1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v sobotu 5. dubna 1913.
Praha
4
article
Na ranní a večerní listy
předplácí se
V Prazo v administraci:
na měs. . . . . S R =
s dvejí donáškou
os měsle. . . .
2 K 5eh
na čtvrt lesa . . . . 7 k el
na masi, Vo úiliálkáche
sF ao
Poštou:
na měsle.
na čtvrt ieta : . . . 9 K e0
s dvojí zásilkou
a měsle.
riets: . . k h
5
article
Nová válko no Balkáně
Nová válko no Balkáně
Lodní demonstrace proti
černé Hoře a povšechný
stav věci.
Balkán
7
article
Z Baru, 4. dubna. („Neue Freie Presse“.
Od středy ráno křižuje před Barem ve vzdá-
lenosti 6 mil 6 lodí rakouských a 2 italské.
Včera přibyla ještě anglická.
Otázka Skadru a albánských hranic.
M. Z Kolína nad Rýnem, 4. dubna. (Zvl
telegr. „N. L.) Vídeňské diplomatické kruhy
mají za jisté, že Rakousko Černé Hoře
nepovolí žádnou náhradu za zřek-
nuti se Skadru. Vídeňská zahraniční kance-
lář je prý zvláštěrozhořčena na Srb-
sko, kteréž prý slíbilo, že se vůli Evropy po-
drobí, ale zatím nejenom Černou Horu vydat-
ně podporuje, nýbrž také svoje vlast-
ní posice v Albánsku upevniti se
snaží.
Srb
Kolín nad Rýn
Rakousko
Evropa
Neue Frei Presse
8
article
Sazonov o stavu věcí balkánských.
Z Petrohradu, 4. dubna. (K. k.) Schůz-
ka zástupců dumy k čaji u mini-
stra zahraničních záležitostí Sa-
zonova byla zahájena výkladem
o vývoji zahraniční politiky Ru-
ska. Někteří poslanci a předseda Rodzianko
kladli ministrovi otázky, na něž ministr po-
drobně odpovídal, cituje doklady a dopisy ru-
ských velevyslanců v cizině. Sazonov kon-
statoval, že se Rusko nemusí bát ani vá-
lečných zápletek. Požadavky balkánských
spojenců budou více nebo méně uspokojeny
Menšího uspokojení dostane se Černé Hoře
neboť Skader nebude její. Ministr soudí, že
spor o bulharsko-srbské hranice chová v sobě
vážné komplikace. Rozvoj vojenských operac
žene Srby mnohem více na jih, než jim dovo-
luje spojenecká smlouva. Dosud přikládaly
obě strany této otázce malý význam, domni-
vajíce se, že ruský car bude tu nejvyšším roz-
hodčím Srbové však odmítají v poslední době
takové řešení Pokudjde o Dardanely.
soudí ministr, že otázka tato nen
dosud zralou. Bylo by nevhodno, nyníj
rozvíjeti, dokud není v té věci určito stano-
visko Ruska ajeho spojenců v evropskén
koncertu. — Poslanci středu nabyli z výměny
názorů přesvědčení, že ruské a slovan-
ské zájmy jsou dostatečně chrá-
něny. Progresisté považují sledovanou poli
tiku za správnou, ale slabou.
Sazonov
Srba
Petrohrad
Rusko
Dardanely
9
article
Paprsek naděje.
10
article
Z Vídně, 5. dubna. Zahraniční situace
posuzuje se zde přes to, že Sazonov pro-
hlásil, že Skader nebude ponechán Černé Ho-
ře, ani když Černá Hora ho dobude, pořád
ještě velmi skepticky. Dnes však při-
dává se do obrazu mezinárodní situace pa-
prsek světla, který jest čerpán z naděje, že
po pádu Skadru, který bude velkou morální
vymožeností a ještě větším dostiučiněním pro
Černou Horu a pro Srbsko a který jeviti bude
účinky po jiné stránce, nastane jakést uklid-
nění, za kterého podaří se najíti východ ze
zápletky.
Demoustrace pro černou Horu v Miláně.
Z Terstu, 5. dubna. Z Milána sem ozna-
mují: Na 300 posluchačů vysokoškolských
shluklo se na náměstí Scala. Zpívají ce
černchorskou hymnu a provolá-
vajíce slávu králi Mikuláši, táhl
před černohorský konsulát prová-
zeni velkým davem lidstva, jenž se k nim při-
pojil. Na balkonu vyslanectva objevil se kon-
sul s veškerým úřadnictvem a děkoval za
projevy.
Sazonov
Skader
Vídeň
Černá Hora
Srbsko
Milán
Terst
náměstí Scala
Mikuláš
11
article
Mobílisace italského loďstva.
M. Z Kolína nad Rýnem, 5. dubna. (Zvl
telegr. „N. L.“) Dle depeší z Říma, nařídila
vláda tamější přípravy k mobilísaci válečného
loďstva italského. Podnět a příčinu k tomu za-
vdalo prý chování se Řecka v otázee
Epiru. Ialie jest prý odhodlána vyslati k
Epiru válečné loďstvo i pozemní vojsko v při-
padě, že by Řecko chtělo následo-
vati příkladu Černé Hory. Avšak tu
a tam soudí se, že je tu Řecko jenom zámin-
kou a že chce míti Italie válečné loďstvo při-
praveno také pro docela jiné přípa dy-
kteréž by se vyvinouti mohly z lodní demon-
stace proti Černé Hoře.
Zamýšlené další zakročení.
Z Londýna, 5. dubna. Na zdejší velevy-
slanecké konferenci bylo také jednáno o otáz-
ce, co by se mělo státi, kdyby námořní de-
monstrace zůstala bez výsledku. V tom pří-
padě zakročí prý velmoci opět v Cetyni av
Bělehradě a to velmi rázně. Závisí jen na
tom, zda Rusko se tohoto kroku zúčastní.
monstrace
Kolín nad Rýn
Řím
Řecko
Epirus
Londýn
Bělehrad
Rusko
12
article
Jednání o mír.
Jednání o mír.
Spojencí velmocem odpovědělí.
Ze Sofije, 5. dubna. (Bulharská telegraín
agentura.) Vláda odevzdala zástupcům velmocí
odpověď na jejich sdělení z 22. března o zá-
sadách mírových podmínek.
Výhrady balkánských spojenců.
Ze Sofije, 5 dubna. (Ag. Tel. Bulg.) O-
pověď, která byla odevzdána zástupcům moc-
ností, zní takto: Spojenci vyslovují díky moc-
nostem za jejich úsilí, aby uzavřen byl mír
s upřímným přáním, aby usnadnili jejich úkol.
přistupují na podmínky, navržené mocnostmí
pro sprostředkování, s těmito výhradami:
1. Co se týče konečného stanovení hranie
Thracie, přijímá se čára, udaná v podmínkách
mocnostmi jako základ, nikoli jako delinitivni
pohraniční čára.
2. Egejské ostrovy odstoupí Turecko spo-
jencům.
3. Spojenci jsou toho mínění, že musí
předem znáti hranice Albanie, na které se
pomýšlí a doufají, že tyto hranice budou sou-
hlasiti s oněmi hranicemi, které navrhli v
Londýně.
„4. Požadavek válečné náhrady má býtiv
zásadě schválen a přenecháno komisi, aby sta-
novila její výši, kterážto komise bude se za-
bývati finančními otázkami a ve které spojenci
budou zastoupeni.
5. Spojenci souhlasí, aby válečné operace
přestaly tím okamžikem, jakmile svrchu uve-
dené podmínky budou příznivě přijaty a schvá-
leny.
O pověď
5 duben
Turecko
Albánie
Londýn
13
article
Boje o Skader.
Nový útok na Skader.
Z Říma, 5. dubna. („Neue Freie Presse“.
Z Baru sdělují: Válečné lodi křižuj-
před přístavem ve vzdálenosti as
6 mil. Z Cetyně sem příbyl důstojník s pří-
kazy královými pro velitele přístavu. Důstoj-
ník ujišťuje, že nový útok podniknu
bude dnes v sobotu a to veškerým
vojskem. Princové Danilo a Mirko je po-
vedou. Poslední zápasy o Taraboš vojsko ni-
kterak neschladily. Důstojník ubezpečoval
dále, že nelze pochybovati o tom, že vojsko
obou princů biti se bude statečně a mužně.
Z Cetyně, 5. dubna. Na úřadních místech
odmítány jsou informace o událostech u Ska-
dru. Král a princové vrátili se k armádě,z
Danila
Mirka
Řím
Cetyně
Neue Frei Presse
14
article
ecer
čehož se soudí, že válečné operace budou opět
zahájeny. Jsou již učiněny přípravy k výzdobě
města, jakmile dojde zpráva, že Skader padl.
Válečná porada v Cetyní.
Z Cetyně, 5. dubna. Včera konala se vá-
lečná porada černohorských a srbských gene-
rálů, ve které bylo usneseno eventuelní vý-
zvu admirálů mezinárodního lod-
stva v příčině zastavení obléhání Skadru
zodpověděti v tom sěru, že odpově
velmocem byla již dána před ča-
Srbské posily.
Z Říma, 5. dubna. „Tribuna“ oznamuje
Brindisi: Velitel parníku, který příplul
Medvy, prohlásil, že počet srbských vojáků
Medvě vyloděných činí 15.000.
Skader
Cetyně
Řím
Brindisi
15
article
U čataldže.
U čataldže.
Bulhaří na vítězném postupu.
Z Caříhradu, 5. dubna. Pravé křídle
a střed čataldžské armády muse-
ly ustoupiti o 4 kilometry zpě
k Cařihradu, toliko levé křídlo, skláda-
jící se ze 4 a půl dívise, jest poblíže Böjul
Čehmedže ještě ve stycích s nepřítelem
V tomto vojsku nalézá se Enver bey a X.
armádní sbor, kterému velí Huršid paša.
Bulhaři jsou na úplném postupu proti ča-
taldžským opevněním a proti Bulaíru. Od ně-
kolika dní kopají zákopy kolem těž-
kých děl od Drinopole již k ča-
taldži dopravených. To dokazuje, že
Bulhaři jsou odhodlání vykonati
poslední rozhodný útok na ture-
cká opevnění a postoupiti pak na Caří-
hrad. Podle vojenských výpočtů mají Bulhaři
před Čataldží na 210.000 mužů, Turcí pak jen
100.000 mužů. Má se za jisté, že Bulhaři vy-
užijí své přesily a udeří na čataldžská opev-
nění útokem. Turecké vojsko jest stálými po-
rážkami demoralisováno. Vybraná voj-
ska asijská a stejně také kurdská
jízda selhaly na bojišti úplně. Ná-
sledkem toho jest vojenská si-
tuace Turecka bědná.
Enver bey
Bulhar
Cařihrad
Drinopol
Turecko
Cařithrad
16
article
V Cařihradě.
Postrach před Bulhary.
Z Cařihradu, 5. dubna. Zdejší velite
Džemal paša dostavil se k rakousko-uher-
skému vyslanci, aby mu prohlásil, že Port
přejímá zodpovědnost za úplnou bezpečnos
v hlavním městě; že tudíž není třeba, aby
vystoupilo vojsko cizích států na pevninu
Učinil tak proto, že četné bohaté rodiny
prchaji z Cařihradu, kde zavládlo velké zne-
pokojení. Jest obava, že nastane poprask
Jest zde totiž ohromný strach před Bulhary
před nimiž obyvatelstvo hromadně prchá do
Brussy. Mladoturecké noviny prohlašují, ž
Bulhaři, až přijdou do Cařihradu, najdou tam
druhou Moskvu, a že král Ferdinand, bude-li
turecká armáda u čataldže poražena, najde
na Bosporu doutnající ssutiny. Znepokojen
vzrůstá v posledních hodinách tím více, jeli-
kož situace tureckého vojska jak na čáře ča-
taldžské tak u Bulajru přes všechny vítězné
buletiny a přes četná uspokojující prohlášen
vlády, kterým však pranikdo nevěří, jest vel-
mí nepříznivá. To potvrzuje vypravování ra-
něných vojáků, dopravených od fronty do ca-
řihradských nemocnic.
Bulhar
Port
Ferdinand
Cařihrad
Moskva
Bospor
17
article
Spor rumunsko-bulharský.
Spor rumunsko-bulharský.
Z Petrohradu, 4. dubna. (K. k.) Za před-
sednictví ministra zahraničních záležitostí Sa-
zonova a za účasti pěti velvyslanců konala se
dnes II. schůze bulharsko-rumunské
konference. Na jednacím pořadu schůze
aní-
Petrohrad
18
article
bylo sdělení pamětních spisů zmocněnců Bul-
harska a Rumunska. Výměnou názorů byla
ziskána společná půda k řešen
koníliktu přes rozpor, který trvá mez
oběma stranami. Otázka bude definitivně roz-
řešena, a rozřešení odevzdáno veřejnosti sou-
časně s novuzahájením mírového jednání mez
Tureckem a spojenci. Následkem precisován
stanoviska velmocí, které našly podklad pro
urovnání bulharsko-rumunského sporu, stah
se pobyt zmocněnců Bulharska
Rumunska v Petrohradě zbyteč-
ným. Dr. Danev již odjel a odjezd Ghikův
očekává se v nejbližší době.
Z Petrohradu, 5. dubna. „Birževyja Vědo-
mosti“ oznamují, že náhlý odjezd předsedy
sobrání bulharského dra. Daneva vykládá se
ruskými kruhy policejními nepříznivým pro
Bulharsko náhlým obratem v jednání bulhar-
sko-rumunském.
Z Vídně, 5. dubna. „Neue Freie Presse.
telegrafují z Petrohradu: Proslýchá se, že
mezi Ruskem a Rakouskem stala se dohoda
podle které Derstér (Silistrie) připadn
Rumunsku a že velmoci v tomto smyslu
se pronesly. Trojspolek byl celý pro poža-
davek Rumunska.
Nový čín tureckého křížáku „Hamidie“.
M. Z Kolína nad Rýnem, 4. dubna. (Zvl
telegr. „N. L.) Dle athénské depeše „Köln.
Ztgu.“ potopil turecký křižák „Hamidie“, vy-
páliv několik dělových ran na Medvu, řecký
dopravní parník „Leros“, jenž byl přivezl na
albánské pobřeží oddíl srbského vojska, zajal
jeho posádku a vysadil ji později na břeh
Haiffy. Dle jiné zprávy stalo se zajetí posádky
proti mezinárodnímu právu.
doktor
Danev
Ghikův
Köln
Rumunsko
Turecko
Bulharsko
Petrohrad
Vídeň
Rusko
Rakousko
Silistrie
Kolín nad Rýn
Birževyja věda
Neue Frei Presse
19
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“,
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“,
K jarnímu zasedání říšské rady.
Z Vídně, 5. dubna. Předseda poslanecké
sněmovny dr. Sylvester měl dopoledne
poradu s ministerským předsedou hrabětem
Stürgkhem o pracovním progra-
mu jarního zasedání poslanecké
sněmovny. Smluveno, že tato sestoupí s
opětně buď v úterý 28. dubna nebo, což
jest pravděpodobnější, teprve v úterý6
května. Zatím odbude se osmidenní kam-
paň sněmu tyrolského. Hr. Stürgkh oznámi
drn. Sylvestrovi, že vyzval dra. Korytowské-
ho, předsedu rozpočtového výboru, aby svo-
lal výbor ku projednání řádného rozpočtu na
r. 1913, avšak že dr. Korytowski, jsa zaměst-
nán na sněmu haličském, tak učiniti nemůže
Generální zpravodaj o rozpočtu dr. Steinwen-
der přes to poslal dru. Korytowskému výzvu
novou.
Ministerská rada.
Z Vídně, 5. dubna. Odpoledne o 3. hodině
sešla se včera ministerská rada, která nese-
stoupila se již několik neděl a pro kterou
následkem toho nahromadilo se mnoho ma-
teriálu pro poradu a k vyřízení.
Vídeňský purkmistr o zahraniční sítuaci.
Z Vídně, 5. dubna. Purkmistr dr. Wei
kirchner měl včera dlouhou řeč ve IV. čtvrt
vídeňské, zvané Wieden, kde se mu podaři
kompromis volební mezi křesťanskými so-
ciály a německými nacionály pro volby do
okresního zastupitelstva, kompromis, který
patrně potrvá také dále a zůstane v platnosti
též pro volby do sněmovny poslanecké. V řeči
své promluvil dr. Weiskirchner také o za-
hraniční situaci. Pravil, že vídeňský
průmysl hospodářskou tíseň, způsobenou za-
hraničními zápletkami, dlouho nesnese: „Ne-
stane-li se záhy změna, nadejde ka-
doktor
Sylvester
Stürgkh
Korytowski
Steinwen
Wei
Wieden
Vídeň
6 květen
Hradec
poslanecký sněmovna
20
article
V drobném prodejii
ranní čislo o sobě
za Sh
večerní
.. . . za dk
Ve fliálkách na venkově
ranni čislo
vočerní . . . . . . . . 5h
lnserátv
plati se hotové napřed.
Předplacení a insorty přijím
administrace v Marianské ul., a
Tar nacházeji se tái
redakce, tískárna a expodiee
„Národnich Listů“
Rukoplny se nevracej
Tara
21
article
tastrofa. Muži, kteří mohou hleděti zpět
na mnoholetou práci ve své živnosti, jsou
skoro úplně na mízině. Nezaměstnanost
zmáhá se rychle a pokládáme za svoji
povinnost volati odtud do zahranič-
ního ministerstva: Buď anebo. Bud
máme nějaké zájmy na Balkáně, nebo jich ne-
máme. Máme-li je, a to právem, pak musíme
jich hájiti, nemáme-li však žádných, pak to
nechme. Avšak věčného okounění nestrpíme.
Volební reforma v Halíči.
Ze Lvova, 4. dubna. (K. k.) Valná schůze pol-
ských zemských a říšských poslanců schválila pře-
vážnou většinou hlasů resoluci, ve které se
vyslovuje pro skoncování volebnt
reformy v běžném zasedání zemské-
ho sněmu na základě zásad, sehvále-
ných většinou hlasů ve výboru pro
volební opravu, uznává nezbytnost rozší-
ření volebního práva do zemského sněmu a vyslo-
vuje přesvědčení, že volební oprava bude aktem
národní svornosti a východiskem pro zákonnou
činnost rusínských poslanců na zemském sněmu
na radě říšské.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 5. dubna. (K. k.) „Wiener Ztg.“ ozna-
muje: Jeho Veličenstvo císař jmenoval osobního
děkana a okresního vikáře v Přepychách Václava
Uhliře a děkana a okresního vikáře ve Vrchlabí
Františka Proschwitzera čestnými ka-
novníky kathedrální kapituly v Hrad-
ci Králové. — Ministr kultu a vyučován
jmenoval zatímního hlavního učitele na ústavě ke
vzdělání učitelů v Trutnově Adolfa Hudera de-
finitivním hlavním učitelem extra statum na tomto
ústavě.
Z říšského sněmu německého.
Z Berlína, 4. dubna. (K. k.) Rozpočtová ko-
mise říšského sněmu schválila rozpočet úřadu
zahraničního a přijala resoluci, navrženou stře-
dem, ve příčině opatření, aby vstup do služby di-
plomatické umožněn byl nejschopnějším bez ohledu
na poměry majetkové.
Wiener Ztg
Václav Uhlira
Proschwitzer
Hudera
Buda
Balkán
Lvov
Vídeň
Vrchlabí
Hradce Králové
Trutnov
Berlín
22
article
Rakousko a Rusko.
Z Petrohradu, 5. dubna. („Neue Freie
Presse.“) Za rozpravy s poslancí pravil Sa-
zonov, že rakousko-ruské styky jsou korektní
a dobře sousedské a dodal, že evropský mír
tou chvilí není ohrožen.
Zemský sněm finský.
Z Helsingforsu, 5. dubna. (Spb. Ag.) Zemský
sněm přijal předlohu zákona ve příčině oprávnění
zaměstnávati osoby ruského původu v podnicíeh
živnostenských a dal souhlas k předloze zákona,
dle kterého mají býti Rusům poskytnuta ve příčině
obecní správy jistá práva.
Papežova řeč k mílánským poutníkům.
Z Říma, 4. dubna. (K. k.) Papež přijal dne
v benifikačním sále Vatikánu milánské poutníky.
Odpovídaje na holdovací řeč kardinála Ferrariho.
pravil papež, že bude neochvějně trvati při nepo-
píratelných právech církve, která obdržela sanke
Konstantinovým ediktem. Tato práva nesmějí býti
odpírána církvi, která není společností andělů,
nýbrž společností lidí, kteří potřebují prostředky
ke své existenci nutné. Jistí lidé, pravil papež
dále, chtějí církvi upírati svobodu, které jinak žá-
dají pro každého. To není spravedlivé. Papež trvá
zvláště na svobodě majetku, jakož i na svobodě
vykonávání náboženství. Kdežto každému přiznává
se svoboda majetku, chtějí ji církvi odniti. Kdežto
svoboda vykonávání náboženství se ostatně při-
znává všem sektám a všem konfesím, usiluje se
pod různými záminkami katolíkům ji vzíti. Zmi-
ňuje se o svobodě tisku, papež prohlásil, že svo-
boda ta projevuje se často příliš svobodným to-
nem. Svatý otec vyslovil pak uspokojení, že jest
mu přáno viděti kolem sebe shromážděné tak
četné vřelé stoupence svaté církve, kteří žádají za
uplatnění práv církve. Jest nutno, aby každý dle
Rus
Ferrari
Konstantinův
Rakousko
Rusko
Petrohrad
Helsingfors
Řím
Vatikán
Aga
Neue Frei Presse
23
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
Slovanská vysoká škola. Vysokou škol u
slavistiky právem možno nazvati historicko-filolo-
gický institut hr. Bezborodka v Něžíně. Něžin
vůbec vyniká slovanským uvědoměním nad jiná
provinciálná města ruská; proto také ohlasy bal-
kánských událostí jsou tam živější, než jinde.
Profesoři slavisté filologické fakulty něžínské
obeznamují studenty s historií, literaturami i jazyky
slovanskými; nemálo vykonali také, aby vědo-
mosti o Slovanstvě popularisovali veřejnými před-
náškami a jejich výnosem zároveň přispěli raně-
ným jihoslovanským bojovníkům. Prof. P. A. Za-
bolotský přednášel »O obrození bulharského ná-
roda a nové bulharské literatuře«i prof. G.A
Iljinský »O současném kulturném stavu, o zá-
větech minulosti a úkolech budoucnosti slovan-
ských států Balkánu«: prof. Václav I. Petr »C
to je slovanská myšlenka?« »O významu slovan-
ského obrodu a nynější balkánské válce.« Pomoeí
profesorů studenti něžínského institutu pořádaj
veřejné akademie, na nichž přednášejí slovanské
hymny, skladby, písně a básně v originále i v pře-
kladech. Výnos profesorských přednášek a stu-
dentských akademií činil přes 500 rublů. Odeslán
byl raněným balkánským vojínům.
profesor
Petr
Balkán
24
article
— Ruské herecké originály. Zajímavé historky
o některých ruských hercích jsou popisovány v
právě vydaném čísle „Istoričeského Věstniku“. Tak
na př. herec Dmitrijev, člověk ubohého zevnějšku
a kulhavý, příšel kdysi k novgorodskému ředíteli
Merjanskému a žádal, aby byl angažován. „Ale
vždyť ty nevypadáš dost divadelně, bratříčku,
mínil Merjanský. „Je-li to narážka na mou chro-
mou nohu,“ pravil Dmitrijev uražen, „nemáte
pravdu. V Kovně vystoupil jsem s velkým úspě-
chem. Herec má představovati život a což pak
v životě nejsou chromí?“ „Jsou, jsou, ale v diva-
delních kusech ne.“ „Což pak já mohu za to, že
jsou dramatikové hloupé ovce?“ „Nu, čert tě
vezmi, pravil Merjanský, „máš nevyvratitelnou
logiku. A v čem bys chtěl vystoupiti?“ „V drama-
tické studii: Hned musím vystoupiti!“ Asi pět mi-
nut před začátkem představení, když bylo všecko
připraveno, přišel si Dmitrijev prohlédnouti je-
viště. Náhle zvolal zděšeně: „Detaily! Kde jsou
detaily?“ Merjanský se ptal udiveně: „Jaké de-
taily?“ „Hraji přece umírajícího herce?“ „Nu —a7"
Ležím po celou dobu v posteli?“ „Nu — a?.
„Musejí býti tedy pod postelí detaily.“ Studie se
toho večera nehrála, neboť Merjanský dal prostě
dekoraci rozebrat a Dmitrijeva vyhodil. Konečně
jej však ze soucitu přece nechal u společnosti.
Dmitrijev
Merjanský
Istoričeský Věstnik
25
article
Dlouho s ním ovšem nevydržel, neboť Dmitrijev
ukládal ředitelově trpělivosti tuhou zkoušku. Tak
na příklad objevil se jednoho večera v bojarském
kostýmu, s cigaretou v ústech. Obecenstvo plakalo
smíchem. Merjanský zuřil a po aktu vzal Dmitri-
jeva na paškál: „Zblázníl jsi se? Což pak je mož-
no kouřiti cigarety v dramatě, hrajícím se v XVI.
století?“ „A proč by ne?“ ptal se Dmitrijev udi-
veně. „Protože tehda ještě cigaret nebylo.“ „T
říkáte vy.“ odvětil Dmitrijev pohrdlivě, „bojaři
přece nekouřili šňupavého tabáku!“ Ale Dmitrijev
dělal ještě nemožnější věci. Když jednou insceno-
val historický kus, postavil na stůl místo dvou
pohárů, kterých nemohl najíti, své manžety. Herei
byli tak zabráni do svých úloh, že ničeho nepozo-
rovali. Za ohromující veselosti obecenstva přitu-
kovali si manžetami a labužnicky z nich „pili“
Druhého dne dal Merjanský nešťastníku Dmitrijevu
cestovné a žádal ho, aby co možná brzy zmizel
„To je dík za mou vynalézavostl“ pravil utrápeně
Dmitrijev. — Kromě tohoto originálu herce měl
Dmitrijev
26
article
Merjanský u společnosti ještě originálního napo-
vědu. JJmenoval se Něrušev a byl smíškem. Byla-li
hrána komická scéna, pokryl si obličej rukama
smál se k neutišení. Na jevišti vznikl ovšem hrozný
zmatek. Úzkostlivě čekali herci na pomoc napově-
dy, zápasícího s křečovitým smíchem. Někdy seděl
Něrušev v napovědské budce opilý. Tu pak na-
dával: „Proč musím sedět v téhle psí boudě? Je
to spravedlivé? A Merjanský bručí: „Nepij!“ Proč
bych nepil? Ani guvernér mi to nemůže zakázatl
Po takové samomluvě zavřel Něrušev knihu a sna-
žil se usnout. Herci, kteří neuměli úloh, mluvil
nesmysly. Zavolali Merjanského a řekli mu, že
Něrušev spí. „Ten darebák!“ křičí ředitel a běžt
k napovědovi. Spícího Něruševa vytáhli a jeho mí-
sto zaujal ředitel. Ale pro herce je to ještě horši.
V Merjanském procitne režisér a místo aby hercům
napovídal, omezuje se na poznamky, jako: „Štěpa-
nove, vytáhni ruce z kapes... Lechačeve, odšoup-
ni židli od pohovky... Marie Alexandrovno, po-
saď se na židli a ne na pohovku... Martynove
nenatahuj nohv!“ Herec, který čeká za kulisami
až na něj dojde, spěchá k řediteli. „Pro všechno
na světě, napovídejte!“ Ale ředitel odpovídá
klidem: „Úlohu má každý umětl Budu ukládat pe-
něžité pokuty, pak si zvyknete na pořádek ..
Něrušev
Marie Alexandrovna
Martynov
27
article
— Železo v kravském žaludku. Každý evropský
obchodník ve vých. Asii poznal hrubé falšování zbo-
ží, prodávaného Číňany. Kde jen je trochu možno.
ošidí Číňan kupujícího. V drobném prodeji na př.
náleží ku všedním zjevům pumpování vody d
masa, aby bylo těžší a mléko a jiné tekutiny křtí
se snad ještě více než u nás. Ze zboží, jež se vy-
váží, je to především bavlna, jejíž váha se zvětšu-
je vodou, olejům se přidávají různé těžké substan-
ce a do pytlů s tak zvanými burskými oříšky při-
dává se kamení a země. Je to ale všecko ještě
nevinné proti tomu, čeho dopustil se v Šanchají
obchodník s umělým krmivem pro dobytek. Dodá-
val lisované pokrutiny jisté mlékařské firmě, která
na zkoušku krmila jimi několik krav. Za nedlouho
krávy dávaly méně mléka, očividně scházely a ko-
nečně jedna pošla. Při pitvě se shledalo, že má
v žaludky staré hřeby, šrouby a jiné kousky železa
a pátráním vyšlo na jevo, že tyto přísady dával
do pokrutin obchodník s krmivem, aby byly těžší
na váhu. Dostal se před soud a byl odsouzen k
značné peněžité pokutě.
Číňan
Asie
28
article
= Rakouský podplukovník v Rusku zatčen.
V Slonimi v ruském Polsku byl zatčen rakouský
podplukovník gen. štábu Brunnenhardt, jenž přijel
z Haliče na motocyklu a fotografoval ruská opev-
nění. Pod silnou stráží byl dopraven do Varšavy.
= Bývalý ruský revolucionář zlodějem. V le-
tech ruské revoluce 1904-5 často býval jmenován
Chrustalev Nosar, jenž byl jedním z hlavních vůd-
ců jejich. Studoval práva na petrohradské univer-
sitě. Universitní studium dokončil r. 1900 a vstou-
pil do advokátní kanceláře za koncipienta. Př
tom se pilně účastnil revoluč. hnutí. Když revoluce
vypukla, opatřil si falešné průkazy na jméno tkale.
dělníka Chrustaleva a pode jménem „Chrusta-
lev-Nosar“ vyjednával jménem revolucionářů s roz-
ličnými představiteli vlády, i s předsedou minister-
stva hr. S. Jul. Vittem. Stál v čele „bolševiků“či
„maximalistů“ a přednášel požadavky takové, kte-
ré žádná vláda přijmouti nemohla, ani Vittova.
Brunnenhardt
Chrustalev Nosar
Vittův
Rusko
Polsko
Halič
Varšava
ChrustalevNosar
29
article
Vyjednávání s Vittem ukončil, zvolav: „Já nesou-
hlasím s Vittem! Cesty naše se rozcházejí!“ Chru-
stalev Nosar byl tehdy, možno říci, na vrcholu
moci. Policii posílal tištěné rozkazy a policie se
neopovážila nesplniti jich. Jednu dobu v Petro-
hradě byla dvojí vláda: S. Jul. Vitta a Chrustalev
Nosara. Konečně se Vitte zmužil a dal svého re-
volučního soupeře zatknout i s jeho radou. Byl od-
souzen k vyhnanství na Sibíř, odkud si brzy po-
mohl na falešný pas, jejž si opatřil za 10.000 rublů
Uprchl do Londýna, odkudž přešel do Paříže, kde
byl štáb ruské revoluce. Ale od r. 1906 sláva ru-
ských revolucionářů rychle bledla, Štědří podpo-
rovatelé revoluce po jejím fiasku zapjali si kapsy
a někteří z vůdců, jak známo, pomáhali si z nouze
tím, že za odměnu donášeli ruské politické policii
na své soudruhy. Chrustalev Nosar dlouho žil v
Paříži v největší chudobě. Z nouze si přisvojil z re-
voluční pokladny, jež byla pod jeho správou, ně-
kolik set. Prozradilo se to a soudruzí ho vyloučil
z organisace. Od té doby se potuloval po Francii
nikde nemaje stání ani zaměstnání. Konečně klesl
na nejnižší stupeň: v Mentoně dopustil se krádeže
byl dopaden a zatčen.
Chru
Nosar
Vitte
Vitt
Petra
hradit
Londýn
Paříž
Francie
Chrustalevy Nosara
30
article
= Souboj dona José a Escamilla. Z Madri-
du se píše některým zahraničným listům: Obe-
censtvo, jež bylo včera přítomno představení „Car-
men“ v divadle Arganafilla v Albě, bylo svědkem
krvavé tragedie. Barytonista Perdo a tenorista
Martinez byli soupeři v lásce a rozhodli se určit
svůj osud soubojem. Aby divadelní sezona nebyl
pokažena, měl býti souboj až po ní, a že byla po-
sledním představením „Carmen“, měl býti soubo
na jevišti. Ve třetím aktě, ve scéně dona José
Escamillem, viděli náhle diváci s hrůzou, že sou-
boj obou herců překročuje hranice hry, že bojuje
se před jejich očima opravdu na život a na smrt
Boj nebyl dlouhý. Po minutě klesl tenorista mrtev
Barytonista Pardo byl ihned zatčen
— Ošetřovatelka nemocných obětí svého po
volání. V peštské vojenské nemocnici č. 16 v od-
dělení pro nakažlivé nemoci zaměstnaná ošetřo
vatelka Marie Cziganeezová nakazila se při ošetřo
vání jednoho nemocného a za krátko zemřela. Vo-
jenské úřady učinily opatření, aby ošetřova-
telka byla pohřbena s vojenskými po-
ctami, náležejícími generáln
Escamillo
Martinez
Carmen
Pardo
Cziganeezová
José
Ob
Arganafilla
31
article
— Každý člověk byl by desetinásobným milio-
nářem, kdyby bylo možno dobýti zlata, obsažené-
ho ve veškeré mořské vodě. Je však v jednom
hektolitru obsaženo jenom 6 miligramů zlata a to
je, bohužel, příliš málo, aby se vyplatilo využitko-
vání mořské vody tímto způsobem. Zlato ve vodě
všech moří obsažené, má mnohem větší cenu, než
všecko zlato, jehož kdy bylo na světě dobyto, at
v dolech či rýžováním. I kdyby se ročně vzalo
z moře 36kráte větší množství zlata, než se ho
nyní dobývá ze země, trvalo by dobytí všeho zlata
z moře 500.000 let. Nyní připadá na každého po-
zeměťana průměrně 10.10 K a pak by na něho při-
padlo 12 milionů. — Věru škoda, že je to jenom
výpočet na papířel
= Svaz nepřítelkyň per utvořil se ve Fila-
delfii. Za vedení nejvýznamnějších osob společ-
nosti přistoupilo ke Svazu 2000 žákyň vyšší divčí
školy ve Filadelfii. Každý člen musí se při vstupu
do Švazu zavázati, že nikdy se neozdobí ptačím
peřím. Ve Svazu jeví se již také snahy, aby i ko-
žešiny atd. přestaly býti ozdobou žen. Kolik našlo
by se asi u nás žen, jež by si odepřely nosit rajčí
nebo pštrosí péra ze soucitu s ubohými pronásle-
dovanými opeřenci?
Věra
Fil
Filadelfie
32
article
— Začne-li žena mluviti, může to trvati — jak
právě ohlašovaný případ z Londýna ukazuje —
několik dní. Před královským vysokým soudem
v Londýně má již tři dni řeč — a ještě neskončila
— miss Amalie Augusta Lind of Hageby, tajemníce
Spolku proti vivísekci, který žaluje „Pall Mall
Gazette“ pro utrhání na cti. Jmenovaný spolek
uspořádal výstavu, která měla ukázati, jak ukrutně
zachází se zvířaty při vivisekci. „Pall Mall Ga-
zette“ tuto výstavu sesměšnila a články odborníků
snažila se dokázati, že výstavu pořádají nevědomě,
hysterické ženy. Protože je miss Lind of Hageby
vůdčím duchem spolku, měla za svou povinnost po-
važovati útok listu jako adresovaný její osobě a po-
dala jménem spolku na časopis žalobu. Svou dosud
třídenní řečí snažila se hlavně dokázati své vědo-
mosti o vivisekci, které získala studiem ve Fran-
cii, Švédsku a v Anglii V pařížském Pasteurově
ústavu viděla prý zvláště zlé věci. Po třídenní řeči
zdálo se jí, že by měla svou řečnickou vytrvalost
omluviti a také se o to pokusila, leč soudce jí ga-
lantně řekl, aby se jen klidně vymluvila.
— Tanečnice se na ulici zastřelila. Z Frank-
furtu n. M., 5. dubna. 29letá tanečnice Oli Mar-
zelliová z Vídně usmrtila se na veřejné ulici vý-
střelem do krajiny srdeční.
Amalia
Augusta
Mall
Linda
Frank
Oli Mara
Londýn
Fran
Švédsko
Anglie
Vídeň
vysoký soud
Mall Gazette
Pasteurův ústav
Linda of Hageba