ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 44b464d0-8f0e-11dd-91ae-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 60, work 4, person 46, org 6
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v ponděli 7. dubna 1913.
Praha
3 masthead
Čísle 94.
4 article
Ma rannl avečerní list předplácl see V Praze v administraci na měsle. . . . . . P K — na čtvrt leta . . . . S K — s dvojí donáškou na měsíe: . . . na čtvrt lata . . . . 7 K 6sh vo filiálkácht ca měslo . . . . . 2 K t0 a měsí. Poštoni na čtvrt ieta : . . . 9 K 80 s dvojí zásilkou něsle a čtvrieta : . . K doh
Ma Praha sh
5 article Námořní demonstra
Námořní demonstra Porada velitelů loďstva. — Společná vý jménem velmocí. — žádá se okamžitě o věď. — Blokáda černohorského pobře Z Říma, 6. dubna. (K. k.) „Agenzia fani“ se dovídá, že, když anglická vá ná loď „King Edward VII.“ a též f ranco ský křižník „Edgar Quinet“ připluly do nohorských vod, konala se za před nictví anglického viceadmir jenž převzal veleni nad spoje mezinárodním loďstvem, prvn radavelitelůlodírůznýchnár Na základě této porady byl z aslán če horské vládě telegram, v něm vyzývá, aby dbala jednomysln usnesení velmocí a žádá se br odpověd. Z Vídně, 6. dubna. (K. k.) Kr ský velkobritský víceadmiral hodností nejvyšší velitel mezináro demonstračního loďstva, zaslal dne- m. černohorské vládě telegram, datý z Kotoru, v němž oznamuje a odův- je přijezd loďstva, žádaje zároveňi- mžitou odpověd, že Černá Host ochotna, podrobiti se přáním veln Z Berlína, 6. dubna. (K. k.) Polž hzalý křížák „Breslau“ se připojil k blo- vému loďstvu před Barem, aby zastupoři lodní demonstraci proti Černé Hoře něou vlajku, není tato loď již k disposici proou snad ochranu příslušníků německé říšelý- chodě. Aby byla vyplněna mezera, ho vzniklá, může se státi nutným, aby iny byly do Středozemního moře ještě jedsbo dva další malé křižáky. Proto obdr žlva malé křižáky námořního loďstva polaby byly připraveny k odplutí. Z Berlína, 5. dubna. (K. k.) „NorAllg.
Quinet Řím Vídeň Kotor Berlín Breslau King Edward
6 article
Ztg.“ píše ve své týdenní hlídce: Opo- vědi mocností na poslední povky balkánského svazu rozhodne 1 ýn- ská konierence velvyslanBez chledu na všestranné sru vy evropské diplomacie pokuje Černá Hora v dobývání Skal. Se zřetelem na nedbání diplomatici rad bude nyní uvalena na pobřežrno- horské blokáda mezináním loďstvem. Souhlas všech velmdí tímto opatřením a jeho solidární proveli doka- zuje, že Evropa jest svornou v tora zjed- nala vážnost usnesení, dle něhož idr stává se albanským. V Petrohradě bylopitek zá- stupcům hosudarstvenné dumy povolané strany prohlášeno, že Černá Horadru ne- obdrží. Při poradách v Petrok jeví se všude ochota, vyhověti v silisté otázce opávněným požadavkům Rumu. Lze se- znati již obrysy pokojného rozhí, jež na- budou pevnější tvářnosti s opět zahájením vyjednávání o mír ke konci baské války Odpověď černohorsktády.
Evropa Petrohrad Rumo
7 article
proti Černé Hoře. Hory v území budoucího Albanska. Černá Hora projevila jíž svoje stanovisko v notě ze dne 2. dubna, podané zástupcům moc- ností. Proto opakuje ji vůčí admírálovia dodává, že přes nátlak, jejž v sobě má přítomnost loďstva, nemůže Černá Hora upustiti od svého stanoviska, vyhovujícího potřebám válečného stavu, trvajícího mezi spojenci a Tureckem a odpovídajícího též zásadě neutrality, prohlášené mocnostmi při vypuknutí nepřátelství. Tato zásada jest přítomnosti mezinárodního loďstva v vodách černohorských na škodu Černé Hory porušena. Námořní demonstrace a Srbsko. Sl-k. Z Bělehradu, 6 dubna. (Zvl. telegr. „Nár. L.“) Ve vojenských kruzích ujišťuje se, že rozšíření námořní demonstrace až do Drače z vojenského hlediska jest pro Srbskobezvýznamu, poněvadž nastalé jaro umožňuje dopravu vojska po souši. Ruské projevy pro spojence balkánské. Z Petrohradu, 6. dubna. (Spb. Ag.) Na podnět Svazu slovanských spo- lečností konaly se dnes v hlavním městě veliké projevy pro slovanskou věc a pro úspěch zbraní balkánských států. O 2. hod odpol. bylo celebrováno v kazaňské kathe- drále rekviem za vojíny, padlé v balkánské válce, jemuž přítomno bylo mnoho členů du- my a hosudarstvenného sovětu, jakož i četné obecenstvo. O 3. hod. odpol. táhl několika- tisícový zástup, v jehož čele byly neseny pra- pory a odznaky, ke kostelu Vzkříšení, kdes konaly bohoslužby. V průvodu, jenž se ubí- ral ke kostelu, byly neseny tabulky s nápisem „Skader Černohorcům! Kříž na Aja Sofijil Na hroby cara Alexandra II. a Alexandra III byly položeny nádherné věnce.
Černohorec Aja Alexandr III Turecko Srbsko Bělehrad Drač Petrohrad Aga svaz slovanský spo Sofijit Na hrob
8 article
Debaty u Sazonova o Černé Hoře. Z Petrohradu, 6. dubna. (K. k.) Na vče- rejší politický čajový večírek u ministra za- hraničních záležitostí dostavili se čtyři čle- nové pravice, čtyři nacionalisté, dva okta- bristé, jakož i tři poslanci, kteří se zúčastnil již předvčerejšího rozhovoru, mezi nimi Kru- penský. Rozprava o balkánské politice po- hybovala se v rámci informací, daných ostat- ním vůdcům dumy. Na dotaz po situaci na da- lekém východě obdrželi poslanci, jak se pro- slýchá, rovněž uspokojivou odpověď. Dne uspořádá minístr zahraničních záležitostí ho- stinu, na niž jest pozváno též několik členů středu, jakož i strany okťabristů. Z Petrohradu, 6. dubna. (K. k.) Orgán pra- vice hosudarstvenné dumy „Zemščina (který nevyniká přílišnou láskou k Slovanům) tvrdí, že členové pravice po vče rejší poradě u ministra zahraničních zá- ležitostí dospěli k jednomyslnému názoru, ž ruská zahraniční politika v balkán- ské otázce jest úplně správná a že vy- hovuje bezpodminečně nejen za- jmům Ruska, ale celého Slovan- stva. Operace Černé Hory jsou ne- správny, mají ráz bezúčelné ho dobrodružství a nejsou vůbe podmíněny životními zájmy čer- nohorského národa. Černé Hoře do- stane se zajisté náhrady za utrpěné ztráty Avšak pojetí Skadru do autonomní Albanie zůstane neodvolatelným. Přátelé Slovanstva učiní lépe, přestanou-li povzbuzovati Černou Horu k dobrodružství, převyšujícímu její síly.
Sazonov Zemščin Černá hoře Petrohrad Slovan Rusko Albánie
9 article
zvláštního povšimnutí, že se činí demarche odloučeně: v Řecku, aby pohnuto bylo k za- stavení dopravy srbského vojska, včera v So- fiji, aby Bulharsko odřeklo morální podporu spojencům. Zřejmo, že se Evropa velmi bojí komplikací. Dle výroku vyslancova jsou to chvile nejnebezpečnější pro evropský mír. Před brzkým mírem. Ze Sofije, 6. dubna. (K. k.) Vládní orgán „Mir“ považuje včerejší diplomati- ckou demarchi za vážný krok k brzkému uzavření míru. Rozhodně blíží prý se okamžik, kdy nepřátelství tichou dohodou skutečně již za- stavené, výslovným závazkem bude skončeno. Pojednávaje o ture- cko-bulharské pohraniční čáře, jež jest navžena velmocemi, praví zmíněný časopis: Definitivní souhlas spo- jenců bude udělen, jakmile budou přesněznámy body jichžsepohra- niční čára má dotýkati. Pokud jdeo otázku válečné náhrady, prohlásí se spojenci, lze-li poslední prohlášení velmocí, že řešení všech otázek finančního rázu bude vyhraženo komisi v Paříži, vykládati tak, že též otázka válečné náhrady bude touto komi- sí zkoumána, ve příčině tohoto bod spokojenými a nechtějí činiti žádných nových výhrad.
Řecko Bulharsko Evropa Mira Paříž
10 article
Ze Sollje, 6. dubna. (K. k.) Jak sděluje „Mir“, byla učiněna opatření, aby domo- branci byli propuštěni na neome- zenou dovolenou. Propouštěni budou dle ročníků. Z Vídně, 7. dubna. „Montagsrevue“ ozna- muje: Odpovědí balkánských států bude jed nání mírové jenom prodlouženo, čímž nastati může leckteré nebezpečí. Zvláště nárok Řecka na ostrovy Egejské je překážkou. Že by pod- porovaly státy trojspolkové stanovisko ital- ské, je samozřejmé stanovisko, které je prot postoupení ostrovů těch Řecku. Anglie mírní rychlý postup Rakouska. Z Říma, 6. dubna. V úřadních kruzích italských způsobilo nemilé překvapení velmi zdrželivé chováni Anglie oproti rakouským přáním, ohledně ry- chlého provedení blokády černo- horského pobřeží. Kdežto Rakou- sko naléhalo, aby obléhatelům Skadru byla dána lhůta 24hodinná, odpověděla an- glická vláda, že tato lhůta je pří- 1i5 krátkou a že třebk nejméně třiden- ního terminu. Kromě toho je Anglie proti přílišnému rozsahu blokády. Zajímavo je, že při tomto stanovisku Anglie rozhodla se současně britská vláda poslati do černo- horských vod dva další dreadnoughty.
Mira Vídeň Řecko Anglie Rakousko Řím
11 article Nesjednocenost velmocí.
Nesjednocenost velmocí. Z Vídně, 7. dubna. „Montagsrevue“ ozna- muje o situaci zahraniční: Stav věcí nepozbyl nikterak vážnosti. Tato ukáže se celá, jakmile bude nutno, aby velmoci přešly od formální demonstrace lodní ke skutečné- mu opatření proti Černé Hoře. Při tom se ukáže teprve, zdali velmoci jsou za jedno. lev, jenž u mne zůstal asi hodinu. Pak ode- bral jsem se v průvodu dvou důstojníků gar- dového pluku ke generálovi Vasovu, jenž byl v dolejším městě, představil jsem se mu a zůstal jsem tam půl hodiny, načež jsem jel s generálem Vasovem v automobilu k mo- stu, kde byl generál Ivanov, velitel druhé bulharské armády, jenž zdržel mne ještě dalš půl hodiny. Pak vrátil jsem se do svého stanu. Za mé nepřítomnosti dostavil s do mého stanu srbský major s ně- kolika vojíny. Já jsem je neviděl. Ze Solije, 6. dubna. (Bulh. tel. ag.) Sděle- né prohlášení Šukrího paší jest jím vlastno- ručně podepsáno. Z bojů bulharského předvoje u Ča- taldže.
Vasův Vasov Ivanov Šukrí Čo Vídeň dolejší město
12 article
Ze Sofije, 6. dubna. (Bul. tel. ag.) Hlavní stan dostal o operacích předvoje pravéh bulharského křidla u Čataldže dne 31 března tuto zprávu: V 6 hod. ráno zahájilo nej- prve turecké loďstvo a pak polní bate- rie palbu na posice první brigády še- sté divise. K 10. hod. postoupil turecký oddíl čítající osm až devět praporů a podporován děly šesti válečných lodí, se svým jádrem proti pravému rayonu, obsazenému třetím plukem as ostatní silou pak proti levému rayonu, obsazené- mu 15. plukem. Ve vzdálenosti asi 1300 kroků o bulharských posic se Turci zastavili. Jeden pra- por přibližil se asi na 600 až 700 kroků k levému křídlu pravého rayonu, byl však palbou bulhar- ských děl a pušek donucen ustoupiti. Od- poledne postoupil sbor dvou praporů, před nimi harcovaly dvě až tři škadrony, opětně směrem k Kumburgas-Jalosu, byl však znovu odra- žen a ustoupil k 6. hodině asi na 1200 kroků zpět. K 5. hod. vylodila nepřátelská dopravní loď vojsko v Xastreru. Baterie rychlopal- ných houínic rozptýlila turecké voj- sko v této osadě a zahnala je na divo- ký útěk. Když nastala noc, postoupili Turci o- pět a přiblížili se až na 200 až 300 kroků ku po- sicím třetího pluku, kde byli naší palbou zadrženi.
Turek Turec Kumburgas
13 article
Po chvilce váhání přikročily dva turecké praporv se třemi kulomety k útoku na levé křídlo jmeno- vaného pluku a dostaly se až k zákopům, byly však uvítány prvním praporem de- štěm kulí a v naprostém nepořádku daly se na ústup. Tři až čtyři jiné prapory. které postoupily proti ostatním posicím téhož plu- ku, byly rovněž donuceny k ústupu a byly proná- sledovány naší střelbou. Oddíly, které byly 3. a 4 dubna vyslány na obhlídku před frontu 3. pluku, nalezly v bezprostřední blízkosti bulharských zá- kopů 300 tureckých mrtvol, m. j. 4 důstojníky. O 700 kroků dále ještě 300 mrtvol. Ve vzdálenosti ještě větší ležely opět mrtvoly, nebylo však mož- no je spočítati. Vzhledem k obdivuhodnému cho- vání se 3. pluku zaslal generalissimus Savov ve- liteli čataldžské armády tento telegram: Jeho Ve- ličenstvo Nejvyšší vojenský velitel ukládá Vám abyste tlumočil třetímu pluku jeho dík za stateč- nost a sebezapření, jaké prokuzal v bolich dne 30 a 31. března. Panovník jest si jist, že vojsko i na dále vždycky se stejnou horlivostí bude plniti svatou povinnost vůči vlastí a koruně. Cařihradské zprávy. Z Cařihradu, 6. dubna. (K. k.) Jak praví úřa ní válečná zpráva, neudálo se včera ai před Čataldží ani před Bulairem nic pozoruhod- ného. — Jak sdělují časopisy, odhaduje se v mi- nisterstvu financí podíl, jejž by měly převzíti spo- jené balkánské státy z tureckého státního dluhu na 2912 milionu liber. — Včera večer došlo v Ga- latě ke rvačce mezi anglickými námořníky a ture- ckými nosiči zavazadel, při čemž jeden Turek jeden Angličan byli zraněni. Tato výtržnost za- vdala podnět k fanatickým pověstem.
Savov Turek Angličan Cařihrad
14 article
V drobném prodejir ranní čislo o sobě . . za sh večerni . . . . . . . za 4h Ve fliálkách nu venkově ranní čislo . . . . . večerní . . . . . . . . 5k lnserátv platí se hotově napřed. Předplacení a inserty přijíme zdmnistrace v Marisnské al,a Tam nacházejí se těž redakce, tiskárna a expodiee „Národnlch Listů Rukopisy se nevracej
15 article
vídeňské žurnalistiky: „Proč si vlastně rvavý ví- deňský tisk tak počíná? Za prvé byl v Dakově černohorskou soldateskou nějaký františkán nási- lim dopraven na ony nebeské louky, o kterých uměl svým farníkům vypravovat, že jsou nej- žádoucnějším cílem všech pozemských poutníků,a pohlavárkové v Cetyni nechtějí dovolit, aby vedle prizrenského arcibiskupa vyšetřoval případ i ra- kousko-uherský konsul. Za druhé nechtějí Černo- horci to, co se ve Skadru trochu velkohubě na- zývá civilním obyvatelstvem, propustiti z obleže- ného města a vlídný p. Zambauer byl prý škrábnut střelou, což vídeňské gazetty — viz případ Pro- chaskův — v případě potřeby rozšíří na strašlivé zkomolení. Za třetí přinutil černohorský přístavní velitel uherský parník k opravdu ohavnému zlo- činu, aby vylovil z vody několik set srbských vo- jáků, kteří spadli nebo seskočili do moře se svých od „Hamidie“ rozstřílených lodí, a zachránil tak ubožákům život. A ještě to a onol Jenom že se i ten poslední židovský faktorv posledním haličském hnízdě na plné kolo řehtá. když slyší tyto oficiální důvody, pro které chce monarchie Černou Horu napadnout. Takových stížností o „porušení mezinárodního práva“ a „ne- lidských ukrutnostech“ dovede si každý na polo nadaný sekční ščí v zahraničním ministerstvu kdy- koliv co nejlaciněji nadělat celé tucty! Musí se jednou vůbec upřimně promluvit o těchto „ukrut- nostech“. Dojista jsou ještě lidé, kteří přese všecko věři na zohavení, které prý snížilo cenu konsula
Černo Černá Hora
16 article
Prochasky na sňatkovém trhu, ale na bulhar- ské vojáky, které přivezli do sofijské nemocni- ce s černou páskou přes oči, protože jim je, když zůstali raněni na bojišti, vypíchali kurdští redifové — na ty se hned zapomnělol A neméně se také při zprávách o ukrutnostech musí odečítat ta okolnost, že „pobřežní žvast“ v Makedonii udělá z každého komára ne jednoho, nýbrž deset slonů Jestliže u Prizrenu plave po Bistrici příjemně hni- jící kočka, vypravují si osm hodin dále, ve Veriso- vičích, kramáři, že v Prizrenu Srbové naházeli do vody sto nazdařbůh postřílených Albanců, a net zpráva přes Skoplji. Niš a Bělehrad přijde do Ze- muna — toto místo závodí se známým Čilu z rusko- japonské války — mohou páni zpravodajové černo- žlutého tisku telegrafovati domů hrůzostrašné jednotlivosti o porubání několika set Albanců. T je právě u těchto zpráv o ukrutnostech to nej- podezřelejší, že vesměs přicházejí z rakouského pramene a vesměs jsou v zájmu válečných štváčů ve Vídni. Albanci nejsou ani podle jazyka a původu nni ve svém vědomí národem. Ljumům a Miriditům lze vštípiti spíše porozumění pro nejtemnější tajem- ství logarithmických tabulek, než pro pojem alban- ského národa. To, co se nedávno na albanském kongresu v Terstu tak nadouvalo a tolikrát pře- žvýkávalo fráse o samostatnosti a svobodě Alba- nie, byli z Mičového náměstí zaplacení rakouští agenti, kteří nijak nesouviseli s albanskými kmeny. Ljumové a Miridité nevědí nic o tomto kongresu ani o albanské vládě, která nedávno ve Valoně rozvinula kus pestrého hadru, chtějí míti jenom po- koj, neplatiti daně, opět míti pokoj, nesloužiti na vojně a do třetice mítti pokoj. Co se o nich bájí mimo to, souvisí více s Míčovým náměstím než Černým a Bílým Drinem (Víz poslední zprávy.)
Srba Čil Míčův Černá Prochaska Makedonie Prizren Niš Bělehrad Vídeň Terst Mičový náměstí
17 title
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“.
18 article Audience hr. Stürgkha
Audience hr. Stürgkha Z Vídně, 7. dubna. Ministerský předseda hr. Stürgkh byl včera císařem o 10. hod. dopol. na zámku schönbrunnském přijat ve dlouhém slyšení, ve kterém referoval o si- tuaci vniterně politické, vyslech! však také názor panovníkův o situaci zahraniční.
Stürgkh Vídeň
19 article
Neustoupí! — Demonstrace orušením neutrality. Z Cetyně, 6. dubna. (ř) [Z úřad- ního černohorského pram] Anglický admirál, jenž jako hodnostejstarší velí mezinárodnímu loďstvu wodách bar- ských, zaslal včera ministému předse- dovi telegram, v němž nznamuje pří- jezd mezinárodního loďst žádá, aby Černá Hora splnila požačy velmocí. Ministerský předseda ověděl dne ráno, že lituje hluce, že mezi- národní loďstvo je shrománo ve vodách černohorských za tím úč, aby vyko- nalo nátlak na Černou H by vyhověla žádosti velmoci ve příčindéhání Skadru a zastavení nepřátelství strany Černé
Černá Cetyně
20 article
Nebezpečí pro evropský mír. Sl-k. Z Bělehradu, 6. dubna. (Zvl. telegr „Nár. L.“) Jistý vyslanec upozornil mne na opětné a opětné pokusy velmocí, příměti bal- kánské státy ku povolnosti. Zasluhuje prý
Bělehrad
21 article
Šukri paša o své kapitulaci. Ze Solije, 6. dubna. (Bulh. tel. ag.) Aby vyvráceny byly tendenční nebo nepravdivé zprávy o vzdání se šukriho paši, rozšířenév zahraničním tisku a aby byla konstatována pravda, sděluje hlavní stan tyto projevy, uči- něné Šukrim pašou samým: Dne 26. března byl jsem se svým štábem ve svém stanu ve staré tvrzi Yldirinu. Po vtrhnutí vojska vý- chodního sektoru do města dal jsem zna- mení, aby operace byly zastave- ny a zapůlhodinynatodostavil se ke mně velitel bulharského gar- dového pluku plukovník Maršo- Řecko-bulharské záležitosti. Ze Soluna, 6. dubna. (K. k.) Řecko-bul- harská komise, která se odebrala do Nigrity aby vyšetřila tamější případ, stanovila,že správa dotyčné krajiny zůstane v rukou Řeků kteří se tam skutečně nejdříve usadili. „Hamidie“ v Port Saidu. Z Londýna, 6. dubna. (K. k.) Reuterova kancelář sděluje z Port Saidu: Turecký křižál „Hamidie“ sem připlul.
Řek Maršo Soluna Port Said Londýn Reuterův Port Said
22 article Německý hlas o „samostatné“ Albanii.
Německý hlas o „samostatné“ Albanii. V posledním sešitě časopisu „März“ pronáš H. We ndel nemilosrdnou kritiku vídeňské po- litiky proti balkánským spojencům a zpravodajstvi
März Albánie
23 article
Lukácsova aféra.
Lukácsův
24 article
Z Vídně, 7. dubna. „Montagsrevue“ ohla- šuje, že v informovaných kruzích pokládají posici uherského ministerského předsedy L u- kácse za ztracenou a jeho demisi jistou po druhém procesu jeho s Desym Není prý však vyloučeno, že Lukács odstoupí ještě před tímto druhým líčením a to ve svém zájmu vlastním, aby měl naprostou svobodu v obhajobě, ve které mu nynější úřad je pře- kážkou. Volební systém nebude však změněn. naopak rozhodující kruhy čekají, že tento sy- stém bude upevněn, uklidní-li se říšský sněm uherský.
Lukács Vídeň
25 article FEUILLED.
FEUILLED. Nová kniha Vlčkova Slovensku. Dnes už není vzácnostská kniha nebo český článek, pojednávající lovenských vě- cech. Dávná chladnost emných styků, omezující se pouze na ofici projevy bratr- ské lásky a dále vzájemně ignorující, pře- stává. Slovenská otázka si se v Čechách otázkou domácí. Dnes už málo těch, kteří v tom milém Sovensku vidn chudobný kraj dráteníků, alkoholem zmoých a maďarisa- cí ohlupovaných, kraj hodářsky slabého, politicky neuvědomělého, lturně zaostalé- ho lidu. Sem tam se siceč najde zapadlý Mohykán, který ve svémkoprsém českém kampanilismu dívá se prktorsky a blaho- sklonně na Slováky, najc se i takoví lidé kteří dřívějších styků hodářských zneuží- vají k vykořisťování slovkého lidu a spol- čování se s místními „pikavějšími“ živly bez ohledu na víru a nánost, ale i jedno- tlivců tak „lberálně“ dících se na česko- slovenskou vzájemnost vá. Ohromné po- kroky vzájemnostní idea á i na samém Slo- vensku, třeba že tam sevá se s více před- sudky a neporozuměnímž v Čechách. Pří- čina slovenských nedormění je na snadě; po několik desítiletí tamysematicky se pě- stovalo zanedbávání čechi života politi- ckého a kulturního, o tálotech na celém světě se psaly vzletné ilakyjen aby se ne- musili zmínit o tom, ce sděj u nejbližších sousedů. Prolomit led slovské neznalosti če- ských poměrů není tak ko, poněvadž n slovenské straně je mnoh méně pracovníků, kteří by mohli o českých věcech podávati řádné zprávy než na straně české, kde je dnes již slušná řada lidí, podrobně se obírají- cích Slovenskem.
Slovák Slovensko Čechy
26 article
Prof. Jaroslav Vlček, jehož knihuo „Slovensku odreakce Bachovy d zrušení Matice slovenské“ právě vydal „Český Čtenář“, má snad z těchto československých pracovníků nejstarší a nej- větší zásluhy. Bylo velikým štěstím pro po- chopení a zachování nepřetržitosti českoslo- venského kulturního života, že takové vyni- kající místo mezi historiky české literatury zaujal právě rodák ze Slovenska, prof. Vlček. Jaroslav Vlček přišel do Čech v době, kdy vě- domí jednoty československého národa bylo silně zatemněno, kdy pokusy Hurbanovy o ob- novení jazykové jednoty potkaly se v Če- chách skoro s odmítnutím, diktovaným ne rozumnými jazykovými nebo kulturními důvo- dy, leč politickou krátkozrakostí. Holečkova brošurka „Podejme ruku Slovákům“, která r. 1880 se snažila překonat tyto předsudky, by- la osamělým zjevem. Tradici kulturní jednoty zdůvodnila teprve Vlčkova „Literatura na Slovensku, její vznik, rozvoj, význam a úspě- chy“, vydaná r. 1881, kterou zahájil budoucí skvělý historik československé literatury své působení. Není mým úkolem ocenit zde vše- chny zásluhy, kterých si získal prof. Vlčeko poznání literatury svého rodného kraje; bylo by třeba tu poukázat na pozdější slovenské přepracované vydání „Literatury na Sloven- sku“, na řadu studií v jeho „Dějinách české literatury, souborném díle o české literatuře XIX. věku, v menších knihách, jako jsou „Prv- ni novočeská škola básnická“, „P. J. Šafařik“ „Několik kapitolek z dějin české poesle“
profesor Vlček Bachův Hurbanův Holečkův Slovák Vlčkův Vlčeko Šafařik Slovensko Čechy
27 article
„Několik kapitolek z dějin naší slovesnosti“ „Nové kapitoly z dějin literatury české“,v sborníku „Slovensko“ a v „Naučném Slovní- ku“. Ale tolik možno říci, že kdyby nebylo Vlčka, nebylo by dnes obnovené českosloven- ské kulturní jednoty, neuznávala by se rovno- právnosí slovenských spisovatelů s českými v našich školních učebnicích. Přítomná kniha o Slovensku od let pade- sátých ukazuje nám prof. Vlčka nejen jako li- terárního kritika, ale i jako politickéh historika a publicistu, který dovede stej- ně bystře hodnotit estetické a ideové zjevy literární, jako programy a činnost politickou Studie tato vyšla původně v „Naší Době“r 1896, tedy dva roky před tím pronikavým kri- tickým a obrodným hnutím, které na Sloven- sku objevení se „Hlasu“ zahájilo. Dnes slo- venská minulost, zvláště roky šedesáté oce- ňují se docela jinak, než tomu bylo v devade- sátých letech, ještě docela ponořených v ro- mantickém kultu fantastických Štúrovských tradic, které dávaly slovenským šedesátníkům hlavní ráz. V nynějším revidovaném vydán této studie nepotřeboval Vlček po patnácti le- tech hlubokého převratu v nazírání na slo- venskou minulost měnit nikde svých soudů! To mu mluví o trvalé ceně jeho historické prá- ce, opírající se pouze o vlastní studia a úsu- Dnešní představitelé starého Slovensk uvádějí na svou omluvu, že když nic jiného nevykonali, aspoň zachovali ve svých srdcích pevnou víru a naději v budoucnost Slováků Proti výtce, že vedli nejen pasivní politiku při volbách, ale že byli pasivními v národní práci vůbec, nemohou se dnes již bránit. Ale není tomu tak dávno, co na Slovensku pocho- pili škodlivost příliš všestranné pasivity. Vlčel dek.
Vlček profesor Slovák Slovensko
28 article
odhaluje, že kořeny její tkví již v šedesátých letech. Radostný rozmach, kterým bylo při- vítáno r. 1863 založení „Matice slovenské“ záhy ochabl. „Práce nešly ani tak rychle, jal bylo lze očekávati z původního programu nadšení, s nímž byl přijímán, ani dost rozmy- slně a soustavně: vše spíše do široka než do hloubky, víc na vnější representaci než na vnitřní zisk. Jakmile se cítilo a pozorovalo že provisorium se chýlí ke konci a že neod- vratně se blíží vyrovnání s Maďary, chladl původní zanícení, vzdaloval se a odpadal vyšš katolický klerus.“ Staronovou chorobu špl- hounství mnohých slovenských lidí a nedosta tečného národního přesvědčení katolického kleru zjišťuje Vlček již tehdy. Velmi časově na thema o dnešní konfe- sijní rozháranosti na Slovensku znějí také slova Vlčkova o poměrech v devadesátých letech, čím láme se osten výtky, že dnešní národní secesi klerikálů katolických zavinil hlasistické hnutí a jeho pozdější výhonky. Vlček r. 1896 píše: „Jedna věc v období tom je potěšitelna dnešnímu pozorovateli: ušlech- tilá snášelivost obou vyznání slovenských, ka- tolického i luterského. Tehdy nebylo sloven- ských katolíků a evangelíků: byli křesťané a Slováci. Ve výboru Matice slovenské, hodnostech národních, v literatuře, v životě nebylo nehodného řevnění, malicherného od- važování vzájemných „zásluh“ strany té neb oné, a hlavně nebylo žravé, nesmířitelné, čin- skou zdí nekřesťanské nenávisti, oddělujíc polemiky skryté i zjevné, kterou dnes na Slovensku mladší duchovenstvo katolické slo- vem i tiskem provozuje proti protestantské číselné menšině.
Maďar Vlček Slovák Slovensko
29 article
Zajímavě líčí prof. Vlček tísnivý vliv ab- solutismu a germanisace v letech padesátých ačkoli proti pouze odmítavému úsudku o Ba- chově absolutismu bylo by možno uvésti ale- spoň to, že absolutismus přece jen zarazil ma- ďarisaci, systematisovanou ve čtyřicátých le- tech, a na poli sociálním dokončil zrušení sel- ského podanství, což by svobodné stavy uher- ské nikdy nebyly vykonaly. Dále mluví Vlček o záludnosti nových ústavních slibů, o zmaře- ných nadějích „Memoranda národa slovenské- ho“, o „Matici slovenské“ a novém ruchu publicistickém i literárním v šedesátých le- tech, o národnostním zákonu a maďarské agitaci protislovenské, která přivedla zkázu slovenských škol a „Matice slovenské“.O Vlčkově smyslu pro historickou pravdu svědčí jeho úsudek o pádu „Matice slovenské“ gymnaslí. Kořen zla, jemuž „Matica“ podlehla, nevidí teprve v násilném zastavení její čin- nosti r. 1875, ale ve vnitřním úpadku, který Matici zachvátil ještě v šedesátých letech. Za to vřele lituje slovenských gymnasií: „Slo- venskými školami znenáhla překlenovala se propast, kterou aristokratické zásady uher- ského vzdělanstva před rokem 1848 rozevřely mezi pánem a nepánem. Slovák prostonárod- ní počal se cítiti člověkem. Tuto emanci- paci ducha a mravní podstaty lidské r. 1874 zrušení ústavů slovenských na dlouho zase zastavilo.“ Drobná tato historie 25 let slovenského života, v nichž slovenská samostatnost vlastně teprve pokusila se o své utvrzení, vykazuje všechny vlastnosti péra Vlčkova. Vlček ne- působí tolik výbojností a vzrušeností styli- sace svých myšlenek, jeho slova nerozehřívají, ale všechna energie v nich se obrací v inten- situ světelnou, která svými paprsky proniká taje a záhady předmětu a výsledky svého zkoumání podává stručným, uhlazeným, ale vyčerpávajícím způsobem, Bohdan Pavlů.
profesor Vlček Slovák Pavel Matica letechnický