V Praze, v pátek dne 18. října.

K číslu 288. Čislo v Praze za 2h a na venkově za 4h

Na »Národní Listy ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K —h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Pošton: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h

NARUDN

Císařova choroba. Ve zprávách o císařově zdravotním stavu trvá dosud mrzutá nejistota a jakási nesrovna- lost. Soukromá sdělení nekryjou se docela se zprávami úřadními a odporují si také namnoze, z čehož lze soudit, že jsou aspoň v některých částech jenom výrazy osobního mínění. Vče- rejší soukromé bulletiny vypravují: Císař nemá už téměř žádné horečky a jeho katarrh patrně ochabl. V jeho stavu nastalo tedy zcela rozhodné zlepšení, jež dává naději na brzké a úplné uzdravení. Ale navzdor tomuto zlepšení dostavily se příznaky, které předem již největší opatrnosit ukládají a nutně vyžadují, aby se císař co nej- více šetřil. — Při večerní visitě zjistili lé- kaři, že katarrh zvolna, ale stále ochabuje a že chrapot císařův mizí, naproti tomu kon- statovali také, jakožto příznak nepřízni vý, že kašel je silnější a sušší, než byl poslední dobou. Povšechný stav císa- řův také lékaře neuspokojil. O půl

8. hodiny odebral se císař do své ložnice a v 8 hodin už spal. — Z jiné strany se sdě- luje: Zdánlivé zlepšení v císařově stavu nesmí se ještě považovat za rozhodné. Že horečka se neopakuje, jest arci zrovna tak příznivou známkou, jako se začíná vracet chuť k jídlu. Avšak stále ještě trvající ochablost, neuspo- kojivý celkový stav a okolnost, že kašel silnějším a tvrdším se stal, nejsou žádné potěšlivé pří- znaky. Velmi žádoucno bylo by, aby se císař zdržel všeliké práce, ale o tom nechce panov- ník ani slyšeti. Když se mu v této příčině včera domlouvalo, odpověděl: »Starého vojá ka neodsoudí přece trochu rýmy kne- činnostil« Z Vídně, 18. října. O stavu císařově sdě- luje »Frdbl.« tyto podrobnosti: Včera večer mohlo býti zjištěno ve příčině kataru malin- ké zlepšení. Doufá se, že jest to ko- nečný obrat knaprostému uzdra- vení. Císař pracoval včera celý den a vyslechl četné referáty. Činnost panovníka od šerého

rána do tmy, vyjma jídlo — císař, jak pově- domo, jí velmi rychle a jeho hostiny trvají je- nom kraťounký čas — zůstala tatáž jako v době, kdy mu bylo zcela dobře a pracovní pensum není teď menší, než bylo jindy. Ošetřující lékaři, jakož i ostatní osoby v okolí císařově nejsou ovšem spokojeny únav- nou touto činností. Opětně prosili císaře, by se více šetřil, zvláště pak, aby přijímání osob umenšil na míru nejmenší. Po té stránce však monarcha nechce učiniti koncesí žádných. Sní- daně a oběd a někdy nějaká přestávka několika- minutová, kterých užívá císař, aby si poněkud odpočinul, jsou jediným přerušením v činnosti císařově a teprve po obědě přeje si císař za- slouženého odpočinku. Také arcivévodkyně Marie Valerie prosila ho, aby aspoň nyní více se šetřil, ale včerejšek ukázal, že panovník ke všem takovým prosbám chová se napro- sto zamitavě.

Čilou chuť k práci možno zajisté považo- vati za potěšlivý příznak zlepšení subjektivního stavu, jakkoli právě včerejšek nenáležel k jedněm z nejlepších a jakkoli císaři bylo včera méně dobře než předevčtrem. Chut k jídlu však denně přibývá, jakkoli není ještě taková, jako jindy. Mezi snídaní, kteráž jako obyčejně záleží z kávy a housky, a mezi obě- dem císař dostává číšku boulíonu nebo sklenici mléka. K druhé snídani a k obědu dostává šam- paňské. Vůbec císař nyní k radě lékařské béře dosti osvěžujících tekutin. O 3. hod. odpolední dává se oběd, načež císař odpočívá. Několik minut po 6. hodině dostavují se pro- fesor dv. rada Neusser a dv. r. Kerzl. Objektivní nález včera nebyl nepříznivý. Bylo zjištěno, žeteplota tělesná jest skoro normální a katarální zjevy že ubývají, ovšem velmi poskrovnu. Kašel trvá. Jest suchý a tvrdý; stav sil a činnost hlavních orgánů jsou uspokojivy. Po návštěvě lékařské, která trvala do půl 8. hodiny, odebral se císař na odpoči- nek a záhy potom spal. Z Vídně, 18. října. »N. F. P.« oznamuje o půl 2. hodině noční: Stoupání tempe- ratury, které nastalo večer, trvalo také v prvních hodinách nočních a dosáhlo 37.7 stup. Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. am je též redakce a expedice.

Tyto hodiny rušeny byly prudkým s u- chým kašlem. Dr. Kerzl podal císaři prostředek kašel tišící, načež císař usnul. Z Vídně, 18. října. »Ztu,« sdělují o vče- rejšku: Ukázaly se zjevy, podle kterých stav císařův možno nazvati příznivějším než byl v posledních dnech. Přes to však okolí mocnářovo soudí, že celkový jeho stav uspo- kojivým ještě není. Za nejpříznivější symp- tom dlužno považovati, že za včerejšek nebylo žádné horečky. Jenom večer teplota poněkud stoupla; chuť k jídlu nebyla veliká, ale byla dostatečna. Kašel jest pořáde suchý a neumen- šeně prudký. Katarální zjevy se rozhodně umenšily.

Telefonické zprávy „Nár. Listů. Slovinsko-chorvatští poslanci a vyrovnání. Z Vídně, 18. října. Klub slovinsko- chorva tských poslanců bude míti v pondělí, dne 21. t. m. schůzi, ve které se usnese o svém stanovisku k vyrov- nacím předlohám. Potom odebere se deputace klubu ještě jednou do Pešti, anebo přijedou delegáti chorvatské delegace na říš- ském sněmu uherském do Vídně. Z Vídně, 18. října. Zemský hejtman dalmatský a předseda klubu poslanců slo- vinsko-chorvatských dr. Ivčevič byl povolán telegraficky do Vídně. Jeho přítomnosti jest tu nezbytně třeba, neboť chorvatští poslanci království dalmatského nevědí, jak mají se rozhodnouti ve příčině rakou- sko-uherského vyrovnání. U nich působí kromě zřetelů na prospěch domácí též ohledy na postavení, ve kterém tou dobou nalezají se chorvatšti poslanci z království chorvat- ského naproti vládě dra. Wekerla.

Telegrafické zprávy. Z úřadního věstníku.

Z Vídně, 18. řjna. (K. k.) „Wiener Ztg.“ ozna- muje: Císař jmenoval mimořádného profesora fysí- kální lučby na německé vysoké škole technickév Praze Ludvíka Stcrcha řádným profesorem to- hcto odboru na zmíněné vysoké škole.

FEUILLETON. Válka farmářů.

Z Lexingtonu v Kentucky se sděluje: Zlé časy po otrocké válce, kdy v Kentucky řádili členové taj- ného spolku »Ku-klux-klanu« a v noční době páchal násilnosti, takže nikdo nebyl jist životem a majetkem se v jiné formě opět vrátily. Mezi tabákovými farmář rozpoutal se boj, jehož hrozné následky způsobují v zemi všeobecné zděšení. Před dvěma lety utvořila část pěstitelů tabáku svaz, aby velký tabákový trust byl donucen platiti tepší ceny. Brzy utvořily se dvě strany. Proti orga- nisovaným stáli ti, kteří nechtěli ničeho slyšeti o re- presaliích a prodávali trustu klidně dále svou sklizeň, čímž snahy organisovaných mařili. Trust, jemuž ovšem velice záleželo na tom, aby vzrůst organisace pěstitelů zamezil, boykotoval farmářský svaz, kupo- val u ostatních a platil jim také vyšší ceny, aby je odvrátil od organisace. Nenávist mezi oběma stranami nezůstala dlouho platonickou, organisovaní sáhli k násilí a nyní panuje v zemi anarchie, proti níž byly činy ku-kluxů holou hračkou.

Dle osvědčeného způsobu jsou farmáři maskova- nými tlupami napadáni, zásoby ničeny, pole pusto- šena a majitelé sami nemilosrdně týráni a bičováni. Napadení nezůstávají dlužni odpověď a jejich odveta je stejně hrozná, farmy se ničí, lidé jsou trýzněnia tento vzájemný vyhlazovací boj zuří již několik ne- děl na celé čáře. Úřady jsou úplně bezmocny. Jak daleko anarchie pokročila, viděti z toho, že do Elktonu přijelo nedávno na koních sto mužů, kteří přepadli elektrickou stanici, přerušili osvětlení, zajali městské úřadníky a několik osob, jež náležely ke trustu, svlékli do naha a zbičovali a jejich domy pobořili. Guvernéři vydali provolání, v němž slibují odměnu 400 dollarů za dopadení každého jedno- tlivce, jenž se provinil ničením cizího majetku nebo pustošením tabákových plantáží, ale dosud nebyl dopaden ani jediný. Obyvatelstvo jest tak terroriso- váno, že odpírá i svědectví z bázně před pomstou stran.

V Elktonu byly faktorie »American snuff com- pany« vyhozeny dynamitem do povětří, v Princetonu zničeny velké plantáže »Imperial tobaco company« ohněm, ve Fedonii a Eddygrille vypáleny obchodní domy a zpustošených farm je již na tucty. Konečně byly tři osoby zatčeny, ale to bylo jen signálem k novým, ještě horším násilnostem. Každodenně při- cházejí zděšení farmáři k úřadům žádat o ochranu. Terroristé doručují svým odpůrcům rozsudky, k nimž přikládají jako symbol bič a balíček sirek a odsou- zení vědí dobře, že není vyváznutí. Za tmavé noci přijde zhouba. Tlupa převleče- ných mužů vnikne nasilně do domu, každý odpor je marný a znamenal by jenom smrt. Muži jsou ne- oblečeni vyhnáni ven, bič vykoná hroznou prácia ztýraní musejí bezmocně přihlížeti, jak jejich ma- jetek a domov, výsledek dlouholeté práce, hynev plamenech. Pak zmizí příšerní noční hosté beze stopy a nešťastní postižení musejí hledati pomoci přístřeší u cizích lidí, u přátel, které snad zejtra stihne stejný osud. Strach před pomstou »nightri- derů« tísní všude obývatelstvo a nepodaří-li se úřa- dům tyto hrůzy rázně zameziti, jest osud pěstění tabáku v Kentucky na leta rozhodnut.

= Keltský zjezd. Ve skotském hlavním a uni- versitním městě Edinburku zasedal nyní všekeltský sjezd. Již v posledních měsících došlo k pozoruhod- nému sblížení mezi francouzskými Kelty v Bretoňsku a keltskými obyvateli knížectví Walesu. Walisským pěvcům bylo v Bretoňsku připraveno nadšené uví- tání a bretoňští Keltové zúčastnili se eistedfoddu pěvecké slavnosti ve Walesu, utvrdivše takto spojení Keltů na obou stranách kanálu. Keltský sjezd v Edin- burku má málo co činiti s druidstvím, jež ve Walesu při keltských shromážděních hraje velkou úlohu; sleduje vědecké a jazykové cíle a sloučil vynikající zástupce keltské racy v Irsku, Skotsku, Walesua Francii k výměně čistě vědeckých názorů. Předsedou nejdůležitějšího jazykového oddělení jest dr. Robert Bloir, jenž vzpomenul ještě nedávné doby, kdy wal- lesské školní dítky byly trestány, jestliže na hřištích mluvily keltsky. Nyní vymohla si keltská řeč se strany úřadů plné uznání, takže irská vláda dokonce věnuje zoční příspěvek 12.000 liber šterlinků na. pod- poru vyučování keltštině, která, jak dr. Fournien sdělil, stala se na irských školách trvalým odborem.

V knížectví Walesu mluví keltštinou 1,250.000 osob, v Bretoňsku 1,500.000 osob, v Irsku 750.000 a ve Skotsku 250.000, takže se jeví úhrnný počet 3,750.500 Keltů. Kromě toho má Amerika gallsky mluvící oby- vatelstvo asi ve stejném počtu jako ve Skotsku. Ve státě Carolině pak mluví se gallsky v jedné černošské obci, jejíž obyvatelé jsou potomky otroků, kteří se této řeči naučili od svých skotských pánů. V Cornwallu naproti tomu keltština úplně zanikla a na ostrově Manu jest, jak vysvítá ze sdělení miss Morrisonovy, na vymření. V knížectví Walesu školní zákon z r. 1902, jenž přidělil místním úřadům práva a povin- nosti úřadů školních, přispěl velmi ku podpoře vy- učování keltštině, poněvadž keltština byla ve vy- učování na středních školách postavena na stejný stupeň jako latina, řečtina a frančina. Také ve ve- černích a nedělních školách se vyučuje staré zemské řeči s velkým úspěchem, jak patrno ze zprávy Ju- stina Jenkinsa, knihovníka jihowallisské university.

Naproti tomu stěžoval si Francois Vallie na odpor úřadů v Bretoňsku. Vláda používá tam veškerého vlivu na potlačení bretoňské řeči, která se ostatně rozpadá na několik přesně ohraničených nářečí. Pro- vozování bretoňských divadelních kusů sedlákyv různých částech země přispělo mnoho k tomu, aby se mezi lidem udržel zájem o zemskou řeč. Dr. G. Mackay objevil prý v Marokku keltské kmeny, na- lezl aspoň mezi Berbery jména a zvyky, které jeví nápadnou podobnost s keltskými. Zajímavou před- nášku o vlivu keltského folkloru na románské básni- ctví měl Ernest Rhys, jenž dovozoval, že nejušlech- tilejší produkty středověkého básnictví mají keltský původ, jak patrno z pověsti o smrti krále Arthura a životopisů walliských světců. = Býčí zápasy v Petrohradě. Bývalý člen měst- ského zastupitelstva v Petrohradě spojil se s jistým kapitalistou, aby carskou residenci obdařili pravými býčími zápasy. Tento dobrodružný podnik bude prý vyžadovati kapitálu 50.000 rublů. Z Madridu má býti objednáno velké stádo býků a celý obor picadorů, mataďorů a toreadorů. Jest však naděje, že petro- hradský spolek pro ochranu zvířat bude proti pod- niku protestovati.