1
masthead
Ročnik XXXXIV.
2
masthead
v Praze, v sobotu dne 28 května 1904.
Praha
4
article
Sa ranní a odpol. llsty
před plácí sat
v Praze v sdeslnistraei
. . . 2n
neěs
nlvrt kta . . . . 6 K — h
s dvojí donáškeu
na noéj e
na dnt lel
ve zlialkšck:
za něde . . . . . . 2 K 30 k
Pošton:
ur. . . . . 9 K e0
s dvojí zásilkon
ni nřel
sk čurt leta . . . . 11 K 40 k
Praha
5
article
Válka,
Válka,
Z Tokla, 27. května. (»Reuter. «) P
pětidenním tuhém boji Japonei
dobyli včera večer Kiněu a později
Hansanu, opevněného ruského po-
stavení. Dělostřelecký boj trvá
dále. Jedna ruská dělová loď stří-
lela na levé křídlo Japonců ze zá-
toky talienvanské. Japonské lodi
válečné kooperovaly s armádou
z kinčuské rejdy.
Z Tokia, 27. května. (C.B.) »Rent.
kancelář« sděluje: Admírál Togo
blokoval úplně jižní čásť polo-
ostrova Liaotunu. Jeho vojsko ob-
kličuje Port Artur. Japonci vytla-
čili Rusy z postavení jejich západně
od Talienvanu. Pokládá se za pra-
vděnepodobné, že by Rusové na
severu Port Arturu mohli klásti
rázně odpor. (Dlužno ovšem takové zprávy
z japonského pramene přijímati se vší
reservou. Pozn. red.)
Z Nučvanu, 27. kvěina (C.-B.)Reut.
kancelář« sděluje: Z Mukdenu při-
byvší sem francouzský kněz sdě-
luje, že stojí tam 20.000 a v Liao-
janu 100.000 mužův ruskéh
vojska a že denně přichá-
zejí posily. Počet ruského voj-
ska v Port Arturu páčí Japonci na
20.000 mužů, kdežto Japonci prý
50.000 mužů čítají.
Z Petrohradu, 27. května. Ze
zpráv, došlých z Liaojanu, jest pa-
trno, že u Kinču došlo ke strašnémn
boji, krvavějšímu snad, nežli by
boj na řece Jalu. Japonci postupo-
vali při útoku s nesmírnou energií
a dostali se do křižového ohně.
15.000 útočících Japonců prý padlo
Ztráty Rusů odhadují se na 2000
mužů.
—ch. Z Paříže, 27. května. V gene-
rálním štábu petrohradském vzdor
okamžitým úspěchům Japonců pře-
vládá přesvědčení, že postavení 1
armády japonské jest se strany
ruské silně ohroženo. Názor tento
odůvodňuje se tím, že generálu
kozáků Kondratoviči podařilo se
se silným předvojem kozáckým pro-
niknouti mezi I. a II. armádu
japonskou a přervati stálé a pra-
videlné spojení mezi nimi.
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz
na straně 4.)
Artur
Japonec
Rus
Kondratovič
Tokio
Togo
Liao
Petrohrad
Jal
Paříž
Reuter
Kinč
Tokl
Nučvan
6
article
Skok do temna.
Skok do temna.
Stamillionový požadavek správy vojenské
na zdokonalení výzbroje armády, a záměr, opa-
třiti celou sumu jeho půjčkou co možná nej-
nchleji, pokládá se v kruzích dosti širokých za
předzvěsť, že jde tu o vážné přípravy k nějaké
blizké vojenské akci. Veřejnost nedůvěřuje vy-
svěllení společného ministra vojenství a sou-
běžnému výkladu předsedy uherského mini-
sterstva, jakoby po mnohaleté periodě ustavične
rostoueího nákladu na vojsko, v okamžiku ne-
obyčcjně nejasných poměrů mezinárodních a-
máda mohla se skutečně nalezati v takovém
savu nepřipravenosti zbrojné, jak to za důvod
plekvapující, obrovské potřeby se předstírá.
Tomuto pocitu dal plně volného průchodu
i dr. Fořt ve své včerejší řeči delegační, když
konstatoval, že v delegaci rakouské nezavládla
dosud nikdy taková stísněná a resignovaná ná-
lda jako lelos. Podnětů k tomu jest dosti, vedle
vnitfních zmatků jsou to i temné obav
před hrozivými zahraničnými pod-
niky. Zdravý rozum lidský ukazuje, jak děl,
že jde o události, jež budou miti co nejvážnější
ččinky na osudy státu. Doznané obrovské zbro-
jení, řinčení palašem ve výkladu společného mi-
nistra války dává tušiti, že nám nastávají zá-
pletky, při nichž se dříve či později sáhne k síle
zbraní. Kvap a horlivost, s nimiž se vymáhají
úvěry vojenské, připouští jen jediný výklad, že
toliž naše akce na Balkáně nabývá rázu, jenž
obralem ruky se může změniti v krvavý děj
válečný.
Skok
Fořt
Balkán
7
article
Tedy Balkán! Opravdu jest mnoho podezře-
lých zjevů, jež tomu nasvědčují, že tamni opravní
činnost ve smyslu programu mürzstegského ne-
bude úspěšnou. Již v exposé, předneseném hr.
Goluehowským, lze přes všecku jeho důvěru
v klidné rozuzlení nalézti stopy, že smírná čin-
nost selže. Nejenom důrazné napomenutí, jehož
se dostalo při té příležitosti Turecku, ale ona
místa výkladu jeho, kdež výslovně mluvío
„štváčích a našeptavačích“, kteří zdržují Tu-
teeko, že neprovádí upřímně opravy, stačí, aby
zarazilo.
Mimo to však upozornil ministr zahraniční
zvláště na severni okresy koso-
ského kraje, kde obyvatelstvo křesťanské
jest smíšeno s Albánci a kde se musí státi
mnoho, aby se usnadnílo soužití u stavične
nepřátelských kmenů. Odjinud jest zná-
mo, že reformní komise má plné ruce práce
s témito vnitřními spory, jež tvoří prý 75 proe.
sporných případů, t. j. síly, ženoucí obyvatelstv
turocké proti sobě, pracují stále stejně nebez-
pečně.
Tyto dny opětně došly z oněch končin
zprávy o soustavném vraždění tamního srbského
obyvatelstva, vedle toho se svádějí stále srážky
s bulharskými četami, a současně se oznamuje.
že návrat uprchlíků makodonských úplně vázne
ze 30.000 se jich vrátilo do Turecka pouze
2000, a tito zle trpí od Turků, tak že se obrátil
na novo k velmocem o ochranu. Následkem
toho komitéty makedonské agitují všude proti
dalšímu návratu uprchlíků.
Albánec
Turek
Balkán
Turecko
8
article
Za těchto okolností není divu, že v anglick
sněmovně pomocník státního tajemníka Perey
připomenul na dotaz po stavu opravní akce, jak
již lord Lansdowne, ministr zahraničních zále-
žitostí, litoval, že remůže prohlásiti, že by se
bylo dosáhlo nějakého značnějšího úspěchu v
záležitosti oprav v Turecku; ač nechce říci.
jakoby se nebyl stal nijaký pokrok, ale nedo-
stává se zpráv o tom, co se stalo.
Anglie prý žádala na Rakousku a Rusku podán
zpráv, ale dostalo se jí za odpověď, že Rusk
doufá, že bude s to příště je podati. Vláda angli-
cká prý se jen zavázala, podporovati akci re
formní, dokud neobstojí náležitou zkoušku
Vládní listy anglické dodávají k tomu: souhlas
daný Anglií, byl podmíněný; ona si vy
hradila právo, navrhnouti vydatné prostředky
kdyby mürzstegský plán padl.
Dle toho Anglie a i jiné, na Balkáně
interessované západní mocnosti mohou co chvíl
prohlásiti, že nadešel okamžik, kdy nutno uči
niti „vydatnější opatření“ v Turecku
Mezi mocnostmi těmi největší pozornos
budí Italie. Ona projevila také neobyčejnou ci-
tlivost oproti zbrojným požadavkům vojenské
správy rakousko-uherské. Ve sněmovně italské
ihned se ozvaly hlasy, aby i Italie sesílila své
loďstvo, protože musí býti v moři Adriatickém
silná, aby ji Rakousko-Uhersko respektovalo, Ale
nezůstalo v Italii jen na návrzích těchte, vláda
italská počala ihned opatřovati některé obchodní
lodi děly, na výpomoc válečnému loďstvu, jakoby
vážné nebezpečí bezprostředně již nastávalo-
Dle toho se podobá, že případné „vydatnějš
opatření“ v Turecku bude provázeno i rozvinu-
tím válečných námořních děl na moři Adriati
ckém.
Perea
Lansdowne
Rusk
Turecko
Anglie
Rakousko
Rusko
Balkán
Uhersko
Italia
9
article
To vše by nasvědčovalo velmi značným
rozměrům případného podniku, ale přece jen
se nopodobá, že by pouhé vydatnější zjednáván
pořádku, zvláště „v severních okresích Kosova
pole“ vyžadovalo takového mimořádného zbro-
jení. A tu obrací se pozornost k novým kombi
nacím sil na Balkáně. Již ve svém výkladu vy-
slovil se hr. Goluchowski velmi zdrželivě o sbli
žování Bulharska se Srbskem a obou s Ture-
ekem. Pravilt: Tím méně slušné by bylo, kdyby
Turecko poslouchalo „štváče a našeptavače“
když zkoncovalo úmluvu s Bulharskem a když
Srbsko zakročilo proti četám.
To skoro vyznívalo jako potěšení, že s
takovéto sbližování stalo.
Zatím množily se zprávy, že kníže bulhar
ský navštíví sultána v Cařihradě, a „Tempsu“
se píše z Bulharska, že politika knížete bulhar
ského spočívá na základech docílení souhlasu
s Tureckem mimo stanovisko reformních moc-
ností. Jest prý pravdě podobno, že sultán si při-
blíží Bulharsko sliby nových výhod v Make-
donii v oboru církve a školy bulharské. Komi-
téty makedonské prý to však sotva uspokojí.
Kosův
Goluchowský
Balkán
Bulharsko
Srbsko
Turecko
Cařihrad
Komi
10
article
Ve skutečnosti tyto sbližovací pokusy mez
mocnostmi balkánskými pozorují se však ve
Vídni méně klidně, než by se dle slov ministra
zahraničních záležitostí zdálo. To patrnoz
ostrého projevu časopisů vládě blízkých o my-
šlence „spolku balkánských států“, jež se vy-
nořuje od schůze knížete bulharského a krále
srbského v Niši. Nejnověji — zní to ve zmíně-
ných časopisech — nespokojují se ti, kdož roz-
sévají nedůvěru a jimž by bylo zatemnění po-
měrů vítáno, mluviti o spolku bulharsko-srbsko-
černohorském, ale ohlašují již i, že také Tu-
recko k němu přistoupí, že Italie, očekávajíc vý-
hody, by jej uvítala, ba, že i Rusko by mu
přálo, a ostří jeho že by směřovalo vůbec proti
vnikání „německého“ vlivu na Balkán. Vládní
listy sice tyto pověsti velmi rozhorleně odmítají.
a ač je prohlašují za nesmysl, přece jen je ná-
padně zaznamenávají.
Vídeň
Niš
Rusko
Balkán
spolek bulharskýsrbský
Italia
11
article
K doplnění známek poměrů balkánských
slouží dále i zpráva, dle níž vláda turecká chystá
odpověď na výklad hr. Goluchowského, v dele
gacích učiněný, jakož i to, že v samém paláci
sultánském přišlo se na stopy spiknutí, v jehož
čele stál sultánův zeť Kemal-Eddin paša, o němž
se nejprve oznamovalo, že byl zatčen, ale dle
nejnovější zprávy podařilo se mu prchnouti, byl
26. t. m. v Pešti, kdež vykládal, že se stal obět
piklů, že odebere se do Paříže, kdež bude ve
svém úsilí pokračovati, při čemž se vyslovil, že
vlastní strůjce spiknutí jest důvěrníkem sul-
tánovým.
I tyto okolnosti jsou význačnou známkou
že vývoj událostí na Balkáně povážlivě se za-
plétá.
Souhrn pak všech těchto zjevů výstražně
ukazuje, že zasáhnutí do těchto poměrů něja-
kými vydatnějšími prostředky — bude skokem
do temna — a sotva zjedná útěchu někomu
dnešní nápad „Reichswehru“: vláda prý může
si opatřiti půjčku na zbrojení jakožto opatření —
nutné sebeobrany, k níž i soukromníka
zákon trestní opravňuje.
Ale mohl by pouhý Balkán způsobit
takovouto nutnost?
Goluchowský
Kemal
Eddin paša
Pešť
Paříž
Balkán
Reichswehr
12
article
Sokolové v Arrasu.
Sokolové v Arrasu.
V Arrasu, 24. května.
(Původní zpráva »Národních Listů«.)
Včerejší den skončil pro Sokoly české na zá-
vodišti francouzském velmi čestně. Jak jsme již ozná-
mili podrobili se při dopoledních závodech o tak zv
championát bratři: Fr. Erben z Plzně, K. Sál z Prahy.
Jindra Zabka, Jos. Czada, Jos. Honzátko z Male
strany, Rud. Dudek z Vyšehradu a J. Malý ze Smí-
chova. Závodili na nářadí (hrazda, bradla, kůň),v
Sokol
Erben
Zabek
Honzátko
Dudek
J Malá
Arras
Francie
Plzeň
Praha
Jos
Mala
Vyšehrad
13
article
skoku do výšky a dálky, ve skoku o tyči a v prostných
cvičeních. Výkony jejich sledovány pozorně, zejmena
volná cvičení, provedená vzorně sledována se za-
slouženou pochvalou. Shlédli jsme zejmena zástupce
italských gymnastů, kterak žárlivým okem sledoval
výkony našich borců a činil si horlivě záznamy.
Mezitím na cvičišti panoval ruch nevídaný. Kamkol
pohlédneš všude vidíš, mihali se těla ve vzduchu, t
sviští batony závodících, tu duní půda pod výpady
boxujících bratří, zde zase upoutá pozornost naši krko-
lomná skupina na způsob pyramidy stavěná, a vše
provázeno zvláštním hlukem povstalým hlasitým po-
čítáním, buď pískáním, buď povely, jež vše splývá
v neurčitou směs. Dopolední závody rýchle uplynuly.
a po provedené zkoušce na prostná cvičení při dvou
vojenských hudbách, vše spěchá k obědu, aby po
náležitém občerstvení každý dostavil se v čas do prů-
vodu. Tento počal se řaditi o 122. hod. s poledne
ulici u nádraží. Sokolům vykázáno čestně místo v prů-
vodu cizinců, který skýtal pestrý pohled střídánímse
různých barev obleků gymnaslických jedlnot. Přesně
o 2. hod. vyrazil průvod městem na cvičiště. Zajímavé
bylo sledovati husté řady obocenstva jak různým způ-
sobem pozorovalo jednotlivé oddíly průvodu, a jak
francouzský temperament ukázal se v jasném světle
Sokol
u nádraží
14
article
Hlasitým způsobem pronášeny duchisplné poznámky
však když objevili se čeští Sokolové, tu propuklo ihned
hřímavé volání „Vivent les Sokols! Na zdar!“ Žádný
oddíl průvodu nebyl tak potleskem a voláním bouř-
livým provázen jako sokolský. Za českými Sokoly
kráčel pařížský „Sokol“, který taktéž bouřlivě pro-
vázen voláním a potieskem. Po celé ceslě, trvající
34 hodiny, až na cvičiště (které položeno na samém
obvodu města), neustály sympatické projevy Sokol-
stvu českému a zejmena dámy provázely ladný kro
cvičenců (kteří v průvodu kráčeli v cvičebním úboru
s kajdou přes rameno a s čapkou na hlavě) jakož
krásný oblek ostatních Sokolů lichotivými poznám-
kami.
Na evičišti provedl celý průvod dežilé před hlavn
čestnou tribunou, na které umístěni vedle prefekta
arrasského a předáků gymnastů francouzských i zá-
stupcové cizích tělocvičných sdružení a mezi nimi dr
Podlipný a dr. Scheiner.
Sokol
Podlipná
doktor
Scheiner
Sokol
15
article
Po skončeném delilé pokračováno v dopolednícl
závodech, při kterých také vystoupilo i družstvo České
obce sokolské vedené dr. Vaníčkem. Ladné výkony
našich borců sledovány pozorně nejen diváky s tri-
bun (jež toho dne poměrně slabě obsazeny, poněvadz
nebyl přítomen president republiky), ale zejmena od-
borníky gymnastů, jež družstvo naše davem provázel
od jednoho nářadí ke druhému a každý dobře pro-
vedený výkon odměněn polleskem a hlasitou pochva-
lou. Když pak naši borci skončili cvičení prostná s ne-
obyčejnou přesností, a provedli ukázku pořadových
cviků, tu nejen přítomní asmnastě propukli v bouřli-
vou pochvalu, ale i sami soudcové (z nichž jeden byl
výsoký vojenský důstojník) blahopřáli br. Vaníčkovi
a lichotivě se vyslovili o provedení cviků těch, s po-
dotknutím, že ještě neviděli tak exaktně provedenýeh
cvičení, jak je provedli Sokolové. Zářivé slunko vy
kouzlilo tu nejen ruměnec blahého pocitu dobře skon
čené práce na tvářích našich borců, ale i bohaté kru-
pěje potu tuhé práce. — Po skončených závodech dáno
znamení trubkou vojenskou (vojsko pěší i na koních
vůbec obstarévalo stráž na cvičiští) k počátku společ-
ných cviků prostných, jež tentokráte položeny až na
konec pořadu dne.
doktor
Vaníček
Sokol
16
article
Gymnasté francouzští i cizí cvičenci, seřaděni n
cvičišti v 16 pětistupových proudů, čítajících každý
25 zástupů (ledy celkem asi 2000 cvičenců), a tyto
zavedeny ihned na cvičiště. Původně určený nástup
k prostným cvíčením (kopie to našeho nástupu z ml.
sletu všesokolského) bylo nutno úplně vypustiti, po-
něvadž při zkoušce provedené úplně selhal. Ukázal
se tu opětně v tomlo přednost nášeho sokolského
sdružení před sdružením gymnastů, jichž neká zeř
a legerní povaha nedovode se přizpůsobiti jednolitosti
a mohutnosti celku. Jednotlivé pětistupy zavedeny
na vykázaná místa a k povelu učiněn rozestup stra
nou a do hloubky. I zde porovnávali jsme úsečně ko
nané rozestupy o sletech našich, s legerně provedeným
rozstupem francouzským, a přesný zákryt náš rýso-
vaný perspektivickými čárami, s ledabyle utvořeným
zákrytem zde franc. provedeným. Připažení bylo
nestejné a takřka neslyšitelné. Provedeno pak 5 od
dílů cvičení prostných při sloučených dvou hud-
bách vojenských, dosti slušně, zejmena pak oddí
17
article
II., IV. a V. proveden pěkně. Nicméně odborníka
zklamal jednak nepřesný zákryt, dále monotoní a hla-
sité počítání cvičících, jež namnoze se i rozcházelo
s taktem hudby, jakož i různost obleků cvičebních, jež
vše to nikterak nepřispívalo ke zvýšení dojmu, b
naopak. Po skončených prostných, kdy po zdařile
provedeném V. oddíle obecenstvo vzdávalo hlasitou
pechvalu, propukl temperament francouzský u cvičí-
cích plnou měrou a nic nepomohlo konejšení, velení
a prosby vedoucích; radost nad pochvalou projevována
hlasitým jásáním řad cvičenců, vyhazováním čapek,
šátků do výšky. Trvalo hezkou chvíli než vše se zase
uklidnilo, načež řady sraženy na zad, prapory před-
vedeny před čestnou tribunu a ve středu těchto předán
před prefektem vládním prapor Unie v opatrování na
jeden rok (až do doby přištího sletu) gymnastům
francouzským. Ceremoniální slavnost tato neobešlas
— jak to u Francouzů zvykem — bez obvyklého řeč-
nění presidenta Unie gymnastů a prefekta. Tímto
skončeno cvičení prvého dne
Francouz
18
article
Večer pořádán byl banketgymnastů, k ně-
muž všichni Sokolové čeští i pařížští obdrželi pozvání
Přítomno bylo přes 400 účastníků a ze Sokolů četná
deputace s dr. Podlipným a dr. Scheinerem v čete
Tito umístěni u čestného stolu. Po bohaté hostině, př
šumivém šampaňském počaly obvyklé přípitky, jež
zahájil předseda Unie p. Cazalet uvítáním všech
přítomných, a připil na konec presidentu republiky
Na to promluvil p. Minelle, starosta města Arrasu,
který přípil všem činovníkům o sletu a zástupcům
cizinců. Potom přečten blahopřejný telegram starosly
král. hlav. města Prahy dra. Srba, který vzbudi
bouři nadšení. Na to vystřídali se jednotliví zástupci
cizinců, odevzdávajíce různé dary Unii gymnastů fran-
couzských. Řeč dra. Podlipného, která promlu-
vena s neohyčejnou vervou, vzbudila pravou bouř
nadšení, když odevzdával sošku krále Jiřího Podě-
bradského dar Sokolstva českého Unii. Jedině řeč dra
Podlipného citována doslova ve francouzských žur
nálech.
Podlipná
doktor
Scheiner
Tito
Srba
Podlipný
Jiří Pod
Arras
Praha
český Unia
19
article
Mezitím konány večer o 9. hodině závody v ba-
letu a tanci na výstavišti ve velodromu. Závody
tyto byly velmi zajímavé a poskytly opravdu nejen
svým uspořádáním, ale i také originálním provádě-
ním skutečný požitek. Tak vystřídaly se tu různé
jednoty, jež prováděly plastické obrazy, národní rá-
zovité tance v krojích (Skotů, Normanlanů, Švedo
s kyjí, vojenské obrazy válečné předváděny s el
fektem u nás nezvyklým. Mezitím konáno v městě
osvětlení. Závody ještě o půlnoci dále trvají.
V pondělí svatodušní pokračováno dopoledne v zá-
vodech na cvičišti, mezi tím ce město připravovalo se
důstojně k uvítání presidenta republiky p. E. Loubel
jehož příjezd ustanoven na 10. hodinu dopolední
Několik dosti originálních slávobran zvýšovalo slav-
nostní lesk města, které bylo přeplněno obecenstvem
z dáli přichválavším. Dávno před příjezdem presi-
denta republiky tísnile se obecenstvo v ulicích, kudy
vedla cesta presidenta do města.
Uvítání presidenta stalo se obvyklým u Francouzů
ceremoniálním způsobem. Odpůldne přesně o 2. hod
vyrazil průvod od nádraží, kráčel jinými však ulicemí
než předešlého dne, a dospěl o 3. hodině na cvičiště.
Sokolové čeští opětně aklamováni skvělým způsobem
a provolávání slávy a bouřlivého pollesku od četného
obecenstva trvalo celou cestu až na cvičiště.
O 145. hodině přijížděl president republiky na
evičiště. Ihned utvořena ze všech praporů střodem
cvičiště k čestné tribuně cesta, kterou kráčel president
republiky za zvuků marseillaisy a bouřlivého volání
všech na tribunu. Před tribunou, seřaděni dle abecedyo
stáli zástupci cizích delegátů z Anglie, z Čech, z Belgie.
Skot
Normanlan
Šveda
E Loubel
Francouz
Sokol
Anglie
Čechy
Belgie
20
article
Dánska, Ilalie, Lucemburka, Nizozemska a Švýcar.
kteří jednotlivě předslaveni presidentu republiky
Každému z nich podal president ruku a několik slov
promluvil. Dra. Podlipného a dra. Scheinera vyzna
menal však nejdelším hovorem a v řeči své kladl ob
zvláštní důraz na slova, která pronesl na konec: „Vy
jste naši přálelé.“ Po tomto představení ode
bral se president na tribunu čestnou, aby byl pří
tomen veřejnému cvičení. Počátek učinili Belgičané
kteří v četném počtu 120 prováděli cvičení současně
na dvanácti bradlech. Výkony přesně prováděné těšily
se zasloužené pozornosti. Na to nastoupilo 16 Švýcarů
v historickém rytířském šatu (červené barvy) a prová-
děli cvičení s kyji, kteréžto cvičení družstvo arraských
provádělo o nešem IV. sletu všesokolském. Ještě ani
neskončili, a již vchází 14 našich cvičenců v kroj
cvičebním na cvičiště za vedení dra. Vaníčka, aby
předvedlo tu ukázku rázovitých cviků na vysokých
bradlech. Ihned odvrácena pozornost od cvičení Švý-
carů a upoutána všeobecně na sokolské družstvo. Ze-
jména odborníci seskupili se blízko bradel, aby lépe
viděli. Nezvyklá cvičení na vysokých hredlech pro-
váděna s jistotou úžasnou, s lehkostí a ladnoslí po-
divuhodnou stupňovala nadšenou pochvalu všech di-
váků, a když borci čeští na dané znamení trubkou
vojenskou (počátek prostných cvičení) skončili, pro-
voláno jim na odchodu „Vivent les Sokols, vivent jes
Lucemburk
Nizozemsko
Podlipný
Scheiner
Belgičan
Vaníček
Dánsko
Ilalie
Švýcar
21
article
Tchéques!“
Na to následovala prostná cvičení se stejným pro
vedením a opakováním výjevů všech jako předešléno
dne. Pak zase předvedeny všechny prapory s prapo
rem Unie a sokolským v čele před presidentskou tr
bunu, načež oslovil presidenta repůbliky p. Cazale
(předseda Unie) a prosil jej, aby svou přílomností zvý-
šil dojemný akt předání praporu Unie arrasským gym-
nastům. Také tento přiměřeným oslovením předal
starostovi gymnastů arrasských p. Griffitsovi, ten pek
ve svém oslovení slíbil tak náležitým způsobem uči
niti. Na to promluvil president republiky p. Loube
delší řeč, v níž kladl důraz na tělesnou i mravní vý
chovu lidu francouzského a na konec pak udělil různá
vyznamenání. Tím ofliciální čásť slavnosti skončen
a president republiky se svým skvělým průvodemci
vilním i vojenským odejel
Následovalo prohlášení překorníků v jisté část
závodů pokud výsledky byly známy. Informovali jsme
se na rychlo a podáváme tuto zatím předběžnou zprá-
vu jak nám byla sdělena o výsledku závodů:
V kategorii C (závody společné t. j. 4 cvičene
provádějí na 4 nářadích současně týž cvik a stejnost
provedení [velice obtížná] se známkuje) docílilo druž
stvo České obce sokolské cenu tak zv. d'excellence
vavřínový věnec, diplom a zlatou medailli, věnovanou
p. Bremartem, generálním radou.
V kategorii D (závody družstev, kde jednotlivci
jeden po druhém provádějí cvičení) získalo družstvo
Sokola pražského věnec dubový, diplom, modailli stří
brnou, cenu označenou jako první.
V závodech jednotlivců umělých (lak zv. cham-
plonat) získali bratři: Fr. Erben z Plzně, Rud. Dudek
z král. Vyšchradu, Karel Sál z Prahy, Czada Jose
z Malé strany, Žabka Jindra a Honzátko J. každý di-
plom, věnec vavřínový a plaquettu stříbrnou.
Loub
Sokol
Erben
Dudek
Vyšchrad
Karel Sála
Czada Jose
Žabka
Honzátko
Tchéque
Francie
Plzeň
Praha
sokolský cena
22
article
Pangermanism v Rakousku.
(Le pangermanisme en Autriche.)
Pod tímto titulem právě vyšla v Paříži kniba.
kterou sepsal pan Jiří Weil, laureát pařížské
Školy pro politické vědy a věhlasný učenec, par
Anatole Leroy-Beaulieu, člen Institutu
de France, napsal k ní vysoce zajímavou před-
mluvu, z níž tuto čtenářstvu uvádíme hlavní myšlenky
Pangermanism! V dnešní době imperialismu nen
asi předmětu, který by vyžadoval větší pozornosti
se strany Francie a Evropy. Nechť obracíme svě
zraky k ústí Rýnu a Mosely, ku pramenům Labe
aneb k oněm Innu a Adiže, k vrcholkům Julských
Alp aneb k zálivu terstskému aneb ku přístavu Pulji.
všude setkáváme se se snahami pangermánskými; a
pakli na severu i na jihu, na východě jak na zá-
padě, snahy ty narážejí na nedůvěru států a na
odpor národů, nejsme tím ještě ujištěni, že hráze
hmotné i duševní, které se před nimi vztyčují, budou
vždy dosti silnými, aneb dosti dobře hájenými, aby
nemohly ony učiniti do nich průlom.
V Řakousku, jak známo, velikou překážkou zá-
lusku pangermánskému jsou Slované dualistického
mocnářství, zejmena Čechové, kteří zaujímají roviny
v Čecbách, a Slovinci, kteří zároveň s cestami, ve-
doucími do Terstu, hlídají jižní výběžky Alp. Aby
se prodrala až k Vídni a až k Adriatickému moři,
nová Svatá Říše Germánská musila by jíti přes Čechy
a přes Slovince a musila by je rozdrtiti. Zvláště
Čechy jsou jakoby hrází, kterou příroda i dějiny
postavily proti rozpínavosti pruského Německa.
Jako ve starověku tak i dnes by Čechové ne-
podrobili se německému panování, a kdyby neměli
Weil
Leroy
Pulja
Slovan
Čecho
Rakousko
Paříž
Beaulieu
Francie
Evropa
Rýn
Mosel
Inn
Adiž
Terst
Alpy
Vídeň
Čechy
Německo
institut jít Franca
julský Alpa
24
article
síly se tomu opříli, jest nesnadno věřiti, že by
kdy Rusko strpalo přivtělení českých Slovanů k říši
Hohenzollerů. Žádná náhrada by Rusku nedovedla
vyvážiti takovýto přirůstek sousední říše. Který
ruský car odvážil by se kdy k hanbě podobné zrady
vůči Rusku a vůči Slovanstvu?
Čechy se svým kosočtvercem hornatých hradeb
zůstávají vztýčeny mezi Vídní a Berlínem. Na druhé
straně jak možno pomysliti, že říše německá, kdyby
jednou vládla Vidní a Berlínem, svolila by k tomu,
aby Praha odřízla Dunaj a Sprévu od sehe a že by
na Hradčanech dlouho strpěla ruskou posádku anebo
slovanskou pevnost? Čechy a Morava, bývalé svato-
václavské království, tak dlouho s Německem spo-
jené, ačkoliv bylo vždycky ve vzpouře proti Němcům,
lo bude pangermanismu vždycky kamenem úrazu.
Velké Nčmecko, jsouc děd cem zároveň středověké
Svaté Říše i frankfurtského parlamentu z r. 1848,
nemůže ani vzdáti se Čech, sloletého to bojiště mezi
Němectvem a Slovanstvem. A Rusko, ochránce Slo-
vanů, autokratické Rusko, kde vzdor všemu exisluje
lid a veřejné mínění, nemohlo by vydati tyto Slo-
vany v Čechách na pospas Němci (v originálu
psáno: au Niémetz), odvěkému to nepřítel
Slovanů,
Ruska
Němec
Čo
Rusko
Vídeň
Berlín
Praha
Dunaj
Hradčany
Čechy
Morava
Německo
Slovan
václavský království
25
article
Leč jděme dále a dejme tomu, že buď diplo-
macií nebo zbraněmi — což by bylo skoro stejně
nesnadným — Německu by se podařilo přivlastniti
si Čechy a Moravu: jakou situaci podobný výboj
vytvořil by pro Německo a Prusko? Přivtěliti polo-
německé země rakouské k Bismarkově Německu, spo-
jiti s ním Čechy a Moravu, a zároveň slovinské kra-
jiny kolem Terstu — neboť jestli Terst jest italským,
terstské okoli zůstalo slovanským — to by značilo
uváděti do nové říše cizé živly, živly odbojné, které,
opírajíce se o Poláky v Poznaňsku a Horním Slezsku,
udržovaly by v novém Velkoněmecku neustálou ná-
rodnostní agitaci, dosti silnou, aby ohrožovala i jed-
notu státu i veřejné svobody. I kdyby Berlínsi
troufal býti dosti silným ku poněmčení aneb ku zkro-
cení těchto desíli neb dvanácti millionů Slovanů,
Poláků, Čechů a Slovinců, kteří by na všech východ-
ních hranicích nové říše tvořili široký nepřátelský
pás, pruský královský dům by se dojista tázal,
není-li v těchto výbojich rakouských pro něj ai
pro Německo žádného nebezpečí.
Tím by znovu utvořilo se Velké Německo z r.
1848, se všemi svými nesnázemi a svými vnitřními
třenicemi. R vnováha mezi Severem a Jihem, mezi
protestanty a katolíky, nejistá rovnováha, kterou na
prospěch prvních tenkráte zřídil Bismark, by byla
porušena; těžiště říše bylo by posunuto; ba dokonce
během doby sama jednota německá octla by sev
nebezpečí nového roztříštění. Pod záminkou dovršiti
nové německé císařství, mohl by pangermanism
snadno otřásti jeho pevností a ohroziti jeho trvání.
Nebezpečí to jest tak patrným, že pangermáni,
aby je odvrátili, uznali za dobré, odloučiti Rakušany
od Ríma, dříve než připojí Rakousko k Berlínu.
Čecho
Polák
Berlínsi
Severus
Rakušan
Německo
Morava
Prusko
Terst
Poznaňsko
Horní Slezsko
Rakousko
Berlín
26
article
Odtud pochází hlučné »Los von Rom«, vydané
jako heslo Schönererem a Wolfem. Leč jak ukazuje
pan Jiří Weil, dovolávání se Luthera se strany
těchto politických zápasníků za reformaci nenalezlo
valného ohlasu v údolích i horách katolického Ra-
kouska. Na místě, co by mělo připravovati pád ra-
kouského mocnářství, zdá se, že bude toto spíše
upevňovati, utužujíc pásky mezi dynastií a katolickou
hierarchií, která je posud tak mocnou na středním
toku Dunaje a v rakouských Alpách. Musí-li Ra-
kousko, aby dostalo se do Německa Hohenzolierů,
dříve projiti Wittemberkem, máme právo pokládati
za falešné proroky smělce, kteří se odvažují hlásati
brzké vstoupení Rakouska do nové říše germánské.
Úmysl stotožniti německou národnost s duchem re-
formace, ten, na místo co by připravoval annexi
zemi rakouských, urazí většinu Němců rakouských,
a vztýčí o jednu hráz více mezi Berllnem a dunaj-
ským údolím aneb tyrolskými Alpami,
Nechťsi vnitřní nesnáze rakouského mocnářství
jsou sebe většími, nechťsi záludy jeho sousedů s
zdají býti sebe hrozivějšími, my proto ještě nemu-
síme věřiti ve vítězství pangermanismu. Rakousko-
Uhersko ještě není tomu blízko býti škrtnuto z mapy
Evropy a kdyby se to kdy mělo státi, bylo by veta
po naší staré historické Evropě. Veškeré malé ná-
rody na kontinentu, od Dánska až k Holiandsku,
k Belgii, k Švýcarsku, k Srbsku, k Ubersku, byly
by uvedeny ve stav područenství nové Svaté Říše
Germánské. Vůči podobnému obru Francie a Ilalle,
společným nebezpečím sblížené, s tíží by udržely
svou samostatnost. Jedna i druhá byly by pak to-
liko státy druhého řádu, neboť Francie, která tak
dlouho soupeřila s Rakouskem, může zůstati vel-
mocí jen tak dlouho, pokud na Dunaji panuje velké
Rakousko.
Schönerer
Wolf
Weil
Luther
Němec
Los on Rom
Dunaj
Alpy
Německo
Rakousko
RakouskoUhersko
Evropa
Dánsko
Belgie
Švýcarsko
Srbsko
Francie
ský údolí aneb tyrolský Alpa
27
article
Někteří naši krajané klamou se přeludem chi-
mérického snu. Domnívajíť se, že Německo, přivtě-
livší sobě země rakouské, rádo by nám vrátilo
Elsasko Lotarinsko, aneb aspoň Mety, třeba ne Štras-
burk a Mühlhůsy. Avšak v tu chvíli, kdy pangerma-
nismus by triumfoval, ve chvili kdy pýcha germán-
ská byla by novými úspěchy ještě více podnícena,
Německo nevzdalo by se své kořisti z r. 1870. A pak
i kdyby navrácení bývalých našich zemi, ač je to
nemožným, mělo obsáhnouti celé Elsasko Lotarinsko
i se Štrasburkem a Mety, když by, aby na Labía
na Dunaji získalo území desetkrát tak veliké a oby-
diené, Němectvo odhodlalo se k obětem na Rýnu.
byl by to s jeho strany jen dočasný ústupek, který
by Německo, nyní ještě zvětšené, brzo hledělo zase
urvati a který by pro Francii a pro Evropu nena-
hradil nebezpečí odstranění Rakouska. V každém
případě rozdrobení Rakouska nebylo by ani dost
málo přiznivým veliké myšlence míru a svobody
národů, nýbež by zahájilo pro Evropu novou dobu
válek a reakce. Mělo by v následek útisk většiny
národů rakouského mocnářství a zároveň by bylo
hrozivým nebezpečím pro samostatnost národů zá-
padu a jihovýchodu Evropy.
Avšak velký sen pangermanismu, jak pan Jiř
Weil po panu René Henrym nám ukazuje, má ještě
daleko do uskutečnění. Vídeň se ještě neodhodlala
státi se provinciálním městem s pruským Landrathem
a mezi Sprévou a středním Dunajem stojí ještě,
jako za časů Husových a Žižkových, čeští Slované.
A i to staré Rakousko, kol kolem vzato, jest tak
zrovna dílem přírody, jako útvarem dějin a politiky.
Elsasko Lotarinsko
Jiř Weil
René Henry
Husův
Žižkův
Slovan
Německo
Štrasburk
Dunaj
Rýn
Francie
Evropa
Rakousko
Vídeň
28
article
Neklameme se v tom: nechť si její součásti zdají ne
býti různotvárnými, jest nesnadno je od sebe odlou-
čili, aniž bychom roztrhli individuality národní. Co-
koliv by mohlo přijíti na místo tohoto etnografického
Babylonu, bylo by dojista útvarem ještě umělejším,
aniž by svobodě národů byl příznivějším. Proto smíme
doufati v zájmu Evropy, jakož i v zájmu Francie, že
Rakousko, obdrodivší se, dovede uniknouti jak roz-
tržce, tak i roztříštění. Čím více se zahloubáme do
studia říše Habsburků, tím více jsme přesvědčení
o pravdivosti hesla, které František Palacký, velký
vlastenec český, pronesl r. 1848: »Kdyby nebylo
Rakouska, musili bychom ho vytvořitil
Ona existuje, ta stará říše a pořád ještě stojí a přátelé
míru a svobody, místo co by toužili po jeho záhubě,
musí mu naopak přáti dlouhého trvání.«
Tak tedy píše pan Anatole Leroy- Beau-
lieu, jeden z nejvážnějších politiků francouzských,
tak soudí myslicí hlavy a směrodatní lidé ve Francii
o problému pangermanismu a s ním spjatých příštich
osudech naší země a našeho národa a kniha ta jest
nejpádnější odpovědí některým těm smutným našin-
cům, kteří stále zlehčují ty naše »česko-francouzské
styky« a při každé příležitosti si z nich tropí úsměšky.
I kdyby ty tak zv. »česko francouzské styky« jiného
nic nebyly dokázaly, než že v čas upozornily fran-
couzské politiky na nebezpečí pangermanismu a na
solidaritu našich českých zájmů se zájiny Francie
Habsburk
Palacká
Leroy
lieu
Babylón
Evropa
Francie
Rakousko