1
masthead
27. května 1904
5
article
v Marokku a vyjednává s vládou španělskou,
sby její legitimní názory upokojila. V případě
se podotýká dále, že politický stav v Egyptě se
nezměnil a že Anglie přejala závazek, zachovati
volnou plavbu v Suezském průplavě.
Hererské povslání.
Z Berlína, 26. května. (C.-B.) Guvernér
Leulwein sděluje z Vindhuku: Hlavní oddíl vo-
jenský bude počátkem června hotov ku pochodu.
Severní oddíl vojska dal se 23. t. m. z Onyat
na pochod. Kolona Estorfova stojí u Okoma-
langery. Hlavní massa nepřítele shromážděn
jest dle všeho u Walesbergu.
Leulwein
Maroko
Egypt
Anglie
Berlín
Onyat
Okoma
6
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Přípravy ke státní železnični radě.
Z Vídně, 26. května. »N. Fr. Presse«
oznamuje: V nejbližší schůzi železniční rady
bude s polské strany podán pilný návrh ve
příčině postátnění severo zá pad n
dráhy. Podnětem k tomuto návrhu jest pří-
znivá billance společnosti v roce 1903. Dále
ze sděluje, že posl. Licht podá pilný návrh
ve příčině nepřátelské tarifní po-
litiky německých dráh naproti
dunajské paroplavební společ
nosti.
50. výročí stavby dráhy přes Semmering.
Z Vídně, 26. května. (C.-B.) Dnes kona
se banket za příčinou 50. výročí stavby semme
ringské dráhy, uspořádaný obcí videňskou. Po-
zvání byli zástupci všech obel poděl dráhy
z Vídně až do Terstu. Přítomni byli ministn
železniční, místodržitel, maršálek zemský atd.
Purkmistr dr. Lueger přípil císaři a chváli
činnost železničního ministra. Tento oplatil mu
připilkem na Vídeň a na jejlho starostu.
5 priority severozápadní dráhy.
Z Vídně, 26. května. »N. Fr. Presse«
oznamuje, že mezi severozápadní dráhou a ku-
ratorem 5 priorit dojde již v nejbližších dnech
k dohodě.
Ceny cukru dále klesají.
Z Hamburku, 26. kvétna. Na dnešní burs
klesly značnými prodeji ceny eukru o 40—50
feniků. Později se o 20 feniků zotavily.
doktor
Lueger
Vídeň
Semmering
Terst
Hamburk
7
article
Mezinárodní porada průmyslu bavlnářského.
Z Curychu, 26. května. Porady mezinárod
niho kongresu bavlnářského zahájeny dnes po
9. hodině dopoledne. Místopředseda Motte
(z Roubaixu) děkuje za volbu a vyslovuje uspo-
kojení nad včerejší resolucí, která bude míti za-
jislé pro bavlnářský průmysl značný vliv. Po
sehválení protokolu včerejší schůze z aháje na
debata o zásobování bavlnou a o
corverech. Před vlastní debatou předčítá
A. Kuffler dopis bursovního komitétu v Lodži,
který děkuje za pozvání a vyslovuje sympatie
s jednáním kongresu. Potom předčítá Macali-
ster (z Manchestru) tuto resoluci: »Kon-
gres vyslovuje přesvědčení, že jest veliké cenové
stoupnutí baviny neobyčejným zatižením spotře-
bitelů této suroviny a vyzývá následkem toho
zvolený komitét, aby připomněl všem zastoupeným
zde spolkům, příbuzným průmyslům, obyvatel-
stvu a vládám všech evropských států průmyslo-
vých nutnost dbáti o větší záso bo-
vání bavlnou a snažil se zajistiti jich pod
poru všem pokusům, nachť zahájeny kdekoli,
čelícím k rozšíření bavlnářského pěstění.« Reso
luce tato přijata za hlučné pochvaly jedno-
hlasně.
A Kuffler
Curych
Mott
Roubaix
Lodž
Manchestr
Kon
8
article
Del. Walter z Hanoveru navrhl po dů-
kladném projednání situace, utvořené spekulaeí
termínovou tuto resoluci:
»Kongres usnáší se, aby zvolený
výbor věnoval všechnu pozornost událostem
na bavlnářských bursách v Novém
Yorku, Liverpoolu a Alexandríi
za tím účelem, aby konečně odstraněny byly
zlořády enormní spekulace. Vedouci
orgány těchto burs buďtež vyzvány, aby vy
loučily z tržišť ony osoby, které ne-
jsou ani pěstovateli bavlny, ani obchodníkya
zpracovateli bavlny a které vůbec nejsoucev
tomto odvětví průmyslu nijak interessovány po-
užívají burs k nekalým spekulacíma
manipulacím. Komitét nechť pracuje
k tomu, by také vlády jednotlivých zemí v tomto
směru poskytovaly dostatečnou pomoc a účin-
nou podporu.« Resoluce byla jednohlasně při-
jata. Porady kongresu budou zejtra s kon
čeny-
Hromadné propouštění dělníků železničních.
w. Z Londýna, 26. května. Americké spo-
lečnosti železniční propustily v minulých týdnech
neméně než 75.000 zřízenců, jichž
služby následkem ohromného pokles-
nutí dopravy nákladní staly se
zbytečnými. Mezi propuštěnými bylo i 3000
Evropanů, kteří skorem všichni nastoupili
zpáteční cestu do vlasti.
Walter
Evropan
Hanover
Nový York
Liverpool
Londýn
9
article
Ústřední dobytčí trh ve Sv. Marxu.
Z Vídně, 26. května. Ústřední dobytčí
trh ve S v. Marxu. (Zvl. telegr. »Nár. L.«)
Trh na skot od 22. května do 24. května.
Úhrnný příhon 4990, z čehož 4365 krmného,
625 hubeného dobytka, z čehož 19 z Čech
156 z Moravy. Neprodáno 247 kusů. Z pří-
honu bylo koupeno pro Vídeň 3514, jinam
1229 (do Čech 134, Moravy 145, Slezska 6).
Mimo tyto koupeny 424 kusy. Oproti minulému
týdnu přihnáno méně o 586 kusů. Obchod byl
těžkopádný, tendence trvale chabá. Krmný do
bylek I. jakosti o 1—2 kor., ostatní krmný a
o 4 kor. lacinější. Býci a hubený dobytek do-
eílil cen z minulého týdne.
Trh s vepřovým dobytkem 24.
května. Úhrnný přihon 12.007 kusů, z če-
hož 6391 masitých, 5616 tučných vepřů. Ne-
prodáno 1324 kusů a to 417 masitých, 907
tučných vepřů. Oproti minulému týdnu o 147
tučných vepřů méně, o 222 masitých vepřn
více. Obchod byl klidný. Tendence ve příčině
tučných vepřů byla chabá a tyto o 2— 3h
levnější; masití vepři následkem menší potřeby
o 4—6 h levnější.
Ovčí trh ze 24. května. Příhon 570
kusů. Žádný obchod. Trh ze 26. května: pří-
hon 175 kusů. Následkem malého přihonu
obchod zcela bezvýznamný. Mladý a jateční do-
bytek ze 26. května: Přívoz 3571 telat, 1980
poražených vepřů, 252 poražených ovcí, 779
jehňat. Na trhu s telaty udržely se vysoké ceny
z minulého týdne při klidném obchodu. Obchod
Vídeň
Čechy
Morava
Slezsko 6
kus
10
article
s poraženými vepři při cenách klesajících byl
chabý. Obchod s poraženými ovcemi živější
v jehňatech žádné změny viditelně.
Trh na vepře ze 26. května. Úhrnný
příhon 2597, 1690 masitých a 907 tučných
vepřů. Při těžkopádném obchodu nebylo lze cen
posledních uhájiti.
Trh na skot ze 26. května. Úhrnný
příhon 288 kusů a sice 277 krmného a 11
kusů hubeného dobytka. Poněvadž bylo jen
málo kupcův přítomno, prodej vázl. Záznamy
jako na hlavním trhu, jen ojediněle levnější.
H. Z Paříže (la Vilette), 23. května.
(Původní zpráva »Nár. L.«) Trh na ovce.
Přihon 13.462 ovef (154 uherských). Smýšlení
bylo poněkud příznivější a poslední ceny zcela
uhraženy. Znamenaly: francouzské ovce od 88
do 110 cent. za půl kg. masné váhy. Přímy
dovoz do jatek až do 23. t. m. činil 2056 kusů
v nich zůstalo 22. t. m. 1284 kusů.
st. Z Pešti, 26. května. (Zvl. Hlgr. »Nár.
Listů«.) Na trhu prodalo se 20.000 metr. centů
o 20 h dráž. Platila: pšenice tisská 80 kg
K 9.10, 79.5 kg K 8.95, stolno-bělehradská
78 kg K 8.85, 77 kg K 8.75, 75 kg K 8.60,
peštská 80 kg K 9 09, 79.5 kg K 8.90, hor
ňacká 77 kg K 8.62kg. bačská 75.9 kg K 8. 60,
sv.fomášská 78 kg K 9.—, banátská 77 kg
K 8 65, podunajská 76 5 kg K 8.60, skladní
74.8 kg K 8.50; žito K 6.45—6.55; ječ
men K 5.75 až 640; oves K 5.55—5.85
kukuřice (+ 5 h) K 5.20—5.25.
Termínový obchod byl prudce vze-
stupný na nepříznivé zprávy o stavu osení.
K večeru znamenala: pšenice na květen
8 70, na říjen K 9 15, žito na říjen K 7.08,
oves na říjen K 5.86, kukuřice na kvělen
K 5.28, na červenec K 5.36, řepka na srpen
K 10.95.
Švestky srbské na září ze savských
stanic transito smluveny po K 11.50; jiné zboží
boze změny a odbytu.
Počasí: pěkné.
Platil
Švestka
Paříž
Pešť
cent
kg
70
11
article
Z Liverpoolu, 26 května. Závěrek.) (4 hod.
10 min) Obrat 4000 žuků Z tuho na spekulace a vý-
voz —— žoků. Middling loce 0.—, Americké dodávky
na květen 6.90, 0.—, květen červen 6.86. 0.—, na
červen-červenec 681, 0.—, na červenec srpen 6.76
0.—, na srpen-září 6.52, 6.—, na září říjen 6.01.
0.—, na říjen-listopad 5.79, 0.—, na listopad prosine
5 73, 0.—, na prosinec leden 5.70, na leden-ůnor 5.69
Smýšlení lenivé.
Z Nového Yorku, 26. května. (Zvláštní
telegr. »Nár. L.«) Plodinová a peněžní
bursa. Smýšlení na dnešní plodinové
burse bylo stálě. Znamenala: pše-
nice na květěn 96.50, červenec 913/5,
kukuřice na květen 66.25, eukr (Fair
Huscovados) 31/16, bavlna 13.05. -
Závěrečné smýšlení na peněžním trhu
lenivé.
Liverpool
26 květen
Nový York
12
article
Rusko a náš živo“ hospodářský. Ruské listy
věnují v poslední době značnou pozornost vě-
cem českým. Nejen po stránce politické a kul-
turní, nýbrž i po stránce hospodářské. O člán-
cích Torgovo-Promyšlennoj Gazety jsme na tomto
místě opětně referovali. Poslední číslo „Věst-
niku Finansov“, velice seriosně vedeného
orgánu ruského ministeria financí, který bývá
pilně eitován zahraničnými listy, přináší ob-
šírnou úvahu o českém bankovnictví
o podpůrné akci živnostenské
pražské komory obchodní a králov-
ství českého. Prvá čásť úvahy líčí zajíma-
vým a přehledným způsobem hospodářský roz-
voj českého národa v století devatenáctém. Ná-
rodní obrození české spadá v dobu, kdy Němei
v království českém kladli základy svého průmy-
slového rozmachu. Národ český stlačen z valné
části v roviny, oddává se zemědělství a v mě-
stech řemeslné práci. Jen podhoří Krkonoš a na
Rusko
Krkonoše
Promyšlennoj Gazeta
13
article
Orlických horách udržuje se silný domácký prů-
mysl, který obchodně počíná však ovládati ně-
mecký podnikatel. Pokles výnosovosti země-
dělství nutí chudší vrstvy k hledání výživy v prů-
myslových krajích zněmčené části království.
jež vede sice k vzmáhání se českých menšin
tamních, ale současně i k utužení závislosti na
německém kapitálu. V zemědělských krajích
českých vede toto stěhování ku poklesu obyvatel-
stva (list uvádí doklady). Současně pociťuje če-
ský národ vliv německého kapitálu i v českých
krajích. Uvědomění si tohoto faktu dává kličiti
myšlence hospodářské emancipace. „Jinými slo-
vy, byle jasno, že národní osvobození založeno
i na osamostatnění hospodářském, že národní
práce jest v podstatě prací o hospodářské po-
sílení a sociální, a že obrození českého národa
bude dokončeno plně teprve jeho hospodářským
osamostatněním; ten národ, který se nesnaží
hraditi své potřeby vlastní výrobou, sám sebe
dává v poddanství.“ Němcům tyto emancipační
snahy přicházejí ovšem nevhod. Zří v nich útok
na svůj průmysl a obchod a současně na svou
hegemonii v Rakousku: hospodářským snahám
dostává se rázu politického. Emancipační snahy
české pronikají s úspěchem především na pol
bankovnictví. Doby, kdy Vídeň byla eskomptním
místem Prahy, jsou nyní překonány. Dnes má
Němec
Orlický hora
Rakousko
Vídeň
Praha
14
article
Praha své eskomptní ústředí bank v Zemské
bance a české banky průmyslové, kterými úvaha
se obírá, vzmáhají se a síli. Úvaha udává obor
působnosti Zemské banky, dotýká se letmo Hiy-
poteční banky a přechází k českým bankám prů-
myslovým: Pražské úvěrní, jejíž stručnou
historii podává, a České průmyslové
bance, jejíž potěšitelný rozvoj provází uzná-
ním. „Hlavní českou průmyslovou bankou j e s
Živnostenská banka.“ Ji uvádí úvaha
jako typ rozvoje českého bankovnictví. Líčí
podrobně její rozvoj a počátky (1869). Založena
záložnami, rozšiřuje mocně okruh své působ-
nosti, působíc blahodárně pro český rozvoj ho-
spodářský. Akciový kapitál banky roste neustále
a dostupuje r. 1899 již 20 mill. K. Stať všímá
si podrobně rozvoje obchodů banky a s uznáním
zaznamenává zvláště její zakladatelskou čin-
nost (Ake. spol. dř. Breitfeld, Daněk a spol.-
Česká společnost rafineric cukerní, Česká společ-
nost pro průmysl cukerní, Západočeské továrny
kaolinové, Akc. spol. elektrotechnická dříve
Kolben a spol., Mladoboleslavská svíčkárna
Lublaňská úvěrní banka), připojujíe stručný
obraz vývoje té které společnosti a konstatujíc
význam Lublaňské banky pro jižní Slovanstvo
rakouské. Závěrem konstatuje úvaha význan
banky Živnostenské pro české obrození hospo-
dářské. Druhá čásť úvahy obírá se, jak již uve
deno, akci maloživnostenskou. Podá-
vajíc obraz vývoje snah těchto, ličí. dopodrobna
Ake
Breitfeld
Daněk
Praha
český banka
Český průmyslový banka
živnostenský banka
úvěrní banka
15
article
rozvoj jich v království českém. V čele stojí
„Technologické museum komory obchodní
Praze“, vzorně vedené a spravované. Na to pře-
chází úvaha k jednotlivým oborům akce, jež
podrobně uvádí a vyznačuje. — Obě úvahy rádi
zaznamenáváme. Přispějí ku poznání více než
různé hlučné projevy, zanikající dnem, kdy
proneseny. Úvaha o podpůrné akci živnostenské
vzbudí v povolaných kruzích ruských značnou
pozornost, poněvadž se počíná v Rusku otázce
živnostenské věnovati v poslední době značná
pozornost.
Svobodné cukerí skladiště v Ústí nad Labem
Píše se nám z Vídně: Žádost ústecké firmy o povolen
ke zřízení svobodného skladiště pro ruský cukr s prá-
vem určitých úkonů, jež vzbudila značnou pozornost
dosud vyřízena není. Předchozí šetření u ministeria
financí a obchodu není zatím totiž ještě ukončeno
Zdá se, že se stanoviska celně-politického nebude val-
ných námitek proti projektu tomuto, pokud ovšem
bude zřízení provedeno tak, aby bylo znemožněno
jednak vnikání ruského cukru k nám (nějakou pro-
hibici ovšem provésti nelze, p. r.), jednak vyváženi
ruského cukru pod rakouskou známkou. Různé listy
psaly, že má býti ve skladišti změněn obal, že má býti
cukr rozemlet a zbarven. Poslední moment není prav-
div, protože se v žádosti o barvení cukru nemluvi
Co se ostatní manipulace týče, nutno míti na mysli
že v Ústí již dnes organisována jest sběrna ruského
cukru a je podnikatelům dovoleno, dáti mu jednotnou
známku. Vše děje se ovšem za přísného dozoru úřad-
ního.
Rusko
Ústí nad Labe
Vídeň
Ústí
muzeum komora obchodní Praga
16
article
Likvidace cukerního kartelu. Píše se nám z Vídně
Rozvrat cukerního kartelu, který jest nyní faktem
způsobil nutně jednak likvidaci, jednak přeměnu in-
stitucí na něm spočívajících. Ústřední spolek cukro-
varnický nebude ovšem tímto vývojem dolčen, protože
neslouží účelům obchodním, nýbrž pouze represen-
tačním. Původně pomýšleno na úplnou likvidaci spo-
lečenstva cukrovarnického. Nyní od myšlenky této
upuštěno a usneseno jen kapitál společenstevní snížiti
Dosavadní 2000 K podíly (odpovídající zpracován
10.000 q řepy) mají býti změněny na 500 K (zbývají-
cích 1500 K má býti splaceno). Obchodních úkolů zatím
společenstvo míti nebude, nýbrž bude existovati jen
de nomine, aby bylo zachováno pro případ nového
nějakého sdružení. „Ústřední prodejna“ bude úplně
zrušena. Vůdčí úřadníci mají býti převzati různými
továrnami, ostatní (asi 40) propuštění. Co se týče kar-
telních cukrovarů v Kralupech a Suchých Krutách
nutno míti na mysli, že jde o samostatné akciové spo-
lečnosti, jichž akcie mezi kartelní účastníky rozděleny.
Výkazy dráh. Výroční zpráva severní dráhy
císaře Ferdinanda uzavírá řadu výkazů vel
kých soukromých dráh této říše. I její výsledky jsou
neobyčejně příznivy, opětný doklad obratu hospodář-
ského života a vzmachu hospodářského r-
chu. Příjmy provozovací hlavních tratí do-
stoupily 88.42 (+ 3.21) mill. K; speciálně dopravné
nákladové stouplo o 2.48 mill. K, zajímavý doklad.
Ferdinand
Vídeň
Kralupy
q řepa
17
article
Doprava osob početně klesla, výnosově stoupla, dů-
sledek to zvýšených sazeb. Nákladová doprav
stoupla co do odpadků všech druhů, u bavlny o 2431 t
piva o 4452 t., železného a ocelového zboží o 31.903 t..
rud, nerostů a strusek o 47,110 t., lnu, konopí a pod-
o 21.183 t., obilí o 32.348 t., skia a skleněného zboží
o 3979 t., dříví všeho druhu o 34.454 t., hutních vý-
robků o 8549 t., vápna a cementu o 10.888 t., uhlía
koksu o 127.555 t., rukodilného zboží všech druhů
o 3233 t., strojů a částí jich o 4635 t., mouky a mou-
čných výrobků o 16.954 t., hovězího dobytka o 75.026
kusů, vepřového o 19.000 kusů; klesla co do hnojiv
o 6666 t., železa všeho druhu o 19.971 t., vlny o 2358
t, cukru o 39.134 t., ovcí o 1061 kusů. Jak patrno jev
se pokles jen tam, kde zasáhly rušivě vlivy, neply-
noucí přímo z hospodářského živola sama, nýbrž zji-
ných motivů (zhoršení cukerních sazeb do Haliče,
cenová politika železářského kartelu a pod.). Ná-
klady provozovací činí 46.51 (— 1.39) mill. K.
dostupují tudíž 52.60% hrubých příjmů (loni 56.23 95).
Halič
18
article
Celkový výnos činí 17,467.746 K, po odečtení podílu
státu (1,282.748 K) pak 16,184.998 (loni 13,153.322) K.
Sit mistních dráh (301.4 km) vykazuje pokles příjmů
za poklesu nákladů. Čistý výnos báňského vlastnictví
činí 3.14 míll. K (—0.82). Dividenda za 1903 bude
stanovena, jak již uvedeno, 2621/2 K (+ 14 K než loni).
— O sestátnění dráhy této (možno od 1. ledna
t. r.) mlčí se nyní téměř úplně. Proto asi: Čím větší
budou výnosy dráhy této (dle jich sedmiletého průměru
po vyloučení dvou nejnepříznivějších let má býti sta-
novena renta výkupní), tím vyšší bude renla výkupní,
tím více tedy stát za dráhu tuto zaplatí. Protože pak
na celém světě jest zásadou rozumně finanění politiky
státní, aby co možno s nejmenším nákladem bylo do-
cíleno největšího effektu, povoluje se u nás dráze této
zvyšování dopravních sazeb, aby výnosy dráhy co
nejvíce stouply a stát co nejvíce zaplatil. Tomu se
říká rakouská finanční politika prémio-
vá za zásluhy germanisační. Tyto prémie
platí ovšem slovanský poplatník.
km
19
article
Mezinárodní lrh pracovní. (A. C.) Již po třetí ro
jarní oživení pracovního trhu v čekané míře se nedo-
stavilo. V r. 1902 projevila se ve veškerých průmy-
slových státech, vyjímaje Spojené státy na poli prů-
myslu depresse, stejně 1903. Letos zračí se v dubnt
pouze v Německu zlepšení, v Anglii a Francii všal
zhoršení. V dubnu obyčejně totiž počet nezaměstna-
ných klesá, v Anglii letos tomu tak nebylo. Poče
nezaměstnaných udržel se na výši března (6%% prot
4.1% loni). Neuspokojnou byla zaměstnanost v prů-
myslu kovů a strojů a stavebnictví, zatím co v textil
ním průmyslu změna nenastala (depresse trvá tu stále)
Poněkud uspokojovaly obchody prům. báňského. Mzdy
klesaji stále. Pro 38.900 dělníků zjištěn mzdový pokles
o 20.000 mk. týdně. Loni v dubnu postiženo mzdovou
redukcí 24.700 dělníků; pokles tento byl vyšší letoš-
ního. Ve Francii byl počet nezaměstnaných v dub-
nu letos o 1% vyšší než loni (letos 1025). Ale i značný
počet zaměstnaných dělníků není dostatečně zaměst-
nán. Značně stoupá zvláště nezaměstnanost v země-
dělství. Krise textilního průmyslu bavlnářského trvá
stále; ve vlnařském a hedvábnickém průmyslu proje-
vilo se zlepšení. Dobře zaměstnáno bylo oděvnictví
a s ním souvislé průmysly. Ve Spojených stá-
tech zaměstnanost poněkud se zlepšila; zvláště v
hornictví. Průmysl železářský naproti tomu jest ve
stálé tísni. Výroba surového železa jest přes lo stále
značna. Znatelně poklesla také zaměstnanost prů-
myslu elektrotechnického, kde objednávky klesly v po-
stedním měsíci o 5 až 109%.
spojený stát
Německo
Anglie
Francie
spojený stý
20
article
Ústecko-teplická dráha a státní správa. Správa
ústecko-teplické dráhy zaujala oproti vládě stanovisko
že předpok ladů, za nichž byla dráha tato povinna pla-
liti podíl 200.000 K z čistého zisku státu, již není
že tedy společnost není více povinna jej platiti. Zá-
roveň žádala společnost vrácení podílů těchto r. 1901
a 1902 státu vypiacených. Dle „Eisenbahnbl.“ odmítlo
ministerstvo železnic tento požadavek. Správa ústecko-
teplické dráhy — vyhradivši si svůj právní názor -
zaplatila nyní 31. prosincem 1903 splatný podíl 200.00
K za r. 1903 z čistého zisku loňského roku.
Rakousko-uhorská banka. Včera konána byla
schůze generální rady Rakousko-uherské banky, v níž
měl býti stanoven počet zástavních listů, 4. června
slosovatelných. Gen. tajemník Pranger podával zprávu
o stavu peněžního trhu. Návrat mincí byl v minulých
třech týdnech května právě tak silný jako v tomže
období loňském (60 mill. K). Lombard a eskompt jest
vyšší oproti loňsku o 42.8 mill. K. Počet směnek
z 1. ledna t. r. eskomptovaných jest o 100 mill. K větší
než loni. Z toho a z okolností, že jest oběh bankovek
o 119 mill. K vyšší než loni, možno souditi na zvý-
šenou hospodářskou činnost. Veliké emis-
se bonů Ruskem a Japonskem na rakouský trh vlivu
neměly. Jest sice správne, že zásoby devis jiných ban
poklesly, na banku však větší nároky činěny nebyly.
Pranger
Lombard
Rakousko
Rusko
Japonsko
uherský banka
21
article
Zásoba devis banky naopak proti loňsku o 36.6 mill. K
stoupla a také směnečné kursy pohybovaly se témět
na úrovni loňské (jsou asi o 0.2% nižší loňska). Na
stav peněz má vliv splácení na invesliční renty rak
a uherské, zatím co loni zůstaly obnosy příslušné delší
dobu leželi. Poslední lýden května jest pravidelně nej-
slabším termínem peněžním celého roku. O změně
diskonta nelze mluviti. Správa byla schválena.
Zvýžení cen cukru. Ve včerejší schůzi dozorčího
komitétu Ústřední prodejny cukerní kartelovaných ra-
finerií zvýšeny ceny rafinády o 13/2 K. Prima rafináda
žnamená nyní z Prahy 67 K, kostky 69 K.
K valným hromadám úráh. Společná a vídeňská
správní rada priv. rak.-uherské společnosti stát-
ni dráhy zvolily předsedou společné správní rady
Theodora rvt. Ta u s si ga, místopředsedy pp. Bedřich
rvt
Bedřich
Praha
22
article
bar. Harkánye a Henrya Germaina, předsedou
vídeňské správní rady zvolen byl pak Theodor ryt
Taussig a místopředsedou Čeněk ryt. Miller.
vesměs jednohlasně. — Na včerejší valné schůzi
jihoseveroněmecké spojovacídráhy, ko-
nané za předsednictví Theodora ryt. Taussiga,
bylo usneseno vypláceti dividendu 9 K na akcii a zby-
tek 264.497 K přenésti na nový účet. Ve schůzi správní
rady zvoleni byli ryt. Taussig předsedou a Jan svob
pán Liebig místopředsedou. — Ve včerejší valné
schůzi společnosti jižní dráhy byla vzata na vě-
domí výroční zpráva a správní radě uděleno absolu-
torium; dále bylo usneseno přebytek 102.102 K ulo-
žiti do zálohy k zajištění 3% obligací. Za debaty
prohlásil předseda bar. Chlumecký, že se stalo vše.
aby byla docílena dohoda s majiteli obligací. Ve pří-
čině konverse 5% obligací pravil baron Chlume-
cký, že rozhodující činitelé co nejdůtklivěji zrazovali,
aby se v tomto okamžiku přistupovalo k řešení otázky
konverse.
Z hromady pomocnické při Novém obchodním
premin král. hl. města Prahy. Nově zvolený výbor
v první své schůzi po valné hromadě delegoval do
dozorčího výboru prostředkovacího oddělení N. O. .
koll. Šimka a Vavříka a do školního výboru České
pokračovací školy obchodní nám. starosty koll. V.
Theodor
Taussig
Čeněk rýt
Miller
Jan svobodník
Liebig
N O
Šimek
Vavřík
Chlum
Praha
Henrya Germaina
jižní dráha
prostředkovací oddělený
Český pokračovací škola
23
article
Pacáka. Do komitétu k vypracování programu a pořá-
dání informačních schůzí, poučných přednášek, vy-
cházek a pod. pro obchodní učně zvoleni koll. Boh.
Šmída, Karel Kamelský, Cyrill Šimek a Jan Vavřík.
V příčině zavedení celodenního nedělního klidu i v ob-
chodech specerejních hodlá výbor příslušné kro-
ky učiniti. Návrh koll. Šimka na podání žádosti před-
stavenstvu Nového obchod. gremia o založení něko-
lika cestovních stipendií pro obchodní pomocníky
za účelem studijním přijat. Konečně vzal výbor v úva-
hu stížnosti některých svých členů, týkající se lé-
kařů pomocnické nemocenské pokladny Nového obch.
gremia a uložil svému starostovi koll. Duxovi, aby
na příslušném místě v této záležitosti intervenoval.
Hospodářské družstvo pre okres turnovský r oko-
l koná valnou hromadu 29. května 1904 o 9. hodině
dopolední v zasedací siní okresního zastupitelstva
v Turnově. Program: Čtení protokolu poslední valně
hromady. Zpráva jednatelská. Zpráva pokladní. Zpráva
revidující komise. Zpráva a návrhy rady dozorčí
Volba 5 členů dozorčího výboru. Volné návrhy.
Hospodářský zpolek okresu opočenského pořádá
5. června 1904 o 2. hod. odpol. v místnostech hostince
Frant. Krylla v Ledcích hospodářskou přednášku.
Promluví sl. Belty Kozákova, odborná učitelka letní
hospodyňské školy z Opočna: 1. O výrobě másla způ-
sobem starším a novějším.“ 2. „O některých pokynech
při chovu drůbeže.
Pacák
Šmíd
Kamelský
Cyrill Šimek
Vavřík
Šimek
František
Turnov
Ledec
Belt Kozákov
Opočno
24
article
Práce železniční. C. k. ředitelství státních dráh
v Plzni zadá různé rozšiřovací práce v zastávce Aši,
místní dráhy Aš-Rossbach v ceně asi 21.700 K. Po-
můcky a podmínky prohlédnouti a offertní formuláře
obdržeti lze u tohoto ředitelství a u dopravní správy
v Aši. Offerty s nadpisem „Offerta na rozšiřovací práce
v zastávce Aši místní dráhy Aš-Rossbach“ podati jest
do 18. června, poledne 12 hodin u ředitelství v Plzni.
(Sdělení obchodní a živnostenské komory v Praze.
Nároky na úhradu dovozného a refakci. Mezi opa-
třeními, jež anketa k podnětu státní rady železniční
ve schůzi ze dne 2. prosince 1899 c. k. ministerstvem
železnic konaná uznala za vkodná, aby se vyřizování
nároků na vrácení dovozného a refakcí u správ že-
lezničních upravilo dle potřeb obchodu a dopravy
vydaly rakousko-uherské a bosensko-hercegovské
železnice v prosinci 1900 vyhlášku (uveřejněnou ve
Věstníku pro železnice a plavbu, č. 8 z r. 1901 str.
322), v níž jsou shrnuty předpisy pro podávání žádostí
za náhradu dovozného a doporučuje se stranám řada
opatření, směřujících jednak k obmezení počtu případů
nesprávného výpočtu poplatků, jednak k zabezpečení
rychlého vyřizování reklamací. Ve vyhlášce té upo-
zorňují se strany také na to, že jsou oprávněny,u
stanic, kde bylo placeno, ihned reklamovati přeplatek
chybným sčítáním neb násobením, anebo užitím ne-
správné sazby, nebo účtováním chybně váhy vzniklý.
Plzeň
Aš
Rossbach
živnostenský komora v Praga
25
article
Účinek této vyhlášky na agendu služby reklamační
dobře se osvědčil, jak uznala i státní rada železniční
ve schůzi dne 7. června 1901 konaně. Od lé doby však,
jak se zdá, ustanovení vyhlášky dotčené znenáhla
upadají v zapomenutí. Alespoň jim strany nevěnují
náležilé pozornosti, jak vysvítá nejen z toho, že ucha-
zeči o náhradu posud nemnoze nedbají podmínek,
rychlé a věcné vyřízení nároků umožňujících, nýbrž
i z toho, že se neužívá v plné míře úlev, vyhláškou zjed-
naných. Ohledně nároků na refakce byl již dříve vy-
hláškou (uveřejněnou ve Věstníku pro železnicea
plavbu, v č. 16 r. 1899, str. 481) upraven postup, jehož
dlužno šetřiti pro zachování lhůty propadné, jsou-l
na zásilky bezprostředně podané pro jednotlivé trati
povoleny refakce, které se na základě týchž dokladů
reklamovati musi u každé přísaušné správy zvlášt
Přes to stává se, že strany hlásí se o relakci teprve
po projiti lhůty propadné, odvolávajíce se k řízení
u jiné správy odbytému, a opozděním pozbývají svých
nároků. Ministerstvo železnic, hledíc obecenstvo ná-
klady podávající upozorniti na svrchu dotčená opa-
tření zvláště v jeho prospěch učiněná, dalo onu vy-
hlášku znovu otisknouti ve Věstníku pro železnice
a plavbu v č. 7, ze dne 7. května 1904 pod záhlavím
„Různá sdělení“. Zvláštní otisky této vyhlášky bude
administrace jmenovaného Věstníku do dvou měsíců
vydávati prostřednictvím příslušné obchodní komory
za cenu výrobní.
26
article
Trhy peněžní.
Z Vídně, 26. května. (Závěrečné úřadn
kursy.)
Únorová renta
květnová
červenc.
říjnová
rakouská » zlatá
» kor.
uherská » zlatá
» kor.
rak. invest. renta
uber. »
4% zást. listy Hyp
banky král.č.
31/2% zást. 1. Hyp.
banky král č.
4% kom. dluhop.
Zem. banky kr.č.
4% žel. dl. úpisy
Zem. banky kr.č.
státní losy 1854
1860
po 500 zl. .
po 100 zl. ..
261.—
státní losy 1864
465 —
losy úvěrního úst.
vídeň. l. komun.
161.25
tisské losy . ..
128.50
turecké losy
1615-
rak.uh. banka.
643.—
zak. úvěrní ústav
278 7
b. anglo-rakouska
č19
vídeňská unionka
425 2
b. pro země rak.
751.—
uh. úvěrní banka
512 —
bank. jednota.
818.—
r. úst. pro úv. poz
česká b. Union
Česká průmyslova
banka. . . . 413 —
Živnost. banka
roln. úvěr. banka 348.—
Eskontní sazby 35/16—33/4 procenta.
Po přechodním ochabnutí na kenec kredilky na
koupě jistého ústavu bankovního stouply. Králo-
dvorské cementové 890.— (stouply o 50 K). Jinal
bylo smýšlení klidné. — Dodatečná bursa: kreditky
644.—.
x. Z Vídně, 26. května. (lelefgr. »Nár. Listů«.
Denní bursa. Po začáteční chabosti pronikl
později smýšlení příznivé, které přes tísnivou sta-
gnaci potrvalo až do konce. Příčinou nepřiznivé po-
čáleční disposice byly větší peštské prodeje kreditel
a státní dráhy, jež uváděny ve spojení s neuspoko-
jivým stavem osení uherského. Později však nálada
dostala příznivý podnět značnými koupěmi, které
podnikal jeden zdejší závod v kreditkách. Prolože
v peštských prodejich nebylo pokračováno a z trhů
zahraničních oznámena nálada klidnější a částečně
pevnější, pronikly též zde disposíce příznivé, které
pottvaly až do konce. Obchod byl však clabý. Kre-
ditky ziráty naposledy odčinily a dosáhly včerejšíeh
Vídeň
Krát
hypa banka
úvěrní banka
Union Český průmyslov banka
28
article
Ivovskočernovická 574 50
spol. st. dr. rak. uh
636.25
78 70
jižní dráha
štyrsko-hr. -köí.
5540.—
severní dráha
416.—
rak. severozáp. dr.
pardubická dráha
420 —
polabská dráha
česká sev. dráha
buštéhradská A
1036 —
pražsko - duchcov
duehcov.- podmok
ústecko tepl. dr..
839.—
dunaj. paroplaveb
rakouský Lloyd
648-
turecká tabák. rež.
326.—
rak. zbrojovka
482 50
Rudolfova hut
alpska moutan. sp
411 25
490.—
rým.-muráň. spol
Poldina hut
335.—
1990 —
praž. želez. sp.-
česká montan. sp.
1210.—
Daněk . . . .
328.—
západočeská ubl.
severočeská uhl.
mostecká uhl. sp.
619.—
vídeň. stavební sp.
Schodnica
678.—
haličsko-karpatské
1104.—
peštska vagonka
devisa německa.
117.35
» pařížská
95 27
curyšská
95 05
londýnska
239.15
dvacedtrank
19.07
doktor
Rudolfův
Daněk
Poldin hut
jižní dráha
A 1036
pařížský 95
29
article
99 20
99 10
99.90
118 30
99 4
117 20
97.3
90.70
88 95
100.10
94 20
99.75
99.75
185 —
152 40
182.—
30
article
marka papírová . 117.35
rub
253.—
31
article
kursů. Uherské původní kreditky a unionbanka mírně
zlaciněly. Státní dráha a Unionka jen nepatrně změ-
něny. Lloydovky včerejší reprisy opětně pozbyly.
Alpinky mírně ochably, kdežto ostatní hodnoty že-
lezářské se mnoho nezměnily. Zbrojovky a hirten-
berské byly poškozeny dalšími prodeji. Na trhu prů-
myslovém zdražily kralodvorské cementky o 45 K,
což vysvětluje se uspokojivými vyhlídkami tohoto
podniku. Trh rentový mírně ochabl. Devisy a valuty
se mnoho nezměnily. Na eskomptním nezměněno
37/ 1a až 37/2 9 %.
z. Z Vídně, 25. května. (Telfgrm. »Nár. Listů«.)
(Večerní bursa.) Kreditky 644.—, po —.—
uberské kreditky 751.50, anglobanka 279.25, bankovní
jednota 512.50, unionka 519.50, länderbanka 426.—
státní dr. 636.75, —.—, jižní dráha 79.25, pol. dr.
422.—, severozápadní dráha 417.—, turecké tabákové
327.—, rýmavsko-muráňské 491.—, alpinky 412.25
květnová renta 99.20, uherská korunová 97.30,
turecké losy 128.75, marky za botové 117..33, ultim
—.—. Smýšlení pevné.
x. Z Vídně, 26. května. (Telfgrm. »Nár. Listů«.)
Devisy. (První číslo značí penize, druhé zbožl.)
Amsterodam šek a krátké lh. 100) hol. zl. K 198 20,
198.30. Amsterodam na delší lhůty —.—, —.—
Brussel šek a kr. lhůty za 100 fr., —.—, —.—
Brussel na delší lh. —.—. —.—. Německo šeka
krátké lh. za 100 mk. 117.271/2, 117.471/2, Německo na
delší lhůty 117.30, 117.60, Londýn šek a kr. lh.
za 10 lib. st. 239.15, 239.35, Londýn na delší lh.
K —.—, —.—, Nový York za 100 doll. —.
doktor
Vídeň
Amsterodam
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
32
article
—.—, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 94.95,
95.10, Italie delší lhůty —.—, —.—, Petrohrada
ruská města šek a kr. Ih. za 100 rublů —.—,
—.—. Petrohrad delší lh. —.—. —.—, Paříž šek
a krátké lh. za 100 tr. 95.271, 95.371/2, Paříž delší lh.
— —.—, Curých a Basilej šek a krátké lhůty
95.—, 95.10, delší lhůty —.—, —.—, Švýcary
šek a kr. lh. 95.—, 95.10, na delší lhůty —.—,
Petrohrad
Paříž
Basilej
Petrohrada ruský město šek
Italia šek
33
article
Pražská bursa.
V Praze, 26. května. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
Dnešní bursa minula bez obchodu a podáváno pouze
za akcie Živnostenské banky K 250.—, České banky
»Union« K 244.50, strojírny Daňkovy K 326.—, stro-
jírny Ruston K 264.—, První českomoravské strojírny
K 500.—.
Jiné papíry znamenány nebyly
Otiiciální záznamy znějia
Zástavní listy české hyp. banky 5%
„, » — » » 31n
Základní úpisy české zem. banky 4%
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 4b
„, , » » » (v K) 49%
Mel. úpisy » » » (ve zl.) 4%
,, » » (v K) 4
Žel. » . , ,
Dlužní úpisy České prům. banky 41p9
Zástavní listy mor. hyp. banky 590.
Kom. dl. úp mor. zeměd. banky 49%
Želez. úpisy , , » 4%
Zástavní listy I. mor. spořitelny 41/,
„ „ hal. zem. banky 41/2
Kom. dl. úpisy , , , 400
Železnič. , , . 4%
Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 41/2
„ , Rak uherské banky 49%
„ » Dolnorak. hyp. ústavu 49%
,,, , 31/2
Kom. dl. úp. , , 49%
„,, 31/2
Zástavní listy Rak. byp. banky 49b
Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 300
Únorová spol, renta (v pap.) 4. 290
Dubnová , , (ve stř.) 4.2%
Květnová , , (v pap) 4%
Červencová spol. renta (ve stř.) 49%
Rakouská zlatá renta . . . . 49%
korunová renta . . 40
„ investiční » . . 31/n
Česká eskontní banka . . . . akci
Česká banka Union . . . .s
Česká průmyslová banka . . .
Daňkův
Praha
Český banka
Český průmyslový
Český eskontní banka
Český banka Union
Český průmyslový banka
Železnič
34
article
Česká zajišťovací banka . . . ,
Haličská akc. hypoteční banka . a
Hospodářská úvěrní banka . . a
Moravská eskontní banka . . »
Pražská úvěrní banka . . . . »
Rakousko-uherská banka . . .
Zál. úv. ústav v Hradci Králové
Živnostenská banka . . . .
Českomoravská strojírna . . .
Daňkova strojírna . . . . .
Rustonova strojírna . . . . »
Česká báňská společnost . . .
Česká společnost cukerní . ..
Český pivovar v Č. Budějovicích
Kolínská továrna chemická . .
Podolská cementárna . . . .»
Poldina hut
Pražská železářská společnost»
První česká raff. v Modřanech »
„ tov. orient. cukrov.
Petrohradská bursa. Z Petrohradu, 26. května.
(Zpráva Živnostenské banky.) Ruská banka pro vnější
obchod 291.—. Mezinárodní banka 353.—. Diskontní
banka 355.—. Baku 443.—. Mantašev 189.—. Ka-
spijská spol. 5000.—. Briansk 100.—. Nikopol 97. 50.
Sormovo 138.50. Putilovské železo 93 50. Hartmann
142.—.
Berlinská bursa, 26. května. (Zvl, telef. zpráva
»Národ. Listů«.) Bursa byla většinou pevná. Před-
nost byla dávána gelsenkirchenským, kteréž stouply
na koupě prvních bank o 11/2%. Jiné akcie báňské
byly slabé. Uhelné hodnoty na výkazy dubnovéa
železářské akcie na zprávy americké nižší. Činské
hodnoty a kanadské akcie pevné, tyto na týdenní
plus 84.000 doll., potom Lauřiny, bochumskéa
darmštatské stoupaly. Ostatně byla bursa všeobecně
poněkud slabší. Peníze na ultimo 334% a 3/4%,
soukromý diskont 3%.
Daňkův
Rustonův
Poldin
Hartmann
Bursa
Lauřin
Rakousko
Hradec Králové
Č . Budějovice
Modřany
Petrohrad
Bak
Ka
Nikopol
Český zajišťovací banka
hypoteční banka
hospodářský úvěrní banka
moravský eskontní banka
úvěrní banka
uherský banka
živnostenský banka
Český báňský společnost
železářský společnost
mezinárodní banka 353
zpráva živnostenský banka
35
article
První citry znamenají začáteční, druhé konečné
kursy: Rakouské kreditky 201.50, 202.—, Diskonto
185 75, 185.87, Německá banka 219.—, 219.—, Ob-
chodní společnost 152.40, 152.37, Drážďanská banka
151 10, 15150, Spanělské exterieury —.—, 84.—,
Bochumské ocel. 190.25, 1901/2, Lauřina huť 240.75,
241.—, Dortmund. Union lit. C. 85.—, 85.—, Har-
penská uhi. spol. 197.50, 197.75, Gelsenkirchenská
uhl. spol. —.—. —.—. Hibernia 195.30, 195.50,
Consolidace 409.—, 409 75, Severoněmecký Lloyd
102.25, 1027/2, Packet 107.25, 1071/2 Kanada —.—,
116.50, Transvaal —.—, —.—, turecké losy —.—,
127.75.
Z kasovních papírů: Concordia 318.—, —.—,
Eschweilské 244.50, —.—-, Geisweidské 158.—
—.—, Hochdahl 138.50, —.—, Katovické 205.50,
—.— Wilhelm 227.50, —.—, Phöníx 162 60,
—.—, Rh. Stahl 181.10, —.—, Schalker Gr.
Lloyd 102.25
Wilhelm 227.50
Stahl
Ob
Dortmund
Haro
Transvaal
Eschweilský
Hochdahl
katovický
152.40
drážďanský banka
Lauřin huť 240.75
Hibernia 195.30
Consolidace 409
2 Kanada
Schalker Gr
Packet 107.25
Concordia 318
Phöníx 162 60
36
article
474.—, —.—, Westfalia 14860, —.—, Orenstein
151.50, —.—, Rh. Metall 70.75, —.—, Hasper
212.—, —.—, Donnersmark 238.50, —.—, Hold-
schinský 122.30, —.—, Vulcan 259.90, —.—, Bis-
mark 257.25, —.—, Caro 108.20, —.—, Hoesch
220.—, —.—, Georg Marie 107.75, —.—, Kd-
nigsb. 154.50, —.—, Nordstern 275.40, —.—.
Z Berlína, 26. května. (O 1 hod. 15 min. odpol.)
Kreditky 201.90, státní dráha 136 40, lombardy 13.40.
Smýšlení klidné.
Z Berlína, 26. května. (C.-B.) Kreditky 202.—,
státní dráha 136.50, jižní dráha 13.40, diskonto 186 —
německá banka 219.—, obchodní b. 152.40, dráž-
danská b. 151.10, darmštadtská banka 156.60, ná-
rodní banka 120.90, dráha Henri 103 40, Transvaal
—.—, Kanada 116.70, Gotthard 191.30, Lloyd 103.40
Packet 107.10. — Za hotové: Lauřina huť 241.—,
dortmundské 185.—, bochumské 191.—, gelsenl.ir-
chenské 215 70, Hibernia 195.50, harpenské 197.70,
Consolidace 410.50. Smýšlení klidné.
Z Franklurtu, 26. kvétna. (Tel. závěrečné kursy.)
Úvěrní akcie 201 60, akcie společnosti státní dráhy
136 70, lombardy 13.40, papírová renta —.—, stří-
Hold
Cara 108.20
Georg
Marie
107.75
Henri 103 40
Lloyd
103.40
Westfalia
Orenstein
Donnersmark
Vulcan
Nordstern
Berlín
Transvaal
Kanada
Gotthard 191.30
darmštadtský banka
rodný banka
Hibernia 195.50
Consolidace 410.50
Hasper 212
Packet 107.10
Lauřin huť 241
38
article
Zboží
105.—
104.—
100.25 100. 75
94.30
95 30
101 25
99.75
99.75
99 75
39
article
102 25
100. 25
100.25
100 25
100.25
100.95
40
article
99.75
99.75
100.75
41
article
101.75
100 90
90
43
article
99 50
100. 15
101.—
100.05
101.50
44
article
101.15
102. —
100 85
192. 50
99 60
99. 40
99 75
102.—
100.—
100.45
101.—
95.25
100.80
95. 25
101.—
82 40
10010
100. 10
99 40
99.30
118.50
99 60
90. 90
246.—
415.—
98.6
45
article
98. 75
101.8
100.—
100.—
94.25
99.80
94.25
100.—
81.40
99 90
99.90
99.20
99 10
118.30
99440
90.70
244.30
413.—
340.—
396.25
567.—
1618
250.—
500.—
326.—
46
article
399.75
587.—
1624
252.—
330.—
268.—
1220
530.—
335.—
337.50
1999
222.—
47
article
264.—
1210
515.—
315.—
335.—
1990
218.—