2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
7. dubna 1913. Číslo 94.
4
article
Z Pešti, 7. dubna. „Pesti Hírlap“ ozna-
muje, že proces ministerského předsedy Lu-
kácse s Desym bude abolován a že rozhod-
nutí panovníkovo v té příčině bude vydáno,
jakmile Lukács podá demisi.
Proti novým branným předlohám v Německu.
Z Berlína, 6. dubna. (K. k.) Dnes konala
se zde 61 protestní schůze proti novým bran-
ným předlohám, uspořádaná sociálními demo-
kraty. Soc. dem. říšští poslanci podali refe-
ráty, jež vrcholily v tom, že vládnou-
címu systému nesmí býti povole
ani muž ani fenik. Schůze, jež měly
vesměs klidný průběh, skončily schválením
resoluce, v níž se projevuje úžasa
rozhořčení nad obrovskými vo-
jenskými požadavky, nesmyslné
zbrojení o závod se prohlašuje za
zostření nebezpečí války a žádá
se náhrada nynějšího vojenského
systému miličním systémem. Ko-
nečně vítá se v resolti s pochvalou odpor,
jejž kladou sociální demokraté všech zemí.
zejména francouzští sociální demokraté, plá-
nům na zbrojení.
Poincaréův nástupce v senátě.
Z Bar le Duc, 6. dubna. (K. k.) Republi-
kánský poslanec Grosdidier byl zvolen z
Poincaréa senátorem.
Pest Hírlap
Lukács
Poincaréův
Grosdidier
Pešť
Německo
Berlín
ko
5
article
První valná schůze
členů odboru státních úřadníků
a úřadníků státních drah.
V neděli dne 6. dubna dopoledne konala se
ve velkém sále sekretariátu národní strany svo-
bodomyslné první valná schůze členů odboru stát-
ních úřadníků a úřadníků státních drah. Do před-
sednictva byli zvoleni za předsedu president
poštovního ředitelství v. v. pan Viktor Kraus.
za místopředsedy vrchní poštovní rada pan Joseí
Řídký a komisař státních drah pan dr. Josef
Čermák a za zapisovatele berní oficiál pan
Alois Kučera.
Předseda president pan Kraus zahájil velmi
četně navštivenou schůzi o 10. hod. dopolední a
uvítal přítomného říš. posl. Čecha, jakož i všechny
účastníky, a vzpomenul zesnulého dra. Škardy
který dal podnět k založení odboru státních úřad-
níků při národní straně svobodomyslné. Naše
strana — pravil řečník — vyrostla ze stavů střed-
ních, ke kterým přece náleží také stav úřadni-
cký a vy všichni dobře víte, že tato strana do-
vede hájití a se ujímati především zájmů stálních
úřadníků. Prolo myslím, že naše snaha bude jed-
nou uznána a že se tím jen rozmnoží počet našich
příslušníků. O svědomité práci našeho odboru
můžete býti přesvědčení. Pracovalo se svědomitě.
ačkoliv na venek se nedělalo mnoho šumu
okázalosti.
Kraus
Řídká
doktor
Čermák
Kučera
Čecho
Škarda
6
article
Předseda přečetl pak zprávu o činnosti od-
boru za minulý rok, sdělil, že nepřítomnost svoji
na dnešní schůzi omluvili J. E. dr. Fořt. poslanci
prof. dr. Lukavský, dr. Schuster a dr. Preiss.
předseda odboru peněžních úřadníků Novák aj
a udělil pak slovo p. prof. Němcovi, který
uvítal přítomné jako zástupce akčního výboru ná-
rodní strany svobodomyslné na místo nepřítom-
ného dra. Vejvara.
Pan prof. Němec vyslovil potěšení nad tím-
že se státní úřadnictvo v tak hojném počtu na
schůzi dostavilo. Učinilo tak nejen proto, pravil
řečník, že tím osvědčuje souhlas s politikou mlado-
české strany, nýbrž také z toho důvodu, poně-
vadž jsouc v živém styku s ústředím naší strany
bude moci samo vykonávati jistý vliv na posta-
vení naší strany k otázkám, které se státního
úřadnictva dotýkají. Jsem pak přesvědčen, že
naše strana i její ústředi vás nikdy nezklame
(Výborněl Potleskí)
Předseda president p. Kraus uvital do schůz
přišedšího poslance dra. Koernera. (Potlesk.)
doktor
Fořt
profesor
Lukavský
Schuster
Preiss
Novák
Němec
Vejvar
Kraus
Koerner
akční výbor nýrodný
Výborněl Potleskí
7
article
Říšský poslanec univ. prof. dr. Funk,
který přes to, že minulého týdne svou přednášku
pro chorobu odřekl, ujal se přece slova, aby, jak
řekl, pronesl alespoň několik vět.
Přesvěděili jsme se, pravil, že práce ve pro-
spěch úřadnictva může býti dvojí: Jednak může
to býti práce velmi lehká a při tom práce velmi
populární, jednak může to býti práce značně
těžká, ale při tom hodně nepopulární. A jak to?
profesor
doktor
Funk
8
article
Nejsnazší práci, tak zvanou »práci« ve prospěch
úřadnictva koná ten, kdo podává hojně návrhů
ve prospěch úřadnictva, a to návrhů hojně popu-
lárních. Vždyť takové návrhy dohromady, může
se říci, naprosto nic nestojí. K tomu úplně stačí
ve sněmovně poslanecké 20 podpisů, po případě
zni těchto 20 podpisů není zapotřebí, podává-li
se ten který návrh ve výboru. Takový návrh
může podati každý. Mnohý poslanec a mnohá
strana takové návrhy také podávají, aby získali
si u úřadnictva názoru, že o jeho zájmy skutečně
se starají, že jsou zastanci jeho práv. Naše strana
nikdy takovým způsobem nepostupovala a to
z toho důvodu, poněvadž takové návrhy zůstanou
pouhými návrhy, ale nedocílí se jimi naprosto
ničeho. Je to krásné, žádati ve sněmovně podá-
váním různých návrhů maximálně určité poža-
davky, kdy je tolik jisto, že poslanci, kteří ty
návrhy podávají, nemají takovou moc, aby maxi-
mální tyto požadavky dovedli prosaditi. To jsem
tedy řekl jen o té práci, která je velmi lehká.
která jest však velmi populární. Druhá činnost.
kterou poslanec může vyvijeti na prospěch úřad-
nictva, jest velmi těžká a značně nepopulární.
Je to práce, kde nepodávají se návrhy maxi-
mální, kde nepodávají se návrhy snad jenom, ne-
zdaří-li se politické straně nebo poslanci to, co
by snad hovělo intencím úřadnictva, nýbrž kde ze
snaží dociliti něco, co jest ku prospěchu úřadni-
ctva a co jest za dnešních poměrů dosažitelno.
9
article
Jest fo politika kompromisu mezi možným a ne-
možným. Tento postup v zájmu věci úřadnictva
jest postup dosti těžký, a zvláště, postup tento
není postupem populárním. Bohužel, řekl bych.
naše strana tento postup zachovala, ale na druhé
straně musíme říci, bohudík! Tím si zajistila naše
strana, že jednala způsobem naprosto seriosníma
že ve věci úřadnictva docílila určitých úspěchů.
jakých nedocílila žádná strana jiná, Musí se dá-
vati pozor, co jest demagogické a co demagogické
není, co jest populární a nedosažitelné a co třeb
populární není, ale jest z se dosažítelné. Bude-li
úřadnictvo dbáti tohoto rozdílu, plesvědčí se brzv
samo o tom, která strana mu něco vylhává a která
strana pro ně něco positivně pracuje. Bude-li pak
takto postupovati, zachová si postavení, které mu
jako inteligenci přísluší a z druhé strany pak
úřanictvo zamezí tomu, aby mezi něj přicházel
různí propagatoři, kteří mu jenom lhou, ale posi-
tivního mu nepřinesou ničeho. (Výborně! Potlesk.
Slova pak ujal se, uvítán bouřlivým po
tleskem,
říšský poslanec L. Čech,
aby promluvil o služební pragmatice. Mimo jine
pravil:
V roce minulém v nově ustavené řišské radě
byl znovu projednán zákon o služební pragmatice
ve výboru, a to dosti obšírně, ale pod tlakem ve-
řejného mínění mezi státním úřadnictvem, které
kladlo velkou váhu na odstranění tak zvaných
koaličních paragrafů. Nám, kteří jsme byli do
celé akce zasvěceni, bylo jasno, že zákona bez
těchto koaličních paragrafů nen! možno dosíci
A pakli jsme přece jenom hlasovali pro odstra-
nění těchto paragrafů a nebo pro jejich změnu
jak ve svýboru tak ve sněmovně poslanecké, pod-
lehli jsme tomu všeobecnému nátlaku, který i z řad
úřadnictva samého byl činěn na poslaneckou sně-
movnu. Ale vy mně přiznáte, že již tenkráte jsme
L Čo
10
article
se netajili, že zákon takto okleštěný nestane se
zákonem, že panská sněmovna patrně tyto koa-
liční paragrafy budenstalovati znovu, a že máme
oprávněnou obavu, aby znění těchto koaličních
paragrafů nedopedlo konečně bůře nežli bylo
v první osnově. Teď vláda a panská sněmovna
plně toto očekávání splnila. Ona nejen znova i-
stalovala, co poslanecká sněmovna odstranila, ale
ona zhoršila i do jisté míry a učinila přísnějšími
ustanovení, která čelila hlavné proti možnosti
passivní resistence státních úřadníků. Co tato
přísnější ustanovení zavioila, to jsem vykládal již
několikrát. Jest vám to již jasno, že ani státní
úřadnictvo samo v tomto směru není bez víny.
ne naše české, ale úřadnictvo vídeňské, které
ovládá Centralverband, kterýžto spolek dal se
strhnouti k politice, kterou v pravdě možno na-
zvati demagogickou.
Schůze tohoto Centralverbandu, které byly
důstojny schůzí dělnických, mohly ovšem málo
působiti na sněmovnu panskou a na korunu ještě
méně. Panská sněmovna svou povinnost, ona
myslí, že má u nás takovou povinnost, plně uči-
nila. Ale nutno uznati, že zase na druhé straně
enoho ve služební pragmatice zlepšila. Celou
předlohu přestavila a upravila. Možno říci, že sty-
listicky se dnes předloha presentuje lépe, nežji
vypracovala vláda a než jsme ji my mohli upra-
víti. Ale těmi přílišnými úpravami stylistickými
bylo také mnoho zakličkováno a náledkem toho
jeví se dnes v zamé pragmatice mnoho nejasností,
tak že vypracovaná průvodní nařízení činí značné
obtíže. Přesvědčili jsme se tedy, že panská sně-
movna chce-li něco zlepšiti, udělá to přísnějším.
poslanecký sněmovna
11
article
Panská sněmovna dokončila své důlo a provázela
je řečmi, které daly jasně souditi, jak panská sně-
movna smýšlí. Tu bylo jasno, že každé nové vrá-
cení předlohy z poslanecké sněmovny znova d
panské sněmovny znamenalo by odložení zákon
do nekonečna, ne-li jeho znemožnění. Poslanecká
sněmovna stála tedy před novou alternativou, co
nyní: buď přijati předlohu tak, jak ji panská sně-
movna upravila, nebo podniknouti na ní nove
opravy, které ani vláda nechtěla učiniti. Tu jsme
se tenkrát obrátili nezvyklým způsobem a jenom
důsledkem toho, že se nám vždycky ukládá hla-
sovati tak a tak. A ti, kteří nám dnes vyčítají
že jsme se obrátili na státní úřadníky, ti sami
provozují ukládací politiku poslanců.
Proto jsme si uložili, že chceme věděti, jaké
jest smýšlení mezí státními úřadníky, poněvad
všechny známky nasvědčovaly tomu, že to, co
provádí vedoucí organisace úřadnická, nezdá s
býti jasným obrazem smýšlení veškerého státního
úřadnictva nejen celé říže, ale i samotného ví-
deňského úřadnictva, které pod vlivem těchto
spolků vlastně stojí. A tu zvěděli jsme překvapu-
jící zprávu, kterou jsme však čekali, že totiž
vlastně velká část úřadnictva nesouhlasí s touto
demadogií, nýbrž že stojí na půdě realné, a že
tito úřadníci chtějí, když není okamžitě možno
dosíci více, nežli se nám nabízí, aspoň aby to
málo bylo včas a brzy sklizeno. My jsme byli
ochotní podrobiti se většině státního úřadnictva.
poslanecký sněmovna
12
article
Tenkrát jsme sledovali ještě jiný cíl. My jsme
chtěli, aby služební pragmatika stala se nejen zá-
konem usneseným v obou sněmovnách, ale také
zákonem, který by měl nejvyšší sankci a který
by vstoupil 1. ledna v platnost. A zdálo se jednu
dobu, že skutečně tak bude. Tenkrát se to fi-
nenční hražení služební pragmatiky takovým způ-
sobem nevyzdvihovalo. Sama vláda na to v teh-
dejších těžkých pomšrech nechvátala, ale minul
rok, a vláda najednou s mnohem větším dárazem
prohlásila, že pragmatika může se státi zákonem
jenom když bude finančně hražena,
Naši členové finanéního výboru dr. Rašína
dr. Funk dostáli jistě plně své povinnosti a jestliže
hlasovali a jednali ve finančním výboru tak, aby
vláda dostala nový zdroj příjmů, bylo jim zajisté
k tomu vedoucí myšlenkou ne pomoci vládě, ale
pomoci předně služební pragmatice k tomu, ab
se mohla státi co nejdřive zákonem. (Výborně.
doktor
Rašín
Funk
13
article
Potlesk.) My jsme se starali o to, aby také zem-
ským financím při této příležitosti dostalo se po-
sílení, neboť jest vám známo, že zrovna jako vy
strádají také zemští úřadníci, učitelé a všichni ti.
kteří ze zemských financí jsou placeni, a že ná-
sledkem toho musíme se starati, aby zemské f-
nance přišly do rovnováhy.
Finanční výbor jest se svou prací dávno ho-
tov. Paníze na pragmatiku na první dobu byly
timto finančním planem úplně zajištěny. Jindy.
když vláda má nějaký takový návrh ve výboru
hotový, z něhož jí plyne zdroj nových příjmů, to
jest spěchu, aby tento zákon byl pod střechou,
ale teď říšská rada jeat ponechána
doma, poněvadžjí nyní ve Vídni ne-
mohou potřebovati (Hlasy: »Tak jestle)
s ohledem na nešťastnou a úplně po-
chybenou zahraniční politiku (Výborněí)
a poněvadž se obávají kritiky, ktere
by se vyhnouti nemohli, kdyby říšská
rada byla pohromadě. A tak to odnáší
zase státní úřadnictvo.
Vídeň
15
title
Politický přehled.
16
article
Země české.
Země české.
Posl. dr. Rašín o hospodářském zasedání
zemského sněmu.
V rozmluvě se zástupcem „Union“, uve
řejněné včera na úvodním místě listu, pro
hlásil posl. dr. Rašín, že pokládá vyjednáván
mezi zástupci zemských poslanců něm. a če-
ských pouze o hospodářském zasedá-
ní sněmu za beznadějné. Dr. Rašín při-
pomenul jednání v té příčině, již v lednu za-
hájené, a podmínky poslanců českých, které
byly výhradně věcné a nikterak politické
k posudku o upřímnosti Němců v této otázce
rozbírá taktický postup jejich v celé otázce
Němci musili vědět, že úprava uči-
telských platů jest neproveditelna bez sano-
vání zemských financí resp. bez krytí ce-
lého zemského schodku, nechť by
k němu došlo pivní dávkou a jinými zemský-
mi dávkami, úděly či zvýšením zemských při-
rážek anebo novými výpůjčkami.
Posl
doktor
Rašín
Němec
17
article
A tu se musíme tázati, jak se zachovali
Němci, kteří učitelstvu prohlásili, že hodlaj
úpravu jich platů provésti bez ohledu na po-
litické vyrovnání. Především inscenoval
štvanici pro zamitnutí Dammov
návrhu, potom pokusili se zodpovědní jich
vůdcové o novinářský pokus, že země do po-
loviny května nebude míti žádných prostřed-
ků na úhradu výdajů a kdyby se zemi do-
stalo nějakých údělů, že vystačí pouze do 30
června. Potom zahájili agitaci proti zastavení
obstrukce, dali pokárati posl. Ansorga a hlá-
sali v listech, že nyní nastala doba sklizně
dlouholeté obstrukce, nyní že nastalo příšt
vládního komisaře do Prahy, aby zlé Čech
přitiskl ke zdi. Hlásají, že k tomu konci mus
býti rozpuštěn sněm a takto zmařena býti
všecka namáhavá práce permanentní školské
komise.
Kdyby byli němečtí poslanci skutečně
chtěli provésti úpravu učitelských platů, byli
by si musili jinak počínati a celý stav věci
poctivěji postaviti veřejnosti na oči. Byli by
musili svým voličům říci: Z celé potřeby zem-
ského rozpočtu na rok 1913 ve výši 95 mil. K
jest ustanoveno: na vyučovací účely 50 mil.
na humanitní a nemocenské 15 mil., na vše-
obecný pensijní rozpočet 1 mil., na veřejnou
bezpečnost 2.4 mil., na umění 6.6 mil., tedy
Němec
Praha
Čechy
18
article
neméně než 96 mil. K jest ustanoveno na
účely nejširšího zájmu obyvatelstva, usne-
sené přece sněmem ještě před za-
hájením obstrukce. Zemské dávky činí
57.7 mil. K a deficit těchto údělů činí 11-3
mil., i musil býti kryt výpůjčkami a musí býti
i úrokové břímě zemských diuhů 10.8 mil.
připočítáno, takže z rozpočtené potřeby 95
mil. téměř 80 mil. K připadá na nejnutnější
výdaje. Z ostatních výdajů připadá na polní
sadební hospodářství 172.000 K, na zeměděl-
ské záležitosti 4 mil., na živnostenské a prů-
myslové účely 0.9 mil., na vojenské 0.4 mil.
na vědu a literaturu 0.26 mil., na veřejné
stavby 5 mil., takže na ústřední zemskou sprá-
vu připadají jenom 4 mil. K a po odečtení
úhrady vlastně jenom 3.13 mil. K.
A tu přece dlužno uvážiti, je-li možno
školy zavříti, choromyslné a nemocné domů
poslati, kárance donucovacích pracoven n
svobodu propustiti, českému i německému
zemskému divadlu subvence zastaviti a ná-
rodnostně rozdělené zemědělské radě subven-
ce nevypláceti. Každý musí nahlédnouti, ž
to vše je nemožno a vláda jest oprávněna
ano zavázána, zabrániti takovým následkům
německé obstrukce.
donucovací pracovna můj svoboda
19
article
Vládě se v této činnosti dokonce dostáva
podpory stran. Poláci mají na tom zájem, aby
obstrukce na zemském sněmu v Čechách ne-
vedla k takovým koncům, poněvadž by s
jim něco podobného mohlo přihoditi s Rusíny
Němci ve Štyrsku, Korutanech. Tyrolech mohl
by se na Slovincích a Vlaších dožiti podob-
ných zkušeností. Ale Němci v Čechách sam
nemohou si toho přáti s vlastního svého ně-
meckého stanoviska a poněvadž v Hor. Ra-
kousích vypukla již politická obstrukce, ne-
mohou Němci v Čechách spoléhati na pod-
poru alpských poslanců v postupu, který
ukazuje cesty a prostředky k úplnému finanč-
nímu ruinování země. Většina zemského vý-
boru českého počínala si velmi opatrně, spo-
řila, povolovala jenom nejnutnější výdaje
nikdo ji nemůže činiti výtky nesvědomitého
hospodářství.
Zemský rozpočet sestaven německým
přísedícím drem. Urbanem; bylo z něho škrí-
nuto tolik, že s německé strany prohlášenz
neuspokojivý. Pro svou politiku finanční kata-
strofy v Čechách doznali Němci v Čechách
podpory jenom za Bienertha-Biliňského, když
totiž k naléhání Němců nebylo vybírání pivní
dávky povoleno. To však nesloužík
chloubě ani Němcům ani Biliň-
skému. Neboť tím země pozbyla
(nehledě k přirozenému přírůst-
ku) ročně 13.5 mil. K, tedy od počát-
ku r. 1910 již 44 mil. K, kteréž hostinští jed-
noduše strčili do kapsy, neboť obyvatelstvo
pivní dávku přece jen ve zvýšené ceně piv
platilo.
Toto počínání nepřídalo slávy Biliňskému
jako státníku a národnímu hospodáři. Mluví-l
se nyní o tomto jeho opatření s Němci, Poláky.
Polák
Rusín
Němec
Slovinec
Vlach
Čechy
Štyrsko
Korutany
20
article
Slovinci a vysokými finančními úřadníky, pro-
nášejí vždy takový úsudek, že se ani nechce
veřejně jej opakovati. Opatření toto mělov
zápětí, že zemský výbor k úhradě deficitu
musel uzavříti výpůjčky na úrok 7—8%. Také
úbytek výnosu pivní dávky musel býti touto
cestou hražen. Náklady německé ob-
strukce budou takovýmto způso-
bem placeny podlouháleta zvýše-
ným břemenem dluhů a možnos
úpravy učitelských platů bud
stále obtížnější, kdyby tyto poměry
měly dále trvati a další škody obstrukcí byly
způsobovány, neboť potřeba rozpočtu by stále
zúročením půjček vzrůstala a sanování zem-
ských financí bylo by těžší. Čím větš
bude zemský schodek, tím mén
zbude na úpravu platů, poněvadž před
rokem 1917 sotva bude lze nové vydatné pra-
meny zemských příjmů otevříti.
Na základě Wieserova spisu „Německá po-
platnost a veřejné hospodářství v Čechách“
Němci stále dovozovali, že platí v Čechách
polovinu daní, ačkoli je jich v obyvatelstv
jenom 37 proc., že tudíž také více přispívaj
na zemské hospodářství. V polemice o to ve-
dené nedali se od nás přesvědčiti, že Wiese-
rovo použití statistických dat bylo falešné. Ve
snaze však zemi finančně zničiti stali se
Wieserovci nevěrnými i nechtějí
nahlédnouti, že své vlastní zájmy
ohromně poškozují a to tím více, že
na ně hospodářský centralismus, hospodářská
prepotence vídeňská a dolnorakouská s ma-
lými zemskými a obecními přirážkami daleko
zhoubněji působí, než na nás Čechy.
Wieserův
Němec
Čecho
Slovinec
Čechy
Wies
21
article
Co se pak týče politické stránky
zastavení obstrukce, nemohou Němci přehléd-
nouti, že všechen vývoj školství, další vybu-
dování zdravotních ústavů byl znemožněna
vzrůstáním zemských dluhů nemožným se
stává i do budoucnosti. škody, jež vznikají
zemědělskému obyvatelstvu zastavením sub-
vencí, ztracenými obnosy z těch státních sub-
vencí, kteréž vázány jsou na podmínku zem-
ské subvence, ani nehodlám vypočítávati.
Jsou-li Němci skutečněpokrokoví
nemohou vydati výboj obecné školy ve psí.
poněvadž Němci ve všech permanentních ko-
misích přece o německých přáních věcně pra-
cují a nikde neprohlásili, že vyrovnací jednán
přerušují.
Kdyby tudíž Němci to byli mí-
nili s hospodářským zasedáním
sněmovním doopravdy, byli by musili
podle pravdy říci, že shledávají, že úprava
učitelských platů jest ohrožen
vzrůstem zemských dluhů a fi-
nanční zkáza země nemůže vést
k žádným politickým vymoženo-
stem německého lidu, že nynějš
stav vývoj obecního školstv
zdržuje a že tudíž německým po-
krokovým stranám připadá z
těžko, ohrožovati obstrukcí vzdě-
lání lidu, že však Němci dosáhl
věčného projednávání svých přáni
a že tudíž není příčiny, aby obstruk-
ci na hospodářském a finaněním
poli dále provozovali.
Kdyby byli Němci hospodářské zasedání
sněmu připravovali ve veřejném mínění tako-
výmto způsobem, bylo by se mohlo skutečně
uvěřiti, že chtějí k otázce úpravy učitelských
platů vážně přikročiti. Jestliže však dle jejic
návrhů břímě zemských dluhů má dále vzrů-
stati a současně potřeba zem. rozpočtu o 24
mil. stoupnouti, nikdo neuvěří, že se ně-
meckým stranám jedná vážně o učitelské
platy.
Němec
22
article
Ze strany.
Ze strany.
Ordanisace národní strany svobodomyslné
v Pardubicích pořádá přátelský večírek ku poctě
abrahamovin svého zasloužilého člena, redaktora
pana Antonína Juklíčka v Bubenči dnes
v pondělí 7. dubna v 8 hod. večer.
Juklíček
Pardubice
Bubeneč
23
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— „Časovo“ rozednívání. Denník „Čas
konstatuje ve včerejším čísle, že „českou ve-
řejnost i tu, která je voličstvem dra. Rašína
málo zajímá finanční plán.“ Možná, že žurna-
listé v „Času“ mají smysl pro aktuálnost poli-
tických otázek vždy o tři, čtyři dny později
možná, že se na sekretariát české strany po-
krokové nikdo neobrací o výklad malého fi-
nančního plánu a tím uvádí „Čas“ v domněn-
ku, že není oň zájem. U nás vidíme něco zce-
la jiného, nejenom v množství žádostí o schů-
ze a přednášky z tohoto oboru, nýbrž ve veli-
ké účasti na schůzích a pozornosti, s jakým
se výklady setkávají. „Čas“ falšuje ovšem sta-
tečně, že řečníci naši o politickém významu
malého finančního plánu nemluví. JJe přirozeno.
že nemluví tak, jak v „Čase“ píšou, poněvadz
právě nezodpovědnou politiku prováděti ne-
chtějí. Dva úkoly se zavázali splniti: poskyt-
nouti prostředky na uskutečnění služebn
pragmatiky a vymoci co největší úděly zemím
na ulehčení jejich sanace a umožnění úpravy
učitelských platů. K tomu směřovala snaha
všech českých stran, které nedávají úřadní-
kům miliony na papíře a kteří nenaříkají jen
nad bídou financí zemských. Bude-li malý fi-
nanční plán zákonem čili nic, nebudeme pro-
rokovati. „Neue Freie Presse“ říká již od no-
vého roku, že nebude z toho nic, snad také
vládě nezáleží již mnoho na finančním plánu,
když stát z něho nedostane ani tolik, mnoho-li
potřebuje, připojí-li se nyní k tomu ještě
Časův
Neue Frei Presse
24
article
„Čas“, pak je již úplně jisto, že z malého fi-
nančního plánu nebude nic, neboť tam nejsou
zánovní, nýbrž velmi zkušení ve všech smě-
rech finančníci. Pro budoucnost však je třeba
si vštípiti nové etapy ve vývoji české žurnali-
stiky t. zv. pokrokové, bývalé realistické: ne-
dělní „Čas“ z 6. dubna 1913 konstatuje 1. že
jej zaráži věcnost (!) a 2. že mu od-
bornostneimponuje! Podezřelý z obou
těchto defektů byl už dávno; nyní se tedy do-
stavilo sebepoznání.
— Senátní president pan Frant. Rinesch na-
stoupil úřad presidenta zemského soudu v Praze
Včera o 10. hod. dopolední shromáždili se v se-
nátní sini druhého patra budovy zemského soudu
na Ovocném trhu v Praze veškeří členové zem-
ského soudu, dále členové všech soudů okresních
v Praze a v obcích sousedních, aby se představili
novému presidentu zemského soudu a senát-
nímu presidentu Fr. Rineschovi, který vče-
rejškem nastoupil ve svůj úřad. Stň byla svěží ze-
lení vkusně vyzdobena. V průčelí vystaveno poprsí
panovníkovo. Pan president Rinesch uveden byl
do shromáždění úřadujícím vicepresidentem panem
František
Rinesch
Praha
Francie
25
article
Dvořákem, který nového presidenta zemského
soudu takto oslovil: „Vysoce vážený a slovutný
pane senátní presidentel Zemský soud v Praze.
jemuž nejvyšším rozhodnutim J. V. Vaše Slovut-
nost jmenována jest prcisidentem, koná dnešního dne
velice významnou oslavu. My všichni — členové
tohoto zemského soudu — shromáždili jsme se.
abychom Vám, jako svému novému presidentovi.
vzdali hold své hluboké úcty a oddanosti a tlumo-
čili své nejlepší a nejupřímnější blahopřání. Zcela
upřímně přiznáváme, že povolání Vaší Slovutnosti
na křeslo presidentské vyvolalo u nás všech pocity
zvláštní radosti a hrdosti, vždyť Váš převzácný
věhlas právnický, Vaše vzorná objektívnost. Vaše
neúnavná láska a touha konati co nejsvědomitěji
spravedlnost soudeovskou, a Vaše šlechetné srdce,
toužící jen po pravdě a právu, jsou takými vzácný-
mi a krásnými vlastnostmi, které naplňují nás
všechny podřizené oprávněnou nadějí, že pod ve-
dením Vaší Slovutnosti tento zemský soud, jenz
pro svou historickou minulost a pro své důležité
působení stojí mezi všemi soudy prvé stolice
našem království na místě prvém, ve svém do-
savadním významu a lesku zajisté ještě se výše
Dvořák
Praha
26
article
povznese. (Následovalo několik slov v jazyku ně-
meckém.) Ujišťujíce při tom Slovutnost, že my
všichni jako členové zemského soudu milerádi ko-
nali jsme dosud svůj zajisté obtížný a zodpovědný
úřad soudcovský a že i na příště tomuto svému
úřadu veškeré své síly poctivě a ochotně věnovati
chceme a budeme — dovolujeme si vzněsti uctivou
žádost, by Vaše Slovutnost toto naše upřímné u-
jištění blahovolně na vědomí vzíti a nám všem
svou převzácnou blahovůli a svou mocnou přízei
a ochranu blahosklonně zachovati ráčila. (Pochva-
la.) Pan senátní president Fr. Rinesch projeviv
především díky panovníkovi za své jmenováni
presidentem zemského soudu, pravil, že přicháni
jako přítel a jako rádce. Za vlídné uvítání všem
přitomným poděkoval a žádal, aby jej při vedení
úřadu co nejusilovněji podporovali. Kdo se podle
tohoto jeho přání bude chovati, ten nalezne v něm
nejlepšího podporovatele. Aby měl nejvíce příle-
žitosti tuto svoji blahovůli osvědčiti, k tomu necht
bůh žehná. Po větě německé končil pan president
slovy: „Já jsem vřelý a upřímný sluha práce a
proto volám k Vám všem: Vzhůru ku prácil
Rinesch
Francie
27
article
(Hlučná pochvala.) Potom byli členové zemskéh
soudu a podřízených okresních soudů novému
panu presidentovi představeni.
— Jmenováni. Prvnímu státnímu zástupciv
Uherském Hradišti Jaroslavu ryt. Zapletalo v
z Luběnova udělen při odchodu na vyžádaný
trvalý odpočinek titul dvorního rady a radovi zem-
ského soudu Evženu Freudloví v Brně při
téže příležitosti titul a charakter rady vrchního
zemského soudu. — Ministr financí jmenoval v
stavu technické finanční kontroly kontrolory Al.
Poláčka a Eduarda Šuberta vrchními kon-
trolory pro obvod zemského finančního ředitelství
v Praze. — Místodržitel moravský přeložil místo-
držitelského koncepiního praktikanta Richarda
Kabelu od místodržitelství v Brně k okresnímu
hejtmanství v Mor. Třebově.
— Z c. k. universitní knihovny. Ministr kultu
a vyuč. jmenoval praktikanty universitní knihov-
ny v Praze dra. Ladislava Vycpálka a dra
Karla Hocha ad personam knihovními asistenty
— Ze služby poštovní. Ministrem obchode
byli jmenováni vrchními poštovními kontrolory
poštovní kontroloři Jan Pubec na Smichově pro
Prahu, Augustin Vorel a Alois Vindyš v Pra-
ze, Karel Hofmann v Trutnově. Ferd. Ginze
v Liberci a Rudolí Reissig v Děčině pro Pod-
— Pohřeb. Za obrovské účasti místního i okol-
ního obyvatelstva konal se v neděli 30. březns
Hoře Kutné pohřeb p. inž. Ant. Vlad. Štěpánka.
absoivenla vys. škol techniských v Praze i v Ber-
líně, odborníka ve stavbách železobetonovýchu
fy. Wayss Freytag A. Sp. v Drážďanech. Zá-
keřná choroba ukončila jeho práci zasvěcený život
v mladistvém věku 27 let.
mokly.
Jaroslav rýt
Evžen Freudlový
Al
Poláček
Šubert
Richard
Vycpálek
Karel hoch
Pubec
Augustin Vorel
Vindyš
Hofmann
Ginz
Ing
Vlad
Štěpánek
Wayss Freytag
uherský Hradiště
Luběnov
Brno
Praha
Morava
Trutnov
Liberec
Děčina
Kutná
Drážďany
Rudolit Reissig
28
article
— Měšťanská beseda v Praze konala včera
dopoledne valnou hromadu za 68. rok svého trvání
Předsedal p. dr. J. Fuhrich. Výroční zpráva
podrobně popisuje činnost správního výboru v roce
minulém, načež uvádí: Jednání o sloučení spole-
čenského ruchu českého v Besedě, které bylo před
lety předsednictvem započato, nesetkalo se, jak
známo, se zdarem žádoucím, ale výbor přes to
jednal i loni znova o této záležitosti, a to s klubem
pražským a českým, jimž v mnohém ohledu vy-
cházel vstříc, aby spojení usnadnil. Jednání toto
není dosud skončeno. Pohříchu společnost naše
místo sjednocení znova a znova se tříští, ač by
v Besedě našla vše, čeho je nejvíce společenskémi
duchu třeba, a to spojenými silami za režie mno-
hem menší, nežli když každý kroužek jednotlivě
nese náklady na svůj vrub, a Beseda sama mohla
by pak všemu členstvu, v ní sloučenému, posky-
tovati mnohem více výhod, nežli všecky tyto jed-
nollivé korporace dohromady. Z velikých spolků
takových nejlépe pochopily tuto myšlenku a uvá-
dějí ji v život, byť i způsobem trochu jiným, Klub
čejkých turistů a Spolek architektův a inženýrů.
doktor
J Fuhrich
Praha
29
article
Obé tyto významné korporace použivají po léta
bejedních místností s výhradou, že do přednášek
jejich, poutavých i vzdělávacích, mají naši členové
s mdinami volný vstup. Kdo tyto přednášky na-
vštivil, jistě se potěšil milou družností, která kaž-
dého nového účastníka překvapí. „Obec“ v Be-
sedi, řízená rychtářem cís. radou Vendelínem
Mollem, stále zkvétá a pečuje, najmě ve schůzích
štváečních o to, aby zpříjemnila besdováním živo
všech svých sousedů. Zveme všecky přátele pří-
emié zábavy a přátelského pobesedování, aby se
přihásili za sousedy k „Obci“. Ubývání členstva
— llavně starého kmene úmrtím — nutí výbor
Halcí o získání nových členů. Před novým rokem
913 byla provedena akce na obnovení Ulenstva
a roesláno pozvání řadě vybraných osobností;
akce tato byla provázena úspěchem aspoň potud.
že úlytek byl částečně nahrazen. Je nesporno, že
pii mejvětší šetrnosti ve vydáních, jež mají všichni
níši unkeionáři stále na paměti, trpí Beseda znač-
nu trátu hlavně tím, že v zahradě besední jest
invesován takový kapitál, že výhodnějším jeho
použiím zíokala by Beseda 10.000 K ročního dů-
chodu na druhé straně zase nejsou zimní míst-
nosti po celé léto používány, což není ekonomi-
ckl. Správní výbor uvažuje v poslední době o pro-
blému jak by bylo možno docíliti užitku i ze za-
hrady v době zimní a z hořejších místností v době
letní, aby mohl výhodným zužitkováním prostor
ladem ležicích získati prostředků, kterých by po-
užil k tomu, aby výhody, členům poskytované,
bylr ramnoženy. Ke zprávě výroční promluvil p.
Moll
Halc
Be
30
article
Vyhlis a po obšírném odůvodnění navrhl, aby
sprivnivýbor uvažoval, zda by se Měšťanská be-
sedi nměla ucházeti o místnosti v Obecním domě
u Prašrí brány. Starosta Besedy p. dr. Fuhrich
obškně vysvětlil stanovisko Besedy, která snaží
se . ty aby nabyla lepších místností, tak aby
mohla lpe plniti své úkoly společenské a repre-
senhční Podnět p. Vyhlase byl přikázán výboru
k vyřízní. Potom byly výroční zprávy schváleny
a výkonny volby. Do správního výboru na 3 roky
ze členůzakládajících a činných zvoleni pp.: Dvo-
řák Tonáš, soukromník, cís. rada Lederer Eugen,
ředitu čazové pojišťovny, cís. rada Mottl Vend.
soukromšk, a Stýblo Václav, knihkupec; ze členů
přispkrajtích na 3 léta pp.: PhDr. Guth Jiří, pro-
fesor. Lueš Josef, učitel, Martinec Josef, drogista,
Ruttner láclav, hl. pokladník banky n. o.; na2
léta: Uk. Černý Vratislav, advokát. Přehlížitelé
účtů ha rek) pp.: Hamaus Karel, ředitelský rad
Zemski lanky král. Českého, Kníže Václav, vrch.
revident lušléhradské dráhy.
doktor
Fuhrich
beseda
Vyhlas
Lederer
Mottl
Stýblo
Guth
Jiří
Josef
Martinec
Ruttner
Václav
banka můj . o
obecní dům
Černá Vratislav
Hamaus Karel
31
article
— Čskt jerialní osady. Kvapem blíží s
prázdnny Rodiče dětí zámožnějších mají již usta-
novený pán ctního pobytu svého; jak ale jinak
temu jist v dětí rodičů nemajetných, zejména u
takovýc, kle lékař důtklivě a naléhavě jako po-
slední táchanu života doporoučí venkovský po-
byt a sinotvydatnou stravu a kde navzdor lásce
k dětem nesjí k tomu rodiče prostředků ani mož-
nosti. O taplé děti stará se již po 30 let spolek
pro Česla feralní osady, zachraňuje jim životy
poskytuje tak hodným dětem — škol obecných.
měšťanských i středních — co je k utužení a zá-
chraně jejic nezbytno a co rodiče jim při nejlepče
vůli dáti nelohou. V nejkratší době ustanoví spo-
lek počet dlí, kterýž bude možno dle prostředků
peněžních los na venek vyslati. Aby pak dětí na
osady bylo vsláno co možno nejvíce, závisí jedi-
ně na naší pbročinné veřejnosti. Žádá proto vý-
bor, aby všhni dosavadní příznivci a přátelé
spolku rozphenuli se v poslední chvíli příspěv-
kem na spok tak důležitý: ale ne jenom ti, ale
aby také no dobrodinci, kteří dosud na spolek
zapomínali, lvnou svojí laskavě a rychle na zá-
chranu české dítěte přispěchali. Pokladníkem
spolku jest př. A. Urbánek ml., český knihkupec
v Praze. Femandova tř., vedle Národ. divadla.
A Urbánek
Femandův
Praha
32
article
— Divad v šárce je skutečným magnetem
pro Pražáky, ikdo by nevěřil, že i při včerejším
deštivém počí proudy odvážlivců odhodlaly se
shlédnouti posp prací. Pobádáni nadějí, že „snad
přece se to pbere“, trousili se jednotlivci i celé
společnosti jižáno k rozkošnému amfitheatru nad
Čertovým mlým. Cesta oběma směry, od Vele-
slavína a od boce, nyní již označená začkami
modro-bílo-čennými, byla stále plna, deště ni-
kdo nedbal. škla, že počasí bylo tak nepříznivo-
Matice školsk byla by získala jistě hezký pří-
spěvek. Prácv divadle pokračují neobyčejně.
Skoro celé jevě i se šatnami je hotovo, ano v
hledišti již vytpny jsou první řady.
— Spolek k. profesorů a skut. učítelů n
stát. školách pmyslových konal 20. března v
Vídni šestou viou schůzi, jíž se zúčastnili jako
zástupcové českch škol pp.: prof. inž. Jos. Čer-
novický (Plzeňldr. Jan Frič (Praha). Jos. Holý
(Brno), inž. JatNovák (Čes. Budějovice). Stan.
Petíra (Smíchovinž. Arn. Rosa (Pardubice), stav.
rada inž. Josef stoš (Brno) a dr. Jos. Zahradník
(Praha). Když bi schválena jednomyslně zpráva
o činnosti spolky uplynulém roce, jakož i zprá-
va pokladníkovaloplněn výbor volbami novýmí.
Vele
profesor
Ing
Frič
Petíra
Smíchovinž
stoš
doktor
Jos
Vídeň
Praha
Brno
Pardubice
Matica
Prácv divadlo
Če . Budějovice
JatNovák
Zahradník
33
article
Předseda spolkukol, rada M. Rusch pojednalo
služební pragmati a prohlásil, že by přinesla uči-
telstvu stát. škoprům, zhoršení jeho finančních
poměrů, protože mají býti učitelstvu ponechány
ony výhody, kteth mu bylo poskytnuto admini-
strativní cestou 1908. Vylkl dále, že kolegům
s aprobací pro sd. školy (theoretikům) nebude
prý budoucně udván osobní přídavek 600 K po
VII. tř., nýbrž tko praktikům (odborníkům) a
i to jen ve zvlášth připadech, čimž by v učit.
sborech vznikly 4 kategorie učitelů. Z té při-
činy spolek zakrdv obou sněmovnách, aby se
usnesly na služebpragmatice, jež by obsahovala
příznivější úpravupměrů profesorstva škol prů-
myslových. V dalá debatách zaujato stanovisko
proti udělování plesorského titulu neakademi-
kům a vyzvána bi vys. vláda, aby titulu toho
chránila. Zamýšlen odpírání osobního přídavku
profesorům se střeškolskou kvalifikací ohrožo-
valo by dosavadní pdu a kolegialitu ve sborech
učitelských. Koneč vysloveno politování, že ře-
šením stavovských existenčních otázek zatlačo-
vány byly po celý do pozadí debaty paedago-
gické a didaktické.láště některé učebné osnovy
dlužno podrobiti opě.
M Rusch
34
article
— Přednášky. Z výboru pro lidové
přednášky čeých vysokých škol
pražských. Soul docent dr. Arne Novák
počíná dnes v ponlí o 148. hod. več. v před-
náškovém sále ve lle u Nejsv. Trojice v Pra-
ze II., Vladislavská č. 47 v šestipřednáškovém
kursu: „Jaroslav Vrický, jeho dílo a význam u-
mělecký i národní přednáška. — Tělocvičná
jednota „Sokol“ vžkově pořádá ve čtvrtek
dne 10. dubna předku, na níž sděli „Dojmyz
bulharského bojištěr. MUDr. Karel Hrdlička,
vedoucí lékař českholnice v Jamboli (Bulhar-
sko). Vstupné 20 h. dost 10 h. Začátek přesněv
8 hodin večer v Sookně. — O sociální prá-
ei ženy v obeiprpliví v úterý 8. dubna t. r.
o 5. hod. odp. vesnika „Záchrana“, ústředního
sdružení ženského v mkídež v Praze-I., čp. 426.
pí. Eliška z PLryňt, redaktorka „Ženských
Listů“. — SvazOtětový s Přírodovědeckým
klubem a Českou hnickou společností v Praze
pořádá dnes v pond dne 7. t. m. o 71/4 hod. več.
v zoologickém ústava Karlově (proti nalezinci
doktor
Novák
Vrický
MUDr
Hrdlička
Bulhar
Eliška
Karlův
Soul
Vladislavský
Praha
PLryňt
Sokol