ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 44135830-70cc-11dc-804b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 27 celkem · entity: person 77, place 74, org 17, work 1
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
19. října 1903.
4 masthead
Císlo 285.
5 article
sněmovní a j.), znamená zásada ta při na- prosté saturovanosti Němců ničeho nového nepotřebujících, poskytnutí liber veta proti všemu kulturnímu i národnímu roz- voji národa českého, znamená zásada ta při onom faktickém nepoměru, jakým jsou mezi Čechy a Němci v ohledu kulturním i národním práva rozdělena, odepření vý- konu platných zákonů, jde-li o národní požadavky Čechů (Viz otázka jazyková), znamená konečně zásada ta, při známém umění Němců z každé i hospodářské otázky (na př. sestátnění drah) vytvořiti otázku národní, připoutati také každý hospodářský pokrok na souhlas Němeů a tudiž položiti možnost veškeréh politického, národního i hospo- dářského rozvoje českého v libo- vůli našich národních odpůrců. Že tento směr vlády nemohl míti jiný ná- sledek než rozhodný odpor delegace české, ležt na bíledni. Bojiště k zápasu proli tomuto systému mohla — jak přirozeno — skýtati jen sín sněmovní, kam se vláda, třebas i z parlamentu nevyšla, musila dostaviti, když šlo o to, aby provedla nějakou předlohu, k níž svolení zá- konodárného sboru bylo nezbytno. Zde utkati se musila s poselstvem národa českého a dokázati, zda přes odpor celého národa může na cestě nastoupené pokračovati. Ovšem hleděla si úkol svůj usnadniti tím, že rozmanitými předlohami, prospěch lidu při nášejícími (na př. milliardovými investicemi. zrušením erárních mýt a pod.) náladu pro sebe si opatřovala, nebo že různými koncessemi i výhodami slibovanými nebo propůjčeuými zí skala si i hlasů stran proti ní stojících.
Němec Čecho Čechy
6 article
Však naposled i tyto prostředky a prostře dečky ukázaly se bezúčinnými, odpor poslaneů českých se nejen neseslaboval, nýbrž i stupňo- val a zabránil konečně vyřízení oněch vládních předloh, kterých vláda pro sebe potř- bovala. Tím byla vláda donucena vzíti útočiště k známému poslednímu východišti z nouze totiž k § 14., jehož musila po dvakráte k po volení rozpočtového provisoria použíti a k ně- muž se musila nedávno v otázce cukern uchýliti. Přehlížíme-li výsledky zápasu mezi dele gací českou z jedné a vládou i stranami něme- ekými za ní stojícími z druhé strany zahajeného, objevuje se zrakům našim následující obrázek- Rozpočet státní na rok 1903 nebyl ani k prvému čtení v parlamentu připuštěn, rozpo- čtové provisorium § 14. povoleno, však parlamentem neschváleno, rakousko-uherské na- rovnání uvázlo ve výborech, jež po kolika- měsíční »pilné« práci ani z polovice úkol svů neabsolvovaly. Zda může po těchto výsledeích oddati se vláda růžovým nadějím do budoucna? Ne lepšími úspěchy může se vykázati vláda, pokud jde o záležitosti, jichž projednaní v par lamentu bylo připuštěno a které náleži tým způsobem vyřízeny byly. Miním tu otázku kontingentu cu kerního i povolení branců ve zvýšeném počtu 125.000 mužů ročně. V prvém ohledu byla vláda výrokem zá stupců zúčastněných států donucena uzákoněnou kontingentaci výroby cukerní jako smlouvě brus selské se příčící odvolati, ve směru druhém byla obstrukcí, v Uhrách trvající, nemohou pro známou svoji doložku — Chiarovou na zvanou — dne 1. října mužstvo letos odvedené k plukům povolati, k tomu přivedena, že- svo lala parlament, aby ji z nesnází, do kteréj uvrhla klausule Chiarova, vyprostil.
Chiarův Uhry
7 article
Toto zasedání sněmovny, jehož průběh jest dojista ještě v živé paměti, jest ve mnohém směru poučným. Vláda chtěla využiti nátlaku, jaký činilc na kruhy poslanecké voličstvo, žádající propu štění třetího ročníku branců, na vojně podrže ných až do nastoupení nováčků, a dociliti toho by jen Chiarova klausule byla odstraněna však jí zvýšený kontingent voják v pilném projednávání povolen. Snahy vlády podporovaly strany německ levice, které vyslaly svého vůdce dra. Derschattu by pilné projednání návrhu vládní h navrhl a provedl. Však kombinace tyto rozbily se o odpp český. Delegace česká přála sice myšlence, aby branci třetího ročního byli propuštěni, avšak nechtěla dopustiti, aby vládě byl povolen zvýšený kontingent nováčků, nebo aby strany německé výsledek ten za své vítězství neboz svůj parlamentní úspěch mohly vyhlašovati. Proto podala svůj pilný návrh propu- štění třetího ročníku branců žádající, dozná- vajíc vládě toliko právo na základě braneckého zákona v lednu sněmovnou přijatého toliko normálný a nikoli zvýšený počet no- váčků k službě zavolati. Přes intriky zákulisní i přes všechno úsil německých stran prosadili poslanci čeští svů pilný návrh a nebýti nevčasného zakročení nár. socialistů, kteří v naprostém nepochopení věe proti známému Skénovu návrhu vystoupili tím Němeům služby prokázali, byl by návrh Derschattův ani na jednací pořad nepřišel. Však i při této změněné situaci doeililo poselstvo české, že v prioritě návrhu Dersehat- tova nebyla projednána vládní předlo ha, nýbrž návrh Skenův nyní z polské strany podaný.
Chiarův Skenův
8 article
Uvážíme-li, že v kampani této nepodařilo se vládě ani dojíti meritorního jednání o své předloze, že musila upustiti od svého poža- davku za povolení zvýšeného počtu nováčkůa že i německá levice, která vystoupila, by vládní požadavek protlačila, utrpěla flasko a byla na- posled i od vlády samé opušténa, nelze upírati. že česká delegace docílila talrtického úspěchu. Vedle toho mělo toto krátké zasedání i nepopi- ratelný politický význam, ukázavši na impotene německých stran, jakož i na vnitřní svazky staré pravice, která, třebas i byla formálně roz- bita, in conereto se zase najde. Popírati tyto úspěchy může jen krátkozra- kost politická nebo zaslepenost strannická. Však zasedání zaříjové ukázalo také, že poměry politické za leta se netoliko nezlepšily, nýbrž vystoupením českého ministra z kabinetu ještě přiostřily, poněvadž odejitím dra. Rezk v ústraní odpadl poslední sprostředkovatel mezi nynější vládou a národem českým a jsou tudíž vyhlídky do budoucna na nápravu poměru par- lamentu, jehož nejdůležitější práce čekají opravdu velmi trudné. Vyhlídky ty se vystoupením Němců na zemském sněmě českém pokud možno ještě více zachmuřily. Jest tedy, pokud pozíráme na vnitřní poli- tiku rakouskou, sitace nad míru neutěšena beznadějna. Všecko ukazuje k tomu, žek uzdravení poměrů nynějších nestačí již pro- středky běžné, ježto choroba dotýká se samého organismu naší ústavy, nýbrž že jediná možná spása leží v radikální a šťastné operaci, která by zasáhnouti musila i základy naší organisaee státní. K přesvědčení tomuto pudí nás silou ne- zlomnou i události politiky zahraničné.
Němec
9 article
Poměry v Uhrách panující otřásají bud vou dualismu i viklají v základech vyrovnání, na kterých náš státoprávní svazek s Úhry jes vystaven, otázky balkánské vrhají silný reflex netoliko na celek říše rakousko uherské, nýbrž i na vniterné poměry Cislajtanie zvlášt. Není vyloučena možnost, že všecky tyto otázky zadrhnou se v blízké budoucnosti v pro- blém, jehož rozluštění bude žádati novou úpravu státu, při které snad půjde i o nás a n a ši celou politickou budoucnost. Zda nevyžaduje veliká vážnost této doby co nejúplnějšího sebrání všech sil našich, zda není nutno sevříti se v pevnou falangu vědomou společného velkého eíle? Musíme zapomenouti ohledů strannických majíce na paměti jen prospěch své vlast i svého národa, vyhledati, co nás ke společné práci pojí. Jen v tomto společném postupu lež naše síla, jen v této jednotě dovedeme uplatnit své nároky. Pak snad dožijeme se lepší budou- enosti naší milé, krásné vlasti! Řeč tato přijata byla s hlučným polleskem Na to pojednal p. posl. J. Maštálka způ sobem zajímavým i poučným o pochodu a stavu akce, zahájené za účelem sestátnění soukromých drah, zejmena dráhy severozápadní a společnost dráhy státní, ukázal na ohromný hospodářský význam, jaký otázka tato vůbec, obzvláště všal pro kraj jičínský má a ujistil, že se delegace česká ze všech sil vynasnaží, aby otázka ta příznivě a brzo byla vyřízena. Výklady p. posl. Maštálky byly sledovány se zájmem a příslušnou pochvalou odměněny.
J Maštálek Maštálek Uhry
10 article
Po vysvětlení, které dal p. posl. Maštálka na učiněný dotaz o stavu starobního pojišťování živnostnietva, navrhl, když již nikdo se k sloru nehlásil, pan městský radni Jírů následujíeí resoluci: Účastníci voličské schůze, dne 18. října 1903 v Jičíně pořádané, vyslechnuvše zprávy podané zemským poslancem p. drem. Ferd. Pantůčkem a říšským poslancem p. Jindřichem Maštálkou, usnášejí se: 1. že vyslovují plnou důvěru svým poslan- cům, dru. Ferd. Pantůčkovi a Jindřichu Ma- štálkovi; 2. projevují úplný souhlas s postupem české delegace na sněmu zemském i na radě říšské. zejmena pak s postupem poslanců národní strany svobodomyslné v posledním zasedáni rady říšské i sněmu zemského; prohlašují, že trvají na zásadách, přijatých národní stranou svobodomyslnou a vyzývaji pány poslance své. aby při zásadách těch nezlomně trvali; ze- jmena prohlašují účastníci schůze, že odsuzují rozhodně snahy poslanců německých, kteři o to usilují, aby sněm království českého sní- žili na pouhou instituci administrativní, a vy- zývají své pány poslance, aby důstojnosta vážnost sněmu království českého i jeho právo- moc co nejrozhodněji a neústupně hájili; 3. prohlašují, že otázku sestátnění dráh po- kládají se stanoviska národohospodářského. zejmena se stanoviska prospěchu zdejšího kraje za nezbytně nutnou a očekávají od svých pánů poslanců, že jich úsilím sestátnění dráh v čase nejblíže příštím stane se skutkem. Resoluce tato byla jednohlasně při jata, načež doslovem p. předsedy, diky oběma pp. poslancům vyjadřujícím, byla důstojná a vele zdařilá schůze tato skončena
Jíra Pantůček Maštálka ma Jičín
11 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 18. října. (Dr. Eppingero ob- strukci na českém sněmě.) V „N. Fr. Pr.“ vystoupil dr. Eppinger s delší statí, v níž po příkladu posl. Prada ospravedlňuje nynější německou obstrukci na sněmě království če- ského. Na ospravedlnění télo frivolní německé hry nenalezl také nic jiného, než co už před ním povědél Prade. Český sněm usnášel se prý stále jen o věcech, škodlivých německé národnosti — která to byla škodlivá usnesení, to ovšem opatrně zamlčuje — a proto prý byli Němci nuceni chopiti se obstrukce; mimo to má prý se doká- zati světu, jak neprávem autonomisté poukazují na plodnou činnost zemských snémů, zatím co ústřední parlament jest už po léta odsouzen k nečinnosti. Tedy opět důvod Pradův. Ale ně- mecká obstrukce má prý také positivný účel Má se jí sněmovní většina přinutiti, aby se na jednaci pořad dávaly pouze takové, hlavně ho- spodářské předměty, které jsou, jako na př. pod- pory z nouze a zemský rozpočet, v zájmu ve- škerého obyvatelstva země a upustilo se od bez- účelných politických rozprav a takových změn platných řádů, jichž účelem má býti poškozen německého kmene.
Eppingero V N Eppinger Němec Pradův Praha Francie Prado
12 article
Jak toto spravedlnění německé obstrukce. tak i její účely stoji úplně na výši nynější ně mecké politické morálky. Je-li k nečinnosti od souzen parlament, kde jsou Němci pány, nesmí pracovati ani sněm, v němž jsou Němci v men- šině. Slouží-li „platné“, ve své podstatě sebe nespravedlivější řády na prospěch Němců. nesmějí se měniti, aby Němci nepozbyli svého nadpráví, poněvadž dle německé morálky prá- vem jest jen to, co jim jest na prospěch. A zá- sadami takovými naši Němci nejen že se řídí oni se ani nestydí veřejně je hájiti! V Praze, 18. října. (Difíerence mez korunou a uherskou liberální stra- nou.) „Zeitu“ sděluje se z Pešti, že názory koruny a devítičlenného výboru liberální strany rozcházely se do Lukacsova návratu z Vídně ve čtyrech kusech. Především koruna nesou- hlasí s formulí Szellovou stran panov- nických práv, zaručených § 11. vyrovnacího zá- kona. Panovník prý původně úplně zamíll tuto formuli; po výkladech Lukacsových projevil však
Němec Lukacsův Praha Pešť Vídeň
13 article
už jen přání, aby se ve formuli změnily někter výrazy, které se ve Vídni nepokládají za dosti přesné, aneb kterým se tam špatně rozumí. Sporná jest prý také otázka, má-li tato formule Szellova býti publikována pouhou minister- skou deklarací aneb sněmovním usnesenim. Výbor přeje si usnesení sně- movního, kdežto koruna jest pro pouhou mini- sterskou deklaraci. Druhá differene týká se nejvyššího vojenského sou- du. Koruna v zájmu jednoty armádní přeje míti jen jeden vrchní vojenský soud, kdežto de- vítičlenný výbor domáhá se zvláštního soudu pro uherské vojsko a zvláštního pro rakouské. Vyskyll se prý prostředkovací návrh, aby v dob míru byly soudy dva, ale za doby války pouze jediný nejvyšší soud. Mimo to domáhají se Uhři pro obžalované práva, aby mohli užívati maďar- ského jazyka ve všech instancích. Proti tomuto požadavku není odporu, žádá se však delší pře- chodní doba, poněvadž není po ruce dostalečný počet maďarských auditorů. Třeti diffe- rence týká se vojenských vyučovacích čstavů. Uherský výbor si přeje, aby bylo přesně stanoveno, kterým předmětům (a sice také vojensko-odborným) musí se na uherských ústavech vyučovati maďarsky. Proti tomu poža- davku se namítá, že neni nijakých odborně-vojen- ských maďarských učebnic a že by maďarské vyučování bylo překážkou při přechodu absol- ventů uherských ústavů do vojenské školy, která vychovávajíe důstojníky generálního štábu, mus prý býti jednotná, t. j. německá. Čtvrtá, méně vážná difference týče se vojen- ských praporů; výbor nezaujal prý v té věc ještě přesného stanoviska. Všechny tyto diffe- rence mají býti odstraněny prostřednictvím mi- nistra Lukacse. Teprve až se podaří dosíci sou- hlasu v názorech koruny a výboru, může být jmenována nová uherská vláda.
Uher Vídeň
14 article
Politické zprávy zahraničné. Nové seskupení velmoci? Pařížské »Patrii« píše se z Londýna »Zbožné své přání za skutek vydávajíce, listy anglické hledí uvěsti v souvislost nadšené při- jetí Viktora Emanuela III. v Paříži a odročení cesty carovy do Říma, aby vyvodily z toho, že nové seskupení velmocí be zpro- středně nastává, že dny franeo uz- skoruské alliance jsou sečten a že co nevidět Evropa rozdělí se ve dvě koalice: koalici trojearskou a koa lici franko-anglo-italskou. »Globe« sdělil dříve již z dobrého prj pramene, že nynější vláda francouzská, ač hla sitě a za všech okolností vystupuje svým přá- telstvím a svou oddaností k Rusku, že v prav- dě potají podkopává dvojspolek, oč snaží se zvláště horlivě radikálně socialistský živel ministerstva Combesova. Dnes »Daily Ex- press« uveřejňuje dopis z Petrohradu, jenž ob- sahuje o těchto vyhlídkách allianč- ních tvrzení sens ačnl. Dle dopisovatele »Expressu« pikle clsaře Viléma II. způsobily značné ochlazení ve stycích franko-ruských. Vláda pe- trohradská byla špatně podporo- vána vládou francouzskou v ná rocích svých na asijském Východě protož také Rusko vidí se nucona v oněch kra- jích zanechati politiky činné, kterouž bylo zahá- jilo na nebezpečí, že ocitne se v křížku s moc- nou koalicí Unie, Japonska, Číny a nepo- chybně i Anglie.
Viktor Emanuel Vilém II Londýn Paříž Řím Evropa Rusko Petrohrad Japonsko Čína Anglie Patria Glob Daily ex
15 article
Otázka východní, jež hrozí rozvinouti se stále možná oventualita války s Japonskem nut Rusko přistoupiti na novou úmluvu tří císařův Jest to pro ně jediný prostředek krýti si hra nici evropskou.« Dopisovatel dodává, »že roz- klad alliance franko-ruské, na niž se útoč uvnitř jako z venčí, neodvratně nastane po sbl žení mezi třemi císaři evropského východu Tato roztržka mezi Francií a Ruskem bude v- tězstvím pro machiavellistickou politiku Něme- cka, jehož převaha v Evropě bude tak znov obnovena.« Tak vyznívají informace nacionalistické »Patrie«, opřené o tvrzení dvou listů londýn- ských. Dlužno dodati dle pravdy k tomu,ž také ostatní tisk anglický píš tak, jakoby nový trojspolek anglo- franko-italský byl již hotovým s kutkem. Radikální listy anglické doufají od něho »osvobození Makedonie z drápův ture ckých.« »Times« vzpomínají »krásné« doby. kdy Francie a Anglie »závodily spolu, aby poli- tiku Cavourovu hájily proti hrozbám a kombi- nacím bojovníkův monarchistického principu vídeňských smluv.«
Cavourův Japonsko Rusko Francie Evropa Makedonie Anglie Patria
16 article
»Daily Telegraph« vídí již, jak »oficiální alliance se roztrhávají a na místo jich nastupují skupiny, jež pojí vzájemné sympatie a společné zájmy bez všelikých formalit.«A nejupřímněji projevuje tajné naděje londýnských státníkův Roseberův »Daily Chro- nicle«, jenž prohlašuje, že republikánská Francie nasytila prý se konečně »nepřirozeného svého spojení s typickým despotismem« a po znala prý, že »s temnými reakcionáři na Něvě- nemůže míti nie společného, nic v eílech an v prostředcích a že tudiž vraci se na své při rozené místo jako hlavní činitel mocí západ ních.« Německé listy tváří se ovšem, jakoby německá diplomacie nebyla měla prsty v tomto povlovném odpoutávání Francie od Ruska, ač agitátoři její ve směru tom ve Francii pů- působili od Schwarzkoppena až po Reinacha — jakoby pouze Anglie byla přivodila tento obrat, Rusku nepříznivý.
Francie Něva Rusko Anglie Daily Telegraph Daily Jethro
17 article
Tak píší na př. »Münch. Neueste Nachrichten«: »Když Anglie náhle po- čala vrouci své koketování s Francil, viděl jsme vlastní důvod akce té ihned v přání ochromiti trojspolek a to zvláště s ohledem na hrozící krisi ve Vý- chodní Asii. Tehdy popíral anglický tisk prudce tento výklad; dnes, kdy Anglie míní, že dospěla již k eíli, nenamáhá se ani valně již pravý onen důvod svůj zastříti.« Ať německá ať anglická diplomacie usilo- vala o tyto eíle, nepopíratelno jest, že nynějš vláda francouzská té i oné konala při tom služby nejzdatnější, že ve své západnické před- pojatosti proti slovanskému »barbarství« ničeho nešetřila, aby dospěla až k těmto nynějším — koncům. Ale dvě otázky vnucují se nyní: Po prvním sblížení s Anglií Francie ztratila Egyp po druhém Fašodu, co ztrati po sblížení tře tím? A své nabízení se Prusku zaplatil Na- poleon na konec Sedanem. Čím zaplatí sv námluvy v Berlině pan Combes? Německý štáb generální na francouzské hranici K nedávnému novému sdělení o něme- ckých opatřeních vojenských oproti francouz skému Belfortu sdéluje pařížská »Patrie« ještě Od 9. října důstojníci generálního štábu fran couzského pod vedením pruského prince Já chyma Albrechta podnikají topografické výzkumy v okoli Altkirehu, kdež jsou ubytováni. Jest tam celkem 45 důstojníkův a 150 mužů. Studuj terrén mezi Altkirchem, Basilejí a Hüningy Generálnímu štábu přičitá se také úmysl konat přípravy k velikým manévrům, jež se příštím rokem konati mají v Horním Elsasku.
Münch Egyp Prusek Combes Albrecht Anglie Asie Francie Sedan Berlín Belfort Altkirch Basilej Neueste Nachrichten Patria
18 article
Rozmluva s italským ministrem vnějších věci. Zpravodaj »Tempsu« měl rozmluvu s mi- nistretu Morinem. Tento prohlásil, že kralovšt manželé italšti jsou projevy pařížskými hluboee dojati. Návštěva tato korunuje prý úspěchem politiku, kteráž má za účel těsné přátel- ství mezi Italil a Francií. »Naše dřívější nedorozumění, pokračoval ministr, ná- leží nyní minulosti již. Slibuju našim stykům dobrou budoucnost. Hlavní věcí jest, že vymi- zela předpojatost, jež byla na obou stranách. Důležitý výsledek tento jest dosažen. Všechny naše rozhovory o podstatných otázkách děly se v tomto duchu přátelství a dobré vůle, kterýz už tak potěšitelné ovoce přinesl.« V modlitbě — zločin veřejného násilí. Justice, stane-li se děvečkou politiky, do- spívá k důsledkům často nejpitvornějším. Re- daktor »Gornoslazskas Radzki odsouzen k 300 markám pokuty, po případě na 60 dní do vě- zení, protože otiskl modlitbu Hornoslezačky ve formě básnické. V modlitbě prosí se bůh, by zlepšil osud Polákův. St. zastupitelstvo shledalo v modlitbě — podněcování k veřejnému násil a soud mu — přisvědčil. Belgické vojenské políže. Také v Belgii militarism postonává. Odve- deno letos k vojsku o 7000 mužův pod zákon- nou mírou a to prostě proto, že 7000 brancův, kteří složením 1600 franků vykoupili se z vo- jenské povinnosti, nemohlo najíti žádných ná- hradníkův. Tak dle »Etoile Belge« stalo se, ž některé pluky nečílají více než — 150 mužův; tedy tolik as, co setnina za válečného stavu. Ale stát belgický se přes to neshroutil ... Návštěva císaře rakouského v Londýně určena jest dle zpráv z anglických pramenů na jaro.
Morin Polákův Belge Francie Re St Belgie Londýn
19 article Protest občanstva proti lihovarům u Prahy.
Protest občanstva proti lihovarům u Prahy. Na soudu veřejnosti ocily se včera oba lihovary postavené v sousedství Prahy a sice lihovar firmy Fischel a Rosenbaum na Zlíchově a firmy Broschovy ve Vysočanech. Oba tyto závody už po celá desítiletí vyvinují veliké množství otravných plynů, jimiž trpí obyvatelé Prahy i obci sousedních. Na tucty bylo po- dáno protestů, nespočetné množství žádostí, obce pod- nikly rozmanité akce za účelem odstranění těchto zá- vad, na něž v listě našem nesčetněkráte bylo pouká- záno, ale vše to bylo bezvýsledné. Zlichovský a vyso- čanský lihovar stojí dále a otravují široko daleko své okolí. Má-li kdo pár slepic na dvoře, ihned úřady proti němu zakračí a v zájmu zdraví sousedů musí občan slepice odstranit. To je ukázka, jak seriosně dbají úřady o zdraví občanů v malém a proti malému. Ale že lihovary platí větší daně, tedy smějí otravovati ob- čanstvo. A otravování to je horší, než kdyby bylo deset párů slepic na každém nádvofí v Praze. Když nepomohly dosavadní žádosti, ujalo se akce občanstvo samo. Velmi důrazně chce pokračovati proti oběma závodům, nemoci a choroby šířícím. První krok byl učiněn včera schůzí, uspořádanou ve dvoraně žolin- ské. Účastenství bylo z okolních obcí značnější než z Prahy. Patrně obyvatelstvo z obcí sousedních ma upřímnější zájem, aby závady, lihovary způsobeně, byly odstraněny Obec pražskou zastupovali na schůzi pp. m. r. Hudl a dr. Stych, dále byli přílemni poslanci pp. Březnovský, Karbus a Krejčí, pak zástupcové obe Smíchova, Podolí, Braníku, Král. Vinohradů a Nuslí. Shromážděné uvítal p. inž. Krčil, který uvedl, ž tato protilihovarnická akce směluje na prospěch zdraví občanů pražských i okolních obcí a appelluje, aby zájem obyvatelů této otázce také odpovídal.
Rosenbaum doktor Stych Březnovská Karbus Král Ing Krčil Praha Zlíchov Vysočany Smíchov Podolí Braník Nusle Fischel Broschův
20 article
Když pak za předsedu schůze byl zvolen p. sta Saller, místopředsedou p. Skružný a zapiso- vatelem p. dr. Mudrych z Podolí, referent p. inž. Krěil uvedl, že podnětem ke svolání této schůze byla ta okolnost, že firma Fischel a Bondy, majitelka liho- varu zlíchovského, podala stížnost proti nepovolení rozšíření tohoto lihovaru a o stížnosti té má býti jed- náno před správním soudem v měsíci listopadu. Jes povinností i občanů, aby se co nejrozhodněji vyslovili proti jakémukoli rozšíření lihovaru. Zlíchovský liho- var započal z malého rozsahu a víme nyní, jaké způ- sobuje následky. Kdyby se měl rozšířiti, byly by následky ty neskonalé. Průmysl lihovarnický je v ná- rodohospodářství důležitý, ale jest olázka, zda takový závod může býti postaven zrovna před branami města, na úkor zdraví občanů. Schůze občanů nejen má tlu- močiti tužby, aby rozšiřování lihovarů u Prahy bylo zamezeno, ale zároveň má naléhati, aby podobné zá- vody ze sousedství Prahy vůbec byly odstraněnya přeloženy tam, kde by obecenstvo neotravovaly! (Sou- hlas) Řečník podotýká, že v obou lihovarech, zlíchov- ském a vysočanském, provozuje se výroba dle zasta- ralého způsobu a že nové vynálezy do těchto závodt dosud nenalezly přístupu. V lihovarech jiných zem už od roku 1885 provozuje se výroba takovým způ- sobem, že se otravné plyny v okolí nerozšiřují, u nás je to ovšem jinaké. Továrně Fischlově bylo sice naří- zeno, aby zavedla různé přístroje a zdravotní opatření. ale vše bylo bez účinku. Firma nic neprovedla. Jest přece známo, že zlichovská spirituska otravuje celou
Saller Skružná Mudrych Ing Bond Fischlův Podolí Praha Fischel
21 article
Prahu a okolí a není úřadu, který by Prahy tohoto zla zbavil. Velké procento onemocnění hrtanových a prsních způsobuje v Praze továrna Fischlova. Nikde v celém světě to není, aby takové hydry stály před branami města. Je to opravdový paskvil na vymože- nosti novodobé techniky. Řečník pravil, že továrna otravuje nejen vzduch ale i vodu. Z továrny stékají splašky do Vltavy a v ní usazují jedovatý šlem, který proniká písek, rozvážený potom po celém městě.a v zimě splašky dostávají se do ledu, který z husta dává se nemocným. Také při koupání jeví se následky otravných splašek, které způsobují vyrážky na těle- Poněvadž Zlíchov není zahrnut do pražské kanalisace, bude Vltava otravována i po úplném provedení kana- lisace. Řečník má obavu, že firma, i kdyby nyní v Vídni spor svůj prohrála, bude si dělati cokoli, po- něvadž nikdy nařízení nezachovávala. (Souhlas) Zástupce městské rady pražské p. dr. Štych uvedl, že zrušení lihovarů u Prahy nelze tak záhy se nadíti, ale za to možno s důvodem žádati, aby poméry byly tam zlepšeny tak, aby zdravotním zájmům ne- škodily. Toho lze docfliti použitím moderních přístrojů Obec pražská už dlouho usiluje o odstranění závady působené jmenovanými lihovary. Z aktů, o této zá- ležitosti u obce se nalézajících, je zřejmo, že firmě Fischlově bylo ledacos nařízeno, aby otravování vzdu- chu se zabránilo, ale firma vždy se tomu vyhnula. Pak vzpomenul toho, co učinila městská zdravolní komise v minulé své schůzi a uvedl, že při povolování po- dobných závodů na příště mělo by se postupovati velmi rigorosně a mínil, že by se měla utvořiti zvláštní
Fischlův doktor Štych Praha Vltava Zlíchov Vídeň Fischlův
22 article
průmyslová komise, která by měla podat dobrozdíni. kdykoli by se jednalo o zřízení nějakého podobného závodu v okolí Prahy. Obec pražská bude míti zvláštní péči, aby se závadám odpomohlo. (Souhlas.) Pan posl. Karbus praví, že dlužno se diviki. že tyto závady zdravotní nevidi zdravotní orgánové, zejmena ti u místodržitelství. Řečník uvedl, že byl by více potěšen, kdyby tuto akci ve prospěch zdraví oby- vatelstva vedli zástupcové obce pražské neb obcí předměstských a aby přiměli zdravotní orgány ku plnění jich povinností. Kdyby takový závod stálu Vídně, řečník tvrdí, že byla by se už dávno nalezla forma a možnost k jeho odstranění. My nežádáme, aby jednotlivec byl poškozen, ale my můžeme žádati, aby byl přinucen k tomu, opatřiti si pomůcky k ji- nému způsobu výroby. Když to nepůjde po dohrém. musí být použito nejdůraznějších kroků. Zlíchovský lihovar byl vystavěn za místodržitele Webra. Tenkrál proti stavbě byly činěny námitky, ale Fischel stavěl dále. Tak si počínal kapitalista, s malým živnostníkem by se bylo jinak zatočilo. (Souhlas.) Zdravotní rada Pelz byl pln nadšení pro zdraví obyvatelstva praž- ského a vyslovil se proti slavbě druhého divadlav městském sadu, ale tohle soustavné otravování obyva- telstva bhovary nevidí! (Tak jest!) Zdravotní orgánové mají pečovati o to, aby vydaných nařízení bylo dbáne a když se toho nestane, aby výroba v lihovarech byl zastavena. Oba lihovary jsou skoro ve ventilech Prahy.
Karbus Weber Fischel Pelz Praha Vídeň
23 article
Když neproudí zápach se strany jedné, od Zlíchovn přichází z Vysočan a tak je Praha neustále zásobo vána otravnými výpary. (Hlučný souhlas.) Řečník radí, aby nezůstalo jen při dnešní schůzi nýbrž aby v akci bylo pokračováno a navrhuje: „1. Buďlež vyzvány ve- škeré obce předměstské, aby společně se zastupitei- stvím král. hlav. města Prahy opětně podnikly kroky k zamezení závad zdravotních, vznikajících továrnami firem Fischel a Rosenbaum a Brosche; 2. buďtež vy- zvány zdravotní sbory král. hlav. města Prahy a místo- držitelství, aby krok tento podporovaly; 3. čeští po- slanci buďtež požádáni o podporu této akce.“ (Sou- hlas.) Posl. p. Krejčí uvedl, že předměstské obce zejmena Smíchov všemožně se namáhaly, aby zá- vada zlíchovské spiritusky byla odstraněna, leč bez výsledku. Obce Smíchov, Braník, Podoli vyslovily se proti stavbě spiritusky, ale místodrižtel Weber vzdor tomu zřízení její povolil. Pan Menčl uvedl, že v Praze nikdo nesmí cho- vali slepice, aby se vzduch neotravoval, ale takový závod se trpí, když otravuje tisíce lidí! Pravil dále. že pasažéři na lodích musí prchati z paluby, když lod pluje okolo zlíchovského lihovaru. Pan Šik ze Zlíchova vyslovil podivení, že do schůze nepřišel žádný zástupce Zlichova.
Rosenbaum Brosche Posl Krejčí Weber Menčl Šik Zlichov Vysočany Praha Smíchov Braník Zlíchov Fischel
24 article
Pan Zákostelecký z Podolí ze zkušenosti sdělil, že zejmena obec Podoli-Dvorce Fischlovkou je poškozována, poněvadž lidé nemohou tam bydleii a kdo není nucen, aby tam přebýval, raději se vystě- huje. Bylo by záhodno, aby zástupce vyššího orgánu zdravotního byl jednou pozván do Podolí, aby t z vlastní zkušenosti zažil, co v Podolí obyvatelé musí dýchati. Další rozpravy zúčastnili se pp. Nepomuk, dr Mudrých, Sedláček, Štefan a Moučka, načež p. Saller navrhl tuto zezoluci: „My občaně z Prahy a obcí okolních, shromá- ždění na veřejné schůzi na Žofině dne 17. října, prohlašujeme: Továrny na vyrábění lihu a pálení melassy jak firmy Brosche v Libni, tak firmy F'ischel a Rosenbaum na Zlichově, vydávají ze svých ko- mínů veliké množství hustého dýmu, prosáklého dusíkem, čímž vzduch i voda kolem Prahya okolních obcí se kazí. Obyvatelé jmenovaných obcí, zvířata, rostliny a plodiny trpí na svém vývinu otrá- veným vzduchem a vodou, dýcháním dusík vnikne do zažívacích ústrojů a ty se poškozují, dusík při- vodí různé nemoci a v mnohých případech též před- časná smrt následuje Z příčin uvedených žádají shromáždění vládu. aby oběma továrnám výrobu lihu a pálení melassy ihned zakázala a obě továrny byly rozbořeny a na jiná místa přeloženy.“ (Souhlas.) Resoluce tato byla i s dodatky pp. posl. Karbusa a dra. Štycha schválena a předsednictvo schůze zmoc- něno, aby resoluci na příslušná místa odevzdalo.
Mudrý Sedláček Štefan Moučka Saller Rosenbaum Štych Podoli Nepomuk Praha Libeň Brosche F ' ischel Zlichov
25 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Smíchov — devátou části Prahy. O jed- nání zástupců obce pražské a smíchovské ve pří- čině připojení Smíchova ku Praze sděluje se s námi ještě následující: Připojení Smíchova nic už nepřekáží, poněvadž o veškerých okol- nostech byla docílena úplná shoda. O nějakých požadavcích neni řeči proto, poněvadž kromě odstranění mostného zástupcové Smíchova ne- mají jiných tužeb od obce pražské. Smíchov jest tedy prvým, který prorazil solidaritu čtyř nej- větších předměstí, vyslovivších se proti spojení předměsti z celé řady důvodů, přednesených při anketě u zemského výboru letos na jaře. Poně- vadž i požadavek zrušení mostného pro pěší na- lezne nejširší sympathie u obecenstva pražského i obyvatelů měst sousedních, lze očekávati, že tento požadavek bude splněn ve sboru obecních starších v Praze. Nyní je úkolem mag. rady p. dra. Růžičky, referenta v záležitostech sloučení předměstí s Prahou, aby vypracoval smlouvu o připojení, která pak dostane se do obou samo- správných korporací ke schválení. To má se státi ještě letos, tak aby elaborát pro sněm byl při- praven. Buď na sv. Jana neb sv. Václava příštího roku bude se konati slavnost připojení Smíchova ku Praze. Smíchov bude devátou části Prahy.
Růžička svatý . Jan Smíchov Praha velký předměstí
26 article
— Národnostní rozdělení království če- ského co do církevní správy katolické jest hotovou věcí, aspoň pokud se Vídně týče a práci dokonati zbývá již jenom Římu! Tak zni naše poslední, z kruhů co nejspolehlivějších čerpaná informace. Nebezpeči, že římská kurie do- koná, čemu se ubrániti dovedl Lev XIII., opřený o svého správně poučeného kaneléře, a že po- voli nátlaku z Vídně, jest svrchované, a co tylo řádky píšeme, snad dosáhl již ve Vatikáně cíle svého Frindův mandatár, kardinál Steinhuber, předseda kongregace indicis, který udržuje přímé spojení s Frindem a professorem německé fakulty theologické v Praze drem.
Frindův Steinhuber Frind Vídeň Řím Vatikán Praha profesor německý
27 article
Hilgenreinerem, rodákem vestfálským, který v Římě studoval. Není pochyby, že výborně opatřený agitační apparát Frindův a Opitzův v posledních měsících a zvláště od nové volby v Římě účelně, znamenitě a úspěšně fungoval, podporován jsa každého mžitnutí politických vůdců německých poslušným resolučním zříze- ním samosprávných sborů německých, jak jsme na to opětně několikrát upozorňovali s upřím- ným projevem politování, že s české strany nedostává se odporu proti bourání jednoty krá- lovství českého ani z daleka takové podpory se strany českých měst! Zjev takový, že na jedné straně sypou se obrněné resoluce od ně- meckých obel, kdežto české obce mlčí, lehce vyloží se jako lhostejnost vůči svatokrádeži církve, sáhající po nejdražších statcích národa, po nedělitelnosti království. Jak dlouho má býti ještě házeno hrachem na hradby českých měst, němě a hluše snášejících trhání vlasti na vzor a na zkoušku korunování téhož díla také n poli politickém? Ostatně závisí vše ještě na rozhodnutí primasa království českého, nyněj- šího arcibiskupa, kardinála Skrbenského, do- pustí-li, aby stránka dějin této arcidiécesea vůbec církevních dějin českých jemu vyhra- žená byla opatřena zápisem o umenšitelia promarniteli převzatého dědictví. Před týdnem se ho ještě nikdo prý neptal na záležitost, která se ho tak těsně dotýká, jak odpoví, až
Hilgenreiner Frindův Opitzův Skrbenský Řím