1
masthead
Ročník padesátý třetl.
2
masthead
V Praze, ve středu 2. dubna 1913.
Praha
4
article
Naranniavečerní liety
přodplácí se
V Praze v administracin
na měsíc. . . . . . 2 K —
na čtvrt lota . . . . 6 K —h
s dvojí donáškon
na měsle. . . .
na čtvrt leta . . . . 7 K 6lh
ve filfálkách
na měsfo . . . . . 2 K 80
Pošton:
na měslo,
na čtvrt lotá . . . . 2 K e0k
s dvojí zásílkou
na měsío,
na vietá : . . . k B
Dnešní číslo pro Prahu jest oa
stranách, s přílohou pro venkov
o 12 stranách.
Praha
5
article
Rok komisariátu v Chorvatsku.
Rok komisariátu v Chorvatsku.
Poměry v Chorvatsku byly již od po-
čátku roku 1912 krajně neutěšené. Teh-
dejší bán, dr. Tomašič, zapomenuv svých
vlastních důkazů o státoprávní samostat-
nosti království chorvatského, zapomenuv
úmluv, uzavřených s chorvatsko-srbskou
koalicí, vrhl se slepě do vod hr. Khuena-
Hédervára, hlavního odpůrce chorvatské
autonomie, a dal se jich proudem vyhoditi
na břeh. Dne 20. ledna odstoupil a bánem
jmenován Slavko Cuvaj s výslovným naří-
zením hr. Khuena, aby zkrotil nepoddajné
Chorvaty. V tu dobu konaly se v Chorvat-
sku nové volby do sněmu, jenž byl již krá-
lovským reskriptem svolán na den 7. úno-
ra. Tento, ještě ne zcela zvolený nový sněm
byl však dne 27. ledna rozpuštěn, poně-
vadž, jak výslovně psáno v rozpouštěcím
patentě, neposkytoval záruky úspěšné děl-
nosti. Většina zvolených poslanců byla
ovšem národní, chorvatská a srbská, a
vládní maďaronská strana byla za voleb
úplně potřena.
doktor
Tomašič
Cuvaj
Chorvat
Chorvatsko
6
article
V Chorvatsku se dobře tušilo, co zna-
mená jmenování starého certifikatisty Cu-
vaje bánem. Tisk protestoval proti rozpu-
štění sněmu, protestovala akademická mlá-
dež, nastalo zavírání škol, každodenní kon-
fiskace novin a již 23. února státní zástu-
pítelstvo mohlo podati 480 žalob na od-
bojné redaktory. Cuvaj utahoval provaz.
svírající ústavní práva v Chorvatsku a o-
posiční strany odpovídaly mu jednomysl-
ným protestem proti násilnostem báno-
vým a nezákonnostem uherské vlády. Dáv-
ní političtí odpůrci, strana práva a chor-
vatsko-srbská koalice uzavřeli kompromis.
dohodli se, že se v nastávajících sněmov-
ních volbách, které dle ústavy měly býti
vypsány nejpozději 3. dubna, budou na-
vzájem podporovati proti vládním kandi-
dátům a do svého programu postavili na
význačné místo finanční samostatnost krá-
lovství chorvatského vedle ostatních po-
stulátů, mezi nimiž bylo v popředí zrušení
Košutovy železniční pragmatiky a prove-
dení zákona o místních jmenech.
Cuvaj
Košutův
Chorvatsko
7
article
Tyto chorvatské požadavky, v Pešti
už dávno známé, nezalekly uherskou vlá-
du, která se už naučila přecházetí k jedna-
címu pořadu i přes ústavu. Zalekla jí však
nová hrozba ze Záhřeba, že spojené ná-
rodní strany, jež měly při nastávajících
volbách většinu ve sněmě zabezpečenou.
nebudou tak dlouho voliti své delegáty do
společného sněmu uherského, dokud ne-
budou odčiněny všechny křivdy, páchané
uherskou vládou na Chorvatsku, a dokud
se nebude přesně prováděti základní zá-
kon o vyrovnání uhersko-chorvatskémz
r. 1868. Bez chorvatské delegace uherský
řišský sněm stal by se nekompetentním a
zákonodárství v Uhersku bylo by ochro-
meno. Uherská vláda octla se na rozcestí:
buď zjednati průchod spravedlnosti a vy-
hověti příkazům ústavy, aneb se uchýlitik
násilí.
Zvolila druhou cestu. Královským re-
skriptem ze dne 31. března v Chorvatsku
zastavena ústavnost a Slavko Cuvaj jme-
nován královským komisařem pro Chor-
vatsko a Slavonii s neobmezenou mocí
Cuvaj
Pešť
Záhřeb
Chorvatsko
Uhersko
Slavonie
královský rescriptum
8
article
Přípravy k novým volbám odvolány, pro
časopisy zavedena policejní censura, ulo-
žena jim kauce 5000 K, zastavena platnost
zákona spolčovacího a shromážďovacího
městům odňata policejní spráya a svěře-
na vládním komisařům, sesazení nemilí sta-
rostové obcí a nahraženi komisary, slovem
zardouseny všechny samosprávné institu-
ce a každý projev svobodné myšlenky
Jen v srbské pravoslavné církvi kmita
ještě slabý plamének samosprávy. I ten u-
dušen dne 25. července zrušením církev-
ního samosprávného statutu. Po celém
Chorvatsku a Slavonii zavládl policejní
absolutismus, v jehož čele stál Cuvaj.
V Pešti netrpělivě čekali, kdy konečně
Chorvaté na vyzývavosti Cuvajovy odpo-
vědí revoltou, aby mohli poslati do Chor-
vatska připravené již kárné sbory a za
trest zbaviti Chorvatsko na vždy ústavních
práv. Čekali, ale nedočkali se. V Chorvat-
sku zavládl hrobový klíd a vládne tam po-
dnes. Z rakouského parlamentu i z dele-
gace ozvaly se rázné protesty proti násil-
nému potlačování svobod království chor-
vatského, rakouští ministří slibovali zakro-
čiti u svých peštských kolegů, ale pešťšti
kolegové nehnuli ani brvou. Cuvaj řádilv
Chorvatsku drze dál na posměch Rakou-
sku i celé Evropě. Padl hr. Khuen-Héder-
váry a vystřídal ho v předsednictvu uher-
ské vlády dr. Ladisl. Lukács, ale v Chor-
vatsku zůstalo vše při starém.
Cuvaj
Chorvat
Cuvajův
Khuen
doktor
Ladisl
Lukács
Chorvatsko
Slavonie
Pešť
Chor
Evropa
Héder
9
article
Přišel však podzim; na Balkáně počaly
se řítiti poslední pilíře otomanské násilni-
cké vlády a konečně to hrklo i v Mada-
rech. Z Turecka je tak blízko do Uher
Chorvaté i Srbové jsou vlastní bratři oněch
Slovanů, kteří se na Balkáně tak rázně
vypořádali se svými staletými jařmiteli.
Bylo nutno uvolniti trochu smyčku, kterou
Cuvaj zadrhnul Chorvatsku kolem šije.
Dne 23. prosince Cuvaj poslán na dovole-
nou a správa Chorvatska svěřena nově
jmenovanému náměstku bánovu dru. Un-
kelhäussrovi, za něhož přestala sice poli-
cejní zvůle, ale ústavní práva zemi nevrá-
cena, takže neobmezený absolutismus pa
nuje v Chorvatsku dosud.
Dr. Lukács odpověděl již loni na do-
taz hr. Pejačeviče, že uherská vláda před-
loží sněmovně potřebné předlohy o úpravě
poměru uhersko-chorvatského hned, jak-
mile budou vyřízeny nutné zákony o vo-
lební reformě a jednacin řádu. Když tylo
zákony v uherské sněmovně skutečně vy-
řízeny, ale o Chorvatsku se nikdo ani ne-
zmínil, optal se kterýsi novinář ministra
pro Chorvatsko, Josipoviče, kdy vlastně
bude v Chorvatsku zrušen komisariát a ze-
mi se vrátí ústavnost. Josipovič odvětil, že
volby do chorvatského sněmu budou vy-
psány hned, jakmile bude dána záruka, že
sněmovní většina uzná jednotu uherského
státu a vzdá se požadavku, že na státních
drahách v Chorvatsku musí se úřadovati
jen chorvatsky. Taková většina se však
Chorvatsku nenajde nikdy, neboť na chor-
vatské úřadování při všech společných
státních úřadech a institucích, tedy i na že-
leznicích, Chorvatsko má právo dle plat-
ného dosud základního zákona o vyrovná-
ní z r. 1868, státní jednotu s Uhrami
pak žádný chorvatský sněm uznati nemů-
že, poněvadž i ústava zná jen státní pospo-
litost Uher a Chorvatska. Za nynějších
poměrů, dokud v čele vlády bude státi dr
Chorvat
Srba
Cuvaj
doktor
Lukács
Josipovič
Balkán
Mada
Turecko
Uhry
Chorvatsko
Una
10
article
Lukács a ustavu bude vykládati hr. Tisza
není kdy naděje na brzký obrat v Chor-
vatsku.
A jaký účinek má celoroční diktatur
na Chorvatsko? Přibylo tam unionistů
přátel jednotného státu uherského? Bylo-
li jich málo za Tomašiče, za Cuvaje scvrkl
se tak, že by bylo možno spočítati je n
prstech. Chorvaté věřili dříve v moc plat-
ných zákonů, v právo a spravedlnost. Dnes
pozbyli v ně víry a vědí, že mohou spo-
léhati jen na své vlastní síly. Toto pře-
svědčení seslabilo protivy mezi hlavními
dvěma politickými tábory, koaličním a
pravářským, sblížilo ještě více Chorvaty se
Srby a rozšířilo po celé zemi vědomí, že
Chorvatsko se musí domoci úplné neod-
vislosti do Uher, nemá-li se státi skupinou
komitátů, vydaných na pospas Maďará.
Ani maďarské stromy nerostou do nebe.
Byli v Evropě mocnější nájezdníci pleme-
ne mongolského, kteří ujařmili veliké stá-
ty slovanské. Co jsou dnes Tataři, kteři
drželi celá století v jařmu stát ruský? Po-
slušní poddaní bílého caře. Kam se po-
děla moc Osmanů, kteří r. 1683 obléhali
již Vídeň? Za krátko budou v balkánských
státech slovanských to, co jsou Tataři
Rusku. Nemesis podřimuje, ale trvale se
uspati nedá. I na Maďary dojde řada. B-
da Rakousku, nevymaní-li se rychlez
područí maďarského, síc bude sdíleti stejný
osud s Maďary.
Lukács
Cuvaj
Chorvat
Srba
Tatar
Nemesis
Maďar
Chor
Chorvatsko
Uhry
Evropa
Vídeň
Rusko
Rakousko
Tisza
11
article
Válka na Balkáně.
Válka na Balkáně.
Námořní demonstrace proti Černé Hoře-
Z Vídně, 1. dubna. („W. Allg. Ztg.“) Jal
se z úřadního pramene dovídáme, vypluly z
účelem účasti na mezinárodní námořní demon-
straci proti Černé Hoře tři obrněné a ně-
kolik menších lodí vojenského námoř-
nictva rakousko-uherského.
Z Vídně, 1. dubna. „W. Allg. Zig.“, li
oficiosní, přiznává již, že jednotnos t
akci proti Černé Hoře není nej-
vzornější. Oznamuje dnes: Pokud jdeo
aktivní účast velmocí na násilném opatření
proti Černé Hoře, je zatím pouze zjištěno, že
Rakousko-Uhersko, Italie a Angli
objeví se svými loděmi před černohorskými
přístavy. Rusko a Německo se nezt-
častní, poněvadž nemají ve Stledozemiim
moři žádných lodí. Franeouzskk vládase
dosud nesozhodla o účasti při této demon-
straci.
Z Paříže, 1. dubna. Zdejší nálada je stál
podrážděnější proti Rakousku. Jest vše-
obecná obava, že na konci balkánské války
dojde k mezinárodním komplikacím. Mnoh
noviny útočí prudce na Rakousko a přičítaj
mu za vinu, že zahájilo četné zvláštní akce
Francie rozhodně neúčastní se žádné akce
proti černé Hoře.
Z Berlína, 1. dubna. Dle zdejších infor-
mací je nade vši pochybnost, že a nglick
loďstvo účastní se námořní demonstrace
proti Černé Hoře.
M. Z Kolína n. R., 1. dubna. (Zvl. telegr
„N. L.“) Dle berlínské depeše „Köln. Ztgu.
záležeti bude zatím projev proti Černé Hoře
v tak zv. pokojné blokádě barskéh
přístavu. Není starosti, že by velmnoci byly
donuceny k násilnému zakročení, blokáda po-
břeží a uzavření přístupu po pevnině do Čer-
né Hory dostači.
W Allg
Köln
Balkán
Černá hoře
Vídeň
RakouskoUhersko
Angl
Rusko
Německo
Paříž
Rakousko
Francie
Berlín
Kolín
Čer
12
article
Z Paříže, 1. dubna. Francouzská vláda
vzhledem na stanovisko Anglie jest ochotna
podporovati námořní demonstraci, změnila
v posledním okamžíku, jak se zde ujišťuje, ale
dosud není úřadně prohlášeno, svůj názor-
Francouzská vláda změnila včerejší své usne-
sení neúčastniti se za žádných okolností ná-
mořní demonstrace a rozhodla se za jistých
podmínek účast svou přislibiti. Francie
zatím na důkaz této ochoty navrhuje, aby
opakovalo se diplomatické za-
kročení v Cetyni, kterým by král Mi-
kuláš opětně byl vyzván zanechati obleháni
Skadru. Králi Mikuláši mají býti přislibeny
kompensace na jiné straně. Kdyby i ten-
tokráte krok ten zůstal bezvýsledným, odho-
dlala by se Francie účastnití se demonstrace
a jednati v tomto případě také jménem Ruska
Z Berlína, 1. dubna, (Zvl. tel. zpr. „N. L.“
Vynikající diplomat zdejší, který tázán byl
vaším korespondentem dnes na svůj názor o
námořní demonstraci a stanoví-
sku Rakousko-Uherska naprot
Mikuláš
Paříž
Anglie
Francie
Rusko
Berlín
Rakousko
Uhersko
13
article
Černé Hoře, prohlásil, že Německo
nemá pražádně příčiny obětovati
své obchodní zájmy věci rakou-
skýchklerikálů, kteří vedou proti
balkánským státům od počátku
války agitace naprosto nepocho-
pitelné a nevysvětlítelné. Bez ohledu
na ekonomické zájmy monarchie zahájila t. zv
válečná strana v Rakousku, jejímž orgánemje
„Reichspost“, neúprosné štvaníce proti bal-
kánským státům, štvanice, které již ně-
kolikrát ohrozily evropský mír
Nelze si ani v největší fantasii představiti, co
vlastně chtějí tím docíliti ve Vídni. Jisto všal
je, že tato politika připraví Rakou-
sko o poslední zbytek sympatie
vážnost u národů balkánských, že
tyto excesse vídeňského tisku budou poci-
ťovány ještě dlouhá léta rakou-
ským průmyslem a obchode m.
Z Londýna, 1. duhna. (K. k.) Reuterova
kancelář sděluje z Malty: Britský obrněne
»Defence«, jenž právě sem připlul, dostal
rozkaz, aby zejtra odplul se šefem námoř-
ního vojenského štábu kontreadmírálem
Troubídgem s určením na Východ. Soud-
se, že tento křižník zúčastní se spolu s ostat-
ními vojenskými loďmi na Východě lodní
demonstrace, zamýšlené proti Černé Hoře
Německo
Rakousko
Vídeň
Londýn
Malta
Reuterův
14
article
O Skader.
O Skader.
z Lublaně, 1. dubnu. »S l o v e n e
oznamuje z černohorského pramene: Černo-
horská vláda učínila již rozhodnutí o Skadru
a setrvá na dráze, kterou nastoupila. Pokusí
se Skadru dobýti za každou cenu. Černá
Hora neskloní šíje před Evropou
také v tom případě, kdyby ruce
Evropy měly býti potřísněny černo-
horskou krví.
Z Vídně, 1. dubna. Včera zahájen by
také útok pěchoty na Skader. Vý
sledek dosud není znám.
Z Paříže, 1. dubna. Dle zpráv minister-
stva zahraničních věcí situace Skadru
je zoufalá. Černohorci i Srbové
kteří vynikajícím způsobem účastní
se nynějších bojů před Skadrem, do-
byli velikých úspěchů. Odpor ob-
hájců Skadru ochabuje. Bombardování
trvá stále a je pochybno, zda by se mohl
Skader ještě několik dní udržeti.
Z Říma, 1. dubna. Z Cetyně sem ozna-
mují, že černohorský král jest odhodlán ne-
Srba
Skader
Lublaň
e můj e
Evropa
Vídeň
Paříž
Řím
15
article
V drobném prodeji
ranní číslo o sobě . . za s
večerní
. . na l
Ve nliálkách na venkově
ranní cislo
večern
lnseráty
plati se hotově napřed
Předplacení a inserty příjima
administrace v Marianské ul.,
Tam nacházejí se těě
redakcn, tlskárna a expedice
„Národnich Listů“
Rukonisy se nevracei
16
article
povoliti v otázce Skadru. Trvá na
svém původním stanovisku i naproti důtkli-
vým radám svého zetě, krále italského, jenž
v dlouhém telegramu králi Mikuláši snažil
se dokázati naprostou zbytečnost dalšího od-
poru proti Evropě. Odpověď krále Mikuláše
byla naprosto záporná.
Zatím je mezí kabinety velmocí čilá vý-
měna názorů, poněvadž ohledně námořní de-
monstrace nebylo naprosto docíleno dohody.
Z Bělehradu, 1. dubna. Zprávy o ná-
mořní demonstraci velmocí tvoří stále předmět
všeobecných rozhovorů. Vyslovuje se názor.
že pád Skadru způsobil by vážné zá-
pletky. Očekává se každým oka-
mžikem. Oblehatelé dle zpráv
došlých, dobývají úspěchu za
úspěchem. Jest mínění, že kdyby Skader
padl před námořní demonstrací, musil by býti
změněn celý plán přištího Albanska.
(Víz poslední zprávy.)
Mikuláš
Skader
Evropa
Bělehrad
17
article
Čtvrtá konference o dělnost
českého sněmu.
Čtvrtá konference o dělnost
českého sněmu.
Včera odpoledne konala se čtvrtá letošní kon-
fnrnnce zástupců českého i německého svazu
zemských poslanců král, Českého o dosažení dět-
nosti českého sněmu.
O tomto problému jedná se nyní na základe
pěti českých proposic, jež, jak známo, obsahuje
indemnitu zemskému výboru, zemský rozpočet
učitelské platy, sanaci zemských financí a nové
volby zemského výboru.
V konferenci minulé slíbili Němci, že na tyto
proposice dají v čas odpověď písemnou. Skutečně
jí poslali posl. Švehlovi jako předsedovi Českého
svazu zemského. Tato německá odpověď zníá
»Němečtí poslanci jsou nyní jako dříve ochotni
ve sněmě svoliti k vyřízení zákona o učitelských
platech a o úhradě pro větší výdaje, tím zem-
skému sněmu vznikající. Zasedání zemského sněmu,
jež by šlo za tyto předměty porady, které by se
tedy zabývalo na př. poradou o zemském roz-
počtu, přesahuje však již otázku učitelských platů
a zasahuje na pole politické, i mohlo by tedy býti
jen tehdy uskutečněno, kdyby otázky Němoů
nejprve v oboru zemského zřízení byly ihned
splněny.
Němec
Švehla
Český svaz
18
article
Čeští zástupci v nynějších konferencích sešii
se včera dopoledne na svou vlastní poradu
o společném svém postupu v odpolední konfe-
renci. Pojednali zevrubně o celkové situaci poli-
tické vůbec i se zřetelem na německý projev
který jim posl. Švehla předložíl. Shodlí, se pak na
svém postupu v odpolední konferenci.
V konferenci, konané za předsednictví posl.
dra. Fořta a dra. Bachmanna, bylo jednání za-
hájeno českou odpovědí na projev německých
poslanců. Zejména bylo s české strany dokäzáno,
že učitelské platy nelze zvýšiti bez současného
uspořádání zemských financí a bez opatření
nových, stálých a rozpočtovou rovnováhu trvale
zajišťujících příjmů zemských.
Německý podnět, upraviti učitelské platy
opatřiti úhradu pouze na ně, a to buď zvýšením
zemských přirážek nebo zavedením nové pivní
dávky, byl s české strany zamítnut úvahou v pod-
statě takto sestavenou: ani do usnesení o zvýšení
zemských přírážek, ani do zákona o pivní dávce
nelze vložiti výhradu, že peněz těch smí býti
užito výhradně na učitelské platy, a ani do zá-
kona o učitelských platech nelze vložiti předpis,
že nových příjmů zemských smí býti použito
pouze pro ně. A když taková klausule je ne-
možna, tu nelze zemskému výboru přikázatí, jak
má nových zemských příjmů použiti, naopak zem.
Švehla
Bachmann
19
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
(Nad městem.) Vzpomínati na Milán
znamená vybaviti si představu ohromného
dómu z bilého mramoru s tisíci sošek, fiál
věžic, s velebným portálem a matoucí spletí
pilířů, chrličů, žeber, s chladným polotemnem
uvnitř a s nádherou barevných oken, od jichž
syté modři a plamenné žluti bolí zrak. že
není daleko viditelným znakem v onom ro-
vinném a pravidelném městě, působí goticko-
románský chrám dojmem nečekaného, zastra-
šujícího divu uprostřed střízlivého moderního
života. Zneklidněn těká zrak, skáče s de-
tailu na detail, šplhá po štíhlých římsách.
mění se v chvějivý pohyb, nemá kde stanouti
a měkce se sváží po těch neslyšně šumících
vlnách bělosti, po zamrzlém tom vodopádu
krajek. Rozlehlost prostoru, jenž by obsáhl
obyvatelstvo slušně velkého města, klamavě
zkresluje rozměry výšky, a pohled, teď do
šiře se rozpínající, teď hopkující na-
horu dolů, sotva by hádal, že zlatá
socha matky boží, zářící s největšího bo-
ču věže, vznáší se více než sto metrů nad
zemí. Teprve skutečné stoupání na střechy
za věž, překonávání zdánlivě nespočetných
schodů, výhybek, teras, přesvědčuje, jak ne-
možno bylo zdola z náměstí se dohadovat
skutečné výšky budovy. Je to cesta jakoby
mramorovým parkem, kolem stále nových
nových květinových vzorků, kolem obměňu-
jících se ornamentů, střídajících se světců
mučednic, cesta prolamovanými mřížovími
po točitých schodech, podél roset, svátostí
grotesk, a co zdola připadalo miniaturním
ozdobami trpaslíků, zde se objevuje v rozmě-
rech lidské i nadlidské velikosti.
Milán
zlatý socha matka boží
20
article
Konečně jsme nahoře; bezprostředně pod
zářící sochou panny Marie, jíž chrám je za-
svěcen. Pod námi hroty hromosvodů, sítě
mramorových květů, celé kamenné moře
Hole kolem do kola málo poutavá symmetrie
milánských ulic a náměstí a nezajímavá ro-
vina úrodné Lombardie, k východu kanál a
v dálce řeka, přes kterou se kdysl přeplavilo
vojsko druhého českého krále, na sever mlha-
mi pokryté velehorské Alpy, z nichž matný-
mi obrysy vystupují Monte Rosa a Panna. N
mramorových plošinách pod námi v létě prý
zástupy italských rodin trávívají polodenni
siestu; teď se tam hemží zvědaví cizinci, má-
vající červenými Baedekry a hádající se, koho
představují nesčíslné ty vztýčené sochy na
špicích pilířů, zda sv. Martina či Karla Boro-
mejského (jímž dóm byl vysvěcen), či toho
onoho z prvých stavitelů chrámů. Je pitvorná
podívaná na vojsko vzdušných kamenných
strážců, nasazených, zhusta s dlouhou berlí
čí kopím v ruce, na vrchní zakončení útlých
věžic a připoutaných bronzovou kostrou i pev-
nými dráty k hlavnímu stavení; všechny ná-
rodnosti jsou zastoupeny v skulpturálním tom
passionálu, čítajícím na půltřetího tisíce po-
stav, a mezi světce skutečně zabloudili též
laikové: průvodce, odříkávající svou nauče-
nou chválu kolossálních rozměrů a závratných
sum, ukáže prstem na sochu, jakou by nikdo
nehledal mezi křesťanskými trpiteli; znázor-
ňuje římského imperatora: ale bližší pohled
poučí, že to není hrdina starověku, nýbrž mo-
derní heros anticky kostymovaný, císař Na-
poleon. Jako ve dvoru Brery ulit z bronzu,
tak zde, z mramoru vytesán, stojí Canovův
Bonaparte, caesar mezi proroky, vítěz světa
na temeni chrámu páně. Je nerozlučně spojen
jeho zjev s dějinami dómu, jenž za jeho vlády
a na jeho rozkaz byl provisorně dohotoven.
Rosa
Martino
Karel Bora
Canovův Bonaparte
pán
milánský ulice
a náměstí
Lombardie
Alpy
Brera
socha pannus Marie
21
article
I jinak vliskl Napoleon pečet svého ducha
městu Milánu. Povýšil je na metropol italské-
ho království, vystavěl — tam poblíže zámku
Sforzů, jehož červená cihlová věž tak bujně
se vymršťuje nad město — amfiteatr pro lid
toužící po hrách, položil kámen k triumfální
bráně míru, klenoucí se na foru, jež nese hrdé
jeho jméno.
V Horní Italií co chvíli setkáváme se
s tímto vlašským zvukem. Milán je pln upo-
mínek naň a blízké Lodi hlásá jeho slávu, po-
hled mimoděk se stáčí jižním směrem k Ma-
rengu a myslí proletí vzpomínka na zlatou
čtyřspřež nad portálem benátského San Mar-
ca. Rovína, pod námi se rozprostírající na
všechny strany, náleží k nejslavnějším evrop-
ským bojištím a prosáklá je lidskou krvi. Tr
z největších epoch moderního lidstva (o bojích
s Gally a Hannibalem ani nemluvě) pokryly
žírnou pláň památkami draze vykoupených
vítězství: zde odehrávaly se boje Ghibellinu
s papežem a městy, zde condottieři renaisance
měřili navzájem své schopnosti úskočné síly
a rudého hněvu, sem francouzská revoluce
vysílala svá vítězná vojska. Ale historické
remíniscence ustupují úvahám o novějších
udalostech, jež vedly k válkám s Rakouskem.
jež stvořily sjednocenou Italii a jejichž vý-
sledky tvoří obsah dnešních bojů a tendencí
v království. Zde, vysoko nad ruchem denních
udalostí a nad pokřikováním prodavačů no-
vin, uvědomují si klidně a rozhodně, že ani
ten, kdo se vydal do Italie za uměleckými po-
žitky či hledat v přírodě idyllický mír, ne-
může se vytrhnout ze svého laického snada
přece co nejintensivnějšího zájmu, jímž u nás
povrhují estheti, o příběhy politického života,
o veřejné záležitosti, o třenice hesel a stran
Napoleon
Sforza
Hannibal
Milán
Ma
San Mar
Rakousko
Rovín
22
article
Bylo mi to jasno na tyrolském pomezí, kde
s jedné strany pevnosti rakouské a s druhé
strany italské pevnosti hrozívě se proti sobě
zvedají, jakby ani nenáležely státům spřáte-
leným; bylo mi to jasnější v malebném zá-
livu jezerním, kde jsem si připadal tak zcela
mimo čas a prostor a kde náhodou zpozoro-
vané noviny s nápadným titulem „il Rě Gior-
gio ucciso“ mou nečasovou mysl uvrhly do
horečného zmatku, tak jakoby klidně se hou-
pající loďka byla zmítána náhle rozbouřenými
vlnami; a bylo mi to až trapně povědomo
tváří v tvář těm přespříliš mnohým a šablo-
novitým pomníkům Cavoura, Garibaldiho.
Cavour
Garibaldi
il R Gior
23
article
Viktora Emanuela i při letmém pohledu na
aktuální milánské záležitosti. Mluví se o tom
i onom, luští se problémy, holduje se lehko-
myslnosti a vychvalují se cinema: ale v po-
předí stojí (u protirepublikánů) starost o „ve-
likou Italit“. Válka, kterou vedli na druhém
břehu Středozemního moře a jejíž dohra po-
dnes si vyžaduje velkých obětí, nebyla jistě
z nejslavnějších a nejčestnějších, ale píše se
tu o ní jako o velkém skutku a jistě nadmíru
přispěla k upevnění národního uvědomění.
Viktor Emanuel
středozemní moře
24
article
Ať běží o výpočet důstojníků, padlých v nej-
novějším boji proti El Barunovi, či o líčení
nově založeného divadla v Africe, ať je to
odrhovačka, stará asi rok, kterou vám ne-
odbytné děti zpívají po vesnicích, s refrainem
„Tripoli sará italiana“, ať běží o zuřivý ma-
nifest futuristů s jejich kultem války, aero-
plánů a „panitalianismu“: na všem je znáti
pýchu, nadšení, exaltaci. A přiznávám si, že
se mne toto proudění a horování, jímž se leckdy
cítím odpuzován, tentokráte dotklo životněji a
palčivější vlnou, nežli obrazy, jimž jsem se
v mlčení kořil v chladných sálech Brery a
Ambrosiany i v refektáři S. Marie delle Gra-
zie: je tam velebná a vskutku svatá Večeře
páně, jsou tam Leonardovy portrety a kari-
katury, je tam nevýslovně smutná, k pláči
beze slz nakloněná, trpká a sladká, polo-
ženská Kristova hlava s víčky smrtelně těž-
kými, kterou ze všech miluji nejvíc: ale jsou
to musea, jsou to dějiny, je to dokonalá krása
i něha lyrismu a není tam dramatického
vztahu k mým snahám, k mým slabostem, k
mým láskám, nemám tam pro ten čas, oč bych
se rval, čeho bych nenáviděl a čím bych rostl
Z dola však, jaký to ruch sem doléhá, polo
slyšitelně zprvu, teď, kdy se rozsvěcují světla,
naléhavěji, bzučivě a zmotaně, odporně a vá-
bivě? To promlouvá půlmilionové město, to
hrčí kočáry a zvoní tram, to tucty vyvola-
vačů chraplavým hlasem nabízejí noviny, par-
titury, průvodce, trety, to z obrovské galerie
S delle Gr
Leonardův
Kristův
Afrika
Tripoli
aero
El Barun
Brera
Ambrosiana
25
article
Viktora Emanuela, rozsáhlé to a nákladné.
skleněnou střechou kryté prodejny, v níž se
sbíhá několik nejživějších ulic, vydechuje
chtivost zisku, horečka práce, kupování, pře-
mlouvání, to zaznívá hudba kavárenských
kapel, a vše se pojí v nesrozumitelnou drsnou
řeč, v níž splývá smích a lání a spěch rozho-
voru — a já cítím: Miluji město. Ne pro jeho
krásu a ne abych tam došel harmonie, ale
protože cítím svými žilami prouditi rychlou
a herkou krev jeho tepen, protože jeho dráž-
divý dech mi promluvá o mých vlastních na-
dějích a strastech; rád se mísím do jeho
hemžícího se množství, rád se ztrácím v zá-
stupu, jehož jednotlivci jsou mi lhostejní a cízí
a jehož komplex a proud odpovídá mé touze
po rušném pohybu a proudu mých neurovna-
ných citů. Ba i v divadle bylo mi bližší, podi-
vovat se výbuchům italského temperamentu
po falešně zazpívaném tónu, těkat pohledem
po divadle, tonoucím v záři světel, a po 16-
žích, kde svítily diamanty, zajímat se o poli-
tický smysl diváků, jenž ani v hledišti ne-
utuchal — než rozčilovat se nad povrchnosti
baletu a zastaralostí italského tance, v de-
tailu se zabývat provedením „Sedláka kava-
líra“, či rozbírat Hauptmannovy „Osamělé
duše“, z nichž Ermete Zacconi dělá bravurní
eskamotádu.
Viktor Emanuel
Sedlák
Hauptmannův
osamělý duše
26
article
A přece Milánu schází to, co milovníkům
měst a zvláště italských měst poskytuje nej-
větší půvab: ono splývání a prolínání něko-
lika časových sfér. Nehledě k několika isolo-
vaným mistům, působí Milán jednolitým do-
jmem moderního, ne nadprůměrně zajímavého
města, kdežto moderní život v aristokratické
Bologní nebo v městu měst, Florencii, má
kouzlo kontrastu, jenž stupňuje ještě pocit
živé přítomnosti. Tam se zdá, jakoby několik
vrstev bylo položeno nad sebe a dítě dnešní
doby tam žije svým prudkým dnešním živo-
tem, jakoby na zříceninách středověku a pro-
střed renaissance, a ve Veroně na př. přistu-
puje, jakožto nejdráždivější protiklad, ještě
připomínka z pohanských dob. Představuji si.
že takovéto zmnožené živobytí nedá se snad
nikde procítiti žhavěji nežli ve „věčném mě-
stě“ Italie
Sestoupili jsme po točitých schodech zase
do večerních stínů chrámu, marně zaplašova-
ných množstvím svěc a elektrických světel
Prázdným kostelem zaznívá jediný táhlý mo-
notonní zvuk varhan, na nichž se kdosí aa
hotoví preludovat, a mně pojednou zazvuč
toužebná, sladká, sentimentální píseň, její
slova jsem si zapamatoval z představení před-
potopní „Normy“ ve Scale: Viení in Roma, ahl
vieni, o cara, dove amore, gioia, e vita
Přejinačuji si text podle svého: je tam život
a smrt a boj, je tam krutost, rozklad, nená-
vist — ale nezměněn zůstává lákavý motiv,
jenž znís do Římal
O. P.
Římal O
Milán
Bologní
Florencie
Verona
Scala
Viení in Romo