ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 20c495f0-8f21-11dd-a3a5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 34 celkem · entity: person 98, org 11, place 61, work 1
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
2. dubna 1913. Číslo 89.
4 article
výbor byl by povinen peníze zemské věnovati na potřeby zemské vůbec, nikoli pouze na učitelské platy. Německé stanovisko tedy není způsobilé aby učitelstvu prospělo, jak Němci tvrdí. V závěru české odpovědi bylo Němcům dů- razně pověděno, že německá obstrukce neúčin- kuje na Čechy způsobem otřesným, nýbrž žese již vlastně přežila, o autonomií se Češi neboji poněvadž autonomie spočívá na zákonném právu Jež dočasným násilím obstrukčním nemůže býti zničeno. Tímto českým prohlášením byl německý projev vyřízen. I šlo pak o to, co činiti dále. Poslanec Legle tedy navrhl, aby se jednotlivě porokovalo o všech pěti českých proposicích, a aby se zároveň uva- žovalo, pokud je ve prospěch učitelských platů třeba projednati zemský rozpočet. Poněvadž o ton autoritativní výklad podati může v prvé řadě fi- nanční referent zemský dr. Úrban, doporučil posl Legler, aby porada byla odročena, a do konfe- rence příští, jež pak byla stanovena na pátel 21. t. m., aby zvlášť byl pozván dr. Urban. Tento podnět byl přijat s dodatkem, že do příští kon- ference budou pozváni nejvyšší maršálek zemský a zástupci konservativního i ústavověrného velko- statku.
Němec Čecho Čech Jež Legle doktor Úrban Legler
5 article
Posuzuje-li se výsledek včerejší konference lze snad říci, že se jí stav otázky dělnosti sněmu nezhoršil. Čeští zástupci však se ohradili prot německému mínění, že se zlepšil. Konference zúčastnili se za Český zvaz po- slanci dr. Fořt, dr. Koerner, dr. Pazderka, Švebl a dr. Viškovský, za svaz německý poslanci d Bachmann, Krützner, Legler, dr. Lodgmann, Pachen a dr. Roller. O schůzi byla vydána tato oficiální zpráva: »Schůze zástupců svazů zemských poslanců obou národností, která konala se 1. dubna t.r. pokračovala v jednání o otázce uskutečnění úpravy učitelských platů na sněmě království Českého o podmínkách pro vyloučení otázky této z ob- strukční taktiky německých poslanců. V podrobné debatě, ve které podal posl. Švehla prohlášení o projevu německého svazu v příčině dřívějších proposic svazu českého, pojednáno s obou stran poznovu o učiněných proposicích a usneseno, aby v jednání pokračováno bylo v pátek 11. dubna za přítomnosti finančního referenta zem. výboru dra. Urbana. Ku poradě přizváni budou též oba kluby velkostatkářských poslanců.«
doktor Fořt Koerner Pazderka Švebl Viškovský Krützner Legler Lodgmann Pachen Roller Švehla d Bachmann
6 article Posl. dr. Rašín
Posl. dr. Rašín o malém finančním plánu a prohlídce
Posl doktor Rašín
8 article
(Zvl. zpráva »Nár. Listů«) Český národní klub v Plzni a místní orga- nisace národní strany svobodomyslné v Plzn svolaly na neděli 30. března do dvorany Ře- meslnicko-živnostenské besedy v Plzni schů- zi, na které bylo pojednáno o časové otázce malého finančního plánu a zejména o povinné prohlídce knih. Schůze byla také odpovědi na útoky radíkálních stran proti Mladoče- chům. Schůzi předsedal dr. Václav Peták purkmistr Plzně, a přítomni byli okresní sta- rosta dr. Guldener a posl. dr. Mandl Pokorný a dr. Lukavský. Hlavní referent říšský posl. dr. Rašin byv uvítán bouřlivým potleskem, potvrdil úvodu, že otázka nových daní je choulostivá. protože nepopulární; nepopulární pak je také nahližení do knih, na němž se finanční výbor poslanecké sněmovny usnesl. Poslanei národní strany svobodomyslné hlasovali pro malý finanční plán i pro prohlídku knih, vě- domi zodpovědnosti své politiky a dalecí t- ho, provádět líbivou snad, ale nepoctivou po- litiku demagogie. (Výborně! Potlesk.) Na při- jetí malého finančního plánu závisí — dle vý- slovného prohlášení vlády — konečný osu služební pragmatiky, proto poslanci mlado- čeští současně s rozhodnutím, že budou hla- sovat pro služební pragmatiku státního úřad- nictva, rozhodli se hlasovat i pro finanční plán vlády, neboť musili se také postarati při- rozeně o úhradu výdajů se služební pragma- tikou spojených. Své hlasování pro finanční plán učinili však odvislým od toho, budou-li z výtěžku malého finančního plánu dány ze- mím dlouho již čekané potřebné státní úděly. na což vláda přistoupila. Malý finanční plán je tedy, jak vidno, velmi výhodný pro země.
doktor Peták Guldener Mandl Pokorná Lukavský Rašin Plzeň Mladoč Český národní klub poslanecký sněmovna
9 article
Proto odhodlali se poslanci mladočeští hlaso- vat pro malý finanční plán, neboť každý stát- ní úděl posiluje finanční posici království če- ského vůči obstrukci německé. Potom promluvil dr. Rašín se známého hlediska národní strany svobodomyslné o pro- hlídce knih, dokazuje, že společnému úsili po- slanců, na němž vynikající účast měli po- slanci mladočeští, podařilo se odstranit ostří které původně vládou projektovaná prohlídka knih měla. Zejména podařilo se společnému úsilí poslanců mladočeských dociliti splnění veškerých přání obchodní a živnostenské ko- mory v Plzni, až na dva body, ve kterých splnění docíleno nebylo pro odpor vlády. Pro- hlídka knih skýtá dnes poplatníku ochranu. jakou v dřívějším ustanovení vůbec neměl.
Rašín Plzeň
10 article
Dr. Rašin za všeobecného souhlasu pří- tomných končil: Poslanci mladočeští vyko- nali, nežli hlasovali pro malý finanční plán pro prohlídku knih, plně svou povinnost, za- sadivše se úspěšně, by zájmy poplatnictva byly před zlovůli a chikanováním náležitě zá- konem chráněny. (Výborněl Potlesk.) Po- slanci mladočeští hlasovali pro malý finanční plán také pro jeho politický význam, nebot dlužno v něm spatřovat počátek přenecháni jistých státních daní zemím, což je cílem mo- derního finančního systému a posílením sta- noviska autonomního. (Výborně! Bouřlivý po- tlesk.) Řečník projevuje naději, že voličstvo bude čím dále pohlížet na politiku střízlivěji, uzná důvody taktického postupu, zdravé a rozumné politiky a odvrátí se od demago- gických hesel. (Výborně! Dlouhotrvající po- tlesk. Řečníku se blahopřeje.) Předsedající purkmistr dr. Peták vzdal řečníkovi za zevrubně propracovaný referát diky, načež městský rada inž. Müller jako poplatník — podnikatel staveb — projevii úplný souhlas s vývody dra. Rašína o význa- mu ochrany prohlídkou knih. Cís. r. Ant. Svoboda, velkoobchodník v Plzni, vzdal posl. dru. Rašínovi za hájení zájmů obchodní- ctva a živnostnictva vřelý dík a navrhl reso- luci, která byla příjata jednomyslně:
doktor Rašin Peták Ing Müller Antonín Plzeň
11 article
„Voličové, shromáždění na schůzi, pořá- dané Českým národním klubem a organisa- cemi národní strany svobodomyslné v Plzni ve velké dvoraně Řemeslnické besedy dne 30 března 1913, když byli vyslechli zevrubně zprávu říšského poslance dra. Rašína o prů- běhu projednávání tak zv. malého finančního plánu ve finančním výboru poslanecké sně- movny, vyslovují jemu, jakož i všem ostatním poslancům národní strany svobodomyslné své plné uspokojení a důvěru. Zvláště projevuje shromáždění plné uznání za obětavou a hor- livou práci za zlepšení projednávaného fi- nančního plánu, s vděkem berouc na vědom jimi způsobenou úpravu řízení při ukládán osobní daně z příjmu a při nahlížení do kni obchodních. Žádáme je, aby i nadále stejněv zájmu svých voličů pracovali.“ Purkmištr dr. Peták konstatoval v do- slovu, že poslanci národní strany svobodomy- slné dokázali při projednávání malého finanč- ního plánu i služební pragmatiky opětně váž- nou prací, že jsou si vědomi velké své zod- povědnosti a nebáli se ztráty popularity, vě- douce dobře, že budou pro své stanovisko k malému finančnímu plánu radikálními živly z důvodů demagogických kaceřováni. Budiž jim dík za práci, kterou vykonali se sebeza- přením a obětmi. Řečník děkuje posl. dru. Rašínovi za práci, kterou za součinnosti posl. dra. Lukavského pro Plzeň dosud vykonal končí o 11. hod. schůzí.
Rašín doktor Peták Lukavský Plzeň poslanecký snít národní strana
12 title
Politický přehled.
13 article Země české.
Země české. K jmenování u pražského vrchního zemského a zemského soudu. »Neue Fr. Presse« připojuje k úřadn vyhlášce tohoto jmenování tyto poznámky »Jmenování vicepresidenta vrchního zem- ského soudu Rinesche presidentem zemského soudu, a dv. rady Vyšína vicepresidentem vrchního zemského soudu bylo známo již před měsícem. Jmenováním tímto vyhověla vláda přání Čechů, kteří na místě bývalého českého místopředsedy zemského soudu Šrámka opět chtěli vidéti Čecha. Že však také místo vicepresidenta vrchního zemského soudu zase obsazeno bylo Čechem, musí na- raziti na ostrý odpor v německé části Čech. Přes to, že od prvního vy- rovnání roku 1890 provedeno zřízení něme- ckého senátu u vrchního zemského soudu, nebyl vzat na tuto okolnost při sestavení praesidia žádný zřetel. Němci by byli měli při změně v praesidiu vrchního zemského soudu na vicepresidentské místo tím větší nárok, poněvadž při obsazování náčelných a soudcovských míst v Praze děje se jim křivda v poměru, daleko nezůstávajícím za jich počtem a poplatností. Požadavek zří- zení místa druhého německého vicepresidenta při vrchním zemském soudu stává se po po- sledních jmenováních tím naléhavější.«
Neue Čecho Šrámek Němec Francie . Presse Čechy Praha
14 article
Již před měsícem vyložíli jsme na tomto místě, že právě ta okolnost, že k utvořeni senátů českého a německého došlo na zá- kladě punktací 1890 (a to hned 3. března 1890), pojata otázka organisace tohoto soudu výslovně mezi výhrady obapolného dohod- nutí delegací obou národností. Že by vzá- jemný poměr obou senátů 26: 15 vyjadřoval už sám sebou nutnost zastoupení německého v presidiu vrchního zemského soudu nejen německým presidentem, ale i ještě zvláštním německým vícepresidentem. nelze zrovna nahlédnouti. Co se týče škod a křivd, jaké trpí česká národnost v Čechách i co do počtu i co do poplatnosti, ale i co do nejjednodušších principů spravedlnostia slušnosti a nade vše pak práva kodifikova- ného základními státními zákony a vlastno- ručními listy koruny a platnými nařízeními od současného německého presi- denta vrchního zemského soudu ryt. Wesselého, o tom netřeba psáti teprve články. Česká politická kronika jest jediným nepřetržitým dokladem působení této německé excellence, jedné z nejčelnějších pře- kážek dohody v Čechách. České právo na če- ského nejvyš. sudího v Čechách jest nesrovna- telně mocnější a důraznější, než právo ně- mecké na stabilisovaného druhého něme- ckého vicepresidenta a »N. Fr. Presse« pře- svědčí se o jeho aktualitě v daném oka- mžiku.
Čechy
15 article
„Samostatnost“ zase s námi mluvi. Ačkoli jest prý škoda s námi mluvit — jak napsala „Samostatnost“ v pondělí — hle, v úterý už zase na nás mluví, ale zase jenem ke své vlast- ní škodě. Neboť vyzývá nás tim jenom, abychom se vrátili ještě jednou k sobotní její úvodní ne- motornosti, která už svým nadpisém: „Němci ne- ustoupí a ještě více svým obsahem byla napsá- na jenom na utvrzení německého stanoviskav nojkritičtější chvili českoněmeckého vyrovnáni Moudrému napověz a — nechápavému vylož ze- vrubněí
16 article
Uveřejni-li český list ve dnec bezprostředně následujících na ví- deňský pokus suggesce, do Čech na- mířené hrozbou vládním komisařem míněnou výhradně na českou stranu, aby se docílilo jejího změknuší v nej- vážnější chvíli, v níž jde o celou sázku, napiše-li, pravíme, v takové chvíli český list a tučně otiskne ve svém úvodníku větu: „Právem tedy oče- kávají Němci, že i hrozba vládního komisaře bude účinkovati“, ujisti-li Němce nad to, že „mlado- česko-agrární vyjednavači podříd so rozkazu obstrukčního jenerální- ho štábu“ a prohlásí-li, že češti vyjednavači „propustí část vyjednávání Něm žádanou“, čeho ze v tom případě dopustil ře- čený český list?! čtou-li němečtí politikové tako- vý článek, nemůže úsudek jejich vyzniti jinak. než že se manévr s vládním komisařem v tábole českém přece jen neminul zamýšleným účinkem. vždví drži o tom české svědectví v ruce- člou to v českém listě, který by přece nemohl mluvit na dluh — tak musí Němci souditi — kdy- by na tom nebylo něco pravdy. Německé očeká- vání, takto povzbuzené, musí býti jenom ješte utvrzeno, čte-li dále v citovaném listě patheti- ckou výstrahu: „Varnjeme před tím dů- razně.“ Takovým jednáním českého listu, oficiál ního orgánu jedné z radikálních českých stran podkopává, podrývá se postavení če- ských vyjednavačě, neboť meziřádková pointa takového článku pro Němce zní: Něm e držte se a Češi povolí Označili jsme sobotní článek „Samostatnosti jako nemotornost, a z dvou, možností je to mel
Němec Čech Čechy Německo
17 article
nost méně trudnější. Nelvrdíme totiž, že úmys neodvislého denníku byl takový, považujeme jeh článek jenom za pouhý výron obvyklé státopráv- ně pokrokové politické hlouposti, která už natro- pila škody více než sama tuší. Co se týče „řetězu porážek“ a „nepřetržitého ustupování českých vy jednavačů“, mluví „Sampstatnost“ na dluh. Kdyby bylo ustupování a porážek na české straně, muse by přece být vídět nějaký efekt, či snad se do- mnívá „Samostatnost“ — a byla by toho věru schopnal — že Němci přes všechny ústupky a po- rážky české jenom z rozkoše a náruživosti trvaji na své obstrukci?! A přece by stačilo Němcůn říci: „Upouštíme od jednojazyčnosti prvních in- stancí v Praze“, a situace by se rázem změnila. Ale tak daleko nešli ani mladočeští ani agrárničti vyjednavači, a žádná z ostatních českých stran mimo jedinou, neopovážila se tento ústupek i jen naznačiti. To bylo zůstaveno mluvčím „Samostatnost!“ v úřadovně Jeh Jasnosti. Nabídl tento ústupek ovšem jenom za svou osobu, ale „Samostatnost“ ani její strane za své osoby nepřičinila k tomu dosud ani slov poznámkyl A to poskytuje velmi poučný názon o tom, u které strany by Němci nejsnáze pochodili A konečně — myslime, že „samostatné“ stěný nejméně se hodí k malbě čerta „kupní ceny Snadno by se mohlo státi, že by se po případě ukázalo, že její vlastní kupní cena neobnáží ani- zlámanou grešli!
Němec Jasnost Praha
18 title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
19 article Opětné rozmnožení rakouského vojska.
Opětné rozmnožení rakouského vojska. Hned, jak se vláda v německé říši roz hodla, rozmnožiti počet vojska, vyskytly se některých vídeňských listech nesmělé zprávi čky, že také v Rakousku nestačí na delší do bu nynější presenční stav armády, upravený zákonem z r. 1912, že i zde bude nutno po mýšleti na rozmnožení a že v rozhodujícíci kruzích se uvažuje, neměl-li by se náklad na vypravení nových vojenských sborů uhradit podobně, jako v Německu, jakousi povinnou dávkou z majetku. Pověst o rozmnožení ar- mády na čas usnula, ale nyní přichází cestou přes Pešť v určitější formě. V Pešti v důvěr- ných kruzích je prý už dva měsíce známo, že kabinet Lukácsův nemůže býti na tu dobu propuštěn, poněvadž mu v brzku nastane no- vá povínnost, postarati se v uherské sně- movně o nové zvýšení braneckých kontín- gentů. Zimničné zbrojení v Německu a v Francii způsobilo, že i v Rakousku úmysl. rozmnožiti vojsko, rychle dozrává. Bude prý se žádati nových 40.000 a ž 50.000 mužů. V dobře informovaných kruzích ne- popírá se, že takové plány ve Vídni skutečně se uvažují, ale vše se nachází teprve ve stadiu příprav. O přípravách těch dostalo se dru Lukácsovi a generálu Hazalovi již náležitého poučení za jich posledního slyšeňí u panov- níka, takže není vyloučena možnost, že se ty- to plány ve formě přesné předlohy objeví z nějaký čas v obou parlamentech.
Lukácsův Lukács Hazal Rakousko Německo Pešť Francie Vídeň
20 article Slovenské záležitosti.
Slovenské záležitosti. Na Slovensku nový volební zákon vzbudíl sice dosti živý ruch, ale zase ne tak živý, aby byl dů- kazem, jak hluboko slovenský lid cití svou křivdu Řada protestních schůzí, pořádaných větším dílem slovenskými národovci spolu se slovenskými se- cialisty, jest však přece jen důkazem velkého po- kroku, který včinilo slovenské národní hnutí za posledních let. Slovákům schází v jich politickém boji náležité pořozumění inteligence pro způsoby projevu veřejného mínění. Slovenský inteligen vystupuje na řečnickou tribunu před shromáždě- ním lidu zřídka a proto se cítí na ní nesvým; tente nedostatek „táborově praxe odstraňuje se jer pomalu. Slováci ovšem uvádějí na svou omluvu. že úřady ve většině případů veřejně schůze za- kazují. Mají pravdu, ale přes to mohly by jich ve- řejné protesty býti častější. Veřejný život slovenský v poslední době ro- zežírá spor se slovenskými klerikály, vedenými Hlinkou, Jurigou a Tománkem, kteří ovládají „Slovenské Ludové Noviny“. Konfesijní spory dři- maly na Slovensku vždycky; nebyly tak přílie zjevny proto, že veřejný život slovenský byl přílis klidný, vlastně mdlý a nečinný. Když došlo k ruš- nější výměně názorů, probudila se dřímající kato- lická nechuť ku protestantům a pokrokářům „Slovenské Ludové Noviny“ zahájily boj pod bílo- žlutým praporem, který ve skutečnosti nikdo ci- telné nechrožoval. Slovenský klerikalismus strhnui si masku a ukázal se ve své ošklivé nahotě. Dnes zvláště na Prešpursku vede se zuřivý boj proti nejlepším slovenským lidem, jmenovitě proti drv.
Slovák Hlinka Juriga Tománek Slovensko
21 article
Dérerovi a dru. Ivankovi, proti Ivankovi proto, že je ovangelik, proti Dérerovi, jednomu z nej- lepších a protiklerikálně nejumírněnějších národ- ních pracovníků, proto, že nejde s klerikály. B i se zaplétá tím, že klerikálním předákům byly již dokázány nečisté věci, přijimání úplatků a j., není zde mravní zutority, která by je dovedla umlčet. V jednom směru však se slovenské minění velmi polepšilo. Vládní pronásledování, namířená v poslední době zvláště proti mládeži, nevzbuzují takového úžasu, jakých působívala dříve. Ne, že by Slováci pronásledovaními byli otrlí, ale proto. že se jich už tolik nebojí. Pomalu na Slovensku šíří se vědomí, že jsou místa pod sluncem, kam na ně nemůže sáhnout zloba maďarská, že mez českými bratry vždy najdou útulku. Projev Česko- slovanské jednoty, která slíbila ujati se vyhoze- ných slovenských studentů, působil na slovenské mysli velmi osvěživě. Slovenské noviny po něm odpověděly maďarským pronásledovatelům: „Jen houšťi každého studenta, kterého nám vyhodite. pošleme do Čech, ať se tam naučí pravému vla- stenectvíl“ Tento zjev je na Slovensku nový; ko- nečně tam začínají pochopovat mořální posilu, ply- noucí z československé vzájemnosti. Všude ovšem tato myšlenka si ještě neproklestila cestu, jsou ještě na Slovensku ostrůvky, kde bezdůvodná řev- nivost na Čechy nemizí, a „Národnie Noviny „Slovenské Pohlady“ jsou pečlivými šiřiteli tohot „českého strachu“, ale je to jen ku prospěchu slovenskému, že tyto ostrůvky ztrácejí na svém významu vůči živelným pokrokům československé součinnosti.
Dérer Ivankov Slovák Slovensko Čechy slovenský Pohlady
22 title
Za hranicemi.
23 article Německá pomoc Turkům
Německá pomoc Turkům Mezi důstojníky, které Bulhaři zajaliv dobytém Drinopolu, bylo 63 Němců a 13 štáb- ních a vyšších důstojníků rumunských. Ředi- telem obrany hlavní pevnosti drinopolské byl plukovník německé dělostřelby Hellmann, obranu druhé důležité pevnosti řídil pruský Polák Turčevský. Stejně velké účastenství německých dů- stojníků ukázalo se v Janině a lze předpoklá- dati, že ani mezi řediteli obrany Skadru ne- jsou samí Turci. Ano vyskytla se již v novi- nách domněnka, že toto cizí účastenství př obraně Skadru je hlavní příčinou, pročje Černé Hoře bráněno dobyti Skadru. Jde totiž o to, aby tento paš nemohl býti veřejně kon- statován. „Novoje Vremja“ nazývá toto cizí úča- stenství v turecké armádě zřejmým po- rušením neutrality a vzpomíná si, jal již na počátku bylo novinami zaznamenáno že německá vláda na prosbu turecké vlády poslala jí přes 200 vybraných důstojníků svýcl a že byli do Cařihradu dopraveni z Kystendže po rumunském parníku. Němečtí důstojníc se bili spolu s Turky u Kumanova, Prilepu. Bitolie, Lozengradu, Lile Burgasu. Němečtí důstojníci zajisté přišli do ture- cké armády v naději na vítězství a na to, že si přiosobí nejkrásnější vavříny svých ture- ckých přátel. Stalo se jinak, a jestliže Tur na bojištích balkánských nezískali slávy. Němci tam utržili posměch. Porušení neutrality je slovo, které tu označuje pravdu a tuto pravdu je třeba na paměti míti balkánským vítězům, a to tím spíše, čím více Němci se vynasnažují své úča- stenství při turecké obraně zakřidovat a bu- dit na Balkáně zdání, že jim jde pouze o ob- chodní styky a jako obchodníci že stejně mi- lují všechny národy, od kterých mají zisk.
Turek Bulhar Němec Hellmann Polák Turčevský Drinopol Cařihrad Kystendža Kumanovo Prilep Balkán Novoj Vremja Lile Burgas
24 article
Proč Skader nesmí býti černohorským? K té otázce dostalo se novosadskému » Bra- niku« ze slovanských kruhů vídeňských následu- jícího sensačného, ale poněkud temného vy- světlení: Nesmíte se ani dost málo diviti zoufalstvá klerikálných kruhů z tak zv. »černé armády«, do něhož upadají při pomyšleni, že Skader bude vzat Černohorci. Po dobytí Skadru došlo by k strašným odhalením politické i ná- boženské povahy. Tyto tajnosti chovají se v kntolických klášteřích. Potom by vyšla na světlo mnohá zajímavá věc, snad zajímavější než ty- které byly odhaleny v Prizrenu, ale při chladno- krevnosti srbské vlády zatajeny zůstaly před širokou veřejností. Ruské hledísko na rozdělení Balkánu. Ruské hledisko na určení hranic Albanic podle zprávy »Ruského Slova« jest kompromisní mezi požadavky Řecka a námitkami Rakouska a ltalie. Rusko se domnívá, že Řecko má právo na Janinu a Kastorii a že řecko-albanské hranice mají jíti po čáře od Ochridského jezera k ústí řeky Ka- lamas aneb do Fanarského zálivu. Jestliže by dnes Bulharsko žádalo východ k moři Mramoro- vému vymezením hranic od Midie do Rodosta. Rusko při vši přízni rozšíření hranic bulharských by se proti tomu rozhodně opřelo. Porada vyslanců v Londýně se vyslovila pro čáru Midia-Enos. Po nových vítězstvích Bulharů mohlo prý by se ustoupit nanejvýš po čáru Midia-Sarosský záliv.
Bro Černohorec Bulhar Prizren Balkán Řecko Rakousko Rusko Ka Fanarský záliv Bulharsko Midie Londýn Sarosský záliv Skader MidiumEno
25 article
Volby v Rize.
26 article
V Rize, v této staré tvrzi baltických Němců konaly se v sobotu volby do městského zastu- pitelstva. Nynější volby vzbuzovaly velmi živou pozornost, poněvadž při nich šlo o rozhodnutí komu bude příště správa městských záležitost- náležet, zda Němcům či Lotyšům, kteří postupně Rigy dobývají. Voleb se zúčastnilo asi 90 9% voličů ale zvítězili tentokráte Němci, spojení s ruským liberály, proti Lotyšům, spojeným s ruskými nacionalisty. Německý blok dostal 2584 hlasy lotyšský 1889. Bude tedy třeba, aby Lotyši ještě několik let se připravovali, než konečně Rigy do- budou.
Němec Lotyš
27 article
Mínistr Etíenne o obraně Francie. Na banketě, konaném při zakončení distančn jízdy důstojníků za předsednictví ministra Etienna. pronesl ministr vojenství řeč, v níž mezi jiným pravil: Nejsme fanfaroni, nejsme prchlivci, nejsme útočníci. Po 42 léta jsme přispívali k udržení míru Kdežto mocnosti vedle nás nepřestávaly zvyšovat- stav svého vojska, Francie utvořila onen. krásný sociální zákon, k němuž jsem také přispěl, a jen se jmenuje zákon o dvouleté službě. Francie po- dala ještě mnohé jiné důkazy své mírumilovnosti zašla při tom skoro až k odzbrojení. Zatím, opa- kuji, jiní neváhali zvyšovati stav svého vojska jiní tvořili zákony, které znamenají každý rok po- stupující, stálé a vytrvalé úsili. A dnes je tedy v sázce budonenost Francie, její klid, její život. Pokud jde o mne, ve vášnivé lásce, klerou chovám ke své zemi, povstal jsem a řekl jsem své vládě- „Musíte pro národní bezpečnost učiniti nutnou obět.“ Než jsem to řekl, uvažoval jsem zrale, roz- važoval jsem čin, který jsem měl prověsti a pro- vedl-li jsem jej, stalo se tak proto, že se mi zdál nezbytným. Myslil jsem ostatně, že v tom bude souhlas jednomyslný, neočekával jsem ani vteřinu že prostředky, které nebudu kvalifikovati, bude mne někdo zdržovati na mé dráze, a že se budou snažiti dokazovati nám, že máme zůstati odzbro- Etienne připomněí pak, že je ze školy Gam- bettovy, která uvažuje o svých cdlech, ale když je uvážila, sleduje je až na konec. žil jsem pro Gambettu, pravil, a když byl na smrtelném loži, řekl mi: „Služte dobře Francil.“ Myslím však, že jsem jí dobře posloužil, žádaje ji, aby se připravo- vala stále na obranu své půdy a své cti. Po řeči byly ministrovi činěny nadšené ovace jeni.
Etienn Etienne Gambetta Francie
28 article
Naděje Turecka v Anglií. Cařihradský dopisovatel »Daily Telegraphu uvádi, že již při odjezdu Hakkiho paže do Londýna projevovaly se v některých tureckých listecha politických kruzích naděje na odloučení Anglie o trojdohody a její sblížení s Německem v otázee blízkého Východu. V posledních dnech pak se tyto naděje velmi zvýšily. Ve vlivných a často dobře informovaných kruzích se proslýchalo, že na poslední schůzí velevyslanců, která se zabývala otázkou zaslání noty Turecku, došlo k ostrému rozporu, ježto se britský zástupce odloučil o francouzského a ruského velevyslance a pod- poroval zástupce trojspolku, zejmena německého velevyslance. Některé listy jako »Tanin« a »Terdžimani Hakikata zaznamenávají se zadostučiněním změnu v názorech Anglie na politiku blízkého Východu jak ne jeví v řeči sira Edvarda Greye, a tvrdí se že za změnu tuto sluší děkovati obratnosti Hakkiho paše. Ve vysokých ruských a frar couzských diplo- matických kruzích cařihradských však se tytc pověstí o rozporu mezi velevyslanci rozhodně po- pírají a prohlašují se za bajky. Jisto však jest, že jisté turecké kruhy by velmi přály, aby Evropa zakročila mezi Turecken a balkánským spolkem jako ozbrojený rozhodčí tukže by stanovila podmínky míru a naléhala n jejich bezpodmínečné přijetí s pohrůžkou vojen- ského donucení. Tato přání však se nesrovnávaj se stanoviskem velmoci, ježto žádná z nich nechce převziti zodpovědnost, aby doporučila donucen ve prospěch jedné nebo druhé strany
Hakikata Grey Turecko Anglie Londýn Německo blízký východ Evropa Daily Telegraph
29 article Obléhání Odrinu.
Obléhání Odrinu. V Kapetan Andrejevu, 27. března 1913. (Původní dopis „Národních Listů Pád Drinopole, pevnosti, o níž se legendárn vyprávělo, že je nedobytná, patří rozhodně k nej- významnějším událostem v celé této pětiměsiční balkánské válce. Sám generál Flotov, jeden obránců Port Arthuru, nalézající se již delší dobu před Drinopolí, při rozpravě o jeho dobytí nemohí se zdržeti výkřiku údivu: „Vždyt Drinopol byln pevnější než Port Arthurl Nebylo tak snadně dobytí Drinopole, obklí čené se všech stran hustým řetězem moderních pevnůstek i redut, vyzbrojených nejlepšími pev nostními Kruppovými děly a hájených silnou še desátitisícovou posádkou, již velel nejlepší turecko generál — šukri paša. V plánu generálního štábu bulharského nebyl také dobyti Drinopole určeno pro nejbližší dny jako tomu bylo na př. s Lozengradem. Proti Dri- nopoli nemohlo se jen tak prostě hnáti bodáko- vým útokem. Bylo třeba vysíliti posádku pevnosti a proto generál Ivanov, velitel druhé armády, již bylo svěřeno obléhání, omezil se v prvním obdob války výhradně jen na dobytí nejpřednějších po- sicí, zahnání Turků za hradby i těsné blokádo- vání pevnosti. Krok za krokem postupovala dru- há armáda, sesílená dvěma divsemi srbskými, pro- ti Drinopoli, až konečně obklíčila ji hustým ře- tězem, jímž, jak se už říká, nemohla ni myš pro- klouznouti. Tak byla 20. října obsazena Mustaf Paša. Druhého dne po urputném bodákovém boji dobyt byl Čermen, první významější posice před- drinopolská. Pak následoval Kadyköj (teď Kape- tan Andrejevo) i Baldarköj. Poněkud tužší odpo kladli Turci u Juruše i Maraše, dvou pevných posicí druhého řádu. Ale ani tu neodolali vítězné- mu návalu tundžanské (VIII.) divise, takže kon- cem října bylí Bulhaři vzdáleni na severu pouze již jen osm kilometrů od řetězu pevnostního.
Andrejev Flotov Arthur Kruppův Ivanov Turek Mustaf Paša Čermen Kadyköj Bulhar Drinopol Vždyt Drinopol
30 article
Ve dnech, kdy se bojovalo u Lule Burgasu, podnikly dva pluky, patrně dle společného ně- jakého plánu, výpad z Drinopole, ale byly témě doslovně zničeny. V pětidenní bitvě u Lule Burgasu byla pora- žena a ve dvoudenním boji u Čorlu zničena ture- cká hlavní armáda a osud Drinopole byl rozhod- nut. Pravé křídlo druhé armády překročilo Ardu (při čemž 31. pluk sám bránil se pět dní dvěma divisím tureckým, jsa odříznut rozvodněnou Ardou od pomocné reservy) a obklíčilo Drinopol i s jižní strany. Od počátku listopadu podobala se Drino- pol jakémusi ostrůvku, obklopenému odevšad ne- přátelským mořem. Zahájeno bylo pravidelné obléhání pevnosti. Nejdříve dopravována byla děla. Nekonečné ka- ravany volů a buvolů hlemýždím krokem vlékly po špatných cestách obrovská těžká děla, za tím co zákopníci připravovali po celé čáře hluboké, pohodlné zákopy a zemljanky pro obléhatele, v té době přitáhly před Drinopol i dvě srbské di- vise, timočská a dunajská, jež se Srbsko zavázalo poslatí Bulharsku ku pomoci na thrácké bojíště. Tinočská divise zaujala posice mezi Maricia Ardou, kdežto dunajská na levém břehu Marice.
Marika Lule Burgas Drinopol Arda Drina Srbsko Bulharsko Maricie Arda
31 article
Ostatní pak kruh obléhací doplňovali Bulhaři Jízda postavena byla na jihu, aby překazila oče- kávaný výpad i útěk posádky drinopolské. šukri paša nelenil a znepokojoval stále vý- pady obléhatele. Nejkrvavější boje sváděny byly v rovině mezi Ardou i Marici. Tak osmého devátého listopadu podařilo se Bulharům dobýti Kartal-tepe, nalézající se na pravém břehu Ardy Turci dvakráte vyrvali pevnůstku Bulharům z ru- kou. Obzvláště kritická byla situace devátého ll- stopadu. Turecké útoky nentuchaly. Kartal- tepe byl jediný zbývající východ z obléhacího kruhu a Šukri paša za žádnou cenu nechtěl sa ho zříci. Bylo bojováno celý den a k večeru ko- nečně definitivně zmocnili se Bulhaři kartel-tepské pevnůstky. Od té doby Šukrí paša musil považe- vati Drinopol za ztracenou. Ale že to byl Šulri paša, bil se dále, bil se ještě plné čtyři měsíce, vzdálen od Cařihradu tři sta kilomstrů a spojen s ním pouze bezdrátovým telegrafem.
Bulhar Marik Turek Šulri Arda Kartala Drinopol Cařihrad
32 article
Spojenci pokoušeli se o dobytí některých pevnůstek, ale marně. Tak Srbové dvakráte zmocnili se důležité pevnůstky Papazitepe, domi- nující rozsáhlé rovině mezi Ardou a Maricí, ale byli opět přinucení pevnůstku opustiti. Pevnůstky drinopolské jsou zbudovány totiž dle principu „dělostřelecké vzájemné podpory“. Dobýti jednu pevnůstku je možné. Ale udržeti se v ní, ne, ježto nepřítel se tak vydává křížovému ohní bateri sousedních pevnůstek. Bylo třeba dobýti tedy vždy celé sektory, celé okresy pevnůstkové. Ale to opět by bylo bývalo spojeno s velkými obětmi a toho si ni car, ni hlavní stan nepřál. A proto s čekalo. Evropa, zvyklá na rychlý postup Bulhar a brzká vítězství jejích, začínala se již diviti, v tisku pak Bulharům nepřátelském počínaly se ob- jevovati škodolibé poznámky o vysílenosti oblé- hatelů, o nedostatcích jejich těžkého dělostřele- ctva, o nesvornosti mezi spojeneckými armádami a různá proroetví ve prospěch Turků. Bulhaři mlčeli, jak už je to jejích charakteristickou vlast- ností a trpělivě čekali, držíce se přesně předent vypracovaného plánu Dvouměsíční příměří využito bylo k zdokona- lení zákopů a znamenitému maskování dělostře- leckých posicí, jež se pak Turcí marně snažilí od- krýti.
Srba Bulhar Turek Arda Evropa
33 article
Příměří vyplynulo a ve válce bylo pokračo- váno. Hned prvního týdne zahájili Bulhaři i Srbové silné bombardování drinopolských pevnůstek i mě- sta samého. Turci pokusili se, domluvení s galipol- skou armádou, o výpad. Také se jim podařilo na jihovýchodní frontě v temné noci přiblížiti se az k předním posicím dělostřeleckým. Ale silným protiútokem zahnáni byli opět do pevnůstek. O té doby se pak už o výpady nepokoušeli. Ve dne se vůbec ani nestřílelo, jen v noci. Obléhatelé prožili těžké dny lednové a únorově. Silné mrazy. vánice a studené větry bičovaly vojáky na před- ních posicích a decimovaly je. Ale odvaha, disci- plina, nadšení spojenců tím nebylo zmírněno. Pl- ně připravován byl hlavní útok. Koncem února dopraveno bylo třicet nových těžkých děl oblá- hacích. Zákopníci byli opatřeni zvláštními nůžkami k přestřihování ostnatých drátů a ochrannýmí štíty. Vůbec moderní technika válečného umění promluvila tu poslední slovo. Na nádražích svilen- ském, karaagačském a kadyköjském stály vlaky sanitétní pro raněné. Všude pak v okolí Drinopol zřízeny byly na kvap polní nemocnice. Zatím přibližil se 24. březen a s ním hlavní útok, jenž měl zakončiti titanský boj o Drinopol. Obláhací armáda s nedočkavostí přijala rozka k útoku. Jásavé „urá“ odpovědělo na rozkaz hlav- ního stanu, že má býti Drínopol dobyta. VI. Si . A stalo sel
Bulhar Srba Turek Drinopol
34 article Ze strany.
Ze strany. Z technického odboru (sekce vysokoškolské) Přípravné práce ku plenární schůzi (ustavujíci) po- kročily tak daleko, že není třeba schůzi tento tý- den (na čtvrtek dne 3. dubna projektovanou) ko- nati a svolána je schůze na 10. dubna o 8. hod več. „u Choděrů Z Vršovic. Místní organisace kon plenární schůzi členstva dnes ve stře- du o 7. hod. več. v restauračních míštnostech by: valé záložny (vedle budovy „Občanské záložny“). Promluví říšský poslanec JUDr. Alois Rašín „O posledních událostech pojitl-
Choděra JUDr Rašín Vršovice