Theatralia.

Ústřední jednotě veslařů z Čech jíti do Vídně žádat o přijetí do Rakouské- ho svazu veslařského, i kdyby všechn překážky byly odklizeny a kdyby Če- chům i byly dány záruky, že budou při- jati. Německý svaz odpověděl, že pokládá záležitost za čistě rakouskou, do níž mu nelze se mísiti a že zasílá dopis Rakouskému svazu. — Rakouský svaz odpověděl, že podle stahov projedná se věc na jeho příštím sjezdu v dubnu 1908. Maďarský svaz, který byl žádán o intervenci, dosud neodpověděl. Pokud jsme informováni, neslibuje si Ú. J. v. z Čech od této akce mnoho a pracuje i v jiném směru. Máme pevnou důvěru, že intensivní činnost výboru jejího najde ohlasu v klubech a povzbudí je k horlivější ještě činnosti, v níž vidíme h l avn záruku lepší budoucnosti české veslařiny. P—x. Automobilism. ** Pohár voituret Auta. Prvého dne do- jelo k cíli ze 63 účastníků 57. Počasí bylo nepří- znivo. Jeden z vozů se v mokré zatáčce smekl, vojín, hlídající na trati, uleknuv se, uskočil tak nešťastně, že spadl do příkopu a zlomil nohu. — Druhého dne z 57 startovavších vozů zachovalo předepsaný hodi- nový průměr 30 km. 50 vozů. Osmiválcový motor Laurinč Klement bude vystaven v pařížském salonu, který firma četně a důstojně obešle.

Zimní sporty. ** Kroužek plzeňských lyžařů utvořil se — jak jsme už oznámili — v Plzni z členů bý valého lyžařského odboru S. K. Plzeň. Stanovy sa mostatného klubu budou zadány v době nejbližší Kroužek se už také stal členem Českého Svazu ly žařského. V ustavující schůzi pověřeni pp. Švarz, Juránek, Kabat, Bouček, Hora a Mg. V. Vyšín vede ním správy kroužku, jenž společně s německými ly žaři zadal k ředitelství státních drah o zvláštní vlaky, aby zjednáno bylo lepší spojení mezi Eisensteinem, Domažlicemi a Plzní. V neděli dne 20. t. m. pod- nikli pp. Juránek a Hora výlet na Špičák a vystou- pili na Javor, aby označili cesty pro lyžaře. Tento týden se počne se stavbou můstku pro skok v České Kubici. ** Noví členové Českého ski klubu upozorňují se na vzácnou příležitost, která se jim naskytá, zúčastní-li se zejtřejší valné hromady (v Choděrově restauraci o 1/29. hod. večer); aby umož- něno bylo novým členům orientovati se, čeho jim k jizdě a výletům třeba, bude v místnosti, kde se koná valná hromada, od některých pražských firem vystavena ve velkém výběru výzbroj, načiní a ná- řadí lyžařské. Staří členové překvapeni opět budou různými novinkami a drobnostmi z oboru toho na trhu se objevivšími. Výbor doufá, že důležitost jed- notlivých bodů programu, jakož i příležitost spatřiti všechny části výzbroje od nejnepatrnější až do nejdů- ežitější, přivábí všechno členstvo do zejtřejší valne hromady. Šachy- ** Žižkovští šachisté všech kroužků se yzývají, by se dostavili v neděli dne 27. t. m. o půl 4. hod. odp. do kavárny »na Proutkovou«, Hu- sova třída, za účelem ustavení šachovního klubu, sterý by se stal střediskem všech přátel královské nry v Žižkově.

+ České divadlo ve Vídni I., Dumbastrasse 3. (Menší dvorana hudební společnosti.) V neděli dne 27. t. m. sehraje první divadelní ochotnický spolek „Pokrok“ ve Vídní jako představeni třetí (hra druhá v předplacení) jednu z posledních novinek Nár. di- vadla v Praze „Terna“, fraška o 3 jednáních od Ja- roslava Baláka. Začátek přesně o 7. hod. več. Ote- vrení divadelní pokladny v 6 hodin večer. Lístky v předprodeji lze obdržeti až do 12. hod. polední v den představení ve „Slovanské besedě“ I., Fleisch- markt 16 (vchod z Drachengasse 3). — Příští před- stavení jest v neděli 10. listopadu

Ze soudní síně. Ze soudu živnostenského. Kavárník a vinárník František B. zařizoval si kavárnu a vinárnu a jako vrchního číšníka přijal do služeb svých Václava V., s nímž smluvil 14denní výpověď a 5 proc. z tržby kromě zpropitného. Než kavárník měl teprve o koncesi zažádáno u magistrátu pražského a poněvadž povolení dlouho nepřicnázelo, zaměstnával nastávajícího vrchního číšníka při růz- ných pracích instalačních. Předešlý týden obdrže! konečně kavárník od magistrátu vyřízení, jímž se koncese nepovoluje. Propustil proto vrchního číš- níka ze služeb, aniž by mu byl dal jakékoliv od- škodné. Číšník zažaloval následkem toho zaměstna- vatele na zaplacení 551 K 64 h náhrady za ušlý zisk a zpropitné, jakož i za 14denní lhůtu výpovědní. Žalovaný namítal, že necítí se číšníkovi ničím povinován, poněvadž číšník žádných číšnických prací nekonal a také konati nemohl, ježto on dosud živnosti kavárenské a vinárnické neotevřel Soud vyžádal si následkem toho od magistrátu pří- slušné spisy, z nichž vyšlo na jevo, že kavárník sice o koncesi zažádáno měl, že však mu nebyla po- volena. Na základě toho zamít! soud žalobu pro nepříslušnost z těchto důvodů: dle úřadního stvrzení magistrátu měl sice žalovaný o koncesi za- žadáno, tato však mu povolena nebyla. Následkem toho nelze ve smyslu § 1. ž. ř. žalovaného za živnostníka považovati a spor nepatří před soud živnostenský, poněvadž tento řeší pouze spory mezi živnostníky a řemeslníky a jich pomocníky. Poněvadž pak žalovaný dosud žadným živnostníkem není, přísluší rozepře tato před patřičný soud okresní, jímž v daném případě jest okresní soud na Ovoc- ném trhu.

Zemřelí v Praze. Dne 18. října 1907: Fuchsová Tekla, manželka zedníka, 75 roků, 885—I. Köhler Antonín, býv. sluha, 64 roky, 265—II. — U Alžbětinek: Štědrá Bar- bora, manželka hokynáře, 31 rok. — U Milosrd- ných sester: Pittnerová Božena, obchodvedoucí, 33 roky — Ve všeobecné nemocnici: Dra- hošová Augusta, vdova, 61 rok. Škaloudová Barbora, posluhovačka, 57 roků. Dne 19. řijna 1907: Wachková Anna, man- želka zedníka, 69 roků, 799—I. Hacker Otto, soukr úřadník, 46 roků, 1771—Il. Zelenka Alois, prodavač 36 roků, 700—II. Möstl František, býv. strojvůdce, 54 roky, 594—VII. — U Alžbětinek: Löwová

Marie, pokladní, 22 roky. — U Milosrdnýcn bratří: Procházka František, zahradník, 56 roků. V židovské nemocnici: Žák Jan, jirchář, 31 rok. — Ve všeobecné nemocnici: Bayer Alois, kamnářský pomocník, 19 roků. Dufková Marie, posluhovačka, 22 roky. Minide Bedřich, býv. slévač, 77 roků. Dne 20. října 1907: Kahnová Karla, soukrom- nice, 60 roků, 27—I. Hamplová Alžběta, 62 roky, 491—III. Hartmannová Berta, vdova po úřadníku, 77 roků, 536—III. Kašek Jaroslav, syn dělníka, 21 měs., 636—VIII. Podhora Karel, syn dělníka, 3 roky, 332—VIII. — U Milosrdných sester: Mácha Václav, zámečník, 76 roků. Šmůra Antonín, knihař, 70 roků. — Ve všeobecné nemocnici: Ham- plová Marie, nádennice, 71 rok. Křížová Anna, man- želka dělníka, 56 roků.

Král. české zem. divadlo v Praze. Národní divadlo. V pátek 25. října.

28. hra v předpl. (4. čtvrtka.) Poslední scéna. Hra o třech dějstvích. Napsal M. A. Šimáček. Režisér Jar. Kvapil. Konec před 1/210. hod. Začátek o 7. hod. O 1/24. hod. odpol. V sohotu 26. října. Pro studentstv o. Otec. Večer v předplacení. Tajemství.

Svandovo divadlo na Smíchově. Začátek o 7. hod.

V pátek 25. října.

5. hra v předplacení páteční. Paní Emma Švandová ze Semčic j. h. 20178 Novinka. Čepobití. Drama o 4 dějstvích. Napsal Fr. Adam Bayrlein. Přel. Karel Mašek. Režisér Jan Kubík.

Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy. V zahradě I. pražského měšť. pivovaru. Začátek o 7. hod. V pátek 25. října. Slavnostní představení pořádá Vzděl. odbor ústřední jednoty českoslov číšnictva »Ota ar«, Na počest účastníků II. řadného sjezdu.

Slavnostní ouvertura.

S lask. svolením ředitelství Nár. divadla v Praze. Maryš a. Drama o 5 jedn. s proměnou. Napsali Al. a V. Mištíkové. Režisér V. Spurný. na Král.

Pištěkovo lidove divadl0 vinohraneok. Začátek o 7. hod. V pátek 25. října. Lidové představení při malých cenách. Živé pochodně Neronovy. Hra o sedmí obrazech. Napsal O. Fastr. Režisér Jar. Pulda. 20170

»Ne plakat, ale radovat se musíte a bohu děkovat — jen to! Ale proč? proč? Ach, ty's nerozumná, na mou věru !e »Nech ji, dědečku,« pravil Váňa, uhodnuv již, že to tentýž stařec, o kterém mu tak mnoho vypravovala Kateřina: »teď je lépe nechat ji; víš, má najednou tuze velikou radost. Pojďme do světnice,« řekl tlumeným hlasem: »je tam ale smutno: streje Timofej umírá, není už žádné naděje; večer byl zaopatřen . . . Pojďme, ona zde chvíli s dcerou zůstane; dopřej jí, aby se dů- kladně vyplakala, to přejde!« dodal Váňa, následuje starce, jenž zamířil rychle do baráku. Váňa otevřel dvéře a oba vešli dovnitř. Knot, za- strčený v střepu, naplněném olejem, mihavě osvětloval kraj peci, na níž tvrdě spaly děti; světlo sotva zasaho- valo kout, kde ležel umírající. Sireje Vasil přistoupil k němu, opatrně usedl u nohou Nudlových a nazval ho jménem. Nudla se neozval, ba ani sebou nepohnul. Stařec zavrtěl hlavou a pošeptal cosi Váňovi do ucha tento vzal střípek s lampičkou a postavil jej na lavici asi dva kroky od umírajícího. Strejc Vasil jaksi až zavrávoral, tak velice překva- pila jej vyhublost Timofejeva: byl už úplně vyschlýa jeho kosti jakoby se byly seschly a súžily; vpadlá hrud, prostředkem níž křivila se černá, hluboká jizva, jedva se pohybovala. Starce nemálo též udivily polootevřené pči Timofejovy; tyto, jak se zdálo, přímo naň hledělya přece jakoby nic neviděly. Stařec opět nahnul se k umí- rajícímu, znova jej oslovil a pojmenoval; Timofej byl však už v bezvědomí: zrak jeho byl jako dříve ztrnulý. Streje Vasil vstal, odvedl Váňu do protějšího kouta a jaksi beznadějně zavrtěl hlavou. Váňa mu řekl, že již

tomu pátý den, co Timofej nalezá se v takovém stavu; pátou noc Kateřina, Máša i on, jsou u jeho lože, obá- vajíce se, aby nezemřel, nemaje kolem sebe nikoho, kdo by mu zatlačil oči; všichni jsou už hrozně zmučeni, ani snad tak obavou, jako únavou. Rozmluva netrvala dlouho, ale přece chvíli, že oba hovořící mohli se společně seznámiti. Iván šel pak vy- přáhnouti koně a nakrmiti jej; streje Vasil šel za ním, jednak aby mu pomohl, jednak aby se podíval na Kate- řinu. Chtěl již vyjíti ze dveři za truhlářem, když setkal se s Kateřinou a její dcerou. Tvář Kateřinina jevila neobyčejné oduševnění; slzy kanuly jí dosud po lících, ale neštkala už. Vkročíc do baráku postavila na zem Péťu, kterého držela na rukou jako malé děcko a vrhnouc se k starci, počala jej objí- mati, zahrnujíc jej díky; pak náhle ustala, tvář její na- byla starostlivého výrazu. Setřela si s tváře slzy, vzala Péťu za ruku a dovedla ho k otci. Máša a streje Vasil ubírali se za ní. Avšak vyhaslý zrak Timofejův byl stále ztrnulý jako dříve a ničeho nerozeznával. Patrně už ani neslyšel, co mu povídá žena, která mu vyprávěla o ná- vratu syna a prosila muže, aby dal hochovi požehnání. Timofej byl v bezvědomí. Vše to jistě by bylo vyvolalo opět slzy, které beztak prolévaly se po pět dní u lože umírajícího, kdyby Iván, jenž se právě vrátil, nebyl si pospíšil odvléci pozornost přítomných: dle jeho slov streje Vasil i Péťa zmírali hlady i bylo třeba postarati se jim o něco k jídlu. Za nedlouho stařec i hoch usazeni byli za stůl. Při večeři Péťa, na žádost sestřinu i Váňovu, počal vypravo- vati o svých příhodách, ale matka nechtěla o tom nie slyšet; pravila, že Péťa živ a zdráv se navrátil a ostatně,