1
article
podmínek zastaviti se může obstrukce na sněmu
českém, může« — pravil dr. Pergelt — » být
rozhodnuta jenom všemi zemskými poslanci ně-
meckými na poradě, která by se konala před
svoláním zemského sněmu.«
Posl. Iro naproti tomu trval na tom, aby
se svolala co nejdříve konference všech něme-
ckých poslanců z království českého, pokud ob-
strukce se zúčastnili, do Vídně a tam aby
se věc probrala zevrubně ještě před poradou
pražskou. Zvláště prohlásil Iro, že V še-
němci, dokud nedají Čechové závazného pro-
hlášení ve příčině německých požadavků, ne-
svolí k zastavení obstrukce za tím
účelem, aby umožnilo se jednání o těchto
požadavcích za trvání sněmu a že také roz-
hodně postaví se proti přesunutí částečného roz-
řešení jazykové otázky do vyrovnací konference
zemského sněmu z té příčiny, že tato věc může
býti vyřízena toliko na říšské radě uzákoněním
státní němčiny. Na konec Iro projevil ochotu
návrh dra. Pergelta sdělití všeněmeckým poslan-
cům zemským, kteří ve dnech nejblíže příštích
tady se sejdou a dra. Pergelta potom zpraviti,
jak se Všeněmci rozhodli.
Dr. Pergelt bude mluviti zejtra s bar
Gautschem o sněmu království českého.
Pergelt
Posl
Čecho
doktor
Gautsch
Vídeň
2
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 29. března. (C.-B.) Císař pro-
půjčil řediteli druhé německé státní rešlky
Práze Josefu Kosterovi a řediteli českého
státního gymnasia na Král. Vinohradech dru.
Josefu Bernhardovi titul vládního rady
s prominutím tax.-
Císař jmeňoval soukromého docenta a
gymnasijního professořa v Praze dra. Ignáta
Vysokého mimořádným professorem klassi-
eké archaeologie na české universitě v Praze.
Z anglického párlamentu.
Z Londýna, 28. března. (C.-B.) Ze sně-
movny poslanců. Parlamentní sekretář
Přetyman odpovídaje na učiněný dotaz,
praví, že od listopadu 1904 Francie ani
Německo svého přogramu pro
stavbu bitevních lodí nerozšířily
a o řüském novém programu, jehož
rozsah a projektovaná doba dosud známy ne-
jsou, že se teprv üvažuje. Majendie (kon-
servativec) táže se, jaká obmezení byla ustano-
vena pro vynikající cizince, kteří Gibralt a
navštěvují a kterýmž se tamější pevnost uka-
zuje? Ministr války Arnold Forster od-
povídá, že jsou to ustanovení, obsažená v in-
strukcích ve příčině připouštění cizinců k angli-
ckým opevněním vůbec. V mezích těchto instrukcí
zůstavuje se velicímu důstojníku, aby vydal po-
drobná nařížení.
Císař
Kostera
Král
Josef Bernhard
Ignát
Přetyman
Forster
Vídeň
Praha
Londýn
Francie
Německo
3
article
Herbert Samuel (liberál) poukazuje na
zamýšlenou stavbu německé železné
dráhy Kamerunem k Čadskému je-
zeru a táže se, zamýšlí-li vláda provésti stavbu
železné dráhy od Nigeru do Zarie
a prodloužiti ji pak do Kana a k Čad-
skěmujezeru? Ministr pro kolonie Lytte-
ton odpovídá, že bylo vyměřování pro dráhu
od Nigeru do Zarie minulého roku ukončeno,
avšak ohledně stavby samy že se nestalo dosud
žádné rozhodnutí. — Ministr války před-
kládá vojenský rozpočet a pojednává
obšírně o různých, vojska se týkajících otáz-
kách. Praví mimo jiné: Kdyby byla Anglie ote-
vřena a nepřátelskému vpádu přístupna, musili
bychom také zavésti soustavu assentování vo-
jáků, avšak domnělé nebezpečí ne-
přátelského vpádu není žádným
skutečným nebezpečím. Hlavním úko-
lem anglické armády jest, aby za mořem
válčila a jediné místo, kde se tak díti může,
jest tam, kde hranic říše musíme hájiti. Musíme
se zbaviti myšlenky, že bychom byli nuceni zá-
voditi s velkými vojenskými mocnostmi.
Dále mluví ministr války o požadavcích, jež
ukládá zachování indické armády řadovému
vojsku v Anglii a praví: Jsme jedinou zemí na
světě, jež nucena jest udržovati armádu na vá-
lečné míře i v době míru.
Z Londýna, 28. března. (C.-B.) V horni
sněmovně podal earl Lytton dotazo
situaci v Makedonii. Ministr zahranič-
ních záležitostí markýz of Lansdowne pra-
vil v delší řeči, že je dalek tvrzení, že by si-
tuace v Makedonii byla uspokojivou, ale v ně-
kterých ohledech je patrné zlepšení. Ministr
vyslovil se proti isolovanému postupu Anglie na
Balkáně, ale dodal, že vláda anglická přistou-
pila k plánu reformnímu s výhradou, kdyby se
očekávání původců plánu toho nesplnila, že si
ponechává volnost navrhnouti jiné, dále sahající
reformy.
Herbert Samuel
Lytton
Kamerun
Čadský
Niger
Zaria
Kano
Čad
Anglie
Londýn
Makedonie
Lansdowne
Balkán
4
article
Z Londýna, 28. března. Ze sněmovny
lordů. (Pokračování.) Ministr zahraničních zá-
ležitostí markýz of Lansdowne prohlašuje,
že velmoci tou dobou nesedí s rukama v klíně
sepjatýma. Bylo již uznáno, že budou
nutny jiné opravy. Stav věcí v M-
kedonii nezlepší se, dokud nebude
důkladně spraven tamější stav
finanční. Odpovídaje pak na dotaz hraběte
Lyttona, je-li vláda s to učiniti prohlášení
ve příčině tvrzení, že učinila již minulého ledna
návrhy na provedení opravných plánů, praví mi-
histr: Původce této zprávy buď na-
slouchal anebo byl ve spojení
někým, kdo moji rozmluvu s francouzským
velevyslancem také zaslechl a müsilo mu
býti dovoleno nahlédnouti do
svrchovaně důvěrných, dosud ne-
uveřejněných depeší.
Lytton
Londýn
markýz of Lansdowne
5
article
Lansdowne ohražuje se proti veřejnému
pojednávání o této záležitosti, praví však, že by
neměl nic proti tomu, kdyby se obecně známým
učinilo, jakým způsobem anglická vláda v této
záležitosti jedná.«
Otázka vstoupila do stadia, ve kterém
všechny velmoci mají právo mluvíti a slyšenu
býti. Námi nebudou uznány žádné návrhy do-
statečnými, pokud nebudou zabezpečovati make-
donským provinciím dostatečný systěm finanční.
»Soudim,« pravil ministr, »že rozpočet má býti
sestaven tak, aby pro zákonné správní potřeby
Makedonie dostatečně pečoval. Finance Ma-
kedonie musí buď přímo, nebo ne-
přímo podléhati mezinárodní kon-
trole a musí postaráno býti o zá-
ruku, že přijmů, jež pro zvláštní
potřeby Makedonie jsou určeny,
nebude užito k účelům jiný m.«
Ministr prohlásil konečně: »Jelikož se
domníváme, že mezi velmocemi docíleno bude
dohody za účelem dalších reforem v Makedonii,
přejeme si vážně, aby nám bylo umožněno spo-
lečně s nimi pracovati. Anglická vláda v cho-
vání a jednání Rakousko-Uherska a Ruska ne-
odkryla žádný pokus využitkovati na svůj pro-
spěch dnešního stavu věcí v Makedonii . ..«
Lansdowne
Makedonie
Ma
RakouskoUhersko
Rusko
6
article
Uherská krise.
Uherská krise.
Z novějších zpráv peštských, zejmenaz
telegramů, jež včera v pozdních hodinách ve-
černích byly rozeslány, dalo by se soudit, že
se stav uherskě krise poněkud
zlepšil. V čelných politických kruzích uher-
ských pojali prý prodlením včerejšího odpůldne
zase naději, že se přece jenv
krátké době podaří zříditi mini-
sterstvo koaliční. Očekává se, že bude
hrabě Julius Andrássy co nejdřive opět
k čísaři povolán a že mu bude uloženo, aby
na základě nového, korunou při-
jatého programu jakožto králův plno-
mocník aneb už jako vyhlednutý ministerský
předseda vyjednávání se spojeno
opposicí obnovil.
Po včerejší dvorní hostině, ke kteréž také
berlínský velevyslanec pan Szögyeny pozván
byl, konala prý se mezi Szögyenym a po-
slanci Františkem Košutem, Juliem Ju-
sthem, hrab. Aladarem Zichym, finančním
ministrem Lukacsem a hrab. Juliem An-
drássym velmi důležitá porada,
od níž se očekávalo, že přispěje podstatně k vy-
jasnění situace.
Zlepšení celkového stavu nastalo — dle
minění kruhů přímo nezúčastněných — tím, že
zpráva berlínského velevyslance p. Szögyenyao
dojmu, jejž uherská krise na německou říšskou
vládu učinila a jeho výklad o možných, pro
Uhersko prý nehrubě příznivých následcích ně-
jakého násilného řešení křise, u vůdců spojené
opposice s účinkem docela se neminuly, kdežto
zároveň od budinského hradu přišla zvěsť, že
se panovník odhodlal učiniti ve
vojenských věcech další ústupky,
tedy s jedné strany jakýmisi vážnými výstra-
hami a s druhé nadějí na nové a cenné kon-
cesse.
A právě vzhledem k tomuto skutečnému
aneb aspoň zdánlivému zlepšení povšechného
politického stavu v Uhrách považuje a prohla-
šuje se nyní projekt bezbarvého úřadnického
ministerstva za překonaný a odbytý.
Julius Andrássy
Szögyit
Szögyeny
Košut
Julius ju
Aladar Zichy
Lukacs
Julius
Uhry
7
article
Proto prohlásil také předseda poslanecké
sněmovny Julius šl. Justh včera po dvorní ho-
stině, že by bylo záhodno, aby se dne4
dubna ještě žádná schůze posla-
necké sněmovny uherské neko-
nala, ježto by rokování v této schůzi snadno
rozčileným se státi a takto odklizení krise zti-
žiti mohlo. Následkem toho byl na sobotu svo-
lán výkonný výbor spojené opposice, aby v této
věci rozhodnutí učinil. Jest tedy možno, že se
poslanecká sněmovna sejde teprv, až nové mi-
nisterstvo bude jmenováno.
Výkonný výbor liberálni stra-
ny měl včera večer schůzi a přijal po delším
rokování hrabětem Tiszou zredigovanou dekla-
raci, která dnes plné schůzi strany ke schvá-
lení bude předložena. Tato deklarace obsahuje
nejprvé povšechné prohlášení ohledně stanoviska,
jež liberální strana k trvající krisi zaujímá a ve
kteréž se praví, že střana nemá důvodu
ani příčiny, aby svůj dosavadní
program nějak měnila. Dále prohlašuje
se v deklaraci, že liberální střana považu je
zachování hospodářské jednoty
s Rakouskem za nutné, ježto zájmy
Uherska v dosavadním spolku nejlěpe byly opa-
třeny. Ve vojenských věcech pak žádá
liberální strana za přesné provedení programu,
jejž byl devítičlenný komitět strany vypracoval.
O nynějším stavu uherské krise deklarace dále
nikterak se nepronáší.
Julius šl
Justh
Tisza
spojený opposice
Rakousko
Uhersko
poslanecký sněmovna
necký sněmovna
8
article
Z Pešti, 29. března. Na včerejší dvorní
hostině mluvil cisař s Košutem napřed
maďarsky, potom vlašsky. Pravil: »Italská křise
podobá se velmi kriši maďarské. Giolitti byl
ministr, který měl silnou ruku. Potom pak do-
dal: »Doufám, že také v Uhrách bude rozřešení
záhy nalezeno.«
Bylo pozorováno, že panovník několikráte
na hostině té rozmlouval s ministřem financi
Lukácse m.
Z Vídně, 29. března. »Fremdenblattu« te-
legrafují z Peští: Soudí se, že podařilo se spro-
středkovací akci Szögyenyové přivoditi brzký
konec krise. Čeká se, že hr. Andrássy
bude opětně povolán k císaři, aby pokusil se
o rozřešení krise na základech částečně jiných.
Půjde-li ve dnech nejblíže přištích k slyšení,
pak opustí nejspíše dvorní hrad s posláním, aby
vyjednával se spolčenými stranami jako designo-
vaný ministerský předseda.
Denní zprávy.
— Jmenování ve službě poštovní. K ozná-
menému již jmenování poštovních kontrolorů
pro království české připomínáme: Dne 24.
června 1. r. vypsán byl konkurs na několik míst
kontrolorských pro Prahu. Dne 14. března —
tedy po 8 měsících — byla tate místa obsazena.
Košut
Giolitti
Lukács
Andrássy
Pešť
Uhry
Vídeň
Praha
9
article
Ale jak. Žádný officiál nebyl jmenován kontro-
lorem, nýbrž jen titul dvou vrchních officiálů
změněn na kontrolory, tedy žádný postup. Za to
ale byla učiněna „očista“ z „uzavřeného
území“ a přesazeni do Prahy následující kontro-
loři Čechové pp.: Hynek Fiedler z Duchcova,
Jan Zauf z Mostu a Ed. Šule z Terezína. Tak-
též i vypsané místo kontrolora v Žižkově obsa-
zeno přesazením pana kontrolöra S. Kolmana
z České Kamenice, a tím zároveň uprázdněna
místa v německém území pro Němce. Také při
této příležitosti Němci jako dobří skokani před-
stihli řadu kollegů. Tak officiál Aug. Dittrich
v Chebu, jmenovaný do Boru, přeskočil 19 kol-
legů, Hugo Tiscnler v Boru, jmenovaný pro
Teplici, 31. Karel Hofman v Podmoklech, jme-
novaný pro Trutnov, 37 a Jul. Gube v Liberei
39. Ačkoliv konkurs pro Trutnov a Liberec vy-
psán byl teprve v říjnu, vyhlášeno bylc toto jme-
nování již v čís. 28. úřadního věstníku a Češi
jmenováni až v čís. 29., tím opět Němci dosta-
nou se do statusu před Čechy. V Praze přes
30 úřadníků-officiálů se zkouškou
kontrolorskou a službou skoro
20letou nemohou se státi kontro-
lory, za to v německém kraji Němci ihned po
zkoušce stanou se kontrolory s menším počtem
let služebních. Kde to žijeme? Je Rakousko
opravdu státem právním? Je možno, aby dele-
gace českého národa měla k nynějšímu před-
sedovi ministerstva důvěru?
Čecho
Fiedler
Zauf
S Kolman
Němec
Aug
Dittrich
Hugo Tiscnler
Hofman
Jula
Čech
Praha
Duchcov
Most
Ed
Terezín
Žižkov
Cheb
Podmokly
Trutnov
Liberec
Čechy
Rakousko
Český Kamenica
10
article
— K úmrtí prof. Waleryana Eljasze-Radzi-
kowského píše nám jeho přítel: Zvěčnělý pra-
covník a národovec, známý přítel Čechů a pě-
stitel vzájemnosti česko-polské i turistiky tatran-
ské, člen mnoha učených a umělecko-výtvar-
ných společností i člen „Sokola“ krakovského
a j. v., byl též spolupracovníkem českých illu-
strovaných týdenníků, zyláště „Světozora“, hor-
livým sběratelem historických památek a lido-
vého umění, působil též národo- a místopisně,
zpracoval mnohé cestopisné pomůcky, zvláště
objemný illustrovaný popis Krakova (vydal
profesor
Waleryan Eljasz
Čecho
Radze
Krakov
Sokol