ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 4269cca0-7129-11dc-993a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 106, person 87, org 8, work 8
1 masthead
Ročnik XXXXIV.
2 masthead
v Praze, v sobotu dne 28 května 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 146.
4 article
Sa ranní a odpol. llsty před plácí sat v Praze v sdeslnistraei . . . 2n neěs nlvrt kta . . . . 6 K — h s dvojí donáškeu na noéj e na dnt lel ve zlialkšck: za něde . . . . . . 2 K 30 k Pošton: ur. . . . . 9 K e0 s dvojí zásilkon ni nřel sk čurt leta . . . . 11 K 40 k
Praha
5 article Válka,
Válka, Z Tokla, 27. května. (»Reuter. «) P pětidenním tuhém boji Japonei dobyli včera večer Kiněu a později Hansanu, opevněného ruského po- stavení. Dělostřelecký boj trvá dále. Jedna ruská dělová loď stří- lela na levé křídlo Japonců ze zá- toky talienvanské. Japonské lodi válečné kooperovaly s armádou z kinčuské rejdy. Z Tokia, 27. května. (C.B.) »Rent. kancelář« sděluje: Admírál Togo blokoval úplně jižní čásť polo- ostrova Liaotunu. Jeho vojsko ob- kličuje Port Artur. Japonci vytla- čili Rusy z postavení jejich západně od Talienvanu. Pokládá se za pra- vděnepodobné, že by Rusové na severu Port Arturu mohli klásti rázně odpor. (Dlužno ovšem takové zprávy z japonského pramene přijímati se vší reservou. Pozn. red.) Z Nučvanu, 27. kvěina (C.-B.)Reut. kancelář« sděluje: Z Mukdenu při- byvší sem francouzský kněz sdě- luje, že stojí tam 20.000 a v Liao- janu 100.000 mužův ruskéh vojska a že denně přichá- zejí posily. Počet ruského voj- ska v Port Arturu páčí Japonci na 20.000 mužů, kdežto Japonci prý 50.000 mužů čítají. Z Petrohradu, 27. května. Ze zpráv, došlých z Liaojanu, jest pa- trno, že u Kinču došlo ke strašnémn boji, krvavějšímu snad, nežli by boj na řece Jalu. Japonci postupo- vali při útoku s nesmírnou energií a dostali se do křižového ohně. 15.000 útočících Japonců prý padlo Ztráty Rusů odhadují se na 2000 mužů. —ch. Z Paříže, 27. května. V gene- rálním štábu petrohradském vzdor okamžitým úspěchům Japonců pře- vládá přesvědčení, že postavení 1 armády japonské jest se strany ruské silně ohroženo. Názor tento odůvodňuje se tím, že generálu kozáků Kondratoviči podařilo se se silným předvojem kozáckým pro- niknouti mezi I. a II. armádu japonskou a přervati stálé a pra- videlné spojení mezi nimi. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 4.)
Artur Japonec Rus Kondratovič Tokio Togo Liao Petrohrad Jal Paříž Reuter Kinč Tokl Nučvan
6 article Skok do temna.
Skok do temna. Stamillionový požadavek správy vojenské na zdokonalení výzbroje armády, a záměr, opa- třiti celou sumu jeho půjčkou co možná nej- nchleji, pokládá se v kruzích dosti širokých za předzvěsť, že jde tu o vážné přípravy k nějaké blizké vojenské akci. Veřejnost nedůvěřuje vy- svěllení společného ministra vojenství a sou- běžnému výkladu předsedy uherského mini- sterstva, jakoby po mnohaleté periodě ustavične rostoueího nákladu na vojsko, v okamžiku ne- obyčcjně nejasných poměrů mezinárodních a- máda mohla se skutečně nalezati v takovém savu nepřipravenosti zbrojné, jak to za důvod plekvapující, obrovské potřeby se předstírá. Tomuto pocitu dal plně volného průchodu i dr. Fořt ve své včerejší řeči delegační, když konstatoval, že v delegaci rakouské nezavládla dosud nikdy taková stísněná a resignovaná ná- lda jako lelos. Podnětů k tomu jest dosti, vedle vnitfních zmatků jsou to i temné obav před hrozivými zahraničnými pod- niky. Zdravý rozum lidský ukazuje, jak děl, že jde o události, jež budou miti co nejvážnější ččinky na osudy státu. Doznané obrovské zbro- jení, řinčení palašem ve výkladu společného mi- nistra války dává tušiti, že nám nastávají zá- pletky, při nichž se dříve či později sáhne k síle zbraní. Kvap a horlivost, s nimiž se vymáhají úvěry vojenské, připouští jen jediný výklad, že toliž naše akce na Balkáně nabývá rázu, jenž obralem ruky se může změniti v krvavý děj válečný.
Skok Fořt Balkán
7 article
Tedy Balkán! Opravdu jest mnoho podezře- lých zjevů, jež tomu nasvědčují, že tamni opravní činnost ve smyslu programu mürzstegského ne- bude úspěšnou. Již v exposé, předneseném hr. Goluehowským, lze přes všecku jeho důvěru v klidné rozuzlení nalézti stopy, že smírná čin- nost selže. Nejenom důrazné napomenutí, jehož se dostalo při té příležitosti Turecku, ale ona místa výkladu jeho, kdež výslovně mluvío „štváčích a našeptavačích“, kteří zdržují Tu- teeko, že neprovádí upřímně opravy, stačí, aby zarazilo. Mimo to však upozornil ministr zahraniční zvláště na severni okresy koso- ského kraje, kde obyvatelstvo křesťanské jest smíšeno s Albánci a kde se musí státi mnoho, aby se usnadnílo soužití u stavične nepřátelských kmenů. Odjinud jest zná- mo, že reformní komise má plné ruce práce s témito vnitřními spory, jež tvoří prý 75 proe. sporných případů, t. j. síly, ženoucí obyvatelstv turocké proti sobě, pracují stále stejně nebez- pečně. Tyto dny opětně došly z oněch končin zprávy o soustavném vraždění tamního srbského obyvatelstva, vedle toho se svádějí stále srážky s bulharskými četami, a současně se oznamuje. že návrat uprchlíků makodonských úplně vázne ze 30.000 se jich vrátilo do Turecka pouze 2000, a tito zle trpí od Turků, tak že se obrátil na novo k velmocem o ochranu. Následkem toho komitéty makedonské agitují všude proti dalšímu návratu uprchlíků.
Albánec Turek Balkán Turecko
8 article
Za těchto okolností není divu, že v anglick sněmovně pomocník státního tajemníka Perey připomenul na dotaz po stavu opravní akce, jak již lord Lansdowne, ministr zahraničních zále- žitostí, litoval, že remůže prohlásiti, že by se bylo dosáhlo nějakého značnějšího úspěchu v záležitosti oprav v Turecku; ač nechce říci. jakoby se nebyl stal nijaký pokrok, ale nedo- stává se zpráv o tom, co se stalo. Anglie prý žádala na Rakousku a Rusku podán zpráv, ale dostalo se jí za odpověď, že Rusk doufá, že bude s to příště je podati. Vláda angli- cká prý se jen zavázala, podporovati akci re formní, dokud neobstojí náležitou zkoušku Vládní listy anglické dodávají k tomu: souhlas daný Anglií, byl podmíněný; ona si vy hradila právo, navrhnouti vydatné prostředky kdyby mürzstegský plán padl. Dle toho Anglie a i jiné, na Balkáně interessované západní mocnosti mohou co chvíl prohlásiti, že nadešel okamžik, kdy nutno uči niti „vydatnější opatření“ v Turecku Mezi mocnostmi těmi největší pozornos budí Italie. Ona projevila také neobyčejnou ci- tlivost oproti zbrojným požadavkům vojenské správy rakousko-uherské. Ve sněmovně italské ihned se ozvaly hlasy, aby i Italie sesílila své loďstvo, protože musí býti v moři Adriatickém silná, aby ji Rakousko-Uhersko respektovalo, Ale nezůstalo v Italii jen na návrzích těchte, vláda italská počala ihned opatřovati některé obchodní lodi děly, na výpomoc válečnému loďstvu, jakoby vážné nebezpečí bezprostředně již nastávalo- Dle toho se podobá, že případné „vydatnějš opatření“ v Turecku bude provázeno i rozvinu- tím válečných námořních děl na moři Adriati ckém.
Perea Lansdowne Rusk Turecko Anglie Rakousko Rusko Balkán Uhersko Italia
9 article
To vše by nasvědčovalo velmi značným rozměrům případného podniku, ale přece jen se nopodobá, že by pouhé vydatnější zjednáván pořádku, zvláště „v severních okresích Kosova pole“ vyžadovalo takového mimořádného zbro- jení. A tu obrací se pozornost k novým kombi nacím sil na Balkáně. Již ve svém výkladu vy- slovil se hr. Goluchowski velmi zdrželivě o sbli žování Bulharska se Srbskem a obou s Ture- ekem. Pravilt: Tím méně slušné by bylo, kdyby Turecko poslouchalo „štváče a našeptavače“ když zkoncovalo úmluvu s Bulharskem a když Srbsko zakročilo proti četám. To skoro vyznívalo jako potěšení, že s takovéto sbližování stalo. Zatím množily se zprávy, že kníže bulhar ský navštíví sultána v Cařihradě, a „Tempsu“ se píše z Bulharska, že politika knížete bulhar ského spočívá na základech docílení souhlasu s Tureckem mimo stanovisko reformních moc- ností. Jest prý pravdě podobno, že sultán si při- blíží Bulharsko sliby nových výhod v Make- donii v oboru církve a školy bulharské. Komi- téty makedonské prý to však sotva uspokojí.
Kosův Goluchowský Balkán Bulharsko Srbsko Turecko Cařihrad Komi
10 article
Ve skutečnosti tyto sbližovací pokusy mez mocnostmi balkánskými pozorují se však ve Vídni méně klidně, než by se dle slov ministra zahraničních záležitostí zdálo. To patrnoz ostrého projevu časopisů vládě blízkých o my- šlence „spolku balkánských států“, jež se vy- nořuje od schůze knížete bulharského a krále srbského v Niši. Nejnověji — zní to ve zmíně- ných časopisech — nespokojují se ti, kdož roz- sévají nedůvěru a jimž by bylo zatemnění po- měrů vítáno, mluviti o spolku bulharsko-srbsko- černohorském, ale ohlašují již i, že také Tu- recko k němu přistoupí, že Italie, očekávajíc vý- hody, by jej uvítala, ba, že i Rusko by mu přálo, a ostří jeho že by směřovalo vůbec proti vnikání „německého“ vlivu na Balkán. Vládní listy sice tyto pověsti velmi rozhorleně odmítají. a ač je prohlašují za nesmysl, přece jen je ná- padně zaznamenávají.
Vídeň Niš Rusko Balkán spolek bulharskýsrbský Italia
11 article
K doplnění známek poměrů balkánských slouží dále i zpráva, dle níž vláda turecká chystá odpověď na výklad hr. Goluchowského, v dele gacích učiněný, jakož i to, že v samém paláci sultánském přišlo se na stopy spiknutí, v jehož čele stál sultánův zeť Kemal-Eddin paša, o němž se nejprve oznamovalo, že byl zatčen, ale dle nejnovější zprávy podařilo se mu prchnouti, byl 26. t. m. v Pešti, kdež vykládal, že se stal obět piklů, že odebere se do Paříže, kdež bude ve svém úsilí pokračovati, při čemž se vyslovil, že vlastní strůjce spiknutí jest důvěrníkem sul- tánovým. I tyto okolnosti jsou význačnou známkou že vývoj událostí na Balkáně povážlivě se za- plétá. Souhrn pak všech těchto zjevů výstražně ukazuje, že zasáhnutí do těchto poměrů něja- kými vydatnějšími prostředky — bude skokem do temna — a sotva zjedná útěchu někomu dnešní nápad „Reichswehru“: vláda prý může si opatřiti půjčku na zbrojení jakožto opatření — nutné sebeobrany, k níž i soukromníka zákon trestní opravňuje. Ale mohl by pouhý Balkán způsobit takovouto nutnost?
Goluchowský Kemal Eddin paša Pešť Paříž Balkán Reichswehr
12 article Sokolové v Arrasu.
Sokolové v Arrasu. V Arrasu, 24. května. (Původní zpráva »Národních Listů«.) Včerejší den skončil pro Sokoly české na zá- vodišti francouzském velmi čestně. Jak jsme již ozná- mili podrobili se při dopoledních závodech o tak zv championát bratři: Fr. Erben z Plzně, K. Sál z Prahy. Jindra Zabka, Jos. Czada, Jos. Honzátko z Male strany, Rud. Dudek z Vyšehradu a J. Malý ze Smí- chova. Závodili na nářadí (hrazda, bradla, kůň),v
Sokol Erben Zabek Honzátko Dudek J Malá Arras Francie Plzeň Praha Jos Mala Vyšehrad
13 article
skoku do výšky a dálky, ve skoku o tyči a v prostných cvičeních. Výkony jejich sledovány pozorně, zejmena volná cvičení, provedená vzorně sledována se za- slouženou pochvalou. Shlédli jsme zejmena zástupce italských gymnastů, kterak žárlivým okem sledoval výkony našich borců a činil si horlivě záznamy. Mezitím na cvičišti panoval ruch nevídaný. Kamkol pohlédneš všude vidíš, mihali se těla ve vzduchu, t sviští batony závodících, tu duní půda pod výpady boxujících bratří, zde zase upoutá pozornost naši krko- lomná skupina na způsob pyramidy stavěná, a vše provázeno zvláštním hlukem povstalým hlasitým po- čítáním, buď pískáním, buď povely, jež vše splývá v neurčitou směs. Dopolední závody rýchle uplynuly. a po provedené zkoušce na prostná cvičení při dvou vojenských hudbách, vše spěchá k obědu, aby po náležitém občerstvení každý dostavil se v čas do prů- vodu. Tento počal se řaditi o 122. hod. s poledne ulici u nádraží. Sokolům vykázáno čestně místo v prů- vodu cizinců, který skýtal pestrý pohled střídánímse různých barev obleků gymnaslických jedlnot. Přesně o 2. hod. vyrazil průvod městem na cvičiště. Zajímavé bylo sledovati husté řady obocenstva jak různým způ- sobem pozorovalo jednotlivé oddíly průvodu, a jak francouzský temperament ukázal se v jasném světle
Sokol u nádraží
14 article
Hlasitým způsobem pronášeny duchisplné poznámky však když objevili se čeští Sokolové, tu propuklo ihned hřímavé volání „Vivent les Sokols! Na zdar!“ Žádný oddíl průvodu nebyl tak potleskem a voláním bouř- livým provázen jako sokolský. Za českými Sokoly kráčel pařížský „Sokol“, který taktéž bouřlivě pro- vázen voláním a potieskem. Po celé ceslě, trvající 34 hodiny, až na cvičiště (které položeno na samém obvodu města), neustály sympatické projevy Sokol- stvu českému a zejmena dámy provázely ladný kro cvičenců (kteří v průvodu kráčeli v cvičebním úboru s kajdou přes rameno a s čapkou na hlavě) jakož krásný oblek ostatních Sokolů lichotivými poznám- kami. Na evičišti provedl celý průvod dežilé před hlavn čestnou tribunou, na které umístěni vedle prefekta arrasského a předáků gymnastů francouzských i zá- stupcové cizích tělocvičných sdružení a mezi nimi dr Podlipný a dr. Scheiner.
Sokol Podlipná doktor Scheiner Sokol
15 article
Po skončeném delilé pokračováno v dopolednícl závodech, při kterých také vystoupilo i družstvo České obce sokolské vedené dr. Vaníčkem. Ladné výkony našich borců sledovány pozorně nejen diváky s tri- bun (jež toho dne poměrně slabě obsazeny, poněvadz nebyl přítomen president republiky), ale zejmena od- borníky gymnastů, jež družstvo naše davem provázel od jednoho nářadí ke druhému a každý dobře pro- vedený výkon odměněn polleskem a hlasitou pochva- lou. Když pak naši borci skončili cvičení prostná s ne- obyčejnou přesností, a provedli ukázku pořadových cviků, tu nejen přítomní asmnastě propukli v bouřli- vou pochvalu, ale i sami soudcové (z nichž jeden byl výsoký vojenský důstojník) blahopřáli br. Vaníčkovi a lichotivě se vyslovili o provedení cviků těch, s po- dotknutím, že ještě neviděli tak exaktně provedenýeh cvičení, jak je provedli Sokolové. Zářivé slunko vy kouzlilo tu nejen ruměnec blahého pocitu dobře skon čené práce na tvářích našich borců, ale i bohaté kru- pěje potu tuhé práce. — Po skončených závodech dáno znamení trubkou vojenskou (vojsko pěší i na koních vůbec obstarévalo stráž na cvičiští) k počátku společ- ných cviků prostných, jež tentokráte položeny až na konec pořadu dne.
doktor Vaníček Sokol
16 article
Gymnasté francouzští i cizí cvičenci, seřaděni n cvičišti v 16 pětistupových proudů, čítajících každý 25 zástupů (ledy celkem asi 2000 cvičenců), a tyto zavedeny ihned na cvičiště. Původně určený nástup k prostným cvíčením (kopie to našeho nástupu z ml. sletu všesokolského) bylo nutno úplně vypustiti, po- něvadž při zkoušce provedené úplně selhal. Ukázal se tu opětně v tomlo přednost nášeho sokolského sdružení před sdružením gymnastů, jichž neká zeř a legerní povaha nedovode se přizpůsobiti jednolitosti a mohutnosti celku. Jednotlivé pětistupy zavedeny na vykázaná místa a k povelu učiněn rozestup stra nou a do hloubky. I zde porovnávali jsme úsečně ko nané rozestupy o sletech našich, s legerně provedeným rozstupem francouzským, a přesný zákryt náš rýso- vaný perspektivickými čárami, s ledabyle utvořeným zákrytem zde franc. provedeným. Připažení bylo nestejné a takřka neslyšitelné. Provedeno pak 5 od dílů cvičení prostných při sloučených dvou hud- bách vojenských, dosti slušně, zejmena pak oddí
17 article
II., IV. a V. proveden pěkně. Nicméně odborníka zklamal jednak nepřesný zákryt, dále monotoní a hla- sité počítání cvičících, jež namnoze se i rozcházelo s taktem hudby, jakož i různost obleků cvičebních, jež vše to nikterak nepřispívalo ke zvýšení dojmu, b naopak. Po skončených prostných, kdy po zdařile provedeném V. oddíle obecenstvo vzdávalo hlasitou pechvalu, propukl temperament francouzský u cvičí- cích plnou měrou a nic nepomohlo konejšení, velení a prosby vedoucích; radost nad pochvalou projevována hlasitým jásáním řad cvičenců, vyhazováním čapek, šátků do výšky. Trvalo hezkou chvíli než vše se zase uklidnilo, načež řady sraženy na zad, prapory před- vedeny před čestnou tribunu a ve středu těchto předán před prefektem vládním prapor Unie v opatrování na jeden rok (až do doby přištího sletu) gymnastům francouzským. Ceremoniální slavnost tato neobešlas — jak to u Francouzů zvykem — bez obvyklého řeč- nění presidenta Unie gymnastů a prefekta. Tímto skončeno cvičení prvého dne
Francouz
18 article
Večer pořádán byl banketgymnastů, k ně- muž všichni Sokolové čeští i pařížští obdrželi pozvání Přítomno bylo přes 400 účastníků a ze Sokolů četná deputace s dr. Podlipným a dr. Scheinerem v čete Tito umístěni u čestného stolu. Po bohaté hostině, př šumivém šampaňském počaly obvyklé přípitky, jež zahájil předseda Unie p. Cazalet uvítáním všech přítomných, a připil na konec presidentu republiky Na to promluvil p. Minelle, starosta města Arrasu, který přípil všem činovníkům o sletu a zástupcům cizinců. Potom přečten blahopřejný telegram starosly král. hlav. města Prahy dra. Srba, který vzbudi bouři nadšení. Na to vystřídali se jednotliví zástupci cizinců, odevzdávajíce různé dary Unii gymnastů fran- couzských. Řeč dra. Podlipného, která promlu- vena s neohyčejnou vervou, vzbudila pravou bouř nadšení, když odevzdával sošku krále Jiřího Podě- bradského dar Sokolstva českého Unii. Jedině řeč dra Podlipného citována doslova ve francouzských žur nálech.
Podlipná doktor Scheiner Tito Srba Podlipný Jiří Pod Arras Praha český Unia
19 article
Mezitím konány večer o 9. hodině závody v ba- letu a tanci na výstavišti ve velodromu. Závody tyto byly velmi zajímavé a poskytly opravdu nejen svým uspořádáním, ale i také originálním provádě- ním skutečný požitek. Tak vystřídaly se tu různé jednoty, jež prováděly plastické obrazy, národní rá- zovité tance v krojích (Skotů, Normanlanů, Švedo s kyjí, vojenské obrazy válečné předváděny s el fektem u nás nezvyklým. Mezitím konáno v městě osvětlení. Závody ještě o půlnoci dále trvají. V pondělí svatodušní pokračováno dopoledne v zá- vodech na cvičišti, mezi tím ce město připravovalo se důstojně k uvítání presidenta republiky p. E. Loubel jehož příjezd ustanoven na 10. hodinu dopolední Několik dosti originálních slávobran zvýšovalo slav- nostní lesk města, které bylo přeplněno obecenstvem z dáli přichválavším. Dávno před příjezdem presi- denta republiky tísnile se obecenstvo v ulicích, kudy vedla cesta presidenta do města. Uvítání presidenta stalo se obvyklým u Francouzů ceremoniálním způsobem. Odpůldne přesně o 2. hod vyrazil průvod od nádraží, kráčel jinými však ulicemí než předešlého dne, a dospěl o 3. hodině na cvičiště. Sokolové čeští opětně aklamováni skvělým způsobem a provolávání slávy a bouřlivého pollesku od četného obecenstva trvalo celou cestu až na cvičiště. O 145. hodině přijížděl president republiky na evičiště. Ihned utvořena ze všech praporů střodem cvičiště k čestné tribuně cesta, kterou kráčel president republiky za zvuků marseillaisy a bouřlivého volání všech na tribunu. Před tribunou, seřaděni dle abecedyo stáli zástupci cizích delegátů z Anglie, z Čech, z Belgie.
Skot Normanlan Šveda E Loubel Francouz Sokol Anglie Čechy Belgie
20 article
Dánska, Ilalie, Lucemburka, Nizozemska a Švýcar. kteří jednotlivě předslaveni presidentu republiky Každému z nich podal president ruku a několik slov promluvil. Dra. Podlipného a dra. Scheinera vyzna menal však nejdelším hovorem a v řeči své kladl ob zvláštní důraz na slova, která pronesl na konec: „Vy jste naši přálelé.“ Po tomto představení ode bral se president na tribunu čestnou, aby byl pří tomen veřejnému cvičení. Počátek učinili Belgičané kteří v četném počtu 120 prováděli cvičení současně na dvanácti bradlech. Výkony přesně prováděné těšily se zasloužené pozornosti. Na to nastoupilo 16 Švýcarů v historickém rytířském šatu (červené barvy) a prová- děli cvičení s kyji, kteréžto cvičení družstvo arraských provádělo o nešem IV. sletu všesokolském. Ještě ani neskončili, a již vchází 14 našich cvičenců v kroj cvičebním na cvičiště za vedení dra. Vaníčka, aby předvedlo tu ukázku rázovitých cviků na vysokých bradlech. Ihned odvrácena pozornost od cvičení Švý- carů a upoutána všeobecně na sokolské družstvo. Ze- jména odborníci seskupili se blízko bradel, aby lépe viděli. Nezvyklá cvičení na vysokých hredlech pro- váděna s jistotou úžasnou, s lehkostí a ladnoslí po- divuhodnou stupňovala nadšenou pochvalu všech di- váků, a když borci čeští na dané znamení trubkou vojenskou (počátek prostných cvičení) skončili, pro- voláno jim na odchodu „Vivent les Sokols, vivent jes
Lucemburk Nizozemsko Podlipný Scheiner Belgičan Vaníček Dánsko Ilalie Švýcar
21 article
Tchéques!“ Na to následovala prostná cvičení se stejným pro vedením a opakováním výjevů všech jako předešléno dne. Pak zase předvedeny všechny prapory s prapo rem Unie a sokolským v čele před presidentskou tr bunu, načež oslovil presidenta repůbliky p. Cazale (předseda Unie) a prosil jej, aby svou přílomností zvý- šil dojemný akt předání praporu Unie arrasským gym- nastům. Také tento přiměřeným oslovením předal starostovi gymnastů arrasských p. Griffitsovi, ten pek ve svém oslovení slíbil tak náležitým způsobem uči niti. Na to promluvil president republiky p. Loube delší řeč, v níž kladl důraz na tělesnou i mravní vý chovu lidu francouzského a na konec pak udělil různá vyznamenání. Tím ofliciální čásť slavnosti skončen a president republiky se svým skvělým průvodemci vilním i vojenským odejel Následovalo prohlášení překorníků v jisté část závodů pokud výsledky byly známy. Informovali jsme se na rychlo a podáváme tuto zatím předběžnou zprá- vu jak nám byla sdělena o výsledku závodů: V kategorii C (závody společné t. j. 4 cvičene provádějí na 4 nářadích současně týž cvik a stejnost provedení [velice obtížná] se známkuje) docílilo druž stvo České obce sokolské cenu tak zv. d'excellence vavřínový věnec, diplom a zlatou medailli, věnovanou p. Bremartem, generálním radou. V kategorii D (závody družstev, kde jednotlivci jeden po druhém provádějí cvičení) získalo družstvo Sokola pražského věnec dubový, diplom, modailli stří brnou, cenu označenou jako první. V závodech jednotlivců umělých (lak zv. cham- plonat) získali bratři: Fr. Erben z Plzně, Rud. Dudek z král. Vyšchradu, Karel Sál z Prahy, Czada Jose z Malé strany, Žabka Jindra a Honzátko J. každý di- plom, věnec vavřínový a plaquettu stříbrnou.
Loub Sokol Erben Dudek Vyšchrad Karel Sála Czada Jose Žabka Honzátko Tchéque Francie Plzeň Praha sokolský cena
22 article
Pangermanism v Rakousku. (Le pangermanisme en Autriche.) Pod tímto titulem právě vyšla v Paříži kniba. kterou sepsal pan Jiří Weil, laureát pařížské Školy pro politické vědy a věhlasný učenec, par Anatole Leroy-Beaulieu, člen Institutu de France, napsal k ní vysoce zajímavou před- mluvu, z níž tuto čtenářstvu uvádíme hlavní myšlenky Pangermanism! V dnešní době imperialismu nen asi předmětu, který by vyžadoval větší pozornosti se strany Francie a Evropy. Nechť obracíme svě zraky k ústí Rýnu a Mosely, ku pramenům Labe aneb k oněm Innu a Adiže, k vrcholkům Julských Alp aneb k zálivu terstskému aneb ku přístavu Pulji. všude setkáváme se se snahami pangermánskými; a pakli na severu i na jihu, na východě jak na zá- padě, snahy ty narážejí na nedůvěru států a na odpor národů, nejsme tím ještě ujištěni, že hráze hmotné i duševní, které se před nimi vztyčují, budou vždy dosti silnými, aneb dosti dobře hájenými, aby nemohly ony učiniti do nich průlom. V Řakousku, jak známo, velikou překážkou zá- lusku pangermánskému jsou Slované dualistického mocnářství, zejmena Čechové, kteří zaujímají roviny v Čecbách, a Slovinci, kteří zároveň s cestami, ve- doucími do Terstu, hlídají jižní výběžky Alp. Aby se prodrala až k Vídni a až k Adriatickému moři, nová Svatá Říše Germánská musila by jíti přes Čechy a přes Slovince a musila by je rozdrtiti. Zvláště Čechy jsou jakoby hrází, kterou příroda i dějiny postavily proti rozpínavosti pruského Německa. Jako ve starověku tak i dnes by Čechové ne- podrobili se německému panování, a kdyby neměli
Weil Leroy Pulja Slovan Čecho Rakousko Paříž Beaulieu Francie Evropa Rýn Mosel Inn Adiž Terst Alpy Vídeň Čechy Německo institut jít Franca julský Alpa
24 article
síly se tomu opříli, jest nesnadno věřiti, že by kdy Rusko strpalo přivtělení českých Slovanů k říši Hohenzollerů. Žádná náhrada by Rusku nedovedla vyvážiti takovýto přirůstek sousední říše. Který ruský car odvážil by se kdy k hanbě podobné zrady vůči Rusku a vůči Slovanstvu? Čechy se svým kosočtvercem hornatých hradeb zůstávají vztýčeny mezi Vídní a Berlínem. Na druhé straně jak možno pomysliti, že říše německá, kdyby jednou vládla Vidní a Berlínem, svolila by k tomu, aby Praha odřízla Dunaj a Sprévu od sehe a že by na Hradčanech dlouho strpěla ruskou posádku anebo slovanskou pevnost? Čechy a Morava, bývalé svato- václavské království, tak dlouho s Německem spo- jené, ačkoliv bylo vždycky ve vzpouře proti Němcům, lo bude pangermanismu vždycky kamenem úrazu. Velké Nčmecko, jsouc děd cem zároveň středověké Svaté Říše i frankfurtského parlamentu z r. 1848, nemůže ani vzdáti se Čech, sloletého to bojiště mezi Němectvem a Slovanstvem. A Rusko, ochránce Slo- vanů, autokratické Rusko, kde vzdor všemu exisluje lid a veřejné mínění, nemohlo by vydati tyto Slo- vany v Čechách na pospas Němci (v originálu psáno: au Niémetz), odvěkému to nepřítel Slovanů,
Ruska Němec Čo Rusko Vídeň Berlín Praha Dunaj Hradčany Čechy Morava Německo Slovan václavský království
25 article
Leč jděme dále a dejme tomu, že buď diplo- macií nebo zbraněmi — což by bylo skoro stejně nesnadným — Německu by se podařilo přivlastniti si Čechy a Moravu: jakou situaci podobný výboj vytvořil by pro Německo a Prusko? Přivtěliti polo- německé země rakouské k Bismarkově Německu, spo- jiti s ním Čechy a Moravu, a zároveň slovinské kra- jiny kolem Terstu — neboť jestli Terst jest italským, terstské okoli zůstalo slovanským — to by značilo uváděti do nové říše cizé živly, živly odbojné, které, opírajíce se o Poláky v Poznaňsku a Horním Slezsku, udržovaly by v novém Velkoněmecku neustálou ná- rodnostní agitaci, dosti silnou, aby ohrožovala i jed- notu státu i veřejné svobody. I kdyby Berlínsi troufal býti dosti silným ku poněmčení aneb ku zkro- cení těchto desíli neb dvanácti millionů Slovanů, Poláků, Čechů a Slovinců, kteří by na všech východ- ních hranicích nové říše tvořili široký nepřátelský pás, pruský královský dům by se dojista tázal, není-li v těchto výbojich rakouských pro něj ai pro Německo žádného nebezpečí. Tím by znovu utvořilo se Velké Německo z r. 1848, se všemi svými nesnázemi a svými vnitřními třenicemi. R vnováha mezi Severem a Jihem, mezi protestanty a katolíky, nejistá rovnováha, kterou na prospěch prvních tenkráte zřídil Bismark, by byla porušena; těžiště říše bylo by posunuto; ba dokonce během doby sama jednota německá octla by sev nebezpečí nového roztříštění. Pod záminkou dovršiti nové německé císařství, mohl by pangermanism snadno otřásti jeho pevností a ohroziti jeho trvání. Nebezpečí to jest tak patrným, že pangermáni, aby je odvrátili, uznali za dobré, odloučiti Rakušany od Ríma, dříve než připojí Rakousko k Berlínu.
Čecho Polák Berlínsi Severus Rakušan Německo Morava Prusko Terst Poznaňsko Horní Slezsko Rakousko Berlín
26 article
Odtud pochází hlučné »Los von Rom«, vydané jako heslo Schönererem a Wolfem. Leč jak ukazuje pan Jiří Weil, dovolávání se Luthera se strany těchto politických zápasníků za reformaci nenalezlo valného ohlasu v údolích i horách katolického Ra- kouska. Na místě, co by mělo připravovati pád ra- kouského mocnářství, zdá se, že bude toto spíše upevňovati, utužujíc pásky mezi dynastií a katolickou hierarchií, která je posud tak mocnou na středním toku Dunaje a v rakouských Alpách. Musí-li Ra- kousko, aby dostalo se do Německa Hohenzolierů, dříve projiti Wittemberkem, máme právo pokládati za falešné proroky smělce, kteří se odvažují hlásati brzké vstoupení Rakouska do nové říše germánské. Úmysl stotožniti německou národnost s duchem re- formace, ten, na místo co by připravoval annexi zemi rakouských, urazí většinu Němců rakouských, a vztýčí o jednu hráz více mezi Berllnem a dunaj- ským údolím aneb tyrolskými Alpami, Nechťsi vnitřní nesnáze rakouského mocnářství jsou sebe většími, nechťsi záludy jeho sousedů s zdají býti sebe hrozivějšími, my proto ještě nemu- síme věřiti ve vítězství pangermanismu. Rakousko- Uhersko ještě není tomu blízko býti škrtnuto z mapy Evropy a kdyby se to kdy mělo státi, bylo by veta po naší staré historické Evropě. Veškeré malé ná- rody na kontinentu, od Dánska až k Holiandsku, k Belgii, k Švýcarsku, k Srbsku, k Ubersku, byly by uvedeny ve stav područenství nové Svaté Říše Germánské. Vůči podobnému obru Francie a Ilalle, společným nebezpečím sblížené, s tíží by udržely svou samostatnost. Jedna i druhá byly by pak to- liko státy druhého řádu, neboť Francie, která tak dlouho soupeřila s Rakouskem, může zůstati vel- mocí jen tak dlouho, pokud na Dunaji panuje velké Rakousko.
Schönerer Wolf Weil Luther Němec Los on Rom Dunaj Alpy Německo Rakousko RakouskoUhersko Evropa Dánsko Belgie Švýcarsko Srbsko Francie ský údolí aneb tyrolský Alpa
27 article
Někteří naši krajané klamou se přeludem chi- mérického snu. Domnívajíť se, že Německo, přivtě- livší sobě země rakouské, rádo by nám vrátilo Elsasko Lotarinsko, aneb aspoň Mety, třeba ne Štras- burk a Mühlhůsy. Avšak v tu chvíli, kdy pangerma- nismus by triumfoval, ve chvili kdy pýcha germán- ská byla by novými úspěchy ještě více podnícena, Německo nevzdalo by se své kořisti z r. 1870. A pak i kdyby navrácení bývalých našich zemi, ač je to nemožným, mělo obsáhnouti celé Elsasko Lotarinsko i se Štrasburkem a Mety, když by, aby na Labía na Dunaji získalo území desetkrát tak veliké a oby- diené, Němectvo odhodlalo se k obětem na Rýnu. byl by to s jeho strany jen dočasný ústupek, který by Německo, nyní ještě zvětšené, brzo hledělo zase urvati a který by pro Francii a pro Evropu nena- hradil nebezpečí odstranění Rakouska. V každém případě rozdrobení Rakouska nebylo by ani dost málo přiznivým veliké myšlence míru a svobody národů, nýbež by zahájilo pro Evropu novou dobu válek a reakce. Mělo by v následek útisk většiny národů rakouského mocnářství a zároveň by bylo hrozivým nebezpečím pro samostatnost národů zá- padu a jihovýchodu Evropy. Avšak velký sen pangermanismu, jak pan Jiř Weil po panu René Henrym nám ukazuje, má ještě daleko do uskutečnění. Vídeň se ještě neodhodlala státi se provinciálním městem s pruským Landrathem a mezi Sprévou a středním Dunajem stojí ještě, jako za časů Husových a Žižkových, čeští Slované. A i to staré Rakousko, kol kolem vzato, jest tak zrovna dílem přírody, jako útvarem dějin a politiky.
Elsasko Lotarinsko Jiř Weil René Henry Husův Žižkův Slovan Německo Štrasburk Dunaj Rýn Francie Evropa Rakousko Vídeň
28 article
Neklameme se v tom: nechť si její součásti zdají ne býti různotvárnými, jest nesnadno je od sebe odlou- čili, aniž bychom roztrhli individuality národní. Co- koliv by mohlo přijíti na místo tohoto etnografického Babylonu, bylo by dojista útvarem ještě umělejším, aniž by svobodě národů byl příznivějším. Proto smíme doufati v zájmu Evropy, jakož i v zájmu Francie, že Rakousko, obdrodivší se, dovede uniknouti jak roz- tržce, tak i roztříštění. Čím více se zahloubáme do studia říše Habsburků, tím více jsme přesvědčení o pravdivosti hesla, které František Palacký, velký vlastenec český, pronesl r. 1848: »Kdyby nebylo Rakouska, musili bychom ho vytvořitil Ona existuje, ta stará říše a pořád ještě stojí a přátelé míru a svobody, místo co by toužili po jeho záhubě, musí mu naopak přáti dlouhého trvání.« Tak tedy píše pan Anatole Leroy- Beau- lieu, jeden z nejvážnějších politiků francouzských, tak soudí myslicí hlavy a směrodatní lidé ve Francii o problému pangermanismu a s ním spjatých příštich osudech naší země a našeho národa a kniha ta jest nejpádnější odpovědí některým těm smutným našin- cům, kteří stále zlehčují ty naše »česko-francouzské styky« a při každé příležitosti si z nich tropí úsměšky. I kdyby ty tak zv. »česko francouzské styky« jiného nic nebyly dokázaly, než že v čas upozornily fran- couzské politiky na nebezpečí pangermanismu a na solidaritu našich českých zájmů se zájiny Francie
Habsburk Palacká Leroy lieu Babylón Evropa Francie Rakousko