ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 424fdc00-7129-11dc-a5a4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 31, person 98, org 6, work 4
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v pátek dne 27. května 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 145.
4 article
Ba ranní a edpol. Histy přodplácí se: v Praze v sdministran n pěe nitrt kta . . . . 6 K — s dvejí donáško n vb nalnt leta . . . . 7 k 50 ve dlislbácht o K so na někvsíc . Pošton: nátrt leia . . . . 9 K e0 s drojí zisilken piřel nat léha . . . .H1 K ao
Praha H 1
5 article Válka.
Válka. Z Tokia, 26. května. Japonci pod- nikli útok na ruské posice u Kiněu silnějším dělostřelectvem, protože očekávají tuhý odpor. Japonšti zvě- dové sdělují totiž, že Rusové u Kiněu mají přes 30 velkých a ně- kolik malých děl. Z Londýna, 26. května. Ranní listy uveřejňují zprávu z Čifu, dle které ruské torpedové lodi pod- nikly útok na japonské loďstvoa poškodily dva torpédoborce. Z Čifu, 26. května. (Č. B.) Reuterova kancelář sděluje: Džunka, jež opustila 23. t. m. Dalný, sdělila, že ja- ponská armáda dostihla Soušilipu. druhé železniční stanice od Port Arturu, za tvrdošijného od- poru Rusů. Dne 22. t. m. sve- dena byla prý u Sonšilipu bitva, jejíž výsledek jest ještě neznám. Rusové u Talfenvanu jsou přichystáni sbořiti při příchodu Japonců město to. Dle posledních zpráv Japonci. přistavší u Kinču, postupují podé železnice, kdežto Japonci, přistavši u Biczyva, postupují podél východ- ního pobřeží poloostrova k Dal- nému. V poslední noci řádila v zálivu pečilském velká bouře. Z Čifu, 26. května. (C.B.) „Reut. kancelář“ sděluje: Dle listu jistého japonského dopisovatele vysa- dili Japonci 19. t. m. v Kerrské zá- toce jeden pluk na břeh. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 4.)
Japonec Rus Reuterův Dalný Soušilip Tokio Londýn Čif Port Artur Reut Kinč
6 article Kdo se ocitnul v slepé uličce?
Kdo se ocitnul v slepé uličce? Malé ty duše, které v nízké své zášti prot české národní straně svobodomyslné již se ne- stydí po vládních listech bídně papouškovat po šklebek »o slepé uličee«, v níž prý se česká opposice se svou obstrukcí proti Körbrovi ocitla, měly by si dnes protřit své zlobou zaslepené oči, aby pochopily význam a důležitost té naší obstrukce, aby viděly, jaké rozpaky a políže způsobuje právě ona jediná dnes těm ne- svědomitým nakladačům břemen na bedra lidu. těm přepínačům národohospodářské slly, kteři by jinak hravě dostali od servilní většiny par- lamentu císlajtánského vše, cokoliv by se jim uráčlo chtíti. Okolo čeho točí se veškera debata v del gacích a veškera diskuse v tisku německém vládním ? Jedině okolo naší obstrukee. jedině kolem toho, co se stane pakli my Čechové v ní vydržíme nepropustíme ani jediné z těch nutných a velkých operací úvěrních čili půjček státních. jež musí vláda ke schválení předložit par lamentu? V den, kdy zavírala námi obstruovaný pa lament, položila vláda Körbrova na stůl sně- movný žádost, aby jí na rozástavené dráhy alpské byla povolena výpůjěka je št dalších 90 mil1. K, poněvadž se během slavby ukázalo, že těch povolených 100 mi lionů nikam nestačí. A nyní jedná “ se opět o novou ohromnou půjčku 400 millionů korun na děla, lodi jinou nevyhnutelně prý nutno výzbroj vojska. S tou chtěla dle všeho vláda Körbrova z obavy před naší obstrukci pro- vést smělý politický kontrabant Poněvadž ani pověstný paragraf 14. ne- dává vládě právo, aby pouhými nařízeními cí- cařskými zadlužovala říši a uvalovala tak n
Čecho
7 article
národy trvalá břemena annuit a úroků, chtěl si p. Körber vůči předvídané naší obstrukci po- moci tím, že finanční jeho ministr p. Böhm- Bawerk měl delegacím pověsit tuto neslýchanou báchorku na nos: že si vláda dovede těch 400 millionů K na vojsko vydlužit tak šikovně, aby z toho nevzešlo naprosto žádné nové a trvalé zatížení občanstva rakouského novými břemeny — za kteréhož zázraku a divu mohí by pak arci pan Körber opět trovfale sáhnouti po své mandragoře § 14. a sehnati si půjčku prostým zamčením vrat parlamestu přes hlavy naši obstrukce. Plán záležel jak známo v tom, že mělo se delegacím namluvit, kterak po tom presentu 400 mill. K vojenská správa začne spořit a šetřit tak, že rok jak rok uspoří ze svého dosávadního normálního rozpočtu 27 mil lionů K, kteroužto spořivost hodlá provozovat plné čtvrt století, až tím způsobem sama celý dluh i s úroky umoří a uhradí. 27 X 25 činí »podle Adama Riese« vskutku 675 mill. K což by tak právě stačilo. — Avšak po včerejší zdreující kritice če- ských delegátů dra. Kramáře a Strán- ského jakož i Slovince dra. Šusteršiče doznávají samy německé nám tak nepřátelské listy, jako »Zeit« a »Neue Freie Presse«, celý ten přechytrý plán absolutismu za zhroucenýa v niveč rozbitý.
Körber Böhm Bawerk Ries Kramář Strán Neue Frei Presse
8 article
»Myšlenka refundačního plánu padla !« .. píše »Zeit«. »Finanční ministr sice na dolaz dra. Stránského, zdali v případě, že by sně- movna poslanců této půjčky nevyřídila, troufa by si ji podniknout mocí paragrafu 14. — ne- odpověděl, avšak že na to nelze an pomyslit, když byl zázrak o umořitelné (válečným ministrem) půjčce tak vyvětral. objevilo se tak přesvědčivě a jistě, že vídě dr. Kramář již opět obstrukční pšenku ve květu. ... Vládě nezbude nic jiného než appel- lovat na parlament . . . Bez parlamentu žádné půjčky s pouze s touto podmínkou mohou býti úvěry povoleny.« — Ba i tělesný ten myslivec Körbrův »Neu Freie Presse« dělá dnes již nad lišáckým tím plánem vlády kříž a ráda nerada hází jej do šachty pohořelých »důmyslných« chytristik ministerských. Jen taková zlovolná a svévolná česká obstrukce mohla prý přivéstí jinak tak ctnostného ústavomila německého, jakýmje dr. Körber, na takovou hříšnou myšlenku ..
Stránský doktor Kramář Körber Neo Frei Presse
9 article
Však straší nás honem zas, že prý navzdor tomu svou obstrukcí nevynutíme ani pak svých národních požadavků, nýbrž že prý vláda Kör brova snad najde ještě jiné východistě, ještě nějaký jiný fíkový list, aby jím studně zakryla dluh učiněný cestou ordonanční. A proto prý bychom si to měli důkladně před- ložit, chceme-li zničit parlament i ústavu pro- sincovou na padrť a státi se znovu hrobař svobody jako v březnu r. 1849 v Kroměřížíl Strachy na Lachy: kdo jsou v Rakousku hrobaři svobody národů, o tom již dávno vrabe po světě štěbetají. Teprve nedávno (14. t. m.) viděl se sám orgán uherské vlády »Pester Lloyd« nucena zakřiknout hezky z ostra německo-centralistické kulichy volající toužebně po absoluti smu. který dle Němce Patzelta byl by Němcům ze všech nejmilejší vládní formo na světě a připamatovati jim důtklivě, že ve dvacátém století a ve středn Evropě je prostě holou nemožno st spravovati některou říši absoluti- sticky a že ti čistí němečtí pokrokáři zapo- mínají při svém roztoužení po absolutismu na jednu maličkost: na poměr Cislajtanie k Uhrám. S dovolením, kterak si páni poli- tikové z levice myslíte uzavříti s námi Uhry vyrovnáni! Zeela bez ústavy, kdyžtě my Uhři můžeme dle základních zákon z roku 1867 uzavříti svůj spolek pouze s konstitučně spravovaným Ra- kouskem? — Tato zdravá lekce z Uher byla rozhodně adresována výše nad hlavy německých levičáků a stihla zajisté své adresy. Neustraší nás tedy »Neue Freie Presse«, ani kdyby denně malovala čerta ubsolutismu na stěnu. Hle, jak sám ten ochotný pan hr. Dzieduszycki narýsoval finanční bilanci již toho posavadního z akry
Pester Lloyd Němec Patzelt Uher Rakousko Evropa Uhry Neue Frei Presse
10 article
tého »ůstavního absolutismu« čtyřleté Körbrovy vlády: »Stojíme dnes před státní m dluhy, které činí bezmála — milliardu! A sice potřebujeme: kromě těch 400 millionůk, které se požadují dnes na zvelebení branné moci říše — 200 mill K na průplavy a regulace řek, k posavadním již povoleným 100 mil. K dalších 100 millionů na alpské dráhya konečně 50 mil. K na umořování posavadního státního dluhu, úhrnem tedy 850 millionův K.« V takový ch botách věru těžko se pustit do jezera absolutismu! — A tak tedy konečně se oetl Körber ve slepé uličce, z níž není východu jiného kromě cesty práva a spravedlnosti vůči nám Slovanům a zejmena vůči národu českému. Ano, nyní jsme konečně svého Gesslera dostal do rokle Tellovy. Ať se kroutí jak chce, tento- kráte nemůže nám uniknouti balonem § 14. neboť na ten žádný žid mu nepůjčí 850 millioná. Vzhledem na společnou válečnou půjěku 400 millionů nenajde už dokonce žádné pěšiny k obejiti základních zákonů dualismu, ať si na- píná důmysl svůj třeba až na pokraj zšílení. Před parlament s tím musí, parlamentní schvá- lení potřebuje pro své půjěky a tu mu bude co jednati s českou obstrukcl. Musí buď podstoupil rozhodnou bitvu aneho se pustit ve vyjedná- vání o vyrovnání s národem českým, jiného mu nezbývá. Tím samým dána jest direktiva poli- tice české pro další budoucnost. Jestli kdy nyní věc vlastenecká velí: Vytrvat, necb lomně vytrvat až do posledka V tom veškera a jediná spása ! —
Körber Slovan Tellův
11 article Delegace.
Delegace. ch. Z Pešti, 26. května. Jednání o zvláštních několika stomilliono vých úvěrech vojenských skončilo, jak jsme předpověděli. Hlasovali proti nim pouze Čechové (dr. Kramář a dr. Stránský), Slovinec dr. Šu- steršič a němečtí lidovci Dobernigg a Fr. Ho mann. Jodnání samé, dnes vykonané, ukázalo že dr. Kramář ve svých „zlomyslných“ výrocích včera pronesených o ministru Böhm-Bawerkovi se neklamal, předpokládaje o něm, že on, jak muž vědy, nepropůjčí se k žádnému pokoutním pokusu, opatřiti 400 millionů K paragrafem 14. Dr. Kramář právem podotkl, že takovou palič skou řeč proti ministru vojenství, jako včera dr Böhm-Bawerk, nemohl promluviti žádný oppo siční delegát. Dnešní prohlášení dra. Böhm- Bawerka byla vyhýbavá a smysl měla jen potud, že nechal sobě zadní dvika. opatřiti velké ůvěry vojenske způsobem mimoparlamentníma protiůstavním. Podstatna byla výtka del. dra. Kramáře, že při takové modalitě může půj- čiti mu peníze jenom pokoutní nějaký ústav, také jen na vysoké úroky. A tak, jak jsou věci dnes, možno se připraviti, že systém dra. Kör- bra také po této stránce bude Rakousku hodně drahý.
Čecho Kramář doktor Stránský Slovinec Šu Dobernigg Böhm Bawerk Pešť Francie Rakousko
12 article
Z Pešti, 26. května. (C. -B.) Rozpočtový výbor rakouský sešel se 10.15 hod. dopol. a pokračoval v debatě včera veče přerušené. Náměstek předsedův dr. Tollinger omluvi především nepřítomnost ministra vojenství a velitele námořnictva, kteří pro schůzi uherského námořníhe výboru nemohli se dostaviti, a oznámil zároveň, že gem. Krohatin podá vysvětlivky na případné dotazy Delegát Pergelt dovozoval, že mimořádné požadavky vojenské správy jsou větší, než požado valy se od delegací kdykoli jindy. Japonská vojn a nové vynálezy požadavky její nepochybně ještě zvýší. Konečně pojednává zevrubně o otázce refun dací a rozdělení dle kvoty. Delegát Dobernig jménem delegáta Fr. Ho manna poukázal k tomu, že někleří řečníci uváděl předlohu ve spojení s vnitřní politickou situací. Or prý chce ji posouditi se stanoviska čistě věcného Sestavení předlohy je dle ústavy nepřípustné, poně- vadž či. 3. dle státního základního zákona don nepatří, delegace nemůže se o něm usnášeti. Vývody ministra financi mají ráz optimistický. Finanční plán není špatně vymyšlen, ale je případný jen za před- pokladu, že mimořádná potřeba zůstane na staré výši. Ale to není nijak zaručeno. Ani ve příčině kvoty nemůžeme se vázali na 25 let. Rakousko se musí vynasnažiti, aby kvotový poměr býl změněn v jeho prospěch. Také on sdíli obavy, že pro případ, nebude-li možno povoliti půjčku zákonitě, má se zneužiti čl. 14. k vydání půjčky. Posléze žádá, by pro případ, že předloha bude povolena, přihlíželo se
doktor Tollinger Pergelt Dobernig Pešť Francie Rakousko
13 article
k rakouskému průmyslu v plné míře dle kvotového poměrn. Neuzavíráme se konečně před důvody uve- denými vojenskou správou pro nutnost větších po- žadavků, ale vzhledem k hospodářské situaci, která nesnese opět tak těžkého obtížení národů, musíme hlasovati proti předloze. Ministr dr. Böhm-Bawerk dovozuje, že také dr. Kramář schvaloval způsob půjčky a nutnost její brzké amortisace, ale popíral existenci dostatečného základu refundačního. Připouští, že je k disposici pouze 80 mill. K, snad i více. V letošním námořním rozpočtu je na stavbu lodí 22 mill. K. Provádí se velký lodní plán, po jehož provedení bude těch 2 mill. k disposici. Kdyby se nebyl vytkl nynější půjčkový program, bývalo by se žádalo na loďstvo v 5—6 letech po 22 mill. ročně. Možná že potom bude třeba té neb oné lodi, ale to už nepadne na váhu. Trvalých větších výdajů nebude. Z toho soudí ministr — na prospěch poplatníků. Kdyby se oněch 22 mill. vydávalo ponenáhlu, mohly by se snadno »rozkouleti«, Refundační úmluvou zachrání se uvol- něné sumy od tohoto osudu a použije se jich k zů- rokování a umoření půjčky. O nějakém kl mání ta nelze mluviti. Ministr dokazuje, že druhý způsob finančního provedení akce býval by se setkal právě s opposičního stanoviště ještě s většími námitkami. Naproti dru. Šusteršiči snaží se dokázati, že refun- dační postup je zcela ústavní. Na včerejší dotazy dra. Stránského odpovídá, že vojenská správa vybrala na houfnice celých 38 mill.
doktor Böhm Bawerk Kramář Stránský
14 article
Ty vyplácely se z pokladních hotovosti jako záloha. O 15 mill, na polní děla neví, že by jich vojenská správa — pokud on ví — byla k výplatám použila. Další zálohy vyplaceny nebyly. Ohledně daišího re- fundování pro případ změny v kvotě myslí ministr. že příslušné sumy, pokud smiouva bude trvati, budou odváděti se v kvotovém poměru oběma finančním správám. V opačném případě mchlo by se státi, že na př. kdyby uherská kvota zvýšila se a rakouská zmenšila, Rakousko by dostalo během let víc nazpět než na onu akci přispělo, totéž by v opačném pří- padě snížení uherské renty mohlo se státi také ve prospěch Uherska. Del. Pergelta ubezpečuje, že setrvá na svém sta novišti a v úmluvách ustanoveno, že refundace od- vedou se v poměru kvotovém. Na poptávku dra. Stránského, lze-li provést půjčku § 14. nebo ne, odkazuje se na § 10. zákona ze dne 10. června 1868 č. 51 ř. z. o vedení a kon- trole státního dluhu, kde prý jsou vytčeny příslušné meze, co možná učiniti v oboru státních dluhů dle § 14. a co ne. Na Abrahamowiczovy dotazy odpovídá, že dle jeho mínění a finančního plánu nebude třeba většího berního břemene. O obnovení platů hotovými pomlč proto, že prý podnět k dotazu zavdaly neautentické pověsti. Konečně ubezpečuje dra. Pergella, že ra- kouský podil na půjčce bude žádán úvěrní předlohou. Předseda dr. Tollinger děkoval ministrovi z jeho objasnění.
Stránský Abrahamowiczův doktor Tollinger Rakousko Uhersko
15 article
Del. dr. Kramář: Kdyby opposičník byl měl takoou paličskou řeč proti voje nské správě, dokud neprovedeno obecné odzbrojení, jako ministr financí, vyčítalo by se mu nevlastenectví ba zemězráda. Tak dajeko hinala ministra financí snaha vylíčiti opposiei za původa, že vojenská správa rozmnožuje vojenská břemena a výlohy na námořnictvo, kdežto finanční správa ličena jako ochrankyně poplatnictva. Oppo- sici ani nenapadlo pobádati vojenskou správu k roz- množení vojenských výloh, avšak opposice je po- vinna voličstvu pověděti veřejnosti pravdu. Minist našel konečně slovo a tím je situace zachráněna slovo vacuum a chce je zabaviti ve prospěch poplat- nictva pro finančuí správu, aby se tak bez zvýšen daní uhradily výlohy velkého úvěru. Nikdo nemůže věřiti, že naše loďstvo stavbou čtyř nových lodí zmo- hutní dostatečně k ochraně našich mořských zájmo a zadržení 27 mill ministrem financí zabezpečí před dalšími poladavky vojenské správy. Celá theorieo refundování je tedy něco, čím nezajišťuje se před budoucím zvýšením daní. Je to postrašný výstřel, je- hož nezalekne se žádná vojenská správa, a zdá se dle ministrova prohlášení, že ona famosní theorie vymyšlena k účelu zcela jinému — možnosti půjčky dle § 14., neboť odvolává se na to, že není trva- lým zatížením státu, má-li se půjčka v 25 letech splatiti.
Del doktor Kramář Minist
16 article
Včera pochyboval, že ministr mohl by způsobiti státu dlub, jenž by znamenal počátek finanční kala- strofy, ale dnes poznává, že tato vláda dovede tak kompromitovati státní úvěr tak smělým děláním dluhů. Varuje důrazně všecky strany, aby neschva- lovaly lakové počínání vlády. Dnes směřovalo by proti nám, jindy proti stranám jiným. Cesta nezá- konnosti byla by otevřena a nejhorší způsob abso- lutismu a zneužívání § 14. byl by následkem. kdyby lidové zastupitělstvo dalo si klidně líbiti toto zneužití § 14. Opposice může pouze varovat. Avšak bezpečí-li se vlada, že neshledá se v parlamentě dvoutřetinová většina k obžalobě ministrů, a bude pokračovati po dráze nezákonnosti také v oboru statního úvěru, padne zodpovědnost, padnou také ná sledky v budoucnosti na ty, již podvolili se ohroženi ústavního života jen aby nemusili podniknouti opravdově nápravu neutěšených poměrů, v nichž se nacházíme. Del. Zaleski učinil toto prohlášení: Delegát panské sněmovny, kteří jsou členy rozpočtového vý- boru, prohlašují, vyslechnuvše přesvědčující vysvět- livky podané s nejlovalnější upřímností ministrem vojenství a velitelem námořnictva, že budou hlaso- vati pro mimořádnou potřebu, o níž se jedná. Hla- sujíce tak. trváme zejmena také pří své zásadě hájit každé doby bez ohledu na politické strany jedno- V drobném prodejir ranni čislo o sobě . . . za 8h odpolední . . . . za 2h Ve mlialkách na venkově: n0 ranní čpslo. . . . . . . odpolední . . . . . . . . 5h Inserát platí se hotově napřed. Přečplsconí a inserty příjímá sdmini- sirace v Marianské ulici č. z. Tam nacházejí se též redakce tiskirna a ezpečite „Národnich Lista“. Rukoplsy se nevracejí.
Zaleski Hla Národnich List panská sněmovna
17 article
myslně brannou moc mocnářství a pohotovos armády. Del. dr. Stránský: Politické kruhy rakousk jsou dávno za jedno, že rakouská ústava trváním čl. 14. jest anulována a již častěji byly činěny opravdové pokusy odstraniti tento článek. Nyní však slyším z úst ministra financí, že má vláda ještě druhý čl. 1ž., totiž čl. 10. zákona o působnosti ko- mise pro kontrolu státního dluhu. Řečník popírá rozhodně, že v tomto zákonu vězí prostředek k dě- lání dluhů. Ministr mohl prostě prohlásiti, že nepo- kládá předloženou úvěrní cperaci za trvalé obtížení státního pokladu a nemusil si pomáhati čl 10. zá- kona o působnosti komise pro kontrolu státního dluhu. Z prohlášení ministra financí vysvítá, že plán refundační není nic jiného než: 1. sloužiti vůči oby- vatelstvu platícímu daně za prostředek uspávající a 2. najiti vůči poslanecké sněmovně prostředek, aby byl spáchán nový, těžký zločin na ústavě. Výklad čl. 10. učiní vojenskou předlohu v očích obyvatel- stva ještě nenávíděnější než dosud a těžké následky této nálady rozhodující kruhy v říši musí si připo- čísti samy.
Del doktor Stránský
18 article
Del. hr. Lažanský prohlašuje, že bude hla- sovati pro předlohu z dynastických příčin a se zřetelem na velmocenské postavení říše, troufaje, že imponující brannou mocí posílí a zachová se naděje na mír, jenž bude požehnáním nejširším vrstvám obyvatelstva. Debaty zúčastnil se ještě del. hr. Dzieduszy- cki, načež g. m. Krobatin na příkaz ministra vojenství odpověděl na Pergeltovy dotazy, že průmysl bude moci dodati za 21/2—3 léta vše, čeho třeba k výzbroji polního dělostřelectva a p. Vojenská správa objednává vše co možná v tuzemsku a jen v mimo- řádných případech obrací se do ciziny. Vojenská správa troufá, že vyskytnou se velkoprůmyslníci, již postaví se mimo kartel na zvyšování cen a těm sníží tyto ceny na slušnou míru.
Del Lažanský Pergeltův
19 article
Po poznámce ministra dr. Böhm- Bawerka proti vývodům dra. Kramáře a Stránského a doslov ref. Popowského přistoupilo se k hlasování. Odstavené položky mimořádnéh rozpočtu vojenství schvalují se 12 hlasy proti 5. Proti schválení hlasovali del. dr. Kramář, dr. Stránský, Dobernig. Hofmana a dr. Šusteršič. Na to byly schváleny mimořádné úvěry vo- jenské a námořnické správy i s odstavenými po- ložkami mimořádného rozpočtu námořnictva a schůze skončena. Námořní výbor uherský sešel se též o 10. hod. dopol. za předsednictví bar. Danisla. Zpravodaj hr. Teleky podal zevrubnou zprávu, načež ujal se slova del. Julius Rosenberg, jed- naje o účastenství uherského průmyslu. Odpověď námořní správy byla neuspokojiva. Všecky ioděnice jsou v Rakousku a proto musí se dostat Uhrám v kvotovém poměru náhrady při pořl- zování materiálu. Avšak přes to, že uherský prů- mysl stanoví nižší ceny, nedbá se na něj. Prote vyzývá námořní správu i ministra vojenství se vším důrazem, aby odpověděli určilě a přímě na otázku po rekompensaci. Záleží na tom, jak se potom za- chová. Posuzovati námořní rozpočeť je velmi ne- snadno, prolože delegace povolovaly vždy jednotlivé lodi, neznajíce rozsahu a účelu těchto staveb. Odů- vodnění mimořádného požadavku je neúplné a ne- jasné. Poslední leta vydáno na lodní stavby 209 mil- lionů a Uhry nedostaly z toho ničeho.
doktor Böhm Bawerka Kramář Stránský Dobernig Hofman Šusteršič Telek Julius Rosenberg Odo Rakousko Uhry
20 article
Ministr obchodu Hieronymi prohlásil, že nebylo možná zachovat úplně kvotový poměr, pro- tože některé potřeby, jako uhlí, objednává se v ci- zině; dále užívá se v námořnictvu ocelových děl konečně neměly Uhry žádných loděnic. Pro obme- zenou potřebu našeho námořniciva nebylo by radno povzbuzovati podnikatelstva k zřízení takového zá- vodu, protože na to třeba mnoho nákladu a odborné vzdělanosti personálu. Rekompensace by mohla zá- ležeti v tom, že hlavně a kruhy, jakož i střelivo mohly by se vyráběti v Uhrách, kde jsou na to 2—3 závody. Lodi musily se objednávati v Ra- kousku a při velké zodpovědnosti továren bylo ob- mezeno také dodávání surovin. Stavbou minonosek může se nedostatek na- pravit a šéf námořnictva slíbil, že dá poříditi část jich v Rěce. Pojednav o různých námořnických po- třebách, prohlásil, že — dle jeho přesvědčení — uherský průmysl vyžaduje blahovolné podpory, aby se mu dostalo objednávek v kvotovém poměru a že za ochotného spolupůsobení náměstka správy se to podaří.
Hierony Uher Uhry Ra
21 article
Del. Okolicsanyi praví, že dosavadní oběti na námořnictvo jsou doslatečné; k mimořádnému požadavku ať předloží námořská správa zevrubný program. Bere na vědomí ministrovo prohlášení o účastenství uherského průmyslu, ale odmítá roz- počet, protože v námořnictvu nenalezá výrazu uher- ská svrchovanost a námořnictvo jako čásť armády nezabezpečuje bistorických práv uherských. M.-p. hr. Tisza potvrzuje názor Okolicsanye, že deleg ce může stanoviti jen potřebu dotyčného budžetního roku. Proto ponechaly vlády refundační položky pro mimořádně potřeby na 25 let v rozpočtu a delegace bude je moci budoucně přijati nebo ode- příti. Stabilisování 22 mill. pro námořnictvo je vět- ším zatížením rozpočtu. Exiensivný vývoj našeho námořnictva jest ukončen stavbou bitevních lodl, ale musí se dbáti, aby se zachovala stejnocennost na- šeho námořnictva. Do půjčkové kombinace pojaly se výměny starších lodí a sumy na pomocné lodě, jež stavěti se budou teprve za několik let. Nynější ná-
Tisza
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Na Athosu. Orientalista prof. dr. H. Gelzer v Jeně platí za předního znalce duchovního života na Východě. Jeho kniha o duchovních a světských věcech v Turecku a Řecku*) vzbudila zaslouženou pozornost. Násle dujícl črta vyňata je z poslední knihy Gelzerovy O svaté Hoře Athosské **). Na Athosu jsou zvyklí na přesně pravidelný život a především na ranní vstávání. O půl páté nebo o páté hodině počíná podle předpisu litur- gie. Rozumí se, že jsem ji také občas obcoval. Ale den za dnem býti při bohoslužbě, která se konala v řeči mně nesrozumitelné, toho ovšem nemohli ode mne žádati. Také bych tím pro- marnil příliš mnoho času. Ale Grigorij byl přísný isumen, dbal o to, aby všichni obyvatelé klá- štera, též cizinci, kteří bydlí ve svých celách, navštěvovali pravidelně služby boží. Než Janni nalezl východiště. Oznámil mi, že chce od dneš- ního dne co den obcovati bohoslužbám, jak ran- ním, tak i nešporním, a igumen byl s tímto za- stupováním úplně spokojen. Bulhaři neznají krásného čtyřhlasého zpěvu Rusů, nýbrž pěstují skoro týž protivný nosový zpěv jako Řekové. Posluchačstvo zdálo se mně, aspoň v klášteře Zografu, kde jsem prodléval, ve- lice pobožným při službách božích. Zvláštní je *) »Geistliches und Weltliches aus dem türkiseh griechischen Orient«. 1901. **) »Vom heiligen Berge und aus Makedonien- Lipsko, Teubner, 1904. M. 6.—.
profesor doktor H Gelzer Grigorij Jann Bulhar Rus Řek Teubner Jena Turecko Řecko Vomo Lipsko Zograf Gelzerův O svatá hoře Athosský Geistliches und Weltliches aus dema Berge und aus Makedonien
23 article
pořádek modliteb přímluvných. Nejprvé jest uve- deno jméno ekumenického patriarchy; docela přirozeně, neboť jemu podlehají všechny klá- štery athosské. Na druhém místě je uvedeno jméno otce Grigorije z kláštera zografského, na třetím jméno otce Ondřeje z kláštera pantelei- monského; teprve na čtvrtém místě objevuje se Nikolaj Alexandrovič, ruský car, vznešený svět- ský protektor kláštera, a konečně na pátém místě prine Boris bulharský; jeho otec, poně- vadž nenáležel do obce pravoslavné církve, není v kommemoraci uveden. Vyslovil jsem kdysi jed- nomu vysokému úřadníku ruskému své podivení nad tím, že národně-bulharský klášter nestojí pod ochranou bulharské vlády, nýbrž pod ochra- nou vlády ruské. Podíval se na mne s nevýslov- ným výrazem poněkud výsměšně, ale zároveň dobromyslné veselosti: „Co je to — bulharská ochrana?“ Jde-li do tuhého, musí tito státeč- kové balkánští, kteří jinak velice se honosí svou samostatností, přece vždycky dovolávati se ochrany velmocí. Když jsem bydlel v Mona- stýru, dovolili si turečtí vojáci násilí na jedné srbské vesnici. Bylo to oznámeno srbskému kon- sulu; ale ten se neodvážil stěžovati si, neřku-i zakročiti. Obrátil se na A. Rostkovského, ru- ského konsula, a na jeho energické zakročene dostalo se Srbům zadostučinění. Poděkovali se konsulovi dekorací. Navykl jsem si však brzo na ten athosský mrav časného vstávání. Následek toho byl také ten, že již kolem osmé hodiny archontarios Maxim navštívil mne v celi s veselým pozdr vením: as phámel (budeme jíst). Tak ranný oběd byl mně ovšem novinkou; ale kdo o pátě nebo o půl páté vstává, může o osmé zasednouti již k obědu. Ovšem pausa až do večeře okolo šosté byla trochu dlouhá; než pomohily tu konservy.
Grigorij Ondřej Alexandrovič Boris A Rostkovský Srba Mona
24 article
Jednou mě vyzval P. Galaktion k vycházce ke kapli sv. Jiřího, toliko čtvrt hodiny od klá- štera vzdálené; stojí na nízkém, se všech stran mírně se svažujícím pahorku a poskytuje nádher- nou vyhlídku na okolní rokle a údolí a lesnaté pahorky. V domě, ke kapli přilehajícím, nalezli jsme krejčovskou dílnu, řízenou dvěma mnichy; všechny kutny a jiná roucha mnišská se tu zhotovují. Krejčí, většinou mladí lidé, činili na mne velice profanní dojem, i tázal jsem se, zda jscu to také mniši: „Bůh chraň! Všecku práei dělají laikově!“ — „Ale Gachomios a staří mnichové egypiští velice horlivě provozovali zemědělství nebo pletli rohožky.“ — „Nikoli, my v athosských klášteřích přenecháváme práci laikům!“ Mně byla tato slova velice nápadná; v ji- ných klášteřích, jako v Skitu a Kellii se přece pilně pracuje, a také nevím, zda tato zásadn platí pro všechny kláštery. Ale v Zogafru bylo mně výslovně řečeno, že právě je s askesí ne- slučitelna! V jednom rukopisu kláštera esfigmenského jsem četl, jak slavně v 7. st. byl arměnský patriarcha Nerses přijat při svém návratu do vlasti. S křížem a evangeliem, se světly, kadidlem a zpíváním žalmů přišli mu klerus i lid vstři
svatý . Jiří Krejčí Gachomios V dům
25 article
při jeho příchodu. Takové podívané měl jsem i já býti účasten. Jednoho jitra panoval v klá- šteře neobyčejný ruch. Všechny zvony zvonily nepřetržitě aspoň půl hodiny. Na svůj dotaz jsem se dověděl, že přijde exarcha patriarchův, te jest patriarchou ustanovený komisař, který podnikl visitační cestu po všech klášteřích athos- ských. Prý je biskupem — bližších zpráv mně nemohli otcové sděliti. Co nejrychleji odebral jsem se k vysoké bráně klášterní, kde byl již celý konvent s igumenem v čele shromážděn. Z předu stáli dva kněží v červených, zlatem pro- tkávaných nádherných rouchách, jeden s kři- žem, druhý s evangeliém v rukou. Dva jáhnové nesli kaditelnice a jiní dva svíce. Konečně ob- jevil se exarcha, provázený dvěma deputanty sv. synodu, Meletiem z Ivironu a Anthimem z Vatopedi, a dvěma Zografity, kteří ho byli již na hranicích klášterního území přivítali. Mezky nechali čestní průvodci v zadu — za scénou, ne- pochybně úmyslně, protože namahavé slezání v dlouhých rouchách kněžských nepřispívá zrovna ke zvýšení slavnosti. Deputace proto přišla pěšky přes široké terasy, biskup objal políbil opata a potom i kříži a evangeliu pro- kázal svou česť; pak mu přes krk přehodil opat svůj zlatý řetěz a na jeho pokrývku hlavy a bedra byl vložen fialový, zlatem protkávaný plášť; jeden mnich nesl jeho vlečku. Za zpěvu žalmů, nevídaného kadění a svícení bralo se procesí do kostela. Tam byla docela krátká bohoslužba; na to poděkoval exarcha řecky za dobré přijetí a pochválil spořádané poměry
Meletios Iviron Anthim
26 article
coenobia. Slavnost byla skončena. Když jsme právě chtěli kostel opustiti, obrátil se rychle exarcha: „Ach! Tu vídím starého přítele, pana Gelzera; buďte vítán! Znáte mne?“ — „Za- jisté. Vaše Milost je Jan, svatý z Xantopole. Seznámil jsem se s ním před třemi roky, když Jan jako pomocný bískup metropolity Basileia prodléval ve Smyrně. Vypravoval mně, že mne již dlouho hledal, protože v Ivironu a v Lavře nalezl moje jméno v knize cizinců. Rozumí se, že jsem byl náramně povzneser v očích bulhar- ského konventu, když mne exarcha, jim docela neznámý, označil jako svého starého přítele. Četní mniší vrhli se potom na mne, a já jsem musil vyprávěti jim o osobě exarchově. Ihned byl jsem vyzván, abych šel spolu do velikého sálu, kde bylo slavné přijetí, a kde se občerstvení podávalo. Též jsem se účastníl velmi skvělé hostiny, vystrojené na počest exarchy a bylo mně vykázáno místo hned vedle druhého čest- ného vyslance, archimandrity Meletia z Ivironu. S ním jsem vzpomínal na krásný pobyt v oblí- beném Ivironu a pravil jsem mu žertem: „Kdy- bych nebyl svou rodinou poután na kosmos, ce by mně mohlo brániti, abych se svou knihovnou opustil Jenu a v Ivironu dokončil svůj život!“ Přitiskl mne se zvláštní láskou n srdce a snažil se dáti mně vždy nejlepší kusy z četných jídel velice lukullského diner; cenobie dovedou i bez masa střídáním nejjemnějších ryb a nejvybra- nější zeleniny sestaviti velice bohatý jídelní lístek. Přel. dr. K.
Gelzer Jan Basileios Meletios Smyrna Jena