Hnutí za shlížením podporuje publicistický žurnál „Espagne“, který přinesl už články špa- nělského ministerského předsedy hraběte Romano- nesa a ministra zahraničných věcí Lopeza Munosa posledním čísle pak přibyl k těmto projevům článek francouzského ministra zahraničných věcí Pichona. Článek jeho, uveřejněný v předvečer cesty presidenta republiky do Španěl, přesalauje vřelostí projevy, které činívají v podobných případech dí- plomati. Věnovav nadšená slova minulosti, pravío přítomné a budoucí součinnosti Francie a Španěl- ska toto: Dnes obě země jsou angažovány ve vel- kém díle v Marokkus díle nesnadném, které otevř ponenáhlu civilisaci toto krásné území severní Afriky. Tam Francie a Španělsko vzájemně se pod- porují a pracují spolu. Možno říci, že úkol, který na sebe vzaly obě země, bude pokračovati tím ji- stěji a rychleji, čím bude těsnější jejich spolupra- covnictví: zájem i city jsou tu v souhlasu jak v podstatě vždy byly. Jen tehdy, když Španělsko a Francie tuto historickou pravdu zneuznávaly, vy- vstaly mraky mezi nimi na největší škodu obou dnes národově a vlády to vědí tak dobře, že toh nikdy nezapomenou.
Romana Munoso Pichon Španěl Japonsko Čína Mandžursko Tokio Francie severní Afrika Španělsko
16 article Manevry v Jžních Čechách.
Manevry v Jžních Čechách. O průběhu včerejšího dne vydala tisková kancelář manevrová následující zprávur Z Tábora, 17. září. [K. k.) Dnes byl pro- veden útok modrého 3. a 4. sboru, jimž velel gene- rální inspektor veškeré ozbrojené moci arcivévoda František Ferdinand, proti 9. sboru, naznačujícímu 4 divise pěchoty. Cvičení mělo velmi zdařilý prů- běh a bylo zastaveno po zasažení armádní reserv na levém křídle o 11. hod. 35 min. dopoledne n rozkaz arcivévody-následníka trůnu. Při rozmluvě. vykonané severně od železniční stanice Dražie která vyzněla v úctyplný hold Jeho Velíčenstvu, uštědřil arcivévoda-následník trůnu vedení vyš- ších velitelů a chování se vojska plnou chválu. Po poradě byl vydán tento armádní rozkazt Dnes ukončené armádní manevry po každé stránce mne úplně uspokojily. Jsem šťastným, že mohu Jeho Veličenstvu, našemu nejvyššímu veliteli sděliti jen nejlepší o duchu vojska, shromážděného na armádních manevrech, pak o výkonech vyššího vedení, válečném výcviku a zdatnosti vojska poli, jakož i o vzorném pořádku při pomocných zařízeních a vozatajstvu. Jménem Nejvyšší služby vyslovuji tedy všen generálům, štábním a vyšším důstojníkům, jako i veškerému mužstvu armádních sborů, shromáždě ných na manevrech v Čechách, ové nejvřelejšíu- znání. Tento rozkaz podává se veliteli 3. a 4. armády 9. sboru a sboru jizdy a budiž ihned všeobecně vy- hlášen mužstvu v jeho mateřském jazyce. Výšina severně od Všechova, dne 17. září 1913. Arcivé voda František Ferdinand, generál jízdy, generáln inspektor veškeré ozbrojené moci.
František Ferdinand Jžne Čechy Tábor Dražie Čechy Všechov
17 article
Zakončením manevrů byla prohlídka prvního sboru jízdy, postaveného na polích severně od Tá- bora. Svěží vzezření mužů i koní bylo po náma hách posledních dnů zvláště nápadným a pan arci- vévoda následník vyslovil plné uznání oběma vy- trhnuvším divisím jízdy, které a dělostřelectvem strojními puškami a cyklistickými oddily při ná- sledujícím defilování tvořily velmi pěkný obraz O 1/43. hod. odpol. odebrala se Jeho c. a k Výsost do Tábora, aby nastoupila zpáteční cestu z manevrů. Z Dražíc, 17. září. (K. k.) O 6. hodině ráno by- ly pohotově v bitevním seskupení obě armády mo dré strany, určené k útoku na pravé křídlo ne přítele, za vrchního velení arciknížete Františka Ferdinanda na čáře Mladá Vožice—Horky—Rati- bořice (3. armáda). Tábor, až jižně od Dražic (4 armáda) a u Chotusic (1. sbor jízdy). Jednak hlíd- kami, jednak aeroplany bylo usilováno zjistiti po- sici červené strany. Tato využitkovala dobře času aby použila všech výhod své posice a ukryla se z zákopy. Skutečně bylo červené i dobrými daleko- hledy sotva pozorovati na jednotlivých místech Předesláním menších oddílů, které zaujaly posiee na vhodných místech terénu, zdržovali červení ne- přátelské hlídky od svých posic a znesnadňovali neobyčejně výzvěd. O 7. hod. ráno začala střelba z útočníkovýc děl na vzdálenost asi 4500 kroků. Brzy odpovědě- lo obranné dělostřelectvo; boj dělostřelectva bylo však pozorovati jen ze hřmění děl. Posice samy zůstaly oku pozorovatelovu, ne- byl-li právě v bezprostřední blízkosti, ukryty.
František Ferdinand Tá Tábor Dražice Chotusice O 1
18 article
Mezi 7. a 8. hod. ráno začalo býti v území me- zi oběma stranami živo. Předvoje modrých začaly boj s předvoji červených, aby je z jejich vysunu- tých posic zapudily. Za součinnosti kulometů byla fronta vyklizena, zatím co pěchota k útoku postu- pující, učleněná v čelných, řídce po sobě následu- jících liniích, překročila pásmo střelby z děl, aby získala dístance, na kterých by i ona mohla s na- dějí na účinek zahájiti palbu. Byl to úchvatný pohled, když útočník, číta- jící 7 divisí a ve zřejmém souhlase jednotlivých skupin postupoval proli červeným. Terén ponejví ce otevřený před nepřátelskými posicemi, nutil už zavčas zahájiti palbu. Pevná vůle proniknouti k protivníkovi byla patrn však v trvalém pohybu částí linií. Střídavě střilejíc a se při postupu předstihujíce a nahražujíce ztráty nástupem záloh, posunovaly se linie až na čáru středního dostřelu, kde se odevřelo pole vlastn působnosti střelné zbrani pěchoty. Pronikání až těmto distancím, využívající výtečně i nejnepatr- nějšího krytí, dávalo svědectví o výborném vý- cviku pěchoty v technice útoku. Společná působ- nost oddílů docházela výrazu zvláště v tom, že ležicí fronty vždy postřehly okamžik postupu sou sedů a střelbou na nepřátelské postavení usnad- ňovaly druhům postupp ku předu. O 10. hodině dopolední přiblížily se útočné honty obou vojsk na účinný dostřel. Podporován dělostřelbou, počal intensivný boj střelbou, kterým má býti síla protivníkova odporu rozdrcena a zlo- mena.
19 article
Červený obránce v době té přichystal své zá- lohy na krajním pravém křídle k útoku z boku Proti tomuto obrátil se nájezd 1. eboru jízdního jenž byl utvořen od dávno minulých časů na rozkar Jeho Výsosti pod velením maršálka hr. Huvnat nájezd ten skýtal skvělý, vysoce účinný obraz přea obtíže terénu, jež bylo mu překonati, a byl označen od generálního inspektora veškeré ozbrojené moci jako zdařilý v každém směru. Než mohly 4 pra- pory, určené k zmíněnému protidtoku, dáti se pohyb, vrhl proti nim 1. jízdní sbor u Padařova. jfzdní dělostřelectvo, kulomety a cyklistický oddil. Když tato mocná palba počala pěchotou otřásati. vyrazila 9. jízdní divise čelně, 3. s jednou brigádou do boku, s druhou v týle, k útoku, jemuž dle roz- hodčího výroku byl příznán výsledek. Tento, pro útočníka příznívě se vyvíjející zá- pas připravoval velmi výhodně zasáhnutí zálohy 19. pěší dívise, již velel arcikníže František Ferdi- nand, z její posice jižně od Tábora k rozsáhlému útoku do okolí Dražic proti pravému nepřátel- skému křídlu.
Ferdi Tábor Dražice Padařov
20 article
Překročivši Lužnici po mostech, na ní zákop- níky postavených, zaujala divise hluboko rozčle- něnou formaci a zasáhla o 11. hod. dopol, do boje. V té době upoutaly obě armádní fronty veškerou sílu protivníkovu v bojí frontovém a tak pevně stály před nepřítelem, že tento ve vážném případě jen s velkou tíží byl by mohl klásti odpor převaze palby. Již počali modří na jednotlivých částech čáry bitevní rozhodně získávati výhody, když o 1/212. postup zálohy bitevní zajistil plný úspěch modrých nesmírně krásným útokem. V 11 hod. 35 min. nařídil generální inspektor veškeré ozbrojené moci zastaviti cvičení a ukončit letošní manévry signálem: „Odtroubiti“. Po tomto signálu shromáždili se všichni generálové, přidě- lení stranám jako velifelé a rozhodčí, velítelé, dů- stojníci štábu a generálního štábu na výšině severně od stanice Dražic ku poradě.
Lužnice Dražice
21 article
Arcivévoda František Ferdinand vzpomněl nej- prve cvičení nedělního a pondělního a vyjádřil svou zvláštní spokojenost s disposicemi obou velitelů vojskk a s jejich provedením všemi představenými a všemi vojsky, což utvářilo oba dny manevrů celku i v podrobnostech veskrze uspokojívě. Mezi momenty, jež zasluhují obzvlášť pochvalné zmínky vynikalo zvláště chování se 3. jízdní divise, jemuž vděčila červená strana za odvrácení mocného úto- ku, ohrožujícího její pravé křídlo. Ke krátkému rozboru opatření gen.-majora ryt. Zareby připojil arcivévoda poznámku, že tento příklad ukazuje, jak cenným nástrojem vyššího vedení státi se může jízdní divise, je-li pověřena laké jinými úkoly, než pouze činnosti výzvědnou. Dále zvláště pochválil 17. abor za jeho krásné roz- vinutí sil a velmi spořádaný útok v masách proti pravému křídlu 2. sboru. Také fento sbor dovedl v pravém okamžiku provésti protiútok se zálohou. Ač tento neměl výsledku, svědčil přece klíd a po- řádek o dobrém výcviku vojska. Arcivévoda byl s výkony 8. sboru rovněi velmi spokojen, takže mohl svůj úsudek o obou prvních dnech manevrů ukončiti konstatováním. že všichni zúčastnění a především výtečné vojsko mohou s velkým uspokojením hleděti na docílené výkony.
František Ferdinand Zareba
22 article
Potom pojednal o účelu cvičení, jím nařízeného proti předpokládanému nepříteli, o výcviku v uza- vřeném útoku velkých mass vojska v prostorech z boků omezených, jenž vylučuje s oblibou uží- vaný princip, obklíčení a obejití, uplatňující se a k pododdílům. Poukazuje na dějinné doklady vá- lečné z posledních desetiletí, zdůraznil, že cvičení bylo provedeno velmi dobře a musí býti označeno za velmi zdařilé. Srdce mu v těle plesalo, když viděl tato ná- dherná vojska v bezvadném stavu provésti krásný útok, jenž se všem záčastněným stal zdrojem po- učení. Součinnost pěchoty a dělostřelectva činilo velmi dobrý dojem a též jizda provedla pěkný výkon, když ze tří železničních podjezdů pře území namnoze bahnité úžasně rychle přešla k útoku.
23 article
Vyslovil ještě jednou všem velitelům a vojsku úplnou spokojenost, vzpomněl co nejvřelejšími slov nejvyššího velitele, jenž pohříchu se nemohl ma- nevrů zúčastníti, ale srdcem v těchto dnech meška prostřed svého věrného vojska. Vyzvání, strhujíc k ohnivému nadšení, provolati třikrát sláva císaří králi, vzoru všech ctností vojenských, našlo nadše- nou ozvěnu a nikdo nemohl se ubrániti mocnému vlivu aktu, jehož slavnost byla zvýšena tím, ž plukovní hudby opodál stojící vpadly vojenskou děkovnou a prosebnou modlitbou. Manevry zakončila přehlídka jízdního sboru jenž při poradě stál v pohotovosti na polích s verně od Tábora a defiloval ve vzorném držen a přes námahu posledních dnů ve skvělém stav před generálním inspektorem veškeré ozbrojeno moci Z Dražíc, 16. září. (K. k.) Dnešní poslední de manévrů, jejž provázelo opět nejkrásnější počasí skýtal množství grandiosních vojenských obrazů Velikost sborových těles, spojených arciknížetem Františkem Ferdinandem k společné akci útočné jejich cílevědomá společná činnost vzbudily mnohých diváků, kteří se sešli na manevřišti, ob- div a údiv. Útok, provedený jízdeckým sboren (48 škadnon), pak defilování této enormní sily jezdectva stalo se pro každého nezapomenutelným divadlem. Z Vídně, 17. září. (K. k.) Arcikníže Františel Ferdinand s chotí přibyli sem dnes o 7. hod. več z Chotovin zvláštním dvorním vlakem.
František Ferdinand Ferdinand Tábor Vídeň Chotoviny
24 article
Z Tábora. 17. září. (K. k.) Dnešní přehlídky na manevřišti u Veselky zúčastnili se arcivévodov Leopold Salvator, Bedřich a Karel František Joseí paní vévodkyně z Hohenbergu s dětmi, dále místo držitel kníže Thun Hohenstein a četní členové vy- soké šlechty. Z Tábora, 17. září. (K. k.) Odpoledním rychlí kem o půl 4. hodině odjeli páni arcivévodové Karel Frantižek Josef a Bedřich do Vídně. Z Tábora, 17. září. (K. k.) Mistodržitel k Thun-Hohenstein vrátil se dnes k 5. hod. automo- bilem do Prahy. Z Tábora, 17. září. (Pův. tel.) Arcivévoda následník, konaje před svým odjezdem návštěvr na rozloučenou u baronky Dinky Nádherné, se vy- slovil, že návštěva v Chotovinách a v celém tábo ském kraji zůstane mu navždy v nejlepší upomínce Zakončujíce referáty o lelošních manevreck v jižních Čechách, pokládáme za povinnost po- děkovati sl. správě a ředitelství automobilového oddělení „Praga“ českomoravské továrny na stroje která s ochotou nám vyšla vstříc, davši nám k disposicí svůj vůz typu „Grand“, jehož výborné vlastnosti mohli jsme po celou dobu manevrů plně oceniti, zejména jeho spolehlivost, výkonnost rychlost, s jakou nám často za okolností velmi obtížných umožnil konati zpravodajskou povinnost.
Leopold Salvator Bedřich Karel František Joseum vévodkyně Thun Hohenstein Frantižek Josef Thun Hohenstein Dinka Nádherná Tábor Hohenberg Vídeň Praha Chotoviny Čechy Grand Praga
25 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Poctivost radikálního tísku a abonentí Orgán Zemského ústředního spolku jednot uči- telských v král. Českém „Český Učitel“ uve- řejnil v posledním svém čísle projev známého učitelského pracovníka p. Křena, v němž tento sděluje, že po 7letým abonování „Času tento list přestává odebírat a sice proto, ž „list, který učitelstvo špiní a proti němu štve nezasluhuje, aby byl učitelstvem odebírán ... „České Slovo“ postrádá v tomto činu p. Křena „smysl pro svobodu tisku“. To je — odpuštěním — matení pojmů. Vypovězen abonementu listu, s jehož psaním nesouhla- sím, nemá se svobodou tisku naprosto co dě- lat. Každý si abonuje list, který odpovídá jeho přesvědčení. Při té příležitosti orgán národně sociální týmž pérem, jež vytýká, nesprávné ovšem, p. učiteli Křenovi nedostatek „smyslu pro svobodu tisku“, vyhrožuje zemské o ganisaci učitelské, že „budou-li učitelé jed nati tak, jako p. Křen, pak nezbude, než aby všecky poctivé české listy odložily šetr nost, se kterou se dosud k pánům organi sace chovaly.“ Tedy: poctivost až do těch — abonentů
Křen
26 article
— Dělnická výstava v Praze. V „Právu Lidu uveřejněna byla (a námi svého času glossována zpráva, že dle přípisu správní komise, zaslaného Dělnické akademii, zemský výbor ve schůzi ze dne 26. července 1913 učinil usnesení, že o propůjčen výstaviště v Král. Oboře pro výstavý nemá být rozhodováno dříve, nežli v roce předcházejícín před podnikem a z toho důvodu, že správní ko míse nemůže o propůjčení výstaviště k výstavě dělnické na rok 1916 projektované rozhodnout dříve než v roce 1915. „Právo Lidu“ činí z toho důvodu vůči zemskému výboru výtky, že ve své poslední schůzi, bezprostředně před vyhlášením patentu o nastolení správní komise, toto usnesení učinil z důvodů nepřátelských proti straně so- ciálně-demokratické. Vůči tomu konstatuje se nám se strany kompefentní, že ani časově, ani věcne tyto zprávy nezakládají se na pravdě. Zemský vý- bor nejednal o propůjčování výstaviště dne 26. čer- vence, nýbrž ve schůzi své dne 16. července, kde při projednávání všeobecných zásad o propůjčován výstaviště učinil rozhodnutí, aby teprve v roee předcházejícím před podnikem výstaviště bylo pro- půjčováno, avšak bylo výslovně v motivaci uvede- no, že při podnicích velkých, jejichž přípravy vy- žadují delšího času nežli dobu jednoho roku, ma zemský výbor okolnosti uvážiti zvlášť a zvláštn smlouvu s pořadateli výstavy uzavříti. Není po- chybnosti, že takovým podnikem, delšího času v žadujícím, je výstava dělnická, a z toho důve.
Král Praha
27 article
du je vyjmuta ze zásadniho usnesen omezujícího časově dobu propůjčen výstaviště. Že takovým způsobem v zemském výboru byla záležitost tato motivována a zamý- šlena, vysvátá také z okolnosti, že přísedicí zem ského výboru dr. Pinkas po učiněném usnesen schůze zemského výboru ze dne 16. května zástu cům Dělnické akademie vzhledem ku prohlášen dra. Kramáře, že Slovanská výstava se v r. 191 pořádati nebude a že tudiž její prioritní právo n propůjčení výstavíště pomijí, přislíbil, že se př- činí, aby v některé z nejbližších schůzí zemskéh výboru příznivě otázka Dělnické akademie byla v- řízena. Nemohl však svého slibu splniti, poněvadi nová schůze zemského výboru se nekonala, pouz formální schůze dne 25. května, na které nejv. mar- žálek sdělil výsledek své audience v Išlu. Správní komise při svém rozhodování pravděpodobně opo- menula si povšimnouti motivace příjatých návrhů dle kteréž není nejmenší pochyby, že má práv aby o propůjčení výstaviště pro dělnickou výstave rozhodla ihned a nikoliv až v roce 1915.
doktor Pinkas Išlu
28 article
— Německý den krkonošských obcí protestuje proti počešťování Krkonoš. Dne 15. září konal v Trutnově, jak čteme v „Reichenberger Zeitung den německých obcí v Krkonoších, na jehož po- řadu byly výlučně porady o tom, jak čeliti snahám českým po praktikování rovnoprávnosti na nádraž trutnovském. Jak známo. Trutnov má velikou č skou menšinu a jeho okolí, odkázané v doprave nictví na železniční úřad v Trutnově, je z velká části rovněž české. Přes to na nádraží trutnovském jsou vyvěšeny nápisy pouze německé, českým cee stujícím odpírá se vydání dvojjazyčného jízdního lístku na české požádání a personál český na ná- draží je všemožně chikanován pro svou národnost. Tyto křiklavé nesprávností německé byly dlouho přehlíženy nadřízenými úřady železničními, až ko- nečně letos na oprávněné a doložené české stíž- nosti konají se na železničním úřadě trutnovském úřadní šetření, která se Němcům, zejména měst- ské radě trutnovské, nezamlouvají. Pro nejblizš dny je ohlášena do Trutnova návštěva ministerské- ho rady dra. Geutebrücka za účelem vyšetření zá- vad a nedostatků na železničním úřadě trutnov- ském, pročež městská rada trutnovská svolala do Trutnova na den 15. září poradu všech německých obcí krkonošských k úradě o společných požadav- cích. Schůze přijala resoluci, v níž se žádá: 1. aby češti úřadníci a zřízenci železniční z celého do- pravního okresu trutnovského byli přesa z e ni do českého území, nejméně pak aby jejich počet byl zmenšen na míru nejmenší; 2. aby se na ně- meckých nápisech na trutnovském nádraží nic neměnilo a aby vyvolávání stanic železničních dálo se, jako dosud, výhradně němec ky.
Němec Krkonoše Trutnov Reichenberger Zeitung
29 article
Toto usnesení dokumentuje, jak spravedlivá věená je akce českých interesentů v Krkonoších příčině zavedení pořádku na nádraží v Trutnově a v celém okresu trutnovském. — Milí hosté z Polsky. Do P'rahy zavítali včera říšský poslanec a slavný maliř Vladimí Tetmajer z Krakova. JUDr. Ondřej Chra- micc ze Zakopaného, a Bronislav Rom ani s zyn z Varšavy. Poslanec Tetmajer je upřímný příte našeho národa, což osvědčil vřele a láskyplně při každé příležitosti. Budiž jen vzpomenuto jeho plamenné řeči o národě Husitů při české výpravě do Polsky r. 1909, a jeho vzletné řečí při protestní schůzi »O vyvlastňování Poláků v Poznaňsku«, jek se konala letos v lednu v Praze, k níž ochotně zavítal. Ve svém zátiší v Bronovicích, jako náš Úprka, hostí srdečně české hosty. Dr. Chramie jest ředitelem vodoléčebného ústavu v Zakopaném, v této »Perle Tater«, jehož pohostinností a laska- vosti četní čeští hosté dojista mile vzpomínají. Pan Romaniszyn je slavný tenorista, žák a asistent věhlasného pěvce a učitele Rezského v Faříži. vynikl na polských a německých jevištích, jest angažován na zimní saisonu k velké opeře do Varšavy. K nám přijel, aby se nám představil. Hlavní role jeho jsou Walkime, Lohengrin, Tan- häuser a j. Milým hostům bude zajisté pobyt jejich v Praze přáteli česko-polské shody zpříjemněn tak, aby si odnesli od nás nejpříjemnější vzpo- mínky.
Vladimí Tetmajer JUDr Chr Rom Tetmajer Úprka doktor Chramie Romaniszyn Lohengrin Krkonoše Trutnov Polsko Krakov Zakopané Varšava Poznaňsko Praha Tana vodoléčebný ústav Tatra
30 article
— Zemská správní komise království Českého vyřídila ve své schůzi, konané dne 17. září t. r. za předsednictví J. Exc. Vojtěcha hr. Schoenborna, krom včera již uvedených mezi jiným též tyto záležitosti: Referát člena komise, c. k. dv. rady Kvěcha: Zástupci zemské správní komise král. Českého v příslušných vojenských okresních komi- sích podpůrných jmenování byli: Frant. Blažek ve Kvaskovicích, starosta okresního zastupitelstva ve Strakonicích, Jan Liebus, náměstek okres, starosty v Hořovicích, Ludvik Schick, okresní starosta ve Dvoře Králové n. L, Leopold Janisch, okresní starosta v Lanškrouně. Kromě toho vyřízena byla řada záležitostí, týkajících se zemských polepšoven a donucovacích pracoven a zemských financí, jakoi i uděleno bylo několik hasičských podpor osob- ních. — Referát člena komise, c. k. místodrž. rady Dostra šila: V záležitostech honebních bylo vyhověno stížnostem: honebního výboru v Širokém Dole a soudr. a Frant. Nováka a soudr. ve Skalici fokres Soběslav) v příčině pronájmu spol. honiteb.
Vojtěch Kvěch František Blažek Liebus Ludvik Schick Janisch Novák Strakonice Hořovice Dvůr Králové Lanškroun Skalica Soběslav
31 article
Zamitnuty byly stížnosti: honebního výboru Teplé, honebního výboru v Debrníku (okres So- běslav) a Josefa Žálského v Kruhu (okres Jilem- nice) v příčině pronájmů spol. honiteb; dále stíž- nosti honebního výboru ve Študnici (okres Hlinsko) v příčině úpravy honebních poměrů, a obecníh úřadu v Záříčí v příčině volby honebního výboru tamže. Mimo to vyřízena byla řada záležitostí škol obecných a osobních. — Referát člena komise, c. k. místodrž. rady Lendecke: v záležitostech silničních usneseno vydati u doplnění oběžníku zemského výboru ze dne 17. června 1896, č. 3693. oběžník v příčině užívání veřejného statku silnič- ního ke kladení kolejí. Stížnostem obce Skorkova v přičině stavby okresní silnice z Větrného Jení- kova do Skorkova a stížnosti kníž. Löwensteinské ústřední správy v Boru v příčině hnaní dobytka po okresní silnici v Dehetném bylo vyhověno. — Za- mítnuta byla stížnost obce Podolí a Křenovicv přičině směru ohresní silnice z Olešné k erární silnici Táborské. — Kromě toho vyřízeno bylo ně- kolik záležitostí týkajících se hospodářských vo- dovodů a administrace silnic. — Referát člena ko- mise c. k. mísbodržitelského rady Püchla: V zá- ležitostech okkresních vysloven byl souhlas s na- vrhovaným složením okresních zastupitelstevv
Žálský Táborský Debrník Jilem Študnice Hlinsko Záříčí Skorkov Bor Olešná obec Podolí Püchl
32 article
Mnichově Hradišti, Bezdružicích. Krumlově av Žamberku. — Mimo to schválena řada okresních zápůjček a vyřízeno několik záležitostí týka jících se okresních hospodářských záložen a kontribu- čenských fondů peněžních a bylo vyhověno stížno- stem: A. Šrámka a A. Mikoláška v příčině syste- misování místa okr. účetního v Nymburce. — v záležitostech stavebních vyhověno stížnostema Václava Kuželky v příčině stavby kolny v Břev- nově, obce Řevnic v příčině přístavby na č. k 1129 v Řevnicích, Ant. Čejky v Kuklenách v příči- ně parcelace pozemku tamže, Frant. Wicka v Šove- nicích v příčině náhrady výloh při stavebních ko- misích, Václava Hrdličky v přičině stavby domku na parc. č. k. 41/1 ve Velké Vísce (okr. Hořovicel. Jana Šebesty a Jos. Valacha v příčině stavby ha- sičské kolny v Těchonicích. — V důsledku nálezn c. k. správního soudu vyhověno bylo dále stížno- sti Frant. Hellmicha v příčině kanalisace a staveb- ních úprav v Nuslích. — Zamítnuty byly stížnosti Leopolda Böhma v příčině úpravy oken domu čp. 558-I. v Praze, Frant. Schiera v příčině zákazu po- užívání výtahu v čp. 934-I. v Praze, Aloise Jandy v příčině odstranění hnojiště v Janovicích, Vavl.
A Šrámek A Mikolášek Václav Antonín Čejka František Hrdlička Šebesta Jos Hellmich Böhm Schier Janda Mnichov Hradiště Bezdružice Krumlov Žamberk Nymburk Břve Řevnice Kukleny Velká víska Těchonice Nusle Praha Janovice okresní hospodářský záložna a kontriba
33 article
Rennera v příčině stavby kolny v Soběnicích. dra. Emanuela Glässnera v příčině stavby domu Rudolfa Jentsche v Litoměřicích, Adolfa Sochoříka v příčině změny šířky ulice při čp. 44/V. v Kla- tovech, Frant. Kmocha v příčině přístavby skla- diště na Král. Vinohradech, městské rady v Hor- ním Jelení v přičině stavby domu Jana Duškav Horním Jelení, Josefa a Marie Dvořákových v pří- čině svádění výkalů v Holčovicích, města Kralup n. Vlt., a Kralupské rafinerie minerálních olejů příčině stavební čáry a niveau při pozemku č. k 196 v Kralupech. Václava Bernáše v příčině iso- lační zdi v Horažďovicích, a Jana Tomana v pří- čině stavby hasičské kolny v Těchonicích. — Re- ferát člena komise c. k. místodržitelského rady Widimského: Usneseno, vysloviti profesoru král. čes, zem. řemeslnické školy v Litomyšli Hyn- ku Kozákovi, odcházejícímu do výslužby, díkya uznání za plně uspokojivé a úspěšné působenív úřadě učitelském. — Ing. Václav Jenší jmenován byl zatímním skulečným učitelem při této škole. — Usneseno vypsati konkurs na místo skutečného učitele stavebních předmětů na král. čes. zem. ře- meslnické škole v Mladé Boleslavi. — Zástupcem zem. správní komise ve výboru dotyčných pokra- čovacích škol jmenování byli: Josef Koutek, vrchní poštmistr v Hronově, a Bohumil Ferles, rolníkv Čelakovicích. — Mimo to vyřízena řada záležitostí škol hospodářských, řemeslných, pokračovacícha hudebních, úvěrního fondu císaře a krále Františka
Renner Glässner Jentsch Sochořík František Kmoch Král Duškav Josef Dvořákův Bernáš Toman Kozák Inga Václav Jenší Koutek Ferles Čelakovice Soběnice Litoměřice Kl Holčovice Kralupy Vltava Horažďovice Těchonice Re Litomyšl Hyn Mladá Boleslav Hronov Widimský Horní jelení