2
masthead
V Praze, v úterý dne 26. března 1901.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předpliácí se
v Praze v ndministrani
na měsíe
na čtvrt leta . . . . 6 K —h
s drojí čonáško
za naěsle
z čtvrt leta . : . : 7 K 50h
ve flislkách:
. 2 K 00h
na měisle . .
Peštont
a n řste
n r . . . . .
s dvojí zísilkou
na měrí
na čtvzt leta . . . 1 K so B
Praha
5
article
Popelka na moři Jaderském
se ozvala!
Popelka na moři Jaderském
se ozvala!
Ve chvíli, kdy němečtí hegemoni všech
odstínů s nejvyšším napjetím sil hledí znovu
utužit zrezivělě řetězy starého rakouského
centralismu a povýšeným hlasem svých
Schückerů a tutti quanti »státníků« prostě
bez důkazů tvrdí, že prý by federace přivo-
dila Rakousko politicky, národohospodářsky
a velmocensky na mizinu (l) — ve chvíli te
dopadla na staletý ten centralism rakouský
prostřed sněmovny vídeňské nejtěžší
mravná rána, jaká se jen myslit dá. A to
páteční znamenitou řečí statečného dal-
matského poslance Biankina, který
ve jmenu své vlasti pronesl strašnou obža-
lobu na staletý ten systém rakouský, dovodiv,
jak netoliko hříšně zanedbal jeho ubohou
vlast, ale důsledně nešťastnou Dalmacii rui-
noval jen proto, že to je vlast slovans ká,
až v této podjatosti německo centralistické
tak daleko zašel, že jest mu dnes ta zane-
dbaná, chudá Dalmacie zemí takřka ne-
známou, že neví a netuší ani, jaké po-
klady přírodní v lůně jejích holých
skal se tají, že musil přijít cizí
soukromý podnikatel do zbědované
Dalmacie, aby tyto poklady — uhli, asfaltu,
rtuti a j. v. — konečně objevil, jichž hoj-
nost a bohatství nepřebrané sli-
buje nyní té povržené Popelce na moři ja-
derském rázem nový život, kone
její bídy, jejího strádání a hy-
nutí staletého přes všechno otčímství
vídeňských vlád. — —
Ano, takovou velikou a radostnou pro
Jihoslovanstvo novinu zjevil věrný syn Dal
macie a upřímný bratr náš na konci zname-
nité své filipiky vyčítavě — otčímu ví
deňskému... Důležitost věci, tušíme,
žádá, abychom památnou řeč jeho úplně
ztlumočili veřejnosti naší, která jí bude za-
jisté tak srdečně potěšena, jako my sami.
Slovan Biankini promluvil dne 22. t. m
ve sněmovně poslanecké napřed chorvatsky.
pak německy takto:
Biankin
Rakousko
Dalmacie
Slovan Biankini
6
article
»V každou debatu o nouzích a bědách
zemských musíme my poslanci dalmatští za-
sáhnouti a to z té prosté příčiny, poněvadž
rakouské vlády způsobily v Dalmacii no uz
trvalou. Pročež by se každé rokovánío
nouzi zemské mohlo zváti debatou dal mat-
kou par exeellence . . . . Pro zemi, její
blahobyt by mohl přinéstí požehnání celé ríši,
nestalo se po století téměř ničeho
a také dnes nechcete se odhodlat, abyste pro
ni učinili i jen nejnutnější. Takě předlo h
investiční dokazuje, že vláda podnes ne-
dala poměry dalmatské ani studovat, t. j. že
slavná vláda otázce dalmatské naprost
nerozumí. Chci tudíž o ní promluvit
doufám, že vzbudím pro ni zájem sl. sněmovny,
neboť národohospodářská otázka dalmatská je
velmi důležitou otázkou rakouskou, ba snad
nyní nejdůležitější. Jak známo, provozuje se vůč
Dalmacii politika almužnická, která rovněž
tak zneuznává hříchů minulosti jako nouze pří-
tomnosti a povinnosti vůči, budoucnosti. A přece
ještě noviny vládě blízké nám vyčítají, proč že
prý my, zástupci Dalmacie, nejsme nadšeně za-
milováni do tohoto ministerstva, jehož všecka
státnická moudrost záleží v tom, že naši za-
nedbanou vlasť napomíná ke enosti odřikánía
skromnosti. Při tom zapomíná se, že jsme po
celé století pastorky tohoto státu, jehož
kulturní práce v zájmu dalmatského národa sotva
jest znatelna. Do ciziny musejí se vy-
stěhovat nejlepší synové naši
Adoptovali jste nás, ale od bohatého stolu ra-
kouského národohospodářství nás odháníte. Sni
žujete nás na zeměpisnou pozoruhodnost ! Čím
se Rakousko po století na Dal-
macii provinilo, toho nedoved
před soudem dějin zodpovíd at
Dalmacie
Rakousko
7
article
Ani s hlediska svého vlastního záj mu
ne. Neboť: dopouštějíc záhubě Dal-
macie, připravilo se o své vlastna
velmocenské postavení. Chtěli
jste Dalmacii osamotit a zatím
jste osamotili celé Rakousko, které
braje nyní mezi velmocemi úlohu — staré
tetky ... Zapomnělo se na dalmat-
ské pobřeží a jako v odvetu za to zapomněl
světový obchod na Rakousko. Dějiny úpadku
naší vlasti za posledních osmdesáti let jsou dě-
jinami úpadku rakouského velmocenského po
stavení. Neboť prohřešujíce se na Dalmacii, pro-
hřešovali jste se na zákonu novověkého vývoje
státův. My dohráli ve světě svou úlohu jako
obchodní stát. Když počátkem stoleti
XIX. Rakousko ujalo se Dalmacie
v majetek svůj, měla naše dalmat-
ská vlasť sama třikráte tolik lod
obchodních, nežli má dnes celé
Rakousko!! Dnes jsou kvetoucí
druhdy přístavy Dalmacie pusty
a prázdny, bez lodí, bez obchodu
Stát, který nevypěstuje si žádného loďstva ob-
chodního, zřiká se ctižádosti, slouti státem ob-
chodním. Kdybyste nebyli nechali po celá
desitiletí celé pobřeží Dalmacie hříšně spust-
nout, mohli jste si ve světovém hospo-
dářství udržet aspoň své staré mí sto.
Dalmacie
Rakousko
8
article
Ale teď jsme sklesli se státu obchodního na
stát nádennický, a nenaučíte-li se brzy
Dalmacii znáti, kyne vám zoufalá vy-
hlídka, sklesnouti na stát žebrácký ! — Nejsem
ovšem žádným prorokem, ale jsem přesvědčen.
že v Dalmacii tkví klíč k hospo-
dářskému znovuzrození celého
mocnářství. Kdysi nepochopí svět obm-
zenou tu lhostejnost našich řiditelův státu,
jimž dlouhé to námořní pobřež
Dalmacie se skvostnými svý m
přístavy nebylo ve věku světového obchodu
skoro ničím více, než pouhým ornamen-
tem na mapě. . . Nepochopí se, kterak
touž dobou, kdy jiné státy vyhledávají v dála-
vách cizích zemí končiny, aby tam pro sebe
dobývaly nových zřídel svého hospodářského
zisku,,zde Rakousko svá domácí
zřídla zasypává, ačkoli by stačilo jen
trochu dobré vůle a něco více investic,
aby z nich v době nedaleké vyvřel
pravý zlatý proud a rozlil se p
celé říši. Navrhuji, aby slavná
vláda ráčila přikročiti ku obje-
vení — Dalmacie! Zde má Jeho Excel-
lence pan ministerský předseda přiležitost, do-
býti sobě vavřínův druhého Kolumba . .. (Ve-
selost.) Míním to zcela vážně ! Prosím, co ví tu
většina pánův o hospodářském významu Dalmaciel
Čeho ví o něm slavná vláda? Snad ne brubě
více, nežli že každoročně Klub turistů podniká
tam výlet a že pestré plakáty oznamují nový
hotel v Dubrovniku. Byrokratická lenivost my-
slenková jest rakouskou tradicí a byrokra-
tická nechuť ku všeliké čino-
rodé iniciativě zničíla Dal-
macii, odřízla ji od světového obchodu, uči-
nila z ní vlast největší chudoby a rozšířila o ní
legendu, že prý je Dalmacie samou přírodou
zemí zanadbanou a přechudou. Nuž, bohu díky.
tato legenda jest dnes aspoň dů-
kladně vyvrácena! Dalmacii nade šla
Kolumbus
bůh
Dalmacie
Rakousko
Dubrovník
9
article
nová éra ode chvíle, kdy bez ohledu na
úřadní škarohlídství podnikavý duch jediného
průmyslníka (Alexandra Königa) otevře
Dalmacii netušené poklady
tajené v půdě její. V cízině vědí již
o tom, jaké poklady tato dalmatská půdav
sobě skrývá a cizozemský kapitál pase jen po
okamžiku, kdy vláda rakouská k této nové
epochální události zaujme stanovisko, kdy
osvědčí, hodlá-li sama nejrozsáhlejší měrou
ujati se těchto podnikův dalmatských. Až
posud nemělo Rakousko pro dal-
matské hornictví — kapitálu! . ..
König
Dalmacie
Rakousko
10
article
Slavná vláda civí dále ve své ztrnulosti, z niž
nedovede ji vyburcovat ani naše nouze ani ú svi
nového dnel Povzbuzení, jakého poskytla onomu
neohroženému pionéru dalníatského blahobytu,
uznalost její, jakou mu prokázala za jeho osvo-
bozující vlastenecký čin, dík jaký mu vzdala za
ty statisíce, jež věnoval naší zemi, záležel v tom.
že se způsobem ryze rakouským podnikání jeho
kladly obtíže, že zemská vláda pronásledo-
vala jej beze všeho oprávnění svým protiven-
stvím!... Dnes ví se již v kru zích
odborných, jaké nesmirné bohat-
ství uhlí, asfaltu, rtuti a jiný ch
mineralií spočívá v lůně Dalma-
cie. Toliko vláda vídeňská o tom
ničeho neví a nechee o tom ničeh
vědět!! Požadujeme pro Dalmacii, čeho po-
žadovat máme právo. Aby také naše přirozené
síly byly podporovány, také naše životní pod-
mínky byly chráněny, také našemu vývoji kul
turnímu bylo napomaháno. Nežebráme o žádnou
almužnu, o žádnou milost. Co dáte Dalmacii, ona
vám se stonásobnými úroky vráti a splatí. Ale
my máme toho do syta býti pariy Rakouska!e
Věříme, že řeč taká pronešená mužem
tak vážným, jakým jest Biankini, způso-
bila mohutný, ba sensační dojem na všecky.
kdož ji poslouchali a těch byl prý posléze
ve sněmovně okruh velmi značný. Jsme pak
věru žádostivi, jaký bude její účinek na
kruhy vládní? Přejeme bratřím našim dal
matským, aby byl konečně pronikavý a roz
hodný! Starý rakouský sy stém
byrokraticko-centralistický
dostal však touto fulminantní žalobou chra
brého vlastence zanedbané Dalmacie věru
svou zaslouženou kapitální ránu
Dalmo
Dalmacie
Rakousko
11
article
Předběžné výsledky sčitání lidu
r. 1900.
(Pův. zpráva » Nár. Listů«.)
Předběžné výsledky sčitání lidu
r. 1900.
(Pův. zpráva » Nár. Listů«.)
Na první pohled patrnou je protiva mez
posledními dvěma obdobími: kdežto v době
1880—1890 přírost nejen v našich zemích, ale
vůbec v Rakousku vykazoval relativní úbytek
poslední perioda těší se značnému vzestupu
zvláště ve Slezsku. Aby aspoň ve všeobecných
rysech byl zřejmý obraz tohóto přírostu v cele
říšské polovici, uvádíme, že již z cifer pro celé
obvody zemské bije do oči zvolnění tempa při
rostu v posledním období v Horních Rakousích
(ze 3.5 na 3.1), v Korutanech (z 3.5 na 1.8)
v Krajině (z 3.7 na 1.9), v Haliči (z 10.8 na
10.4) a v Bukovině (z 13.1 na 12.9); význač-
nějším vzrostem, jemuž vévodí Slezsko a pal
Salepurk (76.1 na 11.4), vynikají kromě toho
Tiroly a Vorarlberg (z 1.8 na 5.5), Přímo
(z 7.3 na 8.6), kde oyšem rozhoduje Ters
(z 8.7 na 13.5), pak Dalmacie (z 10. 8 na 12 2)
a uvedené již země české. Dolní Rakousy, kde
rozhodujícím je vliv Vídně, vykazují vzestup ze
14.2 na 16.0 proc., při čemž nepopíratelně nej-
rozhodnějším je vliv Vídně, a předčí tedy velice
Rakousko
Slezsko
Horní Rakousy
Korutany
Halič
Bukovina
Tirol
Dalmacie
Dolní Rakousy
Vídeň
Vorarlberg
12
article
ještě co do percentuálního přírostu ostatní země
co do výše přírostu za poslední doby stojí za
Dol. Rakousy hned země karpatské, Dalmacie
a Slezsko.
Ovšem tyto průměrné číslice pro celé země
spíše zahalují, než vysvětlují jednotlivé zvláštní
a pestré poměry, které jsou jim položeny za
základ. Přesahuje však opět účel toho článku,
chtíti podrobněji zabývati se číslicemi jednotli-
vých prvků, z nichž složena je úhrnná cifra
zemská. Vývoj obyvatelstva v zemích koruný
české vykazuje však tolik zajímavostí, že nelze
nezastaviti se aspoň u přehledů pro jednotlivé
okresy. Výsledky posledního sčítání lidu uka-
zují, ze
Rakousy
Dalmacie
Slezsko
13
article
přírost obná še
40 a30až 20 aži5 ažl1Onž 5 ažl l nž
více 39.9 29.9 19.9 14.9 9.9 4.9
procent v okresních hejtmanstvích
14
article
v Čechách
na Moravě
ve Slezsku
v celé Cislajtán
Čechy
Morava
Slezsko
15
article
Stationérní
obyvatelstvo
+ 09 až
16
article
Úbytek
obnášel
1 ažl 5a
4.9 více
ov okr. hejtmanstvích
17
article
v Čechách
na Moravě
ve Slezsku
v eelé Cislajtáni
Běřeme-li tedy za jednotku pozorování po-
litický okres, pozorujeme, že v Čechách z 96
okresních hejtmanství a měst s vlastním statutem
ani ne třetina, t. j. jen 30 jich převýšilo průměr
zemský (+ 8.1 proc.), 17 jich vykazuje oby
vatelstvo ve ztrnulém stavu, téměř po celou
dobu desíti lel nezměněném (z nichž 5 od +- 0-1
do — 0 8), kdežto 12 (od + 0.1 do — 0
proc.) je stationérních a 16 značný úbytel
(z toho 2 i nad 5 proc.). Seřadime-li české
politické okresy v pořadí dle výše jejich přírostu
percentuálního, následují za sebou takto: Most
(+ 48.2), Teplice (+ 42.4), Král. Vinohrady
(+ 40.1), Ducheov (+ 39.0), Žižkov (+— 33 8).
Smichov (+ 29.5), Plzeň (+ 29.1), Ústí nad
Labem (+ 29.1), Karlovy Vary (+ 24.7)
Falknov (+ 23.2), Jablonec (+ 18.7), Karlin
(+ 18.3), Kladno (+ 18.3), Louny (+- 18 3)
Chomůtov (+ 16.4), Náchod (++ 16.2), České
Budějovice (F 15.8), Slaně (+ 15.4), A
( 14.4), Liberec okolí (+ 13.4), Hořovice
(+ 13.1), Praha (+ 12.0), Žatec (+ 11.7)
Kraslice (+ 10.9), Liberec město (- 10 7).
Král
Smichov
Karlin
Čechy
Morava
Slezsko
Most
+ 48.2
Teplice
Žižkov
Plzeň
+ 29.1
Ústí nad Labe
Karlov Vara
Falknov
Jablonec
Kladno
Louny
Náchod
Český Budějovice
Liberec
Hořovice
Praha
Žatec
Ducheov
18
article
Děčín (+ 10.1), Cheb (+ 9.7), Frýdland (+ 9.1)
Jáchymov ( 8.3), Mladá Boleslav (+ 8 2)
Roudnice (+ 7.6), Pardubice (+ 6.3), Kadan
(+ 6.0), Trutnov (+ 5.9), Šluknov (4+ 5.5),
Rumburk (++ 5.4), Litoměřice (+ 4.0), Střibro
(+ 3.9). Králové Hradec (+ 3.7), Polička
(+ 3.7), Vysoké Mýto (+ 3.4) Vrchlábí (+ 3.3).
Chrudin (+ 3.1), Rakovník (+ 3°1), Kolin
(+ 3 0), Teplá (+ 3.0), Písek (+ 2.9), Třebon
2.9), Krumlov (+ 2.7), Kutná Hora (+ 2 .6).
Podbořany (+ 2.6), Broumov (+ 2.5), Lan
škroun (F 2.3), Mělník (+ 2.2), Přeštice (+ 2 1)
Horšův Týn (+ 2.0), Nový Bydžov (+ 1.8)
Mnichovo Hradiště (+ 1.7), Semily (++ 16)
Tachov (+ 1.5), Rychnov (+ 1.4), Klatovy
(+ 1.2), Příbram (++ 0 8), Domažlice (+ 0.5)
Králové Dvůr ( 0.5), Německý Brod (++. 0.1)
Prachatice (+ 0.1), Benešov (— 0.1), Plan
*) Pokud se týká měst s vlastním statutem.
vrchlábět
Chrudin
Horšův
Týna
Děčín
Cheb
Frýdland
Jáchymov
Mladá Boleslav
Roudnice
Pardubice
Trutnov
Šluknov
Rumburk
Litoměřice
Hradec
Vysoký Mýto
Rakovník
Písek
Krumlov
Podbořany
Broumov
Mělník
Přeštice
Nová Bydžov
mnichův Hradiště
Semily
Tachov
Rychnov
Klatovy
Příbram
Domažlice
Prachatice
Benešov
+ + 16
Plana
Kadan
Střibro
Kolin
Kutná Hora
Lana škroun
+ 2 1
Král Dvůr
německý Brod
19
article
V drobném prodeji:
ranní čísle o rolě . . . za 8h
odpolední . . . . . . . za 2 h
Ve fllalkách na venkově-
ranní čislo, . . . . .
odpolední . . . . . . . . 8h
Inseráty
platí se hotevě řapřež.
Předplacení a insesty přijtnná zdmísl-
strace v Marianské ulicí č. a
Tsm nacházají se téš redake
tiskárna a sxpedieo „ Národnich Listě“.
Lukopšsy se novraosji.
20
article
(— 0.1), Strakonice (— 0.1), Tábor (— O.1),
Český Brod (— 0.2), Turnov (— 0.3), Čáslav
(— 0.4), Kaplice (— 0.5), Jindřichův Hradee
(—0.6), Česká Lípa (— 0.6), Jilemnice (— 0.7),
Týn nad Vllavou (— 0.9), Jičín (— 1.0, Cho-
těboř (— 1.1), Sušice (— 1.3), Kralovice
(— 1.6), Litomyšl (— 1.6), Nové Město n. J.
(— 1.2), Jablonné (— 1.7), Ledeč (— 1.9),
Pelhřimov (— 2.1), Žlutice (— 2.2), Milevsko
(— 2.4), Rokycany (— 2.5), Blatná (— 3.1),
Sedlčany (— 4 2), Žamberk (— 6.1) a Dubá
Na Moravě přírost nad průměr zemský
vykazuje toliko 16 hejtmanství, resp. měst se
statutem ze 40, 8 obyvatelstvo stationární a 3
značnější úbytek. Pořad je tento: Moravská
Ostrava (+ 79.2), Uherské Hradiště město
(+ 304), Brno okolí (+ 18.9), Brno město
(+ 15.3), Olomouc okolí (+ 14.2), Kroměřiž
město (+ 12.1), Znojmo město (+ 12.0), Olo-
mouc město (+ 11.0), Přerov (+ 10.8), Pro-
stějov (+ 9.3), Hodonín (+ 8.2), Uherské Hra-
diště okoli (+ 8.2), Uherský Brod (+ 7.3), Nový
Jičin (+ 7.1), Kyjov (+ 6.8), Mistek (+ 6.7),
Valašské Meziříčí (+ 5.0), Boskovice (+ 4.9),
Třebič (+ 4.7), Vyškov (+ 4.3), Znojmo okolí
(+ 4.2), Holešov (+ 3.9), Moravské Budějovice
( 3.7), Krumlov (+ 3.3), Hustopeč (+ 3.2),
Kroměřiž okolí (+ 3.2), Mor. Třebová (++ 3.1),
Jihlava město (+ 2.8), Mikulov (+ 1.1), Hra-
nice (+ 0.9), Jihlava okolí (+ 0.5), Šternberk
(+ 0.4), Šumperk (+ 0.4), Tíšnov (— 0. 1),
Dačice (— 0.5), Litovel (— 0.7), Velké Mezi-
říčí (— 0.9). Nové Město (— 1.8), Zábřeh
(— 2.2), Rymařov (— 5.7).
Mor
Strakonice
Tábor
Český Brod
Turnov
Čáslav
Kaplice
Jilemnice
Jičín
Sušice
Kralovice
Litomyšl
Nová město můj
Jablonná
Ledeč
Pelhřimov
Žlutice
Milevsko
Rokycany
Sedlčany
Žamberk
Ostrava
Brno
Olomouc
Znojmo
Přerov
Hodonín
uherský Brod
Kyjov
Boskovice
Vyškov
Holešov
moravský Budějovice
Krumlov
Hustopeče
Třebová
Jihlava
Mikulov
Šternberk
Šumperk
Dačice
Litovel
Nová město
Zábřeh
Český Lípa
Týn nad Vllava
cho
Dubá Na Morava
+ 79.2
uherský Hradiště město
Ola
Jindřichův Hradee
4 2
Kroměřiž město
Nová Jičin
Mistek
valašský Meziříčí
Třebič
Kroměřiž okolí
Tíšnov
Rymařov
21
article
Pořad okresních hejtmanství a měst v e Slez-
sku dle výšky percenta přírostového, je konečně
takový: Fryštát (+ 55.8), Frýdek (+ 22.4),
Opava město (+ 16.9), Bielsko město (+ 15.9),
Bílovec (+— 11.0), Téšín (+ 11.0), Bielsko okolí
(+5.7), Opava okolí (+ 4.2), Frývaldov (— 1 1),
Bruntál (— 3.6) a Krnov (— 4.3).
Na první pohled je při pozorování výsledků
sčítání v jednotlivých okresech zemí koruny če-
ské patrný a zarážející zjev, který je tím zá-
važnější, srovnáme-li výsledky sčítání z r. 1890
a 1880, že v celém i zevně mezi sebou sou-
visejícím území konstatovati dlužno i letos patr-
nou tendenci ne-li značného úbytku obyvatelstva,
tedy aspoň naprosté stagnace jeho. Již r. 1880
bylo pozorovati, že území české západně od
Vltavy s výlukou Českých Budějovic a okoli jeví
se býti střediskem ne-li ubývajícího, aspoň ztrnu-
lého vývoje populačního. Tento obvod rozšířil se
značně v periodě 1880/90, přešel i na východ
na levý břeh Vltavy a zahrnuv také celé územi
Fryštát
Frýdek
Opava
Bílovec
Frývaldov
Bruntál
Krnov
Vltava
Český Budějovice
okresní hejtmanství
Bielsko město
Téšín
Bielsko okolí
22
article
Sumavy, pojímal s výlukou okresu českobudějo-
vického, krumlovského a sušického, celé jiho-
západní Čechy. Výsledky šetření z r. 1900 uka-
zují pak další větvení se tohoto obvodu okresů
s ubývajícím obyvatelstvem: Dnes zaujímá siee
tento obvod v jihozápadních Čechách toliko Stra-
konice, Blatnou a Sušici (která přistupuje nově),
za to ve středu Čech. Kromě již dosavadních
řídnoucích okresů sedlčanského, milevského, tá-
borského, vltavotýnského, pelhřimovského, ledeč-
ského a čáslavského pojal v sebe nově takě
Benešov a Český Brod. Toto pásmo nezůstává
však omozeno na Čechy, nýbrž sprostředkováno
okresy jindřichohradeckým a severovýchodněji
chotěbořským, litomyšlským a žamberským pře-
sunuje se na územi moravskéj kde běží para-
lelně vysočinou česko-moravskou. a
Okresy moravské: dačický, jihlavský (okolí)
velkomeziřičský, tišnovský, novoměštšký a severo-
východněji zábřežský, šumperský, Frýmařovský,
šternberský, litovělský a nejvýchodněji hráničký
a slezské: břuntálský, krhovský a frývaldovský
jsou jen dalšínř pókračovánlmn tohoto českého
Čechy
Blatná
Sušice
Benešov
Český Brod
litomyšlský
23
article
8 12
72 83
Souhrn
okres. hejt-
manství“)g
24
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Různí lvové.
Onehdy kráčejíce noční dobou k předměsti
Prahy, zaraženi jsme stanuli, slyšíce řev Ivů.
Nebyl to sice řev často líčený »buditele po-
plachu« »esseda«, jak Arabové ve své květnaté
řeči lva nazývají, při němž strne veškeré tvorstvo
pouště; význačné nieméně bylo, že nebylo lze
hned určiti směr, z něhož řvaní se ozývalo, což
zkušený lovec Selouse uvádí za význačné
z mnohonásobné své zkušenosti honů v jižní
Africe. Lev prý řve do země, takže se zvuk
jako hrom daleko rozšiřuje; zvuk, pro který
mají Arabové význačné slovo »ra a d« t. j
hřmění. Naše záhada se ovšem vysvětlila bliz-
kostí divadla, v němž právě několik zuboženýeh
»králů pouště« chováno bylo k veřejným pro-
dukeím; napadlo nám však, jak by bylo za
jímavo, kdyby všichní ti lvové v Praze: kamenní.
malovaní, symboličti a vyepaní obživli, a seši
se na noční sněm, by zkrilisovali své původce.
Ivo
Arab
Praha
jižní Afrika
25
article
Člověk nemůže býti dost opatrný ve volbě svých
rodičů, lev zobrazený ve volbě svého tvořitele.
Zobrazování lvů jest prastaré; na egypt-
ských památkách, aspoň 4000 let starých, jako
jsou na př. pyramidy Sakharské věrně vy
skytuje se vyobrazen lev v malbách násténných,
ve volnosti i ve stavu zkroceném; a sice nejen
lev africký, ale i asijský. Vyznaliť se králové
starého Egypta nejen v lovu na lvy kopím
oštěpem, ale i v krocení lvů. Ramses Veliký ve
skalních chrámech Abu Simbalských zobrazen
jest v průvodu lva, jenž s ním společně prot
nepřátelům bojuje.
Pak následovali různí stylisovaní a sym-
boličtí lvové. Čaroděj Merlín i Alexandr Veliký
taženi jsou dvěma nohy t. j. okřídlenými lvy
jichž původ se klade do Indie, Persie a na
daleký Východ.
I sfinga, symbol mlčení, a davitelka řecké
pověsti Oedipovy byla nestvůra s okřídleným
trupem lva, hlavou a poprsím panny.
Našemu českému lvu heraldickému mohl
dáti spíše vyplazený jazyk rozštěpený nežli ocas
Aba
Veliká
Egypt
Indie
Persie
26
article
snad Přemyslovci, přijavše znak tento, tušili,
že bude jednou chtíti někdo Čechy roztrhnouti.
a že se toho chopí od zadního konce.
Všichni tito lvi symboličtí, cechovní, erbovní,
barvy bílé, červené, modré, s tailil vosí, tvářemi
boubelatými, nohami roztaženými atd. jsou, jako
vše, co člověk si vymyslí, nebo po svém způ-
sobu »zdokonalí«, krátce řečeno: nestvůry ži-
vota neschopné. Pouhé znaky a značky, jako
měli alehymisté červeného lva za značku zlata
nebo kysličníku rtuťnatého (Mercurius praecipi-
latus ruber).
Vždy znova však mohutná síla, smělý po-
hled, sebevědomé vyštupování, postava maje-
státní lva vábí výtvarné umělce, sochaře, malíře
i básníky, že volí si jej za předmět uměleckého
podání, Nikdo bez vzrušení nestane před kolos-
sálním Ivem umirajícím v Luzernách, pomníku
věnovanému švýcarským gardistům, kteří roku
1792 hájili Tuillerie pařížské. V naší době re-
volucionářského realismu v umění, kde všechna
šablona a naivní názor na věci se perhoreskuje,
nezbývá výtvarnému umělci nežli vždy znova
přistoupiti ke studiu živého modellu.
Přistoupiti ke lvu možno ovšem jen, když
vězí za mřižemi, nemá-li umělec právě vzácnou
příležitost, jako proslulý lvobijce Jules Gera r
anebo z novějších lovců Selous honiti a po-
zorovati lvy na svobodě.
Přemyslovec
Mercurius
Ive
Jules Gero
Čechy
lev na svoboda
27
article
Kde jest možná volba mezi modelly —
možnost tuto poskytují jen veliké zoologické za-
hrady — nastává první obtíž. Jakého lva voliti
Chcete lva s dlouhou černou hřívou šíjovou,
jež pokračuje i podél břicha? Toť lev berber-
ský; či lépe řídká světlá hříva se vám zamlouvá
pak volte lva senegalského; mohutný chlapík
jest lev kapský, bez hřivy lev gudžeratský.
Jestli jest to však lev domácího chovu,
s jakými se všude v cirkusech a kočujícíeh
zvěřincích nyní potkáváme, nejste si teprve jisti,
je-li vhodný představitel mohutnosti »krále
zvířats.
Zkušený lovec Selous, jehož klidné věcné
zprávy o lvu jiho-africkém vzbuzují úplnou dů-
věru, tvrdí, že mezi padesáti kožemi lvů sameů
nenajdou se ani dvě, které by v barvě a vývoj
hřívy se sobě rovnaly. Zastřelilť dval lvy z téhož
lože, z nichž jeden měl hřívu černou, drah
rudožlutou.
»Neviděl jsem — praví — nikdy ve vol
nosti lva, jenž by měl tak pěkně vyvinutou
hřívu, jako jeví většina zvířat, ve zvěřincích
chovaných.«*) Všichni lvi divocf, hřívnati, mají
dva malé chumáče chlupů, jeden na loktí, druhý
na plecích; nikdy však nemají prodlouženou
srsť na břiše, mezi předníma nohama a na sla-
binách, jak to na všech lvech zvěřinců vídáme.
V Berlíně mají transvaalského Iva, veli
kého, silného, pocházejícího ze zátoky Del
goaské, jenž jest u sochařů jako model velm
oblíben, právě že má hřívu menší, takže tato
nekryje ramena; týž jest již na mnohých po-
mnících zvěčněn.
Selous
Iva
Del
Berlín
28
article
Obyčejně hledí flegmaticky přes hlavy obe
censtva, maliřů, kresliřů, fotograřů a diletanto
všeho druhu, kteří údy jeho nemilosrdně karri-
kují, city a výraz jeho přehánějí, lídskou tvář
výraz a nemožné posice mu imputují. Když mu
to dlouho trvá, ulehne klidně na stranu tak, že
nese se jako rohožka neb pytel, pohozený do
kouta. Toť pomsta jeho umělcům. V jaké po-
loze má umělec realistický zachytiti lva, ne-
chce-li říditi se uměle naučenými kousky lva
cirkusového? Že Freiligrath líčí v básni, jak lev
na hřbetě žirafy touto jest unášen, vycviči
Vilém Hagenbeck Iva, jenž jako jezdec v cir-
kusu sedí na širokém hřbetě bělouše, plemen
percheronského. Ve volnosti prostě podobný
zjev jest nemožný, jako bychom sotva spatřili
kdy lvy tak seděti, jako lvi kamenní před Ru-
dolfinem, zdvihající čenichy a krčíci nosy, jako
by cítili blízkost židovského města.
Jak se lev tváří v divokosti, líčí nám opět
Selous: »Zdálo se mně vždy, že označen
»majestáti pro divokého lva jest velmi nevhodně
voleno; máť za dne vždy vzezření nejisté.
* Odkazujeme zde na nové vydání Brehmov
»Zivota zvířate, vydávaného nákladem J. Otty
Zpracováno jsouc dle úplně přepracovaného vydání
prof. dra. Pechuel-Loesche, a přihlížejíc k domácím
výzkumům, přináší v čele každého sešitu barevnou
iliustraci vynikajícího zvěromaliře Kunerta.
Freiligrath
Hagenbeck
Iva
J Ott
doktor
Kunert
Selous
29
article
paché, které se jinak neshoduje s pojmem ma-
jelstátností. Musil by pak nésti přece hlavu
vzhůru. To však čini zřidka. Kráčí-li ku předu.
nese hlavu nízko, níže nežli hřbetní obrys; jen
větří-li na blízku člověka, zdvihne někdy hlavu,
vrhne pohledem na rušitele, ihned ji ale opěo
svěsí, a klusá krátkým mručením odtud. Když
jest vehnán do úzkých, a s otevřenou tlam u
a jiskřícíma očima hlavu mezi rameny drží, vy-
rážeje nepřetržitě hluboké vrčení a ocasem
slabiny tluče, není věru zvířete hroznějšího
ale ani pak nemá nic majestátního. Pakliže lev
ocas rychle za sebou dva- až třikráte kolmo
vymršti, pak pozor! toť znamení, že následuje
bezprostředně útok.«
Též ve skoku týž lovec nikdy lva ne
viděl; »zdálo se mně spíše«, praví, »že jako
pes v těžkopádném klusu běží, při čemž ovšem
ku podivu rychle se pohybuje. Kořist nikdy v
tlamě nenese, nýbrž vždy vleče.« Vše to
hodí se spíše maliři nežli sochaři.
V kleci tváří se pak každý lev jinak. Staeý
Nubičan sedí tu klidně a vznešeně, divaje se
přes hlavy díváků, jakoby si byl vědom, že ob-
divována jest jeho černavé hnědá hříva. Vedle
do sebe schoulen sedí samoten, pohřížen ve
staromládeneckou samolásku jiný chlapík, jenž
odmitá rozhodně všechny pokusy vnutiti mu
družku.
Jiný opět jest záletník, jenž řve a škrábe
na mříže, odsouzen-li dlouho k samovazbě.
Musil
30
article
Jsou párky lvů, kteří palnáct i více let klidně
pospolu za mřížemi jednotvárný život tráví.
Z podobných modelů byl asi kamehný le
český, dílo Josefa Maxe na památku vojínů roku
1848 a 1849 padlých; nyní v Poříčském parku
umistěný. Koruna mu sedí tak na hlavě,že
kdyby sebou jen hnul, nutně by mu spadla,
Snad mělo i to býti symbolické.
Jinou potíž mají realističtí básníci a spiso-
vatelé, drží-li se skulečnosti. Ach, kde jsou
časy, kde věřilo se ve velikomyslnost, vděčnost
a rytířské způsoby krále zvířat: kde otrok An-
druclus setkal se v amfiteatru s vděčným sobě
lvem, kde nad Heřmanem z Bubna, »udatným
pánem«, truchlil jeho lví průvodce! Ve známé
básni Chamisso líči, jak lev nepřipustil, by
panna, klerou si oblíbil, stala se nevěstouji-
něho. A i. Jan Purkyně (Mikovcův »Lumir«
z roku 1852) obral si látku vděčnou k básni
»Lví sírotek«, kde ličí se, jak lev v
hře se svým soudruhem tohoto zardousil a
pak »v nesmírném svěm bolu, nevzav sousta,
zhynul hlady«.
Josef Max
Heřman
Bubna
Chamisso
Purkyně
Mikovcův
Lumir
31
article
»Budte zdrávi, dárku nevchraňte
Přírody se přesily vždy straňtel
Novější zkušenošti lovců-cestovatelů odpírají
všechny velkodušné vlástnosti 3divěkých šeleme;
ano tito přímo za zbabělce vyhlašují i lva, tygra
i jaguara. Starší ličení prohlašují přímo za klam
a humbug. »Lvové, s nimiž se za dne setkáme,«
praví Selous, »ustupují skoro vždy před člové-
kem, ano i pak, když vyrušení byli při hodo-
vání na ukořistěném zviřeti, tedy jsou-li bez-
pochyby hladovi.« A jinde: »Jihosfrický lev
jest často i velmi špinavý žrout. Byli li uloveni
sloni, sytí se lvové velmi často na zapáchajíeích
zdechlinách obrovskýeh jejich těl, která ve slunei
tropickém se rozpadávají a červy se jen hemží;
vždy opět se za noci vracejí k hodům, až
z masa ničeho již nezbude. Ovšem že se pak
přiživuje mnoho cizopasníků a žebráků, kteři
použivají vhodné příležitosti s králem hodovati.
Líné a zbabělé hyeny přicházejí, jakmile lev
ustoupí. Král je ovšem netrpí vždy u svého
stolu; dochází druhdy ke krutým rvačkám.«
Majestát lva utrpěl ovšem též pokolením,
zrozeným v zajelí, v klecích, které nikdy ne-
poznalo svobody a neokusilo teplé krve čerstvé
uchvácené sajky. Lvíčata tato chovají se pak
jako beránci, skáčou skrze obruče, běhají po
kouli, na tricyklu a pomocí silných psů udržují
se v podajnosti a poslušnosti podivuhodné. Tu
pak ovšem krotitelé jen při bengalském světle,
střelbě na slepo a kalafunových blescích, tedy
při různém klamu divadelním udržují obecenstvo
v illusi, že předvádějí se tu zuřivé šelmy, »krá-
lové pouště«, mohutní tvorové, kteří od doby
proroka Daniela platili za obraz nezkrocené di-
B. B.
vokosti a síly.
Budte
Lvová
Daniel
Selous
jaguar
zkrocený di