ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 2179b520-8f21-11dd-8d88-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 34 celkem · entity: person 103, place 40, org 11, work 6
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
7. dubna 1913. Číslo 94.
4 article
Z Pešti, 7. dubna. „Pesti Hírlap“ ozna- muje, že proces ministerského předsedy Lu- kácse s Desym bude abolován a že rozhod- nutí panovníkovo v té příčině bude vydáno, jakmile Lukács podá demisi. Proti novým branným předlohám v Německu. Z Berlína, 6. dubna. (K. k.) Dnes konala se zde 61 protestní schůze proti novým bran- ným předlohám, uspořádaná sociálními demo- kraty. Soc. dem. říšští poslanci podali refe- ráty, jež vrcholily v tom, že vládnou- címu systému nesmí býti povole ani muž ani fenik. Schůze, jež měly vesměs klidný průběh, skončily schválením resoluce, v níž se projevuje úžasa rozhořčení nad obrovskými vo- jenskými požadavky, nesmyslné zbrojení o závod se prohlašuje za zostření nebezpečí války a žádá se náhrada nynějšího vojenského systému miličním systémem. Ko- nečně vítá se v resolti s pochvalou odpor, jejž kladou sociální demokraté všech zemí. zejména francouzští sociální demokraté, plá- nům na zbrojení. Poincaréův nástupce v senátě. Z Bar le Duc, 6. dubna. (K. k.) Republi- kánský poslanec Grosdidier byl zvolen z Poincaréa senátorem.
Pest Hírlap Lukács Poincaréův Grosdidier Pešť Německo Berlín ko
5 article
První valná schůze členů odboru státních úřadníků a úřadníků státních drah. V neděli dne 6. dubna dopoledne konala se ve velkém sále sekretariátu národní strany svo- bodomyslné první valná schůze členů odboru stát- ních úřadníků a úřadníků státních drah. Do před- sednictva byli zvoleni za předsedu president poštovního ředitelství v. v. pan Viktor Kraus. za místopředsedy vrchní poštovní rada pan Joseí Řídký a komisař státních drah pan dr. Josef Čermák a za zapisovatele berní oficiál pan Alois Kučera. Předseda president pan Kraus zahájil velmi četně navštivenou schůzi o 10. hod. dopolední a uvítal přítomného říš. posl. Čecha, jakož i všechny účastníky, a vzpomenul zesnulého dra. Škardy který dal podnět k založení odboru státních úřad- níků při národní straně svobodomyslné. Naše strana — pravil řečník — vyrostla ze stavů střed- ních, ke kterým přece náleží také stav úřadni- cký a vy všichni dobře víte, že tato strana do- vede hájití a se ujímati především zájmů stálních úřadníků. Prolo myslím, že naše snaha bude jed- nou uznána a že se tím jen rozmnoží počet našich příslušníků. O svědomité práci našeho odboru můžete býti přesvědčení. Pracovalo se svědomitě. ačkoliv na venek se nedělalo mnoho šumu okázalosti.
Kraus Řídká doktor Čermák Kučera Čecho Škarda
6 article
Předseda přečetl pak zprávu o činnosti od- boru za minulý rok, sdělil, že nepřítomnost svoji na dnešní schůzi omluvili J. E. dr. Fořt. poslanci prof. dr. Lukavský, dr. Schuster a dr. Preiss. předseda odboru peněžních úřadníků Novák aj a udělil pak slovo p. prof. Němcovi, který uvítal přítomné jako zástupce akčního výboru ná- rodní strany svobodomyslné na místo nepřítom- ného dra. Vejvara. Pan prof. Němec vyslovil potěšení nad tím- že se státní úřadnictvo v tak hojném počtu na schůzi dostavilo. Učinilo tak nejen proto, pravil řečník, že tím osvědčuje souhlas s politikou mlado- české strany, nýbrž také z toho důvodu, poně- vadž jsouc v živém styku s ústředím naší strany bude moci samo vykonávati jistý vliv na posta- vení naší strany k otázkám, které se státního úřadnictva dotýkají. Jsem pak přesvědčen, že naše strana i její ústředi vás nikdy nezklame (Výborněl Potleskí) Předseda president p. Kraus uvital do schůz přišedšího poslance dra. Koernera. (Potlesk.)
doktor Fořt profesor Lukavský Schuster Preiss Novák Němec Vejvar Kraus Koerner akční výbor nýrodný Výborněl Potleskí
7 article
Říšský poslanec univ. prof. dr. Funk, který přes to, že minulého týdne svou přednášku pro chorobu odřekl, ujal se přece slova, aby, jak řekl, pronesl alespoň několik vět. Přesvěděili jsme se, pravil, že práce ve pro- spěch úřadnictva může býti dvojí: Jednak může to býti práce velmi lehká a při tom práce velmi populární, jednak může to býti práce značně těžká, ale při tom hodně nepopulární. A jak to?
profesor doktor Funk
8 article
Nejsnazší práci, tak zvanou »práci« ve prospěch úřadnictva koná ten, kdo podává hojně návrhů ve prospěch úřadnictva, a to návrhů hojně popu- lárních. Vždyť takové návrhy dohromady, může se říci, naprosto nic nestojí. K tomu úplně stačí ve sněmovně poslanecké 20 podpisů, po případě zni těchto 20 podpisů není zapotřebí, podává-li se ten který návrh ve výboru. Takový návrh může podati každý. Mnohý poslanec a mnohá strana takové návrhy také podávají, aby získali si u úřadnictva názoru, že o jeho zájmy skutečně se starají, že jsou zastanci jeho práv. Naše strana nikdy takovým způsobem nepostupovala a to z toho důvodu, poněvadž takové návrhy zůstanou pouhými návrhy, ale nedocílí se jimi naprosto ničeho. Je to krásné, žádati ve sněmovně podá- váním různých návrhů maximálně určité poža- davky, kdy je tolik jisto, že poslanci, kteří ty návrhy podávají, nemají takovou moc, aby maxi- mální tyto požadavky dovedli prosaditi. To jsem tedy řekl jen o té práci, která je velmi lehká. která jest však velmi populární. Druhá činnost. kterou poslanec může vyvijeti na prospěch úřad- nictva, jest velmi těžká a značně nepopulární. Je to práce, kde nepodávají se návrhy maxi- mální, kde nepodávají se návrhy snad jenom, ne- zdaří-li se politické straně nebo poslanci to, co by snad hovělo intencím úřadnictva, nýbrž kde ze snaží dociliti něco, co jest ku prospěchu úřadni- ctva a co jest za dnešních poměrů dosažitelno.
9 article
Jest fo politika kompromisu mezi možným a ne- možným. Tento postup v zájmu věci úřadnictva jest postup dosti těžký, a zvláště, postup tento není postupem populárním. Bohužel, řekl bych. naše strana tento postup zachovala, ale na druhé straně musíme říci, bohudík! Tím si zajistila naše strana, že jednala způsobem naprosto seriosníma že ve věci úřadnictva docílila určitých úspěchů. jakých nedocílila žádná strana jiná, Musí se dá- vati pozor, co jest demagogické a co demagogické není, co jest populární a nedosažitelné a co třeb populární není, ale jest z se dosažítelné. Bude-li úřadnictvo dbáti tohoto rozdílu, plesvědčí se brzv samo o tom, která strana mu něco vylhává a která strana pro ně něco positivně pracuje. Bude-li pak takto postupovati, zachová si postavení, které mu jako inteligenci přísluší a z druhé strany pak úřanictvo zamezí tomu, aby mezi něj přicházel různí propagatoři, kteří mu jenom lhou, ale posi- tivního mu nepřinesou ničeho. (Výborně! Potlesk. Slova pak ujal se, uvítán bouřlivým po tleskem, říšský poslanec L. Čech, aby promluvil o služební pragmatice. Mimo jine pravil: V roce minulém v nově ustavené řišské radě byl znovu projednán zákon o služební pragmatice ve výboru, a to dosti obšírně, ale pod tlakem ve- řejného mínění mezi státním úřadnictvem, které kladlo velkou váhu na odstranění tak zvaných koaličních paragrafů. Nám, kteří jsme byli do celé akce zasvěceni, bylo jasno, že zákona bez těchto koaličních paragrafů nen! možno dosíci A pakli jsme přece jenom hlasovali pro odstra- nění těchto paragrafů a nebo pro jejich změnu jak ve svýboru tak ve sněmovně poslanecké, pod- lehli jsme tomu všeobecnému nátlaku, který i z řad úřadnictva samého byl činěn na poslaneckou sně- movnu. Ale vy mně přiznáte, že již tenkráte jsme
L Čo
10 article
se netajili, že zákon takto okleštěný nestane se zákonem, že panská sněmovna patrně tyto koa- liční paragrafy budenstalovati znovu, a že máme oprávněnou obavu, aby znění těchto koaličních paragrafů nedopedlo konečně bůře nežli bylo v první osnově. Teď vláda a panská sněmovna plně toto očekávání splnila. Ona nejen znova i- stalovala, co poslanecká sněmovna odstranila, ale ona zhoršila i do jisté míry a učinila přísnějšími ustanovení, která čelila hlavné proti možnosti passivní resistence státních úřadníků. Co tato přísnější ustanovení zavioila, to jsem vykládal již několikrát. Jest vám to již jasno, že ani státní úřadnictvo samo v tomto směru není bez víny. ne naše české, ale úřadnictvo vídeňské, které ovládá Centralverband, kterýžto spolek dal se strhnouti k politice, kterou v pravdě možno na- zvati demagogickou. Schůze tohoto Centralverbandu, které byly důstojny schůzí dělnických, mohly ovšem málo působiti na sněmovnu panskou a na korunu ještě méně. Panská sněmovna svou povinnost, ona myslí, že má u nás takovou povinnost, plně uči- nila. Ale nutno uznati, že zase na druhé straně enoho ve služební pragmatice zlepšila. Celou předlohu přestavila a upravila. Možno říci, že sty- listicky se dnes předloha presentuje lépe, nežji vypracovala vláda a než jsme ji my mohli upra- víti. Ale těmi přílišnými úpravami stylistickými bylo také mnoho zakličkováno a náledkem toho jeví se dnes v zamé pragmatice mnoho nejasností, tak že vypracovaná průvodní nařízení činí značné obtíže. Přesvědčili jsme se tedy, že panská sně- movna chce-li něco zlepšiti, udělá to přísnějším.
poslanecký sněmovna
11 article
Panská sněmovna dokončila své důlo a provázela je řečmi, které daly jasně souditi, jak panská sně- movna smýšlí. Tu bylo jasno, že každé nové vrá- cení předlohy z poslanecké sněmovny znova d panské sněmovny znamenalo by odložení zákon do nekonečna, ne-li jeho znemožnění. Poslanecká sněmovna stála tedy před novou alternativou, co nyní: buď přijati předlohu tak, jak ji panská sně- movna upravila, nebo podniknouti na ní nove opravy, které ani vláda nechtěla učiniti. Tu jsme se tenkrát obrátili nezvyklým způsobem a jenom důsledkem toho, že se nám vždycky ukládá hla- sovati tak a tak. A ti, kteří nám dnes vyčítají že jsme se obrátili na státní úřadníky, ti sami provozují ukládací politiku poslanců. Proto jsme si uložili, že chceme věděti, jaké jest smýšlení mezí státními úřadníky, poněvad všechny známky nasvědčovaly tomu, že to, co provádí vedoucí organisace úřadnická, nezdá s býti jasným obrazem smýšlení veškerého státního úřadnictva nejen celé říže, ale i samotného ví- deňského úřadnictva, které pod vlivem těchto spolků vlastně stojí. A tu zvěděli jsme překvapu- jící zprávu, kterou jsme však čekali, že totiž vlastně velká část úřadnictva nesouhlasí s touto demadogií, nýbrž že stojí na půdě realné, a že tito úřadníci chtějí, když není okamžitě možno dosíci více, nežli se nám nabízí, aspoň aby to málo bylo včas a brzy sklizeno. My jsme byli ochotní podrobiti se většině státního úřadnictva.
poslanecký sněmovna
12 article
Tenkrát jsme sledovali ještě jiný cíl. My jsme chtěli, aby služební pragmatika stala se nejen zá- konem usneseným v obou sněmovnách, ale také zákonem, který by měl nejvyšší sankci a který by vstoupil 1. ledna v platnost. A zdálo se jednu dobu, že skutečně tak bude. Tenkrát se to fi- nenční hražení služební pragmatiky takovým způ- sobem nevyzdvihovalo. Sama vláda na to v teh- dejších těžkých pomšrech nechvátala, ale minul rok, a vláda najednou s mnohem větším dárazem prohlásila, že pragmatika může se státi zákonem jenom když bude finančně hražena, Naši členové finanéního výboru dr. Rašína dr. Funk dostáli jistě plně své povinnosti a jestliže hlasovali a jednali ve finančním výboru tak, aby vláda dostala nový zdroj příjmů, bylo jim zajisté k tomu vedoucí myšlenkou ne pomoci vládě, ale pomoci předně služební pragmatice k tomu, ab se mohla státi co nejdřive zákonem. (Výborně.
doktor Rašín Funk
13 article
Potlesk.) My jsme se starali o to, aby také zem- ským financím při této příležitosti dostalo se po- sílení, neboť jest vám známo, že zrovna jako vy strádají také zemští úřadníci, učitelé a všichni ti. kteří ze zemských financí jsou placeni, a že ná- sledkem toho musíme se starati, aby zemské f- nance přišly do rovnováhy. Finanční výbor jest se svou prací dávno ho- tov. Paníze na pragmatiku na první dobu byly timto finančním planem úplně zajištěny. Jindy. když vláda má nějaký takový návrh ve výboru hotový, z něhož jí plyne zdroj nových příjmů, to jest spěchu, aby tento zákon byl pod střechou, ale teď říšská rada jeat ponechána doma, poněvadžjí nyní ve Vídni ne- mohou potřebovati (Hlasy: »Tak jestle) s ohledem na nešťastnou a úplně po- chybenou zahraniční politiku (Výborněí) a poněvadž se obávají kritiky, ktere by se vyhnouti nemohli, kdyby říšská rada byla pohromadě. A tak to odnáší zase státní úřadnictvo.
Vídeň
15 title
Politický přehled.
16 article Země české.
Země české. Posl. dr. Rašín o hospodářském zasedání zemského sněmu. V rozmluvě se zástupcem „Union“, uve řejněné včera na úvodním místě listu, pro hlásil posl. dr. Rašín, že pokládá vyjednáván mezi zástupci zemských poslanců něm. a če- ských pouze o hospodářském zasedá- ní sněmu za beznadějné. Dr. Rašín při- pomenul jednání v té příčině, již v lednu za- hájené, a podmínky poslanců českých, které byly výhradně věcné a nikterak politické k posudku o upřímnosti Němců v této otázce rozbírá taktický postup jejich v celé otázce Němci musili vědět, že úprava uči- telských platů jest neproveditelna bez sano- vání zemských financí resp. bez krytí ce- lého zemského schodku, nechť by k němu došlo pivní dávkou a jinými zemský- mi dávkami, úděly či zvýšením zemských při- rážek anebo novými výpůjčkami.
Posl doktor Rašín Němec
17 article
A tu se musíme tázati, jak se zachovali Němci, kteří učitelstvu prohlásili, že hodlaj úpravu jich platů provésti bez ohledu na po- litické vyrovnání. Především inscenoval štvanici pro zamitnutí Dammov návrhu, potom pokusili se zodpovědní jich vůdcové o novinářský pokus, že země do po- loviny května nebude míti žádných prostřed- ků na úhradu výdajů a kdyby se zemi do- stalo nějakých údělů, že vystačí pouze do 30 června. Potom zahájili agitaci proti zastavení obstrukce, dali pokárati posl. Ansorga a hlá- sali v listech, že nyní nastala doba sklizně dlouholeté obstrukce, nyní že nastalo příšt vládního komisaře do Prahy, aby zlé Čech přitiskl ke zdi. Hlásají, že k tomu konci mus býti rozpuštěn sněm a takto zmařena býti všecka namáhavá práce permanentní školské komise. Kdyby byli němečtí poslanci skutečně chtěli provésti úpravu učitelských platů, byli by si musili jinak počínati a celý stav věci poctivěji postaviti veřejnosti na oči. Byli by musili svým voličům říci: Z celé potřeby zem- ského rozpočtu na rok 1913 ve výši 95 mil. K jest ustanoveno: na vyučovací účely 50 mil. na humanitní a nemocenské 15 mil., na vše- obecný pensijní rozpočet 1 mil., na veřejnou bezpečnost 2.4 mil., na umění 6.6 mil., tedy
Němec Praha Čechy
18 article
neméně než 96 mil. K jest ustanoveno na účely nejširšího zájmu obyvatelstva, usne- sené přece sněmem ještě před za- hájením obstrukce. Zemské dávky činí 57.7 mil. K a deficit těchto údělů činí 11-3 mil., i musil býti kryt výpůjčkami a musí býti i úrokové břímě zemských diuhů 10.8 mil. připočítáno, takže z rozpočtené potřeby 95 mil. téměř 80 mil. K připadá na nejnutnější výdaje. Z ostatních výdajů připadá na polní sadební hospodářství 172.000 K, na zeměděl- ské záležitosti 4 mil., na živnostenské a prů- myslové účely 0.9 mil., na vojenské 0.4 mil. na vědu a literaturu 0.26 mil., na veřejné stavby 5 mil., takže na ústřední zemskou sprá- vu připadají jenom 4 mil. K a po odečtení úhrady vlastně jenom 3.13 mil. K. A tu přece dlužno uvážiti, je-li možno školy zavříti, choromyslné a nemocné domů poslati, kárance donucovacích pracoven n svobodu propustiti, českému i německému zemskému divadlu subvence zastaviti a ná- rodnostně rozdělené zemědělské radě subven- ce nevypláceti. Každý musí nahlédnouti, ž to vše je nemožno a vláda jest oprávněna ano zavázána, zabrániti takovým následkům německé obstrukce.
donucovací pracovna můj svoboda
19 article
Vládě se v této činnosti dokonce dostáva podpory stran. Poláci mají na tom zájem, aby obstrukce na zemském sněmu v Čechách ne- vedla k takovým koncům, poněvadž by s jim něco podobného mohlo přihoditi s Rusíny Němci ve Štyrsku, Korutanech. Tyrolech mohl by se na Slovincích a Vlaších dožiti podob- ných zkušeností. Ale Němci v Čechách sam nemohou si toho přáti s vlastního svého ně- meckého stanoviska a poněvadž v Hor. Ra- kousích vypukla již politická obstrukce, ne- mohou Němci v Čechách spoléhati na pod- poru alpských poslanců v postupu, který ukazuje cesty a prostředky k úplnému finanč- nímu ruinování země. Většina zemského vý- boru českého počínala si velmi opatrně, spo- řila, povolovala jenom nejnutnější výdaje nikdo ji nemůže činiti výtky nesvědomitého hospodářství. Zemský rozpočet sestaven německým přísedícím drem. Urbanem; bylo z něho škrí- nuto tolik, že s německé strany prohlášenz neuspokojivý. Pro svou politiku finanční kata- strofy v Čechách doznali Němci v Čechách podpory jenom za Bienertha-Biliňského, když totiž k naléhání Němců nebylo vybírání pivní dávky povoleno. To však nesloužík chloubě ani Němcům ani Biliň- skému. Neboť tím země pozbyla (nehledě k přirozenému přírůst- ku) ročně 13.5 mil. K, tedy od počát- ku r. 1910 již 44 mil. K, kteréž hostinští jed- noduše strčili do kapsy, neboť obyvatelstvo pivní dávku přece jen ve zvýšené ceně piv platilo. Toto počínání nepřídalo slávy Biliňskému jako státníku a národnímu hospodáři. Mluví-l se nyní o tomto jeho opatření s Němci, Poláky.
Polák Rusín Němec Slovinec Vlach Čechy Štyrsko Korutany
20 article
Slovinci a vysokými finančními úřadníky, pro- nášejí vždy takový úsudek, že se ani nechce veřejně jej opakovati. Opatření toto mělov zápětí, že zemský výbor k úhradě deficitu musel uzavříti výpůjčky na úrok 7—8%. Také úbytek výnosu pivní dávky musel býti touto cestou hražen. Náklady německé ob- strukce budou takovýmto způso- bem placeny podlouháleta zvýše- ným břemenem dluhů a možnos úpravy učitelských platů bud stále obtížnější, kdyby tyto poměry měly dále trvati a další škody obstrukcí byly způsobovány, neboť potřeba rozpočtu by stále zúročením půjček vzrůstala a sanování zem- ských financí bylo by těžší. Čím větš bude zemský schodek, tím mén zbude na úpravu platů, poněvadž před rokem 1917 sotva bude lze nové vydatné pra- meny zemských příjmů otevříti. Na základě Wieserova spisu „Německá po- platnost a veřejné hospodářství v Čechách“ Němci stále dovozovali, že platí v Čechách polovinu daní, ačkoli je jich v obyvatelstv jenom 37 proc., že tudíž také více přispívaj na zemské hospodářství. V polemice o to ve- dené nedali se od nás přesvědčiti, že Wiese- rovo použití statistických dat bylo falešné. Ve snaze však zemi finančně zničiti stali se Wieserovci nevěrnými i nechtějí nahlédnouti, že své vlastní zájmy ohromně poškozují a to tím více, že na ně hospodářský centralismus, hospodářská prepotence vídeňská a dolnorakouská s ma- lými zemskými a obecními přirážkami daleko zhoubněji působí, než na nás Čechy.
Wieserův Němec Čecho Slovinec Čechy Wies
21 article
Co se pak týče politické stránky zastavení obstrukce, nemohou Němci přehléd- nouti, že všechen vývoj školství, další vybu- dování zdravotních ústavů byl znemožněna vzrůstáním zemských dluhů nemožným se stává i do budoucnosti. škody, jež vznikají zemědělskému obyvatelstvu zastavením sub- vencí, ztracenými obnosy z těch státních sub- vencí, kteréž vázány jsou na podmínku zem- ské subvence, ani nehodlám vypočítávati. Jsou-li Němci skutečněpokrokoví nemohou vydati výboj obecné školy ve psí. poněvadž Němci ve všech permanentních ko- misích přece o německých přáních věcně pra- cují a nikde neprohlásili, že vyrovnací jednán přerušují. Kdyby tudíž Němci to byli mí- nili s hospodářským zasedáním sněmovním doopravdy, byli by musili podle pravdy říci, že shledávají, že úprava učitelských platů jest ohrožen vzrůstem zemských dluhů a fi- nanční zkáza země nemůže vést k žádným politickým vymoženo- stem německého lidu, že nynějš stav vývoj obecního školstv zdržuje a že tudíž německým po- krokovým stranám připadá z těžko, ohrožovati obstrukcí vzdě- lání lidu, že však Němci dosáhl věčného projednávání svých přáni a že tudíž není příčiny, aby obstruk- ci na hospodářském a finaněním poli dále provozovali. Kdyby byli Němci hospodářské zasedání sněmu připravovali ve veřejném mínění tako- výmto způsobem, bylo by se mohlo skutečně uvěřiti, že chtějí k otázce úpravy učitelských platů vážně přikročiti. Jestliže však dle jejic návrhů břímě zemských dluhů má dále vzrů- stati a současně potřeba zem. rozpočtu o 24 mil. stoupnouti, nikdo neuvěří, že se ně- meckým stranám jedná vážně o učitelské platy.
Němec
22 article Ze strany.
Ze strany. Ordanisace národní strany svobodomyslné v Pardubicích pořádá přátelský večírek ku poctě abrahamovin svého zasloužilého člena, redaktora pana Antonína Juklíčka v Bubenči dnes v pondělí 7. dubna v 8 hod. večer.
Juklíček Pardubice Bubeneč
23 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — „Časovo“ rozednívání. Denník „Čas konstatuje ve včerejším čísle, že „českou ve- řejnost i tu, která je voličstvem dra. Rašína málo zajímá finanční plán.“ Možná, že žurna- listé v „Času“ mají smysl pro aktuálnost poli- tických otázek vždy o tři, čtyři dny později možná, že se na sekretariát české strany po- krokové nikdo neobrací o výklad malého fi- nančního plánu a tím uvádí „Čas“ v domněn- ku, že není oň zájem. U nás vidíme něco zce- la jiného, nejenom v množství žádostí o schů- ze a přednášky z tohoto oboru, nýbrž ve veli- ké účasti na schůzích a pozornosti, s jakým se výklady setkávají. „Čas“ falšuje ovšem sta- tečně, že řečníci naši o politickém významu malého finančního plánu nemluví. JJe přirozeno. že nemluví tak, jak v „Čase“ píšou, poněvadz právě nezodpovědnou politiku prováděti ne- chtějí. Dva úkoly se zavázali splniti: poskyt- nouti prostředky na uskutečnění služebn pragmatiky a vymoci co největší úděly zemím na ulehčení jejich sanace a umožnění úpravy učitelských platů. K tomu směřovala snaha všech českých stran, které nedávají úřadní- kům miliony na papíře a kteří nenaříkají jen nad bídou financí zemských. Bude-li malý fi- nanční plán zákonem čili nic, nebudeme pro- rokovati. „Neue Freie Presse“ říká již od no- vého roku, že nebude z toho nic, snad také vládě nezáleží již mnoho na finančním plánu, když stát z něho nedostane ani tolik, mnoho-li potřebuje, připojí-li se nyní k tomu ještě
Časův Neue Frei Presse
24 article
„Čas“, pak je již úplně jisto, že z malého fi- nančního plánu nebude nic, neboť tam nejsou zánovní, nýbrž velmi zkušení ve všech smě- rech finančníci. Pro budoucnost však je třeba si vštípiti nové etapy ve vývoji české žurnali- stiky t. zv. pokrokové, bývalé realistické: ne- dělní „Čas“ z 6. dubna 1913 konstatuje 1. že jej zaráži věcnost (!) a 2. že mu od- bornostneimponuje! Podezřelý z obou těchto defektů byl už dávno; nyní se tedy do- stavilo sebepoznání. — Senátní president pan Frant. Rinesch na- stoupil úřad presidenta zemského soudu v Praze Včera o 10. hod. dopolední shromáždili se v se- nátní sini druhého patra budovy zemského soudu na Ovocném trhu v Praze veškeří členové zem- ského soudu, dále členové všech soudů okresních v Praze a v obcích sousedních, aby se představili novému presidentu zemského soudu a senát- nímu presidentu Fr. Rineschovi, který vče- rejškem nastoupil ve svůj úřad. Stň byla svěží ze- lení vkusně vyzdobena. V průčelí vystaveno poprsí panovníkovo. Pan president Rinesch uveden byl do shromáždění úřadujícím vicepresidentem panem
František Rinesch Praha Francie
25 article
Dvořákem, který nového presidenta zemského soudu takto oslovil: „Vysoce vážený a slovutný pane senátní presidentel Zemský soud v Praze. jemuž nejvyšším rozhodnutim J. V. Vaše Slovut- nost jmenována jest prcisidentem, koná dnešního dne velice významnou oslavu. My všichni — členové tohoto zemského soudu — shromáždili jsme se. abychom Vám, jako svému novému presidentovi. vzdali hold své hluboké úcty a oddanosti a tlumo- čili své nejlepší a nejupřímnější blahopřání. Zcela upřímně přiznáváme, že povolání Vaší Slovutnosti na křeslo presidentské vyvolalo u nás všech pocity zvláštní radosti a hrdosti, vždyť Váš převzácný věhlas právnický, Vaše vzorná objektívnost. Vaše neúnavná láska a touha konati co nejsvědomitěji spravedlnost soudeovskou, a Vaše šlechetné srdce, toužící jen po pravdě a právu, jsou takými vzácný- mi a krásnými vlastnostmi, které naplňují nás všechny podřizené oprávněnou nadějí, že pod ve- dením Vaší Slovutnosti tento zemský soud, jenz pro svou historickou minulost a pro své důležité působení stojí mezi všemi soudy prvé stolice našem království na místě prvém, ve svém do- savadním významu a lesku zajisté ještě se výše
Dvořák Praha
26 article
povznese. (Následovalo několik slov v jazyku ně- meckém.) Ujišťujíce při tom Slovutnost, že my všichni jako členové zemského soudu milerádi ko- nali jsme dosud svůj zajisté obtížný a zodpovědný úřad soudcovský a že i na příště tomuto svému úřadu veškeré své síly poctivě a ochotně věnovati chceme a budeme — dovolujeme si vzněsti uctivou žádost, by Vaše Slovutnost toto naše upřímné u- jištění blahovolně na vědomí vzíti a nám všem svou převzácnou blahovůli a svou mocnou přízei a ochranu blahosklonně zachovati ráčila. (Pochva- la.) Pan senátní president Fr. Rinesch projeviv především díky panovníkovi za své jmenováni presidentem zemského soudu, pravil, že přicháni jako přítel a jako rádce. Za vlídné uvítání všem přitomným poděkoval a žádal, aby jej při vedení úřadu co nejusilovněji podporovali. Kdo se podle tohoto jeho přání bude chovati, ten nalezne v něm nejlepšího podporovatele. Aby měl nejvíce příle- žitosti tuto svoji blahovůli osvědčiti, k tomu necht bůh žehná. Po větě německé končil pan president slovy: „Já jsem vřelý a upřímný sluha práce a proto volám k Vám všem: Vzhůru ku prácil
Rinesch Francie
27 article
(Hlučná pochvala.) Potom byli členové zemskéh soudu a podřízených okresních soudů novému panu presidentovi představeni. — Jmenováni. Prvnímu státnímu zástupciv Uherském Hradišti Jaroslavu ryt. Zapletalo v z Luběnova udělen při odchodu na vyžádaný trvalý odpočinek titul dvorního rady a radovi zem- ského soudu Evženu Freudloví v Brně při téže příležitosti titul a charakter rady vrchního zemského soudu. — Ministr financí jmenoval v stavu technické finanční kontroly kontrolory Al. Poláčka a Eduarda Šuberta vrchními kon- trolory pro obvod zemského finančního ředitelství v Praze. — Místodržitel moravský přeložil místo- držitelského koncepiního praktikanta Richarda Kabelu od místodržitelství v Brně k okresnímu hejtmanství v Mor. Třebově. — Z c. k. universitní knihovny. Ministr kultu a vyuč. jmenoval praktikanty universitní knihov- ny v Praze dra. Ladislava Vycpálka a dra Karla Hocha ad personam knihovními asistenty — Ze služby poštovní. Ministrem obchode byli jmenováni vrchními poštovními kontrolory poštovní kontroloři Jan Pubec na Smichově pro Prahu, Augustin Vorel a Alois Vindyš v Pra- ze, Karel Hofmann v Trutnově. Ferd. Ginze v Liberci a Rudolí Reissig v Děčině pro Pod- — Pohřeb. Za obrovské účasti místního i okol- ního obyvatelstva konal se v neděli 30. březns Hoře Kutné pohřeb p. inž. Ant. Vlad. Štěpánka. absoivenla vys. škol techniských v Praze i v Ber- líně, odborníka ve stavbách železobetonovýchu fy. Wayss Freytag A. Sp. v Drážďanech. Zá- keřná choroba ukončila jeho práci zasvěcený život v mladistvém věku 27 let. mokly.
Jaroslav rýt Evžen Freudlový Al Poláček Šubert Richard Vycpálek Karel hoch Pubec Augustin Vorel Vindyš Hofmann Ginz Ing Vlad Štěpánek Wayss Freytag uherský Hradiště Luběnov Brno Praha Morava Trutnov Liberec Děčina Kutná Drážďany Rudolit Reissig
28 article
— Měšťanská beseda v Praze konala včera dopoledne valnou hromadu za 68. rok svého trvání Předsedal p. dr. J. Fuhrich. Výroční zpráva podrobně popisuje činnost správního výboru v roce minulém, načež uvádí: Jednání o sloučení spole- čenského ruchu českého v Besedě, které bylo před lety předsednictvem započato, nesetkalo se, jak známo, se zdarem žádoucím, ale výbor přes to jednal i loni znova o této záležitosti, a to s klubem pražským a českým, jimž v mnohém ohledu vy- cházel vstříc, aby spojení usnadnil. Jednání toto není dosud skončeno. Pohříchu společnost naše místo sjednocení znova a znova se tříští, ač by v Besedě našla vše, čeho je nejvíce společenskémi duchu třeba, a to spojenými silami za režie mno- hem menší, nežli když každý kroužek jednotlivě nese náklady na svůj vrub, a Beseda sama mohla by pak všemu členstvu, v ní sloučenému, posky- tovati mnohem více výhod, nežli všecky tyto jed- nollivé korporace dohromady. Z velikých spolků takových nejlépe pochopily tuto myšlenku a uvá- dějí ji v život, byť i způsobem trochu jiným, Klub čejkých turistů a Spolek architektův a inženýrů.
doktor J Fuhrich Praha
29 article
Obé tyto významné korporace použivají po léta bejedních místností s výhradou, že do přednášek jejich, poutavých i vzdělávacích, mají naši členové s mdinami volný vstup. Kdo tyto přednášky na- vštivil, jistě se potěšil milou družností, která kaž- dého nového účastníka překvapí. „Obec“ v Be- sedi, řízená rychtářem cís. radou Vendelínem Mollem, stále zkvétá a pečuje, najmě ve schůzích štváečních o to, aby zpříjemnila besdováním živo všech svých sousedů. Zveme všecky přátele pří- emié zábavy a přátelského pobesedování, aby se přihásili za sousedy k „Obci“. Ubývání členstva — llavně starého kmene úmrtím — nutí výbor Halcí o získání nových členů. Před novým rokem 913 byla provedena akce na obnovení Ulenstva a roesláno pozvání řadě vybraných osobností; akce tato byla provázena úspěchem aspoň potud. že úlytek byl částečně nahrazen. Je nesporno, že pii mejvětší šetrnosti ve vydáních, jež mají všichni níši unkeionáři stále na paměti, trpí Beseda znač- nu trátu hlavně tím, že v zahradě besední jest invesován takový kapitál, že výhodnějším jeho použiím zíokala by Beseda 10.000 K ročního dů- chodu na druhé straně zase nejsou zimní míst- nosti po celé léto používány, což není ekonomi- ckl. Správní výbor uvažuje v poslední době o pro- blému jak by bylo možno docíliti užitku i ze za- hrady v době zimní a z hořejších místností v době letní, aby mohl výhodným zužitkováním prostor ladem ležicích získati prostředků, kterých by po- užil k tomu, aby výhody, členům poskytované, bylr ramnoženy. Ke zprávě výroční promluvil p.
Moll Halc Be
30 article
Vyhlis a po obšírném odůvodnění navrhl, aby sprivnivýbor uvažoval, zda by se Měšťanská be- sedi nměla ucházeti o místnosti v Obecním domě u Prašrí brány. Starosta Besedy p. dr. Fuhrich obškně vysvětlil stanovisko Besedy, která snaží se . ty aby nabyla lepších místností, tak aby mohla lpe plniti své úkoly společenské a repre- senhční Podnět p. Vyhlase byl přikázán výboru k vyřízní. Potom byly výroční zprávy schváleny a výkonny volby. Do správního výboru na 3 roky ze členůzakládajících a činných zvoleni pp.: Dvo- řák Tonáš, soukromník, cís. rada Lederer Eugen, ředitu čazové pojišťovny, cís. rada Mottl Vend. soukromšk, a Stýblo Václav, knihkupec; ze členů přispkrajtích na 3 léta pp.: PhDr. Guth Jiří, pro- fesor. Lueš Josef, učitel, Martinec Josef, drogista, Ruttner láclav, hl. pokladník banky n. o.; na2 léta: Uk. Černý Vratislav, advokát. Přehlížitelé účtů ha rek) pp.: Hamaus Karel, ředitelský rad Zemski lanky král. Českého, Kníže Václav, vrch. revident lušléhradské dráhy.
doktor Fuhrich beseda Vyhlas Lederer Mottl Stýblo Guth Jiří Josef Martinec Ruttner Václav banka můj . o obecní dům Černá Vratislav Hamaus Karel
31 article
— Čskt jerialní osady. Kvapem blíží s prázdnny Rodiče dětí zámožnějších mají již usta- novený pán ctního pobytu svého; jak ale jinak temu jist v dětí rodičů nemajetných, zejména u takovýc, kle lékař důtklivě a naléhavě jako po- slední táchanu života doporoučí venkovský po- byt a sinotvydatnou stravu a kde navzdor lásce k dětem nesjí k tomu rodiče prostředků ani mož- nosti. O taplé děti stará se již po 30 let spolek pro Česla feralní osady, zachraňuje jim životy poskytuje tak hodným dětem — škol obecných. měšťanských i středních — co je k utužení a zá- chraně jejic nezbytno a co rodiče jim při nejlepče vůli dáti nelohou. V nejkratší době ustanoví spo- lek počet dlí, kterýž bude možno dle prostředků peněžních los na venek vyslati. Aby pak dětí na osady bylo vsláno co možno nejvíce, závisí jedi- ně na naší pbročinné veřejnosti. Žádá proto vý- bor, aby všhni dosavadní příznivci a přátelé spolku rozphenuli se v poslední chvíli příspěv- kem na spok tak důležitý: ale ne jenom ti, ale aby také no dobrodinci, kteří dosud na spolek zapomínali, lvnou svojí laskavě a rychle na zá- chranu české dítěte přispěchali. Pokladníkem spolku jest př. A. Urbánek ml., český knihkupec v Praze. Femandova tř., vedle Národ. divadla.
A Urbánek Femandův Praha
32 article
— Divad v šárce je skutečným magnetem pro Pražáky, ikdo by nevěřil, že i při včerejším deštivém počí proudy odvážlivců odhodlaly se shlédnouti posp prací. Pobádáni nadějí, že „snad přece se to pbere“, trousili se jednotlivci i celé společnosti jižáno k rozkošnému amfitheatru nad Čertovým mlým. Cesta oběma směry, od Vele- slavína a od boce, nyní již označená začkami modro-bílo-čennými, byla stále plna, deště ni- kdo nedbal. škla, že počasí bylo tak nepříznivo- Matice školsk byla by získala jistě hezký pří- spěvek. Prácv divadle pokračují neobyčejně. Skoro celé jevě i se šatnami je hotovo, ano v hledišti již vytpny jsou první řady. — Spolek k. profesorů a skut. učítelů n stát. školách pmyslových konal 20. března v Vídni šestou viou schůzi, jíž se zúčastnili jako zástupcové českch škol pp.: prof. inž. Jos. Čer- novický (Plzeňldr. Jan Frič (Praha). Jos. Holý (Brno), inž. JatNovák (Čes. Budějovice). Stan. Petíra (Smíchovinž. Arn. Rosa (Pardubice), stav. rada inž. Josef stoš (Brno) a dr. Jos. Zahradník (Praha). Když bi schválena jednomyslně zpráva o činnosti spolky uplynulém roce, jakož i zprá- va pokladníkovaloplněn výbor volbami novýmí.
Vele profesor Ing Frič Petíra Smíchovinž stoš doktor Jos Vídeň Praha Brno Pardubice Matica Prácv divadlo Če . Budějovice JatNovák Zahradník
33 article
Předseda spolkukol, rada M. Rusch pojednalo služební pragmati a prohlásil, že by přinesla uči- telstvu stát. škoprům, zhoršení jeho finančních poměrů, protože mají býti učitelstvu ponechány ony výhody, kteth mu bylo poskytnuto admini- strativní cestou 1908. Vylkl dále, že kolegům s aprobací pro sd. školy (theoretikům) nebude prý budoucně udván osobní přídavek 600 K po VII. tř., nýbrž tko praktikům (odborníkům) a i to jen ve zvlášth připadech, čimž by v učit. sborech vznikly 4 kategorie učitelů. Z té při- činy spolek zakrdv obou sněmovnách, aby se usnesly na služebpragmatice, jež by obsahovala příznivější úpravupměrů profesorstva škol prů- myslových. V dalá debatách zaujato stanovisko proti udělování plesorského titulu neakademi- kům a vyzvána bi vys. vláda, aby titulu toho chránila. Zamýšlen odpírání osobního přídavku profesorům se střeškolskou kvalifikací ohrožo- valo by dosavadní pdu a kolegialitu ve sborech učitelských. Koneč vysloveno politování, že ře- šením stavovských existenčních otázek zatlačo- vány byly po celý do pozadí debaty paedago- gické a didaktické.láště některé učebné osnovy dlužno podrobiti opě.
M Rusch
34 article
— Přednášky. Z výboru pro lidové přednášky čeých vysokých škol pražských. Soul docent dr. Arne Novák počíná dnes v ponlí o 148. hod. več. v před- náškovém sále ve lle u Nejsv. Trojice v Pra- ze II., Vladislavská č. 47 v šestipřednáškovém kursu: „Jaroslav Vrický, jeho dílo a význam u- mělecký i národní přednáška. — Tělocvičná jednota „Sokol“ vžkově pořádá ve čtvrtek dne 10. dubna předku, na níž sděli „Dojmyz bulharského bojištěr. MUDr. Karel Hrdlička, vedoucí lékař českholnice v Jamboli (Bulhar- sko). Vstupné 20 h. dost 10 h. Začátek přesněv 8 hodin večer v Sookně. — O sociální prá- ei ženy v obeiprpliví v úterý 8. dubna t. r. o 5. hod. odp. vesnika „Záchrana“, ústředního sdružení ženského v mkídež v Praze-I., čp. 426. pí. Eliška z PLryňt, redaktorka „Ženských Listů“. — SvazOtětový s Přírodovědeckým klubem a Českou hnickou společností v Praze pořádá dnes v pond dne 7. t. m. o 71/4 hod. več. v zoologickém ústava Karlově (proti nalezinci
doktor Novák Vrický MUDr Hrdlička Bulhar Eliška Karlův Soul Vladislavský Praha PLryňt Sokol