ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 4425b850-6603-11dc-8db1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 34 celkem · entity: place 58, org 9, person 71, work 5
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
26. března 1901
4 masthead
Číslo 84.
5 article
území, vyznačeného úbytkem nebo stagnací oby vatelskou. Vedle toho v Čechách lze pozorovati takové řídnoucí okresy ještě na západě (okre rokycansko kralovicko-žlutický a Planá) a kromě toho i v severo-západních Čechách celou sku- pinu, jejíž střediskem je Mnichovo Hradiště a Turnov. Příznačný zjev tento zajisté padá tin více na váhu, ježto již předehozí sčítaci perioda 1880/90 soudila na podobné chabnutí rozvoje obyvatelského a lze tedy miti za to, nehledíme-li k jednotlivým singulárním vlivům, že jsout hluboko vkořeněné příčiny, které tak vlivně utva řují poměry populační. Podobný úkaz depopulace konstatován b v souhlasu s tendenef sčitání předešlých i v se- verozápadním cípu Tyrolska, a v dlouhém pruhu, táhnoucím se podél jihovýchodních hranic tyrol- ských do středu Korutan, odkudž vybihá jedna na sever, tvoře skupinu jižně Štyrského Hradce, jednak na jih, zaujímaje vážnou část východní Krajiný, připinaje se bezprostředně k samým hranicím uherským.
Čechy Planá mnichův Hradiště Turnov Tyrolsko Korutany jižně Štyrský Hradec
6 article
Tento markantní zjev, který v největš míře postihuje království české, jež z celé Cis- lajlanie vykazuje nejvíce okresů s ob ývalelstvem nalézajícím se ve zpětném chodu rozvojovém. a k němuž v nedaleké vzdálenosti pojí se i Mo- rava, přirozeně nutí k otázce, čím tento úbylek byl způsoben, zda nedostatkem přírozeného roz- voje pohybu obyvatelského (t. j. menším počtem narozených oproti počtu zemřelých) či vzrostem hnuti vystěhovaleckého. Protože činitel prvý je přesně úřadní statistikou rok od roku zjišto- ván, můžeme přesně rozhodnouti. Přebytek na- rozených v době od 1. ledna 1891 do 31. pro- since 1900 obnášel dle officiálních záznamů, pří čemž pro rok 1900, za který data dosu nebyla zjištěna, vzat průměr předchozího pěti- letí, v Čechách 594.476*), na Moravě 234.360, ve Slezsku 74.307 (za účelem srovnání: v ce- lém Předlitavku 2,633.879). Kdyby počet oby- vatelstva nebyl modifikován činitelem druhým, ruchem vystěhovaleckým, ohnášelo by koncem roku 1900 civilní obyvatelstvo v Čechách 6,403.178 (t. j. počet obyvatelstva, napočítaný při sčítání 1890 plus přebytek narozených), na Moravě 2,496.242 a ve Slezku 677.032 hlav.
Čechy Morava Slezsko
7 article
Srovnáme-li tyto číslice s výsledkem faktického sčítání r. 1900, obdržíme ve všech zemích koruny české, zvláště však v Čechách a na Moravě značné úbytky obyvatelstva, které nutno připsati na účet hnutí vystěhovaleckého. Pro Čechy resultuje minus 125.789, pro Moravu — 78.442 a Slezsko — 683 (tuto je vliv vy- stěhování téměř paralysován průmyslovými částmi jeho, kde opět lze souditi na přistěhování) úbytek celého Předlitavska obnáší 463.505. Že číslice pro země království českéh nemohou úplně býti počítány na vrub vystěho- valectví za hranice mocnářství, nýbrž že mnoho jsou modifikovány stěhováním uvnitř řiše, uka- zuje již okolnost ta, že v některých jiných ze- mích konstatováno značné přistěhování; tak v první řadě v Dolních Rakousích + 164.571 (opět patrný vliv Vídně, která stále láká nové přistěhovalce), dále v Terstu a území, ve Vorarl- berku, v Solnohradech a částečně i ve Štyrsku.
Čechy Morava Slezsko Předlitavsko Dolní Rakousy + 164.571 Vídeň Terst Pearl Solnohrad Štyrsko
8 article
Nemáme však žádných přesných statistických záznamů, které by celý ruch vystěhovalecký to jak uvnitř hranic, tak za hranice mocnářství dovedly chovati v evidenci. Částečně, ovšem neúplně, sleduje pohyb vystěhování zámořského úřadní statistika na základě výkazů úřadů pří- stavních, které zejmena konstatují obrovský vzrůst vystěhování přes přístavy hamburský bremský. Dle těchto záznamů vystěhovalo se z Rakouska za moře během posledního období okrouhle 387.770 lidí. I když odečítáme o úbytku civilního obyvatelstva přírost vojska, v úhrnu 41.517 osob, který dodán byl z civil- ního obyvatelstva, přece rozdíl mezi výkazy posledního sčítání a záznamy přístavní statistiky obnáší 34.218 lidí, který tedy značí passivum v neprospěch Rakouska při vnitrozemské vý- měně obyvatelstva. Již tedy z několika těchto statistických dat vysvitá, že úbytek jmenovaných okresů v ze- mich koruny české není zaviněn snad přiroze- ným vývojem pohybu obyvatelského (tedy úbyt- kem plodnosti, jako na př. ve Francii), nýbr padá jedině na vrub vystěhování a to nejen z hranice řiše, nýbrž patrně ve značném roz- sahu i vystěhování uvnitř říše, ke kteréžto do- mněnce jisté opory skýtá jak zeměpisná poloha, tak značné přistěhování konstatované v Dol. Ra- kousích. A tyto snad nejvyznačnější momenty zjistěné posledním sčítáním lidu vydávají vážné svědectví o zpátečném hospodářském a sociálním chodu velikých částí naší vlasti a budí zajisté k nejserjosnějším úvahám-
Rakousko Francie Dolo
9 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 22. března. (Málem min sterská krise.) V investiční předloze žádá vláda za schválení úvěru 480 millionů K na stavby železniční a mimo to za dalších 80 mil- lionů, jež se mají vrátiti státní pokladně jak náhrada za ty výdaje na železnice, jež byl státní pokladna nucena hraditi v posledních třech letech, když parlament neschválil nijakých nových investici. Proti tomuto požadavku byl odpor na všech stranách sněmovny a poukazovalo se ze- jmena na to, že srefundace« oněch 80 millionů nesouvisí s předlohou invostiční a že tedy mí býti o ní podána zvláštní předloha. Včera všal oznámily telegramy z Vídně, že pro vládní poža- davek je již zabezpečena většina železničního výboru a sice následkem sdělení ministra že- leznic v tajné schůzi výborové. Ministr prý pře- svědčil poslance, že na železnice vydáno z po- kladních zásob státních více než 80 millionůa že vláda tedy právem žádá za náhradu. Dnes se dovídáme dodatečně, že ministr financi Böhm- Bawork z požadavku vládního učinil kabi- netní otázku. Dle »Inf.« hrozil demissl. nepovolí-li mu parlament oněch 80 millionů hrozba ta pomohla ostatním německým stranám, zvláště ústavověrným velkostatkářům, že přiměli německé nacionály, aby se vzdali odporu proti refundaci. S jiné strany vysvětluje se také, pro němečtí liberálové byli původně proti vládnímu požadavku. Nechtěli tím dle slov posl. Lechra projeviti nedůvěru nynější vládě, nýbrž váhali z obavy, že nynější kabinet nesedí dosti pevn a že by za krátko, až se státní pokladna opět naplní, mohli na místo, jež zaujímaji nyní pá *) Přirozeně se tato data mohou vztahovati iko na civilní obyvatelstvo, nikoli na vojsko.
Böhm Bawork Praha Vídeň
10 article
nové Körbor, Böhm-Bawerk a Spens-Booden, z- sednouti jiní ministři z tábora klerikálně- feudál- ního. Tyto obavy jsou patrně nyní rozplašeny když proti refundaci není už odporu. Z Opavy, 22. března. (Slezská ná- rodní rada.) Čeští akademikové ze Slezska, snažíce se, aby národní práce ve Slezskuse nerozptylovala, nýbrž soustředila se na věci, v tu dobu nejdůležitější, vstoupili ve styk s čelnými národními pracovníky ve Slezsku i mimo Slezsko a po dohodnutí s nimí na- vrhují, aby se pro Slezsko utvořila zvláštní národní rada a ta aby si vzala za úko vyhověti především školským potřebám slozským. Běží tu o zřízení českého učitelského ústavu, dívčí školy, reálky a škol odhorných. O ty má se tedy v prvé radě starati národní rada, do níž navrženi prof. V. Prasek, P. Jos. Svozi v Klimkovicích, posl. Věne. Hrubý, dr. J Kordáč v Těšíně, říd. uč. Gudrich v Raduni u Opavy, dr. Sekera ve Frýdku, dr. Palkovsky v M. Ostravě a mimo několik akademiků též řada dam se slč. Bland. Čížkovou v Těšin v čele. Zahájena též akce za účelem opatřen finančních prosiředků na ony národní úkoly, jež se v Čechách i na Morsvě potl ává s úspěchem. Veškery peněžní příspěvky, určen na zřízení učitelského ústavu, mají býti zasílány P. Jos. Svozilovi v Klimkovicích, příspěvky na divčí školu slč. Bl. Čížkově v Těšíně. Dotazy. týkající se slezské národní rady, zodpoví Ad. Kubis, kand. prof. v Praze, na Bojišti č. 8, neb Boh. Pešek, právník na Král. Vinohradech Jablonského ul. 3.
Böhm Bawerk profesor V Prasek Hrubá Gudrich doktor Sekera Palkovsky Čížkův Morsv Svozil Kubis Pešek Král Opava Slezsko Klimkovice Těšín Raduň Frýdek Ostrava Čechy Praha slezský národní rada SpenBooden
11 article
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 25. března. Politické vraždy v Rusku. »Ho Bpest«, uvažujíe o politickýel vraždách a attentálech, které se ději v Rusku praví, že Rusko neminula epidemie, která si druhé polovině XIX. stol. založila hnízdo v zá- padní Evropě, hnízdo dosud nesražené. V článk praví se dále, že ani výstrel, ani výburch dyna- mitový nemůže změniti běh dějin, nemůže otrást budovou státu, jež stavěla a utvrzovala se po dlouhé věky. Autor dovolává se dokladů z no- dávné minulosti, kdy »ruku politických vrahů ruských řídíla ruka těch, kteří z nenávistik Rusku hledali, jak by v něm vyvolali bouře vnitřní.« Zdá se nám, jakoby se Rusku vracely prve roky let osmdosátých. O tom už není poch yby. že tchdejší nihilisté byli náštroji zahraničných nepřátel Ruska. Ti nihilisté, kteří se vrátilik národu a litovali své minulosti, učinili o tom vyznání. Je-li však příčinou atteniátův i všech nepokojů studentských, které se nyní v univer- sitních městech ruských odehrávají, nespokoje- nost s některými univorsitními řády, jsou udá- losti tyto dvojnásob hodny politování. Šlechet- nost, lidumitnost i pokročilost cara Mikuláše II. jsou i všude za ruskými hranicemí tak dobře známy, že nespokojeným pánům studentnm nikdo nepřisvědči, že zvolili si vhodnou cestu ku změně těch řádů.
Bpest Mikuláš Praha Rusko Evropa
12 article Hakedonská otázka.
Hakedonská otázka. Makedonská otázka je pro knízectví bul harské otázkou více prospěchovou než politickou. Dokladem k tomu jsou. tato zajímavá dat z »Besepa Iloma«, doplněná našimi zprávami. V r. 1878/79, tedy hned po osvobození Bul harska, přestěhovalo se do Bulharska as- 600.000 Bulharů z Drinopolska a z Makedonie. Do Sofie jich přišlo asi 20.000, do Tatar- Pazardžiku as 5000, do Plovdiva as 8000. Mezi 33.000 obyvateli ve Varně je asi 20.00 a mezi 12.000 obyvateli Burgasu je asi 7000 přistěhovaleů. Stalisticky je zjištěno, že jedn tretina bulharských důstojníků je původem z Makedonie. Z 8600 učitelů v knížectví je asi 2300 Makedonců a z 38 000 úřadníků je 15.000 Makedonců a Drinopoleň. Z 8 biskupn (pravoslavných) jsou čtyři Makedonci. Ze 3419 kněží je 1282 Míakedonců. Značná část mnicho jest makedonská.
Bulhar Tatar Makedonec Bulharsko Makedonie Burgas Besepa Iloma Plovdiva as 8000 Drinopolsko Makedonec
13 article
Na každém kroku setkává se Bulhar z kn- žectví s Makedoncem, který mu odejímá řemesl jako řemeslník (pekař, zedník atd.), úřadnické místo jako úřadník, podnikatelství jako podni- katel. Každoročně přichází k nám tisíce a tisice dělníků, zedníků a mistrů z Makedonie. Zdrží se zde od března do října a odnášejí s sebou statisíce našeho národního jmění. Nám nezane- chají ze svého výdělku téměř ničeho; žijet Makedonec nad míru skrovně: ji jen chleba, cibuli, česnek a sýr. Možno tudíž říci, že jsou pro nás — Číňany. Z Makedonie přichází k nám síla Vlacho t. zv. Cincarů a usazují se jako krčmáři zvlášte v západním Bulharsku. Tito Cincaři jsou horš nežli židé a ožebračují náš selský lid. Rodiny těchto Cincarů žijí v Makedonii Z makedonských škol přichází každoročně nejméně 300 mladíků, kteři hledají v knížectv místa učitelů na obecných školách. A tak vidíte. odkud k nám přichází učený proletariát Školy Makedonie jsou vydržovány z bulharských peněz; naše vláda dává ročně asi dva milliony feanků bulharskému ekzarchálu v Cafihradě n to vydržování.
Bulhar Makedonec Číňan Makedonie Bulharsko
14 article
Zde vidíte tudíž příčiny odůvodněně, pro makedonská otázka není pro nás politickou, nýbrž chlebovou otázkou. Známé je nám všem makedonské pořekadlo: »Ima pari im Bugari, nema pari nema Bugarie (t. j. jsou-li peníze jsme Bulhaři, nejsou-li — nejsme Bulhaři). Kdyby převládaly v makedonské propagandě srbské peníze, obrátili by Makedonei své pořekadlo a říkali by: »Ima pari ima Srb atd.« — Z tohoto je již vidno, jak spolehlivý je vlastně makedonský element. Bulhaři z knížectví volají na Evropu »Dejite samosprávu Makedoncům. Přisli k nám, aby hledali svobodu a vzali nám chleba od úst.« Rozpuštění italské sněmovny. Finanční výbor italské sněmovny poslanecké odmítl šesti proti dvěma hlasům finanční program vlády, čtenářům našim již zevrubně známý. V posla- neckých kruzích soudí se, že jakmile plenum se k tomuto usnesení připojí, dojde na rozpu štění sněmovny.
Bulhar Srb Makedonec Evropa italský sněmovna
16 article
Charakteristické pro nynější proudění v Itali jest, že předseda studentského spolku monarchi stického v Římě Giorgio Hensch pokárán byl po licií za to, ze jeví velikou vyzývavost při pořá dání monarchistických projevů. Poslanci Cirmeni a Santini chtějí vládu ví té věci inter pellovati. Jeden z členů sněmovny měl býti za lován proto, že vytýkaje vládě chabost prot »výstředním a krajním« (rozuměj : republikán- ským) směrům, dopustil prý se i urážky krále Sněmovna vydání jeho ale odepřela. Sebevražda mínistr- presidentova V sobotu v pozdních hodinách večerníe kolovaly ve Štulgartu pověsti, vystupující s ve- likou určitostí, že se minisir-president virtem- berský a ministr vojenství svob. pán Schot ze Schottensteinu, persona gratissima, zvláště na dvoře berlinském, v Ulmu za- střelal. Jak jsme již v neděli v Politických zprávách zahraničných sdělili, musil generál Sehott vyžádati si náhlou dovolenou z úřadu svého, jelikož byl zapleten do procesu pro ku- plířství. V úřad ministr-presidenta byl po propušíění Miitaachta, kterýž hodnosti tu celá desetiletí zastával, před 4 měsíci vlivy berlin- skými dosazen. Pověst zmíněnou zaznamenáváme zatím ovšem jen s reservou. Čtenář nalezn v telegramech potvrzení neb vyvrácení jejl.
Hensch Cirmit Santini Schot Sehott Řím Ulma král sněmovna
17 article
Proti posledním projevům Viléma i. Ještě neutišily se vlny, rozčeřené proslovem Viléma II. k předsednictvu pruské sněmovny poslanecké, a již sděluje se, že také k před sednicivu říšského sněmu německého Vilém I učinil projev podobný. Tentokráte stěžoval si — dotýkaje se případu bremského — ale přímo na ochabování monarchistickéh smýšlení. Nelze tedy za zdůvodněny poklá- dati výklady některých pseudoliberálních list německých, jako na př. »Voss. Zigu.« a »Nat.- Zlgu.«, které hleděly vyiíčiti véc tak, jakoby Vilém II. byl minil slovy svými k pruskému předsednictvu o »nevážnosti k autoritám« o »přilišném sledování zvláštních zájmů« poká- rati bezmezné agitace agrárníků za zvýšení ob- chodních cel. Nutno míti přece na mysli, že agrárníci jsou součástí právě konservativních stran, kteréž třeba někdy odlíšné cíle sledujice, politicky domáhají se právě co největšího upov- nění monarchismu. I dítěti přece jest zjevno. že Vílěm II. mínil výtkami svými republíkánsky zbarvcné slrany v Německu, socialisty a liberály. Tito měli by se v tisku svěm hrději hlási k výčitce cisařově a nenastrkovati jiných. Vedl neoblomného vlasiního vüdce Lugena Richtra, měl by jim příkladem býti konservat i v n Krouzzeitung«, kterýž zaznamonav výrok císařův, nieméně dovolil si podotknouti, že jsou případy, kdy právě věrnost ke králi káže mluviti otevřen k němu. Ano, platí dnes až příliš to, co tuhle čelli jsme —— obrácený to výrok Jneobvův — v »České Revui«: Jest největším neštěstím ná- rodů, že nedovedou králům říci pravdu. Pod pravídlo toto vsední zpststo nespadě Blorle l o Richter, vůdce svobodomyslné strany lidové.
Vilém i Vilém II Vilém Voss Ziga Lugen Richter Jneobvův Richter Zlg Německo pruský sněmovna můj Krouzzeitung Vílě II
18 article
Již v depeších zaznamenali jsme, že ozval se v so- botu v poslanecké sněmovně pruské rozhodně zvláště proti tendenčnímu sdelení výroku cí sařova sněmu pruskému. Předseda sněmovny, Kröcher, sice hleděl jej — jak čtenář již z depeše vi — přiměti k mlčení, zakazuje mu i kritiku slov Vilémových, nieměně Richter trval na svém a vybojoval si také vo věci té on slovo poslední. V tomto doslovu svém k afféře té — v doslovu v depeši jen zběžně načrtnutém — poukazoval i k tomu, v jakém postavení ociťuje se ministerstvo, když po- slancům sdělují se výroky císařovy, na něž mi- nisterstvo nepochybně nepůsobilo a za něž ne- přejímá tudíž zodpovědnosti. »Chce li nám tudíž — pokračoval řečník — panov n ík něco sděliti, ať učiní tak ve formě obvyklého a autentické h poselství. Konstatuju, že nikdý ješt ani zde, ani v říšském sněmu — a zasedám v nich 30 let (Hlas z pravíce: Bohužel !. Ve- liký nepokoj v levo.), že nikdy před tim nedělo se nic takového, že právě vážnosť před ústavními tradi- cemi zde ochabuje — i měl jsem proto za povinnosť svou, na základě tradic našich opřiti se novotě této.« (Pochvala v levo.) Z ostatních stran — socialisté nejsou v pruském sněmu zastoupeni — neujal se slova nikdo. Ni z druhé strany svobodomyslné
Kröcher Vilémová Richter
19 article
(Rickertovců), ni z národních liberála,ni z Polákův neb Dánů. Mluvčí konservativců a katolické strany (středu) projevili pak dokonce souhlas s výroky císafovými. Jich důvody — obvyklé fráze byzantinské — netřeba zajisté zaznamenávati. Jisto jest, že ve sněmovnách německých neústavní zasahování koruny do vývoje politických věcí snáší se stále klidněji a trpněji, ano, vůle, projevovaná panovníkem má stále větší vliv i na hlasování některých velikých stran, a to často i na úkor vlastního jejich věcného stanoviska. Bude-li postup tento se v parlamentech utužovati, odpadne záhy v parlamentech německých dřivčjší třídění stran a bude lze děliti sněmy ty již jen ve dve strany: ve stranu neo d v is le lidovou ave stranu byzantinskou
Rickertovec Polákův Dán
20 article Boj o Slezsko.
Boj o Slezsko. (Pův. dopis.) Zatím co zástupcové vedou boj v říšském parlamentě ve Vídni o naše různá práva a vý- hody a celů česká veřejnost upoutána jest ve- škerou svou pozorností k vývoji této činnosti. odehrává se ve Slezsku tuhý zápas. Bohužel. že až posud jeví se slabý zájem o tak důležitou větev, kterou urvati jest nejůsilovnější snahou nášich národních odpůrcův, kteří dobře pocho- pili a uznávají, že Slezsko jest mostem k velk slovanské říši, a proto postupně a s nejlepším zdarem podrývají základy této důležité bašty na prospěch říše velkoněmecké. Svědčí o tom neobyčejný zájem a hojn dary na penězích, které nejen z Berlína, Frank- furtu a Vratislavi, ale i z nejnepatrnějších míst německé říše docházejí jako sbírky jednotlivým spolkům a odborům »Nordmarky«. A za tyto peníze jest náš lid k přistoupení do spolků tech
Frank Slezsko Vídeň Berlín Vratislav
21 article Osogov.
Osogov. lákán, v nich národně tak přepracováván, že stává se nejúhlavnějším odpůrcem naším. Mimo různo podpory bývá vystrojována v každé obeí členům »Nordmarky« jednou za týden zvláštní bezplatná hostina. Za těchto poměrů octli se Češi slezští nyn v boji, od jehož výsledku závisí celá jejich bu- doucnost: jsou to obecní volby v nejvétší naš české obci slezské Kateřinkách, mající pře 7000 obyvatel. Obec tato souvisí s jedné strany těsně s hlavním městem Opavou a s druhé zas sevřena jest Pruskem, jehož branice vzdáleny jsou pět minut od obce. Kateřinky až do ne- dávna byly úplně české, stávají se však přičině- ním všěch možných činitelů: »Nordmarky« opavské agitace, okresních úřadů i e. k. zemské vlády, protežující vždy a všude snahy našieh nepřátel, obětí molocha německého. Přival ne- přálelský stále na ně mocněji dolehá, ale Če- chům pomoc od nikud nepřichází. A přece ztrátou Kateřinek ztratili bychom zastoupení na sněmu zemském a naději na říšského poslance, zastoupeni v zemském výboru. Katerinky ne- byly by nám nikdy vráceny, poněvadž Opava je pak k obci své přivlastní a sloučí v jeden celek. Ziráty tyto jsou tedy nenahraditelnéa přece, ač dovolávají se slezští Češi pomoci Čechách a na Moravě, odnikud ni spása, ni zá- chrana pro ně nedochází. Již přes pět měsíců táhne se volební boj. jejž vedou s nepřáteli o udržení českých dosud Kateřinek, — a již po třetí jaou z nařízení úřadního na žádost našich neprátel vyloženy volební listiny.
Čech Opava Kateřinka Čechy Morava slezský Kateřinka
22 article
Při posledních volbách v listopadu r. m zvítězili jsme v I. a III. sboru volebním — o po- slednější nás Němci, či lépe a správně řečeno zaslepení a »Nordmarkou« svedení odrodil připraviti chtějí — většinou 40 hlasů. Volbat však na nátlak poražené strany německé zru- šena. Bohužel nastává nám nový boj, který vy- bojován má býti koncem dubna. Jak dopadne, není dosud jisto. Vše se spiklo proti nám! Rodičům, mají- cím děti ve školách opavských, vyhrozujes místní školní radou opavskou veřejné, že bud u jim děti příštího školního roku ze školv pro- puštěny, nebo že budou nuceni platiti školné, kdežto, kdž voliti budou proti nám, nejen ž po celeu dobu, po kterou budou dítky jejich choditi do školy, bude jim školné prominutoa kromě toho že každého roku dostanou stipendia. Některým rodičům, kteří přos to vše se nedali zastrašiti a chtějí veřejně volili se stranou če- skou, byly již děti ze skoly p ro- puštěny. Zaméstnavatelé v Opavě, u nichž voličové naši jsou zaměstnáni, činí na ně nátlak, aby neopovažovali se voliti s naší stranou a vyhro- žují jim propuštěním, kdežto peněžní ústavy vypovídají našemu lidu půjčky a nové žadatele o ně hrubě a surově odmíta Za těchto poměrů síly naše, nemajíei pod- pory odnikud, ochabují, z řad našich zírácejíse bojovníci jeden po druhém. Kdežto před tremi lety nebylo při volbách ani zdání o nějaké straně německé, vystrkuje nyní na všecky strany spáry své a uchvacuje zaslepené oběti aby pomocí této tisni své obracíme se k vám, bratr prosíme vás úpěnlivě o pod- v královstyí, a poru a příspění Valná hromada Měšťanské besedy
Němec Opava
23 article
v Praze.
Praha
24 article
Naše společenské středisko pražské doznalo v neděli změny, kterou označiti možno jako prvý krok dávno žádoucího osvěžení i dalšíh vývoje. Pravíme prvý krok, neboť má-li Ma šťanská beseda plniti dokonale svůj společenský úkol, musí bžüi zařízena tak, aby vyhovoval nynějším poměrům a to v místnostech účefných a důstojných. Dosud poutaly Měšťanskou hesedu stanovy. jež se honosily sice úctyhodným stárímn, které však pro svou těžkopádnost dnešní době nevy- hovovaly. Proto po důkladných poradách a pří- pravách svolána byla na neděli k 10. hodině dopolední do velké dvorany řádná valn hromada, na jejíž pořad dán ná vrh správního výboru na změnu stanov. Aby valná hromada platně mohla se usnášeti o změně stanov, bylo třeba přítomnosti nejméně šestiny všech členů, a v této třeti ny všech členů činných a zakládajících, z těchto pak musily pro změnu hlasovati dvě třeti ny. Pro ostatní záležitosti postačila přítomnost de- sotina všech členů, v níž musila býti pětina všech členů činných a zakládajících.
25 article
Šestina všech členů včas se dostavila, neboť ji tvořilo členstvo přispívající, avšak velmi nesnadno sehnala se žádoucí třetina členů činných a zakládajících, bez které změna stanov provésti se nemohla. Ačkoli horečně bylo agitováno, přece shle- dáno ještě o 4 11. hodinu — kdy přispívajících bylo již přítomno hojně přes potřebný pocet — že schází přes 30 členů činných; o půl 11. hod. chybělo jich ještě 19. Telefonováno na všechny strany. Počet činných před 11. hodinou doplnil se tak, že scházeli už jen tři, o nichž však předsela pan Tereba při zaliějení schůze mohl sděliti, že jsou už na cestě, že je dou a že do- staví se do schůze, než přečten bude protokol minulé valné hromady Valnou hromadu zahájil krátce před 11. hodinou předseda dvor. stav. pan T e reba uvitáním přítomných a po schválení protokolu prohlásil, že již jest přílomen potřebný počet členstva. Přikročeno hned k vyřízení ná- vrhu na změnu stanov Pan ryt. Rašín z Riesenburgka na- vrhl, by se upustíto od čtení změn beztoho Úiskem výdaných.
Tereba Rašín Riesenburgko
26 article
Pan dr. Kühn s navrženou změnou úplně souhlasiti nemůže. V § 7. se pravi, že valná hromada může se o důležitých věcech platně usnášeti, přítomna-li nejméně šestina všech členů Toto ustanovení je nejasné. Vykládá-li se to tak že musí býti přítomna šestina členů zakládají- cích i činných a šestina přispívajících, nena- mitám ničeho. Pan Hofbauer prohlašuje, že míněna jes šestina všech členů bez rozdílu. (Pochvala.) K valné hromadě jest každý zván a kdo sejí nezúčastní, dává svou liknavosti na jevo,ze jest stozuměn, co přítomní na ní členov schválí. (Výborněl Člen výboru p. L. Čech praví, že o §7 rokovalo se v komisi i ve správním výboru, Smýšlení všech směřovalo k tomu, aby nastal v členstvu rovnost. (Výborně! Potlesk.) Proč. má se členstvo tríditi pro staré zřízení — a úctyhodné, ale dnes zastaralé, jakým jest mě- šťanství? (Výborně !) Návrh p. dra. Külina míněn jest z opatrnosti pro budouenost, ale členst o jest tak intelligentní a prozíravé, žo není třeba obav. (Výborně l) Po přimluvé p. dra. Furicha schva luje se návrh p. ryt. Rašína, by se nové sta- novy nečetly. Pan dr. Vlček navrhuje jinou stylisaci §i. Pan dr. Furich: Navržené stanovy, vypracované komisí, schváleny byly ve schůzi členů činných a zakládajicích, ve schůzi členů přispivajících, ve správním výboru. Mají-li pří- tomní důvěru k těmto schůzím a k výboru, necht schvali stanovy en bloc. (Výborně ! po- tlesk.) Pan dr. Vlček opřel se návrhu p. dr. Furicha delší řečí, za které byl vyrošován v- křiky: »Dost! dost! Jest to zz a poa. Pan Jirou se k zádá, aby se stanov probíraly po paragrafech. Pan dr. Šebesta praví, že v příčině bu- douenosti není žádných obav, protože funkce předsedy a polovička členů výboru zůstává dle nových stanov čienům činným a zakládajícím.
doktor Kühn Hofbauer L Čo Rašín Vlček Furich Jira Šebesta
27 article
(Dosud volili do výboru členové činní a zaklk- dajíci 7 členů, přispívající 5 členů). Kromě toho § 7. stanoví, že v důležitých věcech, na př. při změně stanov, k nimž třeba přítomnosti še- stiny všech členů, rozstoupí se valná hromada v kurii členů zakládajících a činných a v kuri členů přispivajících a jen ten návrh že bude přijat, který bude schválen v obou kuriich nej- méně dvěma třetinami přítomných. Pro ostatnl záležitosti stačí přítomnost desetiny všech členů a nadpoloviční většina přitomných rozhoduje. (Dosud žádalo se k tomu pětiny členů činných a zakládajících.) Dále mluvili pp. Rašín z Rie s em burgka a Beaufort, který přimlouvá se za schválení návrhu nových stanov, dr. P od- lipný, který žádá postup dle parngrařůa přeje si, by činily se k nim jen návrhy věcné. Po slovech pana Zimka, týkajících s stránky formální, byl návrh pana dra. Furicha, by návrh nových stanov schválil se enbloe, sehválen všemi proti 8 hlasům, což uvitáno hlučnou po- chvalou a polleskem. Pan dr. Kühn žádá předsedu, by kon- statoval, že stanovy přijaty byly dvěma třetinamn činných členů, jak žádá to § 4. stano Předseda p. Tereba: Poněvadž hilasovalo jenom 8 členů proti, ať to byli již činní nebo přispivajíci, jest návrh přijat dvoutřetinovou vět- šinou členů činných. (Výborně! Potlesk.) Pan Kühnel vyslovuje jmenem komise, které uloženo vypracovati nové stanovy, vřel díky za to, že práce její korunována byla vý- sledkem. K návrhu jeho a p. dra. Krajníka dává se správnímu výboru plná moc, by ve stanovách provedl stylistické změny. Přikročeno k vyřízení výračních apolkových zprávo Dle jednnte
Rašín Beaufort doktor Zimek Kühn Tereba Kühnel Krajník
29 article
stanská 1691 členů, z nichž čestných 2, za- kládajících 43, činných 170 a přispivajících 1476. Snaha výboru směřovala zvláště k tomu, aby Besedě získal členů pokud možno nejvíce. Jest v Praze velmi četný počet osobností vyni- kajících a ve veřejném životě národním půso- bicích a významných, které, bohuzel, neuznaly posud za svou povinnost citu i národní, aby se staly členy Besedy, v životě společenskémi národním tak důležité. K pozvání výboru přihlásilo se colkem pře 150 členů nových. Přijmy spulkové v roce 1900 činily: Členské příspěvky . . . . . K 37.5 45.— Hrubý výnos besedních domů . » 30.552 48 Úroky z peněz uložených . . » 535 23 Odkaz býví věrného člena spolku 241000.— Frant. Alta a rozličné príjmy . . .. . . 2 944. 59 celkom . . K 72.077 30 Z příjmů těch placený: správní výlohy . . . K 30.254.41 daně a správní vy- dání besedních bu- . . . » 15.970.52 úroky z dluhů. . . » 9 826 69 úhrnem .. Z přebytku .. uplaceno na bypote- kární dluhy . . . K 7.531.43 na koupi předmětů inventárních . . . » 220.— K 7.751.43
František Alt Praha
30 article
Přebytek . . K 8.774. 25 obsažen jest v pokladniční hotovosti, aneb uložen u městské spořitelny pražské a První občanské záložny. Dle účetní rozvahy koncem r. 1900 má beseda následující jmění: Oba domy č. p. 28/II. a 1477/II. se zahradou jsou na účtě cenou K 580.090.60 Jmění inventární ceněno jest , 18.016.64 Hotovost pokladní, vklady u peněž- ních ústavů a rozličné pohledávky . . . » 23. 454.67 dohromady . . K 621.561 9 Po odečtení dluž- ných zápůjček . . K 225.189.67 dlužných úroků (an- nuity dnem 31. pro- since 1900 k pla- cení dospěle) a předem na r. 1901 přijatých členských příspěvků a nájem- „ 15.895.0 ného . . .. celkem passív v sumě . jeví se čisté jmění spolku koncem K 372.329.34 r. 1900 sumou úspory to minulých 55 let trvání besedy Větší vydání správní mají hlavní přičinu, ž . výbor zapravil na honorářích zu vyhotovené plány pro eventnální přestavbu besedních domů 2000 K. Stálé stesky členstva na nedostatečnost spolko- vých místností besedních byly příčinou, že výbor zabýval se i v roce minulém otázkou, rozšířit místnosti novostavbou buď získáním nové sta- vební plochy, buď novostavbou na stavenisti ny- dov .
28 / II