1
article
roky. Zároveň však má býti dána záruka.
že hlavní potřeby dělostřelectva a mariny se
opatří. Konečně má býti také za přítomnosti vo-
jenského ministra rozřešen spor o prapory
a odnaky.
Z Pešti, 31. března. Hr. András sy
rozmrzen řečí hr. Štěpána Tiszy a předvče-
rejším usnesením liberální strany, zdráhá se
nyní postaviti se v čelo nové vlády. Setrvá-li na
svém odporu, bude povolán dr. Wekerle.
Dr. Lukács prohlásil včera co nejurčitěji, že
žádného poslání přijati nemůže.
Z Pešti, 31. března. Dlužno konstatovati
že odklad požadavků, oběma stranami
učiněný není vším. Vedle tohoto negativního
fakta učiněny Maďarům také positivní kon-
cese, které se týkají zvláště vojenských
dodávek. Zachovává se po té stránce ještě
všemi zúčastněnými činiteli mlčení. Pitreich
měl včera odpoledne slyšení, po kterém konala
se 2hodinná porada u ministra financí Lu-
kácse, na které byli: dosavadní ministerský
předseda Tisza, chef námořnietví hr. Mon-
tecuccoli, odbor. chef Krobatin, vrchní
intendant Dobrucki, lodní kapitán Schwarz,
generál Hellepart a lodní poručík svob
pán Gerlach.
Z Pešti, 31. března. Na včerejší dvorní ho-
stině tázal se císař tajemníka v ministerstvu vo-
jenství Gromonya: „Jak se vám vede?“ Gro-
mony odvětil: „Osobně dobře, politicky špatně.“
Na to císař: „Mně zrovna tak.“ K místo-
předsedovi strany neodvislosti Janu Tóthovi
pravil císař: „Lituji, že krise dosud není skon-
čena.“ Töth odpověděl: „V. V. učinili jsme vše
k tomu konci a uskrovnili jsme své po-
žadavky na míru nejmenší. Záleží
teď na Vašem Veličenstvu, aby krisi
byl konec.“ Císař odvětil: „Rád uznávám,
že se opposice snažila situaci vyjasniti, ale na
věc musí se hleděti také s jiných stanovisek.
Požadavky opposice jsou sice opráv ně ny,
ale nejsou vhodny a účelny.
Štěpán Tisza
doktor
Wekerle
Lukács
Maďar
Pitreich
Lu
Schwarz
Hellepart
Gerlach
Tóth
Vaš
Pešť
Hradec
Tisza
2
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Vzpoura v německé Africe.
Z Berlína, 30. března. (C.-B.) Dle zprávy ge-
nerála Trothy ze dne 29. března vydal se setník
Dertzen na pochod proti tlupě Hererů, kterou
vypátral nadporučík hr. Schweinitz na
obhlídce 40 km. východně od Otjituo. Oddí
Dertzenův nalezl tam však jen opuštěné tábo-
řiště, které Hererové, varování asi Křováky, dva
dny před tím opustili.
V Otjiveru na bílém Nosobu, 120 km. vý-
chodně od Windhuku, vzdali se dobrovolně ka-
pitáni Erasmus a Kamemgati se 150
muži, ženami a četnými dětmi.
Major Estorff dorazil na svém pochodě
z Gobabi na jih dne 23. března do Avadaobu na
velkém Nosobu, obnovil spojení s oddílem
Meisterovým a vyslal hlídky podél řeky
Slonní a velkého a malého Nosobu.
V údolí velkého Nosobu byla dosud nale-
ve které stručně popisuje a doporučuje inse-
„Aha,“ myslil si doktor, „ty jsi úplný blá-
zen“ a otázal se vlídně: „A jaká pak je cena za
inserát, mladý příteli?“
„Velmi levná, velectěný pane,“ odpověděl
mladý muž, „počítáme 80 zl. za jednu celou
stranu do všech tří kalendářů a do všech vám
dáme lokálku.
Herero
Křovák
Erasmus
Estorff
Meisterův
Aho
Afrika
Berlín
Avadaob
Nosob
Windhuk
km
3
article
Pan doktor zazvonil a když přišel sluha
řekl mu:
„Doveďte toho pána do mé pracovny. Přijdu
hned za vámi a tam to ujednáme.
Sluha se za chvíli vrátil.
„Tak, šlo to?“ tázal se doktor.
„Neříkal nic,“ odpověděl sluha, když jsem
Ho strčil do toho prázdného pokoje a za ním
zamkl, jen řekl: „Tady jsou snad všichni blázni
co pak tady mohu něco ukrást, to je divná pra-
covna.“ Pak se smál a ještě jsem slyšel, že po-
vídal: „Sběratel inserátů leccos zkusí.“
Doktor se usmál, pak šel ke stolku, vzal kus
papíru e psal.
„Doneseš tento telegram na poštu,“ řek
sluhovi.
Telegram zněl: Pan Jirák, továrník
Skřenči. Vše v pořádku. Syn přijel. V opatro-
vání. Dr. Šalík.
A za šest hodin, po kterouž dobu ozývalo
se z pokoje, kde byl mladý muž zavřen, hrozné
bouchání a láteření: „Cc pak jste všichn
blázni, puste mne,“ dostal pan doktor telegram
Dr. Šalík v Křečanech. Omyl. Syn trochu
cburav. Přijede zejtra. Jirák.
Jirák
Skřeneč
doktor
Šalík
Křečan
5
article
zena voda pouze až do Nobusu. Situace na
Auobu a v horách Karasských je nezměněna.
Dne 5. března byl poručík šl. Rhein-
haben, kterého vyslal major Lengerke, aby
obsadil hasnur, několikráte napaden nepřítelem.
Útoky ty byly však beze ztrát odraženy, nepříte
ztratil 5 mrtvých a 150 kusů dobytka.
Dne 21. března překvapila hlídka z Hasnuru
u Gaibisu tábořiště Hottentotů a ukořistila něco
dobytka. Pět Hottentotů padlo.
Plukovník Deimling musí se vrátiti z
účelem vyléčení své pravé ruky. Generál
Trotha převezme pak řízení operací na jihu
sám.
Nová organisace čínské armády.
Z Londýna, 31. března. »Daily Mail« ozna-
muje: Čínská vláda usilovně pracuje o nové
organisaci čínské armády dle evropské h
vzoru a nyní vojenský organisační úřad
pekinský vydal nařízení ve příčině jednot-
ného stejnokroje pro všechny části ar-
mády, které již po evropsku zorganisovány jsou.
Zároveň rozeslán guvernérům a velitelům vět-
ších oddílů oběžník, ve kterémž se jim ozna-
muje, že musí býti všechno v provinciích roz-
ložené vojsko stejně ekypováno. Také bude za-
vedena v celé čínské armádě puška téh ož
systému a polní dělostřelectví dostane děla
stejného kalibru.
Lengerke
Hotentot
Deimling
Troth
Rhein
Hasnur
Londýn
Daily Maila
6
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Nejlepší nacionální politika Němeů
v Čechách, na Moravě a ve Slezsku byla by.
kdyby se Němci všemožně dokonale naučili
česky. Tak doslovně hlásá článek opavské »Si-
lesie«, kteráž navázavši na známý návrh dra.
Grosse namítla otázku »Mají-li se Němci v su-
detských zemích učiti česky?« a také k ní co
nejdokonaleji přisvědčila. Obchodní a průmyslové
poměry vnutily obyvatelům těchto zemí dvojja-
zyčnost, jak tomu jinak v jazykově smíšených
ani býti nemůže. V sudetských zemích (t. j.
zemích koruny české) vyvinul se však národ-
nostní boj ve vzájemný jazykový boykot, o němž
nelze upříti, že vyšel od Němců, dovozuje »Si-
lesia«, neboť Němci vynutili počátkem šedesátých
let, že obligátní čeština z německých střednich
škol byla vypuzena. Nikdy, tak se říkalo ještě
počátkem let osmdesátých, neosvojí si německá
mládež nenáviděný Libušin idiom. Následky této
krátkozraké politiky domýšlivosti a nenávisti se
dostavily, dovozuje dále »Silesia«: »Naříká-li se
dnes v Čechách na počešťování úřadů, není to
v první řadě vinen stát, nýbrž jednoduše okol-
nost, že není dostatek německé ho
úřadnického dorostu. Právě tak,
jako obchod a průmysl ve smíšených krajích
žádá dvojjazyčnost na svých zástupcích, právé
tak potřebuje stát dvojjazyčných úřadníků v ze-
mích různých národností. A konečně, k de
by se našly dnes v zemích sudet-
ských ještě (slyš, svatý Rauchbergre!)
okresy výhradně jednojazyčnél?
Němec
Gross
Čechy
Morava
Slezsko
Něme
Silesia
svatá Rauchbergre
7
article
Ještě i tenkrát, až by jednou požadavek našich
soukmenovců v Čechách, s nimž upřímně sou-
hlasíme, národnostní rozdělení země provedeno
bylo, potřeba dvojjazyčných úřadníků ani potom
nepomine,« dokládá opavský německo-liberální
list, který ovšem pro tento detail nemá poroz-
umění, anebo nechce věděti, že rozdělením země
má veškeré dvojjazyčnosti v uzavřeném území
Čechách navždy odzvoněno býti a že jedním
z nejpřednějších účelů rozdělení jest zřídíi
kastu a status výhradně jednojazyčně něme-
ckých úřadníků v Čechách. Jinak připomíná
Čechy
8
article
»Silesia« Bismarkovo napomenutí k německé
mládeži z Rakouska ve Friedrichsruhe v dubnu
1895, aby se učila druhému neněmeckému ja-
zyku. Teprve nyní možno pozorovati obrat ná-
zorů v té příčině, což prý ani nelze dosti
radostně uvítati, kdežto prý Češi ve svém
protiněmeckém záští jdou tak daleko, že si
německý jazyk jenom nedostatečně osvojují, při-
bývá na německé straně poznání nutnosti osvo-
jení si češtiny, jakž nasvědčuje návrh Groszův
na obligátní zavedení češtiny na moravských
gymnasiích. A tázal-li se Grosz, kde se na Mo-
ravě vyskytuje krajina, kde by bylo možno obe-
jíti se bez češtiny, praví »Silesia«, že jeho slova
beze všeho obmezování mají plat-
nost pro všechny země sudetské,
že by bylo nejlepší nacionální politikou něme-
ckou, kdyby takové poznání v Čechách, na Mo-
ravě a ve Slezsku stalo se všeobecným a brzy
ve skutky se obrátilo. Co tomu řekne pan dr-
Eppinger, anebo dokonce pan dr. Gschier, sta-
rosta města »Hba«, odsouzeného nejnověji
k tomu, aby uznalo zemskou obvyklost českého
jazyka? Jak vidět, připravují Němci půdu
novým jazykovým nařízením v původním vydání
Badenově, jež zavazovalo všechny státní úřad-
níky v Čechách i na Moravě ke znalosti českého
jazyka. Nedávno jsme to konstatovali při něme-
ckém Volksratu v Čechách, jenž nepropůjčuje
svých státněúřadnických stipendií jiným práv-
níkům, než kteří prokáží také dokonalou znalost
češtiny a nyní po Albrechtovi a Groszovi při-
chází »Silesia«, nejhroznější protivnice opavských
paralelek !
Bismarkův
Čech
Groszův
Grosz
Eppinger
doktor
Gschier
Němec
Badenův
Albrecht
Rakousko
Čechy
Slezsko
Morava
Silesia
9
article
— Oslava J. A. Komenského na Smíchově ko-
nána byla dne 28. t. m. Pan prof. dr. Jan V. Novák
promluvil poutavou přednášku a provedl shromážděné
posluchače — jichž bylo přes 300 — strastiplným
životem velikého učitele a osvětlil význam jeho pro
národ náš a svět veškerý. Zpěvácké spolky Lukesa
Malát přednesly sbory slavnostní: Na Moravu a Pro-
buzení. Dík také vzdáti musíme spolkům: Odboru
soukromých úřadníků, sokolu »Tyrš«, Národní řeme-
slnicko-živnostenské jednotě a Akademikům smíchov-
ským, které ochotně brožuru o Komenském k vol-
nému rozdání postoupily. — Zajímavo ale jest, že
sbory professorské vůbec se nezúčastnily, ze sborů
učitelských pak jenom 5 a rovněž ani ne všechny
spolky. Z městské rady nezúčastnil se nikdo, patrně
pro smíchovské školství Komenský významu nemá.
— Při přednášce vybráno 33 K 66 h na českou
školu Komenského ve Vídni; obnos ten pak ještě
vzroste, poněvadž spolky zúčastněné se usnesly pře-
bytek příspěvku po uhražení výloh k obnosu tomuto
přidati. — Dekoraci sálu ochotně a bezplatně prove-
dli pp. Fr. Kavina a Josef Soukup; poprsí Komen-
skěho zapůjčil laskavě ak. sochař p. Neumann.
— III. Majalez akad. odb. Nár. jedn. severočaské.
Komenský
profesor
doktor
V Novák
Malát
Tyrš
František
Kavina
Soukup
Komen
Neumann
Smíchov
Vídeň
Lukes
národní řout
český škola Komenský
Na Morava
10
article
Jako první mezi pražskými jarními slavnostmi po-
řádá akad. odb. N. J. S. své III. „Majales“ ve dnech
12., 13., 14. května za protektorátu hr. Vladimíra La-
žanského, pána na Bukové atd. Jakožto slavnosti stu-
dentská a slavnost, jejíž čistý výtěžek určen jest úče-
lům čistě humanitním, totiž podpoře českých menšin
na severu království, vzbudí „Majales“ zajisté zájem
veškerého obecenstva pražského, které odmění po-
řadatelstvo nejhojnější návštěvou. Slavnost, která jest
rozpočtena na 3 dny, bude mimo věneček (12. května)
a zvláště vybraný program slavností odpoledních ob-
sahovati bude uměleckou akademii (13. května) a li-
dový koncert 14. května). Na akademii získány umě-
lecké síly prvého řádu. Jsou to: Mrs. Eileen 6 Moore,
virtuoska na housle, býv. žákyně prof. Ysaye v Ham-
burku a prof. Ševčíka, která účinkovala již častokráte
s velikým úspěchem ve všech dílech světa (v Indii,
Javě, Novém Zélandu, Londýně atd.). Pí. Zdeňka
Kurzová-Čelakovská, koncertní pěvkyně, sleč. Irma
Markusova, elévka dram. školy Šmahovy, která před-
nese jako úvod k akademii proslov z pěra Jaroslava
Vrchlického, tenorista O. Pacovský a sl. oktetto de-
chových nástrojů z orkestru p. dra. Greifa. Na lidovém
koncertu účinkují mimo jiné: technický pěvecký sbor,
pan V. Viktorin, člen opery Nár. divadla v Praze, sl.
Vladimíra Le
Eileen
Moor
profesor
Ysaye
Ševčík
Java
Kurzová
Čelakovská
Irma Markusův
Šmahův
Vrchlický
O Pacovský
Greif
V Viktorin
Ham
Indie
Nový Zéland
Londýn
Praha
technický pěvecký sbor
národní . divadlo
11
article
Kindlova, koncertní pěvkyně, a sl. Irma Markusova.
Přátelským večerem starých pánů A. O. N. J. S. a
všech přátel českého menšinového studentstva na
oslavu 20letého trvání akad. odb. N. J. S. skončí druhý
den slavnosti. Reklamace k věnečku a akademii a ve-
škeré dotazy ohledně přátelského večeru zodpoví slav-
nostní výbor akad. odb. N. J. S., Praha II., Spálená
ul. č. 26. Schůze damského odboru slavnosti „Majales“
konají se vždy v pondělí odp. o 5. hod. Schůze pan-
ského odboru v neděli o 10. hod. dopol. v místnostech
N. J. S.
Kindlův
Irma Markusův
A O
Praha II
stará pán
12
article
— Stavba školy ve Věžaté Pláni. Odbor Národní
jednoty pošumavské pro Staré město, Malou stranu
a Hradčany rozhodl se před třemi lety stavěti českou
školu ve Věžaté Pláni u Čes. Krumlova. Z vlastní
zkušenosti poznal, že v obci té živel český se odná-
rodňuje a že tam germanisace rychle postupuje. Po-
dal tehda žádost obci střítežské, kam Věžatá Plán
katastrem přináleží, za povolení ke stavbě školy.
Obec střítežská všemi možnými způsoby oddalovala
své rozhodnutí, rovněž i okresní výbor krumlovský
(obec i okres jsou v rukou německých). Zemský vý-
bor ukládal o bci, aby ve věci rozhodla a usnesení
své předložila. Obec střítěžská, řízená renegáty a ně-
meckým advokátem z Krumlova, neštítila se šlapati
zákon a dopouštěla se křiklavých nesprávností. Když
byla urgována, aby nařídila stavební komisi, odpo-
věděla stěžovatelům, že komisi ustanoviti nemůže,
že »ve vesnici je strašlivý vítr«, neb
že »se jim právě nyní střídají služky«.
Hradčany
Čes . Krumlov
Krumlov
pošumavský pro Stará město
13
article
Těmito argumenty pracovali příslušníci národa, o
kterém se řeklo, že má zářící kulturu a který sebe
vždycky nad ostatní národy vynáší. Než konečně
spravedlivě ve věci té rozhodl Zemský výbor a udě-
lil N. J. P. povolení ke stavbě. Obec nicméně od-
vážila se zakazovati stavbu, poněvadž soused (ná-
hodou Němec) podal stížnost správnímu soudu, ba
obec osměluje se dokonce hroziti pokutou, opováží-li
se N. J. P. stavěti dříve, než o námitkách rozhodne
správní soud. Toť malá ukázka, jakým způsobem
počíná si autonomie Němci řízená vůči českým ža-
datelům. České obce měly by dle tohoto příkladu
také jednati, aby i Němci okusili, co jest to nad-
vláda majority a utlačování minority.
— Siudentská nadace v Chrudimi. Mezi ctiteli
zvěčnělého pana Matěje Trapla, býv. gymnasijního
ředitele v Chrudimi, vznikla myšlenka uetíti jeho pa-
mátku založením fondu, jehož úrok k podpoře chu-
dých studentů reálného a vyššího gymnasia v Chru-
dimi věnován býti má. Aby šlechetný úmysl ten
mohl se uskutečniti, přijal na sebe spolek pro pod-
porování chudých studujících téhož ústavu povinnost,
soustřediti příspěvky a účtovati je zvlášt, až by fond
vzrosti nejméně na 1000 K, načež by úroky z něho
každého roku byly udělovány chudému nadějnému
abiturientu gymnasia chrudimského jako počátečná
podpora pro studium universitní. Žádá tudíž všechny
ctitele jeho, aby obmyšlené příspěvky s připomenu-
tím účelu věnovaného obnosu témuž spolku zaslali.
Zároveň prosí je, aby mezi svými bývalými kollegy
z let studijních zprávu o tom rozšířili.
— Přerušená doprava. U motorového vozu č. 14
elektrické dráhy trati Král. Obora—Král. Vinohrady
Němec
Trapl
Král
Chrudim
Chr
spolek pro pod