1
masthead
Ročník XXXXIV.
2
masthead
V Praze, v pátek dne 27. května 1904.
Praha
4
article
Ba ranní a edpol. Histy
přodplácí se:
v Praze v sdministran
n pěe
nitrt kta . . . . 6 K —
s dvejí donáško
n vb
nalnt leta . . . . 7 k 50
ve dlislbácht o K so
na někvsíc .
Pošton:
nátrt leia . . . . 9 K e0
s drojí zisilken
piřel
nat léha . . . .H1 K ao
Praha
H 1
5
article
Válka.
Válka.
Z Tokia, 26. května. Japonci pod-
nikli útok na ruské posice u Kiněu
silnějším dělostřelectvem, protože
očekávají tuhý odpor. Japonšti zvě-
dové sdělují totiž, že Rusové u
Kiněu mají přes 30 velkých a ně-
kolik malých děl.
Z Londýna, 26. května. Ranní
listy uveřejňují zprávu z Čifu, dle
které ruské torpedové lodi pod-
nikly útok na japonské loďstvoa
poškodily dva torpédoborce.
Z Čifu, 26. května. (Č. B.) Reuterova
kancelář sděluje: Džunka, jež opustila
23. t. m. Dalný, sdělila, že ja-
ponská armáda dostihla Soušilipu.
druhé železniční stanice od Port
Arturu, za tvrdošijného od-
poru Rusů. Dne 22. t. m. sve-
dena byla prý u Sonšilipu
bitva, jejíž výsledek jest ještě
neznám. Rusové u Talfenvanu jsou
přichystáni sbořiti při příchodu
Japonců město to.
Dle posledních zpráv Japonci.
přistavší u Kinču, postupují podé
železnice, kdežto Japonci, přistavši
u Biczyva, postupují podél východ-
ního pobřeží poloostrova k Dal-
nému.
V poslední noci řádila v zálivu
pečilském velká bouře.
Z Čifu, 26. května. (C.B.) „Reut.
kancelář“ sděluje: Dle listu jistého
japonského dopisovatele vysa-
dili Japonci 19. t. m. v Kerrské zá-
toce jeden pluk na břeh.
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz
na straně 4.)
Japonec
Rus
Reuterův
Dalný
Soušilip
Tokio
Londýn
Čif
Port Artur
Reut
Kinč
6
article
Kdo se ocitnul v slepé uličce?
Kdo se ocitnul v slepé uličce?
Malé ty duše, které v nízké své zášti prot
české národní straně svobodomyslné již se ne-
stydí po vládních listech bídně papouškovat po
šklebek »o slepé uličee«, v níž prý se česká
opposice se svou obstrukcí proti Körbrovi ocitla,
měly by si dnes protřit své zlobou zaslepené
oči, aby pochopily význam a důležitost té naší
obstrukce, aby viděly, jaké rozpaky a políže
způsobuje právě ona jediná dnes těm ne-
svědomitým nakladačům břemen na bedra lidu.
těm přepínačům národohospodářské slly, kteři
by jinak hravě dostali od servilní většiny par-
lamentu císlajtánského vše, cokoliv by se jim
uráčlo chtíti.
Okolo čeho točí se veškera debata v del
gacích a veškera diskuse v tisku německém
vládním ? Jedině okolo naší obstrukee.
jedině kolem toho, co se stane
pakli my Čechové v ní vydržíme
nepropustíme ani jediné z těch nutných
a velkých operací úvěrních čili půjček státních.
jež musí vláda ke schválení předložit par
lamentu?
V den, kdy zavírala námi obstruovaný pa
lament, položila vláda Körbrova na stůl sně-
movný žádost, aby jí na rozástavené dráhy
alpské byla povolena výpůjěka je št
dalších 90 mil1. K, poněvadž se během
slavby ukázalo, že těch povolených 100 mi
lionů nikam nestačí. A nyní jedná “ se
opět o novou ohromnou půjčku
400 millionů korun na děla, lodi
jinou nevyhnutelně prý nutno
výzbroj vojska.
S tou chtěla dle všeho vláda Körbrova
z obavy před naší obstrukci pro-
vést smělý politický kontrabant
Poněvadž ani pověstný paragraf 14. ne-
dává vládě právo, aby pouhými nařízeními cí-
cařskými zadlužovala říši a uvalovala tak n
Čecho
7
article
národy trvalá břemena annuit a úroků, chtěl si
p. Körber vůči předvídané naší obstrukci po-
moci tím, že finanční jeho ministr p. Böhm-
Bawerk měl delegacím pověsit tuto neslýchanou
báchorku na nos: že si vláda dovede těch
400 millionů K na vojsko vydlužit tak šikovně,
aby z toho nevzešlo naprosto žádné nové a
trvalé zatížení občanstva rakouského novými
břemeny — za kteréhož zázraku a divu mohí
by pak arci pan Körber opět trovfale sáhnouti
po své mandragoře § 14. a sehnati si půjčku
prostým zamčením vrat parlamestu přes hlavy
naši obstrukce. Plán záležel jak známo v tom,
že mělo se delegacím namluvit, kterak po tom
presentu 400 mill. K vojenská správa začne
spořit a šetřit tak, že rok jak rok uspoří ze
svého dosávadního normálního rozpočtu 27 mil
lionů K, kteroužto spořivost hodlá provozovat
plné čtvrt století, až tím způsobem sama
celý dluh i s úroky umoří a uhradí. 27 X 25
činí »podle Adama Riese« vskutku 675 mill. K
což by tak právě stačilo. —
Avšak po včerejší zdreující kritice če-
ských delegátů dra. Kramáře a Strán-
ského jakož i Slovince dra. Šusteršiče
doznávají samy německé nám tak nepřátelské
listy, jako »Zeit« a »Neue Freie Presse«, celý
ten přechytrý plán absolutismu za zhroucenýa
v niveč rozbitý.
Körber
Böhm
Bawerk
Ries
Kramář
Strán
Neue Frei Presse
8
article
»Myšlenka refundačního plánu padla !« ..
píše »Zeit«. »Finanční ministr sice na dolaz
dra. Stránského, zdali v případě, že by sně-
movna poslanců této půjčky nevyřídila, troufa
by si ji podniknout mocí paragrafu 14. — ne-
odpověděl, avšak že na to nelze an
pomyslit, když byl zázrak o umořitelné
(válečným ministrem) půjčce tak vyvětral.
objevilo se tak přesvědčivě a jistě, že vídě
dr. Kramář již opět obstrukční pšenku ve
květu. ... Vládě nezbude nic jiného než appel-
lovat na parlament . . . Bez parlamentu žádné
půjčky s pouze s touto podmínkou mohou býti
úvěry povoleny.« —
Ba i tělesný ten myslivec Körbrův »Neu
Freie Presse« dělá dnes již nad lišáckým tím
plánem vlády kříž a ráda nerada hází jej do
šachty pohořelých »důmyslných« chytristik
ministerských. Jen taková zlovolná a svévolná
česká obstrukce mohla prý přivéstí jinak tak
ctnostného ústavomila německého, jakýmje
dr. Körber, na takovou hříšnou myšlenku ..
Stránský
doktor
Kramář
Körber
Neo Frei Presse
9
article
Však straší nás honem zas, že prý navzdor
tomu svou obstrukcí nevynutíme ani pak svých
národních požadavků, nýbrž že prý vláda Kör
brova snad najde ještě jiné východistě,
ještě nějaký jiný fíkový list, aby jím studně
zakryla dluh učiněný cestou ordonanční.
A proto prý bychom si to měli důkladně před-
ložit, chceme-li zničit parlament i ústavu pro-
sincovou na padrť a státi se znovu hrobař
svobody jako v březnu r. 1849 v Kroměřížíl
Strachy na Lachy: kdo jsou v Rakousku
hrobaři svobody národů, o tom již dávno vrabe
po světě štěbetají. Teprve nedávno (14. t. m.)
viděl se sám orgán uherské vlády »Pester
Lloyd« nucena zakřiknout hezky z ostra
německo-centralistické kulichy
volající toužebně po absoluti smu.
který dle Němce Patzelta byl by Němcům
ze všech nejmilejší vládní formo
na světě a připamatovati jim důtklivě, že ve
dvacátém století a ve středn
Evropě je prostě holou nemožno st
spravovati některou říši absoluti-
sticky a že ti čistí němečtí pokrokáři zapo-
mínají při svém roztoužení po absolutismu na
jednu maličkost: na poměr Cislajtanie
k Uhrám. S dovolením, kterak si páni poli-
tikové z levice myslíte uzavříti s námi Uhry
vyrovnáni! Zeela bez ústavy, kdyžtě my
Uhři můžeme dle základních zákon
z roku 1867 uzavříti svůj spolek pouze
s konstitučně spravovaným Ra-
kouskem? —
Tato zdravá lekce z Uher byla rozhodně
adresována výše nad hlavy německých levičáků
a stihla zajisté své adresy. Neustraší nás tedy
»Neue Freie Presse«, ani kdyby denně malovala
čerta ubsolutismu na stěnu. Hle, jak sám ten
ochotný pan hr. Dzieduszycki narýsoval
finanční bilanci již toho posavadního z akry
Pester
Lloyd
Němec
Patzelt
Uher
Rakousko
Evropa
Uhry
Neue Frei Presse
10
article
tého »ůstavního absolutismu« čtyřleté Körbrovy
vlády: »Stojíme dnes před státní m
dluhy, které činí bezmála — milliardu!
A sice potřebujeme: kromě těch 400
millionůk, které se požadují dnes
na zvelebení branné moci říše —
200 mill K na průplavy a regulace
řek, k posavadním již povoleným 100 mil. K
dalších 100 millionů na alpské dráhya
konečně 50 mil. K na umořování posavadního
státního dluhu, úhrnem tedy 850 millionův K.«
V takový ch botách věru těžko se
pustit do jezera absolutismu! —
A tak tedy konečně se oetl Körber ve
slepé uličce, z níž není východu jiného
kromě cesty práva a spravedlnosti vůči nám
Slovanům a zejmena vůči národu českému.
Ano, nyní jsme konečně svého Gesslera dostal
do rokle Tellovy. Ať se kroutí jak chce, tento-
kráte nemůže nám uniknouti balonem § 14.
neboť na ten žádný žid mu nepůjčí 850 millioná.
Vzhledem na společnou válečnou půjěku
400 millionů nenajde už dokonce žádné pěšiny
k obejiti základních zákonů dualismu, ať si na-
píná důmysl svůj třeba až na pokraj zšílení.
Před parlament s tím musí, parlamentní schvá-
lení potřebuje pro své půjěky a tu mu bude co
jednati s českou obstrukcl. Musí buď podstoupil
rozhodnou bitvu aneho se pustit ve vyjedná-
vání o vyrovnání s národem českým, jiného mu
nezbývá. Tím samým dána jest direktiva poli-
tice české pro další budoucnost. Jestli kdy
nyní věc vlastenecká velí: Vytrvat, necb
lomně vytrvat až do posledka
V tom veškera a jediná spása ! —
Körber
Slovan
Tellův
11
article
Delegace.
Delegace.
ch. Z Pešti, 26. května.
Jednání o zvláštních několika stomilliono
vých úvěrech vojenských skončilo, jak jsme
předpověděli. Hlasovali proti nim pouze Čechové
(dr. Kramář a dr. Stránský), Slovinec dr. Šu-
steršič a němečtí lidovci Dobernigg a Fr. Ho
mann. Jodnání samé, dnes vykonané, ukázalo
že dr. Kramář ve svých „zlomyslných“ výrocích
včera pronesených o ministru Böhm-Bawerkovi
se neklamal, předpokládaje o něm, že on, jak
muž vědy, nepropůjčí se k žádnému pokoutním
pokusu, opatřiti 400 millionů K paragrafem 14.
Dr. Kramář právem podotkl, že takovou palič
skou řeč proti ministru vojenství, jako včera dr
Böhm-Bawerk, nemohl promluviti žádný oppo
siční delegát. Dnešní prohlášení dra. Böhm-
Bawerka byla vyhýbavá a smysl měla jen
potud, že nechal sobě zadní dvika.
opatřiti velké ůvěry vojenske
způsobem mimoparlamentníma
protiůstavním. Podstatna byla výtka del.
dra. Kramáře, že při takové modalitě může půj-
čiti mu peníze jenom pokoutní nějaký ústav,
také jen na vysoké úroky. A tak, jak jsou věci
dnes, možno se připraviti, že systém dra. Kör-
bra také po této stránce bude Rakousku hodně
drahý.
Čecho
Kramář
doktor
Stránský
Slovinec
Šu
Dobernigg
Böhm
Bawerk
Pešť
Francie
Rakousko
12
article
Z Pešti, 26. května. (C. -B.)
Rozpočtový výbor rakouský sešel se
10.15 hod. dopol. a pokračoval v debatě včera veče
přerušené.
Náměstek předsedův dr. Tollinger omluvi
především nepřítomnost ministra vojenství a velitele
námořnictva, kteří pro schůzi uherského námořníhe
výboru nemohli se dostaviti, a oznámil zároveň, že
gem. Krohatin podá vysvětlivky na případné dotazy
Delegát Pergelt dovozoval, že mimořádné
požadavky vojenské správy jsou větší, než požado
valy se od delegací kdykoli jindy. Japonská vojn
a nové vynálezy požadavky její nepochybně ještě
zvýší. Konečně pojednává zevrubně o otázce refun
dací a rozdělení dle kvoty.
Delegát Dobernig jménem delegáta Fr. Ho
manna poukázal k tomu, že někleří řečníci uváděl
předlohu ve spojení s vnitřní politickou situací. Or
prý chce ji posouditi se stanoviska čistě věcného
Sestavení předlohy je dle ústavy nepřípustné, poně-
vadž či. 3. dle státního základního zákona don
nepatří, delegace nemůže se o něm usnášeti. Vývody
ministra financi mají ráz optimistický. Finanční plán
není špatně vymyšlen, ale je případný jen za před-
pokladu, že mimořádná potřeba zůstane na staré
výši. Ale to není nijak zaručeno. Ani ve příčině
kvoty nemůžeme se vázali na 25 let. Rakousko se
musí vynasnažiti, aby kvotový poměr býl změněn
v jeho prospěch. Také on sdíli obavy, že pro případ,
nebude-li možno povoliti půjčku zákonitě, má se
zneužiti čl. 14. k vydání půjčky. Posléze žádá, by
pro případ, že předloha bude povolena, přihlíželo se
doktor
Tollinger
Pergelt
Dobernig
Pešť
Francie
Rakousko
13
article
k rakouskému průmyslu v plné míře dle kvotového
poměrn. Neuzavíráme se konečně před důvody uve-
denými vojenskou správou pro nutnost větších po-
žadavků, ale vzhledem k hospodářské situaci, která
nesnese opět tak těžkého obtížení národů, musíme
hlasovati proti předloze.
Ministr dr. Böhm-Bawerk dovozuje, že také
dr. Kramář schvaloval způsob půjčky a nutnost její
brzké amortisace, ale popíral existenci dostatečného
základu refundačního. Připouští, že je k disposici
pouze 80 mill. K, snad i více. V letošním námořním
rozpočtu je na stavbu lodí 22 mill. K. Provádí se
velký lodní plán, po jehož provedení bude těch 2
mill. k disposici. Kdyby se nebyl vytkl nynější
půjčkový program, bývalo by se žádalo na loďstvo
v 5—6 letech po 22 mill. ročně. Možná že potom
bude třeba té neb oné lodi, ale to už nepadne na
váhu. Trvalých větších výdajů nebude. Z toho soudí
ministr — na prospěch poplatníků. Kdyby se oněch
22 mill. vydávalo ponenáhlu, mohly by se snadno
»rozkouleti«, Refundační úmluvou zachrání se uvol-
něné sumy od tohoto osudu a použije se jich k zů-
rokování a umoření půjčky. O nějakém kl mání ta
nelze mluviti. Ministr dokazuje, že druhý způsob
finančního provedení akce býval by se setkal právě
s opposičního stanoviště ještě s většími námitkami.
Naproti dru. Šusteršiči snaží se dokázati, že refun-
dační postup je zcela ústavní.
Na včerejší dotazy dra. Stránského odpovídá, že
vojenská správa vybrala na houfnice celých 38 mill.
doktor
Böhm
Bawerk
Kramář
Stránský
14
article
Ty vyplácely se z pokladních hotovosti jako záloha.
O 15 mill, na polní děla neví, že by jich vojenská
správa — pokud on ví — byla k výplatám použila.
Další zálohy vyplaceny nebyly. Ohledně daišího re-
fundování pro případ změny v kvotě myslí ministr.
že příslušné sumy, pokud smiouva bude trvati, budou
odváděti se v kvotovém poměru oběma finančním
správám. V opačném případě mchlo by se státi, že
na př. kdyby uherská kvota zvýšila se a rakouská
zmenšila, Rakousko by dostalo během let víc nazpět
než na onu akci přispělo, totéž by v opačném pří-
padě snížení uherské renty mohlo se státi také ve
prospěch Uherska.
Del. Pergelta ubezpečuje, že setrvá na svém sta
novišti a v úmluvách ustanoveno, že refundace od-
vedou se v poměru kvotovém.
Na poptávku dra. Stránského, lze-li provést
půjčku § 14. nebo ne, odkazuje se na § 10. zákona
ze dne 10. června 1868 č. 51 ř. z. o vedení a kon-
trole státního dluhu, kde prý jsou vytčeny příslušné
meze, co možná učiniti v oboru státních dluhů dle
§ 14. a co ne.
Na Abrahamowiczovy dotazy odpovídá, že dle
jeho mínění a finančního plánu nebude třeba většího
berního břemene. O obnovení platů hotovými pomlč
proto, že prý podnět k dotazu zavdaly neautentické
pověsti. Konečně ubezpečuje dra. Pergella, že ra-
kouský podil na půjčce bude žádán úvěrní předlohou.
Předseda dr. Tollinger děkoval ministrovi z
jeho objasnění.
Stránský
Abrahamowiczův
doktor
Tollinger
Rakousko
Uhersko
15
article
Del. dr. Kramář: Kdyby opposičník byl měl
takoou paličskou řeč proti voje nské správě, dokud
neprovedeno obecné odzbrojení, jako ministr financí,
vyčítalo by se mu nevlastenectví ba zemězráda. Tak
dajeko hinala ministra financí snaha vylíčiti opposiei
za původa, že vojenská správa rozmnožuje vojenská
břemena a výlohy na námořnictvo, kdežto finanční
správa ličena jako ochrankyně poplatnictva. Oppo-
sici ani nenapadlo pobádati vojenskou správu k roz-
množení vojenských výloh, avšak opposice je po-
vinna voličstvu pověděti veřejnosti pravdu. Minist
našel konečně slovo a tím je situace zachráněna
slovo vacuum a chce je zabaviti ve prospěch poplat-
nictva pro finančuí správu, aby se tak bez zvýšen
daní uhradily výlohy velkého úvěru. Nikdo nemůže
věřiti, že naše loďstvo stavbou čtyř nových lodí zmo-
hutní dostatečně k ochraně našich mořských zájmo
a zadržení 27 mill ministrem financí zabezpečí před
dalšími poladavky vojenské správy. Celá theorieo
refundování je tedy něco, čím nezajišťuje se před
budoucím zvýšením daní. Je to postrašný výstřel, je-
hož nezalekne se žádná vojenská správa, a zdá se
dle ministrova prohlášení, že ona famosní theorie
vymyšlena k účelu zcela jinému — možnosti půjčky
dle § 14., neboť odvolává se na to, že není trva-
lým zatížením státu, má-li se půjčka v 25 letech
splatiti.
Del
doktor
Kramář
Minist
16
article
Včera pochyboval, že ministr mohl by způsobiti
státu dlub, jenž by znamenal počátek finanční kala-
strofy, ale dnes poznává, že tato vláda dovede tak
kompromitovati státní úvěr tak smělým děláním
dluhů. Varuje důrazně všecky strany, aby neschva-
lovaly lakové počínání vlády. Dnes směřovalo by
proti nám, jindy proti stranám jiným. Cesta nezá-
konnosti byla by otevřena a nejhorší způsob abso-
lutismu a zneužívání § 14. byl by následkem.
kdyby lidové zastupitělstvo dalo si klidně líbiti toto
zneužití § 14. Opposice může pouze varovat. Avšak
bezpečí-li se vlada, že neshledá se v parlamentě
dvoutřetinová většina k obžalobě ministrů, a bude
pokračovati po dráze nezákonnosti také v oboru
statního úvěru, padne zodpovědnost, padnou také ná
sledky v budoucnosti na ty, již podvolili se ohroženi
ústavního života jen aby nemusili podniknouti
opravdově nápravu neutěšených poměrů, v nichž se
nacházíme.
Del. Zaleski učinil toto prohlášení: Delegát
panské sněmovny, kteří jsou členy rozpočtového vý-
boru, prohlašují, vyslechnuvše přesvědčující vysvět-
livky podané s nejlovalnější upřímností ministrem
vojenství a velitelem námořnictva, že budou hlaso-
vati pro mimořádnou potřebu, o níž se jedná. Hla-
sujíce tak. trváme zejmena také pří své zásadě hájit
každé doby bez ohledu na politické strany jedno-
V drobném prodejir
ranni čislo o sobě . . . za 8h
odpolední
. . . . za 2h
Ve mlialkách na venkově:
n0
ranní čpslo. . . . . . .
odpolední . . . . . . . . 5h
Inserát
platí se hotově napřed.
Přečplsconí a inserty příjímá sdmini-
sirace v Marianské ulici č. z.
Tam nacházejí se též redakce
tiskirna a ezpečite „Národnich Lista“.
Rukoplsy se nevracejí.
Zaleski
Hla
Národnich List
panská sněmovna
17
article
myslně brannou moc mocnářství a pohotovos
armády.
Del. dr. Stránský: Politické kruhy rakousk
jsou dávno za jedno, že rakouská ústava trváním
čl. 14. jest anulována a již častěji byly činěny
opravdové pokusy odstraniti tento článek. Nyní však
slyším z úst ministra financí, že má vláda ještě
druhý čl. 1ž., totiž čl. 10. zákona o působnosti ko-
mise pro kontrolu státního dluhu. Řečník popírá
rozhodně, že v tomto zákonu vězí prostředek k dě-
lání dluhů. Ministr mohl prostě prohlásiti, že nepo-
kládá předloženou úvěrní cperaci za trvalé obtížení
státního pokladu a nemusil si pomáhati čl 10. zá-
kona o působnosti komise pro kontrolu státního
dluhu.
Z prohlášení ministra financí vysvítá, že plán
refundační není nic jiného než: 1. sloužiti vůči oby-
vatelstvu platícímu daně za prostředek uspávající a
2. najiti vůči poslanecké sněmovně prostředek, aby
byl spáchán nový, těžký zločin na ústavě. Výklad
čl. 10. učiní vojenskou předlohu v očích obyvatel-
stva ještě nenávíděnější než dosud a těžké následky
této nálady rozhodující kruhy v říši musí si připo-
čísti samy.
Del
doktor
Stránský
18
article
Del. hr. Lažanský prohlašuje, že bude hla-
sovati pro předlohu z dynastických příčin a se
zřetelem na velmocenské postavení říše, troufaje, že
imponující brannou mocí posílí a zachová se naděje
na mír, jenž bude požehnáním nejširším vrstvám
obyvatelstva.
Debaty zúčastnil se ještě del. hr. Dzieduszy-
cki, načež g. m. Krobatin na příkaz ministra
vojenství odpověděl na Pergeltovy dotazy, že průmysl
bude moci dodati za 21/2—3 léta vše, čeho třeba
k výzbroji polního dělostřelectva a p. Vojenská správa
objednává vše co možná v tuzemsku a jen v mimo-
řádných případech obrací se do ciziny. Vojenská
správa troufá, že vyskytnou se velkoprůmyslníci, již
postaví se mimo kartel na zvyšování cen a těm
sníží tyto ceny na slušnou míru.
Del
Lažanský
Pergeltův
19
article
Po poznámce ministra dr. Böhm- Bawerka
proti vývodům dra. Kramáře a Stránského a doslov
ref. Popowského přistoupilo se k hlasování.
Odstavené položky mimořádnéh
rozpočtu vojenství schvalují se 12
hlasy proti 5.
Proti schválení hlasovali del. dr. Kramář, dr.
Stránský, Dobernig. Hofmana a dr. Šusteršič.
Na to byly schváleny mimořádné úvěry vo-
jenské a námořnické správy i s odstavenými po-
ložkami mimořádného rozpočtu námořnictva a schůze
skončena.
Námořní výbor uherský sešel se též o 10.
hod. dopol. za předsednictví bar. Danisla.
Zpravodaj hr. Teleky podal zevrubnou zprávu,
načež ujal se slova del. Julius Rosenberg, jed-
naje o účastenství uherského průmyslu.
Odpověď námořní správy byla neuspokojiva.
Všecky ioděnice jsou v Rakousku a proto musí se
dostat Uhrám v kvotovém poměru náhrady při pořl-
zování materiálu. Avšak přes to, že uherský prů-
mysl stanoví nižší ceny, nedbá se na něj. Prote
vyzývá námořní správu i ministra vojenství se vším
důrazem, aby odpověděli určilě a přímě na otázku
po rekompensaci. Záleží na tom, jak se potom za-
chová. Posuzovati námořní rozpočeť je velmi ne-
snadno, prolože delegace povolovaly vždy jednotlivé
lodi, neznajíce rozsahu a účelu těchto staveb. Odů-
vodnění mimořádného požadavku je neúplné a ne-
jasné. Poslední leta vydáno na lodní stavby 209 mil-
lionů a Uhry nedostaly z toho ničeho.
doktor
Böhm
Bawerka
Kramář
Stránský
Dobernig
Hofman
Šusteršič
Telek
Julius Rosenberg
Odo
Rakousko
Uhry
20
article
Ministr obchodu Hieronymi prohlásil, že
nebylo možná zachovat úplně kvotový poměr, pro-
tože některé potřeby, jako uhlí, objednává se v ci-
zině; dále užívá se v námořnictvu ocelových děl
konečně neměly Uhry žádných loděnic. Pro obme-
zenou potřebu našeho námořniciva nebylo by radno
povzbuzovati podnikatelstva k zřízení takového zá-
vodu, protože na to třeba mnoho nákladu a odborné
vzdělanosti personálu. Rekompensace by mohla zá-
ležeti v tom, že hlavně a kruhy, jakož i střelivo
mohly by se vyráběti v Uhrách, kde jsou na to
2—3 závody. Lodi musily se objednávati v Ra-
kousku a při velké zodpovědnosti továren bylo ob-
mezeno také dodávání surovin.
Stavbou minonosek může se nedostatek na-
pravit a šéf námořnictva slíbil, že dá poříditi část
jich v Rěce. Pojednav o různých námořnických po-
třebách, prohlásil, že — dle jeho přesvědčení —
uherský průmysl vyžaduje blahovolné podpory, aby
se mu dostalo objednávek v kvotovém poměru a že
za ochotného spolupůsobení náměstka správy se to
podaří.
Hierony
Uher
Uhry
Ra
21
article
Del. Okolicsanyi praví, že dosavadní oběti
na námořnictvo jsou doslatečné; k mimořádnému
požadavku ať předloží námořská správa zevrubný
program. Bere na vědomí ministrovo prohlášení
o účastenství uherského průmyslu, ale odmítá roz-
počet, protože v námořnictvu nenalezá výrazu uher-
ská svrchovanost a námořnictvo jako čásť armády
nezabezpečuje bistorických práv uherských.
M.-p. hr. Tisza potvrzuje názor Okolicsanye,
že deleg ce může stanoviti jen potřebu dotyčného
budžetního roku. Proto ponechaly vlády refundační
položky pro mimořádně potřeby na 25 let v rozpočtu
a delegace bude je moci budoucně přijati nebo ode-
příti. Stabilisování 22 mill. pro námořnictvo je vět-
ším zatížením rozpočtu. Exiensivný vývoj našeho
námořnictva jest ukončen stavbou bitevních lodl, ale
musí se dbáti, aby se zachovala stejnocennost na-
šeho námořnictva. Do půjčkové kombinace pojaly se
výměny starších lodí a sumy na pomocné lodě, jež
stavěti se budou teprve za několik let. Nynější ná-
Tisza
22
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Na Athosu.
Orientalista prof. dr. H. Gelzer v Jeně platí za
předního znalce duchovního života na Východě. Jeho
kniha o duchovních a světských věcech v Turecku
a Řecku*) vzbudila zaslouženou pozornost. Násle
dujícl črta vyňata je z poslední knihy Gelzerovy
O svaté Hoře Athosské **).
Na Athosu jsou zvyklí na přesně pravidelný
život a především na ranní vstávání. O půl páté
nebo o páté hodině počíná podle předpisu litur-
gie. Rozumí se, že jsem ji také občas obcoval.
Ale den za dnem býti při bohoslužbě, která se
konala v řeči mně nesrozumitelné, toho ovšem
nemohli ode mne žádati. Také bych tím pro-
marnil příliš mnoho času. Ale Grigorij byl přísný
isumen, dbal o to, aby všichni obyvatelé klá-
štera, též cizinci, kteří bydlí ve svých celách,
navštěvovali pravidelně služby boží. Než Janni
nalezl východiště. Oznámil mi, že chce od dneš-
ního dne co den obcovati bohoslužbám, jak ran-
ním, tak i nešporním, a igumen byl s tímto za-
stupováním úplně spokojen.
Bulhaři neznají krásného čtyřhlasého zpěvu
Rusů, nýbrž pěstují skoro týž protivný nosový
zpěv jako Řekové. Posluchačstvo zdálo se mně,
aspoň v klášteře Zografu, kde jsem prodléval, ve-
lice pobožným při službách božích. Zvláštní je
*) »Geistliches und Weltliches aus dem türkiseh
griechischen Orient«. 1901.
**) »Vom heiligen Berge und aus Makedonien-
Lipsko, Teubner, 1904. M. 6.—.
profesor
doktor
H Gelzer
Grigorij
Jann
Bulhar
Rus
Řek
Teubner
Jena
Turecko
Řecko
Vomo
Lipsko
Zograf
Gelzerův O svatá hoře Athosský
Geistliches und Weltliches aus dema
Berge und aus Makedonien
23
article
pořádek modliteb přímluvných. Nejprvé jest uve-
deno jméno ekumenického patriarchy; docela
přirozeně, neboť jemu podlehají všechny klá-
štery athosské. Na druhém místě je uvedeno
jméno otce Grigorije z kláštera zografského, na
třetím jméno otce Ondřeje z kláštera pantelei-
monského; teprve na čtvrtém místě objevuje se
Nikolaj Alexandrovič, ruský car, vznešený svět-
ský protektor kláštera, a konečně na pátém
místě prine Boris bulharský; jeho otec, poně-
vadž nenáležel do obce pravoslavné církve, není
v kommemoraci uveden. Vyslovil jsem kdysi jed-
nomu vysokému úřadníku ruskému své podivení
nad tím, že národně-bulharský klášter nestojí
pod ochranou bulharské vlády, nýbrž pod ochra-
nou vlády ruské. Podíval se na mne s nevýslov-
ným výrazem poněkud výsměšně, ale zároveň
dobromyslné veselosti: „Co je to — bulharská
ochrana?“ Jde-li do tuhého, musí tito státeč-
kové balkánští, kteří jinak velice se honosí svou
samostatností, přece vždycky dovolávati se
ochrany velmocí. Když jsem bydlel v Mona-
stýru, dovolili si turečtí vojáci násilí na jedné
srbské vesnici. Bylo to oznámeno srbskému kon-
sulu; ale ten se neodvážil stěžovati si, neřku-i
zakročiti. Obrátil se na A. Rostkovského, ru-
ského konsula, a na jeho energické zakročene
dostalo se Srbům zadostučinění. Poděkovali se
konsulovi dekorací.
Navykl jsem si však brzo na ten athosský
mrav časného vstávání. Následek toho byl také
ten, že již kolem osmé hodiny archontarios
Maxim navštívil mne v celi s veselým pozdr
vením: as phámel (budeme jíst). Tak ranný
oběd byl mně ovšem novinkou; ale kdo o pátě
nebo o půl páté vstává, může o osmé zasednouti
již k obědu. Ovšem pausa až do večeře okolo
šosté byla trochu dlouhá; než pomohily tu
konservy.
Grigorij
Ondřej
Alexandrovič
Boris
A Rostkovský
Srba
Mona
24
article
Jednou mě vyzval P. Galaktion k vycházce
ke kapli sv. Jiřího, toliko čtvrt hodiny od klá-
štera vzdálené; stojí na nízkém, se všech stran
mírně se svažujícím pahorku a poskytuje nádher-
nou vyhlídku na okolní rokle a údolí a lesnaté
pahorky. V domě, ke kapli přilehajícím, nalezli
jsme krejčovskou dílnu, řízenou dvěma mnichy;
všechny kutny a jiná roucha mnišská se tu
zhotovují. Krejčí, většinou mladí lidé, činili na
mne velice profanní dojem, i tázal jsem se, zda
jscu to také mniši: „Bůh chraň! Všecku práei
dělají laikově!“ — „Ale Gachomios a staří
mnichové egypiští velice horlivě provozovali
zemědělství nebo pletli rohožky.“ — „Nikoli,
my v athosských klášteřích přenecháváme práci
laikům!“
Mně byla tato slova velice nápadná; v ji-
ných klášteřích, jako v Skitu a Kellii se přece
pilně pracuje, a také nevím, zda tato zásadn
platí pro všechny kláštery. Ale v Zogafru bylo
mně výslovně řečeno, že právě je s askesí ne-
slučitelna!
V jednom rukopisu kláštera esfigmenského
jsem četl, jak slavně v 7. st. byl arměnský
patriarcha Nerses přijat při svém návratu do
vlasti. S křížem a evangeliem, se světly, kadidlem
a zpíváním žalmů přišli mu klerus i lid vstři
svatý . Jiří
Krejčí
Gachomios
V dům
25
article
při jeho příchodu. Takové podívané měl jsem
i já býti účasten. Jednoho jitra panoval v klá-
šteře neobyčejný ruch. Všechny zvony zvonily
nepřetržitě aspoň půl hodiny. Na svůj dotaz
jsem se dověděl, že přijde exarcha patriarchův,
te jest patriarchou ustanovený komisař, který
podnikl visitační cestu po všech klášteřích athos-
ských. Prý je biskupem — bližších zpráv mně
nemohli otcové sděliti. Co nejrychleji odebral
jsem se k vysoké bráně klášterní, kde byl již
celý konvent s igumenem v čele shromážděn.
Z předu stáli dva kněží v červených, zlatem pro-
tkávaných nádherných rouchách, jeden s kři-
žem, druhý s evangeliém v rukou. Dva jáhnové
nesli kaditelnice a jiní dva svíce. Konečně ob-
jevil se exarcha, provázený dvěma deputanty
sv. synodu, Meletiem z Ivironu a Anthimem
z Vatopedi, a dvěma Zografity, kteří ho byli již
na hranicích klášterního území přivítali. Mezky
nechali čestní průvodci v zadu — za scénou, ne-
pochybně úmyslně, protože namahavé slezání
v dlouhých rouchách kněžských nepřispívá
zrovna ke zvýšení slavnosti. Deputace proto
přišla pěšky přes široké terasy, biskup objal
políbil opata a potom i kříži a evangeliu pro-
kázal svou česť; pak mu přes krk přehodil opat
svůj zlatý řetěz a na jeho pokrývku hlavy a
bedra byl vložen fialový, zlatem protkávaný
plášť; jeden mnich nesl jeho vlečku. Za zpěvu
žalmů, nevídaného kadění a svícení bralo se
procesí do kostela. Tam byla docela krátká
bohoslužba; na to poděkoval exarcha řecky za
dobré přijetí a pochválil spořádané poměry
Meletios
Iviron
Anthim
26
article
coenobia. Slavnost byla skončena. Když jsme
právě chtěli kostel opustiti, obrátil se rychle
exarcha: „Ach! Tu vídím starého přítele, pana
Gelzera; buďte vítán! Znáte mne?“ — „Za-
jisté. Vaše Milost je Jan, svatý z Xantopole.
Seznámil jsem se s ním před třemi roky, když
Jan jako pomocný bískup metropolity Basileia
prodléval ve Smyrně. Vypravoval mně, že mne
již dlouho hledal, protože v Ivironu a v Lavře
nalezl moje jméno v knize cizinců. Rozumí se,
že jsem byl náramně povzneser v očích bulhar-
ského konventu, když mne exarcha, jim docela
neznámý, označil jako svého starého přítele.
Četní mniší vrhli se potom na mne, a já jsem
musil vyprávěti jim o osobě exarchově. Ihned
byl jsem vyzván, abych šel spolu do velikého
sálu, kde bylo slavné přijetí, a kde se občerstvení
podávalo. Též jsem se účastníl velmi skvělé
hostiny, vystrojené na počest exarchy a bylo
mně vykázáno místo hned vedle druhého čest-
ného vyslance, archimandrity Meletia z Ivironu.
S ním jsem vzpomínal na krásný pobyt v oblí-
beném Ivironu a pravil jsem mu žertem: „Kdy-
bych nebyl svou rodinou poután na kosmos, ce
by mně mohlo brániti, abych se svou knihovnou
opustil Jenu a v Ivironu dokončil svůj život!“
Přitiskl mne se zvláštní láskou n srdce a snažil
se dáti mně vždy nejlepší kusy z četných jídel
velice lukullského diner; cenobie dovedou i bez
masa střídáním nejjemnějších ryb a nejvybra-
nější zeleniny sestaviti velice bohatý jídelní
lístek.
Přel. dr. K.
Gelzer
Jan
Basileios
Meletios
Smyrna
Jena