ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 4335de50-764f-11dc-93e1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 13 celkem · entity: person 43, place 20, org 3, work 1
1 masthead
Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 256. ze dne 16. září 1908.
2 masthead
Z kulturní ciziny.
3 article
Sté výročí úmrtí Goetheovy matky bylo oslaveno v neděli ve Frankfurtě n. M. Goe- tbeův dům byl navštíven četnými ctiteli básníkovými. Vystavený tam model pomníku od sochaře Ko- warzika představuje matku, vypravující mladému Wolfgangovi, jenž se k ní tulí. Hrob na petrském hřbitově byl ozdoben květinami. Novým románem Uptona Sinclaira »Penězo- měnci« budou se v brzku zabývati americké soudy. Kniha obsahuje prudkou obžalobu ocelářského trustu jenž domněle dodal námořnictvu méně cenné pan céřové desky. President ocelářského trustu William Corey podal nyní na autora žalobu. Záležitost budí ve veřejnosti značný rozruch. Největší teleskop na světě bude nyní zřízen Carnegiovým ústavem ve Wasbingtoně. Ma dva a půl metru v průměru. Jak sděluje Gaulois, řídí profesor Ritchez optickou stránku práce. Stroj na broušení skla bude brzy dohotoven. Balvan skla, jenž má býti zpracován, má ohromnou váhu 4500 kilogramů. Po dlouhých přípravách podařilo se ulíti šťastně tento ohromný kus skla ve sklárně v Saint- Gobainu.
Goetheův M Goe Wolfgang Sinclair Corea Carnegiův Ritchez ko SaintGobain
4 article
Ve Vilně, důležitém gubernském městě a hlav- ním centru severozápadního Ruska (kdysi hlavním městě knížectví litevského), čítajícím na 170 tisíc obyvatel, bude v nejbližší době založen Slovan- ský klub v duchu zásad, jež vévodily letošním slovanským konferencím v Praze. Iniciátorem klubu, jehož členy budou příslušníci obou slovanských kme- nů ve Vilně (Poláků i Rusů) usedlých, jest publicista A. A. Kon, který byl účastníkem slovanských porad pražských jako korespondent petrohradského telegraf- ního agentstva (polovládního). Klub slovanský ve Vilně organisován bude na týchž základech, jako známý petrohradský Klub obščestvennych dělatělej (veřejných činitelů), jemuž stojí v čele generál Vo- lodimirov, a jeho činnost slibuje být blahodárná pro zjednání lepších vzájemných poměrů mezi Po- láky a Rusy ve významném vilenském kraji.
Polák Rus Kon Vilno Rusko Praha Slovan
5 article
V ruských listech stále ještě koluje roz- hořčený dopis hraběnky Sofie Tolsté, kterým odpověděla v petrohraldském „Slově“ na málo uctivý článek známého publicisty novovremenského Meňšikova, jenž našel mnoho křiklavých roz- porů v zásadách, jak je hlásá veliký prorok jasno- poljanský ve svých knihách a brožurách (posledněj- šího data), a jak se obrážejí v jeho nejbližším okolí mezi jeho sedláky v Jasné Poljaně a na jeho statcích, i ve vlastní rodině hrabat Tolstých. Choť Lva Nikola- jeviče, hraběnka Sofije A. Tolstá, je známa již z dří- vějška svým, v polemice málo ohledným perem, ale tón, jakým odpověděla na jizlivý článek Meňšikovův, je až překvapujícím způsobem silný a zlý, takže mož- no plným právem říci, že tu přišla kosa na kámen. Nejcitelněji dotkly se hraběnky Tolsté — pochopi- telně — málo taktní poznámky Meňšikovovy o stavu rodinného jmění hrabat Tolstých, počítání jejich ro- dinného kapitálu a pozemků, jimiž vládnou. Hra- běnka na to odpovídá, že celá rodina čítá 36 dospě- lých členů a žije „jen tak, že ne chudě“. Pan Meň- šikov pak prý by lépe udělal, „kdyby neprodával velikým žurnálům svoje lživé řádky za ohromné pe- níze“. Ve slovech těch je zřejmá narážka na známé řádkové honoráře Meňšikovovy, jenž platí všeobecně za nejdráže placeného ruského publicistu. V Berlíně založeno bude nově museum germánské, po vzoru známého musea norim- berského, věnované vlastivědě germánského kmene. Museum bude založeno jednak z prostředků říšských, jednak ze značných fondů několika vědeckých spo- lečností, a pruská vláda věnuje mu celou řadu ná- kupů, které v posledních letech jednotlivě učinila.
Tolstá Sofij A Tolstá Meňšikovův Meň Poljana Berlín Lev Nikola
6 article Ze soudní síně.
Ze soudní síně. V souboji zmrzačený důstojník Sidorovič se žalobou odmrštěn. Vojenská aféra z Prahy, připomínající prů- během svým pověstný souboj interburský, v němž čestnou radou k duellu komandovaný pruský důstoj- ník padl, došla včera před nejvyšším soudem svého zakončení tím, že žalobce, nadporučík Sid o- rovi č, se žalobou svou byl odmrštěn. Případ sám byl svrchovaně zajímavým a týkal se žaloby pensionovaného nadporučíka pěšího pluku č. 102, Viléma Sidoroviče, na náhradu škody proti eráru. Nadporučík Sidorovič, který od roku 1898 sloužil v Praze ve Ferdinandových kasárnách v Kar líně, dne 6. ledna r. 1905 ve vinárně »u Maxima«. kde meškal s několika důstojníky svého i jiných pluků, dostal se do hádky s poručíkem pěšího pluku č. 61 Klotzem. Poručík, jenž při výměně slov prohodil k Sidorovičovi, že společnost nepřeje si jeho přítomnosti, dotkl se krom toho jaksi opovržlivě všech důstojníků od 102. pluku.
Sido Sidorovič Klotz Praha Kara Ferdinandův kasárna
7 article
Čestná rada pěšího pluku č. 11 rozhodla, že osobní chování nadporučíka Sidoroviče bylo zcela správným, čímž řečeno bylo asi tolik, že s jeho stra- ny není třeba dalších kroků v této aféře. Považoval ji proto za vyřízenou, v domnění, že poručík Klotz bude potrestán. Byl však velmi překvapen, když dne 3. července téhož roku zavolán byl k plukovnímu raportu a zke mu velitelem, plukovníkem Hospo- darzem oznámeno, že dle rozkazu ve- litelství 17. pěší divise, které Klotz podléhá, musí ona záležitost rytíř- ským způsobem býti urovnána. Souboj ustanoven byl na den 15. července konal se v Josefských kasárnách v Praze na šavle. Výsledek jeho byl pro Sidoroviče osudný m Mohutnou ranou byly mu na pravé ruce přeťaty žíly, nervy a šlachy, takže za velikého krvácení mu- sil býti odvezen do vojenské nemocnice. Zde byl operován, ale přese všechnu lékařskou pomoc a něko- likaměsíční léčení v různých lázních a ústavech, zů- stala pravá ruka úplně bezvládnou a důstojník tedy trvale zmrzačen.
Sidorovič Klotz Praha Klotz
8 article
Když roční dovolená, která mu po tragickém výsledku souboje byla dána, minula a lékaři prohlá- sili, že nemůže býti ani v kanceláři zaměstnán, byl dne 27. srpna 1906 »jako invalida, také ke službě v domobraně neschopný« dán do pense .. Pro Sidoroviče znamenal modrý arch finanční katastrofu. Po desítileté službě vojenské byla mu přiřčena jen nepatrná pense 765 korun a 400 korun invalidního přídavku místo 3216 korun, jež měl v činné službě naposledy. Sidorovič různými cestami instančními domáhal se řádného upravení pense, ale když byl odmrštěn podal žalobu na náhradu škody a žadal 50.000 K za zmrzačení, 2800 K za útraty léčení a jako ná- hradu za možnost obživy a povolání 4000 korun ročně. Včera po projití žaloby všemi instancemi žaloba jeho zamítnuta pro nepříslušnost soudu. Ukradl své domácí paní cenně pa- píry v ceně 53.000 K. (Před porotou.) Z Nov. Jičína, 14. září. V domě zámožné soukromnice Julie Hrachov- cové v Novém Jičíně měl Antonín Unčovský obchod se smíšeným zbožím. Hrachovcová bydlela v prvním patře a Unčovský věděl, že má doma, ve stolku mnoho cenných papírů uschováno. Dne 29. dubna 1907 odešla Hrachovcová s dětmi do kostela, takže v celém domě zůstal toliko Un- čovský sám. Když se Hrachovcová z kostela domů vrátila, bylo jí nápadným, že klíč, který trčel ve dveřích, je pryč. teprve odpoledne vzniklo však v Hrachovcové podezření, že snad zatím, co byla v kostele, někdo vnikl do jejího bytu. Podezření to bylo správným, neboť Hrachovcová shledala, že stul ve světnici je vypáčen, skříňka, v níž měla uloženy v zásuvce stolu cenné papíry v nominální ceně 53.000 korun, byla rovněž vypáčena a cenné papíry byly ty tam.
Julie Hrachov Unčovský Hrachovcová Jičín Nový Jičín
9 article
Zároveň zmizel z Nového Jičína Unčovskýa ujel do Ameriky, koupiv si na cestě od neznámého člověka za korunu pas, znějící na jméno Václav Bílý. Pod tímto jménem a pod různými jinými jmény zdržoval se v Novém Yorku, kdež byl konečně de- tektivním ústavem Pinkertonovým vypátrán. Mezitím byl Unčovský až v Opavě naproti své paní, kterou i s dítětem odvezl nazpět do Ameriky přes Ratiboř, Berlín a Hamburk. Podle předpisů amerických o vy- stěhovalcích byl potom Unčovský z Ameriky vypo- vězen, deportován do Hamburku a odtud dopraven byl do vazby ke krajskému soudu do Nového Jičína. Manželka Unčovského, která je v požehnaném stavu, zůstala i s dítětem v Americe. Část cenných papírů Unčovský zpeněžil a zbytek prý spálil, takže při zatčení nebylo u něho ničeho nalezeno. Protože však na žádost Hrachovcové zavedeno bylo za příčinou cenných papírů, jí ukradených, ří- zení umořovací, má Hrachovcová naději, že aspoň něco dostane nazpět ten z její rodiny, kdo se dočká konce lhůty umořovací. Mimo to obdržela Hrachov- cová z konkursní podstaty Unčovského asi 3000 K, náhradu tedy velmi nepatrnou. Dnes odsouzen byl Unčovský, jenž se k činu úplně doznal, zdejším soudem porotním do těžkého žaláře na tři roky. Se slzami v očích prohlásil, že trest přijímá a pravil jenom, aby si směl trest odbýti v trestnici ve Steinu, kdež se chce vyučiti knihtiskařství. Pro Hrachovcovou měla však věc tato ještě dru- hou stejně mrzutou dohru. Hrachovcová nepřizná- vala totiž cenných papírů za příčinou vyměřování osobní daně z příjmů a když to nyní vyšlo na jevo, musela zaplatiti velikou pokutu (asi 2000 K).
Bílá Pinkertonův Unčovský Hrachovec Hrachovcová Stein Hrachovcův Nový Jičín Amerika Nový York Opava Ratiboř Berlín Hamburk Hrachov
10 article
stav, matinko, radost té ubohé paní Mortierové a vděč- nost Cecilčinu. Představ si, jak spokojen bude otec můj, když uslyší, že Jan Mortier, jehož se při přelíčení tak horlivě zastával, vskutku jest nevinen! A také ty, ma- tinko —« »Ale to se ti nepodaří!« vykoktala Gabriela plna strachu. »Uvidíme ! Já jsem pevně přesvědčen, že se mi to podaří. A ty, má drahá matinko, jistě mi štěstí přineseš!« »Já?«
Mortier Cecilčin Gabriel
11 article »Ano, ty! Cecilie jest totiž přesvědčena, že věřís
»Ano, ty! Cecilie jest totiž přesvědčena, že věřís i ty pevně v nevinu otce jejího.« Gabriela netroufala si ani lháti ani pravdu vyznati, nýbrž jenom tiše si povzdychla. René považoval povzdech ten za jakousi námitku. »Ano, ty věříš v nevinu ubohého toho muže. Můj otec byl prvním, jenž v ni věřil a při přelíčení všemožně se vynasnažil, aby soudce přesvědčil o nevině obžalova- ného. Jenom se přiznej, milá matinko, že byste nebyli nikdy paní Emilii, vdovu po odsouzeném zločinci a sebe- vrahu, do domu svého uvedli, kdybyste nebyli o nevině Jana Mortiera přesvědčeni bývali !« »A proč? Myslíš, že mám tak tvrdé srdce ?, »Nebylo by to zatvrzelostí srdce bývalo, kdybyste- nebyli paní Emilii do svého domu vzali, právě tak jako to nebyl pouhý soucit, jenž vás k tomu přiměl. Že paní Mortierová u nás bydlí, jest důkazem sympatie, jest dů- kazem, že truchlíte s ní nad ztrátou jejího manžela. Nevím, zdali bys mohla mi do očí říci, že jsi neučinila Cecilku úmyslně mojí sestrou a že nesvolíš jako otec můj; abych ji pojal za choť. Rci sama, zdali mám pravdu nebo ne- mám ?e
Cecilie Gabriel René Emilie Mortier Mortierová Cecilka Rek
12 article
Emilie již již chtěla dceru svou obeznámiti s oba- vami, jež po celých patnáct let duši její trýznily, již již chtěla zvolati: »Pravdu? Oni ji znají lépe než my!« Ale již v nejbližší chvíli jinak se rozmyslila. Nikoli, nemohla dceři své smrtelnou tu ránu zasaditi! A mimo to byla na své tajemství jaksi žárliva. Když už tak dlouho sama trpěla, chtěla ještě dále sama trpěti. »Jest tedy již rozhodnuto? René odjede ještě dnes večer?« »Dnes ne, až zejtra večer.« »Myslíte snad, že vám tato noc pomůže ?« »Kdož ví?« odvětila Cecilie vesele. »0, vy děti !« Potom se tázala dcery, jak v lomech pořídila. Cecilie vše obšírně jí vypravovala. Skoro se zdálo, že paní Emilie toho lituje, že dopomohla Pauvelovi k ji- nému místu. Ale neřekla o tom ničeho, nýbrž políbila dceru svou na čelo a pravila: »A teď, milé dítě, nech mne o samotě. Musím ještě několik účtů prozkoumati.« Cecilie uposlechla. Odcházejíc téměř litovala, že se nezmínila matce o plánu, jejž si s Renéem vymyslili. Emilie, stojíc u dubového stolu, rozevřela hlavní knihu a polohlasem si pravila: »Ta příhoda s Pauvelem poslouží snad mým úče- lům. Bude to má poslední zkouška. Úkladná vražda po velké prohře !«.
Emilie René odjet Cecilie
13 title
-Ocelové kladívko.