1
masthead
Románová přiloha „Národnich Listů“ k číslu 269 ze dne 30 září 1908.
2
masthead
Z kulturní ciziny.
3
masthead
To se stalo v minulých dnech v kanceláři starosty
za přítomnosti úřadníka z jejich domovského okresu
ve vší formě s obvyklým proslovem. A tak stalo se
toto druhé manželství platným a nepopíratelným
4
article
Chorvatské Národní divadlo v Zá-
břebě chystá pro nejbližší dobu premiéru nejno-
vější původní operety Ivana Vl. Zajce, nazvané
Seoski plemié (Šlechtic sedlák), jejíž uvedení
na scénu čeká se s velikým zájmem. Libretto opery
napsal Stjepan Širola, její děj odehrává s
v Turopolji a v Paříži za francouzské okupac
v letech 1809—1813. Historické milieu doby je prý
věrně vystiženo. Opereta má tři akty a její hudba
protkána jest lidovými a národními motivy a skla-
datel její sám považuje toto své dílo za jedno z nej-
podařenějších, doufaje, že jako »chorvatská lidová
opereta« nejvíc bude charakterisovati ráz lidové
hudby chorvatské.
Nový německý román o Praze vyšel
v těchto dnech nákladem málo známé vydavatelské
firmy vídeňské. Román napsal Julihs Kraus a o jeho
literární ceně vyjadřuje se i německá kritika, která
si pochvaluje jeho tendenci, velmi málo licho-
tivě. Přiznává nezastřeně, že se tu nejedná vlastně
o román v pravém slova smyslu, nýbrž o »časové
dílo«, věnované horkým národnostním bojům. Děj
»románu« je hodně důkladný a má takořka bistori-
ckou perspektivu, zabíhá totiž v úvodních kapitolách
až — k chuchelské řeži, která je patrně pražským
Němcům nezapomenutelna. Další významné body
děje tvoří rok 1891 (rok jubilejní výstavy) a rok 1897
(listopadové dni) — nacionální bouře a očista Prahy,
kterou německý autor žalostivě nazývá martyriem
němectví a německé kultury. Celá kniha je nesne-
sitelně frázovitá, kdybychom nechali stranou i všecku
tendenčnost, která jest arci samozřejmá a zabíhá do
směšností. Tendenčnost tato číší již z obsáhlých
reklamních úryvků, jimiž v těchto dnech vídeňské
nakladatelství zaplavilo Prahu a celé Čechy.
Ivan
Zajc
Libretto
Stjepan Širola
Julihs Kraus
Němec
Zá
Paříž
Praha
Čechy
národní divadlo
Seoski plemié
5
article
Chorvatský skladatel operet Albini několika
svými pracemi divadelními najednou pronikl na ně-
mecké scény. V Mnichově připravují jeho ope-
retu »Baron Trenk«, která před tím již docílila
hlučného úspěchu v Lipsku, kdež nyní uvedou
na scénu také jeho »Madame Troubadou r«.
Jiná opereta »Nabob« chystá se současně na ně-
kolika divadlech německých a byla zakoupena také
novoyorským divadelním trustem pro Ameriku,
kdež provozována bude na všech 30 scénách, jimiž
disponuje severoamerická Unie divadelní.
Známý německý dramatik Anton Ohorn,
který si zjednal popularitu dvěma protikleri kálními
kusy, čerpanými z klášterního života (»B ratří
Svatobernardští«), přihlásil se s novou
prací podobného rázu. Tentokrát je to veselohra
z klášterního života »Páter Jucundus«, transpo-
novaná s humorem do 18. století, ačkoli se v ní
ozývají šlehy proti marnému boji Říma proti osvětě
a vědě, jež arci svojí akutnosti nikdy nepozbývají
Veselohra bude mít premieru v Residenčním
divadle wiesbadenském.
Dvorní opera berlínská zvýšila citelně
všecky ceny svých míst. Průměrné zvýšení činí
1—2 marky a odůvodněno jest stále stoupajícím
étatem gážovým i stoupající nákladností scénicke
výpravy.
Albin
Baron Trenk
Troubada
Ohorn
Mnichov
Lipsko
Amerika
B ratřit
Řím
Residenční divadlo
6
article
Ze soudní síně.
Ze soudní síně.
Povinnost k vnukovi.
V minulých dnech vynesl nejvyšší soud důležité
rozhodnutí v oboru práva rodinného. Soudně roz-
vedený muž, který neplatil alimenty na své dítě a
vůbec se o ně nestaral, byl soudem zbaven otcovské
moci a ježto matka byla úplně nemajetna, byli rodi-
čové muže poručenským soudem donuceni platití
na výchovu dítěte 15 K měsíčně. Naproti tomu byla
zamítnuta jejich žádost, aby mohli dítě, matce svě-
řené, vyživovati a vychovávati.
Okresní soud odůvodnil své rozhodnutí takto
Jelikož otec dítěte byl zbaven otcovské moci, přechází
právo vychovávati dítě na matku. Dle § 143 vš. ob. z.
jsou-li rodiče dítěte nemajetni, jest povinností rodičů
otcových, v druhé řadě pak matčiných, pečovati o
výživu dítěte, nemají však práva dítě vychovávati,
pokud otec nebo matka žijí a dítě řádně jest vycho-
váváno.
Rekursní soud změnil rozsudek první instance
a svolil, aby bylo matce odňato a rodičům otcovým
předáno. Neboť rodiče otcovy nemají jen povinnost
platiti alimenty, nýbrž také právo a povinnost vy-
chovávati dítě.
Nejvyšší soud potvrdil rozsudek první instance.
V odůvodnění se praví, že nedá se vyvozovati z ko-
nečného ustanovení § 143. vš. ob. z., je-li matka
nemajetna a platí-li rodiče otcovi alimenty, že jsou
oprávněni dítě také vychovávati. Nesprávnost toho
vysvitá také z § 141. vš. ob. z., dle něhož otec jest
povinen starati se o výživu dítěte, matka pak o zdra-
ví a výchovu. Dle § 142. má hýti ošetřováno a vy-
chováváno dítě mužského pohlaví do ukončení 4.,
ženského pohlaví do ukončení 7. roku matkou.
okresní soud
7
article
Dvojženství v Rakousku zákonem uznáno —
při přestoupení k mohamedánské víře.
Obratným využitkováním ruských a tureckých
konfesijních zákonů podařilo se cizozemci, žijícímu
v Rakousku a dlouho již ženatému, uzavřít druhy
sňatek, takže má dvě legitimní ženy, které bydlí
v místech značně od sebe vzdálených. Tato nanejvýš
řídká, v Rakousku ojedinělá manželská aféra skon-
čila teprve v posledních dnech v Černovcích. Ruský
poddaný. Iskanda šl. Šejkovský, ředitel jazykového
učiliště. v Černovcích, který ve své domovině byl
ženat a otcem několika dětí, poznal v Černovcích
děvče, s nímž chtěl se oženiti. Ježto děvče bylo pro-
testantkou, nebyly by mu činěny, jako člověku vy-
znání východořeckého, žádné překážky, byl by se
však ocitl v konfliktu s rakouským trestním zákonem,
který považuje dvojnásobné manželství za zločin.
Kandidát manželství dovedl si však pomoci.
Odjel do Ruska a vymohl si povolení, aby mohl pře-
stoupiti k vyznání mohamedánskému. Jako moha-
medán měl nyní dle tureckých zákonů právo, vzíti
si druhou manželku. Současně přestoupila také jeho
černovecká nevěsta l. vyznání mohamedánskému.
Když bylo uzavřeno v Rusku manželství dle ritu
mohamedánskéhe, vrátili se novomanželé do Černov-
ců a požádali tamější mazistrát, aby je oddal civilně.
Rakousko
Černovec
Rusko
Černov
8
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Athletika a sportovní hry-
** Olympique Lillois v Praze. Při ne-
obyčejném zájmu české sportovní veřejnosti o foot-
ball nejen domácí, nýbrž i v celé Evropě, živeném
zprávami českých listů, jest naše obecenstvo výborně
orientováno o úrovní kopané u toho kterého národa.
Jeho předběžný úsudek z pravidla bývá pak potvrzen
i výsledkem. O francouzském footballu není u nás
mínění zvláště vysoké; jeť známo, že Belgičanéa
Hollanďané, u nás dobře ostatně zapsaní, jsou roz-
hodně lepší Francouzů. Očekávána tudíž rozhodná
vítězství Slavie, při nichž šlo jen o rozdíl branek.
Francouz
Praha
Evropa
Olympique Lillois
Belgičané Hollanďaný
Slavia
9
article
Slavia nezklamala očekávání svých přívrženců, avšak
dlužno přiznati, že hosté byli lepší než nepatrné na-
děje do jejich umění kladené. Hře jejich vadí fran-
couzský temperament, jenž lépe svědčí výkonům in-
dividuálním než práci většího celku, při níž tajem-
stvím úspěchu jest právě podrobení se individuality,
a postavení všech schopností do služeb celku. Když
jsme v sobotu rozmlouvali s vůdcem francouzské vý-
pravy, vyslovil mínění, že jeho mužstvo bude pora-
ženo. A připojil i otázku, čeho si naše obecenstvo
váží nejvíce u footballového mužstva. Bez rozpaků
jsme odpověděli: »Statečného srdce«. A tuto vlast-
nost francouzští přátelé osvědčili a jí poopravili
špatné mínění, které u nás vzniklo před sedmi lety
u příležitosti návštěvy Racing C. de France, jehož
mužstvo, slátané z hráčů prvého, druhého i třetího
teamu, bylo Slavií prostě rozdrceno a zanechalo do-
jem naprosté desorganisace. U C. Olympique Lillois
naopak ani na okamžik neochladla bojechtivost, ač.
většinu zápasu sevřen v obležení, neopomenul jediné
příležitosti k útoku na českou bránu. A obecenstvo,
oceňujíc tuto statečnost, tleskalo nadšeně všem těmto
projevům kurážných borců a kde kdo jim přál, aby
námaha jejich byla odměněna úspěchem. Slavia, ač
zvítězila, neuspokojila svou hrou. Zejmena chybováno
tím, že křídla soustavně odsuzována k nečinnosti.
Zejmen
Slavia
Racing C . jít Franca
Olympique Lillois
10
article
I obrana měla svou slabinu v Novém. První den po-
razila
Slavia v. Olympique Lillois 6 : 2. Ačkol
hosté od počátku zápasu byli v nevýhodě proti Sla-
vii, trvalo plných 25 minut než Starý v skvělém vý-
padu dobyl prvního úspěchu Čechům. V 34. min.
pravá spojka hostí pomocí netrestaného offsidu vy-
rovná. Po 3 minutách promění Bělka roh pro Slavii
v druhou branku, avšak i tu vyrovná pravá spojka
Liliských v min. 42., takže polovice končí neroz-
hodně 2 : 2. Pěkná kombinace Bělkova se Starým,
vrcholící v mistrné ráně Starého, dává Slavii vedení,
které utvrzeno už v 4. min. 4. brankou Malého. V 8.
min. zvyšuje Bělka náskok Slavie 5. úspěchem, k ně-
muž brankář hostí zbytečně připojuje i šestý, pustiv
volné podání vlastního obránce. Češi, spokojeni tímto
vítězstvím, nesnaží se je zvětšiti a zůmyslně zaha-
zují jisté chance. Kavalírství, které mělo býti prová-
děno diskretněji, než se zdálo. Zápas řídil druhý se-
kretář A. F. A. (angl. amaterské associace) p. E. V.
Speller, jehož soudcování nebylo právě vzorné. Druhý
den hrála
376 —
Čecho
Bělkův
Malý
Bělka
Čech
A F A
Slavia
Olympique Lillois
11
article
»Ano, kdyby Pauvel byl býval zločincem, byl by
»Ano, kdyby Pauvel byl býval zločincem, byl by
použil kladiva!«
»Ne jenom kladivem lze vraždu spáchati!« přeru-
šila jej prudce Emilie.
Zlostnému tomu výkřiku, jenž někdy i nejklidnějším
a nejchladnějším osobám z úst vyklouzne, porozuměly tu
jenom čtyři osoby.
Ostatní posluchači mu nerozuměli a René, jenž jej
táměř za holý nesmysl pokládal, odvětil laskavě:
»Toť ovšem pravda, ale kdyby Claudin byl dostal
ránu kladivem, dojista by dnes nebyl již na živu!«
Emilie mu neodpověděla.
»Co tedy myslíš?« tázal se Gaston, jenž chtěl tomu
hovoru již učiniti konec.
»Myslím, že Pauvel jest prchlivým člověkem. To
ovšem nijakž ho neomlouvá. Ale tato vlastnost aspoň vy-
světluje, jak se to neštěstí přihodilo a jest zajisté polehču-
jící okolností.«
»Jest to pevné tvé přesvědčení ?«
»Ano, otče !«
Pauvel
Emilie
René
Claudin
Gaston
12
article
»A vaše také?« tázal se Gaston laskavě, obraceje
»A vaše také?« tázal se Gaston laskavě, obraceje
se k mladé dívce.
Paní Emilie zlostně sebou trhla, jakoby chtěla dceři
své poručiti, aby neodpovídala. Ale Cecilie náhodou na
matku svou se nedívala a nadšena jsouc slovy svého mi-
láčka, také odvětila:
»Ano, to jest také mé mínění.«
Kalem Gastonových úst pohrával úsměv. Zdálo se
mu, jakoby ho byly ty děti vší viny sprostily.
»Nu, tak vidíte!« obrátil se k dělníkům. »Také naše
dítky dávají mi za pravdu ! Jste nyní přesvědčeni ?«
Gaston
Emilie
Cecilie
Gastonův
13
article
»Lítost jeho Claudina neuzdraví !«
»Aj, uzdravi jej snad jeho odsouzení? Jest o pora-
něného všemožně postaráno ?«
Gaston při slovech těch se obrátil k choti své.
», zajisté!« odvětila Gabriela. »A právě tak jest
postaráno o Pauvelovu ženu a jeho děti.«
»Nuže, moji milí, slyšíte to? On má ženu a dětia
vy jej chcete zničiti ?«
», proti ženě jeho nelze nic špatného říci. Jestto
hodná, pracovitá žena, jejímž jediným neštěstím jest, že
provdána jest za hráče, kterýž jest všeho schopen, když
se opije. Bude jí to jenom na škodu, když Pauvel nebude
přísně potrestán. A jeho děti? Za takových okolností
stanou se z nich ničemové !«
Gaston, naslouchaje slovům dělníkovým, díval se
pozorně na syna svého.
A tu připadla mu na mysl hezká, šťastná myšlenka,
kterouž ihned s podivuhodnou obratností ve skutek uvedl.
»Moji drazí,« pravil s roztomilou prostosrdečností,
kteráž tím více všem se zamlouvala, protože jen velmi
zřídka u něho se vyskytovala, »obraťte se se žádostí svou
k těmto dětem našim. Syn můj jest šlechticem v pravém
smyslu slova, slečna Cecilie byla matkou svojí vychována
a to — tuším — vám postačí. Oni ať o žádosti vaší
rozhodnou! Mluvte, dítky milé, bez ostychu, jako bych tu
vůbec nebyl. Odpovězte těmto hodným lidem. Co byste
učinili na mém místě ?«
Paní Mortierová, nanejvýše jsouc smělostí touto pře-
kvapena, pohlížela na dceru svýma černýma očima, ja-
koby jí chtěla zapovědíti, aby soudcovské té hodnosti ne
přijímala, ježto by převzeti této úlohy mohlo býti poklá-
dáno za úvod k veřejnému zasnoubení.
„Ocslové kladi v ko.-
Aj
Gaston
Gabriel
Pauvelův
Pauvel
Cecilie
Mortierová