3
masthead
19. října 1903.
5
article
sněmovní a j.), znamená zásada ta při na-
prosté saturovanosti Němců ničeho
nového nepotřebujících, poskytnutí liber
veta proti všemu kulturnímu i národnímu roz-
voji národa českého, znamená zásada ta při
onom faktickém nepoměru, jakým
jsou mezi Čechy a Němci v ohledu kulturním
i národním práva rozdělena, odepření vý-
konu platných zákonů, jde-li o národní
požadavky Čechů (Viz otázka jazyková), znamená
konečně zásada ta, při známém umění Němců
z každé i hospodářské otázky (na př. sestátnění
drah) vytvořiti otázku národní, připoutati také
každý hospodářský pokrok na souhlas Němeů
a tudiž položiti možnost veškeréh
politického, národního i hospo-
dářského rozvoje českého v libo-
vůli našich národních odpůrců.
Že tento směr vlády nemohl míti jiný ná-
sledek než rozhodný odpor delegace české, ležt
na bíledni.
Bojiště k zápasu proli tomuto systému
mohla — jak přirozeno — skýtati jen sín
sněmovní, kam se vláda, třebas i z parlamentu
nevyšla, musila dostaviti, když šlo o to, aby
provedla nějakou předlohu, k níž svolení zá-
konodárného sboru bylo nezbytno.
Zde utkati se musila s poselstvem národa
českého a dokázati, zda přes odpor celého
národa může na cestě nastoupené pokračovati.
Ovšem hleděla si úkol svůj usnadniti tím,
že rozmanitými předlohami, prospěch lidu při
nášejícími (na př. milliardovými investicemi.
zrušením erárních mýt a pod.) náladu pro sebe
si opatřovala, nebo že různými koncessemi
i výhodami slibovanými nebo propůjčeuými zí
skala si i hlasů stran proti ní stojících.
Němec
Čecho
Čechy
6
article
Však naposled i tyto prostředky a prostře
dečky ukázaly se bezúčinnými, odpor poslaneů
českých se nejen neseslaboval, nýbrž i stupňo-
val a zabránil konečně vyřízení oněch vládních
předloh, kterých vláda pro sebe potř-
bovala.
Tím byla vláda donucena vzíti útočiště
k známému poslednímu východišti z nouze
totiž k § 14., jehož musila po dvakráte k po
volení rozpočtového provisoria použíti a k ně-
muž se musila nedávno v otázce cukern
uchýliti.
Přehlížíme-li výsledky zápasu mezi dele
gací českou z jedné a vládou i stranami něme-
ekými za ní stojícími z druhé strany zahajeného,
objevuje se zrakům našim následující obrázek-
Rozpočet státní na rok 1903 nebyl ani
k prvému čtení v parlamentu připuštěn, rozpo-
čtové provisorium § 14. povoleno, však
parlamentem neschváleno, rakousko-uherské na-
rovnání uvázlo ve výborech, jež po kolika-
měsíční »pilné« práci ani z polovice úkol svů
neabsolvovaly.
Zda může po těchto výsledeích oddati se
vláda růžovým nadějím do budoucna?
Ne lepšími úspěchy může se vykázati vláda,
pokud jde o záležitosti, jichž projednaní v par
lamentu bylo připuštěno a které náleži tým
způsobem vyřízeny byly.
Miním tu otázku kontingentu cu
kerního i povolení branců ve zvýšeném
počtu 125.000 mužů ročně.
V prvém ohledu byla vláda výrokem zá
stupců zúčastněných států donucena uzákoněnou
kontingentaci výroby cukerní jako smlouvě brus
selské se příčící odvolati, ve směru druhém
byla obstrukcí, v Uhrách trvající, nemohou
pro známou svoji doložku — Chiarovou na
zvanou — dne 1. října mužstvo letos odvedené
k plukům povolati, k tomu přivedena, že- svo
lala parlament, aby ji z nesnází, do kteréj
uvrhla klausule Chiarova, vyprostil.
Chiarův
Uhry
7
article
Toto zasedání sněmovny, jehož průběh jest
dojista ještě v živé paměti, jest ve mnohém
směru poučným.
Vláda chtěla využiti nátlaku, jaký činilc
na kruhy poslanecké voličstvo, žádající propu
štění třetího ročníku branců, na vojně podrže
ných až do nastoupení nováčků, a dociliti toho
by jen Chiarova klausule byla odstraněna
však jí zvýšený kontingent voják
v pilném projednávání povolen.
Snahy vlády podporovaly strany německ
levice, které vyslaly svého vůdce dra. Derschattu
by pilné projednání návrhu vládní h
navrhl a provedl.
Však kombinace tyto rozbily se o odpp
český.
Delegace česká přála sice myšlence, aby
branci třetího ročního byli propuštěni, avšak
nechtěla dopustiti, aby vládě byl povolen
zvýšený kontingent nováčků, nebo aby strany
německé výsledek ten za své vítězství neboz
svůj parlamentní úspěch mohly vyhlašovati.
Proto podala svůj pilný návrh propu-
štění třetího ročníku branců žádající, dozná-
vajíc vládě toliko právo na základě braneckého
zákona v lednu sněmovnou přijatého toliko
normálný a nikoli zvýšený počet no-
váčků k službě zavolati.
Přes intriky zákulisní i přes všechno úsil
německých stran prosadili poslanci čeští svů
pilný návrh a nebýti nevčasného zakročení nár.
socialistů, kteří v naprostém nepochopení věe
proti známému Skénovu návrhu vystoupili
tím Němeům služby prokázali, byl by návrh
Derschattův ani na jednací pořad nepřišel.
Však i při této změněné situaci doeililo
poselstvo české, že v prioritě návrhu Dersehat-
tova nebyla projednána vládní předlo ha,
nýbrž návrh Skenův nyní z polské strany
podaný.
Chiarův
Skenův
8
article
Uvážíme-li, že v kampani této nepodařilo
se vládě ani dojíti meritorního jednání o své
předloze, že musila upustiti od svého poža-
davku za povolení zvýšeného počtu nováčkůa
že i německá levice, která vystoupila, by vládní
požadavek protlačila, utrpěla flasko a byla na-
posled i od vlády samé opušténa, nelze upírati.
že česká delegace docílila talrtického úspěchu.
Vedle toho mělo toto krátké zasedání i nepopi-
ratelný politický význam, ukázavši na impotene
německých stran, jakož i na vnitřní svazky
staré pravice, která, třebas i byla formálně roz-
bita, in conereto se zase najde.
Popírati tyto úspěchy může jen krátkozra-
kost politická nebo zaslepenost strannická.
Však zasedání zaříjové ukázalo také, že
poměry politické za leta se netoliko nezlepšily,
nýbrž vystoupením českého ministra z kabinetu
ještě přiostřily, poněvadž odejitím dra. Rezk
v ústraní odpadl poslední sprostředkovatel mezi
nynější vládou a národem českým a jsou tudíž
vyhlídky do budoucna na nápravu poměru par-
lamentu, jehož nejdůležitější práce čekají
opravdu velmi trudné.
Vyhlídky ty se vystoupením Němců na
zemském sněmě českém pokud možno ještě
více zachmuřily.
Jest tedy, pokud pozíráme na vnitřní poli-
tiku rakouskou, sitace nad míru neutěšena
beznadějna. Všecko ukazuje k tomu, žek
uzdravení poměrů nynějších nestačí již pro-
středky běžné, ježto choroba dotýká se samého
organismu naší ústavy, nýbrž že jediná možná
spása leží v radikální a šťastné operaci, která
by zasáhnouti musila i základy naší organisaee
státní.
K přesvědčení tomuto pudí nás silou ne-
zlomnou i události politiky zahraničné.
Němec
9
article
Poměry v Uhrách panující otřásají bud
vou dualismu i viklají v základech vyrovnání,
na kterých náš státoprávní svazek s Úhry jes
vystaven, otázky balkánské vrhají silný reflex
netoliko na celek říše rakousko uherské, nýbrž
i na vniterné poměry Cislajtanie zvlášt.
Není vyloučena možnost, že všecky tyto
otázky zadrhnou se v blízké budoucnosti v pro-
blém, jehož rozluštění bude žádati novou úpravu
státu, při které snad půjde i o nás a n a ši
celou politickou budoucnost.
Zda nevyžaduje veliká vážnost této doby
co nejúplnějšího sebrání všech sil našich, zda
není nutno sevříti se v pevnou falangu vědomou
společného velkého eíle?
Musíme zapomenouti ohledů strannických
majíce na paměti jen prospěch své vlast
i svého národa, vyhledati, co nás ke společné
práci pojí.
Jen v tomto společném postupu lež
naše síla, jen v této jednotě dovedeme uplatnit
své nároky. Pak snad dožijeme se lepší budou-
enosti naší milé, krásné vlasti!
Řeč tato přijata byla s hlučným polleskem
Na to pojednal p. posl. J. Maštálka způ
sobem zajímavým i poučným o pochodu a stavu
akce, zahájené za účelem sestátnění soukromých
drah, zejmena dráhy severozápadní a společnost
dráhy státní, ukázal na ohromný hospodářský
význam, jaký otázka tato vůbec, obzvláště všal
pro kraj jičínský má a ujistil, že se delegace česká
ze všech sil vynasnaží, aby otázka ta příznivě
a brzo byla vyřízena.
Výklady p. posl. Maštálky byly sledovány
se zájmem a příslušnou pochvalou odměněny.
J Maštálek
Maštálek
Uhry
10
article
Po vysvětlení, které dal p. posl. Maštálka
na učiněný dotaz o stavu starobního pojišťování
živnostnietva, navrhl, když již nikdo se k sloru
nehlásil, pan městský radni Jírů následujíeí
resoluci:
Účastníci voličské schůze, dne 18. října
1903 v Jičíně pořádané, vyslechnuvše zprávy
podané zemským poslancem p. drem. Ferd.
Pantůčkem a říšským poslancem p. Jindřichem
Maštálkou, usnášejí se:
1. že vyslovují plnou důvěru svým poslan-
cům, dru. Ferd. Pantůčkovi a Jindřichu Ma-
štálkovi;
2. projevují úplný souhlas s postupem české
delegace na sněmu zemském i na radě říšské.
zejmena pak s postupem poslanců národní
strany svobodomyslné v posledním zasedáni
rady říšské i sněmu zemského; prohlašují, že
trvají na zásadách, přijatých národní stranou
svobodomyslnou a vyzývaji pány poslance své.
aby při zásadách těch nezlomně trvali; ze-
jmena prohlašují účastníci schůze, že odsuzují
rozhodně snahy poslanců německých, kteři
o to usilují, aby sněm království českého sní-
žili na pouhou instituci administrativní, a vy-
zývají své pány poslance, aby důstojnosta
vážnost sněmu království českého i jeho právo-
moc co nejrozhodněji a neústupně hájili;
3. prohlašují, že otázku sestátnění dráh po-
kládají se stanoviska národohospodářského.
zejmena se stanoviska prospěchu zdejšího
kraje za nezbytně nutnou a očekávají od svých
pánů poslanců, že jich úsilím sestátnění dráh
v čase nejblíže příštím stane se skutkem.
Resoluce tato byla jednohlasně při
jata, načež doslovem p. předsedy, diky oběma
pp. poslancům vyjadřujícím, byla důstojná a vele
zdařilá schůze tato skončena
Jíra
Pantůček
Maštálka
ma
Jičín
11
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 18. října. (Dr. Eppingero ob-
strukci na českém sněmě.) V „N. Fr.
Pr.“ vystoupil dr. Eppinger s delší statí, v níž
po příkladu posl. Prada ospravedlňuje nynější
německou obstrukci na sněmě království če-
ského. Na ospravedlnění télo frivolní německé
hry nenalezl také nic jiného, než co už před ním
povědél Prade. Český sněm usnášel se prý stále
jen o věcech, škodlivých německé národnosti —
která to byla škodlivá usnesení, to ovšem opatrně
zamlčuje — a proto prý byli Němci nuceni
chopiti se obstrukce; mimo to má prý se doká-
zati světu, jak neprávem autonomisté poukazují
na plodnou činnost zemských snémů, zatím co
ústřední parlament jest už po léta odsouzen
k nečinnosti. Tedy opět důvod Pradův. Ale ně-
mecká obstrukce má prý také positivný účel
Má se jí sněmovní většina přinutiti, aby se na
jednaci pořad dávaly pouze takové, hlavně ho-
spodářské předměty, které jsou, jako na př. pod-
pory z nouze a zemský rozpočet, v zájmu ve-
škerého obyvatelstva země a upustilo se od bez-
účelných politických rozprav a takových změn
platných řádů, jichž účelem má býti poškozen
německého kmene.
Eppingero
V N
Eppinger
Němec
Pradův
Praha
Francie
Prado
12
article
Jak toto spravedlnění německé obstrukce.
tak i její účely stoji úplně na výši nynější ně
mecké politické morálky. Je-li k nečinnosti od
souzen parlament, kde jsou Němci pány, nesmí
pracovati ani sněm, v němž jsou Němci v men-
šině. Slouží-li „platné“, ve své podstatě sebe
nespravedlivější řády na prospěch Němců.
nesmějí se měniti, aby Němci nepozbyli svého
nadpráví, poněvadž dle německé morálky prá-
vem jest jen to, co jim jest na prospěch. A zá-
sadami takovými naši Němci nejen že se řídí
oni se ani nestydí veřejně je hájiti!
V Praze, 18. října. (Difíerence mez
korunou a uherskou liberální stra-
nou.) „Zeitu“ sděluje se z Pešti, že názory
koruny a devítičlenného výboru liberální strany
rozcházely se do Lukacsova návratu z Vídně ve
čtyrech kusech. Především koruna nesou-
hlasí s formulí Szellovou stran panov-
nických práv, zaručených § 11. vyrovnacího zá-
kona. Panovník prý původně úplně zamíll tuto
formuli; po výkladech Lukacsových projevil však
Němec
Lukacsův
Praha
Pešť
Vídeň
13
article
už jen přání, aby se ve formuli změnily někter
výrazy, které se ve Vídni nepokládají za dosti
přesné, aneb kterým se tam špatně rozumí.
Sporná jest prý také otázka, má-li tato formule
Szellova býti publikována pouhou minister-
skou deklarací aneb sněmovním
usnesenim. Výbor přeje si usnesení sně-
movního, kdežto koruna jest pro pouhou mini-
sterskou deklaraci. Druhá differene
týká se nejvyššího vojenského sou-
du. Koruna v zájmu jednoty armádní přeje
míti jen jeden vrchní vojenský soud, kdežto de-
vítičlenný výbor domáhá se zvláštního soudu
pro uherské vojsko a zvláštního pro rakouské.
Vyskyll se prý prostředkovací návrh, aby v dob
míru byly soudy dva, ale za doby války pouze
jediný nejvyšší soud. Mimo to domáhají se Uhři
pro obžalované práva, aby mohli užívati maďar-
ského jazyka ve všech instancích. Proti tomuto
požadavku není odporu, žádá se však delší pře-
chodní doba, poněvadž není po ruce dostalečný
počet maďarských auditorů. Třeti diffe-
rence týká se vojenských vyučovacích
čstavů. Uherský výbor si přeje, aby bylo
přesně stanoveno, kterým předmětům (a sice
také vojensko-odborným) musí se na uherských
ústavech vyučovati maďarsky. Proti tomu poža-
davku se namítá, že neni nijakých odborně-vojen-
ských maďarských učebnic a že by maďarské
vyučování bylo překážkou při přechodu absol-
ventů uherských ústavů do vojenské školy, která
vychovávajíe důstojníky generálního štábu, mus
prý býti jednotná, t. j. německá.
Čtvrtá, méně vážná difference týče se vojen-
ských praporů; výbor nezaujal prý v té věc
ještě přesného stanoviska. Všechny tyto diffe-
rence mají býti odstraněny prostřednictvím mi-
nistra Lukacse. Teprve až se podaří dosíci sou-
hlasu v názorech koruny a výboru, může být
jmenována nová uherská vláda.
Uher
Vídeň
14
article
Politické zprávy zahraničné.
Nové seskupení velmoci?
Pařížské »Patrii« píše se z Londýna
»Zbožné své přání za skutek vydávajíce, listy
anglické hledí uvěsti v souvislost nadšené při-
jetí Viktora Emanuela III. v Paříži a odročení
cesty carovy do Říma, aby vyvodily z toho, že
nové seskupení velmocí be zpro-
středně nastává, že dny franeo uz-
skoruské alliance jsou sečten
a že co nevidět Evropa rozdělí se
ve dvě koalice: koalici trojearskou a koa
lici franko-anglo-italskou.
»Globe« sdělil dříve již z dobrého prj
pramene, že nynější vláda francouzská, ač hla
sitě a za všech okolností vystupuje svým přá-
telstvím a svou oddaností k Rusku, že v prav-
dě potají podkopává dvojspolek,
oč snaží se zvláště horlivě radikálně socialistský
živel ministerstva Combesova. Dnes »Daily Ex-
press« uveřejňuje dopis z Petrohradu, jenž ob-
sahuje o těchto vyhlídkách allianč-
ních tvrzení sens ačnl. Dle dopisovatele
»Expressu« pikle clsaře Viléma II.
způsobily značné ochlazení ve
stycích franko-ruských. Vláda pe-
trohradská byla špatně podporo-
vána vládou francouzskou v ná
rocích svých na asijském Východě
protož také Rusko vidí se nucona v oněch kra-
jích zanechati politiky činné, kterouž bylo zahá-
jilo na nebezpečí, že ocitne se v křížku s moc-
nou koalicí Unie, Japonska, Číny a nepo-
chybně i Anglie.
Viktor
Emanuel
Vilém II
Londýn
Paříž
Řím
Evropa
Rusko
Petrohrad
Japonsko
Čína
Anglie
Patria
Glob
Daily ex
15
article
Otázka východní, jež hrozí rozvinouti se
stále možná oventualita války s Japonskem nut
Rusko přistoupiti na novou úmluvu tří císařův
Jest to pro ně jediný prostředek krýti si hra
nici evropskou.« Dopisovatel dodává, »že roz-
klad alliance franko-ruské, na niž se útoč
uvnitř jako z venčí, neodvratně nastane po sbl
žení mezi třemi císaři evropského východu
Tato roztržka mezi Francií a Ruskem bude v-
tězstvím pro machiavellistickou politiku Něme-
cka, jehož převaha v Evropě bude tak znov
obnovena.«
Tak vyznívají informace nacionalistické
»Patrie«, opřené o tvrzení dvou listů londýn-
ských. Dlužno dodati dle pravdy k tomu,ž
také ostatní tisk anglický píš
tak, jakoby nový trojspolek anglo-
franko-italský byl již hotovým
s kutkem. Radikální listy anglické doufají
od něho »osvobození Makedonie z drápův ture
ckých.« »Times« vzpomínají »krásné« doby.
kdy Francie a Anglie »závodily spolu, aby poli-
tiku Cavourovu hájily proti hrozbám a kombi-
nacím bojovníkův monarchistického principu
vídeňských smluv.«
Cavourův
Japonsko
Rusko
Francie
Evropa
Makedonie
Anglie
Patria
16
article
»Daily Telegraph« vídí již, jak
»oficiální alliance se roztrhávají a na místo jich
nastupují skupiny, jež pojí vzájemné sympatie
a společné zájmy bez všelikých formalit.«A
nejupřímněji projevuje tajné naděje londýnských
státníkův Roseberův »Daily Chro-
nicle«, jenž prohlašuje, že republikánská
Francie nasytila prý se konečně »nepřirozeného
svého spojení s typickým despotismem« a po
znala prý, že »s temnými reakcionáři na Něvě-
nemůže míti nie společného, nic v eílech an
v prostředcích a že tudiž vraci se na své při
rozené místo jako hlavní činitel mocí západ
ních.«
Německé listy tváří se ovšem, jakoby
německá diplomacie nebyla měla prsty v tomto
povlovném odpoutávání Francie od Ruska, ač
agitátoři její ve směru tom ve Francii pů-
působili od Schwarzkoppena až po Reinacha
— jakoby pouze Anglie byla přivodila tento
obrat, Rusku nepříznivý.
Francie
Něva
Rusko
Anglie
Daily Telegraph
Daily Jethro
17
article
Tak píší na př. »Münch. Neueste
Nachrichten«: »Když Anglie náhle po-
čala vrouci své koketování s Francil, viděl
jsme vlastní důvod akce té ihned v přání
ochromiti trojspolek a to zvláště
s ohledem na hrozící krisi ve Vý-
chodní Asii. Tehdy popíral anglický tisk
prudce tento výklad; dnes, kdy Anglie míní, že
dospěla již k eíli, nenamáhá se ani valně již
pravý onen důvod svůj zastříti.«
Ať německá ať anglická diplomacie usilo-
vala o tyto eíle, nepopíratelno jest, že nynějš
vláda francouzská té i oné konala při tom
služby nejzdatnější, že ve své západnické před-
pojatosti proti slovanskému »barbarství« ničeho
nešetřila, aby dospěla až k těmto nynějším —
koncům. Ale dvě otázky vnucují se nyní: Po
prvním sblížení s Anglií Francie ztratila Egyp
po druhém Fašodu, co ztrati po sblížení tře
tím? A své nabízení se Prusku zaplatil Na-
poleon na konec Sedanem. Čím zaplatí sv
námluvy v Berlině pan Combes?
Německý štáb generální na francouzské hranici
K nedávnému novému sdělení o něme-
ckých opatřeních vojenských oproti francouz
skému Belfortu sdéluje pařížská »Patrie« ještě
Od 9. října důstojníci generálního štábu fran
couzského pod vedením pruského prince Já
chyma Albrechta podnikají topografické výzkumy
v okoli Altkirehu, kdež jsou ubytováni. Jest tam
celkem 45 důstojníkův a 150 mužů. Studuj
terrén mezi Altkirchem, Basilejí a Hüningy
Generálnímu štábu přičitá se také úmysl konat
přípravy k velikým manévrům, jež se příštím
rokem konati mají v Horním Elsasku.
Münch
Egyp
Prusek
Combes
Albrecht
Anglie
Asie
Francie
Sedan
Berlín
Belfort
Altkirch
Basilej
Neueste Nachrichten
Patria
18
article
Rozmluva s italským ministrem vnějších věci.
Zpravodaj »Tempsu« měl rozmluvu s mi-
nistretu Morinem. Tento prohlásil, že kralovšt
manželé italšti jsou projevy pařížskými hluboee
dojati. Návštěva tato korunuje prý úspěchem
politiku, kteráž má za účel těsné přátel-
ství mezi Italil a Francií. »Naše
dřívější nedorozumění, pokračoval ministr, ná-
leží nyní minulosti již. Slibuju našim stykům
dobrou budoucnost. Hlavní věcí jest, že vymi-
zela předpojatost, jež byla na obou stranách.
Důležitý výsledek tento jest dosažen. Všechny
naše rozhovory o podstatných otázkách děly se
v tomto duchu přátelství a dobré vůle, kterýz
už tak potěšitelné ovoce přinesl.«
V modlitbě — zločin veřejného násilí.
Justice, stane-li se děvečkou politiky, do-
spívá k důsledkům často nejpitvornějším. Re-
daktor »Gornoslazskas Radzki odsouzen k 300
markám pokuty, po případě na 60 dní do vě-
zení, protože otiskl modlitbu Hornoslezačky ve
formě básnické. V modlitbě prosí se bůh, by
zlepšil osud Polákův. St. zastupitelstvo shledalo
v modlitbě — podněcování k veřejnému násil
a soud mu — přisvědčil.
Belgické vojenské políže.
Také v Belgii militarism postonává. Odve-
deno letos k vojsku o 7000 mužův pod zákon-
nou mírou a to prostě proto, že 7000 brancův,
kteří složením 1600 franků vykoupili se z vo-
jenské povinnosti, nemohlo najíti žádných ná-
hradníkův. Tak dle »Etoile Belge« stalo se, ž
některé pluky nečílají více než — 150 mužův;
tedy tolik as, co setnina za válečného stavu. Ale
stát belgický se přes to neshroutil ...
Návštěva císaře rakouského v Londýně
určena jest dle zpráv z anglických pramenů
na jaro.
Morin
Polákův
Belge
Francie
Re
St
Belgie
Londýn
19
article
Protest občanstva proti lihovarům
u Prahy.
Protest občanstva proti lihovarům
u Prahy.
Na soudu veřejnosti ocily se včera oba lihovary
postavené v sousedství Prahy a sice lihovar firmy
Fischel a Rosenbaum na Zlíchově a firmy Broschovy
ve Vysočanech. Oba tyto závody už po celá desítiletí
vyvinují veliké množství otravných plynů, jimiž trpí
obyvatelé Prahy i obci sousedních. Na tucty bylo po-
dáno protestů, nespočetné množství žádostí, obce pod-
nikly rozmanité akce za účelem odstranění těchto zá-
vad, na něž v listě našem nesčetněkráte bylo pouká-
záno, ale vše to bylo bezvýsledné. Zlichovský a vyso-
čanský lihovar stojí dále a otravují široko daleko své
okolí. Má-li kdo pár slepic na dvoře, ihned úřady proti
němu zakračí a v zájmu zdraví sousedů musí občan
slepice odstranit. To je ukázka, jak seriosně dbají
úřady o zdraví občanů v malém a proti malému. Ale
že lihovary platí větší daně, tedy smějí otravovati ob-
čanstvo. A otravování to je horší, než kdyby bylo
deset párů slepic na každém nádvofí v Praze. Když
nepomohly dosavadní žádosti, ujalo se akce občanstvo
samo. Velmi důrazně chce pokračovati proti oběma
závodům, nemoci a choroby šířícím. První krok byl
učiněn včera schůzí, uspořádanou ve dvoraně žolin-
ské. Účastenství bylo z okolních obcí značnější než
z Prahy. Patrně obyvatelstvo z obcí sousedních ma
upřímnější zájem, aby závady, lihovary způsobeně,
byly odstraněny
Obec pražskou zastupovali na schůzi pp. m. r.
Hudl a dr. Stych, dále byli přílemni poslanci pp.
Březnovský, Karbus a Krejčí, pak zástupcové obe
Smíchova, Podolí, Braníku, Král. Vinohradů a Nuslí.
Shromážděné uvítal p. inž. Krčil, který uvedl, ž
tato protilihovarnická akce směluje na prospěch zdraví
občanů pražských i okolních obcí a appelluje, aby
zájem obyvatelů této otázce také odpovídal.
Rosenbaum
doktor
Stych
Březnovská
Karbus
Král
Ing
Krčil
Praha
Zlíchov
Vysočany
Smíchov
Podolí
Braník
Nusle
Fischel
Broschův
20
article
Když pak za předsedu schůze byl zvolen p. sta
Saller, místopředsedou p. Skružný a zapiso-
vatelem p. dr. Mudrych z Podolí, referent p. inž.
Krěil uvedl, že podnětem ke svolání této schůze byla
ta okolnost, že firma Fischel a Bondy, majitelka liho-
varu zlíchovského, podala stížnost proti nepovolení
rozšíření tohoto lihovaru a o stížnosti té má býti jed-
náno před správním soudem v měsíci listopadu. Jes
povinností i občanů, aby se co nejrozhodněji vyslovili
proti jakémukoli rozšíření lihovaru. Zlíchovský liho-
var započal z malého rozsahu a víme nyní, jaké způ-
sobuje následky. Kdyby se měl rozšířiti, byly by
následky ty neskonalé. Průmysl lihovarnický je v ná-
rodohospodářství důležitý, ale jest olázka, zda takový
závod může býti postaven zrovna před branami města,
na úkor zdraví občanů. Schůze občanů nejen má tlu-
močiti tužby, aby rozšiřování lihovarů u Prahy bylo
zamezeno, ale zároveň má naléhati, aby podobné zá-
vody ze sousedství Prahy vůbec byly odstraněnya
přeloženy tam, kde by obecenstvo neotravovaly! (Sou-
hlas) Řečník podotýká, že v obou lihovarech, zlíchov-
ském a vysočanském, provozuje se výroba dle zasta-
ralého způsobu a že nové vynálezy do těchto závodt
dosud nenalezly přístupu. V lihovarech jiných zem
už od roku 1885 provozuje se výroba takovým způ-
sobem, že se otravné plyny v okolí nerozšiřují, u nás
je to ovšem jinaké. Továrně Fischlově bylo sice naří-
zeno, aby zavedla různé přístroje a zdravotní opatření.
ale vše bylo bez účinku. Firma nic neprovedla. Jest
přece známo, že zlichovská spirituska otravuje celou
Saller
Skružná
Mudrych
Ing
Bond
Fischlův
Podolí
Praha
Fischel
21
article
Prahu a okolí a není úřadu, který by Prahy tohoto
zla zbavil. Velké procento onemocnění hrtanových a
prsních způsobuje v Praze továrna Fischlova. Nikde
v celém světě to není, aby takové hydry stály před
branami města. Je to opravdový paskvil na vymože-
nosti novodobé techniky. Řečník pravil, že továrna
otravuje nejen vzduch ale i vodu. Z továrny stékají
splašky do Vltavy a v ní usazují jedovatý šlem, který
proniká písek, rozvážený potom po celém městě.a
v zimě splašky dostávají se do ledu, který z husta
dává se nemocným. Také při koupání jeví se následky
otravných splašek, které způsobují vyrážky na těle-
Poněvadž Zlíchov není zahrnut do pražské kanalisace,
bude Vltava otravována i po úplném provedení kana-
lisace. Řečník má obavu, že firma, i kdyby nyní v
Vídni spor svůj prohrála, bude si dělati cokoli, po-
něvadž nikdy nařízení nezachovávala. (Souhlas)
Zástupce městské rady pražské p. dr. Štych
uvedl, že zrušení lihovarů u Prahy nelze tak záhy se
nadíti, ale za to možno s důvodem žádati, aby poméry
byly tam zlepšeny tak, aby zdravotním zájmům ne-
škodily. Toho lze docfliti použitím moderních přístrojů
Obec pražská už dlouho usiluje o odstranění závady
působené jmenovanými lihovary. Z aktů, o této zá-
ležitosti u obce se nalézajících, je zřejmo, že firmě
Fischlově bylo ledacos nařízeno, aby otravování vzdu-
chu se zabránilo, ale firma vždy se tomu vyhnula. Pak
vzpomenul toho, co učinila městská zdravolní komise
v minulé své schůzi a uvedl, že při povolování po-
dobných závodů na příště mělo by se postupovati
velmi rigorosně a mínil, že by se měla utvořiti zvláštní
Fischlův
doktor
Štych
Praha
Vltava
Zlíchov
Vídeň
Fischlův
22
article
průmyslová komise, která by měla podat dobrozdíni.
kdykoli by se jednalo o zřízení nějakého podobného
závodu v okolí Prahy. Obec pražská bude míti zvláštní
péči, aby se závadám odpomohlo. (Souhlas.)
Pan posl. Karbus praví, že dlužno se diviki.
že tyto závady zdravotní nevidi zdravotní orgánové,
zejmena ti u místodržitelství. Řečník uvedl, že byl by
více potěšen, kdyby tuto akci ve prospěch zdraví oby-
vatelstva vedli zástupcové obce pražské neb obcí
předměstských a aby přiměli zdravotní orgány ku
plnění jich povinností. Kdyby takový závod stálu
Vídně, řečník tvrdí, že byla by se už dávno nalezla
forma a možnost k jeho odstranění. My nežádáme,
aby jednotlivec byl poškozen, ale my můžeme žádati,
aby byl přinucen k tomu, opatřiti si pomůcky k ji-
nému způsobu výroby. Když to nepůjde po dohrém.
musí být použito nejdůraznějších kroků. Zlíchovský
lihovar byl vystavěn za místodržitele Webra. Tenkrál
proti stavbě byly činěny námitky, ale Fischel stavěl
dále. Tak si počínal kapitalista, s malým živnostníkem
by se bylo jinak zatočilo. (Souhlas.) Zdravotní rada
Pelz byl pln nadšení pro zdraví obyvatelstva praž-
ského a vyslovil se proti slavbě druhého divadlav
městském sadu, ale tohle soustavné otravování obyva-
telstva bhovary nevidí! (Tak jest!) Zdravotní orgánové
mají pečovati o to, aby vydaných nařízení bylo dbáne
a když se toho nestane, aby výroba v lihovarech byl
zastavena. Oba lihovary jsou skoro ve ventilech Prahy.
Karbus
Weber
Fischel
Pelz
Praha
Vídeň
23
article
Když neproudí zápach se strany jedné, od Zlíchovn
přichází z Vysočan a tak je Praha neustále zásobo
vána otravnými výpary. (Hlučný souhlas.) Řečník radí,
aby nezůstalo jen při dnešní schůzi nýbrž aby v akci
bylo pokračováno a navrhuje: „1. Buďlež vyzvány ve-
škeré obce předměstské, aby společně se zastupitei-
stvím král. hlav. města Prahy opětně podnikly kroky
k zamezení závad zdravotních, vznikajících továrnami
firem Fischel a Rosenbaum a Brosche; 2. buďtež vy-
zvány zdravotní sbory král. hlav. města Prahy a místo-
držitelství, aby krok tento podporovaly; 3. čeští po-
slanci buďtež požádáni o podporu této akce.“ (Sou-
hlas.)
Posl. p. Krejčí uvedl, že předměstské obce
zejmena Smíchov všemožně se namáhaly, aby zá-
vada zlíchovské spiritusky byla odstraněna, leč bez
výsledku. Obce Smíchov, Braník, Podoli vyslovily
se proti stavbě spiritusky, ale místodrižtel Weber
vzdor tomu zřízení její povolil.
Pan Menčl uvedl, že v Praze nikdo nesmí cho-
vali slepice, aby se vzduch neotravoval, ale takový
závod se trpí, když otravuje tisíce lidí! Pravil dále.
že pasažéři na lodích musí prchati z paluby, když lod
pluje okolo zlíchovského lihovaru.
Pan Šik ze Zlíchova vyslovil podivení, že do
schůze nepřišel žádný zástupce Zlichova.
Rosenbaum
Brosche
Posl
Krejčí
Weber
Menčl
Šik
Zlichov
Vysočany
Praha
Smíchov
Braník
Zlíchov
Fischel
24
article
Pan Zákostelecký z Podolí ze zkušenosti
sdělil, že zejmena obec Podoli-Dvorce Fischlovkou
je poškozována, poněvadž lidé nemohou tam bydleii
a kdo není nucen, aby tam přebýval, raději se vystě-
huje. Bylo by záhodno, aby zástupce vyššího orgánu
zdravotního byl jednou pozván do Podolí, aby t
z vlastní zkušenosti zažil, co v Podolí obyvatelé musí
dýchati.
Další rozpravy zúčastnili se pp. Nepomuk, dr
Mudrých, Sedláček, Štefan a Moučka, načež p. Saller
navrhl tuto zezoluci:
„My občaně z Prahy a obcí okolních, shromá-
ždění na veřejné schůzi na Žofině dne 17. října,
prohlašujeme: Továrny na vyrábění lihu a pálení
melassy jak firmy Brosche v Libni, tak firmy F'ischel
a Rosenbaum na Zlichově, vydávají ze svých ko-
mínů veliké množství hustého dýmu, prosáklého
dusíkem, čímž vzduch i voda kolem Prahya
okolních obcí se kazí. Obyvatelé jmenovaných obcí,
zvířata, rostliny a plodiny trpí na svém vývinu otrá-
veným vzduchem a vodou, dýcháním dusík vnikne
do zažívacích ústrojů a ty se poškozují, dusík při-
vodí různé nemoci a v mnohých případech též před-
časná smrt následuje
Z příčin uvedených žádají shromáždění vládu.
aby oběma továrnám výrobu lihu a pálení melassy
ihned zakázala a obě továrny byly rozbořeny a na
jiná místa přeloženy.“ (Souhlas.)
Resoluce tato byla i s dodatky pp. posl. Karbusa
a dra. Štycha schválena a předsednictvo schůze zmoc-
něno, aby resoluci na příslušná místa odevzdalo.
Mudrý
Sedláček
Štefan
Moučka
Saller
Rosenbaum
Štych
Podoli
Nepomuk
Praha
Libeň
Brosche
F ' ischel
Zlichov
25
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Smíchov — devátou části Prahy. O jed-
nání zástupců obce pražské a smíchovské ve pří-
čině připojení Smíchova ku Praze sděluje se
s námi ještě následující: Připojení Smíchova
nic už nepřekáží, poněvadž o veškerých okol-
nostech byla docílena úplná shoda. O nějakých
požadavcích neni řeči proto, poněvadž kromě
odstranění mostného zástupcové Smíchova ne-
mají jiných tužeb od obce pražské. Smíchov jest
tedy prvým, který prorazil solidaritu čtyř nej-
větších předměstí, vyslovivších se proti spojení
předměsti z celé řady důvodů, přednesených při
anketě u zemského výboru letos na jaře. Poně-
vadž i požadavek zrušení mostného pro pěší na-
lezne nejširší sympathie u obecenstva pražského
i obyvatelů měst sousedních, lze očekávati, že
tento požadavek bude splněn ve sboru obecních
starších v Praze. Nyní je úkolem mag. rady p.
dra. Růžičky, referenta v záležitostech sloučení
předměstí s Prahou, aby vypracoval smlouvu
o připojení, která pak dostane se do obou samo-
správných korporací ke schválení. To má se státi
ještě letos, tak aby elaborát pro sněm byl při-
praven. Buď na sv. Jana neb sv. Václava příštího
roku bude se konati slavnost připojení Smíchova
ku Praze. Smíchov bude devátou části Prahy.
Růžička
svatý . Jan
Smíchov
Praha
velký předměstí
26
article
— Národnostní rozdělení království če-
ského co do církevní správy katolické jest
hotovou věcí, aspoň pokud se Vídně týče a práci
dokonati zbývá již jenom Římu! Tak zni naše
poslední, z kruhů co nejspolehlivějších čerpaná
informace. Nebezpeči, že římská kurie do-
koná, čemu se ubrániti dovedl Lev XIII., opřený
o svého správně poučeného kaneléře, a že po-
voli nátlaku z Vídně, jest svrchované,
a co tylo řádky píšeme, snad dosáhl již ve
Vatikáně cíle svého Frindův mandatár, kardinál
Steinhuber, předseda kongregace indicis, který
udržuje přímé spojení s Frindem a professorem
německé fakulty theologické v Praze drem.
Frindův
Steinhuber
Frind
Vídeň
Řím
Vatikán
Praha
profesor německý
27
article
Hilgenreinerem, rodákem vestfálským, který
v Římě studoval. Není pochyby, že výborně
opatřený agitační apparát Frindův a Opitzův
v posledních měsících a zvláště od nové volby
v Římě účelně, znamenitě a úspěšně fungoval,
podporován jsa každého mžitnutí politických
vůdců německých poslušným resolučním zříze-
ním samosprávných sborů německých, jak jsme
na to opětně několikrát upozorňovali s upřím-
ným projevem politování, že s české strany
nedostává se odporu proti bourání jednoty krá-
lovství českého ani z daleka takové podpory
se strany českých měst! Zjev takový, že na
jedné straně sypou se obrněné resoluce od ně-
meckých obel, kdežto české obce mlčí, lehce
vyloží se jako lhostejnost vůči svatokrádeži
církve, sáhající po nejdražších statcích národa,
po nedělitelnosti království. Jak dlouho má býti
ještě házeno hrachem na hradby českých měst,
němě a hluše snášejících trhání vlasti na vzor
a na zkoušku korunování téhož díla také n
poli politickém? Ostatně závisí vše ještě na
rozhodnutí primasa království českého, nyněj-
šího arcibiskupa, kardinála Skrbenského, do-
pustí-li, aby stránka dějin této arcidiécesea
vůbec církevních dějin českých jemu vyhra-
žená byla opatřena zápisem o umenšitelia
promarniteli převzatého dědictví. Před týdnem
se ho ještě nikdo prý neptal na záležitost,
která se ho tak těsně dotýká, jak odpoví, až
Hilgenreiner
Frindův
Opitzův
Skrbenský
Řím