2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
28. května 1904.
4
masthead
Císlo 14
Císlo
5
article
a i celé Evropy, už tím sobě vydobyly velkou a ne-
popíratelnou zásluhu!
Přestávajíce dnes na předmluvě pana Analola
Leroy-Beaulieu, podáme příště krátký rozbor knihy
páně Weilovy.
L. Sch. B.
Weilův
Evropa
6
article
Všestudentská slavnost v květnu 1904
Všestudentská slavnost v květnu 1904
Radostný, potěšitelný převrat, který vichrem
schvátil řady českého studentstva, když uražer
národnostní jeho cit v únorových dnech letoš
ního roku, přijat byl celou naší veřejnosti jako
zásvit nové, šťastnější éry v životě akademického
dorostu. Rázem sklonily se sympatie na jeho
stranu, jako dříve byly vyprchaly, když na cel
desítiletí zmocnila se studentské omladiny ná-
rodnostní lethargie. Zdálo se, že již nikdy ne-
zavládne ve studentstvu našem onen svěží, uvě-
domělý duch, který jest mládí vlastní. Staršt
starostlivě pohlíželi na generaci za nimi jdoucí.
ač pevně doufali, že po reakci nastane vzpru-
žení, po dolu vlny vrch . .. Došlo k tomu sku-
tečně! V pravé chvili probudil dobrý geniua
národa našeho studentstvo z dřímoty, vyvedl je
ze závějí nezdravých, falešných theorií a ukázal
mu, že jediná správná, ke zdárnému cíli vedouet
cesta vytčena idealy národnostními. Vrátí-li se
k nim všechno české studentstvo, bude-li plniti
poslání své v národě tak, jak vytkli mu je
upřímní přátelé jeho Barák, Frič, Krejčí a jiní,
opět získá si té lásky i toho respektu, jaký mí
valo v dobách dřívějších! — Všestudentská
slavnost, okázalá, provázená přítomností akade-
miků jiných slovanských národností, má vésti
ke sjednocení všeho českoslovanského studentstva
v jediné mohutné, representační středisko. Pod
zevním leskem a pozlátkem celebrity tají se tedy
význam hlubší a slavnost samotná jest pouhým
prostředkem k uskutečnění onoho cíle. Protoje
na celé naší veřejnosti, provázající hnutí stu-
dentstva veškerými sympatiemi, aby osvědčila
svoji přízeň podáním pomocné ruky pořadatel-
stvu — svojí četnou a co možná největší při-
tomností na všech dnešních, zejtřejších i příštích
podnicích studentských . ..
Barák
Frič
Krejčí
7
article
Výstavka v Měšťanské besedě.
Úvodem k třídenním slavnostem a důstojným
jich zahájením bylo včerejší otevření »Vše slu-
dentské výstavy« v malém sále Měšťanske
besedy pražské. S pílí a pečlivostí podivuhodnou
snesen tu přehledný obraz studentského ži-
vota vy sokoškolského a středoškol-
s kého a předloženy veřejnosti zajímavé památky
kulturně historické.
Výstavka není jen dočasným pochlubením se
horlivostí ve sbírání relikvií a upomínek ze života
studentského. Jest jen přípravou ke kroku dalšímu,
k myšlence zařízení studentského muse s.
Slavnosti zahajovací přítomni byli: starosta
měst pražských dr. Vlad. Srb s náměstkem drem.
Grošem, předseda Národní rady posl. dr. Herold.
rektor české university Karlo-Ferdinandovy dv. rada
prof. dr. V. Strouhal, děkan právnické fakulty prof.
dr. Heyrovský, děkan filosofické fakulty prof, dr. Jar.
Vrchlický, dv. r. prof dr. Horbaczewski, prof. dr. Cho
dounský, docenti dr. Matiegka, dr. Švehla, dr. Máchal,
dr. Čáda, dr. Kose, dále p. Korbel ze San Francisca, pí.
Jos. Náprstková, sl. Kuřákova, dále veliký počeť slo-
vanských hostí, zejmena zástupei akademických
spolků jihoslovanských »Slovenia«, »Sava«, »Da-
nica«, »Zvonimír«, »Zora«, »Zadra«, »Bukovinae
(ruský), »Glasnik« (ve Vídni) a j. více. Studentstvo
české dostavilo se počtem tak značným, že sál ni-
kterak nestačil.
doktor
Vlad
Srb
Groš
Herold
Ferdinandův
profesor
V Strouhal
Heyrovský
Jar
Vrchlický
Horbaczewski
Matiegka
Švehla
Máchal
Čáda
Kos
Korbel
Náprstková
Zvonimír
Zora
Zadra
Bukovinae
Glasnik
San Francisko
Sava
Vídeň
národní rada
český univerzita Karla
právnický fakulta
8
article
Zahájení stalo se o 10. hodině dopoledne pro-
slovem předsedy výstavního komitétu pana phil. kand
Josefa Pelce. Týž poukázal v řeči své uvítací n
ruch, jaký jeví se ve studentstvu českém, jež touží
vrátiti se k činnosti na poli národním. Chee sjednotiti
se v jeden mohutný svaz studentstva českoslovan-
ského dle myšlenky prof. dra. Jana Urbana Jarníka
(Výborně!) a jako přípravný a pomocný krok k tomu
sloužiti má veliká slavnost všestudentská. V dalším
poukázal na význam právě otevřené výstavky, jež má
býti úhelným kamenem k studentskému
museu, v němž jako v zrcadle by se jevil obraz
života studentského. Prosbou za podání pomocné
ruky skončil za hlučného souhlasu svou řeč. Slova
ujal se pak předseda ústředního výboru všestudent-
ských slavností prof. dr. Jan Urban Jarní k. Uvítán
potleskem, podotkl, že výstavka překvapila každého
svou bohatostí a přehledností, vzdor krátkosti času,
za jaký dohotovena. Přál jí zdaru a prohlásil ji za
otevřenu.
Pelc
doktor
Urban Jarník
profesor
Urban
9
article
Starosta měst pražských p. dr. Vladimír Srb
vyslovil se velmi vřele o uspořádání výstavy a oce-
nil snahy pořadatelstva; jako starosta a upřímný
Čech přeje slavnostem všestudentským nejlepšího
zdaru. (Výborně! Potlesk.)
Rektor university české prof. dr. Č. Strouha
pravil, že akademický senát bere nejvřelejší účast
na všem, co se vztahuje k životu studentskému
ujišťuje svou, jakož i podporou professorského sboru,
který sleduje vše, co směřuje k zvelebení vnitřního
a representačního života studentského se zvláštním
potěšením. Zdaru studentských podniků provoláví
Na zdar! (Bouřlivé volání: Na zdar! Potlesk.)
Doslovem p. PhC. Pelce, jenž zneva děkoval
za účast přítomných a končil slibem, že studentstvo
se příčiní, aby myšlenka všestudentského musea s
uskutečnila, bylo zahájení výstavy skončeno.
Přítomní odebrali se pak ke prohlídce interes-
santní výstavky. Nejpamátnějším jest oddělení prvé.
Obsahujeť památky z bouřlivého roku 1848, mimo
jiné první baret, dar studentstva francouzského
českému. Památkami neméně cennýmí jsou pra-
pory bývalého Akademického čtenářského spolku
a staré »Slavie«, umístěné nad sochou »Studenta«.
Dále jest tu cenné oddělení spolkové a literární
které sestavil z předmětů drem. L. Quisem zapůj
čených p. Vorlický.
Zajímavou upomínkou jsou středoškolské, tolik
utlačované a stihané časopisy — mezi nimi i jediný
dívčl časopis z »Minervy«.
doktor
Vladimíra Srb
Pelc
L Quis
Vorlický
Minerva
Rektor univerzita český profesor
Slavia
10
article
Četné spolky studentské vypravily bohatě své
interieury. Jsou to zejmena: Akademický čtenářský
spolek, Spolek českých mediků, »Krakovec«, »Jero
nym«, »Úh ava«, »Čhod« (se sochou Kozinovou)
Alpinské družstvo, Akademický feriální klub v Tře-
bíči; spolky technické: Spolek posluchačů inženýr-
ství (založený r. 1869), strojního inženýrství a archi-
tektů vystavují bohatou literaturu. Interieur spolku
českých právníků »Všehrd« seskupen jest kolem po-
prsí Kornelia ze Všehrd, ověnčeného živou zelení.
Akadem. čtenářská jednota v Jičíně vystavuje fran-
couzskými hosty darovaneu podobizuu presidenta
Loubeta. Dále vystavují: »Radbuza«, »Arnošt z Par-
dubic«, »Budivoj« a »Dobroslav«. Jednota českých
matematiků vystavuje veliký počet vydaných publi-
kací vědeckých. Klub přirodovědecký vystavuje pěk-
nou kolekci přírodnin, literární práce svých členů
Spolek posluchačů chemie pečlivě sestavenou labo-
ratoř a fotografie laboratoří. Vystaveny jsou tu stu
dentské rekvisity a pamálky K. Hynka Máchya
Sv. Čecha. Zajímavou jest výstavka Klubu českých
farmaceutů, která obsahuje různé památky, vztahu
jicí se k vývoji českého lékárnictví. Nejzadnější stěnu
zabírá pěkná výstavka starých zbraní, kterou uspo-
řádal Akademický šermířský klub. Výstavka rozdě
lená na deset oddělení jest jednou z nejzajímavěj
ších výstavek, studenty kdy pořádaných. Proto ná
vštěvu její možno jen vřele doporučiti.
Čhody
Kozinův
Loubet
Arnošt
Dobroslav
K Hynk Máchya
Čecho
Krakovec
Úhy
Všehrdy
Jičín
Radbuza
spolek český medik
akademický feriální klub
spolek posluchač inženýr
11
article
Akademie na Žofíně.
Žofín
12
article
Krásným, officiálním zahájením slavnosti byla
jak účastí, tak programem bohatá akadem ie,
uspořádaná o 8. hod. večerní ve veliké dvoraně žo-
fínské. Vypravena byla v rámci velikého, uměleckého
koncertu a účinkovaly při ní vesměs již renomované
známé síly. Skvěle vydekorovaný sál byl do posled-
ního místa obsazen vybranou společností, vesmě
v salonním úboru. Mezi přítomnými byli rektor uni
versity prof. dr. Č. Strouhal, prorektor prof. dr. Hor
baczewski, prof. dr. Reinsberg, prof. dr. J.
U. Jarník. Za městskou radu pražskou m. r. Lad.
Cupr a Patočka, dále dámy amerického klubu
s pí. Jos. Náprstkovou v čele, velkoprůmyslník
p. Korbel ze San Francisca, miss Dickensová,
řed. Trnka a j. v. Obromná byla účasť studentstva
českého a hostů, z nichž zejmena četně zastoupeni
Slovinci, členy spolků »Sava«, »Davina«, »Slo-
venia« a »Iiyria«, dále Chorvaté členy spolků
»Zvonimir«, »Hrvatska«, »Jadran«, Srbové členy
soolků »Zora« a »Šumadija«. Rusové členy spolku
»Druge, dále Poláci osmičlennou deputací, depu-
tace Čes. akad. spolku ve Vídni, brněnského slud.
spolku »Zora« a konečně deputace všech spolků č-
ských, moravských a slezských.
Program večera zahájen byl ouverturou z opery
»Tajemství«, kterou přednesl bezvadně Akademický
orchestr za dirigentství p. Boh. Vendlera
Vzletný proslov Čeňkův recitoval za veliké
pochvaly režisér p. J. Šmaha.
Slečna Noemi Volíova vyznamenala se citu-
plným a oduševnělým přednesem dvou čísel pro-
gramu.
Statně se držely pěvecké sbory technický
akademický. Virtuoska na klavír sl. Lola Be-
ranova zastkvěla se brillantní svojí technikou ve
dvou číslech. Palmu večera odnesla sl. M. Mon
realova, která za umělecké výkony své odměněna
byla stříbrným věncem a skvělou palmou.
Krásná
profesor
doktor
Strouhal
Reinsberg
Jarník
Cupr
Patočka
Náprstkův
Korbel
Dickensová
Trnka
Davin
St
Chorvat
Zvonimir
Hrvatska
Srba
Rus
Polák
Vendler
Čeňkův
J Šmaha
Lolo
Palma
San Francisko
Jadran
Vídeň
městský rada pražský m . r . Lada
spolek » Sava
spolek
Zora
Noemi Volíov
13
article
Výkony všech účinkujících provázeny byly bout
livými pochvalami.
Po vyčerpání programu setrvali účastníci v přá
telské zábavě do pozdních hodin nočních.
Dnesv sobotukoná se o 10. hod. dopol
v Národním domě na Král. Vinohradech mani
festační schůme všestudentská, na níž bude promlu
veno o kulturních požadavcích sludentských, o druhé
české universitě na Moravě a o „Svazu českoslovan-
ského studentstva“
Večer o 1/27. hod. jest slavnostní studentské před-
stavení v Národním divadle. Hráti se bude ochotni-
ckými silami akademickými poprvé Tylova dram
báseň „Jan Hus“ s množstvím komparsů a nádher
nou výpravou. Lože, sedadla a místa k stání v přízem
jsou již úplně vyprodána. Místa k stání na I. a II. ga-
lerii obdržeti lze dnešního dne jedině v Ženském klubu
v Jungmannově tř. č. 7. Příležitostné, cennými lite-
rárními příspěvky obohacené „Meziaktí“ s po-
drobným programem lze obdrželi večer u vchodů do
hlediště. Představení bude zahájeno přednesem Dvořá-
kovy „Husitské“, kterou sehraje úplný Akademický
orchestr, řízený p. Vendlerem.
Po divadle uspořádán jest českými damami clitn
„rant“ ve dvoraně žofínské na počest hostí a stu-
dentů. Návštěvníci budou překvapeni neobyčejně ná-
dhernou a orig. výzdobou žofínské dvorany. Při vcho-
du vykaž se každý vstupenkou! Úbor plesový
Kouřili ve dvoraně pro drahocenné předměty, nábyte
a koberce jest přísně zakázánc; pro kuřáky bude zří
zen zvláštní kuřácký salon. Návštěva bude nevídaná
Raut počne k 10. hod. več.
Tylův
Hus
Vendler
Morava
Jungmannův třída
národní dům na Královský
národní divadlo
14
article
Všestulentský průvod, jenž pořádán Bude v ne-
děli odpoledne seřadí se mezi 1. a 2. hod. odpoledn
na Purkyňově nám, a v sousedních ulicích na
Král. Vinohradech, odkudž rázem 2. hod. vyjde
a bude se ubírati: třídou Palackého, Skrétovou ulicí
kol Musea, Václavským nám., Příkopem, Eliščinou
třídou atd. na výstaviště, kdež bude uvílán před býv
průmyslovým palácem. Průvod bude jedním z největ-
ších a nejzajímavějších, jež kdy v Praze byly pořádány
a vzbudí zajisté nejživější pozornost i účasť, která se
bude jeviti v imposantní návštěvě slav nost
na výstavišti, která bude průvodem zahájena,
neboť právě jím chce vzbuditi pořadatelstvo zájem
nejširších kruhů k návštěvě výstaviště, aby tak finan-
ční effekt a zdar slavnosti byl co možno největší.
V průvodu nalezati se bude 16 vozů skupinových a
allegorických, studentská jízdní banderia, řady stu-
dentstva atd. Pořad průvodu bude oznámen zejtra.
Velká slavnost na výstavišti předčí bohatým pro-
gramem všechny podobné podniky. Potrvá i v pondělí.
kdy konati se bude velká šermířská akademie za účin-
kování dam-šermířek a světových mistrů šermů.
Purkyňův
Palacký
na Královský
Skrétova ulice
Václavský já
Eliščin třída
Praha
15
article
Slovanšti hosté. Dosud přijelo různými vlaky přes
150 slovanských akademíků ze všech téměř rakouských
zemí a sice 36 Slovinců, 20 Chorvatů, 6 Rusů, 4 Ru-
síni, 2 Poláci, 1 Řek, ostatní z Vídně. Dnes očekává
se příjezd dalších Jihoslovanů, Italů a Poláků. Dnes
večer přijedou též Slováci s „Miavskou muzi-
kou“ v krojích a studentstvo brněnské. Se všech stran
pak přijíždí do Prahy studentstvo české, aby účastno
bylo dnešní a zejtřejší manifeslace a všestudentské
slavnosti. Zejtrejší zápas na Letné koná se k vůl
slavnosti na výstavišti, kterou všechna cizí mužstva
sportovní navštíví, již v časných hodinách odpoledních
Poslední informace lze zvěděti v ústřední kancelář
„u Choděrů“
Spolek českých modiků v Praze žádá své členy
v Praze dlící, by v hojném počtu zúčastnili se prů-
vodů při všestudentské slavnosti. Rovněž na členy
po venkově nyní rozptýlené vznáší žádost, aby, pokuc
jim možno, nejen sami ke slavnostem se dostavili
ale i v kruzích nejširších po českém venkově zájen
šířili a k hojné účasti agitovali.
Olenové dobroč. klubu „Radostslav“ zúčastní se
zejtřejší slavnosti všestudentské na výstavišti. Schůzka
ve 4 hod. odpol. (po průvodu) na Josefském nám.
Vžestudentská výstava olevřena jest denně o
8—12 a od 2—6 hod. Později rozšířena bude ještě
sbírkou památek z r. 1848. Vstupné za osobu 40 hal.
pro studující, dělnictvo a dítky 20 hal.
Rus
Polák
Řek
Jihoslovan
Italos
Slovák
Choděra
Olen
Vídeň
Praha
Letná
Radostslav
josefský já
spolek český modik
Chorvat
16
article
Slovácká taneční hodina jest dnes v sobotu 28
t. m. o 2. hod. odpol. s mijavskou hudbou „u Čížků“
Studentský Almannch. Cena Almanachu stano-
vena definilivně na 1 K 30 h, poněvadž vzhledem k ve-
likému nákladu 20.000 výlisků a neobyčejné poptávce
bylo možno snížiti cenu původní. Ceny v posledn
zprávě a na plakátech udané pozbývají tudíž platnosti
Autoři prací, v Almanachu uveřejněných, nechť laskavě
se přihlásí a zašlou své adresy do Svépomoci, by jim
exemplář a co nejdříve také honorář zaslán býti mohl
Jsou to následující pp.: Bartošek, Čeněk, Dušek, Dvo-
řák, F. A., Gabriel Grégr, Heinrich, Hodáč, Houžvička,
Chaloupecý, Kopal, Košek, Mahen, Mácha, J. Ma-
řák, L. Mařák (pseud.), Müldner, N., Non referl, P.
Pokorný, Ráž, Ropos (pseud.), Schioller, Sojka, Šrá-
mek, Těsnohlídek, Teytz, Q. M. Vyskočil, Záhoř. Ho-
noráře nereklamované připadnou Svépomoci. Kromě
toho obsahuje Almanach článek z péra předsedy úslř.
výboru všestudentské slavnosti prof. dra. J. U. Jarníka
a přílohu hudební, pochod legie studentů z r. 1849
od B. Smetany. Pochod tento, pro piano psaný, laska-
vostí firmy „Hofman vdova“ byl přenechán k otištění.
Pochod opraven jest dle rukopisu Smetanova a opatřen
úvodem z péra p. Branbergra. Tato hudební přiloha,
jež jest širšímu obecenstvu téměř neznáma, zvýší za-
jisté zájem o studentskou tuto publikaci. Příspěvky
neuveřejněné nechť vyzvednou si pp. autoři po stu-
dentské slavnosti do konce června ve Svépomoci. Po
zději již rukopisy vraceti se nebudou.
Bartošek
Čeněk
Dušek
Dvo
F A
Grégr
Heinrich
Hodáč
Houžvička
Chaloupecý
Kopal
Košek
Mahen
Mácha
L Mařák
Müldner
P Pokorná
Ráž
Ropos
Schioller
Sojka
Šrat
Těsnohlídek
Teytz
M Vyskočil
Záhoř
profesor
doktor
Jarník
B Smetan
Hofman
Smetanův
Ma
17
article
Delegace.
Delegace.
České věci v delegacích.
ch. Z Pešti, 27. května.
Zahraniční rozpočet a zahraniční politika
monarchie byly na jednacím pořadu dnešní
schůze císlajtánské delegace, ale převalnou vět-
šinu její vyplnila rozprava o kardinálním pro-
blému státu o životním sporu celé říše, o české
otázce.
Elomentární silou, jako v posledních létech,
tak i letos vedrala se do rokování delegací
všechno zatlačila do pozadí sama, opanovala
popředí, upoutala všechen zájem, všechnu po-
zornost. Opět a zase znělo mohutným hlasem
zasedací síní: dokud neskončite zápas česko-
německý spravedlivou, to jest rovnoprávnou
úpravou českých záležitosti národních, jazyko-
vých, školských a správních, dokud nesmíříte
český národ se státem, dokud ho nepovzneset
k naprosté rovnoprávnosti a ke stejné platnosti
ve všech oborech státních úkonů, dokud ne-
zlomite pych, bujnost, zpupnost a hegemonii
německé menšiny, dokud malomocným neučiníte
její diktát, nebude konsolidován stát, bude mo-
narchie neschopna nejen k akci, ale také
k obraně na venek.
Jako pokaždé od roku 1891, také tento-
kráte zahájil diskussi řečník český. Dr. Josei
Fořt jest poprvé v delegacích a měl zde svůj
debut. Dobrý a šťastný. V lednici, jakou jest
tato korporace, našel vrouci tón a jeho proslov
nesl se duchem veskrze pevným, uvědomělým,
mužným, odhodlaným. Nesl se nahoru výzvou
k politice nezávislé na Německu, nezaleknuté
st rašáky všeněmeckými, ale také výzvou dolů
k vytrvalosti v nynějším těžkém zápolení defen-
sivním.
doktor
Josei Fořt
Pešť
Německo
18
article
Poslanec za městskou skupinu kolinskou
jest politikem reflexe, abstrakce a dedukce. Hori-
zonty jeho jsou vysoké, široké a jasné. K ná
zorům svým dospěl bedlivým pozorováním, pro
vázeným láskou k vlastnímu národu, jeho po-
kroku a vývoji, ale prostým nenávisti k národu
druhému. Nazval-li německou obstrukci »cís.
král. výlučně privilegovanou«, pojmenoval li poli-
tiku Němců v Čechách, hlásající: »nic nepo
volme, nám se nemůže stát nic, leč že v nej
horším připadě dostaneme se do rozevřené ná
ruče všematky Germanie,« politickým nihilismem
a odsoudil-li podle zásluhy projev p. dra. Per
gelta v předvčerejší schůzi zemského výboru,
konstatoval jen skutečnost a pravdu, že nynějš
zbědovaností finanční, hospodářskou, politickou,
parlamentní a ústavní nejsou vinni Čechové,
nýbrž dva činitelé jiní: systém vládní, jemuž
liberum veto německé levice a její požadavek
po zachování statu quo jsou svrchovaným zá
konem, — a Němci, kteří rozumějí rovnost
v ten rozum, že oni jsou všemocnými pány
patentovanými oligarchy, všichni ostatní náro
dové pak rovnými v inferioritě, porobě a poní-
ženosti.
Němec
Germanie
Čecho
Hori
Čechy
19
article
Všichni delegáti poslouchali výklady če
ského mluvčího. Zajisté také byly příčinou, že
vyznělo z nich osvědčení českého lidu, jemuž
nynější taktika vnucena byla kruhy mimoparla-
mentními, jemuž obstrukce není cílem, alébrž
jen prostředkem a protijedem k paralysování
účinků slavomamu vítězné obstrukce, který ne-
žádá pro sebe žádných výsad a žádných nad-
práví, ale který také nedopustí, by nad měrou
jeho práv ve státě a v historii české rozhodo
vala vále a zvůle německé minority. Tak ukáza
dr. Fořt, že každou funkci, která se mu svěří
zastane cole a čestně k prospěchu věci, její
jest parlamentním zastancem osvědčeným a po
volaným.
Hned po jeho řeči sešli se němečtí delegát
k poradě, kdež usnesli se, že odpovi dru.
Fořtovi dr. Baernreither.
Uznáváme rádi, že o refundační methodě
kterou chtějí vlády hraditi nové úvěry vojenské
pronesl břitký soud, ale litujeme, že právě
tento poslanec vyslovil se, že jest mu naprosto
lhostejno, zdali se peníze ty seženou bez § 14
či paragrafem 14., ještě více pak želíme,že
sice chce mír a dohodu od mety k metě, al
že heslem jeho jest: »udělejte tabulam rasam,
zahoďte celou šachovnici a všechny flgury na
ní a začněte hru novou.« To jest: »My Če-
chové máme za vnitřní češtinu, kterou jsme
měli právem a zákonem, která jest kompenso-
vána vniterní němčinou, která jest prostým
důsledkem platných pravidel, dáti Němcům ná-
hradu, cenu, oběť, kterou žádná česká strana,
žádná česká duše dáti nemůže a nedá, totiž
bezprávnost velkých českých menšin v tak zv
uzavřeném území a vše, co souvisí s národnost-
ním rozhraničením teritorialním a co souvis
s kuriemi vetem vypravenými.
doktor
Fořt
Baernreither
Němec
20
article
S veškerou nepokrytostí a jasností prohlási
dr. Kramář, že poslanci čeští nepoloží na oltán
německých choutek české dělníky, zaměstnané
v německých městech a krajích, nepoloží je z
důvodů národních a nepoloži je také z důvodů
socišlních a že vyloučena jest každá možnost
sousedského spolužití, ba každého dorozumění
v jednotlivostech, nezanechají-li Němci svého
tradicionalního nadčlověčenství a neodhodlají-li
se k roli býti rovnými mezi rovnými a nebu-
dou-li respektovati vůle všech národů, nacio-
nalně, osvětově a pokrokově se vyvíjeti.
Že takové ochoty není na straně německé,
dokázal dnes dr. Pergelt, který chraptivým
basem a obvyklým neurvalým způsobem tvrdil
kterak prý my Čechové dobře se máme za pana
dra. Körbra jazykově, národně, hmotně nás pod
porujícího. Polemika tohoto delegáta nezasluhuje
repliky naší. Poslanec z království českého,
který řekne, že hr. Clara nařízení bylo vydáno
dne 14. září 1899 a že jest to nejvyšší roz-
hodnutí, pozbyl práva býti pokládán opravdo-
vým, Ale na všechen způsob byl brutální vypad
pana dra. Pergelta prapodivnou illustrací ve
dvojím smyslu: jednak, jaké jsou dísposicev
táboře německém, jednak, že pravdu měl dr.
doktor
Kramář
Němec
Pergelt
Čecho
Claro
21
article
Kramář, když pravil, že nepokládá situaci ta-
kovou, aby skočiti se mohlo z nynějších bojů
rovnýma nohama do konferenčního sálu. Dr
Kramář mluvil velice zajímavě a humoristicky
o nynějším Japonsku. Postavil do pravého světla
jeho vychvalovaný pokrok a modernost, vypra-
vuje, kterak ministerský předseda zkoupilgs
celý parlament, který byl zvolen proti němu
Delegáti smáli se podrobnostem celého tohoto
korrupčního postupu. Zástupce městské skupiny
táborské formuloval také program rakouské po
litiky na venek i doma v ten rozum, že mus
býti oběma směry politikou míru a že Rakousko
musí přestat býti přední hlídkou německé říše
beranem, jenž snímá zodpovědnost a nenávist
za její hříchy.
Epilog, kterým zakončil svůj dnešní sermon
a který vyzněl ve slova, že není třeba hledati
pro smír česko-německý nové půdy, nýbrž že
tento mír musí býti hledán pouze na půdě staré,
totiž na půdě rovnosti, rovnoprávnosti a rovno-
cennosti, učinil hluboký a silný dojem. Také
vážný. Tím více překvapena byla delegace vy
stoupením dra. Pergelta, kteréž odsuzováno bylo
jednomyslně.
Del. dr. Fořt přihlásiv se ke věcné po-
známce, konstatoval, že dr. Pergelt zanesl do
dnešního rokování nelad, dr. Pacák volal: Byla
to štváčská řeč! Dr. Fořt ukázal také, jak
pravdivé jest tvrzení dra. Pergelta, že dr. Körber
prokazuje Čechům dobrodiní jak politická, tak
hmotná, dovolával se výroku jeho, dle kterého
řekl: »Letos v království českém pro vodní
stavby nebude rýpnuto lopatou ani jedinou,«
Čeští poslanci také na půdě pesťské vyko-
nali svou povinnost. Tlumočili na ni požadavky,
smýšlení a vůli českého národa způsobem, který
Del
doktor
Fořt
Pergelt
Pacák
Körber
Čecho
Japonsko
Rakousko
22
article
zajisté doma bude jednomyslně schválen
stvrzen. Z delegace cislajtánské, která letos za-
sedá v hlavním městě koruny svatoštěpánské.
zní povzbuzení domů, by český lid setrval v boj
neochvějně a nezmenšeně.
Do hodiny osmé trvala dnešní schůze. Vn
promrskán byl celý rozpočet zahraniční. Minist
hr. Goluchowski v debatě zase nepromluvilni
jediného slova. Jako naposledy, tak i dnes
ukázal, jakou má vážnost k delegaci.
V pondělí jest na jednacím pořadu rozpoče
mínisteria vojenství.
Goluchowský
23
article
Z Pošti, 27. května. (C. - B.)
Plenární schůze rakouské delegae
byla zahájena předsedou ryt. Jaworským o 10. hod
dopol.
Mezi došlými spisy jsou dva dotazy del
Zafírona a spol. po ochraně tuzemských výrobků
z olivového oleje při uzavírání nové obchodní smlouvy
s Italií a po užití fondu staré republiky dubrovnické
k vykupování otroků.
Delegace jednala o výborové zprávě stran roz
počlu ministerstva zahraničních věcl.
Po úvodu ref. markýza Bacquehema přihlá-
síli se k slovu del. Fořt a Zaffron proti, dr. Bärn-
reither, sv. p. Berger, hr. Dzieduszycki a dr.
Licht pro.
Del. dr. Fořt: Ještě nikdy nepanovala v ra-
kouské delegaci nálada tak stísněná a resignovaná
jako letos. Příčin k tomu jest opravdu dost. Chao-
tické hrůzy vnitropolitické bídy, tísnivé obavy před
hrozícími zápletkami zahraničními a k tomu zahan-
bující vědomí, že musíme spolknouti bez odporu zod-
povědnost za nové obrovské oblížení poplatníků.
Neví, co děje se za kulisami, ale zdravý lidský rozum
ukazuje, že jedná se o události, které mohou mít
nejvážnější účinek na osudy státu.
Všichni toužíme po míru, ale víme, že přítom-
nost není bohužel dobou trvalého míru. Národnostní
idea nevykonala ještě své státotvorné poslání a již
objevuje se imperialistická rozpínavost jako nová
hnací síla. Dokud snahy z toho vyplývající nedo-
sá nou svého vrcholu, není pomyšlení na stálost
míru. Toto poznání předpisuje Rakousku politiku,
jejíž nejvyšším příkazem je vystříhati se zásadně
všelikého útoku na venek, opatřiti svou vlastní do
mácnost, pracovati k hospodářskému sesílení a kon-
solidováni a zjednati si tak imponující postavení,
aby mohlo odraziti případný útok zahraničních
choutek rozpínavých. Ale zdá se, že správci státu
nedbají toho příkazu.
Jaworský
Bacquehem
Zaffron
Bärn
Berger
doktor
Licht
Del
Fořt
Chao
Rakousko
Italia
Pošť
24
article
Požadovaný nesmírný úvěr na výzbroj, řinčení
šavlí a vyhrožování ve výkladu ministra dopouštějí
úsudek, že nastávají zápletky, při nichž dříve neb
později bude asi dovoláváno se zbraní. Proti komu
Nemáme osad ohrožených soupeři a za přátelstv
našeho jediného nepřitele na pevníně Německa, ktere
již dvakráte během dějin sáhlo svými spáry na ra
kouskou državu, ručí přece trojspolek? Kvap a hor-
livost, s jakými vymáhají se vojenské úvěry, připou
štějí jen jeden výklad, že totiž naše akce na Bal-
káně nabývá tvářnosti, která hrozí se přeměniti
obratem ruky v krvavou válku. Nehodlá mluvit
politické a národohospodářské účelnosti takového po
čínání, ale namanuje se otázka, je-li celkový stav
státu takový, aby riskoval vojenské zakročení s ne
dozírnými důsledky.
Vedle politické pohotovosti je také pohotovost stát-
ních financí — národohospodářská, a bylo by osudno
tajiti si, že jsme na skoku do hospodaření se schod-
kem, že pokladní pohotovosti jsou tytam a berní
síla vyčerpána. Peněžní trh eskontuje již bližící se
hospodaření se schodkem. Kursy rent se oslabují
papíry vracejí se stále do tuzemska. V hokuspoku
s refundacemi nevěří ani malé dítě, naopak jest oče
kávati, že — pustíme-li se jednou do hrozících zá
pletků — po dnešní půjčce budou následovati půjčky
nové, čímž nejen valuta bude úplně zničena, nýbr
všecko státní hospodářství znova na desítiletí zpu
stošeno. K tomu dlužno uvážiti, že také národo
hospodářsky ocitáme se ve stavu ponenáhlého chřad-
nutí a že v ohledu politickém kyne nám bezpro-
středně takřka automalické zrušení ústavnosti.
Německo
Bala
25
article
Proto musíme především uvésti správcům státu
na paměť, že stát, jenž se chystá provádětí opravy
jinde a zjednávati pořádek, v přední řadě má dbáti,
aby zjednal pořádek doma, sebral a utužil své
síly, jinak octne se v nebezpečí, že všeliká zápletka
zahraniční zvrhne se v odvážné počínání. Vyčítá-li
se Čechům, že svou obstrukcí zavinili zpustošení
veřejného života, je to v politické eskamotáži ob-
vyklé zaměňování příčiny s účinkem. Naše jednání
není útok, nýbrž obrana v nouzi nám vnucená.
Na otázku, kterak utváří se poměry v posla-
necké sněmovně vzhledem k nynější vojenské půjčce,
slyšeli jsme včera odpověď z úst dra Eppingra. Ni-
koliv Čechové, jejichž jednání jest diktováno pří-
kazem pudu zachovati sama sebe, nýbrž umíněné
stanovisko levičáckých Němců rozhoduje o osudu
parlamentu. Junktim, které bylo způsobeno německou
obstrukcí v Praze, uzavřelo vzájemný skřipec ještě
pevněji. Kdybychom dnes dali se na ústup před
terroristickým vefem Němců, osvědčili bychom tím,
že jsme skutečně inferiorní a že nám nezbývá než
pokořiti se s hlavou skloněnou před »Sic volo, sic
jubeo«, Tím dali bychom také ústavnost úplně
v šanc, neboť parlament, jenž nesmí hlesnouti
z obavy, že bude c. k. výhradně privilegovanou, je-
dině slávou ověnčenou německou obstrukcí vyhozen
do povětří, znamenal by petrifikování plemenné he-
gemonie, kterou stát musil by zahynouti.
Čecho
Eppingr
Němec
Praha
26
article
Naším cilem není bezúčelný boj, naším eílem
jest mír. Ale máme-li ho dosíci, musí býti především
odstraněna formule, že liberum veto Němců jest je-
diným státním pravidlem. Věří v možnost takového
obratu zvíáště proto, že existence Rakouska je za-
kotvena v utlačování evropských států, tak že ohro-
žení jeho budoucnosti německým imperialismem do
opravdy není se co obávati. Ale tento obrat nastane
jen tehdy, dospějí-li Němci ku poznání, že je nad
jejich síly ještě jednou povaliti náš národ úplněa
že všeliké spekulace na silné spolupůsobení soukme-
novců v německé říši jsou přeludem. Všeněmecké ne-
bezpečí jest ve skutečnosti jen strašákem. Odhodlá-
me-li se vzhledem k tomu upamatovati rakousk
Němce, že mají ke státu vedle práv také povinnosti
a zabájímeli pak silnou rukou politiku, která, ani
by zkřivila Němcům vlas na hlavě, zabezpečí neně-
meckým národům záruku zdravého rozvoje, nadejde
chvíle, oznamující Rakousku a jeho národům, že
nastává šťastnější budoucnost, která umožní také
státu uplatniti v zájmu humanity a míru svou moc
i za hranicemi s vojenským důrazem. Dokud se to
nestane, všeliká zahraniční zápletka hrozí zvrhnouti
se v osudně dobrodružství.
Del, bar. Berger prohlašuje, že jest úplně
spokojen a přesvědčen politikou i výkladem hraběte
Goluchowského. Co se týče vnější politiky, nepod
lehají jeho názory nijakému strannictví. Jeho základní
názor o vnější politice spočívá na tom, aby nebyla
řízena diplomacií, nýbrž kýmsi vyšším, jenž spra-
vuje netoliko osudy jednotlivců, nýbrž i osudy říší.
Němec
Berger
Goluchowský
Rakousko
27
article
Pokud se týče spolku s německou říší, má za zby-
tečno zkoumati, byl-li snad kdysi okamžik, v němž
byla možna jiná konstelace velmocí. Rečník chce
jen konstatovati, že německo-rakouský spolek od
počátku svého trvání vybověl svému hlavnímu účelu,
zabezpečiti mír nám a evropský mír vůbec, a proto
jest s tímto spolkem úplně spokojen. Předchozí řeč-
ník mluvil o všeněmeckém nebezpečí. Takových
obav řečník prý nemá. Připomíná jen, že největší,
třebas ne nejsympatičtější státník druhé poloviny
minulého století vytýčil meze německé moci a tím
připravil půdu pro budoucí Rakousko, pročež bylo
také následkem velkomyslnosti našeho mocnáře
možno uzavříti spolek s německou říší. Spolek
s Německem nemá nic společného s rakouskými
Němci a není také namířen proti Slovanům.
Řečník nesdílí též mínění dra. Kramáře o do-
mnělém osamocení Německa v Evropě a nevěří, že
ostří francouzsko-anglické dohody směřuje proti ně-
mecké říši. Pak se dotýká východo-asijské války.
projevuje své politování nad ní a vyjadřuje naději.
že se podaří válku lokalisovati, načež přechází ku
politice vnitřní. Národnostní prapor má býti dle jeho
mínění svinut a do popředí má opět vystoupíti pevné,
příchylností k dědičnému panovníku zušlechtěnéa
posvěcené vědomí otčiny, jež oduševňuje všechny
rakouské národnosti.
Rečník
Němec
Slovan
Kramář
Rakousko
Německo
Evropa
28
article
Del. Zaffron nejprve chorvatsky, polon u
mecky odůvodniv svůj chorvatský počátek, prolk
šuje, že říše bude nepřemožitelna, budou-li její n
rodové a jejich řeč stejně vážena a meze státt
organismu budou rozšiřovat se na základě sprani
nosti. Chorvaté nepozbyli dosud důvěry v sílu
Řečník dokazuje důležitost chorvatského národa m
balkánskou politiku. Dříve nebo později Albaniei
Makedonie budou žádati svobodu. Avšak Chor
jsou také jediným prostředkem k ochraně Adr
tvoříce mocnou hradbu protí italským snahám o sane
vládu na Sinném moři. Dokazuje nutnost zrušiti vinnu
klausuli v obchodní smlouvě s Ilalií, potřebu a
chodní smlouvy s Černou Horou z příčin hospodi
ských. Také vystěhovalectví doporučuje minist
pozornosti.
Chorvat
Makedonie
Sinný moře
29
article
Na to bylo rokování přerušeno až do 3. hoi
odpol., kdy ujal se slova del. dr. Baernreithe
Vojenské požadavky — pravil — tvoří hlavní i
terres. Potvrzuje, že zahraničná politika je v úzki
styku s branností říše, finančním hospodářstvím
vnitřními poměry. Rozpočet ministerstva zahrani
ných věcí je řečníkovi záminkou k vývoji celkovél
obrazu otázek, jež delegaci poutají, neboť ve spni
ném pochopení jeho jsou nejmocnější důvody j
povolení sum žádaných společnou vládou. Zákli
našeho mezinárodního postavení jsou a zůstanona
beze změny. Jimi jsou naše spolky a dobrá ve
s Ruskem a ty zachrání nás také před válečnýmn
bezpečím. Tato konstelace nestačí pouze činitela
již touží po nových skupinách, tvoří strojené obra
třeba byly přeludné. Z ministrových vývodů ve ví-
boru přesvědči! se, že politická bdělost neochahne
proto souhlasí s projevem důvěry hr. Goluchcr-
skému. Konstatuje dle zprávy upřímný a legal
poměr k Italii a stálost v otázce balkánské. Slod
s Ruskem jest a zůstane nezvratným základem nil
balkánské politiky. Je povděčen, že zmizel také p
slední stín neblahé rakouské politiky z r. 15
(Hlučná pochvala).
Zmíniv se o výhodnosti anglo francouzské shicoe
přešel k vojně ve východní Asii, jež hlásá, žejí
tatami era kabinetních vojen. Avšak čím víc dosy
vají národové k vědomí zahraničné politiky, l
víc vyskytuje se protiv a konstelací a p. a to ni
může vésti k příhodám, nad nimiž i mírumilou
panovníci a vlády nemají moci.
doktor
Baernreith
Rusko
Asie
30
article
Tím vysvětluje se tento zdánlivý odpor nen
pokojnými vývody ministra zahraničných věcí a ve
kými požadavky ministra vojenství. O bezpečaná
státu rozhoduje jeho branná moc a spolky. Spcl
schopný je, kdo přičiňuje se o zvýšení své hnm
nosti. Sem patří naše mimořádné úvěry, za tl
jsou zodpovědni, kdo za ně žádají. Přímého úsnž
o nich nemáme a proto jich schválení zůsla
otázkou důvěry, jíž řečník nemá proč odpírati. V
zbroj moderní armády a námořnictva je nyní skommn
technickým předpokladem státní samostatnosti.
Refundační plán považuje za bezpodstatna
věc, ale vlastní finanční plán zdá se mu arci veln
vážným, což dokazuje dalšími vývody. Musíme u
čkati vývoj věcí a sledovati svědomitě rozvoj vojn
ského rozpočtu. Avšak již tu vyskytuje se sit
oznamovaná 2letá služba, jež znamená velké zn
šení řádného rozpočtu vojenského a tu by si n
prosil, aby se zas nerefundovalo. (Hlučný souhla
Jedná se o úvěrní operace příštích let a velké in
stice stamillionové, jež musíme schnati na peněžnle
trhu v konkurenci s Ruskem a Japonskem, jež js
nejsou u konce se svými půjčkami.
Zde třeba finančního plánu, jenž musí jíti rubi
v ruce s největší spořivostí ve všech oborech našeh
státního života.
Vnitřní politika nepatří přeď delegace a ustavič
rekriminace a mluvení o staré politice neprospívi
leda že by se vyhledávala společná půda, připran
valy lepší poměry. Hlavně finanční stav vyžaduje s
lehavě nápravy parlamentních poměrů, nad něž sejl
skoro zoufá. Myslí se vůbec, že není možná rozmolat
naše vnitřní zmatky a náprava musí se zjednati mine
ústavu a parlament. Myslím však, že mýlí se, kdi
tak uvažují. Také se myslí, že absolutismus by bs
u nás lepší, než parlamentarismus. Než náš parli
mentarismus, připouštím. (Veselost.) Jiná je otázka.
Rusko
Japonsko
31
article
Možno-li v XX. věku vládnouti bez parlamentu. (Son
hlas a pochvala.) Není to možná a sice pro správr
a pro finance. Česta ze zmatků leží přece vždy ja
v otázce dorozumění se mezi Čechy a Němci. La
postupovati jen krokem, aby nastaly poměry, jež pe
skytují východiště lepších poměrů,
Dr. Fořt nemohl nalézti ani nejmenšího krok
k ochotnosti. Spletl sem Německo, mysle, že je
útočné, mísí se do našich vnitřních záležitostí.o
tomto thematu nemělo by víc býti zmínky, neb
zmaří se všeliký pokus o dorozumění. Narážeje m
další vývody a výčitky dra. Fořta, praví řečník, h
s takovými výčitkami a ustavičným opakováním st
rých hesel nehneme se z místa. (Souhlas.) Jedino
možnost: dospěti ke vzájemným rozkladům shledl-
vám v tom, vstoupíme li na neutrální půdu. Politiy
posledních let byly vlastně jen dějem jazykovýa
nařízení. Účelem Stremayerových bylo svésti parie
mentní většinu, Pražákova obsahovala politicií
drobty, aby se ona většina udržela pohromadě.
Badenových jazykových nařízeních není třeba ml
viti, patříť do poslední doby. Lituje jich, probnk
musila býti zrušena. Tato politika dávání a brnn
způsobila v Čechách a na Moravě rozhorleníi
znesnadnila léčení. Aby se však našla neutrilr
půda, navrhli Němci velkou správní reformua
vymezením národních krajů v Čechách.
Němec
doktor
Fořt
Stremayerův
Pražákův
Badenův
Čechy
Německo
Morava
32
article
Vnitřní úřadní řeč v českém kraji jest otázkoo
o níž se najednou na této půdě může jednat an
této půdě octneme se ještě také na Moravě, bá
arci národní samospráva nemůže býti territoriála,
nýbrž musí býti národně společenstevní. Více ii
nechce, aby předešel komolení a nahodilým konn
kvencím. Přijde — troufá — čas, kdy se o ty vě
bude jednati. Němci jsou ochotni postaviti sen
neutrální půdu, jež bude prospěšna budoucím z
jmům. Pessimismus ochromuje politické myšlení
politické jednání. V Rakousku třeba překonat ješ
velké nesnáze, ale naproti tomu je mocný spodl
proud, jenž chce míti pořádek v národních věcec
Proto nezoufá si řečník a končí přáním, by v B-
kousku zavládl optimismus, jenž záleží v v plodt
práci. (Hlučná pochvala a potlesk; řečníku gratuluji
Del. hr. Dzieduszycki neshledává v mini
strově vývodech o Balkánu žádný válečný smy
podvolí-li se Turecko dřív než bude pozdě. Donh
však, že započaté dílo se podaří a že také jinde pa
minou výminečné zákony proti některým nárol
nostem a vyznáním. Dovozuje, že rakousko-uheri
politika může být jen konservativná. Vítá angl
francouzskou shodu, dobrou vůli s Italií, lituje,h
ruský národ je nucen vésti ve východní Asii krvav
válku a přinášeti velké oběti, jež nesou také Polaa
Potrvá-li tato vojna dlouho, otřese světovým trbe
a proto je žádoucím brzký konec oné války.
i jeho nejbližší přátelé považují půjčku skoncovance
jinak než parlamentním usnešením se stanovisk
ústavního za nepřípustnou.
Němec
Del
Polaa
Morava
Rakousko
Balkán
Turecko
Asie
33
article
Ubezpečuje, že Polácí mají smysl pro nárož
city Čechů a Němců, ale tito musí povážiti, že jd
vstříc velkému nebezpečí, jež mohou způsobiti jejk
sváry říši a také ostatním jejím národům. Mělo l
se přistoupiti k praktickému řešení jednotlivýd
otázek. Která nejdřív, na tom nesejde. Až bad
shoda o jednotlivých věcech v podrobnostech, prot
denční otázka rozřeší se snadno.
Vláda je prý nucena ke skutečnému absolutism
Vinou nynějších poměrů je zneužívání ústavy a je
nacího řádu. Vláda musí zakročit a vynasnažilia
aby udělala přítrž zneužívání obstrukce, musí dbn
o nový rozvoj ústavního života v Rakousku a b
usnadnít pokojně rozklady spolužití německého
českého národa.
Konečně vyslovil řečník uznání správě zaln
ničné politiky. (Hlučná pochvala.)
Del. dr. Licht pojednával o hospodářskýa
otázkách, zvláště o loňské zmínce ministra hr.
luchowského o vývozních poměrech. Rozmnožil-li a
vývoz, je to důkazem, že průmysl stojí na výši s
úlohy a pracuje solidně, jak toho vyžaduje soub
v jiných státech. Dále přednesl řečník různá přá
o konsulátech, pojednal o obchodní politice a dov
zoval nutnost brzkého uzavření obchodních sml
s cizími státy. Konečně dotkl se vnitřních poměn
poznamenávaje, že vše usiluje o konečné řešení ni
rodnostní otázky. O jednotlivých podrobnostech,
přistoupíme jednou opravdově k dílu, se ještě do
hodneme.
Posl. dr. Kramář praví naproti Lichtovi, k
jeho národ požívá všech národních práv a vísk
Polácet
Čecho
Němec
Del
doktor
Licht
Posl
Kramář
Rakousko