3
masthead
26. března 1901
5
article
území, vyznačeného úbytkem nebo stagnací oby
vatelskou. Vedle toho v Čechách lze pozorovati
takové řídnoucí okresy ještě na západě (okre
rokycansko kralovicko-žlutický a Planá) a kromě
toho i v severo-západních Čechách celou sku-
pinu, jejíž střediskem je Mnichovo Hradiště
a Turnov. Příznačný zjev tento zajisté padá tin
více na váhu, ježto již předehozí sčítaci perioda
1880/90 soudila na podobné chabnutí rozvoje
obyvatelského a lze tedy miti za to, nehledíme-li
k jednotlivým singulárním vlivům, že jsout
hluboko vkořeněné příčiny, které tak vlivně utva
řují poměry populační.
Podobný úkaz depopulace konstatován b
v souhlasu s tendenef sčitání předešlých i v se-
verozápadním cípu Tyrolska, a v dlouhém pruhu,
táhnoucím se podél jihovýchodních hranic tyrol-
ských do středu Korutan, odkudž vybihá jedna
na sever, tvoře skupinu jižně Štyrského Hradce,
jednak na jih, zaujímaje vážnou část východní
Krajiný, připinaje se bezprostředně k samým
hranicím uherským.
Čechy
Planá
mnichův Hradiště
Turnov
Tyrolsko
Korutany
jižně Štyrský Hradec
6
article
Tento markantní zjev, který v největš
míře postihuje království české, jež z celé Cis-
lajlanie vykazuje nejvíce okresů s ob ývalelstvem
nalézajícím se ve zpětném chodu rozvojovém.
a k němuž v nedaleké vzdálenosti pojí se i Mo-
rava, přirozeně nutí k otázce, čím tento úbylek
byl způsoben, zda nedostatkem přírozeného roz-
voje pohybu obyvatelského (t. j. menším počtem
narozených oproti počtu zemřelých) či vzrostem
hnuti vystěhovaleckého. Protože činitel prvý
je přesně úřadní statistikou rok od roku zjišto-
ván, můžeme přesně rozhodnouti. Přebytek na-
rozených v době od 1. ledna 1891 do 31. pro-
since 1900 obnášel dle officiálních záznamů,
pří čemž pro rok 1900, za který data dosu
nebyla zjištěna, vzat průměr předchozího pěti-
letí, v Čechách 594.476*), na Moravě 234.360,
ve Slezsku 74.307 (za účelem srovnání: v ce-
lém Předlitavku 2,633.879). Kdyby počet oby-
vatelstva nebyl modifikován činitelem druhým,
ruchem vystěhovaleckým, ohnášelo by koncem
roku 1900 civilní obyvatelstvo v Čechách
6,403.178 (t. j. počet obyvatelstva, napočítaný
při sčítání 1890 plus přebytek narozených), na
Moravě 2,496.242 a ve Slezku 677.032 hlav.
Čechy
Morava
Slezsko
7
article
Srovnáme-li tyto číslice s výsledkem faktického
sčítání r. 1900, obdržíme ve všech zemích
koruny české, zvláště však v Čechách a na
Moravě značné úbytky obyvatelstva, které nutno
připsati na účet hnutí vystěhovaleckého. Pro
Čechy resultuje minus 125.789, pro Moravu
— 78.442 a Slezsko — 683 (tuto je vliv vy-
stěhování téměř paralysován průmyslovými částmi
jeho, kde opět lze souditi na přistěhování)
úbytek celého Předlitavska obnáší 463.505.
Že číslice pro země království českéh
nemohou úplně býti počítány na vrub vystěho-
valectví za hranice mocnářství, nýbrž že mnoho
jsou modifikovány stěhováním uvnitř řiše, uka-
zuje již okolnost ta, že v některých jiných ze-
mích konstatováno značné přistěhování; tak
v první řadě v Dolních Rakousích + 164.571
(opět patrný vliv Vídně, která stále láká nové
přistěhovalce), dále v Terstu a území, ve Vorarl-
berku, v Solnohradech a částečně i ve Štyrsku.
Čechy
Morava
Slezsko
Předlitavsko
Dolní Rakousy + 164.571
Vídeň
Terst
Pearl
Solnohrad
Štyrsko
8
article
Nemáme však žádných přesných statistických
záznamů, které by celý ruch vystěhovalecký
to jak uvnitř hranic, tak za hranice mocnářství
dovedly chovati v evidenci. Částečně, ovšem
neúplně, sleduje pohyb vystěhování zámořského
úřadní statistika na základě výkazů úřadů pří-
stavních, které zejmena konstatují obrovský
vzrůst vystěhování přes přístavy hamburský
bremský. Dle těchto záznamů vystěhovalo se
z Rakouska za moře během posledního období
okrouhle 387.770 lidí. I když odečítáme o
úbytku civilního obyvatelstva přírost vojska,
v úhrnu 41.517 osob, který dodán byl z civil-
ního obyvatelstva, přece rozdíl mezi výkazy
posledního sčítání a záznamy přístavní statistiky
obnáší 34.218 lidí, který tedy značí passivum
v neprospěch Rakouska při vnitrozemské vý-
měně obyvatelstva.
Již tedy z několika těchto statistických dat
vysvitá, že úbytek jmenovaných okresů v ze-
mich koruny české není zaviněn snad přiroze-
ným vývojem pohybu obyvatelského (tedy úbyt-
kem plodnosti, jako na př. ve Francii), nýbr
padá jedině na vrub vystěhování a to nejen z
hranice řiše, nýbrž patrně ve značném roz-
sahu i vystěhování uvnitř říše, ke kteréžto do-
mněnce jisté opory skýtá jak zeměpisná poloha,
tak značné přistěhování konstatované v Dol. Ra-
kousích. A tyto snad nejvyznačnější momenty
zjistěné posledním sčítáním lidu vydávají vážné
svědectví o zpátečném hospodářském a sociálním
chodu velikých částí naší vlasti a budí zajisté
k nejserjosnějším úvahám-
Rakousko
Francie
Dolo
9
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 22. března. (Málem min
sterská krise.) V investiční předloze žádá
vláda za schválení úvěru 480 millionů K na
stavby železniční a mimo to za dalších 80 mil-
lionů, jež se mají vrátiti státní pokladně jak
náhrada za ty výdaje na železnice, jež byl
státní pokladna nucena hraditi v posledních třech
letech, když parlament neschválil nijakých nových
investici. Proti tomuto požadavku byl odpor na
všech stranách sněmovny a poukazovalo se ze-
jmena na to, že srefundace« oněch 80 millionů
nesouvisí s předlohou invostiční a že tedy mí
býti o ní podána zvláštní předloha. Včera všal
oznámily telegramy z Vídně, že pro vládní poža-
davek je již zabezpečena většina železničního
výboru a sice následkem sdělení ministra že-
leznic v tajné schůzi výborové. Ministr prý pře-
svědčil poslance, že na železnice vydáno z po-
kladních zásob státních více než 80 millionůa
že vláda tedy právem žádá za náhradu. Dnes
se dovídáme dodatečně, že ministr financi Böhm-
Bawork z požadavku vládního učinil kabi-
netní otázku. Dle »Inf.« hrozil demissl.
nepovolí-li mu parlament oněch 80 millionů
hrozba ta pomohla ostatním německým stranám,
zvláště ústavověrným velkostatkářům, že přiměli
německé nacionály, aby se vzdali odporu proti
refundaci. S jiné strany vysvětluje se také, pro
němečtí liberálové byli původně proti vládnímu
požadavku. Nechtěli tím dle slov posl. Lechra
projeviti nedůvěru nynější vládě, nýbrž váhali
z obavy, že nynější kabinet nesedí dosti pevn
a že by za krátko, až se státní pokladna opět
naplní, mohli na místo, jež zaujímaji nyní pá
*) Přirozeně se tato data mohou vztahovati
iko na civilní obyvatelstvo, nikoli na vojsko.
Böhm
Bawork
Praha
Vídeň
10
article
nové Körbor, Böhm-Bawerk a Spens-Booden, z-
sednouti jiní ministři z tábora klerikálně- feudál-
ního. Tyto obavy jsou patrně nyní rozplašeny
když proti refundaci není už odporu.
Z Opavy, 22. března. (Slezská ná-
rodní rada.) Čeští akademikové ze Slezska,
snažíce se, aby národní práce ve Slezskuse
nerozptylovala, nýbrž soustředila se na věci,
v tu dobu nejdůležitější, vstoupili ve styk
s čelnými národními pracovníky ve Slezsku
i mimo Slezsko a po dohodnutí s nimí na-
vrhují, aby se pro Slezsko utvořila zvláštní
národní rada a ta aby si vzala za úko
vyhověti především školským potřebám slozským.
Běží tu o zřízení českého učitelského ústavu,
dívčí školy, reálky a škol odhorných. O ty má
se tedy v prvé radě starati národní rada, do
níž navrženi prof. V. Prasek, P. Jos. Svozi
v Klimkovicích, posl. Věne. Hrubý, dr. J
Kordáč v Těšíně, říd. uč. Gudrich v Raduni
u Opavy, dr. Sekera ve Frýdku, dr. Palkovsky
v M. Ostravě a mimo několik akademiků též
řada dam se slč. Bland. Čížkovou v Těšin
v čele. Zahájena též akce za účelem opatřen
finančních prosiředků na ony národní úkoly,
jež se v Čechách i na Morsvě potl ává
s úspěchem. Veškery peněžní příspěvky, určen
na zřízení učitelského ústavu, mají býti zasílány
P. Jos. Svozilovi v Klimkovicích, příspěvky na
divčí školu slč. Bl. Čížkově v Těšíně. Dotazy.
týkající se slezské národní rady, zodpoví Ad.
Kubis, kand. prof. v Praze, na Bojišti č. 8,
neb Boh. Pešek, právník na Král. Vinohradech
Jablonského ul. 3.
Böhm
Bawerk
profesor
V Prasek
Hrubá
Gudrich
doktor
Sekera
Palkovsky
Čížkův
Morsv
Svozil
Kubis
Pešek
Král
Opava
Slezsko
Klimkovice
Těšín
Raduň
Frýdek
Ostrava
Čechy
Praha
slezský národní rada
SpenBooden
11
article
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 25. března.
Politické vraždy v Rusku.
»Ho Bpest«, uvažujíe o politickýel
vraždách a attentálech, které se ději v Rusku
praví, že Rusko neminula epidemie, která si
druhé polovině XIX. stol. založila hnízdo v zá-
padní Evropě, hnízdo dosud nesražené. V článk
praví se dále, že ani výstrel, ani výburch dyna-
mitový nemůže změniti běh dějin, nemůže otrást
budovou státu, jež stavěla a utvrzovala se po
dlouhé věky. Autor dovolává se dokladů z no-
dávné minulosti, kdy »ruku politických vrahů
ruských řídíla ruka těch, kteří z nenávistik
Rusku hledali, jak by v něm vyvolali bouře
vnitřní.«
Zdá se nám, jakoby se Rusku vracely prve
roky let osmdosátých. O tom už není poch yby.
že tchdejší nihilisté byli náštroji zahraničných
nepřátel Ruska. Ti nihilisté, kteří se vrátilik
národu a litovali své minulosti, učinili o tom
vyznání. Je-li však příčinou atteniátův i všech
nepokojů studentských, které se nyní v univer-
sitních městech ruských odehrávají, nespokoje-
nost s některými univorsitními řády, jsou udá-
losti tyto dvojnásob hodny politování. Šlechet-
nost, lidumitnost i pokročilost cara Mikuláše II.
jsou i všude za ruskými hranicemí tak dobře
známy, že nespokojeným pánům studentnm
nikdo nepřisvědči, že zvolili si vhodnou cestu
ku změně těch řádů.
Bpest
Mikuláš
Praha
Rusko
Evropa
12
article
Hakedonská otázka.
Hakedonská otázka.
Makedonská otázka je pro knízectví bul
harské otázkou více prospěchovou než politickou.
Dokladem k tomu jsou. tato zajímavá dat
z »Besepa Iloma«, doplněná našimi zprávami.
V r. 1878/79, tedy hned po osvobození Bul
harska, přestěhovalo se do Bulharska as-
600.000 Bulharů z Drinopolska a z Makedonie.
Do Sofie jich přišlo asi 20.000, do Tatar-
Pazardžiku as 5000, do Plovdiva as 8000.
Mezi 33.000 obyvateli ve Varně je asi 20.00
a mezi 12.000 obyvateli Burgasu je asi 7000
přistěhovaleů. Stalisticky je zjištěno, že jedn
tretina bulharských důstojníků je původem
z Makedonie. Z 8600 učitelů v knížectví je asi
2300 Makedonců a z 38 000 úřadníků je
15.000 Makedonců a Drinopoleň. Z 8 biskupn
(pravoslavných) jsou čtyři Makedonci. Ze 3419
kněží je 1282 Míakedonců. Značná část mnicho
jest makedonská.
Bulhar
Tatar
Makedonec
Bulharsko
Makedonie
Burgas
Besepa Iloma
Plovdiva as 8000
Drinopolsko
Makedonec
13
article
Na každém kroku setkává se Bulhar z kn-
žectví s Makedoncem, který mu odejímá řemesl
jako řemeslník (pekař, zedník atd.), úřadnické
místo jako úřadník, podnikatelství jako podni-
katel. Každoročně přichází k nám tisíce a tisice
dělníků, zedníků a mistrů z Makedonie. Zdrží
se zde od března do října a odnášejí s sebou
statisíce našeho národního jmění. Nám nezane-
chají ze svého výdělku téměř ničeho; žijet
Makedonec nad míru skrovně: ji jen chleba,
cibuli, česnek a sýr. Možno tudíž říci, že jsou
pro nás — Číňany.
Z Makedonie přichází k nám síla Vlacho
t. zv. Cincarů a usazují se jako krčmáři zvlášte
v západním Bulharsku. Tito Cincaři jsou horš
nežli židé a ožebračují náš selský lid. Rodiny
těchto Cincarů žijí v Makedonii
Z makedonských škol přichází každoročně
nejméně 300 mladíků, kteři hledají v knížectv
místa učitelů na obecných školách. A tak vidíte.
odkud k nám přichází učený proletariát
Školy Makedonie jsou vydržovány z bulharských
peněz; naše vláda dává ročně asi dva milliony
feanků bulharskému ekzarchálu v Cafihradě n
to vydržování.
Bulhar
Makedonec
Číňan
Makedonie
Bulharsko
14
article
Zde vidíte tudíž příčiny odůvodněně, pro
makedonská otázka není pro nás politickou,
nýbrž chlebovou otázkou. Známé je nám všem
makedonské pořekadlo: »Ima pari im
Bugari, nema pari nema Bugarie
(t. j. jsou-li peníze jsme Bulhaři, nejsou-li —
nejsme Bulhaři). Kdyby převládaly v makedonské
propagandě srbské peníze, obrátili by Makedonei
své pořekadlo a říkali by: »Ima pari ima Srb
atd.« — Z tohoto je již vidno, jak spolehlivý
je vlastně makedonský element.
Bulhaři z knížectví volají na Evropu
»Dejite samosprávu Makedoncům.
Přisli k nám, aby hledali svobodu
a vzali nám chleba od úst.«
Rozpuštění italské sněmovny.
Finanční výbor italské sněmovny poslanecké
odmítl šesti proti dvěma hlasům
finanční program vlády, čtenářům
našim již zevrubně známý. V posla-
neckých kruzích soudí se, že jakmile plenum
se k tomuto usnesení připojí, dojde na rozpu
štění sněmovny.
Bulhar
Srb
Makedonec
Evropa
italský sněmovna
16
article
Charakteristické pro nynější proudění v Itali
jest, že předseda studentského spolku monarchi
stického v Římě Giorgio Hensch pokárán byl po
licií za to, ze jeví velikou vyzývavost při pořá
dání monarchistických projevů. Poslanci
Cirmeni a Santini chtějí vládu ví té věci inter
pellovati. Jeden z členů sněmovny měl býti za
lován proto, že vytýkaje vládě chabost prot
»výstředním a krajním« (rozuměj : republikán-
ským) směrům, dopustil prý se i urážky krále
Sněmovna vydání jeho ale odepřela.
Sebevražda mínistr- presidentova
V sobotu v pozdních hodinách večerníe
kolovaly ve Štulgartu pověsti, vystupující s ve-
likou určitostí, že se minisir-president virtem-
berský a ministr vojenství svob. pán Schot
ze Schottensteinu, persona gratissima,
zvláště na dvoře berlinském, v Ulmu za-
střelal. Jak jsme již v neděli v Politických
zprávách zahraničných sdělili, musil generál
Sehott vyžádati si náhlou dovolenou z úřadu
svého, jelikož byl zapleten do procesu pro ku-
plířství. V úřad ministr-presidenta byl po
propušíění Miitaachta, kterýž hodnosti tu celá
desetiletí zastával, před 4 měsíci vlivy berlin-
skými dosazen. Pověst zmíněnou zaznamenáváme
zatím ovšem jen s reservou. Čtenář nalezn
v telegramech potvrzení neb vyvrácení jejl.
Hensch
Cirmit
Santini
Schot
Sehott
Řím
Ulma
král sněmovna
17
article
Proti posledním projevům
Viléma i.
Ještě neutišily se vlny, rozčeřené proslovem
Viléma II. k předsednictvu pruské sněmovny
poslanecké, a již sděluje se, že také k před
sednicivu říšského sněmu německého Vilém I
učinil projev podobný. Tentokráte stěžoval si
— dotýkaje se případu bremského — ale přímo
na ochabování monarchistickéh
smýšlení. Nelze tedy za zdůvodněny poklá-
dati výklady některých pseudoliberálních list
německých, jako na př. »Voss. Zigu.« a »Nat.-
Zlgu.«, které hleděly vyiíčiti véc tak, jakoby
Vilém II. byl minil slovy svými k pruskému
předsednictvu o »nevážnosti k autoritám«
o »přilišném sledování zvláštních zájmů« poká-
rati bezmezné agitace agrárníků za zvýšení ob-
chodních cel. Nutno míti přece na mysli, že
agrárníci jsou součástí právě konservativních
stran, kteréž třeba někdy odlíšné cíle sledujice,
politicky domáhají se právě co největšího upov-
nění monarchismu. I dítěti přece jest zjevno.
že Vílěm II. mínil výtkami svými republíkánsky
zbarvcné slrany v Německu, socialisty a liberály.
Tito měli by se v tisku svěm hrději hlási
k výčitce cisařově a nenastrkovati jiných. Vedl
neoblomného vlasiního vüdce Lugena Richtra,
měl by jim příkladem býti konservat i v n
Krouzzeitung«, kterýž zaznamonav výrok
císařův, nieméně dovolil si podotknouti, že
jsou případy, kdy právě věrnost
ke králi káže mluviti otevřen
k němu.
Ano, platí dnes až příliš to, co tuhle
čelli jsme —— obrácený to výrok Jneobvův —
v »České Revui«: Jest největším neštěstím ná-
rodů, že nedovedou králům říci pravdu. Pod
pravídlo toto vsední zpststo nespadě Blorle l o
Richter, vůdce svobodomyslné strany lidové.
Vilém i
Vilém II
Vilém
Voss
Ziga
Lugen Richter
Jneobvův
Richter
Zlg
Německo
pruský sněmovna
můj Krouzzeitung
Vílě II
18
article
Již v depeších zaznamenali jsme, že ozval se v so-
botu v poslanecké sněmovně pruské rozhodně
zvláště proti tendenčnímu sdelení výroku cí
sařova sněmu pruskému. Předseda sněmovny,
Kröcher, sice hleděl jej — jak čtenář již
z depeše vi — přiměti k mlčení, zakazuje mu
i kritiku slov Vilémových, nieměně Richter
trval na svém a vybojoval si také vo věci té
on slovo poslední. V tomto doslovu svém
k afféře té — v doslovu v depeši jen zběžně
načrtnutém — poukazoval i k tomu, v jakém
postavení ociťuje se ministerstvo, když po-
slancům sdělují se výroky císařovy, na něž mi-
nisterstvo nepochybně nepůsobilo a za něž ne-
přejímá tudíž zodpovědnosti. »Chce li nám
tudíž — pokračoval řečník — panov n ík
něco sděliti, ať učiní tak ve
formě obvyklého a autentické h
poselství. Konstatuju, že nikdý ješt
ani zde, ani v říšském sněmu — a zasedám
v nich 30 let (Hlas z pravíce: Bohužel !. Ve-
liký nepokoj v levo.), že nikdy před tim
nedělo se nic takového, že právě
vážnosť před ústavními tradi-
cemi zde ochabuje — i měl jsem proto
za povinnosť svou, na základě tradic našich
opřiti se novotě této.« (Pochvala v levo.)
Z ostatních stran — socialisté nejsou
v pruském sněmu zastoupeni — neujal se slova
nikdo. Ni z druhé strany svobodomyslné
Kröcher
Vilémová
Richter
19
article
(Rickertovců), ni z národních liberála,ni
z Polákův neb Dánů. Mluvčí konservativců a
katolické strany (středu) projevili pak dokonce
souhlas s výroky císafovými. Jich důvody —
obvyklé fráze byzantinské — netřeba zajisté
zaznamenávati. Jisto jest, že ve sněmovnách
německých neústavní zasahování koruny do
vývoje politických věcí snáší se stále klidněji
a trpněji, ano, vůle, projevovaná panovníkem
má stále větší vliv i na hlasování některých
velikých stran, a to často i na úkor vlastního
jejich věcného stanoviska. Bude-li postup tento
se v parlamentech utužovati, odpadne záhy
v parlamentech německých dřivčjší třídění stran
a bude lze děliti sněmy ty již jen ve dve
strany: ve stranu neo d v is le lidovou ave
stranu byzantinskou
Rickertovec
Polákův
Dán
20
article
Boj o Slezsko.
Boj o Slezsko.
(Pův. dopis.)
Zatím co zástupcové vedou boj v říšském
parlamentě ve Vídni o naše různá práva a vý-
hody a celů česká veřejnost upoutána jest ve-
škerou svou pozorností k vývoji této činnosti.
odehrává se ve Slezsku tuhý zápas. Bohužel.
že až posud jeví se slabý zájem o tak důležitou
větev, kterou urvati jest nejůsilovnější snahou
nášich národních odpůrcův, kteří dobře pocho-
pili a uznávají, že Slezsko jest mostem k velk
slovanské říši, a proto postupně a s nejlepším
zdarem podrývají základy této důležité bašty na
prospěch říše velkoněmecké.
Svědčí o tom neobyčejný zájem a hojn
dary na penězích, které nejen z Berlína, Frank-
furtu a Vratislavi, ale i z nejnepatrnějších míst
německé říše docházejí jako sbírky jednotlivým
spolkům a odborům »Nordmarky«. A za tyto
peníze jest náš lid k přistoupení do spolků tech
Frank
Slezsko
Vídeň
Berlín
Vratislav
21
article
Osogov.
Osogov.
lákán, v nich národně tak přepracováván, že stává
se nejúhlavnějším odpůrcem naším. Mimo různo
podpory bývá vystrojována v každé obeí členům
»Nordmarky« jednou za týden zvláštní bezplatná
hostina.
Za těchto poměrů octli se Češi slezští nyn
v boji, od jehož výsledku závisí celá jejich bu-
doucnost: jsou to obecní volby v nejvétší naš
české obci slezské Kateřinkách, mající pře
7000 obyvatel. Obec tato souvisí s jedné strany
těsně s hlavním městem Opavou a s druhé zas
sevřena jest Pruskem, jehož branice vzdáleny
jsou pět minut od obce. Kateřinky až do ne-
dávna byly úplně české, stávají se však přičině-
ním všěch možných činitelů: »Nordmarky«
opavské agitace, okresních úřadů i e. k. zemské
vlády, protežující vždy a všude snahy našieh
nepřátel, obětí molocha německého. Přival ne-
přálelský stále na ně mocněji dolehá, ale Če-
chům pomoc od nikud nepřichází. A přece
ztrátou Kateřinek ztratili bychom zastoupení na
sněmu zemském a naději na říšského poslance,
zastoupeni v zemském výboru. Katerinky ne-
byly by nám nikdy vráceny, poněvadž Opava
je pak k obci své přivlastní a sloučí v jeden
celek. Ziráty tyto jsou tedy nenahraditelnéa
přece, ač dovolávají se slezští Češi pomoci
Čechách a na Moravě, odnikud ni spása, ni zá-
chrana pro ně nedochází.
Již přes pět měsíců táhne se volební boj.
jejž vedou s nepřáteli o udržení českých dosud
Kateřinek, — a již po třetí jaou z nařízení
úřadního na žádost našich neprátel vyloženy
volební listiny.
Čech
Opava
Kateřinka
Čechy
Morava
slezský Kateřinka
22
article
Při posledních volbách v listopadu r. m
zvítězili jsme v I. a III. sboru volebním — o po-
slednější nás Němci, či lépe a správně řečeno
zaslepení a »Nordmarkou« svedení odrodil
připraviti chtějí — většinou 40 hlasů. Volbat
však na nátlak poražené strany německé zru-
šena. Bohužel nastává nám nový boj, který vy-
bojován má býti koncem dubna. Jak dopadne,
není dosud jisto.
Vše se spiklo proti nám! Rodičům, mají-
cím děti ve školách opavských, vyhrozujes
místní školní radou opavskou veřejné, že bud u
jim děti příštího školního roku ze školv pro-
puštěny, nebo že budou nuceni platiti školné,
kdežto, kdž voliti budou proti nám, nejen ž
po celeu dobu, po kterou budou dítky jejich
choditi do školy, bude jim školné prominutoa
kromě toho že každého roku dostanou stipendia.
Některým rodičům, kteří přos to vše se nedali
zastrašiti a chtějí veřejně volili se stranou če-
skou, byly již děti ze skoly p ro-
puštěny.
Zaméstnavatelé v Opavě, u nichž voličové
naši jsou zaměstnáni, činí na ně nátlak, aby
neopovažovali se voliti s naší stranou a vyhro-
žují jim propuštěním, kdežto peněžní ústavy
vypovídají našemu lidu půjčky a nové žadatele
o ně hrubě a surově odmíta
Za těchto poměrů síly naše, nemajíei pod-
pory odnikud, ochabují, z řad našich zírácejíse
bojovníci jeden po druhém. Kdežto před tremi
lety nebylo při volbách ani zdání o nějaké straně
německé, vystrkuje nyní na všecky strany spáry
své a uchvacuje zaslepené oběti
aby pomocí
této tisni své obracíme se k vám, bratr
prosíme vás úpěnlivě o pod-
v královstyí, a
poru a příspění
Valná hromada Měšťanské besedy
Němec
Opava
23
article
v Praze.
Praha
24
article
Naše společenské středisko pražské doznalo
v neděli změny, kterou označiti možno jako
prvý krok dávno žádoucího osvěžení i dalšíh
vývoje. Pravíme prvý krok, neboť má-li Ma
šťanská beseda plniti dokonale svůj společenský
úkol, musí bžüi zařízena tak, aby vyhovoval
nynějším poměrům a to v místnostech účefných
a důstojných.
Dosud poutaly Měšťanskou hesedu stanovy.
jež se honosily sice úctyhodným stárímn, které
však pro svou těžkopádnost dnešní době nevy-
hovovaly. Proto po důkladných poradách a pří-
pravách svolána byla na neděli k 10. hodině
dopolední do velké dvorany řádná valn
hromada, na jejíž pořad dán ná vrh
správního výboru na změnu
stanov. Aby valná hromada platně mohla se
usnášeti o změně stanov, bylo třeba přítomnosti
nejméně šestiny všech členů, a v této třeti ny
všech členů činných a zakládajících, z těchto
pak musily pro změnu hlasovati dvě třeti ny.
Pro ostatní záležitosti postačila přítomnost de-
sotina všech členů, v níž musila býti pětina
všech členů činných a zakládajících.
25
article
Šestina všech členů včas se dostavila,
neboť ji tvořilo členstvo přispívající, avšak velmi
nesnadno sehnala se žádoucí třetina členů
činných a zakládajících, bez které změna stanov
provésti se nemohla.
Ačkoli horečně bylo agitováno, přece shle-
dáno ještě o 4 11. hodinu — kdy přispívajících
bylo již přítomno hojně přes potřebný pocet —
že schází přes 30 členů činných; o půl 11. hod.
chybělo jich ještě 19. Telefonováno na všechny
strany. Počet činných před 11. hodinou doplnil
se tak, že scházeli už jen tři, o nichž však
předsela pan Tereba při zaliějení schůze mohl
sděliti, že jsou už na cestě, že je dou a že do-
staví se do schůze, než přečten bude protokol
minulé valné hromady
Valnou hromadu zahájil krátce před 11.
hodinou předseda dvor. stav. pan T e reba
uvitáním přítomných a po schválení protokolu
prohlásil, že již jest přílomen potřebný počet
členstva. Přikročeno hned k vyřízení ná-
vrhu na změnu stanov
Pan ryt. Rašín z Riesenburgka na-
vrhl, by se upustíto od čtení změn beztoho
Úiskem výdaných.
Tereba
Rašín
Riesenburgko
26
article
Pan dr. Kühn s navrženou změnou úplně
souhlasiti nemůže. V § 7. se pravi, že valná
hromada může se o důležitých věcech platně
usnášeti, přítomna-li nejméně šestina všech členů
Toto ustanovení je nejasné. Vykládá-li se to tak
že musí býti přítomna šestina členů zakládají-
cích i činných a šestina přispívajících, nena-
mitám ničeho.
Pan Hofbauer prohlašuje, že míněna jes
šestina všech členů bez rozdílu. (Pochvala.)
K valné hromadě jest každý zván a kdo sejí
nezúčastní, dává svou liknavosti na jevo,ze
jest stozuměn, co přítomní na ní členov
schválí. (Výborněl
Člen výboru p. L. Čech praví, že o §7
rokovalo se v komisi i ve správním výboru,
Smýšlení všech směřovalo k tomu, aby nastal
v členstvu rovnost. (Výborně! Potlesk.) Proč.
má se členstvo tríditi pro staré zřízení — a
úctyhodné, ale dnes zastaralé, jakým jest mě-
šťanství? (Výborně !) Návrh p. dra. Külina míněn
jest z opatrnosti pro budouenost, ale členst o
jest tak intelligentní a prozíravé, žo není třeba
obav. (Výborně l)
Po přimluvé p. dra. Furicha schva
luje se návrh p. ryt. Rašína, by se nové sta-
novy nečetly.
Pan dr. Vlček navrhuje jinou stylisaci §i.
Pan dr. Furich: Navržené stanovy,
vypracované komisí, schváleny byly ve schůzi
členů činných a zakládajicích, ve schůzi členů
přispivajících, ve správním výboru. Mají-li pří-
tomní důvěru k těmto schůzím a k výboru,
necht schvali stanovy en bloc. (Výborně ! po-
tlesk.)
Pan dr. Vlček opřel se návrhu p. dr.
Furicha delší řečí, za které byl vyrošován v-
křiky: »Dost! dost! Jest to zz a poa.
Pan Jirou se k zádá, aby se stanov
probíraly po paragrafech.
Pan dr. Šebesta praví, že v příčině bu-
douenosti není žádných obav, protože funkce
předsedy a polovička členů výboru zůstává dle
nových stanov čienům činným a zakládajícím.
doktor
Kühn
Hofbauer
L Čo
Rašín
Vlček
Furich
Jira
Šebesta
27
article
(Dosud volili do výboru členové činní a zaklk-
dajíci 7 členů, přispívající 5 členů). Kromě toho
§ 7. stanoví, že v důležitých věcech, na př.
při změně stanov, k nimž třeba přítomnosti še-
stiny všech členů, rozstoupí se valná hromada
v kurii členů zakládajících a činných a v kuri
členů přispivajících a jen ten návrh že bude
přijat, který bude schválen v obou kuriich nej-
méně dvěma třetinami přítomných. Pro ostatnl
záležitosti stačí přítomnost desetiny všech členů
a nadpoloviční většina přitomných rozhoduje.
(Dosud žádalo se k tomu pětiny členů činných
a zakládajících.)
Dále mluvili pp. Rašín z Rie s em
burgka a Beaufort, který přimlouvá se
za schválení návrhu nových stanov, dr. P od-
lipný, který žádá postup dle parngrařůa
přeje si, by činily se k nim jen návrhy věcné.
Po slovech pana Zimka, týkajících s
stránky formální, byl návrh pana dra.
Furicha, by návrh nových stanov
schválil se enbloe, sehválen všemi
proti 8 hlasům, což uvitáno hlučnou po-
chvalou a polleskem.
Pan dr. Kühn žádá předsedu, by kon-
statoval, že stanovy přijaty byly dvěma třetinamn
činných členů, jak žádá to § 4. stano
Předseda p. Tereba: Poněvadž hilasovalo
jenom 8 členů proti, ať to byli již činní nebo
přispivajíci, jest návrh přijat dvoutřetinovou vět-
šinou členů činných. (Výborně! Potlesk.)
Pan Kühnel vyslovuje jmenem komise,
které uloženo vypracovati nové stanovy, vřel
díky za to, že práce její korunována byla vý-
sledkem.
K návrhu jeho a p. dra. Krajníka dává
se správnímu výboru plná moc, by ve stanovách
provedl stylistické změny.
Přikročeno k vyřízení výračních apolkových
zprávo Dle jednnte
Rašín
Beaufort
doktor
Zimek
Kühn
Tereba
Kühnel
Krajník
29
article
stanská 1691 členů, z nichž čestných 2, za-
kládajících 43, činných 170 a přispivajících
1476. Snaha výboru směřovala zvláště k tomu,
aby Besedě získal členů pokud možno nejvíce.
Jest v Praze velmi četný počet osobností vyni-
kajících a ve veřejném životě národním půso-
bicích a významných, které, bohuzel, neuznaly
posud za svou povinnost citu i národní, aby se
staly členy Besedy, v životě společenskémi
národním tak důležité.
K pozvání výboru přihlásilo se colkem pře
150 členů nových.
Přijmy spulkové v roce 1900 činily:
Členské příspěvky . . . . . K 37.5 45.—
Hrubý výnos besedních domů . » 30.552 48
Úroky z peněz uložených . . » 535 23
Odkaz býví věrného člena spolku
241000.—
Frant. Alta
a rozličné príjmy . . .. . . 2 944. 59
celkom . . K 72.077 30
Z příjmů těch placený:
správní výlohy . . . K 30.254.41
daně a správní vy-
dání besedních bu-
. . . » 15.970.52
úroky z dluhů. . . » 9 826 69
úhrnem ..
Z přebytku ..
uplaceno na bypote-
kární dluhy . . . K 7.531.43
na koupi předmětů
inventárních . . . » 220.— K 7.751.43
František
Alt
Praha
30
article
Přebytek . . K 8.774. 25
obsažen jest v pokladniční hotovosti, aneb uložen
u městské spořitelny pražské a První občanské
záložny.
Dle účetní rozvahy koncem r. 1900 má
beseda následující jmění:
Oba domy č. p. 28/II. a 1477/II.
se zahradou jsou na účtě cenou K 580.090.60
Jmění inventární ceněno jest , 18.016.64
Hotovost pokladní, vklady u peněž-
ních ústavů a rozličné pohledávky
. . . » 23. 454.67
dohromady . . K 621.561 9
Po odečtení dluž-
ných zápůjček . . K 225.189.67
dlužných úroků (an-
nuity dnem 31. pro-
since 1900 k pla-
cení dospěle)
a předem na r. 1901
přijatých členských
příspěvků a nájem-
„ 15.895.0
ného . . ..
celkem passív v sumě .
jeví se čisté jmění spolku koncem
K 372.329.34
r. 1900 sumou
úspory to minulých 55 let trvání besedy
Větší vydání správní mají hlavní přičinu, ž .
výbor zapravil na honorářích zu vyhotovené plány
pro eventnální přestavbu besedních domů 2000 K.
Stálé stesky členstva na nedostatečnost spolko-
vých místností besedních byly příčinou, že výbor
zabýval se i v roce minulém otázkou, rozšířit
místnosti novostavbou buď získáním nové sta-
vební plochy, buď novostavbou na stavenisti ny-
dov .
28 / II