1
masthead
V Praze, ve středu dne 76. záři.
Praha
2
masthead
K číslu 256.
Čislo v Praze za 2h
a na venkově zal 4h
Praha
3
article
Na »Národní Listy
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilko
na měsíc 3 K 80 h
Praha
5
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Čeští Němci a jazyková otázka.
Z Vídně, 16. září. »N. Fr. Pr.« uveřejňuje
okružní rozpravu s několika poslanci něme-
ckými na sněmu království českého o otázce
jazykové. Je to podnik, jejž kdysi dr. Kaizl
nazval trefně cirkusem. Pánové Bachmann,
Posselt, Ingrisch, Grössl, Nitsche a Reitterer
projíždějí se tam na svých známých koních.
C. k. profesor a dvorní rada dr. Adol
Bachmann nerozpakuje se mluviti tónem, který
nesluší se mužům v jeho postavení a také »N.
Fr. Pr.«, myslíme, neměla uveřejniti projev, ve
kterém se užívá slova »Czechovien«, slova,
které se hodí do nějakého »Postoloprtského
věstníku« nebo do vídeňského »Kikiriki«, ni-
koliv však do časopisu, který aspiruje na vůdčí
roli v Rakousku. Prof. Bachmann po stránce
věcné dospívá k závěru, že baron Beck ocitl
se před dillemmatem: buď také nejvyšší soudní
instanci strhnouti do služeb své politiky nebo
státi se věrolomným. Marny budou jeho pokusy
vyhnouti se tomu v Chebu. Tam chytili věc za
pravý konec a proto dosazení českého soudce
do Chebu bylo by vědomým nepřátelstvím. Oko
za oko! Neuhnou-li vláda a Čechové, bude
míti Chebsko své státní právo, které neví ni-
čeho o »Czechovien« a českém jazyku. Něme-
cké Čechy jsou však po jeho boku.«
Němec
Kaizl
Bachmann
Posselt
Ingrisch
Grössl
Nitsche
Reitterer
doktor
Adol Bachmann
Beck
Čecho
Vídeň
Francie
Rakousko
Marna
Cheb
Čechy
6
article
Posl. Posselt pronáší se takto: »Nej
lépe bude, budou-li státi za německými úřadníky
němečtí poslanci jednomyslně, budou-li jich há-
jiti vydatně, budou-li je ve všem chrániti, po-
skytnou-li jim potřebnou oporu a činorodou po-
moc. Potom němečtí soudcové, při veškeré úctě
a šetrnosti k zákonu, budou moci býti prod-
chnuti pocitem své zákonné působnosti, majíce
vědomí zákonného práva, neohroženého jeho
šetření a uplatnění.«
Posl. Ingrisch míní, že německým po-
slancům na sněmu českém události chebské, ka-
šperskohorské a sušické ukládají kategorickou
povinnost, postaviti do popředí otázek národní
rozdělení království českého. Co praví ostatn
jezdci v tomto výstavním cirkusu, můžeme směle
pominouti mlčením.
Ministr defraudantem.
Z Kodaně, 16. září. Zdejší orgán sociál-
ních demokratů sděluje: Korunní prine byl náhle
povolán ke konferenci státní rady. Za příčincu
udává se zjištění, že podvody Albertia
dosáhly 27 nil. K. dánských = 36 ma-
lionů korunrakouských. Poněvadž pak
přeďevčírem večer inspektor spořitelen učini
Posl
Posselt
Albertius
Kodaň
7
article
projev o Zemědělské bance, ve kterém mluvil
o třech padělaných skladních listech, které do-
sud nebyly nalezeny, dochází zpráva sociálně-
demokratického listu víry tím více, jelikož dosud
byla řeč toliko o jediném padělaném skladním
listě na 9,300.000 K. Poněvadž pak celkový
majetek Zemědělské banky činil 30 mil. korun,
vykradi Alberti banku docela. Vyšetřující soudce
prohlásil, že ví pouze o jediném skladním listě,
že však jest možno, že podvody činí více, než
dosud zjištěných 15 mil. korun. Konečný vý-
sledek že může býti stanoven teprve tehdy, až
bude provedena úplná revise banky a podniku
pro vývoz másla, což se dosud nestalo.
Izvolskij a Tittoni.
Z Vídně, 16. září. Z Petrohradu docházi
zpráva, že ruský ministr zahraničních záležitostí
Izvolskij sejde se s italským ministrem zahra-
ničních záležitostí Tittonem, neudává se však.
kde. Praví se toliko, že v Italii, kde Izvolskij
pobude dvě neděle, a odkud navštíví Paříž, Lon-
dýn a Berlím.
Alberti
Izvolskij
Tittoni
Vídeň
Petrohrad
Paříž
Lon
zemědělský banka
Italia
8
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 16. září. (K. k.) „Wr. Ztg.“ oznamuje
Ministr kultu a vyučování propůjčil učiteli hudby
na učitelském ústavě v Liberci, Františku Moiss-
Iovi, titul profesora.
Z Vídně, 16. září. (K. k.) „Wr. Ztg.“ oznamuje:
Ministr veřejných prací jmenoval suplenta dívčího
pensionátu ve Vídni, Rudolfa Müllera, učitelem
zeměpisu a dějepisu na německé státní průmyslové
škole v Plzni, a to v IX. hodnostní třídě.
Schůzka Aehrenthala s Izvolským.
Z Petrohradu, 15. září. (K. k.) Zdejší listy tlu-
močí velké uspokojení nad schůzkou ministrů svob.
pána Aehrenthala a Izvolského a proro-
kují vzájemným stykkům Rakousko-Uherska s Ruskem
nejsrdečnější rozvoj: zároveň doufají, že v balkán-
ských záležitostech zavládne nutná dohoda.
Müller
Aehrenthal
Izvolský
Vídeň
Liberec
Petrohrad
Rakousko
Uhersko
Rusko
František MoissI
státní průmyslový škola v Plzeň
9
article
Zemské sněmy.
Zemské sněmy.
Z Brnay 15. září. (K. k.) Sociální demokraté uspo-
řádali dnes večer za příčinou zahájení zemského
sněmu v Dělnickém domě demonstrační tábor lidu
ve prospěch zavedení všeobecného volebního práva
do sněmů a obecních zastupitelstev, jakož i pro zru-
šení školného. Schůze byla velmi četně navštívena,
dostavilo se na ni několik zemských poslanců a prů-
běh její byl klidný.
Z Opavy, 15. září. (K. k) Dnes byl zahájen zem-
ský sněm. Před zahájením dostavila se k zemskému
presidentovi a k zemskému hejtmanovi devítičlenná
deputace slezské sociální demokracie a žádala je, aby
bylo zavedeno do sněmu všeobecné a rovné volební
právo. Zemský president odpověděl, že vláda nena-
mítá ničeho proti přiměřenému a časovému rozšíření
volebního práva de zemského sněmu, že však dle
opětovných svých prohlášení ve sněmovně poslane-
cké nemůže doporučiti k sankci reform
Opava
10
article
Sli
Sli
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
11
article
volebního práva do sněmů ve smyslu
všeobecného a rovného volebníh
práva,
Manévry v Uhrách.
Z Vesprimu, 15. září. (K. k.) Před hostinou v bi-
skupském paláci přijal císař jednotlivě nově jmeno-
vané vojenské attaché a švýcarské důstojníky, n
manévry se dostavivší a potom přijal hromadně
ostatní vojenské attaché.
Čínsko-americká smlouva.
Z Washingtonu, 15. září. (K. k.) (Došlo po něm.
atl. kabelu.) Čínskému vyslanci bylo jeho vládou na-
řízeno, aby podepsal navrženou smlouvu o rozhod-
čím soudě s Amerikou. Smlouva tato podobá se
smlouvám, jež uzavřela Amerika již s některými moc-
nostmi.
Pro ústavnost v Persii.
Z Teheranu, 15. září. (P. t. a.) V minulých dnech
kolovalo v severoperských městech znění telegramu,
zaslaného prý ulemy šachovi. V telegramu tom se
uvádí, že zachování islamu a státu spočívá na ústavě.
Turci prý to uznali a proto byla v Turecku zavedena
ústava. V Iranu nenalezly však ústavní základy, přes
to, že byly zesnulým šachem schváleny, příznivou
půdu. Příčinou toho jest jednání zištných osob, jež
jsou zrádci víry a státu. Nynější vládě dlužno vy-
tknouti, že neposkytla kýžené podpory zákonným
požadavkům národa. Tím povstaly zmatky, v nichž
mnoho moslemínů pozbylo života a statků. Ke konci
prosí ulemové šacha, aby svolal co nejdříve parla-
ment, poněvadž parlament jest jedinou záštitou po-
řádku a zákonnosti.
Protičeské násilnosti v Kašper-
ských Horách.
(Původní zpráva »Národních Listů«.)
Turek
Uhry
Washington
Persie
Turecko
Kašper
soud s amerika
12
article
V Kašperských Horách, 15. září.
kašperský hora
13
article
Psaly-li německé denníky pražské o udá-
lostech kašpersko-horských jako o násilí české
menšiny proti Němcům, dalo se bezpečně oče-
kávati tím spíše, že německý krajinský tisk vy-
líčí události teprve v hrůzném světle a že bude
psáti o Němcích jako těžce zkoušených. Než
sobotní »Deutsch Böhmerwald« (Deutsche Volks-
wehr) překonal naše očekávání, neboť to, co
napsal, jest přímo hnusné! Líčí události jako
největší utrpení Němců, líčí, že tisíce věrných
synů Germanie bylo tu úplně bez ochrany,
jejich životy prý byly ohroženy a zatím vše
bylo obráceně. Ve falšování fakt šel tak daleko,
že psal o Češích, kteří dleli právě v České be-
sedě, kamž prý Němci »vešli, aby vy-
šetřili, kdo z Čechů střílel (?)a
házel kameny na klidné Němce,
zpívající vroucně národní písně«,
že byli úplně zpiti, jazyky prý sotva ovládali, psal
o přítomnosti dam, slovo dámy dal do úvo-
zovek. To jest nejhnusnější způsob, jakým mohl
revolverový list prachatický psáti.
Němec
Germanie
Čech
Čecho
Český be
Deutsch Böhmerwald
Deutsche Volk
14
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
O lidském zápachu.
15
article
Před čtyřmi lety uveřejnil japonský lékař Bur-
tars Adacki, jenž procestoval Evropu, článek o zá-
pachu bílých národů, který vzbudil v Evropě nemalý
rozruch a podiv. Konstatoval totiž, že Japonec cíti
z počátku u Evropana naprosto nesnesitelný ostrýa
zatuchlý zápach, jemuž teprve po několika nedělích
ponenáhlu uvyká. Adacki rozeznával dokonce úplně
přesně různé zápachy v různých krajích Evropya
analysoval zápach Brunšvičana jako zcela rozdílný
od zápachu Bavoráka, zápach Savojce pak rozlišova
od zápachu Normana. Jiný cizokrajný pozorovatel
tohoto zjevu definoval onen podivný zápach, který
přý Evropan vydává, jako „smíšeninu kravského
hnoje a vanilky
K delikátnímu thematu lidských zápachů, kter
Japonec tak překvapujícím způsobem formuloval, při-
náší nyní článek v „Débats“ obšírný materiál. Stejně
jako běloch pociťuje v přítomnosti černocha neoby-
čejně silný a nepříjemný zápach, jest také čichovému
orgánu černocha přítomnost bělochova velmi nepří-
jemnou. Vyslovili se již černoši o zápachu, z bělocha
vycházejícím, že jim svou fádní mrtvolnou sladkostí
přímo obrací vnitřnosti.
Ale nejen racy rozeznávají se od sebe velmi růz-
ným zápachem, nýbrž i v jednotlivém národě jest ka
ždé individuum charakterisováno zvláštní nuancí zá-
pachu, kterou méně vyvinutý čich člověka často ne-
rozeznává, již ale bystrý čich psa, kočky nebo koně
ihned pozná. Starý Tallemant de Reaux vypravuje
o psíku, který ještě po deseti letech ze starých šatů.
Japonec
Evropan
Adacký
Savojec
Norman
Reaux
Bura
Evropa
16
article
uložených v kufru, poznal zápach své někdejší paní
a něžně je olizoval. Také divoká zvěř větří lovce na
velkou vzdálenost, pozorovalo se však, že u různých
lidí při větření různě reaguje. Dělí lovce ve dvě třídy.
dle toho, vychází-li z nich kyselý nebo sladký zá-
pach. Kyselý zápach jest mnohem silnější a zvěř
pocítí je) mnohem dříve.
Také někteří lidé dovedli prý však tyto různé
zápachy u svých blžních dobře rozeznati; tak vy-
pravuje „Journal de Savants“ z r. 1684 o pražském
mnichu, jenž „pouhým nosem rozeznával moudré
panny od pošetilých“. Jindřich IV., král francouzský.
byl velmi hrd na silný zápach, který vydával. „Ten
mám po svém otci“, říkal, uhodiv se v prsa. Také
Ludvík XIV., jak sděluje jeho lékař Fagon, byl prý
při vstupu přítomnými poznán již nosem. O četných
osobách se vypravuje, že kolem sebe šířily velmi
příjemnou vůni. O Alexandru Velikém praví Plutarch.
že voněl fialkami, Albrecht z Halleru konstatoval na
sobě samém vůni pižma, o básníku Malherbovi pak
uvádí jeho životopisec, že „byl velký, pěkně urostlý
a tak výtečného zdraví, že jeho pot příjemně voněl.“
Pro básníka jest to zajisté velmi vhodný a krásný
jít Savant
Jindřich Iva
Ludvík XIV
Fagon
Veliký
Plutarch
Albrecht
Haller
Malherb
17
article
Rovněž svatí prý namnoze všelijak voněli. Svatý
Kajetán voněl jako oranžový květ, svatá Rosa z Vi-
terba vydávala vůni růže, svatá Terezie parfum lilií.
jasmínu a iris, svatou Lydvínu obklopovala silná vůně
skořice a svatá Kateřina z Ricci voněla dokonce jako
kytice růží a lílií, balsám a kadidlo. Görres, jenž
se ve své mystice obšírně zabývá touto vůní svatých.
pozoroval prý takovou vůni také u hystericky vzru-
šených žen. Čarodějnice naproti tomu měly pověst.
že šíří nepříjemný zápach a zvláště prý páchnou ko-
zlovinou, čímž se prozrazuje přítomnost ďábelského
démona. I stáří rozhoduje, pokud se týče sily zá-
dar.
pachu, z člověka vycházejícího U dítěte, které má
velmi jemnou kůži, je zápach obyčejně velmi slabý,
u dorostlého člověka jsou výpary mnohem silnějšía
ve věku stařeckém opět zápachu ubývá.
Kajetán
Terezia
Kateřina
Ricci
Görres
18
article
= Pius IX. svobodným zednářem? Italský tisk
zabývá se nyní opět otázkou, byl-li papež Pius IX.,
jehož život byl tak mnohotvárný a jenž má býti nyní
prchlášen svatým, skutečně členem řádu svobodných
zednářů. Že papež Pius byl bratrem lože, tvrdily před
časem některé listy na základě protokolu lože „Calena
„Aeterna“ v Palermu, podepsaného tehdejším velmi-
strem. V protokole se uvádí, že v první polovici srpna
1839 o desáté hodině večer byl Giovanni Ferretti Ma-
stai, rodem z církevního státu, po předepsaném ob-
řadu přijat do lože. S katolické strany se to ovšem
rozhodně popírá a monsignore Baruzzi dokazuje
z církevních knih v Imole, že biskup Mastai (papež
Pius) se v označené době zdržoval v Imole, takže ne-
mohl býti současně v Palermu přijat do lože. Kromě
toho jde prý již proto o jiného Mastaie, poněvadž se
papež Pius podepisoval vždy plným jménem Giovanni
Maria Mastai Ferretti. Ostatně prohlásil v letech de-
vadesátých také italský velmistr Adrianno Lemmi, že
o příslušnosti Pia IX. k řádu svobodných zednářů
není žádného dokladu, takže při kanonisačním pro-
cesu „advokát ďáblův“ z tohoto obvinění sotva bude
moci těžiti.
= Sloni se splašili. Z Hamburku, 15. září.
Šest Hagenbeckových slonů, kteří měli býti dopraveni
do Mnichova, splašilo se cestou na nádraží rachotem
rychlíku a uprchlo. Včera podařilo se slony u Rügen-
bergenu opět chytnouti.
Pius
Ferretti
Baruzzi
Mastai
Giovanni
Marius
Lemmi
Hagenbeckův
Palermo
Imola
Hamburk
Mnichov
Rügen
Ma