ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 44764a60-8f0e-11dd-8a5d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 32 celkem · entity: place 85, person 60, work 5, org 12
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v sobotu 5. dubna 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 92.
4 article
Na ranní a večerní listy předplácí se V Prazo v administraci: na měs. . . . . S R = s dvejí donáškou os měsle. . . . 2 K 5eh na čtvrt lesa . . . . 7 k el na masi, Vo úiliálkáche sF ao Poštou: na měsle. na čtvrt ieta : . . . 9 K e0 s dvojí zásilkou a měsle. riets: . . k h
5 article Nová válko no Balkáně
Nová válko no Balkáně Lodní demonstrace proti černé Hoře a povšechný stav věci.
Balkán
7 article
Z Baru, 4. dubna. („Neue Freie Presse“. Od středy ráno křižuje před Barem ve vzdá- lenosti 6 mil 6 lodí rakouských a 2 italské. Včera přibyla ještě anglická. Otázka Skadru a albánských hranic. M. Z Kolína nad Rýnem, 4. dubna. (Zvl telegr. „N. L.) Vídeňské diplomatické kruhy mají za jisté, že Rakousko Černé Hoře nepovolí žádnou náhradu za zřek- nuti se Skadru. Vídeňská zahraniční kance- lář je prý zvláštěrozhořčena na Srb- sko, kteréž prý slíbilo, že se vůli Evropy po- drobí, ale zatím nejenom Černou Horu vydat- ně podporuje, nýbrž také svoje vlast- ní posice v Albánsku upevniti se snaží.
Srb Kolín nad Rýn Rakousko Evropa Neue Frei Presse
8 article
Sazonov o stavu věcí balkánských. Z Petrohradu, 4. dubna. (K. k.) Schůz- ka zástupců dumy k čaji u mini- stra zahraničních záležitostí Sa- zonova byla zahájena výkladem o vývoji zahraniční politiky Ru- ska. Někteří poslanci a předseda Rodzianko kladli ministrovi otázky, na něž ministr po- drobně odpovídal, cituje doklady a dopisy ru- ských velevyslanců v cizině. Sazonov kon- statoval, že se Rusko nemusí bát ani vá- lečných zápletek. Požadavky balkánských spojenců budou více nebo méně uspokojeny Menšího uspokojení dostane se Černé Hoře neboť Skader nebude její. Ministr soudí, že spor o bulharsko-srbské hranice chová v sobě vážné komplikace. Rozvoj vojenských operac žene Srby mnohem více na jih, než jim dovo- luje spojenecká smlouva. Dosud přikládaly obě strany této otázce malý význam, domni- vajíce se, že ruský car bude tu nejvyšším roz- hodčím Srbové však odmítají v poslední době takové řešení Pokudjde o Dardanely. soudí ministr, že otázka tato nen dosud zralou. Bylo by nevhodno, nyníj rozvíjeti, dokud není v té věci určito stano- visko Ruska ajeho spojenců v evropskén koncertu. — Poslanci středu nabyli z výměny názorů přesvědčení, že ruské a slovan- ské zájmy jsou dostatečně chrá- něny. Progresisté považují sledovanou poli tiku za správnou, ale slabou.
Sazonov Srba Petrohrad Rusko Dardanely
9 article
Paprsek naděje.
10 article
Z Vídně, 5. dubna. Zahraniční situace posuzuje se zde přes to, že Sazonov pro- hlásil, že Skader nebude ponechán Černé Ho- ře, ani když Černá Hora ho dobude, pořád ještě velmi skepticky. Dnes však při- dává se do obrazu mezinárodní situace pa- prsek světla, který jest čerpán z naděje, že po pádu Skadru, který bude velkou morální vymožeností a ještě větším dostiučiněním pro Černou Horu a pro Srbsko a který jeviti bude účinky po jiné stránce, nastane jakést uklid- nění, za kterého podaří se najíti východ ze zápletky. Demoustrace pro černou Horu v Miláně. Z Terstu, 5. dubna. Z Milána sem ozna- mují: Na 300 posluchačů vysokoškolských shluklo se na náměstí Scala. Zpívají ce černchorskou hymnu a provolá- vajíce slávu králi Mikuláši, táhl před černohorský konsulát prová- zeni velkým davem lidstva, jenž se k nim při- pojil. Na balkonu vyslanectva objevil se kon- sul s veškerým úřadnictvem a děkoval za projevy.
Sazonov Skader Vídeň Černá Hora Srbsko Milán Terst náměstí Scala Mikuláš
11 article
Mobílisace italského loďstva. M. Z Kolína nad Rýnem, 5. dubna. (Zvl telegr. „N. L.“) Dle depeší z Říma, nařídila vláda tamější přípravy k mobilísaci válečného loďstva italského. Podnět a příčinu k tomu za- vdalo prý chování se Řecka v otázee Epiru. Ialie jest prý odhodlána vyslati k Epiru válečné loďstvo i pozemní vojsko v při- padě, že by Řecko chtělo následo- vati příkladu Černé Hory. Avšak tu a tam soudí se, že je tu Řecko jenom zámin- kou a že chce míti Italie válečné loďstvo při- praveno také pro docela jiné přípa dy- kteréž by se vyvinouti mohly z lodní demon- stace proti Černé Hoře. Zamýšlené další zakročení. Z Londýna, 5. dubna. Na zdejší velevy- slanecké konferenci bylo také jednáno o otáz- ce, co by se mělo státi, kdyby námořní de- monstrace zůstala bez výsledku. V tom pří- padě zakročí prý velmoci opět v Cetyni av Bělehradě a to velmi rázně. Závisí jen na tom, zda Rusko se tohoto kroku zúčastní.
monstrace Kolín nad Rýn Řím Řecko Epirus Londýn Bělehrad Rusko
12 article Jednání o mír.
Jednání o mír. Spojencí velmocem odpovědělí. Ze Sofije, 5. dubna. (Bulharská telegraín agentura.) Vláda odevzdala zástupcům velmocí odpověď na jejich sdělení z 22. března o zá- sadách mírových podmínek. Výhrady balkánských spojenců. Ze Sofije, 5 dubna. (Ag. Tel. Bulg.) O- pověď, která byla odevzdána zástupcům moc- ností, zní takto: Spojenci vyslovují díky moc- nostem za jejich úsilí, aby uzavřen byl mír s upřímným přáním, aby usnadnili jejich úkol. přistupují na podmínky, navržené mocnostmí pro sprostředkování, s těmito výhradami: 1. Co se týče konečného stanovení hranie Thracie, přijímá se čára, udaná v podmínkách mocnostmi jako základ, nikoli jako delinitivni pohraniční čára. 2. Egejské ostrovy odstoupí Turecko spo- jencům. 3. Spojenci jsou toho mínění, že musí předem znáti hranice Albanie, na které se pomýšlí a doufají, že tyto hranice budou sou- hlasiti s oněmi hranicemi, které navrhli v Londýně. „4. Požadavek válečné náhrady má býtiv zásadě schválen a přenecháno komisi, aby sta- novila její výši, kterážto komise bude se za- bývati finančními otázkami a ve které spojenci budou zastoupeni. 5. Spojenci souhlasí, aby válečné operace přestaly tím okamžikem, jakmile svrchu uve- dené podmínky budou příznivě přijaty a schvá- leny.
O pověď 5 duben Turecko Albánie Londýn
13 article
Boje o Skader. Nový útok na Skader. Z Říma, 5. dubna. („Neue Freie Presse“. Z Baru sdělují: Válečné lodi křižuj- před přístavem ve vzdálenosti as 6 mil. Z Cetyně sem příbyl důstojník s pří- kazy královými pro velitele přístavu. Důstoj- ník ujišťuje, že nový útok podniknu bude dnes v sobotu a to veškerým vojskem. Princové Danilo a Mirko je po- vedou. Poslední zápasy o Taraboš vojsko ni- kterak neschladily. Důstojník ubezpečoval dále, že nelze pochybovati o tom, že vojsko obou princů biti se bude statečně a mužně. Z Cetyně, 5. dubna. Na úřadních místech odmítány jsou informace o událostech u Ska- dru. Král a princové vrátili se k armádě,z
Danila Mirka Řím Cetyně Neue Frei Presse
14 article
ecer čehož se soudí, že válečné operace budou opět zahájeny. Jsou již učiněny přípravy k výzdobě města, jakmile dojde zpráva, že Skader padl. Válečná porada v Cetyní. Z Cetyně, 5. dubna. Včera konala se vá- lečná porada černohorských a srbských gene- rálů, ve které bylo usneseno eventuelní vý- zvu admirálů mezinárodního lod- stva v příčině zastavení obléhání Skadru zodpověděti v tom sěru, že odpově velmocem byla již dána před ča- Srbské posily. Z Říma, 5. dubna. „Tribuna“ oznamuje Brindisi: Velitel parníku, který příplul Medvy, prohlásil, že počet srbských vojáků Medvě vyloděných činí 15.000.
Skader Cetyně Řím Brindisi
15 article U čataldže.
U čataldže. Bulhaří na vítězném postupu. Z Caříhradu, 5. dubna. Pravé křídle a střed čataldžské armády muse- ly ustoupiti o 4 kilometry zpě k Cařihradu, toliko levé křídlo, skláda- jící se ze 4 a půl dívise, jest poblíže Böjul Čehmedže ještě ve stycích s nepřítelem V tomto vojsku nalézá se Enver bey a X. armádní sbor, kterému velí Huršid paša. Bulhaři jsou na úplném postupu proti ča- taldžským opevněním a proti Bulaíru. Od ně- kolika dní kopají zákopy kolem těž- kých děl od Drinopole již k ča- taldži dopravených. To dokazuje, že Bulhaři jsou odhodlání vykonati poslední rozhodný útok na ture- cká opevnění a postoupiti pak na Caří- hrad. Podle vojenských výpočtů mají Bulhaři před Čataldží na 210.000 mužů, Turcí pak jen 100.000 mužů. Má se za jisté, že Bulhaři vy- užijí své přesily a udeří na čataldžská opev- nění útokem. Turecké vojsko jest stálými po- rážkami demoralisováno. Vybraná voj- ska asijská a stejně také kurdská jízda selhaly na bojišti úplně. Ná- sledkem toho jest vojenská si- tuace Turecka bědná.
Enver bey Bulhar Cařihrad Drinopol Turecko Cařithrad
16 article
V Cařihradě. Postrach před Bulhary. Z Cařihradu, 5. dubna. Zdejší velite Džemal paša dostavil se k rakousko-uher- skému vyslanci, aby mu prohlásil, že Port přejímá zodpovědnost za úplnou bezpečnos v hlavním městě; že tudíž není třeba, aby vystoupilo vojsko cizích států na pevninu Učinil tak proto, že četné bohaté rodiny prchaji z Cařihradu, kde zavládlo velké zne- pokojení. Jest obava, že nastane poprask Jest zde totiž ohromný strach před Bulhary před nimiž obyvatelstvo hromadně prchá do Brussy. Mladoturecké noviny prohlašují, ž Bulhaři, až přijdou do Cařihradu, najdou tam druhou Moskvu, a že král Ferdinand, bude-li turecká armáda u čataldže poražena, najde na Bosporu doutnající ssutiny. Znepokojen vzrůstá v posledních hodinách tím více, jeli- kož situace tureckého vojska jak na čáře ča- taldžské tak u Bulajru přes všechny vítězné buletiny a přes četná uspokojující prohlášen vlády, kterým však pranikdo nevěří, jest vel- mí nepříznivá. To potvrzuje vypravování ra- něných vojáků, dopravených od fronty do ca- řihradských nemocnic.
Bulhar Port Ferdinand Cařihrad Moskva Bospor
17 article Spor rumunsko-bulharský.
Spor rumunsko-bulharský. Z Petrohradu, 4. dubna. (K. k.) Za před- sednictví ministra zahraničních záležitostí Sa- zonova a za účasti pěti velvyslanců konala se dnes II. schůze bulharsko-rumunské konference. Na jednacím pořadu schůze aní-
Petrohrad
18 article
bylo sdělení pamětních spisů zmocněnců Bul- harska a Rumunska. Výměnou názorů byla ziskána společná půda k řešen koníliktu přes rozpor, který trvá mez oběma stranami. Otázka bude definitivně roz- řešena, a rozřešení odevzdáno veřejnosti sou- časně s novuzahájením mírového jednání mez Tureckem a spojenci. Následkem precisován stanoviska velmocí, které našly podklad pro urovnání bulharsko-rumunského sporu, stah se pobyt zmocněnců Bulharska Rumunska v Petrohradě zbyteč- ným. Dr. Danev již odjel a odjezd Ghikův očekává se v nejbližší době. Z Petrohradu, 5. dubna. „Birževyja Vědo- mosti“ oznamují, že náhlý odjezd předsedy sobrání bulharského dra. Daneva vykládá se ruskými kruhy policejními nepříznivým pro Bulharsko náhlým obratem v jednání bulhar- sko-rumunském. Z Vídně, 5. dubna. „Neue Freie Presse. telegrafují z Petrohradu: Proslýchá se, že mezi Ruskem a Rakouskem stala se dohoda podle které Derstér (Silistrie) připadn Rumunsku a že velmoci v tomto smyslu se pronesly. Trojspolek byl celý pro poža- davek Rumunska. Nový čín tureckého křížáku „Hamidie“. M. Z Kolína nad Rýnem, 4. dubna. (Zvl telegr. „N. L.) Dle athénské depeše „Köln. Ztgu.“ potopil turecký křižák „Hamidie“, vy- páliv několik dělových ran na Medvu, řecký dopravní parník „Leros“, jenž byl přivezl na albánské pobřeží oddíl srbského vojska, zajal jeho posádku a vysadil ji později na břeh Haiffy. Dle jiné zprávy stalo se zajetí posádky proti mezinárodnímu právu.
doktor Danev Ghikův Köln Rumunsko Turecko Bulharsko Petrohrad Vídeň Rusko Rakousko Silistrie Kolín nad Rýn Birževyja věda Neue Frei Presse
19 article Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“,
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“, K jarnímu zasedání říšské rady. Z Vídně, 5. dubna. Předseda poslanecké sněmovny dr. Sylvester měl dopoledne poradu s ministerským předsedou hrabětem Stürgkhem o pracovním progra- mu jarního zasedání poslanecké sněmovny. Smluveno, že tato sestoupí s opětně buď v úterý 28. dubna nebo, což jest pravděpodobnější, teprve v úterý6 května. Zatím odbude se osmidenní kam- paň sněmu tyrolského. Hr. Stürgkh oznámi drn. Sylvestrovi, že vyzval dra. Korytowské- ho, předsedu rozpočtového výboru, aby svo- lal výbor ku projednání řádného rozpočtu na r. 1913, avšak že dr. Korytowski, jsa zaměst- nán na sněmu haličském, tak učiniti nemůže Generální zpravodaj o rozpočtu dr. Steinwen- der přes to poslal dru. Korytowskému výzvu novou. Ministerská rada. Z Vídně, 5. dubna. Odpoledne o 3. hodině sešla se včera ministerská rada, která nese- stoupila se již několik neděl a pro kterou následkem toho nahromadilo se mnoho ma- teriálu pro poradu a k vyřízení. Vídeňský purkmistr o zahraniční sítuaci. Z Vídně, 5. dubna. Purkmistr dr. Wei kirchner měl včera dlouhou řeč ve IV. čtvrt vídeňské, zvané Wieden, kde se mu podaři kompromis volební mezi křesťanskými so- ciály a německými nacionály pro volby do okresního zastupitelstva, kompromis, který patrně potrvá také dále a zůstane v platnosti též pro volby do sněmovny poslanecké. V řeči své promluvil dr. Weiskirchner také o za- hraniční situaci. Pravil, že vídeňský průmysl hospodářskou tíseň, způsobenou za- hraničními zápletkami, dlouho nesnese: „Ne- stane-li se záhy změna, nadejde ka-
doktor Sylvester Stürgkh Korytowski Steinwen Wei Wieden Vídeň 6 květen Hradec poslanecký sněmovna
20 article
V drobném prodejii ranní čislo o sobě za Sh večerní .. . . za dk Ve fliálkách na venkově ranni čislo vočerní . . . . . . . . 5h lnserátv plati se hotové napřed. Předplacení a insorty přijím administrace v Marianské ul., a Tar nacházeji se tái redakce, tískárna a expodiee „Národnich Listů“ Rukoplny se nevracej
Tara
21 article
tastrofa. Muži, kteří mohou hleděti zpět na mnoholetou práci ve své živnosti, jsou skoro úplně na mízině. Nezaměstnanost zmáhá se rychle a pokládáme za svoji povinnost volati odtud do zahranič- ního ministerstva: Buď anebo. Bud máme nějaké zájmy na Balkáně, nebo jich ne- máme. Máme-li je, a to právem, pak musíme jich hájiti, nemáme-li však žádných, pak to nechme. Avšak věčného okounění nestrpíme. Volební reforma v Halíči. Ze Lvova, 4. dubna. (K. k.) Valná schůze pol- ských zemských a říšských poslanců schválila pře- vážnou většinou hlasů resoluci, ve které se vyslovuje pro skoncování volebnt reformy v běžném zasedání zemské- ho sněmu na základě zásad, sehvále- ných většinou hlasů ve výboru pro volební opravu, uznává nezbytnost rozší- ření volebního práva do zemského sněmu a vyslo- vuje přesvědčení, že volební oprava bude aktem národní svornosti a východiskem pro zákonnou činnost rusínských poslanců na zemském sněmu na radě říšské. Z úřadního věstníku. Z Vídně, 5. dubna. (K. k.) „Wiener Ztg.“ ozna- muje: Jeho Veličenstvo císař jmenoval osobního děkana a okresního vikáře v Přepychách Václava Uhliře a děkana a okresního vikáře ve Vrchlabí Františka Proschwitzera čestnými ka- novníky kathedrální kapituly v Hrad- ci Králové. — Ministr kultu a vyučován jmenoval zatímního hlavního učitele na ústavě ke vzdělání učitelů v Trutnově Adolfa Hudera de- finitivním hlavním učitelem extra statum na tomto ústavě. Z říšského sněmu německého. Z Berlína, 4. dubna. (K. k.) Rozpočtová ko- mise říšského sněmu schválila rozpočet úřadu zahraničního a přijala resoluci, navrženou stře- dem, ve příčině opatření, aby vstup do služby di- plomatické umožněn byl nejschopnějším bez ohledu na poměry majetkové.
Wiener Ztg Václav Uhlira Proschwitzer Hudera Buda Balkán Lvov Vídeň Vrchlabí Hradce Králové Trutnov Berlín
22 article
Rakousko a Rusko. Z Petrohradu, 5. dubna. („Neue Freie Presse.“) Za rozpravy s poslancí pravil Sa- zonov, že rakousko-ruské styky jsou korektní a dobře sousedské a dodal, že evropský mír tou chvilí není ohrožen. Zemský sněm finský. Z Helsingforsu, 5. dubna. (Spb. Ag.) Zemský sněm přijal předlohu zákona ve příčině oprávnění zaměstnávati osoby ruského původu v podnicíeh živnostenských a dal souhlas k předloze zákona, dle kterého mají býti Rusům poskytnuta ve příčině obecní správy jistá práva. Papežova řeč k mílánským poutníkům. Z Říma, 4. dubna. (K. k.) Papež přijal dne v benifikačním sále Vatikánu milánské poutníky. Odpovídaje na holdovací řeč kardinála Ferrariho. pravil papež, že bude neochvějně trvati při nepo- píratelných právech církve, která obdržela sanke Konstantinovým ediktem. Tato práva nesmějí býti odpírána církvi, která není společností andělů, nýbrž společností lidí, kteří potřebují prostředky ke své existenci nutné. Jistí lidé, pravil papež dále, chtějí církvi upírati svobodu, které jinak žá- dají pro každého. To není spravedlivé. Papež trvá zvláště na svobodě majetku, jakož i na svobodě vykonávání náboženství. Kdežto každému přiznává se svoboda majetku, chtějí ji církvi odniti. Kdežto svoboda vykonávání náboženství se ostatně při- znává všem sektám a všem konfesím, usiluje se pod různými záminkami katolíkům ji vzíti. Zmi- ňuje se o svobodě tisku, papež prohlásil, že svo- boda ta projevuje se často příliš svobodným to- nem. Svatý otec vyslovil pak uspokojení, že jest mu přáno viděti kolem sebe shromážděné tak četné vřelé stoupence svaté církve, kteří žádají za uplatnění práv církve. Jest nutno, aby každý dle
Rus Ferrari Konstantinův Rakousko Rusko Petrohrad Helsingfors Řím Vatikán Aga Neue Frei Presse
23 article Různé zprávy.
Různé zprávy. Slovanská vysoká škola. Vysokou škol u slavistiky právem možno nazvati historicko-filolo- gický institut hr. Bezborodka v Něžíně. Něžin vůbec vyniká slovanským uvědoměním nad jiná provinciálná města ruská; proto také ohlasy bal- kánských událostí jsou tam živější, než jinde. Profesoři slavisté filologické fakulty něžínské obeznamují studenty s historií, literaturami i jazyky slovanskými; nemálo vykonali také, aby vědo- mosti o Slovanstvě popularisovali veřejnými před- náškami a jejich výnosem zároveň přispěli raně- ným jihoslovanským bojovníkům. Prof. P. A. Za- bolotský přednášel »O obrození bulharského ná- roda a nové bulharské literatuře«i prof. G.A Iljinský »O současném kulturném stavu, o zá- větech minulosti a úkolech budoucnosti slovan- ských států Balkánu«: prof. Václav I. Petr »C to je slovanská myšlenka?« »O významu slovan- ského obrodu a nynější balkánské válce.« Pomoeí profesorů studenti něžínského institutu pořádaj veřejné akademie, na nichž přednášejí slovanské hymny, skladby, písně a básně v originále i v pře- kladech. Výnos profesorských přednášek a stu- dentských akademií činil přes 500 rublů. Odeslán byl raněným balkánským vojínům.
profesor Petr Balkán
24 article
— Ruské herecké originály. Zajímavé historky o některých ruských hercích jsou popisovány v právě vydaném čísle „Istoričeského Věstniku“. Tak na př. herec Dmitrijev, člověk ubohého zevnějšku a kulhavý, příšel kdysi k novgorodskému ředíteli Merjanskému a žádal, aby byl angažován. „Ale vždyť ty nevypadáš dost divadelně, bratříčku, mínil Merjanský. „Je-li to narážka na mou chro- mou nohu,“ pravil Dmitrijev uražen, „nemáte pravdu. V Kovně vystoupil jsem s velkým úspě- chem. Herec má představovati život a což pak v životě nejsou chromí?“ „Jsou, jsou, ale v diva- delních kusech ne.“ „Což pak já mohu za to, že jsou dramatikové hloupé ovce?“ „Nu, čert tě vezmi, pravil Merjanský, „máš nevyvratitelnou logiku. A v čem bys chtěl vystoupiti?“ „V drama- tické studii: Hned musím vystoupiti!“ Asi pět mi- nut před začátkem představení, když bylo všecko připraveno, přišel si Dmitrijev prohlédnouti je- viště. Náhle zvolal zděšeně: „Detaily! Kde jsou detaily?“ Merjanský se ptal udiveně: „Jaké de- taily?“ „Hraji přece umírajícího herce?“ „Nu —a7" Ležím po celou dobu v posteli?“ „Nu — a?. „Musejí býti tedy pod postelí detaily.“ Studie se toho večera nehrála, neboť Merjanský dal prostě dekoraci rozebrat a Dmitrijeva vyhodil. Konečně jej však ze soucitu přece nechal u společnosti.
Dmitrijev Merjanský Istoričeský Věstnik
25 article
Dlouho s ním ovšem nevydržel, neboť Dmitrijev ukládal ředitelově trpělivosti tuhou zkoušku. Tak na příklad objevil se jednoho večera v bojarském kostýmu, s cigaretou v ústech. Obecenstvo plakalo smíchem. Merjanský zuřil a po aktu vzal Dmitri- jeva na paškál: „Zblázníl jsi se? Což pak je mož- no kouřiti cigarety v dramatě, hrajícím se v XVI. století?“ „A proč by ne?“ ptal se Dmitrijev udi- veně. „Protože tehda ještě cigaret nebylo.“ „T říkáte vy.“ odvětil Dmitrijev pohrdlivě, „bojaři přece nekouřili šňupavého tabáku!“ Ale Dmitrijev dělal ještě nemožnější věci. Když jednou insceno- val historický kus, postavil na stůl místo dvou pohárů, kterých nemohl najíti, své manžety. Herei byli tak zabráni do svých úloh, že ničeho nepozo- rovali. Za ohromující veselosti obecenstva přitu- kovali si manžetami a labužnicky z nich „pili“ Druhého dne dal Merjanský nešťastníku Dmitrijevu cestovné a žádal ho, aby co možná brzy zmizel „To je dík za mou vynalézavostl“ pravil utrápeně Dmitrijev. — Kromě tohoto originálu herce měl
Dmitrijev
26 article
Merjanský u společnosti ještě originálního napo- vědu. JJmenoval se Něrušev a byl smíškem. Byla-li hrána komická scéna, pokryl si obličej rukama smál se k neutišení. Na jevišti vznikl ovšem hrozný zmatek. Úzkostlivě čekali herci na pomoc napově- dy, zápasícího s křečovitým smíchem. Někdy seděl Něrušev v napovědské budce opilý. Tu pak na- dával: „Proč musím sedět v téhle psí boudě? Je to spravedlivé? A Merjanský bručí: „Nepij!“ Proč bych nepil? Ani guvernér mi to nemůže zakázatl Po takové samomluvě zavřel Něrušev knihu a sna- žil se usnout. Herci, kteří neuměli úloh, mluvil nesmysly. Zavolali Merjanského a řekli mu, že Něrušev spí. „Ten darebák!“ křičí ředitel a běžt k napovědovi. Spícího Něruševa vytáhli a jeho mí- sto zaujal ředitel. Ale pro herce je to ještě horši. V Merjanském procitne režisér a místo aby hercům napovídal, omezuje se na poznamky, jako: „Štěpa- nove, vytáhni ruce z kapes... Lechačeve, odšoup- ni židli od pohovky... Marie Alexandrovno, po- saď se na židli a ne na pohovku... Martynove nenatahuj nohv!“ Herec, který čeká za kulisami až na něj dojde, spěchá k řediteli. „Pro všechno na světě, napovídejte!“ Ale ředitel odpovídá klidem: „Úlohu má každý umětl Budu ukládat pe- něžité pokuty, pak si zvyknete na pořádek ..
Něrušev Marie Alexandrovna Martynov
27 article
— Železo v kravském žaludku. Každý evropský obchodník ve vých. Asii poznal hrubé falšování zbo- ží, prodávaného Číňany. Kde jen je trochu možno. ošidí Číňan kupujícího. V drobném prodeji na př. náleží ku všedním zjevům pumpování vody d masa, aby bylo těžší a mléko a jiné tekutiny křtí se snad ještě více než u nás. Ze zboží, jež se vy- váží, je to především bavlna, jejíž váha se zvětšu- je vodou, olejům se přidávají různé těžké substan- ce a do pytlů s tak zvanými burskými oříšky při- dává se kamení a země. Je to ale všecko ještě nevinné proti tomu, čeho dopustil se v Šanchají obchodník s umělým krmivem pro dobytek. Dodá- val lisované pokrutiny jisté mlékařské firmě, která na zkoušku krmila jimi několik krav. Za nedlouho krávy dávaly méně mléka, očividně scházely a ko- nečně jedna pošla. Při pitvě se shledalo, že má v žaludky staré hřeby, šrouby a jiné kousky železa a pátráním vyšlo na jevo, že tyto přísady dával do pokrutin obchodník s krmivem, aby byly těžší na váhu. Dostal se před soud a byl odsouzen k značné peněžité pokutě.
Číňan Asie
28 article
= Rakouský podplukovník v Rusku zatčen. V Slonimi v ruském Polsku byl zatčen rakouský podplukovník gen. štábu Brunnenhardt, jenž přijel z Haliče na motocyklu a fotografoval ruská opev- nění. Pod silnou stráží byl dopraven do Varšavy. = Bývalý ruský revolucionář zlodějem. V le- tech ruské revoluce 1904-5 často býval jmenován Chrustalev Nosar, jenž byl jedním z hlavních vůd- ců jejich. Studoval práva na petrohradské univer- sitě. Universitní studium dokončil r. 1900 a vstou- pil do advokátní kanceláře za koncipienta. Př tom se pilně účastnil revoluč. hnutí. Když revoluce vypukla, opatřil si falešné průkazy na jméno tkale. dělníka Chrustaleva a pode jménem „Chrusta- lev-Nosar“ vyjednával jménem revolucionářů s roz- ličnými představiteli vlády, i s předsedou minister- stva hr. S. Jul. Vittem. Stál v čele „bolševiků“či „maximalistů“ a přednášel požadavky takové, kte- ré žádná vláda přijmouti nemohla, ani Vittova.
Brunnenhardt Chrustalev Nosar Vittův Rusko Polsko Halič Varšava ChrustalevNosar
29 article
Vyjednávání s Vittem ukončil, zvolav: „Já nesou- hlasím s Vittem! Cesty naše se rozcházejí!“ Chru- stalev Nosar byl tehdy, možno říci, na vrcholu moci. Policii posílal tištěné rozkazy a policie se neopovážila nesplniti jich. Jednu dobu v Petro- hradě byla dvojí vláda: S. Jul. Vitta a Chrustalev Nosara. Konečně se Vitte zmužil a dal svého re- volučního soupeře zatknout i s jeho radou. Byl od- souzen k vyhnanství na Sibíř, odkud si brzy po- mohl na falešný pas, jejž si opatřil za 10.000 rublů Uprchl do Londýna, odkudž přešel do Paříže, kde byl štáb ruské revoluce. Ale od r. 1906 sláva ru- ských revolucionářů rychle bledla, Štědří podpo- rovatelé revoluce po jejím fiasku zapjali si kapsy a někteří z vůdců, jak známo, pomáhali si z nouze tím, že za odměnu donášeli ruské politické policii na své soudruhy. Chrustalev Nosar dlouho žil v Paříži v největší chudobě. Z nouze si přisvojil z re- voluční pokladny, jež byla pod jeho správou, ně- kolik set. Prozradilo se to a soudruzí ho vyloučil z organisace. Od té doby se potuloval po Francii nikde nemaje stání ani zaměstnání. Konečně klesl na nejnižší stupeň: v Mentoně dopustil se krádeže byl dopaden a zatčen.
Chru Nosar Vitte Vitt Petra hradit Londýn Paříž Francie Chrustalevy Nosara
30 article
= Souboj dona José a Escamilla. Z Madri- du se píše některým zahraničným listům: Obe- censtvo, jež bylo včera přítomno představení „Car- men“ v divadle Arganafilla v Albě, bylo svědkem krvavé tragedie. Barytonista Perdo a tenorista Martinez byli soupeři v lásce a rozhodli se určit svůj osud soubojem. Aby divadelní sezona nebyl pokažena, měl býti souboj až po ní, a že byla po- sledním představením „Carmen“, měl býti soubo na jevišti. Ve třetím aktě, ve scéně dona José Escamillem, viděli náhle diváci s hrůzou, že sou- boj obou herců překročuje hranice hry, že bojuje se před jejich očima opravdu na život a na smrt Boj nebyl dlouhý. Po minutě klesl tenorista mrtev Barytonista Pardo byl ihned zatčen — Ošetřovatelka nemocných obětí svého po volání. V peštské vojenské nemocnici č. 16 v od- dělení pro nakažlivé nemoci zaměstnaná ošetřo vatelka Marie Cziganeezová nakazila se při ošetřo vání jednoho nemocného a za krátko zemřela. Vo- jenské úřady učinily opatření, aby ošetřova- telka byla pohřbena s vojenskými po- ctami, náležejícími generáln
Escamillo Martinez Carmen Pardo Cziganeezová José Ob Arganafilla
31 article
— Každý člověk byl by desetinásobným milio- nářem, kdyby bylo možno dobýti zlata, obsažené- ho ve veškeré mořské vodě. Je však v jednom hektolitru obsaženo jenom 6 miligramů zlata a to je, bohužel, příliš málo, aby se vyplatilo využitko- vání mořské vody tímto způsobem. Zlato ve vodě všech moří obsažené, má mnohem větší cenu, než všecko zlato, jehož kdy bylo na světě dobyto, at v dolech či rýžováním. I kdyby se ročně vzalo z moře 36kráte větší množství zlata, než se ho nyní dobývá ze země, trvalo by dobytí všeho zlata z moře 500.000 let. Nyní připadá na každého po- zeměťana průměrně 10.10 K a pak by na něho při- padlo 12 milionů. — Věru škoda, že je to jenom výpočet na papířel = Svaz nepřítelkyň per utvořil se ve Fila- delfii. Za vedení nejvýznamnějších osob společ- nosti přistoupilo ke Svazu 2000 žákyň vyšší divčí školy ve Filadelfii. Každý člen musí se při vstupu do Švazu zavázati, že nikdy se neozdobí ptačím peřím. Ve Svazu jeví se již také snahy, aby i ko- žešiny atd. přestaly býti ozdobou žen. Kolik našlo by se asi u nás žen, jež by si odepřely nosit rajčí nebo pštrosí péra ze soucitu s ubohými pronásle- dovanými opeřenci?
Věra Fil Filadelfie
32 article
— Začne-li žena mluviti, může to trvati — jak právě ohlašovaný případ z Londýna ukazuje — několik dní. Před královským vysokým soudem v Londýně má již tři dni řeč — a ještě neskončila — miss Amalie Augusta Lind of Hageby, tajemníce Spolku proti vivísekci, který žaluje „Pall Mall Gazette“ pro utrhání na cti. Jmenovaný spolek uspořádal výstavu, která měla ukázati, jak ukrutně zachází se zvířaty při vivisekci. „Pall Mall Ga- zette“ tuto výstavu sesměšnila a články odborníků snažila se dokázati, že výstavu pořádají nevědomě, hysterické ženy. Protože je miss Lind of Hageby vůdčím duchem spolku, měla za svou povinnost po- važovati útok listu jako adresovaný její osobě a po- dala jménem spolku na časopis žalobu. Svou dosud třídenní řečí snažila se hlavně dokázati své vědo- mosti o vivisekci, které získala studiem ve Fran- cii, Švédsku a v Anglii V pařížském Pasteurově ústavu viděla prý zvláště zlé věci. Po třídenní řeči zdálo se jí, že by měla svou řečnickou vytrvalost omluviti a také se o to pokusila, leč soudce jí ga- lantně řekl, aby se jen klidně vymluvila. — Tanečnice se na ulici zastřelila. Z Frank- furtu n. M., 5. dubna. 29letá tanečnice Oli Mar- zelliová z Vídně usmrtila se na veřejné ulici vý- střelem do krajiny srdeční.
Amalia Augusta Mall Linda Frank Oli Mara Londýn Fran Švédsko Anglie Vídeň vysoký soud Mall Gazette Pasteurův ústav Linda of Hageba