Nová makedenská akce.

Řeč, kterouž pronesl předevčírem večerv londýnské sněmovně lordů anglický ministr za- hraničních záležitostí, učinila — ve spojení se zprávami o znovu oživujícím revolučním ruchu ve stále jmenovaných třech vilajetech evropského Turecka a s úsilím obyvatelstva na Krétě o trvalé spojení tohoto ostrova s Řeckem — v politických kruzích evropských pozoruhod- nou sensaci, neboť veřejnost nabyla z ní jistoty, že Anglie svou dosavadní zdrželi- vost vůči balkánským událostem opouští a v makedonské otázce počinu se chápe, jehož důsledků a konce prozatím nikterak není lze dohlednouti. Možno považovati za faktum, že na ini- ciativu Anglie otázka o reformách pro Make- donii, jež byla dosud péčí jenom Rakousko- Uherska a Ruska na základě programu v Mürz- stegu smluveného, nyní do nového proudu uve- dena a k rychlému rozhodnutí hnána bude, čímž snadno celá dosud nevyře zená balkánská otázka může být rozvířena. Vídeňská vládní »Allgemeine Zeitung« uve- řejňuje o stavu věcí na Balkáně článek, ve kte- rémž praví: »S dobře zpravené diplomatické strany dovídáme se, že otázka makedon- ská v nejkratší době do nového ob- dobí vstoupí. Řeč, kterouž měl včera v an- glické sněmovně lordů ministr zahraničních zá- ležitostí Lansdowne, osvítila významným způso- bem stav věcí v Makedonii. Velmoci dospěly totiž k pře- svědčení, že v Mürzstegu svého času smluvený program oprav pro Makedonii musí býti rozšířen.

Taktika turecké vlády činila dosud nemožným, aby účelu mürzstegského programu bylo dosa- ženo. Následkem toho jsou velmoci odhodlány, postoupiti o krok dále a podrobiti Make- donii, to jest tři vilajety, pro něž mürzstegský reformní program byl sestaven, mezinárod- nímu finančnímu dozoru. Tímto do- zorem či touto kontrolou má býti docíleno, aby se příjmů z řečených tří vilajetů užívalo jenom pro potřeby Makedonie. Jaký tvar této kontrole dán bude, je do- sud neznámo a bude asi teprve předmětem jed- nání mezi velmocemi. Avšak o zása dě, aby zavedena byla mezinárodní finanční kontrola, ve kteréž by v šech- ny velmoci (a nejenom Rakousko- Uhersko a Rusko) zúčastněny byly, jest neodvola- telně rozhodnuto.« Dále ujišťuje vládní orgán vídeňský, že dle jeho prý bezpečných informací navzdor chystanému zakročení Anglie v makedonské otázce poměr mezi Rakousko-Uherskem a An- glií »nikdy nepřestal býti přátelským a srdeč- ným.« Zdali jím v budoucnosti zůstane, ne- troufá si vládní mluvčí arci prorokovat. Kromě toho dovídá se veřejnost, že návrhy anglické vlády neobsahují jenom rozšíření, ný- brž také prohloubení mürzstegského programu, to jest: Anglie nechce prý jenom rozsah zamýšle- ných oprav zvětšiti, nýbrž usiluje, aby sku- tečné provádění těchto oprav svě- řeno bylo nejenom spolčeným v balkánských záležitostech velmocem Rakousko-Uhersku a Ru- sku, nýbrž zástupcům všech šesti evropských velmocí.

Aby pak nescházela ani hrozba, oznamuje se s téže vládní strany, kdyby turecká vláda »mimo nadání«, zneuznávajíc svých vlastních zájmů, mocnostem zase trpným odporem pře- kážky činila, že sáhnou velmoci k pro- středkům, jimiž by Porta k povol- nosti byla donucena. Jaký konečný cil anglický počin má, to jest čeho Anglie svou iniciativou v makedonské otázce vlastně doeiliti chce, není prozatím ješté vidno. Jest však odůvodněno podezření, že An- glii nejde jenom o brzké a trvalé uklidnění tři makedonských vilajetů turecké říše, neboť kde- koli dosud Anglie s novými podněty vystoupila, sledovala vždy účely »zdravé sobecké politiky«, majíe na mysli rozšíření své moci aneb aspoň svého vlivu a z pravidla také effektivní, hmotnou a hmatavou kořist. Jaké jsou vlastní její plány při nynějším počinu, ukáže se uřci teprv po- zději, avšak nebude asi planou uznávána do- mněnka, že použivá Anglie událostí na dálném asijském východě, aby — mimo snad jiné ještě věci — uvedením mezinárodní »finanční« kon- troly, kteráž se rychle přetvoří na kontrolu po- litickou, Rusko z balkánského poloostrova docela zatlačeho a pro připad nějakého samostatného vystoupení do konfliktu s ostatními mocemi uve- deno bylo. Každým způsobem je anglická ini- ciativa podezřelou a zasluhuje obecné pozornosti.

Denní zprávy. — Jednání o sloučení Bubenče s Prahou. Dnes o 10. hod. dopol. sestoupila se na staro- městské radnici v primatorské síni praesidiální komise městské rady, jíž se zúčastnili zástup- cové obce pražské, jakož i bubenečské. Před- mětem jednání bylo uvažování o podmínkách, za kterých by Bubeneč sloučila se s Prahou. Jednání zúčastnili se za obec pražskou pánové starosta dr. Vl. Srb, oba náměstkové dr. K. Groš a stavitel Seifert, dr. Pinkas, dr. Baštýř, dr. Scharf, dr. Holu- bovský a prof. dr. C. Horáček; za obec bubenečskou dostavili se pánové: starosta cís. r. Kubík, I. radní Fuchs, stavitel Al. Potůček, dr. Houdek, Fr. Borovský, Josef Tvrzský, vrchní účetní Vaníček městský sekretář JUC. Lad. Tůma. Zástupcové města Bubenče předložili řadu požadavků, jichž splnění se domáhají pro případ sloučení s Pra- hou. Zejména žádají za zřízení elektrické dráhy z Josefského náměstí, Bělského třídou s odbo- čkou Belerediho třídou ke kadetní škole. Za druhě domáhají se zřízení elektrické dráhy Ko- runovační třídou přes buštěhradskou dráhu až do středu obce. Za třetí zabezpečenía započetí s projektovanou komunikací v ose Mikulášské třídy ve směru přes Letnou sil- nicí Belcrediho. Za čtvrté provedení projektu obce pražské z Holešovic podél plavebního ka- nálu ulicí Piettovou k podbabské silnici.

Dále žádají zřízení expositury pro veškeru bu- doucnost v dolní části obce a provedení nové komunikace od Chotkových sadů přes fortif- kační pozemky a buštěhradskou dráhu k praž- ské silnici. Dále žádají zástupci Bubenče, aby obci bubenečské byla zachována pitná voda, jejíž zavedení vyžadovalo nákladu 100.000 K, dále aby byly užitková voda a plyn po připo- jení účtovány ve stejné výši, jako v ostatních částech Prahy; dále žádají zástupcové Bubenče za svolení, aby na provedení bezodkladných prací byla povolena výpůjčka 1,000.000 korun. Obnosu tohoto zapotřebí jest k uhražení těchto potřeb; na provedení kanalisace 400.000 korun, na úpravu nové komu- nikace 36.000 korun, na převzeti erárních silnic v dolní části obce do správy obecní a na úpravu jich 60.000 korun, na zabezpečení po- zemků pro rozšíření školní budovy a na zakou- pení bloku před uměleckou akademií na Letné pro náměstí, případně pro stavbu kostela nebo tržnice 200.000 korun, na stavbu školy 60.000 korun, na dlažbu ulice u Královské Obory a jiné úpravy 44.000 korun, na rozšíření obee- ního hřbitova 32.000 korun a na opatření užit- kové vody se zařízením vlastní vodárny 180.000 korun. — Šlechtici olomoucké kapitoly jsou všichni vzhůru nad opovážlivostí klerikálního poslance dra. Hrubana, že podal známou interpellaci proti bezprávné privileji urozených, nejméně z rytiř- ské krve pocházejících panáčků na tukem a strdím oplývající kanovnická místa na dómě olomouckém. Jak »Bílý Prapor«, orgán kato- lické moderny, o pikanteriích olomoucké hierar- chie pravidelně dobře zpravený, sděluje, obdržel posl. dr. Hruban hned při svém návratu do Olomouce velmi rozezlený přípis od kanovníka bar.

Grimmensteina, plný výtek z obsahu interpellace. Výpady dra, Hrubana proti kanovnickým aristo- kratům nesrovnávají prý se s katolickým pro- gramem, jemuž prý děkuje dr. Hruban svůj mandát i aby trest boží neminul klerikálního poslance, který opovážil se cítiti v mezích pro- gramu, na jehož základě jest zvolen, také trochu národně a demokraticky, odňal advokátu dru. Hrubanovi baron Grimmenstein okamžitě své zákaznictví. Na to odpověděl poslanec dr Hruban tím, že okamžitě vystoupil z katolického kasina, jehož presidentem jest baron Grim- menstein. — Desetinu jmění od každého rakouského Němce pro německý Schulverein žádá v jubi- lejní rok jeho vzhledem k stému výročí Schille- rova úmrtí německý povídkář známého jména Petr Rosegger ve zvlášťním provolání. Připo- míná, že již jednou učinil takovou proposici ke všem Němčům, jimž vůči »strašnému nebezpečí Němcům v Rakousku hrozicímu jde vážněo německou spásu«, ale toliko dva Němci, malý úřadník a národní učitel mu vyhověli, ale také jenom projevili ochotu, věnovat desetinu svého jmění německé věci. Letos prý Schiller sám bude pátrati po lidech toho druhu a podívá se za čtyři dny po svém slavném dni na německou nadílku německému Schulvereinu

— Pohřeb prof. dra. Jiřího Pražáka konati se bude v sobotu o 2. hod. odpol. z kostela sv. Štěpána na hřhitov olšanský. — Slavnosti Jana A. Komenského. K uctění pa- mátky narozenin Jana Amosa Komenského uspořá- dala v neděli dne 26. března t. r. tělocvičná jednota »Sokol« v Držkově ve dvoraně tělocvičny veřejnou schůzi s přednáškou říd. učitele p. Frant. Sladkého »O významu a důležitosti vzdělání pro lid«. K před- nášce dostavili se zástupcové místní obce se sta- rostou, representanti všech spolků, značný počet dam a hojně obecenstva. Přítomní projevili souhlas s ná- vrhem řečníkovým, aby k trvalé památce na nesmr- telného učitele národů zřízena byla v obci veřejná čítárna se vzornou knihovnou lidovou. Po přednášce sebráno od účastníků ve prospěch školy Komenského ve Vídni 13 K. — Pensijní pojišťování soukromých úřadníků. Soukromé úřadnictvo uhelné pánve kladensko-slanské připojuje se v plném rozsahu k projevu usnesenému na schůzi Jednoty soukromých úřadníků dne 14. března t. r. v Praze konané a vznáší žádost k ve- škerým povolaným činitelům poslaneckým a vládním za brzké a neodkladné uzákonění osnovy zákona pensijního, neboť jen rychlým uskutečněním našeho dávného požadavku zabrání se citelné ztrátě pensij- ních nároků oněch členů, kteří každým uplynulým dnem překročují hranici stáří, povinnost pojišťovací podmiňující. Jménem veškerých rodin soukromých pracovníků duševních naší uhelné pánve voláme: Jen rychle! — Výbor odboru kladenského.

— Neobyčejný lov na Sněžce učiněn byl dne 19. t. m. Ke vchodu observatoře přiletěla tam zmí- něného dne ráno, puzena asi více hladem nežli zimou, pěkná lyska, která byla pak chycena. Jelikož v za- jetí nechtěla ničeho požíti, bya nakrmena a napojena násilím, při čemž své ochránce do krve poštípala,a pak poslána byla do zoologické zahrady ve Vratislavi, kam dopravena živá. — Výbuch kotle na uhelném dole. Jak se nám z Libušína telefonuje, vybuch! tam dnes ráno na dole »Scheller« kotel z příčiny dosud neznámé. Jedna osoba byla zabita, několik zra- něno. Těžba na dole byla na neurčito zastavena, ale těžba uhlí tím neutrpí, jelikož převede se na doly při výbuchu topič a jedna osoba těžce zraněna. Vý- buch udál se o půl 6. hod. ranní, kdy poblíže kotlu více osob nebylo, Kdyby se byl stal o půl hodiny později při směně šichty, byly by jeho následky bý- valy hrozné.

— Výbuch ve školní laboratoři. Včera dopoledne vybuchla v laboratoři rolnické školy v Pizni velká láhev kyseliny dusíčité v okamžiku, když se v míst- nosti nikdo nenalezal. Při výbuchu zničeny byly v laboratoři skleněné předměty a zároveň vznikl v ní oheň, který byl však městskými hasiči záhy uhašen. — Cikánská tlupa rodin Bělého a Golmanna, z 28 osob sestávající, utábořila se včera u Libně, odkudž byla stráží za policejní obvod vypuzena. — V nebezpečí utonutí octl se včera v podvečer 64letý dělník Josef Štěpánek z Libně č. 598. Stařec u libeňského pilotového mostu chytal dříví, rozvod- něnou řekou plavené, a když se na břehu příliš na- hnul, pozbyl rovnováhy a spadl do Vltavy. Byl by v ní jistě utonul, kdyby dělník neznámého jména ne- přispěl mu na pomoc. Zachráněný Štěpánek byl pak odveden do svého bytu. — Smutné zakončení hry v karty. V jistém smí- chovském hostinci o půlnoci na dnešek mezi účast- níky hry v karty povstala hádka, která záhy přešla ve rvačku. Zřízenec Antonín Štětka z čís. 978 na Smí- chově dostal při tom sklenicí ránu do hlavy a útočník mimo to ještě ho pokousal na levé tváři. Dělník Jan Kučera, který při hře kibicoval a jako původce Štět- kova zranění je označován, byl poraněn na pravé ruce. Dle výpovědi svědků byli skoro všichni účastníci rva- čky poraněni, ale jména jejich nebyla zjištěna, po- něvadž se rozprchli před přichodem policejní hlídky.

— Osudná hádka. Ve Chvalkovicích u Olomouce pohádal se muž se svou manželkou, která rozčilila se tak, že raněna byvši mrtvicí, klesla mrtva k zemi — Náler nové jeskyně na Moravě. Majitel hotelu ve Sloupu u Blánska pan Josef Broušek, objevil novou jeskyni s krásnými krápníky. Pátral již delší dobu ve své krápníkové jeskyni a chodbou asi 200 metrů dlouhou vnikl nyní konečně do jeskyně nové, kterou asi za čtvrt roku přístupnou obecenstvu učíní. — Poslední kejkliřova produkce. V zeměbrane- ckých kasárnách v Litoměřicích produkoval se ke cvičení povolaný záložní vojin, živící se ve volném svém žití kejklířstvím, před svými soudruhy poly- káním 40 cm dlouhého, silného drátu, jehož používalo se k zavěšení lampy. Spustil jej sice krkem do těla do takové hloubky, že vyčníval mu z úst jen malý kousek, ale když chtěl jej vytáhnouti ven, nepodařilo se mu toho ani při největší námaze, za to však vyhrnula se kejklíři z úst a nosu krev. Přivolaný plukovní lékař drát z krku jeho sice vytáhl, ale „umělci“ záhy zatekl krk, že nemohl ničeho polknouti. V beznádějném stavu byl lehkomyslný kejklíř do- praven do vojenské nemocnice, kde vnitřnímu zranění, které způsobil si drátem, dne 27. t. m. podlehl. — Žáhadný nález mrtvého novorozeňátka. V obci Roštění u Holešova na Moravě nalezena byla dne 28. t. m. na saních v kolně jednoho statku mrtvola novorozeného chlapečka. Případ se soudně vyšetřuje. — Vystěhovaloi. Dnes ráno jel Pranou do Ame- riky 22 osoh a Ruska.

— Z Miletína. (Družstvo pro postavení pomníku K. J. Erbenovi v Miletíně) po- řádá v neděli dne 2. dubna přátelský večírek na rozchodnou o 7. hod. večerní v sousedském domě. Jednatel pan MUDr. Oldřich Chmelař promluvío přehledu činnosti družstva a pan Alois Kočárník, učitel »O Erbenově Kytici«. Spoluúčinkují zpěvácký spolek »Dvořák« a hudební odbor