1
masthead
Strana 2. Číslo 220.
2
masthead
KATOLICKÉ LISTY.
3
masthead
Dne 12. srpna 1900.
4
article
přihotovili se k srdnaté obraně. Na některých mí-
stech svedli s boxery celé bitvy a uhájili se.
A jiného, než zmužilá obrana křesťanům ne-
zbývá. To prý je jediné pravá taktika. Kdyby jen
čínští vojáci s křesťany se spojili, musily by loupe-
živé roty ustoupiti.
Zatím věci v Číně valně se zhoršily. Málo
která stanice missionářská bude zachována. Evropa
více ustoupiti nesmí. Žluté plémě Evropě vypově-
dělo rozhodný boj až do vyhlazení. Bílé plémě
boj ten podstoupiti musí, ať chce, anebo nechce,
a ono chtíti musí, nechce-li, aby delším prodlé-
váním celý 400milionový národ byl po evropsku
militarisován. To nechť v Evropě nezapomínají,
že Číňané již nyní naučili se dobře stříleti jak
z pušek, tak i z děl. Dnes ještě celá Čína vojen-
sky zorganisována není, ale byla by v několika
letech. Po několika porážkách bude Čína vycvi-
čeného vojska zbavena, a zbudou jí jen divoké
hordy. Proto musí Evropa v boji vytrvati a Číně
nesmí dopřáti oddechu k organisování armády.
Rozdělení Číny je proto nutností. —
To jest přesvědčení křesťanských missionářů.
Číňan
Čína
Evropa
5
article
Slovanské rozhledy.
Slovanské rozhledy.
(Slavnost Slomšekova v Ponikvě)
Vděční synové všech krajů slovinských sešli se
v neděli, dne 5. srpna v Ponikvě ve Štýrsku, aby
vzdali u kolébky muže o Slovince nejzasloužilejšího
povin nou úctu. Slavnost biskupa Antonína Slomšeka
spojila všecky příslušníky národa bez rozdílu stran,
povolání a rodu. Zvláště strana katolická vyslala ve-
liký počet svých stoupenců, neboť v něm byl zosob-
něn program její ve slovích, která pronesl r. 1862:
»Ponechte Slovincům dvou věcí, které jsou nám dra-
hými, jako jasné oči: Světlo katolické víry a slovo
mateřské.«
Lublaňský bratrský »Slovenec« vyšel za tou pří-
činou ve slavnostním hávu v sobotu přec. slavností.
Slomšek
Slovinec
Štýrsko
6
article
Týž list nemálo se zavděčil ctitelům Slomšekovým
t'm, že uveřejnil v několika číslech »Zlatá zrnka«,
jež vybral dr. Eugen Lampe ze Slomšekových spisů.
Z těchto výroků můžeme posouditi snadno veškery
snahy oslavencovy, který poznal ducha času a jako
dobrý kormidelník za bouřlivé doby volil také mo-
hutné prostředky. »Slovenski Narod«, který ve své
liberálnosti při této příležitosti nešetrně se dotýkal
duchovenstva, poukazuje na Slomšeka, o kterém sám
jeho redaktor dr. Tavčar prohlásil v Ponikvě, že před
Slomšekem musí míti každý úctu, nelibě nesl uve-
řejnění časových rčení, poněvadž tím shroucena byl
nesmyslná stavba štvanic proti slovinskému ducho-
venstvu slavností tohoto velikého biskupa. Nazval pak
to provokací!
Na slavnost Slomšekovu přijelo mnoho hostí do
Ponikvy již v sobotu, a bylo by jich přišlo ještě více,
kdyby nebylo nastalo deštivé počasí. Z Lublaně byl
vypraven zvláštní vlak. Slavnosti súčastnilo se též
na 30 spolků, mnohé s prapory, mezi nimi též lu-
blaňský Sokol. Přišlé hosty uvítal na nádraží vojen-
ský kaplan Marzidovšek, načež zahrála selská
kapela a za zvuku její ubíral se dloubý průvod na
místo slavnosti, které se účastnili mimo jiné poslanci
Spinčič, Povše, dr. Tavčar, Komparet, starosta lu-
blaňský Hribar a mnoho duchovních. Zahájena pak
byla slavnost zvukem zvonů a ranami z hmoždířů.
Slomšekův
Lampe
doktor
Tavčar
Sokol
Marzidovšek
Spinčič
Povš
Komparet
Hribar
Lublaň
Slomšekovo
Slovenski Narod
7
article
Slavnou mši sv. konal opat Ogradi. Po té se ode-
brali účastníci do nové školní budovy, kde v průčelí
jest vystavěn relief Slomšekův z mramoru. Slavnostní
řeč měl učitel Stomšek, po ní následoval banket ve
škole, kde zastoupeny byly všecky stavy. Ve jménu
slavnostního odboru pozdravil účastníky kaplan Mar-
zidovšek, který pronesl přípitek papeži a císaři. Ta-
jemník biskupa Strossmayera přinesl jeho pozdrav,
který byl nadšeně přijat. — Dr. Medvěd pozdravil
všecky Slovince. Po té řečnili posl. Povše, starosta
Hribar, dr. Tavčar, redaktor »Miru«, kaplan Rozman
a redaktor i učitel Gangl. Nadšeně byl přijat hovor
poslance Špinčiče, který doporučoval vzájemnou lásku,
odsuzoval rozkol strannický, který jest jen ku pro-
spěchu a posměchu cizinců. — Když bylo ještě více
řečníků proneslo svůj pozdrav, byl banket zakončen
a hosté odešli do rodného domku Slomšekova, což se
stalo opět v průvodu, za zvuků hudby a ran z hmo-
ždířů. Na domě byla již dříve zasazena mramorová
pamětní deska, která hlásá památku stoletých naro-
zenin velikého biskupa.
Slomšekův
Stomšek
Strossmayer
Hribar
doktor
Tavčar
Gangl
Špinčič
Mar
Mira
8
article
Zprávy politické.
Zprávy politické.
V Praze, 11. srpna.
K situaci. »Pester Lloyd« má někdy dobré
zpravodaje, kteří uhodí na pravou strunu. Tvrdí to-
tiž zcela zřejmě, že nový pokus s pracovností říšské
rady dojista selže, poněvadž kořen zla vězí hlouběji ;
jedná se o rozřešení otázky, zda centralismus anebo
federalismus má nastati, zda budou vládnouti Němci
nebo Slované, zda má se vláda blahosklonné chovati
k těm či oněm. Tyto otázky musejí býti jednou
rozřešeny zcela rozhodně, kdežto nyní stále se ob-
chází kolem nich jako kočka okolo horké kaše. —
Vláda ze samé neutrality a objektivnosti nepokročila
dále. Zdaří-li se pokus, nejvýše povede k nepatrné
práci finanční a hospodářské, ale dále nepovede. Ve
skutečnosti však potrvá stará mizerie, nepřátelství stran
nepozbude ostrosti a státní myšlénka utrpí na své
pevnosti. To jest jedenkráte otevřená řeč, kterou če-
ské poselstvo již dávno pronášelo, avšak beze všeho
ohlasu. K radikální nápravě bude potřebí jedenkráte
přece přikročiti.
Posl. dr. Pacák v »Podvyscckých Listech « tvrdí,
že domněnka Poláků a katolické lidové strany, jakoby
Češi se nasytili obstrukce a oposice a že si přejí ob-
novy staré pravice na týchž základech, jest úplně
bezpodstatná. Nejen my potřebujeme jich, nýbrž také
oni bez českých poslanců nemohou ničeho dospěti,
proto znovuzřízení pravice by bylo možným pouze z
určitých podmínek pevného pracovního programu.
Návštěvy v Išlu se stále střídají. Včera tam
přijel ministr železnic ryt. Wittek, dnes tam přibyl
hrabě Goluchowski, v pondělí pak bude přijat
Lloyd
Němec
Slovan
Posl
doktor
Pacák
Polák
Čech
Wittek
Goluchowský
Praha
Išlu
9
article
v audienci dr. Körber. Německé listy tvrdí, že ná-
vštěva Szellova u barona Chlumeckého v Úži měla
ráz pouze přátelský, nikoli politický. Szell vrátil se
přes Vídeň do Rátótu. Podobného rázu byla též ná-
vštěva hr. Dubského u předáka německých liberálů.
Zatím se činí přípravy k úpravě pracovního pro-
gramu říšské rady. Rozpočet z většího dílu se
upravuje a bude dokončen do polovice září.
Posl. Heimrich na voličské schůzi v Kun-
štátě prohlásil, že ke smíru mezi Čechy a Němci
jedenkráte dojíti musí, neboť obě strany poznají, že
neustálým hašteřením se jim oběma škodí a třetí má
z toho prospěch Žádal pak, aby se ponechala po-
slancům volnost v taktice, neboť jenom ti mohou nej-
lépe za daných poměrů rozhodovati.
Návštěva českých studentů středních škol vede-
ných profesory a katechety v Krakově přispěla k utu-
žení shody česko-polské, jak si prof. dr. Jordan při
uvítání na nádraží přál, poněvadž oba národové mají
jako slovanští povinnost pěstovati spojenectví srdcí.
K doplňovací volbě v lubeňské sku-
pině městské. Společný kandidát německé po-
krokové a německé lidové strany v této skupině
zemský posl. z Feyrerů vzdal se listem zaslaným
volebnímu výboru kandidatury na tento mandát, po-
něvadž jej chtěl přijati pouze s podmínkou, když
obě strany proti němu nepostaví kandidáta. Zemský
posl. Walz se totiž kandidatury nevzdal.
Z istrijského sněmu. Přes neúčastenství
poslanců slovanských sněm dále zasedá. Předlohy
vládní stran přeložení krajského soudu z Rovigna do
Pulje a zřízení okresního soudu v Rovignu a Dolině
byly přikázány politicko-ekonomickému výboru.
doktor
Körber
Chlumecký
Posl
Němec
profesor
Jordan
Vídeň
Rátót
Čechy
Krakov
Rovigno
Rovign
10
article
Maďarisace místních jmen. V ústředním
statistickém úřadě se pracuje o úředním způsobu
psaní místních jmen. K tomu kouci také vojenské
úřady byly povolány ku poradě. Že to bude
pouze úředně zjištěná maďarisace jmen, jest jisto již
předem.
Vatikán a Kvírinál. Některé listy přinesly
zprávy, že Lev XIII. zakročil u Viktora Emanuela
za příčinou smíru. To však nezakládá se nikterak
na pravdě, neboť se jednalo pouze o projev soustrasti
po úmrtí králově. Avšak jest jisto, že stát a pa-
pežství se sblíží následkem posledních událostí, co
se týče působení protianarchistického, neboť má se za
to, že církevní úřady budou státní moc podporovati
v této věci.
Anarchisté. »Petit Parisien« oznamuje z Nizzy
Několik nebezpečných italských anarchistů bylo včera
zatčeno. — Případ útoku na šacha hledí francouzská
vláda dle všeho zamalovati. Již od několika dní vy-
skytla se v listech zpráva, že atentát byl jen líčený,
an Salsou vůbec ani se nepokusil revolver spustiti.
Nyní opět oznamuje se, že duševní stav útočníka
není normální. Doposud zdráhal se Salson přijmouti
obhájce. Nyní se rozmyslil. Obhájce jeho snaží se
uvésti na nejmenší míru čin obviněného, ale tento
vším úsilím namáhá se zůstati ve své domnělé slávě
a praví o svém činu: »Chtěl jsem lid přivésti v úžas!«
M. de Wallés bude se obírati atavismem obviněného.
Lev
Viktor Emanuel
Petit Parisien
M Walles
Vatikán
Nizza
11
article
Vyšetřující komise byla vyslána, aby ohledala duševní
stav jeho nejbližších pěti příbuzných. Potom budou
snad povoláni lékaři z ústavu choromyslných, aby
podali svá dobrozdání v příčině větší neb menší zod-
povědnosti útočníka šachova. Francouzské vládě bude
asi milejší, když se ukáže, že skutek Salsouův nebyl
vážně míněn.
Ze Srbska. Ministerstvo Jovanovičovo si zí-
skalo přízeň lidu četnými amnestiemi a snášenlivým
chováním; některé potlačené listy budou znovu vy-
cházeti. Také král Alexandr nabyl svým jednáním
nemalé popularity, což vidno z přečetných blaho-
přání od různých korporací, spolků, obcí a vynika-
jících jednotlivců.
K jmenování hraběte Walderseea ve-
litelem vojsk v Číně. Jest srozumitelno, že listy
přijaly lhostejně jmenování hrab. Walderseea ve-
litelem spojených vojsk v Číně, poněvadž týž dosud
se nikterak v bojích nevyznamenal, a vytýkají vládě,
že takto zájmy německé vystavuje nemalému nebez-
pečí, poněvadž je to místo velice zodp vědné. Má se
za to, že císař Vilém o své újmě jej jmenoval bez
úrady se svými rádci.
Socialisté belgičtí proti výpravě do
Číny. Vláda belgická hodlá vyslati výpravu vojska
do Činy, a za tím účelem pořádané sbírky vynesly
tři miliony franků. Proti tomuto počínání sociálně-
demokratická strana belgická plakáty učinila protest,
odvolávajíc se na to, že 80.000 dělníků souchotinářů
je ponecháno svému osudu.
šachův
Jovanovičův
Waldersee
Vilém
Srbsko
Čína
demokratický strana
12
article
nostech umluveno. Na to Brassi přes Pavii a Miláno
jel do Monzy, kamž dne 27. července dojel. V Mi-
láně měl schůzi s Mlčochem. Bressi měl tělesnou
stráž z anarchistů: Nikoly, Lannera, Quintavallea
Ghizzi, kteří s ním byli v Monze.
Ale dovolte, pane, — přeruším ho všecek roz-
horlen — je-li pravda, že jste tohle všecko věděli
již dříve, pak ta vaše policie nese spoluvinu na za-
vraždění krále.
— Nikoliv, nikoliv — bránil se náčelník — my
známe cesty anarchistů, ale neznáme cesty králů, jež
jsou pro nás nevyzpytatelny. Král zmařil sám všecky
naše výpočty, běželo tu jen o 10 vteřin, pouze o 10
vteřin a dějiny Evropy byly by se braly svým starým,
líným krokem dále.
— Fráze, fráze — odpovídám.
— Kdyby se byl král jen o 10 vteřin pozdržel,
byli bychom rázem všecky kličky zadrhli a měli
bychom ptáčky v pytli. Avšak i přes to podařilo
se nám hlavní osobu polapiti. Měli jste viděti, jak
jeho tělesná stráž bránila ho naproti policistům a čet-
níkům. Possanzini, jeden z jejích vůdců, má na
celém těle plno modřin a boulí, všecek odév je na
něm rozedrán a na tvářích je poškrábán, jak se zou-
fale bránil; ale nic mu to nepomohlo, Bressi více
z našich drápů nevyšel. Když jsme ho do vězení ho-
dili, zařval: »Ti psi, v nejlepším okamžiku, když se
všecko podařilo, mne nevysekali, nechali mne zde.
(Ostatek zabaven. Nahrazeno následujícím.)
— Dojem však vašich slov je — pravím na
konec — že policie ulovila si nesmrtelnou blamáž,
zrovna jako diplomacie v Číně. Teď najednou víte
všecko a dříve vás anarchisti lechtali pod nosema
spali jste dále. A stejně v Číně vrabci po střechách
dávno o boxerech si čimčarovali a páni diplomati po-
Brass
Mlčoch
Bressi
Lanner
Quintavalle Ghizzi
Possanzini
Pavia
Miláno
Monza
Evropa
Čína
13
article
řádali si hlučné zábavy — a teď se chytají za své
— chytré hlavy.
Teď ve společnostech často se ozývá otázka
ale kdo pak vlastně jsou ti anarchisti, co pak chtějí?
— No, víte — odpovídá někdo — ti anarchisti
chtějí takovou republiku. Víte přece, jak to někde
vypadá, říká-li se: tam mají republiku. Takové repu-
bliky bývají obyčejně ze soboty na neděli na Žižkově,
ve Vršovicích, v Nuslích a pod. Vrátí-li se rodině
hlava rodiny teprve k ránu domů, tak dělá republiku.
A to právě chtějí anarchisti, všecko všude potloucta
roztlouct.
Kterýsi pan domácí smočí si též dobernou po-
známkou: Takový anarchista začne nejdříve tím, že
nezaplatí činži a aby se za to domácímu vymstil,
vrazí ho ke všemu ještě do »Nájemní ka« — tam
je teprve čeládka.
K hovoru tomu podotkne kterýsi úředníček;
U mne začne obyčejně anarchie, když žena celou mou
službu vyhodí na parádu. Parádivá žena je anarchie.
— Zrovna tak. — odsekává mu kterás panička
— jako když muž všecko probije a propije.
Podle mínění lidu je anarchie dvojí: v rozumu
širším a užším. Kdo si rozbije spokojenou domácnost
rozvázaným životem, ať muž či žena, je anarchistou.
Svazky rodinné se trhají, nastal rozklad, anarchie.
Když se nedávno v Praze rozneslo, že pražské
dámy odpřáhly kterémus zpěváku koně, zapřáhly se
samy do vozu a dovezly ho domů, tu zvolal někdo
ve společnosti: tohle je již anarchie!
A co prý páni manželé měli tehdy za práci,
nežli své paničky dostali domů!
Myslím proto, že emancipace ženy nejdále po-
kročila u nás v Praze. Kde dámy pletou se již do
řemesla — koňům, tam do anarchie není daleko.
Ustupte takovýmto ženáml
Žižkov
Vršovice
Nusle
Praha
14
article
Zprávy církevní.
Zprávy církevní.
Církevní slavnost. Dnes se koná památka
sv. Kláry, z rodu Sceffi, nar. 1193 v Assissi v cír-
kevním státě; když se měla vdáti uprchla r. 1212
do kláštera Porciunkuly, kde její bratr sv. František
dlel. Jeho vlivem odřekla se světa a založila se svou
Klár
František
Assissi
Sceffi
Porciunkula