V Praze, v sobdtu dne 19. října.

K číslu 289. Čislo v Praze za 2

Na »Národní Listye ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K —h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80 h

Císařova choroba. Ze soukromého pramene se oznamuje Císař pracoval včera (v pátek) navzdor vel m neklidné noci celé dopoledne u psacího stotu. Vyřizoval státní akta a vyslýchal před- nášky. Přednášky trvaly půl druhé hodiny O půl 1. hodiny podána císaři (druhá) snídaně. Císař neměl valné chuti k jídlu a přijal pak nejvyššího hofmistra knížete Montenuova, který asi tři čtvrtě hodiny u cisaře pobyl. Únav a jakási pokleslost neopustily císaře ani odpoledne. Avšak z nejbliž- šího okolí císařova ujišťuje se, že panovníkův stav je tou dobou upokojivý. Silný sl u chý kašel trvá dále, ale císař nemá žádné horečky. Vídeňský »Extrablatt«, který se považuje za časopis vládě blízký, uveřejňuje tuto zprávu »Noe na pátek byla nejhorší ze všech nocí od císařova ochura- vění. Císař usnul o 8. hodině, ale byl za hodinu již probuzen kašlem, který je následkem svojí suchostí trýznivý. Dvorní rada dr.

Kerzl nehnul se celou noc od eí- sařova lože. Prostředky císaři proti kašli podané neměly účinku. Císař eítil se mdlým ochablým a nespal téměř pranic. Dvorní rada Kerzl dal mu pro pocení, čímž slabost sice ještě zvýšena byla, ale jakési zlepšení kata- rových zjevů se docílilo. Navzdor špatné noci vstal císař dříve než jindy, ježto mu, když leží, ka še ještě větší bolesti působí. Císař na- říkal si na bolesti na prsou. Nad míru špatná noc, nepříznivý celkový stav a zh or- šení bronchi ti dy přiměly dvor. radu Kerzla, aby již dopoledne do Schönbrunnu po- volal dvor. radu Neussera. Bylo zjištěno, že bo- lesti na prsou, na které si císař stěžoval. nejsou následkem nějakého snad rozšíření záně- tových zjevů na plíce, nýbrž že jsou to jenom bolesti v hrudních svalech, způsobené namáhavým kašlem. Navzdor ochablosti zaviněné probdělou nocí pracoval císař obvyklým způso- bem a přijal, jako každého dne, generální po- bočníky, nejvyššího hofmistra a ředitele kabi- netní kanceláře.

UDNl ape

Odpoledne dopřál si císař krátkého klidu; spal asi hodinu, ale pracoval pak zase až do 5 hodin. Při odpolední návštěvě zjistil už dr. Kerzl jakési zlepšení; kašel byl lehčí, chrapot menší a chrchle hojnější. Ale navzdor tomu uznal tělesný lékař za dobré, pozvati k císař profesora dra. Chiara k poradě a prohlédnut hrtanu. Vyšetřování trvalo půl druhé hodiny. Lékaři prohlásili pak, že není zádného důvodu k znepokojení. Z Vídně, 19. října. Včera večer o 8. hod. došel od povolané osoby ze Schönbrunnu do poslanecké sněmovny referát o císaři v ten rozum, že po dva dni již jest zlepšení ve stavu císaře trvalým. Z Vídně, 19. října. »Frdbl.« oznamujeo stavu císaře: Nemoc císařova tr vá již skoro tři neděle a pořád ještě nedochází žádná zpráva o něja- kém rozhodném obratu k lepšímu. Ovšem nasvědčují některé příznaky zlepšení.

Tak na příklad faktum, že císař v posledních dnech neměl skoro žádné horečky a že chut k jídlu každým dnem stoupá. Než katan jest pořáde stejný a kašel způsobuje pa- cientovi mnoho nepříjemností. Včera po obědě, jenž podán byl o třetí hodině, císař ulehl na hodinu. Spal také nějaký čas a byl potom oči- vidně svěžejší. Lékařům, kteří opětně císaře pro- sili, aby se šetřil, císař odpoledním tímto spán- kem, kterého jindy nemívá nikdy, učinil velikou koncesi, která měla na celkový stav jeho úči- nek blahodějný. O 6. hodině večer dostavil se kromě dv. radů dra. Kerzla a dra. Neusser a také profesor dr. Chiari. Byl povolán, aby vzhle- dem na malé rozšíření kataru panovníka po druhé vyšetřil laryngologicky. Lékaři zu- stali od 6. do 28 hodinu u císaře. Nenašli žádného momentu znepokojivého. Te- plota byla skoro normální. Subjektivní stav ne- byl špatný. Rozšíření kataru, které bylo předevčírem večer konstatováno, nepo- kročilo. Jenom kašel způsobuje císaři ve- liké potíže a císař také naříkal si, že mu způso- buje kašel veliké bolesti. Z Vídně, 19. října. »N. F. P.« sděluje Císařovi bylo včera lépe, nežli se čekati mohlo

a na venkově za 4h Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.

po včerejší zprávě, že katar se rozšířil a že pa- novník ztrávil špatnou noc. Při večerní návštěvě zjistili lékaři potěšlivé faktum, že k trvalému příznaku bezhorečnatosti přibylo také zlepše- ni zjevů katarálních. Desátý den bron- chitidy jest charakterisován značným úbytkem kataru. Síly císařovy opět se zlepšily a byly na všechen způsob příznivější, nežli předví- dati se mohlo po rušivých zjevech předvčerejšího večera a včerejšího dopoledne. Chuť byla dosti úspokojiva. Smýšlení veselejší.

Telefonické zprávy „Nár. Listů. Společná schůze všech českých poslanců. Z Vídně, 19. října. Jest projektována s po- lečná schůze všech poslanců če- ských o rakousko-uherském vyrov- nání za přítomnosti ministrů dra. Pacá ka a dra. Fořta, protože také němečtí poslanci všichni bez rozdílu svoláni jsou k společné po- radě o věci té. Pokusy o zřízení jednotného klubu českých poslanců. Z Vídně, 19. října. Pokusy s jednotiti poslance české v jeden klub orga- nicky lepší, než byl dosavadní svaz českých skupin, trvají dále. Zdar jejich závisí ovšem na každé skupině, ale dlužno podotknouti, že otázka tato činí se závislou na tom, jakou politiku by je- dnotný český klubprovozoval, a tato věc opět jest závislou na tom, jak postav se delegace česká k vládě. Jak vidno, není tato záležitost nikterak jednoduchou a nedá se také rychle odbýti, jak bylo by žádoueno. Kromě toho káže povinnost nezamlčeti, že není ochota k sjednocení po- slanců českých na půdě posla- necké sněmovny stejnou u všech skupin a že některé skupiny nechtějí ni- kterak podříditi se zvláště zásadě ve- škerého parlamentarismu: usnášení se vétšiny. Kromě toho některé skupiny ra- ději by setrvaly v jakési reservě, která jest více než opatrností, a v onom polo- šeru, kteréž uznáno bylo za hlavní vadu české politiky, ale ve kterémž lze poměrně snadno

FEUILLETON.

Lov hadů.

Zajímavé vylíčení lovu zmijí podává Henr Cain v „Lectures pour Tous“. Měl příležitost prová- zeti mezi svými kolegy proslulého francouzského lovce hadů Pelletiera. Ozbrojen pouze tenkou hůlkou, kterou si uřízne někde z křoví a s plechovou krabi- cí v kapse, odvažuje se smělý lovec na nebezpečné plazy. Laikovi zdá se tento 1ov tak jednoduchý, tak bez nebezpeči, skoro hračkou: jedinou ranou hole přitiskne hada k zemi, několik vteřin se zvíře svíjí a snaží se vyváznouti, ale marně, několik posledních škubnutí a je konec. Ale jaké obratnosti, chladno- krevnosti a jistoty jest k tomu treba, aby nebezpečná zvířata byla takto napadena; právě pod hlavou, na krku musí hůl svou oběť zasáhnouti, má-li býti had zadržen a usmrcen. Chybná rána a zuřivý plaz vrhne se na útočníka a jediné kousnutí těchto za- hrccených, ostrých zubů může způsobiti smrt.

Dvě, tři zvířata překvapí se ve spánku; lehkými, rychlými kroky spěchá lovec k nim, hůl dopadne právě na místo za hlavu, se široce rozevřenými če- listmi brání se překvapený had na okamžik, než mu dojde. Lovec odřízne nožem hlavu od hadího těla, 35 centimů premie vyplatí úřad za každou hadí hla- vu, která se odevzdá u starosty. Pečlivě prohlédne pak lovec ještě tělo zabitého zvířete, pátraje po vejcích. Při dalším lovu dojde k vzrušujícímu případu. Přijdou na zmiji, nádherný exemplář, ale je už po- zdě, zvíře se již zachránilo do hromady kamení. Pel- letier je náhle jako vyměněn, jeho klidný úsměv zmi- zel, strojená pomalost jeho pohybů je také pryč. Jed- ním skokem jest u hromady, v bezohledném spěchu oběma rukama odvaluje kameny. Nebezpečí je zapo- menuto. V několika vteřinách hromada zmizela. Tam dole krčí se had. Pelletier skočí na něj nohama. Zvíře chce útočiti, jeho malá očka se lesknou — tu však již dopadne noha lovcova a v divokém škubání ovíjí se dlouhé tělo kolem lýtek Pelletierových. Jest to nádherný exemplář z déli jednoho metru.

Na zpátení cestě stává se starý lovec hadů ho- vornějším. „Vidíte, mohu vám říci pro útěchu bázli- vých, že zmije před člověkem prchají. Jenom je-li had napaden, nebo šlápne-li se naň z neopatrnosti, útočí na člověka. Brání se právě...“ Pak vypravoval Pelletier ze svých dlouholetých zkušeností. „Ale co se týče oné fascinující síly hadího pohledu, zakládá se na pravdě. Měl jsem příležitost nejednou ji pozo- rovati. Chtějí-li hadové lapiti živou bytost, svinou se a jejich bílý pohled upírá se neustále na oběť; pak blíží se nešťastné zvíře samo k svému katu. Vzpomí- nám si, jak jsem jednoho dne na lovu spatřil vzlét- nouti vrabce skoro těsně u svých nohou. Divil jsem se tomu nemálo, neboť naši vrabci jsou divoci a plaší, ne tak krotcí jako v městech. Proč mne pták nechal přijíti tak blízko? Nebyl jsem dlouho v pochybno- stech, sotva půl metru ode mne vklouzla velká zmije do kamení. Můj příchod ji na okamžik vyrušil, od- vrátila zrak od oběti a osvobozené zvířátko ihned od- létlo. Jindy zažil jsem dojemné divadlo. Šel jsem se zrakem k zemi upřeným kolem lískoví, když upoutal mou pozornost žalostný křik dvou sýkor. Poletovaly kolem keře a zdálo se, jakoby mne volaly. Přistoupil jsem blíže. Tu uzřel jsem velkou zmiji, plazící se po- malu k malému hnízdečku, kde čtyři malá, právě vy- líhlá vtáčata žalostně křičela. Usmrtil jsem hada Chování obou sýkor se ihned změnilo; jejich úzkost- livý křik proměnil se v radostný cvrkot, jemuž ne- bylo konce. A když jsem hada zahrabal a odcházel. provázeli mne oba ptáčci cvrlikajíce a poletujíce ko- lem mne na kus cesty, jako by mi děkovali že jsem jejich malým zachránil život.

= Oženil se se svou babičkou. Mr. Thomas Hugh Allison z Manlinsu dokázal, co se posuď málo- kterému smrtelníku podařilo: vzal si totiž svou ba- bičku za manželku. Jest to asi vrcholem všeho, co kdy bylo v honbě za dědictvím nebo věnem podnik- nuto. Ženich své babičky jest zdatný, mladý muž a obchodník, jenž má kromě toho také velkou zálibu pro sport. Ještě před sedmi lety byl se svou sestrou pokládán za universálního dědice velkého jmění dě- dečka dra. Buffuma z Rochesteru. Dr. Buffum přežil ženu a děti a různé sváry odcizily jej také vnukům. Když miss Allisonova se proti jeho vůli provdala za jistého holiče, vydědil ji a se svým vnukem se ro- zešel proto, že si Thomas Allison vydržoval závodní keně. Popuzen touto lehkomyslností vnukovou pro- hlásil, že se ještě jednou ožení, aby takto vnuka při- pravil o dědictví. Thomas Allison však nehodlal po- zbýti tolik peněz a vymyslil rafinovaný plán, aby starocha přelstil: jeho milenka měla se provdati za dědečka! Neméně praktická dívka seznámila se se starým pánem, chovala se k němu něžně a konečně 1900 pojal osmdesátiletý mladou dívku za chot. Před rokem dr. Buffum zemřel a jeho mladá choť se stala universální dědičkou. „Potom“, vypravoval mr.

Allison se smíchem, „vyčkala mladá dáma, kterou jsem nazýval „babičkou“, obvyklou dobu a nyní jsme uzavřeli sňatek. Moje choť trvala ostatně na tom, aby se polovice dědictví postoupila mé sestře a tak se i stalo.“ = Ráj pro služky. Vzhledem k našim poměrům jest Nový Jižní Wales pravým rájem pro služky. Kro- mě bytu a zaopatření platí se kuchařkám a pradle- nám 15—20 šil. týdně (1 šil. 1 K 20 h), lepší ku- chařky dostávají 30 šil. týdnů, služky 10—18 šil. a chůvy 6—10 šil. týdně. Rozumí se, že vystěho- vatelské jednatelství této australské osady v Lon- dýně jest zahrnuto nabídkami službu hleda jících z celé Anglie. Jako zvláště lákavou okolnost uvádí agent, že služky nemusí jako v Anglii nositi bílý čepeček a zástěru, které dívky jako příznak otroctví nenávidí. Kromě toho má služebnictvo v osadě mno- ho volného času. Aby se dostaly do Nového Jižního Wallesu, musí míti dívky dobré vysvědčení a před- ložiti lékařský atest, že jsou zdrávy. Za cestu musí zaplatiti tři libry šterl. a kromě toho složiti ještě dvě libry, které se jim po příjezdu do Nového Jižního Walesu vrátí, aby nenastoupily službu bez pro- středků. Ze služek se sestaví cestovní společnosti, pro něž se na parnících zajistí kajuty. Tyto společ- nosti cestují pod dozorem starší, zkušené paní. První taková společnost odpluje 30. října parníkem „Mil- tiades“ z Londýna a skládá se z 50 dívek. Nemalou přítažlivost má prý pro dívky také, že v Novém Jižním Walesu jest nedostatek žen na vdávání.