ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 436a34c0-764f-11dc-a029-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 16 celkem · entity: place 35, person 31, org 3, work 1
1 masthead
190g
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 24. zářl.
Praha
3 masthead
K číslu 264. Čislo v Praze za 2h a na venkově za 4l
Praha
4 article
Na »Národní Listye ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K —h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80 h
Praha
5 title
NARUDNÍ
6 article SIi
SIi Předplaceni a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.
7 article Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“. Vládní péče o Němce. Z Vídně, 24. září. Dvakrát denně píše vládní »Frmdblatt.« v čele listu pro Němce lublaňské a proti Slovincům. Kdyby vycházel denně třikráte, psal by snad třikráte. Dnes opě ujišťuje 5procentní menšinu hlavního města kra- jinského veškerou ochranou vládní a na druhé straně zase vyjíždí si na 95procentní většinu slovinskou vůbec a na starostu Hribara zvláště. Na novo se ukazuje opět, že vlády vídeňské mažou se a tahají s Němci jako s drahou mastí. Stane-li se však něco Čechům, Slovin- cům nebo Rusům, mají ve Vídni buď za- cpány uši nebo dokonce jsou proti nim. Uvá- díme napřed jenom fakta, která stala se v Lublani z rozkuzu vládního, ač- koli, což opakujeme, v hlavním městě krajin- ském vneděli nebyl zraněn nebo napaden ni jediný Němec, nýbrž zastřeleni dva Slovinci a několik zraněno. Do města, které čítá sotva 30.000 oby- vatelů, soustředěno bylo 160 četníků; vojsku cizímu, ač v samé Lublani jest vojínů na 3000 a mají stále pohotovost, nařízeno, aby ihned přijelo, budou-li se nepokoje opakovati. Němci lublaňští byli vy zván aby svoje německé štíty zase vyvěsili a byli poučení, kde stojí četnické hlídky, aby sij k ochraně mohli ihned zavolati. Policejní strážník, který se neujal Němce, byl ihned disciplinován.
Němec Hribar Čecho Rus Vídeň Slovinsko Lublaň
8 article
Vládní »Frmdblt.« dokládá k faktům těm »Tvrdí-li se v některých listech, že vláda ze slabosti nebo ohledů parlamentárních na straně slovinské svěřila veškeru péči o bezpečnost Lublaně zase starostovi Hribarovi, jest to zpráva zcela lichá. Nejdůležitější a nejpodstat- nější prostředky má zemská vláda, která jich užije nejenergičtěji při nejmen- ším pokusu porušiti pokoj a páchat násilí. « Druhý vládní list »Zeit« oznamuje »Vláda postátní městskou polici lublaňskou. Touto věcí zabývati se bude v nejbližších dnech ministerská rada. Postátnění ovšem nemůže se státi obratem ruky, poněvadž třeba naň peněz, ale stane se s nejmožn ěj- ším ury ch lením. Zemský presiden Schw arz bude dán do pense. Kdyby se vrá- tily nepokoje, bude nad Lub la ní. vy- hlášen ihned stav obleženi a obecní zastupitelstvo bude roz- puštěno. Tážeme se, bezděky, co se stalo Něm- cům v Lublani, že se provádějí taková opatření a že se hrozí nejkrajnějšími opatřeními výminečnými? Na druhé straně se tážeme, zda děje se tak důvodně a důsledně? Osvědčila vláda vídeňská stejnou energii, když šlo o to, aby chráněni byli Slovinci, když jednalo se to, chrániti Čechy? Co se stalo se strany vlády v Karlových Varech, aby se chránilo právo ta- mějších Čechů a spolků, míti na svých místno- stech české štíty a nápisy jako mají nyní Něme v Lublani. Co se stalo k ochraně Čechů žate- ckých, když Němci schlazovali na nich svoji žáhu způsobem nejohavnějším? Opět a opět markantně vidíme, že v tomto státě p ro Němce děje se všecko, pre národy ostatní nic nebo málo. Opět jsme svědky praxe dvojího lokte.
Frmdblt Hribar Čecho Němec Lublaň Německo Karlová Vary Luba
9 article
Bylo-li Němci předevčírem pohrozeno, že vy- stoupí z vládní koalice a přejdou do opposice a obstrukce, nebudou-li jejich soukmenovci v Lu- blani míti práva, aby tam žili svým národním životem, pak my Čechové měli js me a máme stokrát, ba tisíckráte více příčin k nejostřejšímu odporu proti celému systému, jenž opět a opět se vybarvuje jako systém německý.A praví-li vládní listy, že v Lublani chrániti se musí státní a vládní autorita, pak se tá- žeme, jak jihájila vládaBeckova Kleinova, když ji porušili a poru- šují soustavně nikoliv samosprávní obecní sta- rostové, ale státní úřadníci, také če- ským obyvatelstvem z království placenía ke konání svých povinností přísně zavázaní. Lublaňský biskup pro Němce. Z Vídně, 24. září. »N. Fr. Pr.« uveřej- ňuje list, který zaslal lublaňský bliskup Jeglič bývalému poslanci na říšské radě, ny- nějšímu přísedícímu zemského výboru krajin- ského hr. Barbovi, ve kterém praví, že vý- tržnosti proti Němcům v Lublani byly nesmy- slné a bříšné, že je odsuzuje co nejrozhodněji a prosí hraběte, by toto jeho politování a jeho hluboký žal nad bezprávím, na Němcích spá- chaným, vhodným způsobem dal na vědomost. »N. Fr. Pr.« myslí, že tento přípis bude důle- žitým dokumentem na prospěch Němců. Zajisté dovolena musí býti otázka, zdali německý biskup nebo arcibiskup odhodlal by se souditi stejně jako biskup Jeglič v Lublani?
Němec Čecho Kleinův Lu Lublaň Vídeň Francie krajinaský
10 article
Volební reforma v Uhrách. Z Pešti, 24. září. Včera večer měl zde belgický poslanec Fournemont na schůzi dělníků řeč o všeobecném, tajné ma rovném právu hlasovacím a vyzval dělnictvo, aby se o ně zasazovalo dokládaje, že také v Belgii nebude drahný po- koj, dokud tam misto práva plurál- ního nebude zavedeno právo vše- obecné a rovné. Všechny projevy na schůzi té vyzněly v ten rozum, že hnut pro rovné právo hlasovací bude přeneseno na ulici. Po schůzi odebraly se zástupy před redakci »Nepszavy«, kde pro- mluveny četné řeči, ve kterých se pravilo, že dělnictvo nesmi se lekat žádné ho boje. Za hlučných demonstrací vtáhli sociali- sté na Okružní třídu, byli však policií roze- hnáni. (Viz také zprávu c. k. telegr. korresp. kancel. Red.) Z Vídně, 24. září. »Reichspost« oznamuje z Pešti, že Andrássy podá napřed osnovu zá- kona, kterou se mění volební právo, zákon všakovolebních okresích teprve později, poněvadž se bojí jeho účinku. Kromě toho dovídá se týž list, že volební reforma maďarského mini- stra vnitra spočívá na zásadě veřej n o s ti voleb. Rumunský král nemůže do Vídně. E Vídně, 24. září. Z Bukurešti došly sem v noci zprávy, dle kterých stav rumunského krále jest krajně povážlivý. Nastalo opětné zhor- šení. Král trpí po několik dní bolestmi zaludečnímí, pročež ohlášená jeho návštěva na dvoře vídeňském byla odřeknuta. Z Vídně, 24. září. „N. Fr. Pr.“ oznamuje: Stav krále rumunského jest vážný. Již několik neděl ví se, že nepřijede k návštěvě císaře Framtiška Josefa do Vídně. Král jest velmi slabý, potřebuje klidu a musí dle nařízení lékařů, pokud možno, setrvati na loži. Trávení jeho jest špatné a kornatění cév rapidně pokračuje.
Andrássy Josef Uhry Pešť Belgie Vídeň Bukurešť Francie
11 article Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy. Z úřadního věstníku. Z Vídně, 24. září. („Wr. Ztg.“) Císař jmenova profesora státního gymnasia s německým vyučova- cím jazykem na Král. Vinohradech, Karla Jůth- nera, ředitelem státního gymnasia v Aši. — Mi-
Král Jůth Vídeň Aš
12 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Papírový monopol.
13 article
Je dosti divno, že při nynějším horlivém hledán nových pramenů daní posud nikdo nepřipadl na pa- pírový monopol a přece mohl se již jednou římský císař chlubiti, že z papíru vydržuje celou armádu Byl to císař Firmus, jemuž se podařilo proti císaři Aurelianovi, vládnoucímu v Římě, způsobiti povstá v Egyptě, přerušiti veškeré spojení s Římem a za- baviti celou sklizeň papyru. Ze sklizně této vytěžil skutečně velké obnos neboť Egypt měl tehdy ještě monopol na výrobu papíru. Dle toho, jak se kterého roku vydařil papyrus řídila se cena papíru v celé římské říši. Nastala-l neúroda, nebylo v Římě žádného papíru a celý ob- čanský život se svými nekonečnými kvitancemi zprávami, podávanými císařským úřadníkům, uvázl. Tak bylo jednou za vlády Tiberiovy, kdy senát musil regulovati rozdělování nutného papíru v Římě zvlášt- ními komisaři a bylo tak i za Ptolomaeů a faraonů, kteří dávali papír vyráběti a prodávati královskými Proslulá jest nedobrovolná stávka spisovatelůa učenců v Pergamu ve druhém století před Kristem, o níž se zmiňuje Varro. Nikdo nemohl psáti knihy, poněvadž egyptský král zakázal vývoz drahocenného papíru. Aby podobnému nedostatku předešla, pro- najímala římská vláda papírový monopol soukromým podnikatelům, kteří se snažili pěstování pappyrové třtiny a výrobu papíru všemožně povznésti. Poněvadž však spotřeba rychle vzrůstala, uložila se konečně ezyplské provincii povinnost, dodati do Říma ročně otroky.
Firmus Tiberiův Ptolomae Krist Varro Řím Egypt Pergam
14 article
určité množství papíru. Tak mohl římský stát regulo- vati také ceny papíru a čeliti soukromé spekulaci. V Římě byly zřízeny zvláštní špýchary, „horrea chartaria“, kdež byly složeny zásoby papíru, došle z Egypta. Zde bylo také sídlo císařského úřadu pro příjem papíru a obchodníci opatřovali si zde zásoby. O cenách papíru zachovalo se jen málo zpráv. List papíru stál v Athénách roku 407 před Kr. asi korunu, kterýžto obnos by se musil zčtvernásobiti, aby se vyjádřila dnešní hodnota peněz. Tehdy byl tudíž papír ještě velmi drahým zbožím, jež se do Athé zřídka dováželo. A ještě roku 282 před Kr. nemohl si filosof Kleanthes, vůdce stoické školy, popřáti papíru k zaznamenání své nauky, nýbrž byl nucen spokojiti se střepinami z hrnců a podobným mate- riálem.
Kristus Řím Egypt Atény
15 article
Stejných střepin, zvaných ostraka, používalo se ještě po celá staletí v denním životě ku psaní účtů nebo krátkých dopisů, poněvadž papír byl příliš dra- hý. Ponenáhlu však cena papíru klesala, zvláště když byl vynalezen a rozšířen konkurenční předmět, totiž pergament. Více zpráv zachovalo se již o dru- zích papíru, jenž se třídil dle jemnosti barvy a for- mátu. Nejlepším druhem byl v Egyptě hieratický nebo kněžský papír, původně určený výhradně na svaté knihy. Na jeho místo nastoupil za Římanů papír Augustův, jenž měl formát 24 cm délky. Také Liviin papír se vyráběl na počest císařovny. Méně cenný druh byl amfiteatrový papír, jenž se vyráběl v továrně, stojící nedaleko amfiteatru v Alexandrii Byl 16 cm široký a sloužil obecné potřebě. Římský spekulant Fannius dal jej dovážeti ve velkém množ- ství, dovedl jej zvláštním postupem ještě zlepšiti. načež jej uváděl se svým jménem do obchodu. Také saidský papír, zvaný dle místa výroby Sais, byl oblí- ben a konečně byl také již laciný kupecký papt na balení zboží. Když nastoupil vládu císař Claudius, dal hotoviti nový formát, Claudiův papír, jednu stopu (293/2 cm široký, jenž došel brzy velké obliby. Ještě za císaře Diocletiana byl papírový monopol zachován, ba i v byzantském císařství byla zakázána soukromá výroba papíru. Tak panoval císařský římský papír až do osmého století po Kr, Smrtelná rána byla mu zasazena, když po arabských výbojích byl vynalezen hadrový papír. Dlouho se soudilo, že se nezachoval žádný vzo- rek starého papíru z papyrové třtiny a ještě r. 1708 prohlásil paleograf Montfaucon, že neviděl žádný papyrus. Teprve nález svitků v Herculanu r. 1752 a sto let na to objev mohutného papyrového pahorku pod pískem v Egyptě vynesly takové množství sta- rého papíru, že dnes má antický papír každá větší knihovna.
Říman Augustův Sais Claudius Claudiův Kristus Egypt Alexandrie centimetr
16 article
= Aeroplan bratří Wrightů. Z Paříže, 22. září. Po posledním úspěchu Wilbura Wrighta se jeho přístroj rychle rozšíří. Sedm aeroplanů bylo na objednávku zhotoveno v Americe. Pět z nich je na cestě do Evropy, nebo již došly do Havru. Motory vyrábí pařížská firma Barriquand Mare dle Wrightova modelu. Praví se, že Wright hodlá do řízení svého přístroje zasvětiti nejprve aviatika Zensa, jenž pak bude sportovníky, kteří aero- plan koupí, cvičiti v letu. Francouzský syndikát hodlá postaviti pro Wrightova létadla velký aerodrom. Wright prohlásil, že jest svým strojem úplně jista nerozpakuje se při oficiálních letech vzíti na palubu ještě jednu osobu. Zajímavo jest, že přihlásily se také dámy. Při posledním letu, jenž trval půl druhé ho- diny, měl s sebou 50 litrů benzinu, z nichž spotře- boval 23. Spotřeba vody na chlazení činila 2 litry z deseti. Při dobrém chodu motoru mohl by tedy le- těti tři hečiny a uraziti 180 kilometrů. — Z Lcn- dýna, 23. září. Stav Orvilla Wrighta se stále lepší. Americké listy žádají státní subvenci pro oba bratry Wrizhtovy,
Wright Wrightův Zensa Orvill Wright Paříž Amerika Evropa Havre aero Lcn Barriquand Mar