ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 438840e0-8f0e-11dd-848b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 78, person 56, org 10, work 5
1 masthead
Ročník padesátý třetl.
2 masthead
V Praze, ve středu 2. dubna 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 89.
4 article
Naranniavečerní liety přodplácí se V Praze v administracin na měsíc. . . . . . 2 K — na čtvrt lota . . . . 6 K —h s dvojí donáškon na měsle. . . . na čtvrt leta . . . . 7 K 6lh ve filfálkách na měsfo . . . . . 2 K 80 Pošton: na měslo, na čtvrt lotá . . . . 2 K e0k s dvojí zásílkou na měsío, na vietá : . . . k B Dnešní číslo pro Prahu jest oa stranách, s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Praha
5 article Rok komisariátu v Chorvatsku.
Rok komisariátu v Chorvatsku. Poměry v Chorvatsku byly již od po- čátku roku 1912 krajně neutěšené. Teh- dejší bán, dr. Tomašič, zapomenuv svých vlastních důkazů o státoprávní samostat- nosti království chorvatského, zapomenuv úmluv, uzavřených s chorvatsko-srbskou koalicí, vrhl se slepě do vod hr. Khuena- Hédervára, hlavního odpůrce chorvatské autonomie, a dal se jich proudem vyhoditi na břeh. Dne 20. ledna odstoupil a bánem jmenován Slavko Cuvaj s výslovným naří- zením hr. Khuena, aby zkrotil nepoddajné Chorvaty. V tu dobu konaly se v Chorvat- sku nové volby do sněmu, jenž byl již krá- lovským reskriptem svolán na den 7. úno- ra. Tento, ještě ne zcela zvolený nový sněm byl však dne 27. ledna rozpuštěn, poně- vadž, jak výslovně psáno v rozpouštěcím patentě, neposkytoval záruky úspěšné děl- nosti. Většina zvolených poslanců byla ovšem národní, chorvatská a srbská, a vládní maďaronská strana byla za voleb úplně potřena.
doktor Tomašič Cuvaj Chorvat Chorvatsko
6 article
V Chorvatsku se dobře tušilo, co zna- mená jmenování starého certifikatisty Cu- vaje bánem. Tisk protestoval proti rozpu- štění sněmu, protestovala akademická mlá- dež, nastalo zavírání škol, každodenní kon- fiskace novin a již 23. února státní zástu- pítelstvo mohlo podati 480 žalob na od- bojné redaktory. Cuvaj utahoval provaz. svírající ústavní práva v Chorvatsku a o- posiční strany odpovídaly mu jednomysl- ným protestem proti násilnostem báno- vým a nezákonnostem uherské vlády. Dáv- ní političtí odpůrci, strana práva a chor- vatsko-srbská koalice uzavřeli kompromis. dohodli se, že se v nastávajících sněmov- ních volbách, které dle ústavy měly býti vypsány nejpozději 3. dubna, budou na- vzájem podporovati proti vládním kandi- dátům a do svého programu postavili na význačné místo finanční samostatnost krá- lovství chorvatského vedle ostatních po- stulátů, mezi nimiž bylo v popředí zrušení Košutovy železniční pragmatiky a prove- dení zákona o místních jmenech.
Cuvaj Košutův Chorvatsko
7 article
Tyto chorvatské požadavky, v Pešti už dávno známé, nezalekly uherskou vlá- du, která se už naučila přecházetí k jedna- címu pořadu i přes ústavu. Zalekla jí však nová hrozba ze Záhřeba, že spojené ná- rodní strany, jež měly při nastávajících volbách většinu ve sněmě zabezpečenou. nebudou tak dlouho voliti své delegáty do společného sněmu uherského, dokud ne- budou odčiněny všechny křivdy, páchané uherskou vládou na Chorvatsku, a dokud se nebude přesně prováděti základní zá- kon o vyrovnání uhersko-chorvatskémz r. 1868. Bez chorvatské delegace uherský řišský sněm stal by se nekompetentním a zákonodárství v Uhersku bylo by ochro- meno. Uherská vláda octla se na rozcestí: buď zjednati průchod spravedlnosti a vy- hověti příkazům ústavy, aneb se uchýlitik násilí. Zvolila druhou cestu. Královským re- skriptem ze dne 31. března v Chorvatsku zastavena ústavnost a Slavko Cuvaj jme- nován královským komisařem pro Chor- vatsko a Slavonii s neobmezenou mocí
Cuvaj Pešť Záhřeb Chorvatsko Uhersko Slavonie královský rescriptum
8 article
Přípravy k novým volbám odvolány, pro časopisy zavedena policejní censura, ulo- žena jim kauce 5000 K, zastavena platnost zákona spolčovacího a shromážďovacího městům odňata policejní spráya a svěře- na vládním komisařům, sesazení nemilí sta- rostové obcí a nahraženi komisary, slovem zardouseny všechny samosprávné institu- ce a každý projev svobodné myšlenky Jen v srbské pravoslavné církvi kmita ještě slabý plamének samosprávy. I ten u- dušen dne 25. července zrušením církev- ního samosprávného statutu. Po celém Chorvatsku a Slavonii zavládl policejní absolutismus, v jehož čele stál Cuvaj. V Pešti netrpělivě čekali, kdy konečně Chorvaté na vyzývavosti Cuvajovy odpo- vědí revoltou, aby mohli poslati do Chor- vatska připravené již kárné sbory a za trest zbaviti Chorvatsko na vždy ústavních práv. Čekali, ale nedočkali se. V Chorvat- sku zavládl hrobový klíd a vládne tam po- dnes. Z rakouského parlamentu i z dele- gace ozvaly se rázné protesty proti násil- nému potlačování svobod království chor- vatského, rakouští ministří slibovali zakro- čiti u svých peštských kolegů, ale pešťšti kolegové nehnuli ani brvou. Cuvaj řádilv Chorvatsku drze dál na posměch Rakou- sku i celé Evropě. Padl hr. Khuen-Héder- váry a vystřídal ho v předsednictvu uher- ské vlády dr. Ladisl. Lukács, ale v Chor- vatsku zůstalo vše při starém.
Cuvaj Chorvat Cuvajův Khuen doktor Ladisl Lukács Chorvatsko Slavonie Pešť Chor Evropa Héder
9 article
Přišel však podzim; na Balkáně počaly se řítiti poslední pilíře otomanské násilni- cké vlády a konečně to hrklo i v Mada- rech. Z Turecka je tak blízko do Uher Chorvaté i Srbové jsou vlastní bratři oněch Slovanů, kteří se na Balkáně tak rázně vypořádali se svými staletými jařmiteli. Bylo nutno uvolniti trochu smyčku, kterou Cuvaj zadrhnul Chorvatsku kolem šije. Dne 23. prosince Cuvaj poslán na dovole- nou a správa Chorvatska svěřena nově jmenovanému náměstku bánovu dru. Un- kelhäussrovi, za něhož přestala sice poli- cejní zvůle, ale ústavní práva zemi nevrá- cena, takže neobmezený absolutismus pa nuje v Chorvatsku dosud. Dr. Lukács odpověděl již loni na do- taz hr. Pejačeviče, že uherská vláda před- loží sněmovně potřebné předlohy o úpravě poměru uhersko-chorvatského hned, jak- mile budou vyřízeny nutné zákony o vo- lební reformě a jednacin řádu. Když tylo zákony v uherské sněmovně skutečně vy- řízeny, ale o Chorvatsku se nikdo ani ne- zmínil, optal se kterýsi novinář ministra pro Chorvatsko, Josipoviče, kdy vlastně bude v Chorvatsku zrušen komisariát a ze- mi se vrátí ústavnost. Josipovič odvětil, že volby do chorvatského sněmu budou vy- psány hned, jakmile bude dána záruka, že sněmovní většina uzná jednotu uherského státu a vzdá se požadavku, že na státních drahách v Chorvatsku musí se úřadovati jen chorvatsky. Taková většina se však Chorvatsku nenajde nikdy, neboť na chor- vatské úřadování při všech společných státních úřadech a institucích, tedy i na že- leznicích, Chorvatsko má právo dle plat- ného dosud základního zákona o vyrovná- ní z r. 1868, státní jednotu s Uhrami pak žádný chorvatský sněm uznati nemů- že, poněvadž i ústava zná jen státní pospo- litost Uher a Chorvatska. Za nynějších poměrů, dokud v čele vlády bude státi dr
Chorvat Srba Cuvaj doktor Lukács Josipovič Balkán Mada Turecko Uhry Chorvatsko Una
10 article
Lukács a ustavu bude vykládati hr. Tisza není kdy naděje na brzký obrat v Chor- vatsku. A jaký účinek má celoroční diktatur na Chorvatsko? Přibylo tam unionistů přátel jednotného státu uherského? Bylo- li jich málo za Tomašiče, za Cuvaje scvrkl se tak, že by bylo možno spočítati je n prstech. Chorvaté věřili dříve v moc plat- ných zákonů, v právo a spravedlnost. Dnes pozbyli v ně víry a vědí, že mohou spo- léhati jen na své vlastní síly. Toto pře- svědčení seslabilo protivy mezi hlavními dvěma politickými tábory, koaličním a pravářským, sblížilo ještě více Chorvaty se Srby a rozšířilo po celé zemi vědomí, že Chorvatsko se musí domoci úplné neod- vislosti do Uher, nemá-li se státi skupinou komitátů, vydaných na pospas Maďará. Ani maďarské stromy nerostou do nebe. Byli v Evropě mocnější nájezdníci pleme- ne mongolského, kteří ujařmili veliké stá- ty slovanské. Co jsou dnes Tataři, kteři drželi celá století v jařmu stát ruský? Po- slušní poddaní bílého caře. Kam se po- děla moc Osmanů, kteří r. 1683 obléhali již Vídeň? Za krátko budou v balkánských státech slovanských to, co jsou Tataři Rusku. Nemesis podřimuje, ale trvale se uspati nedá. I na Maďary dojde řada. B- da Rakousku, nevymaní-li se rychlez područí maďarského, síc bude sdíleti stejný osud s Maďary.
Lukács Cuvaj Chorvat Srba Tatar Nemesis Maďar Chor Chorvatsko Uhry Evropa Vídeň Rusko Rakousko Tisza
11 article Válka na Balkáně.
Válka na Balkáně. Námořní demonstrace proti Černé Hoře- Z Vídně, 1. dubna. („W. Allg. Ztg.“) Jal se z úřadního pramene dovídáme, vypluly z účelem účasti na mezinárodní námořní demon- straci proti Černé Hoře tři obrněné a ně- kolik menších lodí vojenského námoř- nictva rakousko-uherského. Z Vídně, 1. dubna. „W. Allg. Zig.“, li oficiosní, přiznává již, že jednotnos t akci proti Černé Hoře není nej- vzornější. Oznamuje dnes: Pokud jdeo aktivní účast velmocí na násilném opatření proti Černé Hoře, je zatím pouze zjištěno, že Rakousko-Uhersko, Italie a Angli objeví se svými loděmi před černohorskými přístavy. Rusko a Německo se nezt- častní, poněvadž nemají ve Stledozemiim moři žádných lodí. Franeouzskk vládase dosud nesozhodla o účasti při této demon- straci. Z Paříže, 1. dubna. Zdejší nálada je stál podrážděnější proti Rakousku. Jest vše- obecná obava, že na konci balkánské války dojde k mezinárodním komplikacím. Mnoh noviny útočí prudce na Rakousko a přičítaj mu za vinu, že zahájilo četné zvláštní akce Francie rozhodně neúčastní se žádné akce proti černé Hoře. Z Berlína, 1. dubna. Dle zdejších infor- mací je nade vši pochybnost, že a nglick loďstvo účastní se námořní demonstrace proti Černé Hoře. M. Z Kolína n. R., 1. dubna. (Zvl. telegr „N. L.“) Dle berlínské depeše „Köln. Ztgu. záležeti bude zatím projev proti Černé Hoře v tak zv. pokojné blokádě barskéh přístavu. Není starosti, že by velmnoci byly donuceny k násilnému zakročení, blokáda po- břeží a uzavření přístupu po pevnině do Čer- né Hory dostači.
W Allg Köln Balkán Černá hoře Vídeň RakouskoUhersko Angl Rusko Německo Paříž Rakousko Francie Berlín Kolín Čer
12 article
Z Paříže, 1. dubna. Francouzská vláda vzhledem na stanovisko Anglie jest ochotna podporovati námořní demonstraci, změnila v posledním okamžíku, jak se zde ujišťuje, ale dosud není úřadně prohlášeno, svůj názor- Francouzská vláda změnila včerejší své usne- sení neúčastniti se za žádných okolností ná- mořní demonstrace a rozhodla se za jistých podmínek účast svou přislibiti. Francie zatím na důkaz této ochoty navrhuje, aby opakovalo se diplomatické za- kročení v Cetyni, kterým by král Mi- kuláš opětně byl vyzván zanechati obleháni Skadru. Králi Mikuláši mají býti přislibeny kompensace na jiné straně. Kdyby i ten- tokráte krok ten zůstal bezvýsledným, odho- dlala by se Francie účastnití se demonstrace a jednati v tomto případě také jménem Ruska Z Berlína, 1. dubna, (Zvl. tel. zpr. „N. L.“ Vynikající diplomat zdejší, který tázán byl vaším korespondentem dnes na svůj názor o námořní demonstraci a stanoví- sku Rakousko-Uherska naprot
Mikuláš Paříž Anglie Francie Rusko Berlín Rakousko Uhersko
13 article
Černé Hoře, prohlásil, že Německo nemá pražádně příčiny obětovati své obchodní zájmy věci rakou- skýchklerikálů, kteří vedou proti balkánským státům od počátku války agitace naprosto nepocho- pitelné a nevysvětlítelné. Bez ohledu na ekonomické zájmy monarchie zahájila t. zv válečná strana v Rakousku, jejímž orgánemje „Reichspost“, neúprosné štvaníce proti bal- kánským státům, štvanice, které již ně- kolikrát ohrozily evropský mír Nelze si ani v největší fantasii představiti, co vlastně chtějí tím docíliti ve Vídni. Jisto všal je, že tato politika připraví Rakou- sko o poslední zbytek sympatie vážnost u národů balkánských, že tyto excesse vídeňského tisku budou poci- ťovány ještě dlouhá léta rakou- ským průmyslem a obchode m. Z Londýna, 1. duhna. (K. k.) Reuterova kancelář sděluje z Malty: Britský obrněne »Defence«, jenž právě sem připlul, dostal rozkaz, aby zejtra odplul se šefem námoř- ního vojenského štábu kontreadmírálem Troubídgem s určením na Východ. Soud- se, že tento křižník zúčastní se spolu s ostat- ními vojenskými loďmi na Východě lodní demonstrace, zamýšlené proti Černé Hoře
Německo Rakousko Vídeň Londýn Malta Reuterův
14 article O Skader.
O Skader. z Lublaně, 1. dubnu. »S l o v e n e oznamuje z černohorského pramene: Černo- horská vláda učínila již rozhodnutí o Skadru a setrvá na dráze, kterou nastoupila. Pokusí se Skadru dobýti za každou cenu. Černá Hora neskloní šíje před Evropou také v tom případě, kdyby ruce Evropy měly býti potřísněny černo- horskou krví. Z Vídně, 1. dubna. Včera zahájen by také útok pěchoty na Skader. Vý sledek dosud není znám. Z Paříže, 1. dubna. Dle zpráv minister- stva zahraničních věcí situace Skadru je zoufalá. Černohorci i Srbové kteří vynikajícím způsobem účastní se nynějších bojů před Skadrem, do- byli velikých úspěchů. Odpor ob- hájců Skadru ochabuje. Bombardování trvá stále a je pochybno, zda by se mohl Skader ještě několik dní udržeti. Z Říma, 1. dubna. Z Cetyně sem ozna- mují, že černohorský král jest odhodlán ne-
Srba Skader Lublaň e můj e Evropa Vídeň Paříž Řím
15 article
V drobném prodeji ranní číslo o sobě . . za s večerní . . na l Ve nliálkách na venkově ranní cislo večern lnseráty plati se hotově napřed Předplacení a inserty příjima administrace v Marianské ul., Tam nacházejí se těě redakcn, tlskárna a expedice „Národnich Listů“ Rukonisy se nevracei
16 article
povoliti v otázce Skadru. Trvá na svém původním stanovisku i naproti důtkli- vým radám svého zetě, krále italského, jenž v dlouhém telegramu králi Mikuláši snažil se dokázati naprostou zbytečnost dalšího od- poru proti Evropě. Odpověď krále Mikuláše byla naprosto záporná. Zatím je mezí kabinety velmocí čilá vý- měna názorů, poněvadž ohledně námořní de- monstrace nebylo naprosto docíleno dohody. Z Bělehradu, 1. dubna. Zprávy o ná- mořní demonstraci velmocí tvoří stále předmět všeobecných rozhovorů. Vyslovuje se názor. že pád Skadru způsobil by vážné zá- pletky. Očekává se každým oka- mžikem. Oblehatelé dle zpráv došlých, dobývají úspěchu za úspěchem. Jest mínění, že kdyby Skader padl před námořní demonstrací, musil by býti změněn celý plán přištího Albanska. (Víz poslední zprávy.)
Mikuláš Skader Evropa Bělehrad
17 article Čtvrtá konference o dělnost českého sněmu.
Čtvrtá konference o dělnost českého sněmu. Včera odpoledne konala se čtvrtá letošní kon- fnrnnce zástupců českého i německého svazu zemských poslanců král, Českého o dosažení dět- nosti českého sněmu. O tomto problému jedná se nyní na základe pěti českých proposic, jež, jak známo, obsahuje indemnitu zemskému výboru, zemský rozpočet učitelské platy, sanaci zemských financí a nové volby zemského výboru. V konferenci minulé slíbili Němci, že na tyto proposice dají v čas odpověď písemnou. Skutečně jí poslali posl. Švehlovi jako předsedovi Českého svazu zemského. Tato německá odpověď zníá »Němečtí poslanci jsou nyní jako dříve ochotni ve sněmě svoliti k vyřízení zákona o učitelských platech a o úhradě pro větší výdaje, tím zem- skému sněmu vznikající. Zasedání zemského sněmu, jež by šlo za tyto předměty porady, které by se tedy zabývalo na př. poradou o zemském roz- počtu, přesahuje však již otázku učitelských platů a zasahuje na pole politické, i mohlo by tedy býti jen tehdy uskutečněno, kdyby otázky Němoů nejprve v oboru zemského zřízení byly ihned splněny.
Němec Švehla Český svaz
18 article
Čeští zástupci v nynějších konferencích sešii se včera dopoledne na svou vlastní poradu o společném svém postupu v odpolední konfe- renci. Pojednali zevrubně o celkové situaci poli- tické vůbec i se zřetelem na německý projev který jim posl. Švehla předložíl. Shodlí, se pak na svém postupu v odpolední konferenci. V konferenci, konané za předsednictví posl. dra. Fořta a dra. Bachmanna, bylo jednání za- hájeno českou odpovědí na projev německých poslanců. Zejména bylo s české strany dokäzáno, že učitelské platy nelze zvýšiti bez současného uspořádání zemských financí a bez opatření nových, stálých a rozpočtovou rovnováhu trvale zajišťujících příjmů zemských. Německý podnět, upraviti učitelské platy opatřiti úhradu pouze na ně, a to buď zvýšením zemských přirážek nebo zavedením nové pivní dávky, byl s české strany zamítnut úvahou v pod- statě takto sestavenou: ani do usnesení o zvýšení zemských přírážek, ani do zákona o pivní dávce nelze vložiti výhradu, že peněz těch smí býti užito výhradně na učitelské platy, a ani do zá- kona o učitelských platech nelze vložiti předpis, že nových příjmů zemských smí býti použito pouze pro ně. A když taková klausule je ne- možna, tu nelze zemskému výboru přikázatí, jak má nových zemských příjmů použiti, naopak zem.
Švehla Bachmann
19 article FEUILLETON.
FEUILLETON. (Nad městem.) Vzpomínati na Milán znamená vybaviti si představu ohromného dómu z bilého mramoru s tisíci sošek, fiál věžic, s velebným portálem a matoucí spletí pilířů, chrličů, žeber, s chladným polotemnem uvnitř a s nádherou barevných oken, od jichž syté modři a plamenné žluti bolí zrak. že není daleko viditelným znakem v onom ro- vinném a pravidelném městě, působí goticko- románský chrám dojmem nečekaného, zastra- šujícího divu uprostřed střízlivého moderního života. Zneklidněn těká zrak, skáče s de- tailu na detail, šplhá po štíhlých římsách. mění se v chvějivý pohyb, nemá kde stanouti a měkce se sváží po těch neslyšně šumících vlnách bělosti, po zamrzlém tom vodopádu krajek. Rozlehlost prostoru, jenž by obsáhl obyvatelstvo slušně velkého města, klamavě zkresluje rozměry výšky, a pohled, teď do šiře se rozpínající, teď hopkující na- horu dolů, sotva by hádal, že zlatá socha matky boží, zářící s největšího bo- ču věže, vznáší se více než sto metrů nad zemí. Teprve skutečné stoupání na střechy za věž, překonávání zdánlivě nespočetných schodů, výhybek, teras, přesvědčuje, jak ne- možno bylo zdola z náměstí se dohadovat skutečné výšky budovy. Je to cesta jakoby mramorovým parkem, kolem stále nových nových květinových vzorků, kolem obměňu- jících se ornamentů, střídajících se světců mučednic, cesta prolamovanými mřížovími po točitých schodech, podél roset, svátostí grotesk, a co zdola připadalo miniaturním ozdobami trpaslíků, zde se objevuje v rozmě- rech lidské i nadlidské velikosti.
Milán zlatý socha matka boží
20 article
Konečně jsme nahoře; bezprostředně pod zářící sochou panny Marie, jíž chrám je za- svěcen. Pod námi hroty hromosvodů, sítě mramorových květů, celé kamenné moře Hole kolem do kola málo poutavá symmetrie milánských ulic a náměstí a nezajímavá ro- vina úrodné Lombardie, k východu kanál a v dálce řeka, přes kterou se kdysl přeplavilo vojsko druhého českého krále, na sever mlha- mi pokryté velehorské Alpy, z nichž matný- mi obrysy vystupují Monte Rosa a Panna. N mramorových plošinách pod námi v létě prý zástupy italských rodin trávívají polodenni siestu; teď se tam hemží zvědaví cizinci, má- vající červenými Baedekry a hádající se, koho představují nesčíslné ty vztýčené sochy na špicích pilířů, zda sv. Martina či Karla Boro- mejského (jímž dóm byl vysvěcen), či toho onoho z prvých stavitelů chrámů. Je pitvorná podívaná na vojsko vzdušných kamenných strážců, nasazených, zhusta s dlouhou berlí čí kopím v ruce, na vrchní zakončení útlých věžic a připoutaných bronzovou kostrou i pev- nými dráty k hlavnímu stavení; všechny ná- rodnosti jsou zastoupeny v skulpturálním tom passionálu, čítajícím na půltřetího tisíce po- stav, a mezi světce skutečně zabloudili též laikové: průvodce, odříkávající svou nauče- nou chválu kolossálních rozměrů a závratných sum, ukáže prstem na sochu, jakou by nikdo nehledal mezi křesťanskými trpiteli; znázor- ňuje římského imperatora: ale bližší pohled poučí, že to není hrdina starověku, nýbrž mo- derní heros anticky kostymovaný, císař Na- poleon. Jako ve dvoru Brery ulit z bronzu, tak zde, z mramoru vytesán, stojí Canovův Bonaparte, caesar mezi proroky, vítěz světa na temeni chrámu páně. Je nerozlučně spojen jeho zjev s dějinami dómu, jenž za jeho vlády a na jeho rozkaz byl provisorně dohotoven.
Rosa Martino Karel Bora Canovův Bonaparte pán milánský ulice a náměstí Lombardie Alpy Brera socha pannus Marie
21 article
I jinak vliskl Napoleon pečet svého ducha městu Milánu. Povýšil je na metropol italské- ho království, vystavěl — tam poblíže zámku Sforzů, jehož červená cihlová věž tak bujně se vymršťuje nad město — amfiteatr pro lid toužící po hrách, položil kámen k triumfální bráně míru, klenoucí se na foru, jež nese hrdé jeho jméno. V Horní Italií co chvíli setkáváme se s tímto vlašským zvukem. Milán je pln upo- mínek naň a blízké Lodi hlásá jeho slávu, po- hled mimoděk se stáčí jižním směrem k Ma- rengu a myslí proletí vzpomínka na zlatou čtyřspřež nad portálem benátského San Mar- ca. Rovína, pod námi se rozprostírající na všechny strany, náleží k nejslavnějším evrop- ským bojištím a prosáklá je lidskou krvi. Tr z největších epoch moderního lidstva (o bojích s Gally a Hannibalem ani nemluvě) pokryly žírnou pláň památkami draze vykoupených vítězství: zde odehrávaly se boje Ghibellinu s papežem a městy, zde condottieři renaisance měřili navzájem své schopnosti úskočné síly a rudého hněvu, sem francouzská revoluce vysílala svá vítězná vojska. Ale historické remíniscence ustupují úvahám o novějších udalostech, jež vedly k válkám s Rakouskem. jež stvořily sjednocenou Italii a jejichž vý- sledky tvoří obsah dnešních bojů a tendencí v království. Zde, vysoko nad ruchem denních udalostí a nad pokřikováním prodavačů no- vin, uvědomují si klidně a rozhodně, že ani ten, kdo se vydal do Italie za uměleckými po- žitky či hledat v přírodě idyllický mír, ne- může se vytrhnout ze svého laického snada přece co nejintensivnějšího zájmu, jímž u nás povrhují estheti, o příběhy politického života, o veřejné záležitosti, o třenice hesel a stran
Napoleon Sforza Hannibal Milán Ma San Mar Rakousko Rovín
22 article
Bylo mi to jasno na tyrolském pomezí, kde s jedné strany pevnosti rakouské a s druhé strany italské pevnosti hrozívě se proti sobě zvedají, jakby ani nenáležely státům spřáte- leným; bylo mi to jasnější v malebném zá- livu jezerním, kde jsem si připadal tak zcela mimo čas a prostor a kde náhodou zpozoro- vané noviny s nápadným titulem „il Rě Gior- gio ucciso“ mou nečasovou mysl uvrhly do horečného zmatku, tak jakoby klidně se hou- pající loďka byla zmítána náhle rozbouřenými vlnami; a bylo mi to až trapně povědomo tváří v tvář těm přespříliš mnohým a šablo- novitým pomníkům Cavoura, Garibaldiho.
Cavour Garibaldi il R Gior
23 article
Viktora Emanuela i při letmém pohledu na aktuální milánské záležitosti. Mluví se o tom i onom, luští se problémy, holduje se lehko- myslnosti a vychvalují se cinema: ale v po- předí stojí (u protirepublikánů) starost o „ve- likou Italit“. Válka, kterou vedli na druhém břehu Středozemního moře a jejíž dohra po- dnes si vyžaduje velkých obětí, nebyla jistě z nejslavnějších a nejčestnějších, ale píše se tu o ní jako o velkém skutku a jistě nadmíru přispěla k upevnění národního uvědomění.
Viktor Emanuel středozemní moře
24 article
Ať běží o výpočet důstojníků, padlých v nej- novějším boji proti El Barunovi, či o líčení nově založeného divadla v Africe, ať je to odrhovačka, stará asi rok, kterou vám ne- odbytné děti zpívají po vesnicích, s refrainem „Tripoli sará italiana“, ať běží o zuřivý ma- nifest futuristů s jejich kultem války, aero- plánů a „panitalianismu“: na všem je znáti pýchu, nadšení, exaltaci. A přiznávám si, že se mne toto proudění a horování, jímž se leckdy cítím odpuzován, tentokráte dotklo životněji a palčivější vlnou, nežli obrazy, jimž jsem se v mlčení kořil v chladných sálech Brery a Ambrosiany i v refektáři S. Marie delle Gra- zie: je tam velebná a vskutku svatá Večeře páně, jsou tam Leonardovy portrety a kari- katury, je tam nevýslovně smutná, k pláči beze slz nakloněná, trpká a sladká, polo- ženská Kristova hlava s víčky smrtelně těž- kými, kterou ze všech miluji nejvíc: ale jsou to musea, jsou to dějiny, je to dokonalá krása i něha lyrismu a není tam dramatického vztahu k mým snahám, k mým slabostem, k mým láskám, nemám tam pro ten čas, oč bych se rval, čeho bych nenáviděl a čím bych rostl Z dola však, jaký to ruch sem doléhá, polo slyšitelně zprvu, teď, kdy se rozsvěcují světla, naléhavěji, bzučivě a zmotaně, odporně a vá- bivě? To promlouvá půlmilionové město, to hrčí kočáry a zvoní tram, to tucty vyvola- vačů chraplavým hlasem nabízejí noviny, par- titury, průvodce, trety, to z obrovské galerie
S delle Gr Leonardův Kristův Afrika Tripoli aero El Barun Brera Ambrosiana
25 article
Viktora Emanuela, rozsáhlé to a nákladné. skleněnou střechou kryté prodejny, v níž se sbíhá několik nejživějších ulic, vydechuje chtivost zisku, horečka práce, kupování, pře- mlouvání, to zaznívá hudba kavárenských kapel, a vše se pojí v nesrozumitelnou drsnou řeč, v níž splývá smích a lání a spěch rozho- voru — a já cítím: Miluji město. Ne pro jeho krásu a ne abych tam došel harmonie, ale protože cítím svými žilami prouditi rychlou a herkou krev jeho tepen, protože jeho dráž- divý dech mi promluvá o mých vlastních na- dějích a strastech; rád se mísím do jeho hemžícího se množství, rád se ztrácím v zá- stupu, jehož jednotlivci jsou mi lhostejní a cízí a jehož komplex a proud odpovídá mé touze po rušném pohybu a proudu mých neurovna- ných citů. Ba i v divadle bylo mi bližší, podi- vovat se výbuchům italského temperamentu po falešně zazpívaném tónu, těkat pohledem po divadle, tonoucím v záři světel, a po 16- žích, kde svítily diamanty, zajímat se o poli- tický smysl diváků, jenž ani v hledišti ne- utuchal — než rozčilovat se nad povrchnosti baletu a zastaralostí italského tance, v de- tailu se zabývat provedením „Sedláka kava- líra“, či rozbírat Hauptmannovy „Osamělé duše“, z nichž Ermete Zacconi dělá bravurní eskamotádu.
Viktor Emanuel Sedlák Hauptmannův osamělý duše
26 article
A přece Milánu schází to, co milovníkům měst a zvláště italských měst poskytuje nej- větší půvab: ono splývání a prolínání něko- lika časových sfér. Nehledě k několika isolo- vaným mistům, působí Milán jednolitým do- jmem moderního, ne nadprůměrně zajímavého města, kdežto moderní život v aristokratické Bologní nebo v městu měst, Florencii, má kouzlo kontrastu, jenž stupňuje ještě pocit živé přítomnosti. Tam se zdá, jakoby několik vrstev bylo položeno nad sebe a dítě dnešní doby tam žije svým prudkým dnešním živo- tem, jakoby na zříceninách středověku a pro- střed renaissance, a ve Veroně na př. přistu- puje, jakožto nejdráždivější protiklad, ještě připomínka z pohanských dob. Představuji si. že takovéto zmnožené živobytí nedá se snad nikde procítiti žhavěji nežli ve „věčném mě- stě“ Italie Sestoupili jsme po točitých schodech zase do večerních stínů chrámu, marně zaplašova- ných množstvím svěc a elektrických světel Prázdným kostelem zaznívá jediný táhlý mo- notonní zvuk varhan, na nichž se kdosí aa hotoví preludovat, a mně pojednou zazvuč toužebná, sladká, sentimentální píseň, její slova jsem si zapamatoval z představení před- potopní „Normy“ ve Scale: Viení in Roma, ahl vieni, o cara, dove amore, gioia, e vita Přejinačuji si text podle svého: je tam život a smrt a boj, je tam krutost, rozklad, nená- vist — ale nezměněn zůstává lákavý motiv, jenž znís do Římal O. P.
Římal O Milán Bologní Florencie Verona Scala Viení in Romo