2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
2. dubna 1913. Číslo 89.
4
article
výbor byl by povinen peníze zemské věnovati na
potřeby zemské vůbec, nikoli pouze na učitelské
platy. Německé stanovisko tedy není způsobilé
aby učitelstvu prospělo, jak Němci tvrdí.
V závěru české odpovědi bylo Němcům dů-
razně pověděno, že německá obstrukce neúčin-
kuje na Čechy způsobem otřesným, nýbrž žese
již vlastně přežila, o autonomií se Češi neboji
poněvadž autonomie spočívá na zákonném právu
Jež dočasným násilím obstrukčním nemůže býti
zničeno.
Tímto českým prohlášením byl německý projev
vyřízen.
I šlo pak o to, co činiti dále. Poslanec Legle
tedy navrhl, aby se jednotlivě porokovalo o všech
pěti českých proposicích, a aby se zároveň uva-
žovalo, pokud je ve prospěch učitelských platů
třeba projednati zemský rozpočet. Poněvadž o ton
autoritativní výklad podati může v prvé řadě fi-
nanční referent zemský dr. Úrban, doporučil posl
Legler, aby porada byla odročena, a do konfe-
rence příští, jež pak byla stanovena na pátel
21. t. m., aby zvlášť byl pozván dr. Urban. Tento
podnět byl přijat s dodatkem, že do příští kon-
ference budou pozváni nejvyšší maršálek zemský
a zástupci konservativního i ústavověrného velko-
statku.
Němec
Čecho
Čech
Jež
Legle
doktor
Úrban
Legler
5
article
Posuzuje-li se výsledek včerejší konference
lze snad říci, že se jí stav otázky dělnosti sněmu
nezhoršil. Čeští zástupci však se ohradili prot
německému mínění, že se zlepšil.
Konference zúčastnili se za Český zvaz po-
slanci dr. Fořt, dr. Koerner, dr. Pazderka, Švebl
a dr. Viškovský, za svaz německý poslanci d
Bachmann, Krützner, Legler, dr. Lodgmann, Pachen
a dr. Roller.
O schůzi byla vydána tato oficiální zpráva:
»Schůze zástupců svazů zemských poslanců
obou národností, která konala se 1. dubna t.r.
pokračovala v jednání o otázce uskutečnění úpravy
učitelských platů na sněmě království Českého
o podmínkách pro vyloučení otázky této z ob-
strukční taktiky německých poslanců. V podrobné
debatě, ve které podal posl. Švehla prohlášení
o projevu německého svazu v příčině dřívějších
proposic svazu českého, pojednáno s obou stran
poznovu o učiněných proposicích a usneseno, aby
v jednání pokračováno bylo v pátek 11. dubna
za přítomnosti finančního referenta zem. výboru
dra. Urbana. Ku poradě přizváni budou též oba
kluby velkostatkářských poslanců.«
doktor
Fořt
Koerner
Pazderka
Švebl
Viškovský
Krützner
Legler
Lodgmann
Pachen
Roller
Švehla
d Bachmann
6
article
Posl. dr. Rašín
Posl. dr. Rašín
o malém finančním plánu a prohlídce
Posl
doktor
Rašín
8
article
(Zvl. zpráva »Nár. Listů«)
Český národní klub v Plzni a místní orga-
nisace národní strany svobodomyslné v Plzn
svolaly na neděli 30. března do dvorany Ře-
meslnicko-živnostenské besedy v Plzni schů-
zi, na které bylo pojednáno o časové otázce
malého finančního plánu a zejména o povinné
prohlídce knih. Schůze byla také odpovědi
na útoky radíkálních stran proti Mladoče-
chům. Schůzi předsedal dr. Václav Peták
purkmistr Plzně, a přítomni byli okresní sta-
rosta dr. Guldener a posl. dr. Mandl
Pokorný a dr. Lukavský.
Hlavní referent říšský posl. dr. Rašin
byv uvítán bouřlivým potleskem, potvrdil
úvodu, že otázka nových daní je choulostivá.
protože nepopulární; nepopulární pak je
také nahližení do knih, na němž se finanční
výbor poslanecké sněmovny usnesl. Poslanei
národní strany svobodomyslné hlasovali pro
malý finanční plán i pro prohlídku knih, vě-
domi zodpovědnosti své politiky a dalecí t-
ho, provádět líbivou snad, ale nepoctivou po-
litiku demagogie. (Výborně! Potlesk.) Na při-
jetí malého finančního plánu závisí — dle vý-
slovného prohlášení vlády — konečný osu
služební pragmatiky, proto poslanci mlado-
čeští současně s rozhodnutím, že budou hla-
sovat pro služební pragmatiku státního úřad-
nictva, rozhodli se hlasovat i pro finanční
plán vlády, neboť musili se také postarati při-
rozeně o úhradu výdajů se služební pragma-
tikou spojených. Své hlasování pro finanční
plán učinili však odvislým od toho, budou-li
z výtěžku malého finančního plánu dány ze-
mím dlouho již čekané potřebné státní úděly.
na což vláda přistoupila. Malý finanční plán
je tedy, jak vidno, velmi výhodný pro země.
doktor
Peták
Guldener
Mandl Pokorná
Lukavský
Rašin
Plzeň
Mladoč
Český národní klub
poslanecký sněmovna
9
article
Proto odhodlali se poslanci mladočeští hlaso-
vat pro malý finanční plán, neboť každý stát-
ní úděl posiluje finanční posici království če-
ského vůči obstrukci německé.
Potom promluvil dr. Rašín se známého
hlediska národní strany svobodomyslné o pro-
hlídce knih, dokazuje, že společnému úsili po-
slanců, na němž vynikající účast měli po-
slanci mladočeští, podařilo se odstranit ostří
které původně vládou projektovaná prohlídka
knih měla. Zejména podařilo se společnému
úsilí poslanců mladočeských dociliti splnění
veškerých přání obchodní a živnostenské ko-
mory v Plzni, až na dva body, ve kterých
splnění docíleno nebylo pro odpor vlády. Pro-
hlídka knih skýtá dnes poplatníku ochranu.
jakou v dřívějším ustanovení vůbec neměl.
Rašín
Plzeň
10
article
Dr. Rašin za všeobecného souhlasu pří-
tomných končil: Poslanci mladočeští vyko-
nali, nežli hlasovali pro malý finanční plán
pro prohlídku knih, plně svou povinnost, za-
sadivše se úspěšně, by zájmy poplatnictva
byly před zlovůli a chikanováním náležitě zá-
konem chráněny. (Výborněl Potlesk.) Po-
slanci mladočeští hlasovali pro malý finanční
plán také pro jeho politický význam, nebot
dlužno v něm spatřovat počátek přenecháni
jistých státních daní zemím, což je cílem mo-
derního finančního systému a posílením sta-
noviska autonomního. (Výborně! Bouřlivý po-
tlesk.) Řečník projevuje naději, že voličstvo
bude čím dále pohlížet na politiku střízlivěji,
uzná důvody taktického postupu, zdravé
a rozumné politiky a odvrátí se od demago-
gických hesel. (Výborně! Dlouhotrvající po-
tlesk. Řečníku se blahopřeje.)
Předsedající purkmistr dr. Peták vzdal
řečníkovi za zevrubně propracovaný referát
diky, načež městský rada inž. Müller jako
poplatník — podnikatel staveb — projevii
úplný souhlas s vývody dra. Rašína o význa-
mu ochrany prohlídkou knih. Cís. r. Ant.
Svoboda, velkoobchodník v Plzni, vzdal
posl. dru. Rašínovi za hájení zájmů obchodní-
ctva a živnostnictva vřelý dík a navrhl reso-
luci, která byla příjata jednomyslně:
doktor
Rašin
Peták
Ing
Müller
Antonín
Plzeň
11
article
„Voličové, shromáždění na schůzi, pořá-
dané Českým národním klubem a organisa-
cemi národní strany svobodomyslné v Plzni
ve velké dvoraně Řemeslnické besedy dne 30
března 1913, když byli vyslechli zevrubně
zprávu říšského poslance dra. Rašína o prů-
běhu projednávání tak zv. malého finančního
plánu ve finančním výboru poslanecké sně-
movny, vyslovují jemu, jakož i všem ostatním
poslancům národní strany svobodomyslné své
plné uspokojení a důvěru. Zvláště projevuje
shromáždění plné uznání za obětavou a hor-
livou práci za zlepšení projednávaného fi-
nančního plánu, s vděkem berouc na vědom
jimi způsobenou úpravu řízení při ukládán
osobní daně z příjmu a při nahlížení do kni
obchodních. Žádáme je, aby i nadále stejněv
zájmu svých voličů pracovali.“
Purkmištr dr. Peták konstatoval v do-
slovu, že poslanci národní strany svobodomy-
slné dokázali při projednávání malého finanč-
ního plánu i služební pragmatiky opětně váž-
nou prací, že jsou si vědomi velké své zod-
povědnosti a nebáli se ztráty popularity, vě-
douce dobře, že budou pro své stanovisko
k malému finančnímu plánu radikálními živly
z důvodů demagogických kaceřováni. Budiž
jim dík za práci, kterou vykonali se sebeza-
přením a obětmi. Řečník děkuje posl. dru.
Rašínovi za práci, kterou za součinnosti posl.
dra. Lukavského pro Plzeň dosud vykonal
končí o 11. hod. schůzí.
Rašín
doktor
Peták
Lukavský
Plzeň
poslanecký snít
národní strana
12
title
Politický přehled.
13
article
Země české.
Země české.
K jmenování u pražského vrchního zemského
a zemského soudu.
»Neue Fr. Presse« připojuje k úřadn
vyhlášce tohoto jmenování tyto poznámky
»Jmenování vicepresidenta vrchního zem-
ského soudu Rinesche presidentem zemského
soudu, a dv. rady Vyšína vicepresidentem
vrchního zemského soudu bylo známo již
před měsícem. Jmenováním tímto vyhověla
vláda přání Čechů, kteří na místě bývalého
českého místopředsedy zemského soudu
Šrámka opět chtěli vidéti Čecha. Že
však také místo vicepresidenta
vrchního zemského soudu zase
obsazeno bylo Čechem, musí na-
raziti na ostrý odpor v německé
části Čech. Přes to, že od prvního vy-
rovnání roku 1890 provedeno zřízení něme-
ckého senátu u vrchního zemského soudu,
nebyl vzat na tuto okolnost při sestavení
praesidia žádný zřetel. Němci by byli měli
při změně v praesidiu vrchního zemského
soudu na vicepresidentské místo tím větší
nárok, poněvadž při obsazování náčelných a
soudcovských míst v Praze děje se jim
křivda v poměru, daleko nezůstávajícím za
jich počtem a poplatností. Požadavek zří-
zení místa druhého německého vicepresidenta
při vrchním zemském soudu stává se po po-
sledních jmenováních tím naléhavější.«
Neue
Čecho
Šrámek
Němec
Francie . Presse
Čechy
Praha
14
article
Již před měsícem vyložíli jsme na tomto
místě, že právě ta okolnost, že k utvořeni
senátů českého a německého došlo na zá-
kladě punktací 1890 (a to hned 3. března
1890), pojata otázka organisace tohoto soudu
výslovně mezi výhrady obapolného dohod-
nutí delegací obou národností. Že by vzá-
jemný poměr obou senátů 26: 15 vyjadřoval
už sám sebou nutnost zastoupení německého
v presidiu vrchního zemského soudu nejen
německým presidentem, ale i ještě
zvláštním německým vícepresidentem.
nelze zrovna nahlédnouti. Co se týče škod
a křivd, jaké trpí česká národnost v Čechách
i co do počtu i co do poplatnosti, ale i co
do nejjednodušších principů spravedlnostia
slušnosti a nade vše pak práva kodifikova-
ného základními státními zákony a vlastno-
ručními listy koruny a platnými nařízeními
od současného německého presi-
denta vrchního zemského soudu
ryt. Wesselého, o tom netřeba psáti
teprve články. Česká politická kronika jest
jediným nepřetržitým dokladem působení této
německé excellence, jedné z nejčelnějších pře-
kážek dohody v Čechách. České právo na če-
ského nejvyš. sudího v Čechách jest nesrovna-
telně mocnější a důraznější, než právo ně-
mecké na stabilisovaného druhého něme-
ckého vicepresidenta a »N. Fr. Presse« pře-
svědčí se o jeho aktualitě v daném oka-
mžiku.
Čechy
15
article
„Samostatnost“ zase s námi mluvi.
Ačkoli jest prý škoda s námi mluvit — jak
napsala „Samostatnost“ v pondělí — hle, v úterý
už zase na nás mluví, ale zase jenem ke své vlast-
ní škodě. Neboť vyzývá nás tim jenom, abychom
se vrátili ještě jednou k sobotní její úvodní ne-
motornosti, která už svým nadpisém: „Němci ne-
ustoupí a ještě více svým obsahem byla napsá-
na jenom na utvrzení německého stanoviskav
nojkritičtější chvili českoněmeckého vyrovnáni
Moudrému napověz a — nechápavému vylož ze-
vrubněí
16
article
Uveřejni-li český list ve dnec
bezprostředně následujících na ví-
deňský pokus suggesce, do Čech na-
mířené hrozbou vládním komisařem
míněnou výhradně na českou stranu,
aby se docílilo jejího změknuší v nej-
vážnější chvíli, v níž jde o celou sázku,
napiše-li, pravíme, v takové chvíli český list a tučně
otiskne ve svém úvodníku větu: „Právem tedy oče-
kávají Němci, že i hrozba vládního komisaře bude
účinkovati“, ujisti-li Němce nad to, že „mlado-
česko-agrární vyjednavači podříd
so rozkazu obstrukčního jenerální-
ho štábu“ a prohlásí-li, že češti vyjednavači
„propustí část vyjednávání Něm
žádanou“, čeho ze v tom případě dopustil ře-
čený český list?! čtou-li němečtí politikové tako-
vý článek, nemůže úsudek jejich vyzniti jinak.
než že se manévr s vládním komisařem v tábole
českém přece jen neminul zamýšleným účinkem.
vždví drži o tom české svědectví v ruce-
člou to v českém listě, který by přece nemohl
mluvit na dluh — tak musí Němci souditi — kdy-
by na tom nebylo něco pravdy. Německé očeká-
vání, takto povzbuzené, musí býti jenom ješte
utvrzeno, čte-li dále v citovaném listě patheti-
ckou výstrahu: „Varnjeme před tím dů-
razně.“ Takovým jednáním českého listu, oficiál
ního orgánu jedné z radikálních českých stran
podkopává, podrývá se postavení če-
ských vyjednavačě, neboť meziřádková
pointa takového článku pro Němce zní: Něm e
držte se a Češi povolí
Označili jsme sobotní článek „Samostatnosti
jako nemotornost, a z dvou, možností je to mel
Němec
Čech
Čechy
Německo
17
article
nost méně trudnější. Nelvrdíme totiž, že úmys
neodvislého denníku byl takový, považujeme jeh
článek jenom za pouhý výron obvyklé státopráv-
ně pokrokové politické hlouposti, která už natro-
pila škody více než sama tuší. Co se týče „řetězu
porážek“ a „nepřetržitého ustupování českých vy
jednavačů“, mluví „Sampstatnost“ na dluh. Kdyby
bylo ustupování a porážek na české straně, muse
by přece být vídět nějaký efekt, či snad se do-
mnívá „Samostatnost“ — a byla by toho věru
schopnal — že Němci přes všechny ústupky a po-
rážky české jenom z rozkoše a náruživosti trvaji
na své obstrukci?! A přece by stačilo Němcůn
říci: „Upouštíme od jednojazyčnosti prvních in-
stancí v Praze“, a situace by se rázem změnila.
Ale tak daleko nešli ani mladočeští ani agrárničti
vyjednavači, a žádná z ostatních českých stran
mimo jedinou, neopovážila se tento ústupek i jen
naznačiti. To bylo zůstaveno mluvčím
„Samostatnost!“ v úřadovně Jeh
Jasnosti. Nabídl tento ústupek ovšem jenom
za svou osobu, ale „Samostatnost“ ani její strane
za své osoby nepřičinila k tomu dosud ani slov
poznámkyl A to poskytuje velmi poučný názon
o tom, u které strany by Němci nejsnáze pochodili
A konečně — myslime, že „samostatné“ stěný
nejméně se hodí k malbě čerta „kupní ceny
Snadno by se mohlo státi, že by se po případě
ukázalo, že její vlastní kupní cena neobnáží ani-
zlámanou grešli!
Němec
Jasnost
Praha
18
title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
19
article
Opětné rozmnožení rakouského vojska.
Opětné rozmnožení rakouského vojska.
Hned, jak se vláda v německé říši roz
hodla, rozmnožiti počet vojska, vyskytly se
některých vídeňských listech nesmělé zprávi
čky, že také v Rakousku nestačí na delší do
bu nynější presenční stav armády, upravený
zákonem z r. 1912, že i zde bude nutno po
mýšleti na rozmnožení a že v rozhodujícíci
kruzích se uvažuje, neměl-li by se náklad na
vypravení nových vojenských sborů uhradit
podobně, jako v Německu, jakousi povinnou
dávkou z majetku. Pověst o rozmnožení ar-
mády na čas usnula, ale nyní přichází cestou
přes Pešť v určitější formě. V Pešti v důvěr-
ných kruzích je prý už dva měsíce známo, že
kabinet Lukácsův nemůže býti na tu dobu
propuštěn, poněvadž mu v brzku nastane no-
vá povínnost, postarati se v uherské sně-
movně o nové zvýšení braneckých kontín-
gentů. Zimničné zbrojení v Německu a v
Francii způsobilo, že i v Rakousku úmysl.
rozmnožiti vojsko, rychle dozrává. Bude
prý se žádati nových 40.000 a ž 50.000
mužů. V dobře informovaných kruzích ne-
popírá se, že takové plány ve Vídni skutečně
se uvažují, ale vše se nachází teprve ve stadiu
příprav. O přípravách těch dostalo se dru
Lukácsovi a generálu Hazalovi již náležitého
poučení za jich posledního slyšeňí u panov-
níka, takže není vyloučena možnost, že se ty-
to plány ve formě přesné předlohy objeví z
nějaký čas v obou parlamentech.
Lukácsův
Lukács
Hazal
Rakousko
Německo
Pešť
Francie
Vídeň
20
article
Slovenské záležitosti.
Slovenské záležitosti.
Na Slovensku nový volební zákon vzbudíl sice
dosti živý ruch, ale zase ne tak živý, aby byl dů-
kazem, jak hluboko slovenský lid cití svou křivdu
Řada protestních schůzí, pořádaných větším dílem
slovenskými národovci spolu se slovenskými se-
cialisty, jest však přece jen důkazem velkého po-
kroku, který včinilo slovenské národní hnutí za
posledních let. Slovákům schází v jich politickém
boji náležité pořozumění inteligence pro způsoby
projevu veřejného mínění. Slovenský inteligen
vystupuje na řečnickou tribunu před shromáždě-
ním lidu zřídka a proto se cítí na ní nesvým; tente
nedostatek „táborově praxe odstraňuje se jer
pomalu. Slováci ovšem uvádějí na svou omluvu.
že úřady ve většině případů veřejně schůze za-
kazují. Mají pravdu, ale přes to mohly by jich ve-
řejné protesty býti častější.
Veřejný život slovenský v poslední době ro-
zežírá spor se slovenskými klerikály, vedenými
Hlinkou, Jurigou a Tománkem, kteří ovládají
„Slovenské Ludové Noviny“. Konfesijní spory dři-
maly na Slovensku vždycky; nebyly tak přílie
zjevny proto, že veřejný život slovenský byl přílis
klidný, vlastně mdlý a nečinný. Když došlo k ruš-
nější výměně názorů, probudila se dřímající kato-
lická nechuť ku protestantům a pokrokářům
„Slovenské Ludové Noviny“ zahájily boj pod bílo-
žlutým praporem, který ve skutečnosti nikdo ci-
telné nechrožoval. Slovenský klerikalismus strhnui
si masku a ukázal se ve své ošklivé nahotě. Dnes
zvláště na Prešpursku vede se zuřivý boj proti
nejlepším slovenským lidem, jmenovitě proti drv.
Slovák
Hlinka
Juriga
Tománek
Slovensko
21
article
Dérerovi a dru. Ivankovi, proti Ivankovi proto,
že je ovangelik, proti Dérerovi, jednomu z nej-
lepších a protiklerikálně nejumírněnějších národ-
ních pracovníků, proto, že nejde s klerikály. B i
se zaplétá tím, že klerikálním předákům byly již
dokázány nečisté věci, přijimání úplatků a j.,
není zde mravní zutority, která by je dovedla
umlčet.
V jednom směru však se slovenské minění
velmi polepšilo. Vládní pronásledování, namířená
v poslední době zvláště proti mládeži, nevzbuzují
takového úžasu, jakých působívala dříve. Ne, že
by Slováci pronásledovaními byli otrlí, ale proto.
že se jich už tolik nebojí. Pomalu na Slovensku
šíří se vědomí, že jsou místa pod sluncem, kam
na ně nemůže sáhnout zloba maďarská, že mez
českými bratry vždy najdou útulku. Projev Česko-
slovanské jednoty, která slíbila ujati se vyhoze-
ných slovenských studentů, působil na slovenské
mysli velmi osvěživě. Slovenské noviny po něm
odpověděly maďarským pronásledovatelům: „Jen
houšťi každého studenta, kterého nám vyhodite.
pošleme do Čech, ať se tam naučí pravému vla-
stenectvíl“ Tento zjev je na Slovensku nový; ko-
nečně tam začínají pochopovat mořální posilu, ply-
noucí z československé vzájemnosti. Všude ovšem
tato myšlenka si ještě neproklestila cestu, jsou
ještě na Slovensku ostrůvky, kde bezdůvodná řev-
nivost na Čechy nemizí, a „Národnie Noviny
„Slovenské Pohlady“ jsou pečlivými šiřiteli tohot
„českého strachu“, ale je to jen ku prospěchu
slovenskému, že tyto ostrůvky ztrácejí na svém
významu vůči živelným pokrokům československé
součinnosti.
Dérer
Ivankov
Slovák
Slovensko
Čechy
slovenský Pohlady
23
article
Německá pomoc Turkům
Německá pomoc Turkům
Mezi důstojníky, které Bulhaři zajaliv
dobytém Drinopolu, bylo 63 Němců a 13 štáb-
ních a vyšších důstojníků rumunských. Ředi-
telem obrany hlavní pevnosti drinopolské byl
plukovník německé dělostřelby Hellmann,
obranu druhé důležité pevnosti řídil pruský
Polák Turčevský.
Stejně velké účastenství německých dů-
stojníků ukázalo se v Janině a lze předpoklá-
dati, že ani mezi řediteli obrany Skadru ne-
jsou samí Turci. Ano vyskytla se již v novi-
nách domněnka, že toto cizí účastenství př
obraně Skadru je hlavní příčinou, pročje
Černé Hoře bráněno dobyti Skadru. Jde totiž
o to, aby tento paš nemohl býti veřejně kon-
statován.
„Novoje Vremja“ nazývá toto cizí úča-
stenství v turecké armádě zřejmým po-
rušením neutrality a vzpomíná si, jal
již na počátku bylo novinami zaznamenáno
že německá vláda na prosbu turecké vlády
poslala jí přes 200 vybraných důstojníků svýcl
a že byli do Cařihradu dopraveni z Kystendže
po rumunském parníku. Němečtí důstojníc
se bili spolu s Turky u Kumanova, Prilepu.
Bitolie, Lozengradu, Lile Burgasu.
Němečtí důstojníci zajisté přišli do ture-
cké armády v naději na vítězství a na to, že
si přiosobí nejkrásnější vavříny svých ture-
ckých přátel. Stalo se jinak, a jestliže Tur
na bojištích balkánských nezískali slávy.
Němci tam utržili posměch.
Porušení neutrality je slovo, které tu
označuje pravdu a tuto pravdu je třeba na
paměti míti balkánským vítězům, a to tím
spíše, čím více Němci se vynasnažují své úča-
stenství při turecké obraně zakřidovat a bu-
dit na Balkáně zdání, že jim jde pouze o ob-
chodní styky a jako obchodníci že stejně mi-
lují všechny národy, od kterých mají zisk.
Turek
Bulhar
Němec
Hellmann
Polák
Turčevský
Drinopol
Cařihrad
Kystendža
Kumanovo
Prilep
Balkán
Novoj Vremja
Lile Burgas
24
article
Proč Skader nesmí býti černohorským?
K té otázce dostalo se novosadskému » Bra-
niku« ze slovanských kruhů vídeňských následu-
jícího sensačného, ale poněkud temného vy-
světlení:
Nesmíte se ani dost málo diviti zoufalstvá
klerikálných kruhů z tak zv. »černé armády«, do
něhož upadají při pomyšleni, že Skader bude
vzat Černohorci. Po dobytí Skadru došlo by
k strašným odhalením politické i ná-
boženské povahy. Tyto tajnosti chovají se
v kntolických klášteřích. Potom by vyšla na světlo
mnohá zajímavá věc, snad zajímavější než ty-
které byly odhaleny v Prizrenu, ale při chladno-
krevnosti srbské vlády zatajeny zůstaly před
širokou veřejností.
Ruské hledísko na rozdělení Balkánu.
Ruské hledisko na určení hranic Albanic podle
zprávy »Ruského Slova« jest kompromisní mezi
požadavky Řecka a námitkami Rakouska a ltalie.
Rusko se domnívá, že Řecko má právo na Janinu
a Kastorii a že řecko-albanské hranice mají jíti
po čáře od Ochridského jezera k ústí řeky Ka-
lamas aneb do Fanarského zálivu. Jestliže by
dnes Bulharsko žádalo východ k moři Mramoro-
vému vymezením hranic od Midie do Rodosta.
Rusko při vši přízni rozšíření hranic bulharských
by se proti tomu rozhodně opřelo. Porada vyslanců
v Londýně se vyslovila pro čáru Midia-Enos. Po
nových vítězstvích Bulharů mohlo prý by se
ustoupit nanejvýš po čáru Midia-Sarosský záliv.
Bro
Černohorec
Bulhar
Prizren
Balkán
Řecko
Rakousko
Rusko
Ka
Fanarský záliv
Bulharsko
Midie
Londýn
Sarosský záliv
Skader
MidiumEno
26
article
V Rize, v této staré tvrzi baltických Němců
konaly se v sobotu volby do městského zastu-
pitelstva. Nynější volby vzbuzovaly velmi živou
pozornost, poněvadž při nich šlo o rozhodnutí
komu bude příště správa městských záležitost-
náležet, zda Němcům či Lotyšům, kteří postupně
Rigy dobývají. Voleb se zúčastnilo asi 90 9% voličů
ale zvítězili tentokráte Němci, spojení s ruským
liberály, proti Lotyšům, spojeným s ruskými
nacionalisty. Německý blok dostal 2584 hlasy
lotyšský 1889. Bude tedy třeba, aby Lotyši ještě
několik let se připravovali, než konečně Rigy do-
budou.
Němec
Lotyš
27
article
Mínistr Etíenne o obraně Francie.
Na banketě, konaném při zakončení distančn
jízdy důstojníků za předsednictví ministra Etienna.
pronesl ministr vojenství řeč, v níž mezi jiným
pravil:
Nejsme fanfaroni, nejsme prchlivci, nejsme
útočníci. Po 42 léta jsme přispívali k udržení míru
Kdežto mocnosti vedle nás nepřestávaly zvyšovat-
stav svého vojska, Francie utvořila onen. krásný
sociální zákon, k němuž jsem také přispěl, a jen
se jmenuje zákon o dvouleté službě. Francie po-
dala ještě mnohé jiné důkazy své mírumilovnosti
zašla při tom skoro až k odzbrojení. Zatím, opa-
kuji, jiní neváhali zvyšovati stav svého vojska
jiní tvořili zákony, které znamenají každý rok po-
stupující, stálé a vytrvalé úsili. A dnes je tedy
v sázce budonenost Francie, její klid, její život.
Pokud jde o mne, ve vášnivé lásce, klerou chovám
ke své zemi, povstal jsem a řekl jsem své vládě-
„Musíte pro národní bezpečnost učiniti nutnou
obět.“ Než jsem to řekl, uvažoval jsem zrale, roz-
važoval jsem čin, který jsem měl prověsti a pro-
vedl-li jsem jej, stalo se tak proto, že se mi zdál
nezbytným. Myslil jsem ostatně, že v tom bude
souhlas jednomyslný, neočekával jsem ani vteřinu
že prostředky, které nebudu kvalifikovati, bude
mne někdo zdržovati na mé dráze, a že se budou
snažiti dokazovati nám, že máme zůstati odzbro-
Etienne připomněí pak, že je ze školy Gam-
bettovy, která uvažuje o svých cdlech, ale když
je uvážila, sleduje je až na konec. žil jsem pro
Gambettu, pravil, a když byl na smrtelném loži,
řekl mi: „Služte dobře Francil.“ Myslím však, že
jsem jí dobře posloužil, žádaje ji, aby se připravo-
vala stále na obranu své půdy a své cti.
Po řeči byly ministrovi činěny nadšené ovace
jeni.
Etienn
Etienne
Gambetta
Francie
28
article
Naděje Turecka v Anglií.
Cařihradský dopisovatel »Daily Telegraphu
uvádi, že již při odjezdu Hakkiho paže do Londýna
projevovaly se v některých tureckých listecha
politických kruzích naděje na odloučení Anglie o
trojdohody a její sblížení s Německem v otázee
blízkého Východu. V posledních dnech pak se
tyto naděje velmi zvýšily. Ve vlivných a často
dobře informovaných kruzích se proslýchalo, že
na poslední schůzí velevyslanců, která se zabývala
otázkou zaslání noty Turecku, došlo k ostrému
rozporu, ježto se britský zástupce odloučil o
francouzského a ruského velevyslance a pod-
poroval zástupce trojspolku, zejmena německého
velevyslance.
Některé listy jako »Tanin« a »Terdžimani
Hakikata zaznamenávají se zadostučiněním změnu
v názorech Anglie na politiku blízkého Východu
jak ne jeví v řeči sira Edvarda Greye, a tvrdí se
že za změnu tuto sluší děkovati obratnosti Hakkiho
paše.
Ve vysokých ruských a frar couzských diplo-
matických kruzích cařihradských však se tytc
pověstí o rozporu mezi velevyslanci rozhodně po-
pírají a prohlašují se za bajky.
Jisto však jest, že jisté turecké kruhy by
velmi přály, aby Evropa zakročila mezi Turecken
a balkánským spolkem jako ozbrojený rozhodčí
tukže by stanovila podmínky míru a naléhala n
jejich bezpodmínečné přijetí s pohrůžkou vojen-
ského donucení. Tato přání však se nesrovnávaj
se stanoviskem velmoci, ježto žádná z nich nechce
převziti zodpovědnost, aby doporučila donucen
ve prospěch jedné nebo druhé strany
Hakikata
Grey
Turecko
Anglie
Londýn
Německo
blízký východ
Evropa
Daily Telegraph
29
article
Obléhání Odrinu.
Obléhání Odrinu.
V Kapetan Andrejevu, 27. března 1913.
(Původní dopis „Národních Listů
Pád Drinopole, pevnosti, o níž se legendárn
vyprávělo, že je nedobytná, patří rozhodně k nej-
významnějším událostem v celé této pětiměsiční
balkánské válce. Sám generál Flotov, jeden
obránců Port Arthuru, nalézající se již delší dobu
před Drinopolí, při rozpravě o jeho dobytí nemohí
se zdržeti výkřiku údivu: „Vždyt Drinopol byln
pevnější než Port Arthurl
Nebylo tak snadně dobytí Drinopole, obklí
čené se všech stran hustým řetězem moderních
pevnůstek i redut, vyzbrojených nejlepšími pev
nostními Kruppovými děly a hájených silnou še
desátitisícovou posádkou, již velel nejlepší turecko
generál — šukri paša.
V plánu generálního štábu bulharského nebyl
také dobyti Drinopole určeno pro nejbližší dny
jako tomu bylo na př. s Lozengradem. Proti Dri-
nopoli nemohlo se jen tak prostě hnáti bodáko-
vým útokem. Bylo třeba vysíliti posádku pevnosti
a proto generál Ivanov, velitel druhé armády, již
bylo svěřeno obléhání, omezil se v prvním obdob
války výhradně jen na dobytí nejpřednějších po-
sicí, zahnání Turků za hradby i těsné blokádo-
vání pevnosti. Krok za krokem postupovala dru-
há armáda, sesílená dvěma divsemi srbskými, pro-
ti Drinopoli, až konečně obklíčila ji hustým ře-
tězem, jímž, jak se už říká, nemohla ni myš pro-
klouznouti. Tak byla 20. října obsazena Mustaf
Paša. Druhého dne po urputném bodákovém boji
dobyt byl Čermen, první významější posice před-
drinopolská. Pak následoval Kadyköj (teď Kape-
tan Andrejevo) i Baldarköj. Poněkud tužší odpo
kladli Turci u Juruše i Maraše, dvou pevných
posicí druhého řádu. Ale ani tu neodolali vítězné-
mu návalu tundžanské (VIII.) divise, takže kon-
cem října bylí Bulhaři vzdáleni na severu pouze
již jen osm kilometrů od řetězu pevnostního.
Andrejev
Flotov
Arthur
Kruppův
Ivanov
Turek
Mustaf Paša
Čermen
Kadyköj
Bulhar
Drinopol
Vždyt Drinopol
30
article
Ve dnech, kdy se bojovalo u Lule Burgasu,
podnikly dva pluky, patrně dle společného ně-
jakého plánu, výpad z Drinopole, ale byly témě
doslovně zničeny.
V pětidenní bitvě u Lule Burgasu byla pora-
žena a ve dvoudenním boji u Čorlu zničena ture-
cká hlavní armáda a osud Drinopole byl rozhod-
nut. Pravé křídlo druhé armády překročilo Ardu
(při čemž 31. pluk sám bránil se pět dní dvěma
divisím tureckým, jsa odříznut rozvodněnou Ardou
od pomocné reservy) a obklíčilo Drinopol i s jižní
strany. Od počátku listopadu podobala se Drino-
pol jakémusi ostrůvku, obklopenému odevšad ne-
přátelským mořem.
Zahájeno bylo pravidelné obléhání pevnosti.
Nejdříve dopravována byla děla. Nekonečné ka-
ravany volů a buvolů hlemýždím krokem vlékly
po špatných cestách obrovská těžká děla, za tím
co zákopníci připravovali po celé čáře hluboké,
pohodlné zákopy a zemljanky pro obléhatele, v
té době přitáhly před Drinopol i dvě srbské di-
vise, timočská a dunajská, jež se Srbsko zavázalo
poslatí Bulharsku ku pomoci na thrácké bojíště.
Tinočská divise zaujala posice mezi Maricia
Ardou, kdežto dunajská na levém břehu Marice.
Marika
Lule Burgas
Drinopol
Arda
Drina
Srbsko
Bulharsko
Maricie Arda
31
article
Ostatní pak kruh obléhací doplňovali Bulhaři
Jízda postavena byla na jihu, aby překazila oče-
kávaný výpad i útěk posádky drinopolské.
šukri paša nelenil a znepokojoval stále vý-
pady obléhatele. Nejkrvavější boje sváděny byly
v rovině mezi Ardou i Marici. Tak osmého
devátého listopadu podařilo se Bulharům dobýti
Kartal-tepe, nalézající se na pravém břehu Ardy
Turci dvakráte vyrvali pevnůstku Bulharům z ru-
kou. Obzvláště kritická byla situace devátého ll-
stopadu. Turecké útoky nentuchaly. Kartal-
tepe byl jediný zbývající východ z obléhacího
kruhu a Šukri paša za žádnou cenu nechtěl sa
ho zříci. Bylo bojováno celý den a k večeru ko-
nečně definitivně zmocnili se Bulhaři kartel-tepské
pevnůstky. Od té doby Šukrí paša musil považe-
vati Drinopol za ztracenou. Ale že to byl Šulri
paša, bil se dále, bil se ještě plné čtyři měsíce,
vzdálen od Cařihradu tři sta kilomstrů a spojen
s ním pouze bezdrátovým telegrafem.
Bulhar
Marik
Turek
Šulri
Arda
Kartala
Drinopol
Cařihrad
32
article
Spojenci pokoušeli se o dobytí některých
pevnůstek, ale marně. Tak Srbové dvakráte
zmocnili se důležité pevnůstky Papazitepe, domi-
nující rozsáhlé rovině mezi Ardou a Maricí, ale
byli opět přinucení pevnůstku opustiti. Pevnůstky
drinopolské jsou zbudovány totiž dle principu
„dělostřelecké vzájemné podpory“. Dobýti jednu
pevnůstku je možné. Ale udržeti se v ní, ne, ježto
nepřítel se tak vydává křížovému ohní bateri
sousedních pevnůstek. Bylo třeba dobýti tedy vždy
celé sektory, celé okresy pevnůstkové. Ale to
opět by bylo bývalo spojeno s velkými obětmi a
toho si ni car, ni hlavní stan nepřál. A proto s
čekalo. Evropa, zvyklá na rychlý postup Bulhar
a brzká vítězství jejích, začínala se již diviti, v
tisku pak Bulharům nepřátelském počínaly se ob-
jevovati škodolibé poznámky o vysílenosti oblé-
hatelů, o nedostatcích jejich těžkého dělostřele-
ctva, o nesvornosti mezi spojeneckými armádami
a různá proroetví ve prospěch Turků. Bulhaři
mlčeli, jak už je to jejích charakteristickou vlast-
ností a trpělivě čekali, držíce se přesně předent
vypracovaného plánu
Dvouměsíční příměří využito bylo k zdokona-
lení zákopů a znamenitému maskování dělostře-
leckých posicí, jež se pak Turcí marně snažilí od-
krýti.
Srba
Bulhar
Turek
Arda
Evropa
33
article
Příměří vyplynulo a ve válce bylo pokračo-
váno. Hned prvního týdne zahájili Bulhaři i Srbové
silné bombardování drinopolských pevnůstek i mě-
sta samého. Turci pokusili se, domluvení s galipol-
skou armádou, o výpad. Také se jim podařilo na
jihovýchodní frontě v temné noci přiblížiti se az
k předním posicím dělostřeleckým. Ale silným
protiútokem zahnáni byli opět do pevnůstek. O
té doby se pak už o výpady nepokoušeli. Ve dne
se vůbec ani nestřílelo, jen v noci. Obléhatelé
prožili těžké dny lednové a únorově. Silné mrazy.
vánice a studené větry bičovaly vojáky na před-
ních posicích a decimovaly je. Ale odvaha, disci-
plina, nadšení spojenců tím nebylo zmírněno. Pl-
ně připravován byl hlavní útok. Koncem února
dopraveno bylo třicet nových těžkých děl oblá-
hacích. Zákopníci byli opatřeni zvláštními nůžkami
k přestřihování ostnatých drátů a ochrannýmí
štíty. Vůbec moderní technika válečného umění
promluvila tu poslední slovo. Na nádražích svilen-
ském, karaagačském a kadyköjském stály vlaky
sanitétní pro raněné. Všude pak v okolí Drinopol
zřízeny byly na kvap polní nemocnice.
Zatím přibližil se 24. březen a s ním hlavní
útok, jenž měl zakončiti titanský boj o Drinopol.
Obláhací armáda s nedočkavostí přijala rozka
k útoku. Jásavé „urá“ odpovědělo na rozkaz hlav-
ního stanu, že má býti Drínopol dobyta.
VI. Si .
A stalo sel
Bulhar
Srba
Turek
Drinopol
34
article
Ze strany.
Ze strany.
Z technického odboru (sekce vysokoškolské)
Přípravné práce ku plenární schůzi (ustavujíci) po-
kročily tak daleko, že není třeba schůzi tento tý-
den (na čtvrtek dne 3. dubna projektovanou) ko-
nati a svolána je schůze na 10. dubna o 8. hod
več. „u Choděrů
Z Vršovic. Místní organisace kon
plenární schůzi členstva dnes ve stře-
du o 7. hod. več. v restauračních míštnostech by:
valé záložny (vedle budovy „Občanské záložny“).
Promluví říšský poslanec JUDr. Alois Rašín
„O posledních událostech pojitl-
Choděra
JUDr
Rašín
Vršovice