1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v ponděli 7. dubna 1913.
Praha
4
article
Ma rannl avečerní list
předplácl see
V Praze v administraci
na měsle. . . . . . P K —
na čtvrt leta . . . . S K —
s dvojí donáškou
na měsíe: . . .
na čtvrt lata . . . . 7 K 6sh
vo filiálkácht
ca měslo . . . . . 2 K t0
a měsí. Poštoni
na čtvrt ieta : . . . 9 K 80
s dvojí zásilkou
něsle
a čtvrieta : . . K doh
Ma
Praha
sh
5
article
Námořní demonstra
Námořní demonstra
Porada velitelů loďstva. — Společná vý
jménem velmocí. — žádá se okamžitě o
věď. — Blokáda černohorského pobře
Z Říma, 6. dubna. (K. k.) „Agenzia
fani“ se dovídá, že, když anglická vá
ná loď „King Edward VII.“ a též f ranco
ský křižník „Edgar Quinet“ připluly do
nohorských vod, konala se za před
nictví anglického viceadmir
jenž převzal veleni nad spoje
mezinárodním loďstvem, prvn
radavelitelůlodírůznýchnár
Na základě této porady byl z aslán če
horské vládě telegram, v něm
vyzývá, aby dbala jednomysln
usnesení velmocí a žádá se br
odpověd.
Z Vídně, 6. dubna. (K. k.) Kr
ský velkobritský víceadmiral
hodností nejvyšší velitel mezináro
demonstračního loďstva, zaslal dne-
m. černohorské vládě telegram, datý
z Kotoru, v němž oznamuje a odův-
je přijezd loďstva, žádaje zároveňi-
mžitou odpověd, že Černá Host
ochotna, podrobiti se přáním veln
Z Berlína, 6. dubna. (K. k.) Polž
hzalý křížák „Breslau“ se připojil k blo-
vému loďstvu před Barem, aby zastupoři
lodní demonstraci proti Černé Hoře něou
vlajku, není tato loď již k disposici proou
snad ochranu příslušníků německé říšelý-
chodě. Aby byla vyplněna mezera, ho
vzniklá, může se státi nutným, aby iny
byly do Středozemního moře ještě jedsbo
dva další malé křižáky. Proto obdr žlva
malé křižáky námořního loďstva polaby
byly připraveny k odplutí.
Z Berlína, 5. dubna. (K. k.) „NorAllg.
Quinet
Řím
Vídeň
Kotor
Berlín
Breslau
King Edward
6
article
Ztg.“ píše ve své týdenní hlídce: Opo-
vědi mocností na poslední povky
balkánského svazu rozhodne 1 ýn-
ská konierence velvyslanBez
chledu na všestranné sru vy
evropské diplomacie pokuje
Černá Hora v dobývání Skal. Se
zřetelem na nedbání diplomatici rad
bude nyní uvalena na pobřežrno-
horské blokáda mezináním
loďstvem. Souhlas všech velmdí tímto
opatřením a jeho solidární proveli doka-
zuje, že Evropa jest svornou v tora zjed-
nala vážnost usnesení, dle něhož idr stává
se albanským. V Petrohradě bylopitek zá-
stupcům hosudarstvenné dumy povolané
strany prohlášeno, že Černá Horadru ne-
obdrží. Při poradách v Petrok jeví se
všude ochota, vyhověti v silisté otázce
opávněným požadavkům Rumu. Lze se-
znati již obrysy pokojného rozhí, jež na-
budou pevnější tvářnosti s opět zahájením
vyjednávání o mír ke konci baské války
Odpověď černohorsktády.
Evropa
Petrohrad
Rumo
7
article
proti Černé Hoře.
Hory v území budoucího Albanska. Černá
Hora projevila jíž svoje stanovisko v notě
ze dne 2. dubna, podané zástupcům moc-
ností. Proto opakuje ji vůčí admírálovia
dodává, že přes nátlak, jejž v sobě má
přítomnost loďstva, nemůže Černá Hora
upustiti od svého stanoviska, vyhovujícího
potřebám válečného stavu, trvajícího mezi
spojenci a Tureckem a odpovídajícího též
zásadě neutrality, prohlášené mocnostmi
při vypuknutí nepřátelství. Tato zásada
jest přítomnosti mezinárodního loďstva v
vodách černohorských na škodu Černé
Hory porušena.
Námořní demonstrace a Srbsko.
Sl-k. Z Bělehradu, 6 dubna. (Zvl. telegr.
„Nár. L.“) Ve vojenských kruzích ujišťuje se,
že rozšíření námořní demonstrace až do Drače
z vojenského hlediska jest pro
Srbskobezvýznamu, poněvadž nastalé
jaro umožňuje dopravu vojska po souši.
Ruské projevy pro spojence balkánské.
Z Petrohradu, 6. dubna. (Spb. Ag.) Na
podnět Svazu slovanských spo-
lečností konaly se dnes v hlavním městě
veliké projevy pro slovanskou věc a pro
úspěch zbraní balkánských států. O 2. hod
odpol. bylo celebrováno v kazaňské kathe-
drále rekviem za vojíny, padlé v balkánské
válce, jemuž přítomno bylo mnoho členů du-
my a hosudarstvenného sovětu, jakož i četné
obecenstvo. O 3. hod. odpol. táhl několika-
tisícový zástup, v jehož čele byly neseny pra-
pory a odznaky, ke kostelu Vzkříšení, kdes
konaly bohoslužby. V průvodu, jenž se ubí-
ral ke kostelu, byly neseny tabulky s nápisem
„Skader Černohorcům! Kříž na Aja Sofijil
Na hroby cara Alexandra II. a Alexandra III
byly položeny nádherné věnce.
Černohorec
Aja
Alexandr III
Turecko
Srbsko
Bělehrad
Drač
Petrohrad
Aga
svaz slovanský spo
Sofijit Na hrob
8
article
Debaty u Sazonova o Černé Hoře.
Z Petrohradu, 6. dubna. (K. k.) Na vče-
rejší politický čajový večírek u ministra za-
hraničních záležitostí dostavili se čtyři čle-
nové pravice, čtyři nacionalisté, dva okta-
bristé, jakož i tři poslanci, kteří se zúčastnil
již předvčerejšího rozhovoru, mezi nimi Kru-
penský. Rozprava o balkánské politice po-
hybovala se v rámci informací, daných ostat-
ním vůdcům dumy. Na dotaz po situaci na da-
lekém východě obdrželi poslanci, jak se pro-
slýchá, rovněž uspokojivou odpověď. Dne
uspořádá minístr zahraničních záležitostí ho-
stinu, na niž jest pozváno též několik členů
středu, jakož i strany okťabristů.
Z Petrohradu, 6. dubna. (K. k.) Orgán pra-
vice hosudarstvenné dumy „Zemščina
(který nevyniká přílišnou láskou k Slovanům)
tvrdí, že členové pravice po vče
rejší poradě u ministra zahraničních zá-
ležitostí dospěli k jednomyslnému názoru, ž
ruská zahraniční politika v balkán-
ské otázce jest úplně správná a že vy-
hovuje bezpodminečně nejen za-
jmům Ruska, ale celého Slovan-
stva. Operace Černé Hory jsou ne-
správny, mají ráz bezúčelné ho
dobrodružství a nejsou vůbe
podmíněny životními zájmy čer-
nohorského národa. Černé Hoře do-
stane se zajisté náhrady za utrpěné ztráty
Avšak pojetí Skadru do autonomní Albanie
zůstane neodvolatelným. Přátelé Slovanstva
učiní lépe, přestanou-li povzbuzovati Černou
Horu k dobrodružství, převyšujícímu její síly.
Sazonov
Zemščin
Černá hoře
Petrohrad
Slovan
Rusko
Albánie
9
article
zvláštního povšimnutí, že se činí demarche
odloučeně: v Řecku, aby pohnuto bylo k za-
stavení dopravy srbského vojska, včera v So-
fiji, aby Bulharsko odřeklo morální podporu
spojencům. Zřejmo, že se Evropa velmi bojí
komplikací. Dle výroku vyslancova jsou to
chvile nejnebezpečnější pro evropský mír.
Před brzkým mírem.
Ze Sofije, 6. dubna. (K. k.) Vládní orgán
„Mir“ považuje včerejší diplomati-
ckou demarchi za vážný krok
k brzkému uzavření míru. Rozhodně
blíží prý se okamžik, kdy nepřátelství
tichou dohodou skutečně již za-
stavené, výslovným závazkem
bude skončeno. Pojednávaje o ture-
cko-bulharské pohraniční čáře,
jež jest navžena velmocemi, praví zmíněný
časopis: Definitivní souhlas spo-
jenců bude udělen, jakmile budou
přesněznámy body jichžsepohra-
niční čára má dotýkati. Pokud jdeo
otázku válečné náhrady, prohlásí se
spojenci, lze-li poslední prohlášení velmocí,
že řešení všech otázek finančního rázu bude
vyhraženo komisi v Paříži, vykládati tak, že
též otázka válečné náhrady bude touto komi-
sí zkoumána, ve příčině tohoto bod
spokojenými a nechtějí činiti
žádných nových výhrad.
Řecko
Bulharsko
Evropa
Mira
Paříž
10
article
Ze Sollje, 6. dubna. (K. k.) Jak sděluje
„Mir“, byla učiněna opatření, aby domo-
branci byli propuštěni na neome-
zenou dovolenou. Propouštěni budou
dle ročníků.
Z Vídně, 7. dubna. „Montagsrevue“ ozna-
muje: Odpovědí balkánských států bude jed
nání mírové jenom prodlouženo, čímž nastati
může leckteré nebezpečí. Zvláště nárok Řecka
na ostrovy Egejské je překážkou. Že by pod-
porovaly státy trojspolkové stanovisko ital-
ské, je samozřejmé stanovisko, které je prot
postoupení ostrovů těch Řecku.
Anglie mírní rychlý postup Rakouska.
Z Říma, 6. dubna. V úřadních kruzích
italských způsobilo nemilé překvapení
velmi zdrželivé chováni Anglie
oproti rakouským přáním, ohledně ry-
chlého provedení blokády černo-
horského pobřeží. Kdežto Rakou-
sko naléhalo, aby obléhatelům Skadru byla
dána lhůta 24hodinná, odpověděla an-
glická vláda, že tato lhůta je pří-
1i5 krátkou a že třebk nejméně třiden-
ního terminu. Kromě toho je Anglie proti
přílišnému rozsahu blokády. Zajímavo
je, že při tomto stanovisku Anglie rozhodla
se současně britská vláda poslati do černo-
horských vod dva další dreadnoughty.
Mira
Vídeň
Řecko
Anglie
Rakousko
Řím
11
article
Nesjednocenost velmocí.
Nesjednocenost velmocí.
Z Vídně, 7. dubna. „Montagsrevue“ ozna-
muje o situaci zahraniční: Stav věcí
nepozbyl nikterak vážnosti. Tato ukáže se
celá, jakmile bude nutno, aby velmoci přešly
od formální demonstrace lodní ke skutečné-
mu opatření proti Černé Hoře. Při tom se
ukáže teprve, zdali velmoci jsou za jedno.
lev, jenž u mne zůstal asi hodinu. Pak ode-
bral jsem se v průvodu dvou důstojníků gar-
dového pluku ke generálovi Vasovu, jenž
byl v dolejším městě, představil jsem se
mu a zůstal jsem tam půl hodiny, načež jsem
jel s generálem Vasovem v automobilu k mo-
stu, kde byl generál Ivanov, velitel druhé
bulharské armády, jenž zdržel mne ještě dalš
půl hodiny. Pak vrátil jsem se do svého stanu.
Za mé nepřítomnosti dostavil s
do mého stanu srbský major s ně-
kolika vojíny. Já jsem je neviděl.
Ze Solije, 6. dubna. (Bulh. tel. ag.) Sděle-
né prohlášení Šukrího paší jest jím vlastno-
ručně podepsáno.
Z bojů bulharského předvoje u Ča-
taldže.
Vasův
Vasov
Ivanov
Šukrí
Čo
Vídeň
dolejší město
12
article
Ze Sofije, 6. dubna. (Bul. tel. ag.) Hlavní stan
dostal o operacích předvoje pravéh
bulharského křidla u Čataldže dne 31
března tuto zprávu: V 6 hod. ráno zahájilo nej-
prve turecké loďstvo a pak polní bate-
rie palbu na posice první brigády še-
sté divise. K 10. hod. postoupil turecký oddíl
čítající osm až devět praporů a podporován děly
šesti válečných lodí, se svým jádrem proti
pravému rayonu, obsazenému třetím plukem as
ostatní silou pak proti levému rayonu, obsazené-
mu 15. plukem. Ve vzdálenosti asi 1300 kroků o
bulharských posic se Turci zastavili. Jeden pra-
por přibližil se asi na 600 až 700 kroků k levému
křídlu pravého rayonu, byl však palbou bulhar-
ských děl a pušek donucen ustoupiti. Od-
poledne postoupil sbor dvou praporů, před nimi
harcovaly dvě až tři škadrony, opětně směrem k
Kumburgas-Jalosu, byl však znovu odra-
žen a ustoupil k 6. hodině asi na 1200
kroků zpět. K 5. hod. vylodila nepřátelská
dopravní loď vojsko v Xastreru. Baterie rychlopal-
ných houínic rozptýlila turecké voj-
sko v této osadě a zahnala je na divo-
ký útěk. Když nastala noc, postoupili Turci o-
pět a přiblížili se až na 200 až 300 kroků ku po-
sicím třetího pluku, kde byli naší palbou zadrženi.
Turek
Turec
Kumburgas
13
article
Po chvilce váhání přikročily dva turecké praporv
se třemi kulomety k útoku na levé křídlo jmeno-
vaného pluku a dostaly se až k zákopům, byly
však uvítány prvním praporem de-
štěm kulí a v naprostém nepořádku
daly se na ústup. Tři až čtyři jiné prapory.
které postoupily proti ostatním posicím téhož plu-
ku, byly rovněž donuceny k ústupu a byly proná-
sledovány naší střelbou. Oddíly, které byly 3. a 4
dubna vyslány na obhlídku před frontu 3. pluku,
nalezly v bezprostřední blízkosti bulharských zá-
kopů 300 tureckých mrtvol, m. j. 4 důstojníky. O
700 kroků dále ještě 300 mrtvol. Ve vzdálenosti
ještě větší ležely opět mrtvoly, nebylo však mož-
no je spočítati. Vzhledem k obdivuhodnému cho-
vání se 3. pluku zaslal generalissimus Savov ve-
liteli čataldžské armády tento telegram: Jeho Ve-
ličenstvo Nejvyšší vojenský velitel ukládá Vám
abyste tlumočil třetímu pluku jeho dík za stateč-
nost a sebezapření, jaké prokuzal v bolich dne 30
a 31. března. Panovník jest si jist, že vojsko i na
dále vždycky se stejnou horlivostí bude plniti
svatou povinnost vůči vlastí a koruně.
Cařihradské zprávy.
Z Cařihradu, 6. dubna. (K. k.) Jak praví úřa
ní válečná zpráva, neudálo se včera ai
před Čataldží ani před Bulairem nic pozoruhod-
ného. — Jak sdělují časopisy, odhaduje se v mi-
nisterstvu financí podíl, jejž by měly převzíti spo-
jené balkánské státy z tureckého státního dluhu
na 2912 milionu liber. — Včera večer došlo v Ga-
latě ke rvačce mezi anglickými námořníky a ture-
ckými nosiči zavazadel, při čemž jeden Turek
jeden Angličan byli zraněni. Tato výtržnost za-
vdala podnět k fanatickým pověstem.
Savov
Turek
Angličan
Cařihrad
14
article
V drobném prodejir
ranní čislo o sobě . . za sh
večerni . . . . . . . za 4h
Ve fliálkách nu venkově
ranní čislo . . . . .
večerní . . . . . . . . 5k
lnserátv
platí se hotově napřed.
Předplacení a inserty přijíme
zdmnistrace v Marisnské al,a
Tam nacházejí se těž
redakce, tiskárna a expodiee
„Národnlch Listů
Rukopisy se nevracej
15
article
vídeňské žurnalistiky: „Proč si vlastně rvavý ví-
deňský tisk tak počíná? Za prvé byl v Dakově
černohorskou soldateskou nějaký františkán nási-
lim dopraven na ony nebeské louky, o kterých
uměl svým farníkům vypravovat, že jsou nej-
žádoucnějším cílem všech pozemských poutníků,a
pohlavárkové v Cetyni nechtějí dovolit, aby vedle
prizrenského arcibiskupa vyšetřoval případ i ra-
kousko-uherský konsul. Za druhé nechtějí Černo-
horci to, co se ve Skadru trochu velkohubě na-
zývá civilním obyvatelstvem, propustiti z obleže-
ného města a vlídný p. Zambauer byl prý škrábnut
střelou, což vídeňské gazetty — viz případ Pro-
chaskův — v případě potřeby rozšíří na strašlivé
zkomolení. Za třetí přinutil černohorský přístavní
velitel uherský parník k opravdu ohavnému zlo-
činu, aby vylovil z vody několik set srbských vo-
jáků, kteří spadli nebo seskočili do moře se svých
od „Hamidie“ rozstřílených lodí, a zachránil tak
ubožákům život. A ještě to a onol
Jenom že se i ten poslední židovský faktorv
posledním haličském hnízdě na plné kolo řehtá.
když slyší tyto oficiální důvody, pro které chce
monarchie Černou Horu napadnout. Takových
stížností o „porušení mezinárodního práva“ a „ne-
lidských ukrutnostech“ dovede si každý na polo
nadaný sekční ščí v zahraničním ministerstvu kdy-
koliv co nejlaciněji nadělat celé tucty! Musí se
jednou vůbec upřimně promluvit o těchto „ukrut-
nostech“. Dojista jsou ještě lidé, kteří přese všecko
věři na zohavení, které prý snížilo cenu konsula
Černo
Černá Hora
16
article
Prochasky na sňatkovém trhu, ale na bulhar-
ské vojáky, které přivezli do sofijské nemocni-
ce s černou páskou přes oči, protože jim je, když
zůstali raněni na bojišti, vypíchali kurdští redifové
— na ty se hned zapomnělol A neméně se
také při zprávách o ukrutnostech musí odečítat ta
okolnost, že „pobřežní žvast“ v Makedonii udělá
z každého komára ne jednoho, nýbrž deset slonů
Jestliže u Prizrenu plave po Bistrici příjemně hni-
jící kočka, vypravují si osm hodin dále, ve Veriso-
vičích, kramáři, že v Prizrenu Srbové naházeli do
vody sto nazdařbůh postřílených Albanců, a net
zpráva přes Skoplji. Niš a Bělehrad přijde do Ze-
muna — toto místo závodí se známým Čilu z rusko-
japonské války — mohou páni zpravodajové černo-
žlutého tisku telegrafovati domů hrůzostrašné
jednotlivosti o porubání několika set Albanců. T
je právě u těchto zpráv o ukrutnostech to nej-
podezřelejší, že vesměs přicházejí z rakouského
pramene a vesměs jsou v zájmu válečných štváčů
ve Vídni.
Albanci nejsou ani podle jazyka a původu nni
ve svém vědomí národem. Ljumům a Miriditům lze
vštípiti spíše porozumění pro nejtemnější tajem-
ství logarithmických tabulek, než pro pojem alban-
ského národa. To, co se nedávno na albanském
kongresu v Terstu tak nadouvalo a tolikrát pře-
žvýkávalo fráse o samostatnosti a svobodě Alba-
nie, byli z Mičového náměstí zaplacení rakouští
agenti, kteří nijak nesouviseli s albanskými kmeny.
Ljumové a Miridité nevědí nic o tomto kongresu
ani o albanské vládě, která nedávno ve Valoně
rozvinula kus pestrého hadru, chtějí míti jenom po-
koj, neplatiti daně, opět míti pokoj, nesloužiti na
vojně a do třetice mítti pokoj. Co se o nich bájí
mimo to, souvisí více s Míčovým náměstím než
Černým a Bílým Drinem
(Víz poslední zprávy.)
Srba
Čil
Míčův
Černá
Prochaska
Makedonie
Prizren
Niš
Bělehrad
Vídeň
Terst
Mičový náměstí
17
title
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
18
article
Audience hr. Stürgkha
Audience hr. Stürgkha
Z Vídně, 7. dubna. Ministerský předseda
hr. Stürgkh byl včera císařem o 10. hod.
dopol. na zámku schönbrunnském přijat ve
dlouhém slyšení, ve kterém referoval o si-
tuaci vniterně politické, vyslech! však
také názor panovníkův o situaci
zahraniční.
Stürgkh
Vídeň
19
article
Neustoupí! — Demonstrace orušením
neutrality.
Z Cetyně, 6. dubna. (ř) [Z úřad-
ního černohorského pram] Anglický
admirál, jenž jako hodnostejstarší velí
mezinárodnímu loďstvu wodách bar-
ských, zaslal včera ministému předse-
dovi telegram, v němž nznamuje pří-
jezd mezinárodního loďst žádá, aby
Černá Hora splnila požačy velmocí.
Ministerský předseda ověděl dne
ráno, že lituje hluce, že mezi-
národní loďstvo je shrománo ve vodách
černohorských za tím úč, aby vyko-
nalo nátlak na Černou H by vyhověla
žádosti velmoci ve příčindéhání Skadru
a zastavení nepřátelství strany Černé
Černá
Cetyně
20
article
Nebezpečí pro evropský mír.
Sl-k. Z Bělehradu, 6. dubna. (Zvl. telegr
„Nár. L.“) Jistý vyslanec upozornil mne na
opětné a opětné pokusy velmocí, příměti bal-
kánské státy ku povolnosti. Zasluhuje prý
Bělehrad
21
article
Šukri paša o své kapitulaci.
Ze Solije, 6. dubna. (Bulh. tel. ag.) Aby
vyvráceny byly tendenční nebo nepravdivé
zprávy o vzdání se šukriho paši, rozšířenév
zahraničním tisku a aby byla konstatována
pravda, sděluje hlavní stan tyto projevy, uči-
něné Šukrim pašou samým: Dne 26. března
byl jsem se svým štábem ve svém stanu ve
staré tvrzi Yldirinu. Po vtrhnutí vojska vý-
chodního sektoru do města dal jsem zna-
mení, aby operace byly zastave-
ny a zapůlhodinynatodostavil se
ke mně velitel bulharského gar-
dového pluku plukovník Maršo-
Řecko-bulharské záležitosti.
Ze Soluna, 6. dubna. (K. k.) Řecko-bul-
harská komise, která se odebrala do Nigrity
aby vyšetřila tamější případ, stanovila,že
správa dotyčné krajiny zůstane v rukou Řeků
kteří se tam skutečně nejdříve usadili.
„Hamidie“ v Port Saidu.
Z Londýna, 6. dubna. (K. k.) Reuterova
kancelář sděluje z Port Saidu: Turecký křižál
„Hamidie“ sem připlul.
Řek
Maršo
Soluna
Port Said
Londýn
Reuterův
Port Said
22
article
Německý hlas o „samostatné“ Albanii.
Německý hlas o „samostatné“ Albanii.
V posledním sešitě časopisu „März“ pronáš
H. We ndel nemilosrdnou kritiku vídeňské po-
litiky proti balkánským spojencům a zpravodajstvi
März
Albánie
23
article
Lukácsova aféra.
Lukácsův
24
article
Z Vídně, 7. dubna. „Montagsrevue“ ohla-
šuje, že v informovaných kruzích pokládají
posici uherského ministerského předsedy L u-
kácse za ztracenou a jeho demisi
jistou po druhém procesu jeho s Desym
Není prý však vyloučeno, že Lukács odstoupí
ještě před tímto druhým líčením a to ve svém
zájmu vlastním, aby měl naprostou svobodu
v obhajobě, ve které mu nynější úřad je pře-
kážkou. Volební systém nebude však změněn.
naopak rozhodující kruhy čekají, že tento sy-
stém bude upevněn, uklidní-li se říšský sněm
uherský.
Lukács
Vídeň
25
article
FEUILLED.
FEUILLED.
Nová kniha Vlčkova Slovensku.
Dnes už není vzácnostská kniha nebo
český článek, pojednávající lovenských vě-
cech. Dávná chladnost emných styků,
omezující se pouze na ofici projevy bratr-
ské lásky a dále vzájemně ignorující, pře-
stává. Slovenská otázka si se v Čechách
otázkou domácí. Dnes už málo těch, kteří
v tom milém Sovensku vidn chudobný kraj
dráteníků, alkoholem zmoých a maďarisa-
cí ohlupovaných, kraj hodářsky slabého,
politicky neuvědomělého, lturně zaostalé-
ho lidu. Sem tam se siceč najde zapadlý
Mohykán, který ve svémkoprsém českém
kampanilismu dívá se prktorsky a blaho-
sklonně na Slováky, najc se i takoví lidé
kteří dřívějších styků hodářských zneuží-
vají k vykořisťování slovkého lidu a spol-
čování se s místními „pikavějšími“ živly
bez ohledu na víru a nánost, ale i jedno-
tlivců tak „lberálně“ dících se na česko-
slovenskou vzájemnost vá. Ohromné po-
kroky vzájemnostní idea á i na samém Slo-
vensku, třeba že tam sevá se s více před-
sudky a neporozuměnímž v Čechách. Pří-
čina slovenských nedormění je na snadě;
po několik desítiletí tamysematicky se pě-
stovalo zanedbávání čechi života politi-
ckého a kulturního, o tálotech na celém
světě se psaly vzletné ilakyjen aby se ne-
musili zmínit o tom, ce sděj u nejbližších
sousedů. Prolomit led slovské neznalosti če-
ských poměrů není tak ko, poněvadž n
slovenské straně je mnoh méně pracovníků,
kteří by mohli o českých věcech podávati
řádné zprávy než na straně české, kde je
dnes již slušná řada lidí, podrobně se obírají-
cích Slovenskem.
Slovák
Slovensko
Čechy
26
article
Prof. Jaroslav Vlček, jehož knihuo
„Slovensku odreakce Bachovy d
zrušení Matice slovenské“ právě
vydal „Český Čtenář“, má snad z těchto
československých pracovníků nejstarší a nej-
větší zásluhy. Bylo velikým štěstím pro po-
chopení a zachování nepřetržitosti českoslo-
venského kulturního života, že takové vyni-
kající místo mezi historiky české literatury
zaujal právě rodák ze Slovenska, prof. Vlček.
Jaroslav Vlček přišel do Čech v době, kdy vě-
domí jednoty československého národa bylo
silně zatemněno, kdy pokusy Hurbanovy o ob-
novení jazykové jednoty potkaly se v Če-
chách skoro s odmítnutím, diktovaným ne
rozumnými jazykovými nebo kulturními důvo-
dy, leč politickou krátkozrakostí. Holečkova
brošurka „Podejme ruku Slovákům“, která r.
1880 se snažila překonat tyto předsudky, by-
la osamělým zjevem. Tradici kulturní jednoty
zdůvodnila teprve Vlčkova „Literatura na
Slovensku, její vznik, rozvoj, význam a úspě-
chy“, vydaná r. 1881, kterou zahájil budoucí
skvělý historik československé literatury své
působení. Není mým úkolem ocenit zde vše-
chny zásluhy, kterých si získal prof. Vlčeko
poznání literatury svého rodného kraje; bylo
by třeba tu poukázat na pozdější slovenské
přepracované vydání „Literatury na Sloven-
sku“, na řadu studií v jeho „Dějinách české
literatury, souborném díle o české literatuře
XIX. věku, v menších knihách, jako jsou „Prv-
ni novočeská škola básnická“, „P. J. Šafařik“
„Několik kapitolek z dějin české poesle“
profesor
Vlček
Bachův
Hurbanův
Holečkův
Slovák
Vlčkův
Vlčeko
Šafařik
Slovensko
Čechy
27
article
„Několik kapitolek z dějin naší slovesnosti“
„Nové kapitoly z dějin literatury české“,v
sborníku „Slovensko“ a v „Naučném Slovní-
ku“. Ale tolik možno říci, že kdyby nebylo
Vlčka, nebylo by dnes obnovené českosloven-
ské kulturní jednoty, neuznávala by se rovno-
právnosí slovenských spisovatelů s českými
v našich školních učebnicích.
Přítomná kniha o Slovensku od let pade-
sátých ukazuje nám prof. Vlčka nejen jako li-
terárního kritika, ale i jako politickéh
historika a publicistu, který dovede stej-
ně bystře hodnotit estetické a ideové zjevy
literární, jako programy a činnost politickou
Studie tato vyšla původně v „Naší Době“r
1896, tedy dva roky před tím pronikavým kri-
tickým a obrodným hnutím, které na Sloven-
sku objevení se „Hlasu“ zahájilo. Dnes slo-
venská minulost, zvláště roky šedesáté oce-
ňují se docela jinak, než tomu bylo v devade-
sátých letech, ještě docela ponořených v ro-
mantickém kultu fantastických Štúrovských
tradic, které dávaly slovenským šedesátníkům
hlavní ráz. V nynějším revidovaném vydán
této studie nepotřeboval Vlček po patnácti le-
tech hlubokého převratu v nazírání na slo-
venskou minulost měnit nikde svých soudů!
To mu mluví o trvalé ceně jeho historické prá-
ce, opírající se pouze o vlastní studia a úsu-
Dnešní představitelé starého Slovensk
uvádějí na svou omluvu, že když nic jiného
nevykonali, aspoň zachovali ve svých srdcích
pevnou víru a naději v budoucnost Slováků
Proti výtce, že vedli nejen pasivní politiku
při volbách, ale že byli pasivními v národní
práci vůbec, nemohou se dnes již bránit. Ale
není tomu tak dávno, co na Slovensku pocho-
pili škodlivost příliš všestranné pasivity. Vlčel
dek.
Vlček
profesor
Slovák
Slovensko
28
article
odhaluje, že kořeny její tkví již v šedesátých
letech. Radostný rozmach, kterým bylo při-
vítáno r. 1863 založení „Matice slovenské“
záhy ochabl. „Práce nešly ani tak rychle, jal
bylo lze očekávati z původního programu
nadšení, s nímž byl přijímán, ani dost rozmy-
slně a soustavně: vše spíše do široka než do
hloubky, víc na vnější representaci než na
vnitřní zisk. Jakmile se cítilo a pozorovalo
že provisorium se chýlí ke konci a že neod-
vratně se blíží vyrovnání s Maďary, chladl
původní zanícení, vzdaloval se a odpadal vyšš
katolický klerus.“ Staronovou chorobu špl-
hounství mnohých slovenských lidí a nedosta
tečného národního přesvědčení katolického
kleru zjišťuje Vlček již tehdy.
Velmi časově na thema o dnešní konfe-
sijní rozháranosti na Slovensku znějí také
slova Vlčkova o poměrech v devadesátých
letech, čím láme se osten výtky, že dnešní
národní secesi klerikálů katolických zavinil
hlasistické hnutí a jeho pozdější výhonky.
Vlček r. 1896 píše: „Jedna věc v období tom
je potěšitelna dnešnímu pozorovateli: ušlech-
tilá snášelivost obou vyznání slovenských, ka-
tolického i luterského. Tehdy nebylo sloven-
ských katolíků a evangelíků: byli křesťané
a Slováci. Ve výboru Matice slovenské,
hodnostech národních, v literatuře, v životě
nebylo nehodného řevnění, malicherného od-
važování vzájemných „zásluh“ strany té neb
oné, a hlavně nebylo žravé, nesmířitelné, čin-
skou zdí nekřesťanské nenávisti, oddělujíc
polemiky skryté i zjevné, kterou dnes na
Slovensku mladší duchovenstvo katolické slo-
vem i tiskem provozuje proti protestantské
číselné menšině.
Maďar
Vlček
Slovák
Slovensko
29
article
Zajímavě líčí prof. Vlček tísnivý vliv ab-
solutismu a germanisace v letech padesátých
ačkoli proti pouze odmítavému úsudku o Ba-
chově absolutismu bylo by možno uvésti ale-
spoň to, že absolutismus přece jen zarazil ma-
ďarisaci, systematisovanou ve čtyřicátých le-
tech, a na poli sociálním dokončil zrušení sel-
ského podanství, což by svobodné stavy uher-
ské nikdy nebyly vykonaly. Dále mluví Vlček
o záludnosti nových ústavních slibů, o zmaře-
ných nadějích „Memoranda národa slovenské-
ho“, o „Matici slovenské“ a novém ruchu
publicistickém i literárním v šedesátých le-
tech, o národnostním zákonu a maďarské
agitaci protislovenské, která přivedla zkázu
slovenských škol a „Matice slovenské“.O
Vlčkově smyslu pro historickou pravdu svědčí
jeho úsudek o pádu „Matice slovenské“
gymnaslí. Kořen zla, jemuž „Matica“ podlehla,
nevidí teprve v násilném zastavení její čin-
nosti r. 1875, ale ve vnitřním úpadku, který
Matici zachvátil ještě v šedesátých letech.
Za to vřele lituje slovenských gymnasií: „Slo-
venskými školami znenáhla překlenovala se
propast, kterou aristokratické zásady uher-
ského vzdělanstva před rokem 1848 rozevřely
mezi pánem a nepánem. Slovák prostonárod-
ní počal se cítiti člověkem. Tuto emanci-
paci ducha a mravní podstaty lidské r. 1874
zrušení ústavů slovenských na dlouho zase
zastavilo.“
Drobná tato historie 25 let slovenského
života, v nichž slovenská samostatnost vlastně
teprve pokusila se o své utvrzení, vykazuje
všechny vlastnosti péra Vlčkova. Vlček ne-
působí tolik výbojností a vzrušeností styli-
sace svých myšlenek, jeho slova nerozehřívají,
ale všechna energie v nich se obrací v inten-
situ světelnou, která svými paprsky proniká
taje a záhady předmětu a výsledky svého
zkoumání podává stručným, uhlazeným, ale
vyčerpávajícím způsobem,
Bohdan Pavlů.
profesor
Vlček
Slovák
Pavel
Matica
letechnický