1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek 18. září 1913.
Praha
4
article
mranni a večerni llsty
předptácí sn
V Praze v admainistrnoli
na mšsla.
na čtvrt ista . . . . 8 K —
s dvojí donáškou
měsíe,
na dtvrt ista : . . . 1Re
ve MllAlkách
na měsio . . . . . 1 K 80n
Poštoui
na tvrt feta : . . . S K oo
s dvoji zásilkou
ačslo,
na ríet: : : :k
Praha
5
title
Dnešní číslo pro Prahu jest o 8,
s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Praha
6
article
Ze sousedství.
Ze sousedství.
Nedá se popříti, že Maďaři přes své
theatrální politické pósy neradi zapomína-
jí na reální půdu pod vlastníma nohama a
tak dá se vysvětliti, že za dvojí balkánské
války měli dobře obsazeny své posice
uvnitř i na venek. Uvnitř zůstavila obstru-
ující oposice všecek vliv a všecku mocv
rukou hr. Tiszy a jeho strany práce jakožto
vládní většiny ve sněmovně, oposicí opu-
štěné, na venek pak sledována na Balkáně
politika, jež prohlašována i v této polovině
soustátí za maďarskou, a jež se jí
osvědčila býti hlavně dodatečně nadešlým
katastrofálním rozkladem v lůně balkán-
ského Slovanstva. Dnes finančně i morálně
vyčerpaní Balkánci nevzbuzují ani závisti
ani obav v maďarských Uhrách, jsouce na
leta snad dlouhá odraženi od svých odvě-
kých tužeb a odsouzeni k dalšímu odříká-
ní, než se jim podaří opětně vyléčiti vzá-
jemně zasazené palčivé rány a uspořá-
dati rozvrácené hospodářství.
Tento stav zdá se býti Maďarům víta-
nou lhůtou, v níž by uskutečniti mohli n
půdě uherské všecky, jinak málo tajené
plány v poměru svém k nemaďarským ná-
rodnostem, a pokud jde o poměry směrem
nahoru, aby zahladili všecky stopy rozla-
dění mezi sebou a Vídní, kteréž vedlo, jak
známo, ku pádu někdejší koalice a ke všem
důsledkům, jež možno shrnouti ve slova —
absolutism hr. Tiszy.
Maďar
Balkán
Uhry
Vídeň
Tisza
7
article
Střízlivě myslící lidé mezi Maďary
mají však za to, že hr. Tisza uhájil z uher-
ské ústavy vše to, co se dalo zachrániti
před zaslepenou oposicí, jež na konec
vlastní svou obstrukci dovedla ad absur-
dum.
Z někdejších koalovaných stran a vůd-
ců pozdější oposice byl to především hr
Andrássy, jenž se snažil zdržeti obstrukci
od nezbytného fiaska a když pád její zame-
ziti nedovedl, jenž nyní, kdy skončením
války balkánské zažehnány byly mraky na
zahraničném obzoru uherském — bez otá-
lení a průtahů používá nadcházejícího
uklidnění, aby vyvedl maďarskou oposicia
obstrukci ze slepé uličky, v níž vězí jako
zakliněna! Náš lid porovnává podobnou
situaci s člověkem, jenž leza na strom,
zachytl se za suk a nemůže ani vylézti na-
horu ani sestoupiti dolů ...
Hr. Andrássy byl i dosti upřímným,
když minulé neděle promluvil před novou
svou ústavní stranou, že bez mučení s
přiznal, proč mu není možno dále kráčeti
se zabloudilou oposící. „Viděl jsem v po-
sledních chvílích zápasů, že národ si ne-
přeje boje; seznal jsem, že nepovažuje ny-
nější chvíli za vhodnou k tomu, aby přešel
k útoku. Já mám za to, že vyhovíme potře-
bám doby, když uhájíme, co máme a sesílí-
me základy pro budoucnost. Tím spíše
jsem dospěl k tomuto přesvědčení, že i na
mne spadá nepřímo odpovědnost za ob-
strukci, protože jsem nedovedl zabrániti
tomu, co umožnilo, že hr. Tisza nedbal ni-
jakého práva. A tak ve mně vznikl osobní
pocit, že mnohonásobná jest má povinnost
učiniti všecko, abych napravil ujmy a
škody, kteréž snad i mojí vinou vznikly.“
„A nejhorší jest to,“ pokračoval dále.
„že rány dosud zasazené a přehmaty na
ústavě spáchané ani nejsou poslední; spíše,
Maďar
Tisza
Andrássy
Hradec
8
article
praví střízlivý rozum, že nám bude čeliti
ještě mnoha útokům. A mám obavu, aby
v posavadním zápase nebylo zasazeno ná-
rodu ještě více hlubokých ran, vždyť jsme
ve skutečnosti již tam dospěli, že stojíme
tváří v tvář opravdovému absolutismu.
„Já však mám za to,“ vyznával dále
„že nekoná takový politik po-
vinnost svou k národu, který
nečerpá poučení z nabyté zku-
šenosti! A ze všeho toho jsem dospěl
k názoru, že jest mou povinností, aby stra-
na, již zakládáme, poodložila vše, co
by dle posavadních zkušeností mých mo-
hlo vésti ke konfliktům. Proto nepřeji si.
aby pojaty byly do programu naše národní
požadavky v armádě, jež jsem vždy upřím-
ně zastával. Máme-li podrazití nynější vlá-
du a zabezpečiti konstituci, musíme nabýti
moci a já se o to všemožně chci přičiniti.
protože ústavu lze sesíliti pouze posi-
tivní činností a skutečnými ústav-
ními výkony. Kdybychom se hnali za
tím, čeho dosíci nelze, nejenom že bychom
toho nedosáhli, ale pomáhali bychom je-
nom upevňovati posavadní režím, jenž by
potom i demokratickému vývoji národa
stavěl překážky.
Z těchto výňatků programové řeči hr.
Andrásse jest nepochybno, že jsou nejen
doznáním, jak pochybená byla cesta, jíž se
pustila spojená oposice proti vládám Lu-
kácsově a hr. Tiszy, ale i samozřejmo, že
obstrukční a negativní taktika její naopak
jen utužovala a upevňovala postavení
těchto vlád, poskytujíc jim opětněa
opětně příležitost, aby sáhly v zájmu po-
třeb státních k násilným prostředkům, ji-
miž lámaly neplodnou oposici.
Tisza
9
article
Není rovněž pochybnosti a hr. An-
drássy to výslovně přiznává, že žádná stra-
na, která chce v mezích možnosti praco-
vati pro svůj národ, nemůže a nesmí zapo-
menouti, že jest jí činiti se všem i ústavní-
mi činíteli a že tudíž v postupu svém mus
míti zření i k zájmům jejich.
To činí hr. Andrássy a jeho nová stra-
na tím, že upouštějíce od národních poža-
davků v armádě, uvolňují si přístup na-
horu, a prohlašujíce se pro všeobecné rov-
né volební právo — razí si dráhu k srdcím
širokých vrstev národních.
Hr. Andrássy tento svůj ústup ze řad
obstruující, negativné oposice podporuje
vlastními zkušenostmi, jež nabyl jako
koaliční ministr i jako oposičník. Progra-
mově není vlastně již valného rozdílu mezi
stranou práce a ústavní novou stranou, ale
na venek potrvá mezi nimi zápas, dokud
nová strana neseskupí kolem sebe všecky
odpůrce hr. Tiszy, ať náležejí ke stranám
neodvislým aneb ke stranám, trvajícím na
Deákově vyrovnání.
Nová uherská ústavní strana jest pa-
mětliva slov znamenitého filosofa Spinozy
Nestačí jenom stanoviti, co by měl
býti, musíme také stanoviti, co jest
možné, tak aby se každému dostalo, co
mu náleží, aniž by druzí připraveni bylio
to, co náleží jim... Nemajíť věci býti
předmětem posměchu nebo nářku, ale
nutno jim rozuměti.
Andrássy
Deákův
Spinoza
Hradec
Progra
Tisza
10
article
Významný politický projev
českého obchodnictva.
Významný politický projev
českého obchodnictva.
České obchodnictvo, zorganisované pro-
střednictvím obchodních gremií v Zemské jed
notě českých obchodních gremii, provedlo
mužný čin. Ve své dnešní plenární schůzi, kte-
rá konána byla za hojné účasti pražských i ven-
kovských zástupců, ujal se slova místopřed-
seda Jednoty pan cís. rada Antonín Svo-
boda z Plzně, aby odůvodnil učiněný ná-
vrh resoluční těmito slovy:
„Den 26. července 1913 jest historickým
dnem král. Českého. Byly vyhlášeny císařské
patenty o rozpuštění sněmu království České-
ho, byla dosazena správní komise království
Českého, byly zvýšeny přirážky zemské o 10
proc. s platností od 1. července 1913 a byla
zavedena pivní dávka 4 K z 1 hl piva od 6.
srpna t. r. Když sněm nemohl vyříditi ani fi-
nanční nezbytnosti království Českého, což
bylo výsledkem houževnaté, po dlouhá léta
připravované práce německých poslanců, pa-
novník ze své vladařské péče a moci učiní
opatření, aby finanční úpadek staroslavného
království Českého byl odvrácen.
Opatření to vynuceno bylo poměry. Zvo-
lení zástupcové obou král. České obývajících
národů, které neodvolatelným diplomem říjno-
vým z r. 1860 panovník povolal ke spolupů-
sobení při zákonodárství, neshodli se proto.
že zástupcí německého národa žádali více, než
zástupci národa českého koncendovati mohli
V obou táborech jsou rozšafní muži, kte
posouditi dovedou, co jest dosažitelno a co
přemrštěno. Jsou v menšině. Vrch mají, kdo
staví požadavky největší. Tak je to právě před
voliči populární.
Antonín Svo
Plzeň
11
article
My, obchodníci, známe smýšlení českého
národa. Můžeme konstatovati, že český náro
má řadu spravedlivých požadavků. Ale i Něme
mají spravedlivé požadavky. Němci ochotní
jsou k jednání s Čechy. Jsem jist, že mluvím
za souhlasu českého obchodnictva, pra-
vím-li, že české obchodnictv
schvaluje a vítá stejnou ochotu
táboře českém.
Kromě t. zv. státních nezbytností cislaj-
tánská vláda velmi pilné stará se o potřeby
t. zv. passivních zemí. Aktivními jsou země
koruny české — Vídeň je hlavně z těchto
zemí živena. Země aktivní platí, co se passiv-
ním nedostane. Platí i na společné potřeby ne-
poměrně více než ostatní části monarchie
Stav tentrváuž dlouhou dobu. Al
trvá jen proto a jen potud, poku
oba vyspělí národově jsou v úpon
ném boji spolu.
Němec
Al
Čechy
Vídeň
12
article
Považuji v zájmu obou národů sprave-
dlivé vyrovnání česko-německé za nezbytně
nutné. Považuji ale také za povinnost, veřejně
konstatovati, že k řešení tak důležilých a sple-
titých otázek, o jaké jde, je potřebí vysokého
rozhledu a veliké připravenosti. Za kardináln
chybu však považuji, že kruhy obchodní, živ
nostenské, průmyslové a dělnické nebyly dosu
ve vhodně a věci důstojné formě o mínění
tázány.
Přední povinností poslanců jest, otázati se
občanů, kteří jsou důvěrou jednotlivých ob-
čanských stavů postaveni k hájení jich zájmů
jak o věci soudí. S občany, resp. a jich zástupe
mají poslanci také mluvíti a s nimi se radit
a dohodovati.
Volá-li se vláda za rozhodčího, přiznává
se jí pravomoc, která dle ústavy jí naprosto
nepřísluší, neboť vláda má býti vykonavatel-
kou toho, na čem panovník a zástupci lidu
se shodli.
Navrhují tudíž: Aby Jednota vyr oz-
uměla svaz německého obchodní-
ctva o tom, že české obchodnictvo přejesi
aby o dohodu česko-německou bylo
jednáno. Jednota se svazem německého
obchodnictva nechť dohodne se o společsém
projevu pro jednání a dohodu.
13
article
Organisace živnostníků a průmyslníků
buďte vyzvány k stejné akci.
Obchodní komory v král. Če-
ském buďte požádány, aby spoje
nými silami zasadily se onavázán
dalšího jednání. Společný výbor komon
království Českého nechť vydá posudek o pro
veditelnosti, účelnosti a praktické ceně na-
vrhů obou národních táborů se stanoviska
obchodu, živností a průmyslu. Konečně necht
Jednota o své akci vyrozumí též organisace
zemědělské a dělnické a požádá je, aby do-
cílení vyrovnání podporovaly a příslušnou svou
akci pak spojily s akcí obchodních komor.
(Hlučný souhlas.)
Návrh p. Svobodův přijat byl od zástupci
obchodnictva velíce sympaticky. čilé debaty
zúčastnili se četní řečníci, kteří vesměs při
pomínali, že většina poslanců nezná pravého
smýšlení voličstva, zvláště z kruhů obchod
ních a výrobních, neboť velká většina
občanstva obou národů přeje s
konečně smíru, je ochotna k dal-
šímu jednání a výslovně podotý-
kala, že usnesením tím chce pod-
pořit snahu oněch poslanců, kteř
majíodvahu vysloviti se pro dalš
jednání a přesvědčiti ony poslan-
ce, kteří dosud ochotu k dalšímu jednání od-
pírají, že nejednají ve smyslu smýšlení
velké většiny voličstva. Po delší debatě
schválen byl návrh páně Svobodův jed-
nohlasně a výboru jednoty uloženo, aby
důsledky usnesení tohoto provedl.
Legální zástupci českého obchodnictva
měli první odvahu promluviti upřímně a ote-
vřeně. Zvlášť významnou je okolnost, že české
obchodnictvo obrátiti se chce přímo na své
kolegy německé i možno se zvědavostí očeká-
vati, jak k upřímně míněnému apelu tomut
tito odpoví.
Svobodův
14
title
Politický přehled.
15
article
Země české.
Země české.
Radikálni agrární křídlo — pro vyrovnání.
Od poslance české agrární strany, „kte
rý náleží k vůdcům radíkálního křídla“
uveřejňuje „Neue Fr. Presse“ tyto výroky:
Česká agrární strana nikdy nevystu-
povala jako protivník vyrovnán
mezi oběma národy v Čechách. Naopak
vždy kladla důraz na nutnost, aby vy-
máháno bylo svorné spolužití mezí Němci
Čechy, aby zvelebena byla hospodářská síla
země, na níž obě národnosti jsou zúčastněny
Ani usnesení v Praze učiněné ne-
odmítá vstup v dorozumívací jed-
nání, nýbrž směřuje proti pokusu formálním
zahájením konferencí způsobiti průtah věc-
ných vyrovnacích otázek. My chceme vy-
rovnání a přiznáváme, že k tomu, aby
docíleno bylo dorozumění, jest vyjednáván
nutno. Perhoreskujeme však vyjednávání, kte-
rá sama sobě jsou účelem. Tím jsou vyjedná-
vání, kteráž mají vzbudití zdání, jakoby se by-
la situace v Čechách již zlepšila, a mají za
účel tento dojem směrem vzhůru a pro parla-
mentní periodu vykořisťovati. Jednání, která
mají skutečně věsti k nějakému výsledku,
musí býti vybudována na základech naprosto
určitých, a protož jest pro strany, kteréž
s plnou vážností na vyrovnání myslí, první
podmínkou, aby jim tyto základy byly
sděleny, aby od nich mohly býti
zkoumány, hodí-li se k účelu svému. Sta-
novisko agrárníků směřuje však nikoli
proti vyrovnání, nýbrž toliko prot
Neue
Němec
Francie . Presse
Čechy
Praha
Český agrární strana
16
article
V drobném prodejl
ranní člale a sobě . . za 8h
večernl
Va filiálkách na venkovš
ranní čislo
večerní .
Inserátv
plati se hotově napřed.
Předplacení a inserty přijíma
udministrace v Marianské ul., a
Tam nacházejí se táš
redakce, tiskárna a sxpedfne
„Národních Llstů“.
Rukopisy se nevracei
Virginie
národní Llstus
17
article
nejistým konferencím. Co se týče
zevních formalit, jsme na základě postavení.
jaké čeští poslanci na říšské radě zaujímají.
toho názoru, že rozhodnutí o účasti na vyrov-
nacích konferencích nemůže býti pone-
cháno toliko poslancům z Čech vo-
leným, nýbrž že přísluší vůbec celé če-
ské delegaci. Námitka, že při posledn
schůzi poslanců v Praze čeští sociální demo-
kraté byli opomenuti, jest bezdůvodna, ježto
před schůzí předseda p. Švehla vešel ve spo-
jení s autonomistickými sociálními demokraty.
Jednání českých klerikálů jest výsledkem
jich rozladění z posledních zemských voleb
moravských, jichž výsledek připisují naší tak-
tice. To nemá s nynější situací co činiti. Dle
všeho může býti situace pro nastávající par-
lamentní období označena jakožto naprosto
nepříznivá. Jest přímo vyloučeno, že by fi-
nanční plán anebo vojenské požadavky mohly
býti ještě v tomto roce vyřízeny. Sestoupí-li
se říšská rada v říjnu, vyřídí v nejpříznivějším
případě rozpočtové provisorium a nejvýše je-
ště provede delegační volby. Víc nicl“
Švehla
Čechy
Praha
18
article
„Neue Fr. Presse“ již po tři dny proka-
zuje radikálnímu táboru českému služby ba-
rometru a uveřejňuje zprávičky a zprávyo
kajícném převratu jeho smýšlení směrem k vy-
rovnacím jednáním, zvláště pokud se týče če-
ských agrárníků. Již v pondělí vypravovalao
kyselostech, jež zůstavil pan posl. Staněk me-
zi agrárníky svým neobratným aranžováním
schůze, neponechav jednotlivým stranám ča-
su ku předběžným poradám, jak jsme již za-
znamenali. V úterý večer vypravuje vídeňský
list o vystřízlivění, jež v táboře českém
způsobil neutěšený výsledek společné schůze
českých poslanců. Četné staročeské organi-
sace vystupují prý proti radikalismu svého
vůdce dra. Srba, stoupenci posl. Klo-
fáče ve straně národně sociálne
obracejíprýse proti politice po sl
Choce. S usnesením poslaneckého sjezdu
nesouhlasí moravští klerikálové, i zdá se, že
se v té příčině ujasní poměryi včeské
straně agrární. Švehla a Udržal
ztratili vedení vlastní strany — pokra-
čuje „N. Fr. P.“ dále — a radikální živly na-
byly nadvlády. Z posledních článků posl.
Neue
Staněk
Srba
Choc
Švehla
Udržal
Francie . Presse
19
article
Udržala v „Union“ vysvitá, že jsou v české
agrární straně živly, kteréž se staví proti ra-
dikalismu. Lze tudíž za to míti, že názory po-
slanců Žďárského a Staňka nepodrží dlouho
platnosti. Proslýchá se — dí večerní úterní
„N. F. P.“ — že se posl. Švehla vynasnažuje
zjednati svým politickým názorům ve straně
platnost. A ve středu ráno již hlásí se a grár-
ní radíkální vůdce v téže „N. F. P.
k slovu na důkaz, že jako šavel už zažil svůj
Damašek a že mu vzešlo oslňující světlo,
avšak že nabyl zraku a stal se Pavlem bez
velkého přemáhání průběhem tří dnů právě
jako svatý apoštol.
Že se vyzpovídal zrovna redakci „N. Fr.
Presse“, nezmenší váhu jeho pokání o nic,
bude-li míti jenom odvahu svého přesvědčení
i nadále a nedá-li svůj interview — všeobecně
oddementovati.
žádný ministerský vyrovnací komitét?
Zprávy o chomutovských výrocích po-
slance Pachera, jenž prý sdělil v důvěrné
schůzi poslanců své strany, že ustaven byl mi-
nisterský komitét ku provedení českého vy-
rovnání cestou porad a kdyby tento způsob
neměl úspěchu, prostředkem oktroje a posl.
Wolfa o taktice něm. poslanců na říšské radě
— prohlašuje vídeňský orgán strany „Ost-
deutsche Rundschau“ za z „převážné čá-
Udržal
Žďárský
Staněk
Švehla
Pavel
Pacher
Wolf
21
article
Na výstavě a sjezdu skautů
v Birminghamu.
Na výstavě a sjezdu skautů
v Birminghamu.
S opravdovou nedůvěrou a bezmeznou
zvědavostí vjížděl jsem 1. července, den před
zahájením sjezdu skautů, do nádraží u Bir-
minghamu. Při všem respektu, který k tomuto
hnutí chovám, nedovedl jsem si představiti
sjezd, jehož se mělo zúčastniti na 30 tisíc ho-
chů. Jak bude s ubytováním a stravováním
těchto mass mládeže? Čím naplní rozsáhlou
odbornou výstavu, jež je při sjezdu projekto-
vána? Jak vůbec dopadne tento sjezd mla-
dých?
Nádraží, okolní ulice, ba celé město ham-
žilo se již hochy v typických skautských uni-
formách. Není mezi nimi valného rozdílu; jen
barva nákrčního šátku hlásá příslušenství
k určité družině. Tu a tam mihne se suknička
skautky a šikmě řezané oči z pod širáku
skautského prozradí Asiaty, kteří zajeli na
sjezd až z Číny a Siamu. Hlasným hovorem,
provázeným živou gestikulací, upozorňují na
se skauti francouzští. Tam s notnou dávkou
grandezy vykračují si Španělé. Čistě po vojen-
sku, ve čtyřstupech objevují se hoši polští
Hned na to běží ke mně skauti s páskou, na
níž čitelně vyznačeno je „Prague, Bohemia“
Je to česká deputace. Největší pozornost
skautů budí jednotlivci, zdobení záslužnou me-
dailí, již nabýti lze za obzvláštní zásluhy na
př. zachránění života cizího s nasazením vlast-
ního a pod. A vlaky přivážejí stále nové
nové houfy, až rodina skautská čítá na 30 tisíc
členů. A s nimi přijíždějí i tisícové dospělých,
aby byli svědky nezvykle velkolepého divadla.
Na rozsáhlém prostranství za městem zbu-
dován ohromný tábor a asi 5000 zvonovitých
stanů rozřešilo rázem a dokonale otázku uby-
tování. Každému oddílu a družině přikázán
byl jich potřebný počet, otany sestaveny v
Asiat
Španěl
Birmingham
Bira
okolní
Čína
Siam
Prague
Bohemia
22
article
dlouhé řady a označeny písmeny i čísly. U vel-
kého stanu vydáván nutný počet pokrýveka
luceren. Vojáci, kteří vypomohli při vaření
pomohli rozřešiti i problém stravování. Po-
krmy vydávány za útržek třikrát perforova-
ného lístku, jejž každý skaut na každý den byl
obdržel. Opatření toto bylo nutné; neboť kdy.
by skauti bývali nuceni všechna jídla sami si
připravovati, sotva byli by mohli sledovati
celý program. Příborů nebylo třeba; máť každý
skaut svůj vlastní. Ostatně mnohé věci byly
servírovány v papírových sáčcích.
Ráno o 6. hod. procházela skautská hudb
táborem, načež všichni rychle vstali a upra-
vili se u praktických umyvadel z nepromokavé
látky, se stojany na mýdlo a rotačními ruč-
níky. Po tělesných cvičeních jednotlivých od-
dílů podávána snídaně: čaj, koláče, chléb s má-
slem. O 1. hod. byl lunch, kde obdrželi párky
na rožní opékané, chléb a čaj, a večerní oběd
sestával z masa, zeleniny, brambor, chleba
čaje. Mléko mohli si hoší koupiti kdykoli. Ku
procházkám sloužila slavnostní třída, večer
hojně osvětlená. Psaní dopisů mohl si každý
obstarati ve velkém „Club-tent“ (klubovní
stan), kdež byly stolky s psacími potřebami.
Na ohromném prostranství za táborem
konáno slavnostní kázání pastora a bohosluž-
ba, při níž skautská hudba hrála staré anglické
chorály. Ke konci zapěna anglická hymna mo-
hutným sborem několika desetitisíců hrdel.
Příbor
23
article
Ku přehlídce, již prováděl zakladatel skautů
sir Robert Baden-Powel a princ Arthur z Con-
naughtu, seřadilo se všech 30 tísíc skautů
ohromný polokruh do čtyřstupů; uvnitř stáli
Kings-a Sea-Scouts. Hodnostové objelí celou
frontu a mnohé, kteří měli vyznamenání
oslovili, vyptávajíce se jich na příčinu vyzna-
menání a podáním ruky jim děkovali za sta-
tečnost a obětavost. Skauti čeští stáli spo-
lečně s polskými. Vůdcové zdravili salutová-
ním, ostatní držíce ruku na prsou. Ke slav-
nostní řeči sir Baden-Powela srazily se vše-
chny ty ohromné massy do středu. Stalo se to
způsobem originálním a uchvacujícím, ač dost
Baden Powel
Arthur
Baden
Con
SeaScout
24
article
bizarním, jenž ale u mládeže došel nadšeného
přijetí — totiž ve formě jakéhosi útoku, při
čemž každý oddíl ozval se zvukem, jímž se
vždy svolává (napodobením hlasu zvířete, je-
hož má ve štítě). Ukončení řeči sir Baden-
Powela provázeno nadšeným a hromovým
„hurrah“ a malebným skautským pozdravem
— máváním klobouků na vztyčených holích
Při této přehlídce produkovaly se nejvyspělejšt
družiny.
Ostatní program vyplněn byl tělocvičný.
mi produkcemi, skautskými cvičeními, rozma-
nitými hrami, představeními v divadlech, kon-
certy instrumentálními i pěveckými, což vše
chno prováděli ovšem skauti sami. Na progra-
mu skautských kapel, které přišly s každým
větším oddílem, s radostí viděl jsem též sklad-
by slovanské, z českých Dvořákovy. Zvláštní
Stále mluvíme o své hudebnosti, ale tolik do-
brých hudebních sborů bychom sotva ze své
mládeže české sestavili.
Dvořákův
Baden
25
article
Nikdo však ať nemyslí, že tělocvičný pro-
gram vyšel na prázdno; byl velíce pestrý. Ve-
dle cvičení přirozených byly to cviky prosté
s tyčemi, kuželi, lehká athletika, švédská gy-
mnastika, anglické hry, zápas, box, šerm holi
i fleuretem, ale i cviky na nářadí, skupiny.
tance námořníků, házení lasem (zejména Špa-
nělé), veslování, plování, rozmanité skautské
hry a j., že větší pestrosti nelze si ani před-
staviti. Vše prováděno s chutí a namnoze s ne-
obyčejnou dokonalostí. A bylo zajímavo sle-
dovati zejména anglické skauty, kteří tvořili
většinu, jak obratně dovedli si vše aranžovati
jak v každém úkonu prozrazovali vědomí vel-
kého úkolu, jejž na se vzali, oblékajíce úbor
skautský. O seriosnosti a opravdovosti celého
jejích jednání svědčí řada okřídlených vět, jež
mi tu bylo zaslechnouti, jako: Pokud's živ, ne-
bědují Dub byl též jen seménkem! Buď cihlou
Buď vesel — krátký je životl, jež, jak byle
vídno, jsou jim zcela běžny.
Ze speciálních cvičení skautských byl
to vedle her ještě cvičení v první pomoci, no-
šení nemocných, různá ovičení hasičská, spou-
štění osob po lanech, signalisování, telegrafie
obyčejná i bez drátů, dávání poplašných zna-
mení, stavění stanů, budování tábora, stavby
mostů, přechodů, oplocení a pod.
Dub
26
article
Zlatým hřebem sjezdu byla však rozsáhlá
skautská výstava, jež celá byla dílem piiných
a zručných rukou anglických skautů. Na tisíce
výrobků, zhotovených v prázdných chvílich.
jichž mládež jinde využije namnoze jen ke své
zkáze, hlásalo tu přednost a cenu této krásné
instituce. Před výtvory této ohromné dílny
dětských mozků a dlaní musí zmlknouti každý
nepříznivý hlas. Ze všech oborů lidské práce
vystaveny tu nejen hotové výrobky, ale de-
monstrován tu i postup výroby a celé a celé
dílny knihařů, kovářů, čalouníků, tesařů, koši-
kářů, zámečníků atd. — vesměs to ochot-
níků — bylo tu možno sledovati při prácí. Ve-
lice zajímala výroba stanů, jež, dohotovené.
ve svůj prospěch prodávali, indianských lůžel
z bambusových prutů, pestrých matrací i ro-
hoží pro potřebu tábora, praporců, šatstva
nosítek a voziků pro nemocné, hraček a pod
Skauti venkovští (farmers) vystavovali úly
trakaře, chléb, sýr, máslo, ba i umělé líhně
kuřat. Důmyslné modely aeroplánů s přístroji
lodí a j., z nichž mnohé vykazovaly znamení-
tou výkonnost, prodány byly za dosti vy-
soké sumy. Neméně cenné byly exposice su-
šených květin, jež označeny názvem angli-
ckým, latinským a místním, exposice fysikál-
ních přístrojů, roentgenogramů, kreseb krajin
táborů, zvířat v přírodě, fotografické snímky
přírodních zvláštností, velmi svérázných, ja
tito přátelé přírody získali při svých vycház-
kách, hrách a cvíčeních. Také obrázky prv-
ních pokusů českého skautingu, dýšící char-
akterem od anglického značně odlišným, bu-
dily stále živou pozornost skautů, vůdců i obe.
censtva. Denně vycházel tu i sjezdový časopis
anglecký
27
article
„The Daily Scout“, jejž hoší sami vysázeli.
tiskli i kolportovali. Vše jako na výstavě do-
spělých, ale ve zcela jiné formě, názorné, in-
struktivní, mládeži blízké. Tak na př. správka
domácího nářadí, v níž se má skaut vyznal.
předváděna třikrát denně tímto způsobem
V místnosti úplně zařízené vytlučena okna,
polámány nohy židlí, nábytek odřen, pohovka
potrhána, zámky vytrhány a t. d., načež přišel
oddíl skautů, jemuž všechny poruchy v krát-
ké době bylo spraviti, při čemž ukázal svou
zručnost v truhlaření, sklenářství, čalounictví.
zámečnictví a pod.
S obdivem opouštěl jsem po čtyřech dnech
Birmingham. Záhada sjezdu, s ním spojených
podrobností, výstavy mladých, vše bylo skvě-
le pro mne rozřešeno. Co vykonáno s mládeží
v Birminghamu, to sotva dokáže druhá orga-
nisace na světě, neboť není takové, jež by
mohla se pochlubiti, že tak vážně, opravdově
a všestranně její mládež pracuje, a jež vycho-
vávala by člověka po všech stránkách bytí
jako skauting.
Birmingham
the Daily Scout
28
article
Nevychloubám se, pravím-li, že jsem prvý
český skaut. Dávno před tím, než byla na-
psána první slova v českých listech o skau-
tování, poznal a procvičil jsem celý tento sv-
stém; obětavý zakladatel českého skautu stá-
le pátral po mých úsudcích, dotazuje se, k
mne to neb ono těší, co mne zajímá více nebo
méně, sleduje při tom stále, jaký vliv má tento
systém na mne a jaké účinky, dobře věda, že
mnohem důležitější je tu ta okolnost, co sou-
dí a jak se staví k novému hnutí mládež,a
ne co o něm řekne ten neb onen kritik. Nyní,
kdy na druhý rok meškám v Anglii a mám
stále příležitost pozorovati hnutí toto na jeho
domácí půdě, nemohu je ani dosti doporučiti
veřejnosti, mládeži i těm, kteří mládež vedou.
Neboť junáctví v Čechách zaváděné nejen že
zmocnilo se všech předností anglického a ame-
rického skautingu, ono, pominouc jeho slab-
ších stránek, dovedlo vedle nejvyšších met
jeho — kázni a smyslu pro povinnost — uplat-
niti v něm stránku citovou, tak vlastní a pod-
statnou naší bytosti slovanské a život v pří-
rodě obestříti čistou poesií, která dodává mu
půvabu nevýslovného.
Adoli Stránský z Greifenfelsu.
Adoli Stránský
Anglie
Čechy