2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 24. zářl.
Praha
3
masthead
K číslu 264.
Čislo v Praze za 2h
a na venkově za 4l
Praha
4
article
Na »Národní Listye
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80 h
Praha
6
article
SIi
SIi
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
7
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Vládní péče o Němce.
Z Vídně, 24. září. Dvakrát denně píše
vládní »Frmdblatt.« v čele listu pro Němce
lublaňské a proti Slovincům. Kdyby vycházel
denně třikráte, psal by snad třikráte. Dnes opě
ujišťuje 5procentní menšinu hlavního města kra-
jinského veškerou ochranou vládní a na druhé
straně zase vyjíždí si na 95procentní většinu
slovinskou vůbec a na starostu Hribara zvláště.
Na novo se ukazuje opět, že vlády vídeňské
mažou se a tahají s Němci jako s drahou
mastí. Stane-li se však něco Čechům, Slovin-
cům nebo Rusům, mají ve Vídni buď za-
cpány uši nebo dokonce jsou proti nim. Uvá-
díme napřed jenom fakta, která stala se
v Lublani z rozkuzu vládního, ač-
koli, což opakujeme, v hlavním městě krajin-
ském vneděli nebyl zraněn nebo
napaden ni jediný Němec, nýbrž
zastřeleni dva Slovinci a několik
zraněno.
Do města, které čítá sotva 30.000 oby-
vatelů, soustředěno bylo 160 četníků; vojsku
cizímu, ač v samé Lublani jest vojínů na 3000
a mají stále pohotovost, nařízeno, aby ihned
přijelo, budou-li se nepokoje opakovati.
Němci lublaňští byli vy zván
aby svoje německé štíty zase vyvěsili a byli
poučení, kde stojí četnické hlídky, aby sij
k ochraně mohli ihned zavolati.
Policejní strážník, který se neujal
Němce, byl ihned disciplinován.
Němec
Hribar
Čecho
Rus
Vídeň
Slovinsko
Lublaň
8
article
Vládní »Frmdblt.« dokládá k faktům těm
»Tvrdí-li se v některých listech, že vláda ze
slabosti nebo ohledů parlamentárních na straně
slovinské svěřila veškeru péči o bezpečnost
Lublaně zase starostovi Hribarovi, jest to
zpráva zcela lichá. Nejdůležitější a nejpodstat-
nější prostředky má zemská vláda, která
jich užije nejenergičtěji při nejmen-
ším pokusu porušiti pokoj a páchat násilí. «
Druhý vládní list »Zeit« oznamuje
»Vláda postátní městskou polici
lublaňskou. Touto věcí zabývati se bude
v nejbližších dnech ministerská rada. Postátnění
ovšem nemůže se státi obratem ruky, poněvadž
třeba naň peněz, ale stane se s nejmožn ěj-
ším ury ch lením. Zemský presiden
Schw arz bude dán do pense. Kdyby se vrá-
tily nepokoje, bude nad Lub la ní. vy-
hlášen ihned stav obleženi a
obecní zastupitelstvo bude roz-
puštěno.
Tážeme se, bezděky, co se stalo Něm-
cům v Lublani, že se provádějí taková
opatření a že se hrozí nejkrajnějšími opatřeními
výminečnými? Na druhé straně se tážeme, zda
děje se tak důvodně a důsledně? Osvědčila
vláda vídeňská stejnou energii, když šlo o to,
aby chráněni byli Slovinci, když jednalo se
to, chrániti Čechy? Co se stalo se strany vlády
v Karlových Varech, aby se chránilo právo ta-
mějších Čechů a spolků, míti na svých místno-
stech české štíty a nápisy jako mají nyní Něme
v Lublani. Co se stalo k ochraně Čechů žate-
ckých, když Němci schlazovali na nich svoji
žáhu způsobem nejohavnějším? Opět a opět
markantně vidíme, že v tomto státě p ro
Němce děje se všecko, pre národy
ostatní nic nebo málo.
Opět jsme svědky praxe dvojího lokte.
Frmdblt
Hribar
Čecho
Němec
Lublaň
Německo
Karlová Vary
Luba
9
article
Bylo-li Němci předevčírem pohrozeno, že vy-
stoupí z vládní koalice a přejdou do opposice
a obstrukce, nebudou-li jejich soukmenovci v Lu-
blani míti práva, aby tam žili svým národním
životem, pak my Čechové měli js me
a máme stokrát, ba tisíckráte více
příčin k nejostřejšímu odporu
proti celému systému, jenž opět a opět
se vybarvuje jako systém německý.A
praví-li vládní listy, že v Lublani chrániti se
musí státní a vládní autorita, pak se tá-
žeme, jak jihájila vládaBeckova
Kleinova, když ji porušili a poru-
šují soustavně nikoliv samosprávní obecní sta-
rostové, ale státní úřadníci, také če-
ským obyvatelstvem z království placenía
ke konání svých povinností přísně zavázaní.
Lublaňský biskup pro Němce.
Z Vídně, 24. září. »N. Fr. Pr.« uveřej-
ňuje list, který zaslal lublaňský bliskup
Jeglič bývalému poslanci na říšské radě, ny-
nějšímu přísedícímu zemského výboru krajin-
ského hr. Barbovi, ve kterém praví, že vý-
tržnosti proti Němcům v Lublani byly nesmy-
slné a bříšné, že je odsuzuje co nejrozhodněji
a prosí hraběte, by toto jeho politování a jeho
hluboký žal nad bezprávím, na Němcích spá-
chaným, vhodným způsobem dal na vědomost.
»N. Fr. Pr.« myslí, že tento přípis bude důle-
žitým dokumentem na prospěch Němců. Zajisté
dovolena musí býti otázka, zdali německý biskup
nebo arcibiskup odhodlal by se souditi stejně
jako biskup Jeglič v Lublani?
Němec
Čecho
Kleinův
Lu
Lublaň
Vídeň
Francie
krajinaský
10
article
Volební reforma v Uhrách.
Z Pešti, 24. září. Včera večer měl zde
belgický poslanec Fournemont na schůzi
dělníků řeč o všeobecném, tajné ma
rovném právu hlasovacím a vyzval
dělnictvo, aby se o ně zasazovalo dokládaje, že
také v Belgii nebude drahný po-
koj, dokud tam misto práva plurál-
ního nebude zavedeno právo vše-
obecné a rovné. Všechny projevy na
schůzi té vyzněly v ten rozum, že hnut
pro rovné právo hlasovací bude
přeneseno na ulici. Po schůzi odebraly
se zástupy před redakci »Nepszavy«, kde pro-
mluveny četné řeči, ve kterých se pravilo, že
dělnictvo nesmi se lekat žádné ho
boje. Za hlučných demonstrací vtáhli sociali-
sté na Okružní třídu, byli však policií roze-
hnáni. (Viz také zprávu c. k. telegr. korresp.
kancel. Red.)
Z Vídně, 24. září. »Reichspost« oznamuje
z Pešti, že Andrássy podá napřed osnovu zá-
kona, kterou se mění volební právo,
zákon všakovolebních okresích
teprve později, poněvadž se bojí
jeho účinku. Kromě toho dovídá se
týž list, že volební reforma maďarského mini-
stra vnitra spočívá na zásadě veřej n o s ti
voleb.
Rumunský král nemůže do Vídně.
E Vídně, 24. září. Z Bukurešti došly sem v noci
zprávy, dle kterých stav rumunského krále
jest krajně povážlivý. Nastalo opětné zhor-
šení. Král trpí po několik dní bolestmi zaludečnímí,
pročež ohlášená jeho návštěva na dvoře vídeňském
byla odřeknuta.
Z Vídně, 24. září. „N. Fr. Pr.“ oznamuje: Stav
krále rumunského jest vážný. Již několik neděl ví se,
že nepřijede k návštěvě císaře Framtiška Josefa do
Vídně. Král jest velmi slabý, potřebuje klidu a musí
dle nařízení lékařů, pokud možno, setrvati na loži.
Trávení jeho jest špatné a kornatění cév rapidně
pokračuje.
Andrássy
Josef
Uhry
Pešť
Belgie
Vídeň
Bukurešť
Francie
11
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 24. září. („Wr. Ztg.“) Císař jmenova
profesora státního gymnasia s německým vyučova-
cím jazykem na Král. Vinohradech, Karla Jůth-
nera, ředitelem státního gymnasia v Aši. — Mi-
Král
Jůth
Vídeň
Aš
12
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Papírový monopol.
13
article
Je dosti divno, že při nynějším horlivém hledán
nových pramenů daní posud nikdo nepřipadl na pa-
pírový monopol a přece mohl se již jednou římský
císař chlubiti, že z papíru vydržuje celou armádu
Byl to císař Firmus, jemuž se podařilo proti císaři
Aurelianovi, vládnoucímu v Římě, způsobiti povstá
v Egyptě, přerušiti veškeré spojení s Římem a za-
baviti celou sklizeň papyru.
Ze sklizně této vytěžil skutečně velké obnos
neboť Egypt měl tehdy ještě monopol na výrobu
papíru. Dle toho, jak se kterého roku vydařil papyrus
řídila se cena papíru v celé římské říši. Nastala-l
neúroda, nebylo v Římě žádného papíru a celý ob-
čanský život se svými nekonečnými kvitancemi
zprávami, podávanými císařským úřadníkům, uvázl.
Tak bylo jednou za vlády Tiberiovy, kdy senát musil
regulovati rozdělování nutného papíru v Římě zvlášt-
ními komisaři a bylo tak i za Ptolomaeů a faraonů,
kteří dávali papír vyráběti a prodávati královskými
Proslulá jest nedobrovolná stávka spisovatelůa
učenců v Pergamu ve druhém století před Kristem,
o níž se zmiňuje Varro. Nikdo nemohl psáti knihy,
poněvadž egyptský král zakázal vývoz drahocenného
papíru. Aby podobnému nedostatku předešla, pro-
najímala římská vláda papírový monopol soukromým
podnikatelům, kteří se snažili pěstování pappyrové
třtiny a výrobu papíru všemožně povznésti. Poněvadž
však spotřeba rychle vzrůstala, uložila se konečně
ezyplské provincii povinnost, dodati do Říma ročně
otroky.
Firmus
Tiberiův
Ptolomae
Krist
Varro
Řím
Egypt
Pergam
14
article
určité množství papíru. Tak mohl římský stát regulo-
vati také ceny papíru a čeliti soukromé spekulaci.
V Římě byly zřízeny zvláštní špýchary, „horrea
chartaria“, kdež byly složeny zásoby papíru, došle
z Egypta. Zde bylo také sídlo císařského úřadu pro
příjem papíru a obchodníci opatřovali si zde zásoby.
O cenách papíru zachovalo se jen málo zpráv. List
papíru stál v Athénách roku 407 před Kr. asi korunu,
kterýžto obnos by se musil zčtvernásobiti, aby se
vyjádřila dnešní hodnota peněz. Tehdy byl tudíž
papír ještě velmi drahým zbožím, jež se do Athé
zřídka dováželo. A ještě roku 282 před Kr. nemohl
si filosof Kleanthes, vůdce stoické školy, popřáti
papíru k zaznamenání své nauky, nýbrž byl nucen
spokojiti se střepinami z hrnců a podobným mate-
riálem.
Kristus
Řím
Egypt
Atény
15
article
Stejných střepin, zvaných ostraka, používalo se
ještě po celá staletí v denním životě ku psaní účtů
nebo krátkých dopisů, poněvadž papír byl příliš dra-
hý. Ponenáhlu však cena papíru klesala, zvláště
když byl vynalezen a rozšířen konkurenční předmět,
totiž pergament. Více zpráv zachovalo se již o dru-
zích papíru, jenž se třídil dle jemnosti barvy a for-
mátu. Nejlepším druhem byl v Egyptě hieratický
nebo kněžský papír, původně určený výhradně na
svaté knihy. Na jeho místo nastoupil za Římanů
papír Augustův, jenž měl formát 24 cm délky. Také
Liviin papír se vyráběl na počest císařovny. Méně
cenný druh byl amfiteatrový papír, jenž se vyráběl
v továrně, stojící nedaleko amfiteatru v Alexandrii
Byl 16 cm široký a sloužil obecné potřebě. Římský
spekulant Fannius dal jej dovážeti ve velkém množ-
ství, dovedl jej zvláštním postupem ještě zlepšiti.
načež jej uváděl se svým jménem do obchodu. Také
saidský papír, zvaný dle místa výroby Sais, byl oblí-
ben a konečně byl také již laciný kupecký papt
na balení zboží.
Když nastoupil vládu císař Claudius, dal hotoviti
nový formát, Claudiův papír, jednu stopu (293/2 cm
široký, jenž došel brzy velké obliby. Ještě za císaře
Diocletiana byl papírový monopol zachován, ba
i v byzantském císařství byla zakázána soukromá
výroba papíru. Tak panoval císařský římský papír
až do osmého století po Kr, Smrtelná rána byla mu
zasazena, když po arabských výbojích byl vynalezen
hadrový papír.
Dlouho se soudilo, že se nezachoval žádný vzo-
rek starého papíru z papyrové třtiny a ještě r. 1708
prohlásil paleograf Montfaucon, že neviděl žádný
papyrus. Teprve nález svitků v Herculanu r. 1752
a sto let na to objev mohutného papyrového pahorku
pod pískem v Egyptě vynesly takové množství sta-
rého papíru, že dnes má antický papír každá větší
knihovna.
Říman
Augustův
Sais
Claudius
Claudiův
Kristus
Egypt
Alexandrie
centimetr
16
article
= Aeroplan bratří Wrightů. Z Paříže, 22.
září. Po posledním úspěchu Wilbura Wrighta se jeho
přístroj rychle rozšíří. Sedm aeroplanů bylo
na objednávku zhotoveno v Americe.
Pět z nich je na cestě do Evropy, nebo již došly do
Havru. Motory vyrábí pařížská firma Barriquand
Mare dle Wrightova modelu. Praví se, že Wright
hodlá do řízení svého přístroje zasvětiti nejprve
aviatika Zensa, jenž pak bude sportovníky, kteří aero-
plan koupí, cvičiti v letu. Francouzský syndikát hodlá
postaviti pro Wrightova létadla velký aerodrom.
Wright prohlásil, že jest svým strojem úplně jista
nerozpakuje se při oficiálních letech vzíti na palubu
ještě jednu osobu. Zajímavo jest, že přihlásily se také
dámy. Při posledním letu, jenž trval půl druhé ho-
diny, měl s sebou 50 litrů benzinu, z nichž spotře-
boval 23. Spotřeba vody na chlazení činila 2 litry
z deseti. Při dobrém chodu motoru mohl by tedy le-
těti tři hečiny a uraziti 180 kilometrů. — Z Lcn-
dýna, 23. září. Stav Orvilla Wrighta se stále lepší.
Americké listy žádají státní subvenci pro oba bratry
Wrizhtovy,
Wright
Wrightův
Zensa
Orvill Wright
Paříž
Amerika
Evropa
Havre
aero
Lcn
Barriquand Mar