2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
26. května 1904
4
masthead
Císlo 14
Císlo
5
article
o vstupenku, jichž bude vydán omezený počet,v
ústřední kanceláři „U Choděrů“. Na opozděné při-
hlášky nevezme se zřetel. Vstupné 6 K. Úbor plesový
Generální zkouška technického pěveckého sboru
na akademii koná se dne 27. května přesně o 2. hod.
odpol ve velkém sále žofínském. Účasť všech členů,
kteří se zúčastnili posledních zkoušek, nutna.
Dnes ve čtvrtek koná se c 3. hod. odpol. posledn
plenární schůze damského odboru všestudentské slav-
nosti. Přitomnost všech dam, které hodlají účinkovati
nutna. Budou rozdíleny funkce a legitimace. Schůze
se koná v místnosti „Ženského klubu českého“ v Jung-
mannově třídě č. 7.
O 6. hodině koná se poslední schůze ústředníhe
výboru v kanceláři „U Choděrů“. Dostavtež se všichni
Důležité jednání. Zejtřejšího slavnostního otevření vše-
studentské výstavky zúčastní se ústřední výbor kor-
porativně
Dámy a páni přihlášení do hanáckého odbor
zvou se dnes 26. května ke cvičení hanáckých tanců
do restaurace „U Čížků“ v Ječné ulici. Začátek v6
hodin.
Akademický pěvacký shor má dnes ve čtvrtek
o 1/47. hod. večer zkoušku v Klementinu č. IV. na
akademii všestudentské slavnosti.
Choděra
Jung
Klementinum
6
article
„Zvelsba lihecká“ vyzývá veškeré své členy, jakož
i letní hosty kolonie libocké, by se při všestudentské
slavnosti ve dnech 29. a 30. května shromáždili u pa-
villonu „Liboc-lvězda“. Smrky zdobené zátiš
toto nalézati se bude před palácem průmyslovým na
pravo u paláce bývalé výstavy retrospektivní. V pavil-
ionu umístěny budou malované obrazy, fotografie, po-
hlednice a starožitnosti z Liboce a Bílé Hory
Plzeňsko. IngC. H. Čemus, pořadatel „Plzeňska“
svolává schůzi dam i kollegů, kteří se přihlásili, na
3. hodinu k „Choděrovům“ do kanceláře všestudent-
ské slavnosti dnes 26. května. Též se tu mohou ještě
dámy přihlásiti. Dostavte se všichni, neboť budou roz-
dány kroje a sdělí se bližší informace.
Vztupné na výstaviště 40 hal., spolkový a student-
ský lístek 30 hal., dětský a vojenský od šikovatele
20 ha.
Předprodej lístků na akademii laskavě převzali
F. A. Urbánek vedle Nár. divadla, B. Lanlner na Vá-
clavském náměstí, M. Knapp, knihkupec v Karlíně
Ženský český klub v Jungmannově tř. č. 7, Jan Kotik
knihkupec na Smíchově, Jos. Špringer na Král. Vino-
hradech „na Valdeku“; mimo to lze je obdržeti v ústř
kanceláři „u Choděrů“. Studentské lístky a 60 hal
vydávají se proti legitimaci v ústřední kanceláři au
kustoda Akad. čítárny. Kombinované studentské tístky
2.— K vydávají se dne 26. v ústřední kancelář
„U Choděrů“
V neděli 29. t. m. přijímá se pivo od liostinskýeh
na výstavišti od 6 do 9 hodin ráno.
H Čemus
Choděrov
F A Urbánek
B Lanlner
M Knapp
Kotik
Jos
Špringer
Král
Choděra
Liboc
Bílá Hora
Plzeňsko
clavský náměstí
Karlín
Jungmannův třída
Smíchov
Valdek
národní . divadlo
český klub
ha
7
article
Delegace.
Delegace.
Z Pešti, 25. května.
Po dvou stránkách dnešní schůze roz-
počtového výboru delegačního přinesla zklamání
Jednak řeč dra. Bóhm-Bawerka učinila
prašpatný dojem nejen na delegáty opposiční
nýbrž také na Němce, což jevilo se v odpovědi
bar. Oppenheimera, člověka, zajisté ke
společné vládě a jejím požadavkům ochotného-
Druhé zklamání záleželo v tom, že rozprava dnes
nebyla ukončena. Ministr musil zůstat v Pešti.
Zejtra bude pokračováno. Protože prohlási
ochotu, zodpověděti všechny dotazy, možno če-
kat, že bude reagovati také na interpellace dra.
Stránského.
Výklady ministrovy působily na některých
místech v pravdě humoristicky. Tak zejmena,
když pravil, že delegace, povolivše 15 mill.,
měly býti připraveny na 65 mill. Pokud se týká
úhrady, opakoval, co se četlo již v listech vlád-
ních. Zajímavým bylo toliko poslední prohlá-
šení: že užije k úhradě obvyklého typu rento-
tového. Dr. Kramář ve velmi obratné a účinné
pelemice vyložil stanovisko českých delegátů.
Dovodil z prohlášení správce státního pokladu,
že tento nechce ani užiti § 14. k vydání nové
půjčky, ani nechce vydat pokladních úpisů. Dr.
Stránský promluvil řeč velmi pernou a po-
ložil zástupci vídeňské vlády čtyři otázky, ve-
skrzo choulostivé. Pozoruhodno bylo, že hrabě
Dzieduszycki prohlásil každý mimo-
parlamentní způsob aktivován
půjčky za protiústavní.
Přítele nalezl dr. Bóhm-Bawerk jen jed-
neho: hr. Stürgkha. Z jeho řeči může čerpot
voplatnictvo smutnou útěchu, že co bude chtíti
příště ministr vojenství, zastrčí do zásuvky vý-
dajů mimořádných.
Němec
Oppenheimer
Stránský
doktor
Kramář
Dzieduszycký
Bóhm
Stürgkh
Pešť
8
article
Rozpočtový výbor rakouské delegace za
předsednictví náměstka Tollingera měl schůzi o4
hod. odpol. Předseda přivítal přítomného ministra
financí a vyzval ho, aby přednesl svůj výklad
o finanění stránce nových vojenských
požadavků.
Ministr dr. Böhm- Bawer k učinil následující
prchlášení: Jsem zavázán slavnému výboru vřelým
dikem, že mi laskavým pozváním poskytl vílanou
příležitost, abych o finanční stránce vojenské před-
lohy se vyslovil a náležité podal vysvětlení. Jsem
tomu tím spíše povděčen, ježto, jak se zdá, vznikly
o mnohých bodech předlohy a jejím finančním pro
vedení v prvém okamžiku představy, které se snad
se skutečností plně nekryjí, o nichž však myslím, že
věcným výkladem se dají opraviti a tak zaplašeny
budou obavy z nich plynoucí. Musím však přede-
slati, že nemůže to býti mým úkolem, abych já
pánům vykládal vojenskou nutnost a naléhavost
výdajů s předlohou tou spojených. To bylo úkolem
resoriního ministra, kterému on již dostál. Mohu
k tomu jen připojit, že jako vy, také finanční správa
s touže obezřelostí oprávněnost vojenských poža-
davků musí zkoumat a že bychom se byli neod
hodlali před vámi hájiti a zastávati tyto dalekosáhlé
požadavky, kdyby nám neodkladná jich nutnost ne-
byla bývala prokázána. První bod, o kterém
s finanční stránky musím promluviti, týká se výšky
požadavků.
Celková suma, jež nynější předlohou sice bez-
prostředně k povolení nedospěje, ale přece progra-
mově na pořadu se bude nalezati, činí okrouhle
400 mili. K, přesně 391 mill. K bez několika tisíců.
Tollinger
doktor
Böhm
Bawer
9
article
Slyšel jsem, že tato číslice výší svou způsobila značné
překvapení. Nesporno, že absolutně i relativně vzato.
je to číslice závratná. Nicméně musím podotknout
— abych se tak vyjádři! — že to překvapen
vládu také překvapilo... Neboť rozeberete-l
onu sumu, setkáte se s položkami vám tak známými,
že zjev jich více vás překvapiti nemůže. Zkusme to,
prosím: Ve 400 mill. K zjeví se nám nejdříve 38 mill.
na děla, jež jsou vámi již ode dvou let povolena
a kterýžto náklad vlastně již je vydán, nemůže tedy
v nynější předloze zarazili. Dále týká se oněch
15 mill. K na přeměnu materiálu polních děl, jež
rovněž v minulé delegaci schváleny a dospěly tímto
rokem k vyplacení. Dále naleznete v předloze dalších
150 mill. K, jako zbývající část na obnovení dělového
materiálu. K tomu dlužno podotknouti, že již před
loni bylo sděleno s delegací, že celková obnova bude
činiti 165 mill. K, z nichž jako první splátka 15 mill.
bylo povoleno a ostatek reservován pro budoucno.
10
article
Tím, že jste před loni povolili první splátku 15 mill. K
na celou sumu, povolili jste i zásadně vlastně sum
celou. Prolo objevení její nemohlo vás nikterak
překvapiti. Pohleďme dále. V předloze vidíme dalšíeh
asi 48 mill. K, na vybývající ještě splátky položek
na stavbu loďstva námořního, jež je již v proudu a na
které jste v dobrém vědomí celého nákladu schválili
větší nebo menší splátky. Je tedy samozřejmo
že nové válečné loďstvo nepředstavovali
jste si bez děl a tyto opětně bez munice.
Úbstarání této činí dalších 14 millionů korun. Když
to všechno seěteme, vidíme, že tyto obnosy činí
rovné dvé třetiny veškaré požadované sumy, jež ne-
mohla vás nikterak překvapiti, protože už předloni
v loni splátky na ni jste povolili. Avšak také ostatek
zbývající požadované sumy není pánům neznám
Obsabujeť každoroení mimořádné výdaje. Pouze je
11
article
dinou novou položkou jest požadavek na doplnění
torpédového loďstva a na opatřen
podmořských člunů, jež vyžadují hro-
madného nákladu 44 millionů korun
Domnívám se, že po výkladu velitele námořní moci.
po poukazu na převraty v moderní technice tohoto
oboru a konečně po zkušenosti nabyté ve válce
rusko-japonské nebude ani tato položka připadati
pánům jako neoprávněná a překvapující. Krátce
vezmeme-li sumu oněch 400 mill. K v úvahu a při-
stoupí-li k tomu důvod, že jednak v částech svých
byly již povoleny, jednak vyžaduje povolení jich
přírozená nutnost okolností, vidíme, že nepovolí-li
se dnes, bude tak nutno učiniti zejtra, slovem v bu-
doucnosti. Se stanoviska finanční správy řečeno —
bohužel — nemohu tyto nevyhnutelné výdaje potla-
čiti, nýbrž je rozděliti tak, aby v čas byly vyřízeny
a neublížilo se při tom ani stálním ani narodohospo
dářským poměrům. Resultátu těchto úvah děkují ony
jednollivé, pánům delegátům sdělené položky, jichž
součet činí onu ohromující sumu 400 millionů K.
12
article
Pro opatřaní tohoto nutného nákladu mohly se
totiž zvoliti dvě různé cesty. Jedna, které se v tako-
vých případech obyčejně užívá, typická, normální
tak říkaje školácká. Pozůstávala by v tom, že pro
nová děla a některé jiné předměty, které jsou nej-
nutnější a momentáně, za obnosy relativně vyšší
musejí být opatřeny, opatřila by se půjčka, ostatní
předměty, které až dosud v mimořádných částkách
rozpočtových se nacházely, v těchto mimořádných
částech ponechat. Ohledně děl bylo jisto, že vzhle-
dem k výši obnosu, pro ně požadovaného, — 200
mill. kor. — bylo by naprosto nemožno, rozvrhnouí
náklad tento na lhůty, hrazené z ročních mimořád
ných výdajů, neboť pak by buď tyto splátky byly
nemožně vysoké, nebo nižší, ale splácení by trvalo
po tak dlouhý čas, že by se jim reforma výzbroje
nebezpečně a na úkor pohotovosti válečně prodlužo-
vala. Touto první cestou dalo by se tedy pro děla
a některé nezbytnosti prvního řádu — dohromady
asi 250 millionů — opatřiti půjčkou, zatím co by
zbytek jako až dosud kryl se z výdajů na mimo-
řádné potřeby. Ale uvažme, jak by se tímto způso-
bem žádaným potřebám posloužilo? Myslím, že všen
špatně. Kdo jsou interessenty? Vojenská správa, po-
platníci a finanční správa.
13
article
Vojenské správě špatně by se posloužilo, když
by okamžitě nutné potřeby válečné opatřovaly se
zdlouhavě po léta a válečná moc nalezala se za
okolností dosti vážných v přechodném stavu. Poplat-
nictvu rovněž špatně by se posloužilo, protože roz-
dělení na splátky, by nikterak neposloužilo ke zmen-
šení celkové požadované sumy a úroky ze 250 mil-
lionů vzrostly by na 10 millionů. A konečně se
stanoviska finanční správy není prozíravým činiti
výpůjčky, neboť amortisace jejich musí býti prove-
dena za dobu trvání oněch předmětů, na něž půjčka
povolena. A poněvadž každé desítiletí se činí nov
a nové požadavky vojenské, nemohou se přece půjčky
za půjčkami hromaditi. Proto jsem svého času
v poslanecké sněmovně podal až dosud neschválenou
předlohu, jež žádala úvěr 38 millionů na děln
s amortisací po 25 létech. Applikováno na náš pří-
pad — musilo by při použilí první cesty jednomu
zvýšení úroků následovati druhé a to ještě větší
s nímž by poplatníci a zástupcové jich v parlamen
tech pochopitelně mohli se spřáteliti
Poplat
14
article
Neměli bychom po 25 letech ještě žádných děl
která by byla ku potřebě, jistě ale plný dluh za ně
a to by bylo kardinální chybou proti solidní finanční
politice. Chápete tudíž, velectění pánové, že finanční
správa si to musila dobře rozvážit, navrhnouti tako-
vouto cestu úhradní, spojenou s takovými stinnými
stránkami a že nešetřila námahy a hledala novou
finanční kombinaci, která by umožnila, aby tentýž
výdaj — neboť státi to bude stejně, ať se užije té
neb oné methody — hrazen byl způsobem příslus-
ným interessům vyhovujícím. Výsledek těchto úvah
obsažen jest v předloze právě podané. Stručně vzalo
provedla by se věc takto: Do úvěrové předlohy za-
hrne se jistý počet položek, včetně položky pro stavbu
lodí, které až dosud po lhůtách mezi mimořádným
výdají běžného rozpočtu byly zařaděny. Tím bude
učiněn v běžném rozpočtu obnos asi 27 milliono
volným. Těchto 27 millionů ročních zavazuje se vo-
jenská správa oběma finančním správám běhiem 25
let ze svého rozpočtu zpět zaplatiti, refundovatia
z této, finančním správám po 25 let běžící roční
annuity, mohou obě finanční správy zvýšenou zá-
půjčku, o kterou běží a která samozřejmě od každé
poloviny říše dle jejího podílu uzavřena býti musí
netoliko zúrokovati, nýbrž i docela amortisovati
15
article
Tím se rozhodujícím zájmům vyhoví tímto způ-
sobem:
Vojenská správa dostane, čeho třeba k pohoto
vosti armády v nejkratší době a přechodné stadinm
zkrátí se na nejmenší míru. Poplatníkům nepřitíží
se, neboť běžný vojenský rozpočet zůstane beze
změny a dluh bude se spláceti z peněz, jež nepatř
k běžné vojenské dotaci. Finanční správa získá
proto, že dluh bude za 25 let zapraven. Tento způsob
je pozoruhodnější a proto se ministr za něj při-
mlouvá.
Slyšel, že arrangement s refundacemi je sple-
titý, umělý, strojený. Byl by spokojen, kdyby nebylo
jiných námitek. Povedeli vytčená cesta ke hmotným
výhodám, netřeba pláti se, je-li umělá nebo přiro-
zená, prostá nebo spletitá, stačí, je-li dobrá a vede
k dobrým koncům.
Dále slyšel, že vytčená operace není provedna,
vojenská správa nebude moci postrádati po 25 let
plných 27 mill. K. Arci není možná »zabedniti« vo-
jenský nebo jiný rozpočet na tak dlouhou dobu, ale
jisto jest, že po ten čas — pokud lze předvídati —
bude v hlavní věci o vojenské nezbytnosti postaráno.
16
article
Drobnosti mohou vyskytnouti se, ale ty nebudou
rušit amortisační plán, neboť die úmluvy s vojenskou
správou bude oněch 27 mill. na každý způsob po
25 let refundováno. Vyskytnou-li se technické novoty,
což jisto není — tu sluší míti na paměti, že ná-
sledky byly by trpěí, kdyby stální a národní hospo-
dářství ociťovalo se v takovém stavu, kde daně
musily by se zvýšiti a půjčka nebyla amortisací
zmenšena.
Konečně slyšel námitku, že vláda chce svým
návrhem uměle zastírati velkost žádané půjčky
a zmenšovati ji a bývalo by lépe, kdyby poplatní-
kům byla velikost obětí hned patrna a citelna. Vláda
nechce líčiti zamýšlené výdaje menšími, než jsou,
naopak vykazuje větší sumu, než se žádá, neboť ke
400 mill. K patří také již povolených 53 míll. K.
Úlohou finanční politiky jest, aby výdaj, jenž se
jednou k veřejným úkolům učiniti musí, byl uložen
národohospodářství tak, aby nebyl poplatnictvu tuze
nepříjemným.
Konečně dovolím si ještě tyto poznámky: V dis-
kusi byla zmínka také o půjčce 450 mili. K. T
proto: Nynější předloha vede pouze ke zmíněné čí-
slici 391 mill. K, avšak uvažuje se též o zavedení
dvouleté vojenské služby. Tato otázka není ještě ře-
šitelna. Dojde-li však ke změně zákona na tomto
základě, bude na to třeba asi 50 mill. K, jež by
náhle vloženy do běžného rozpočtu způsobily ne-
snáze. Bude proto možná třeba, aby také tato suma
vřadila se do nastávající úvěrní operace a v tomto
případě činila by suma, jíž by bylo třeba opatřiti
úvěrem, 440—450 mill. K. Poznamenávám výslovně,
že annuita 27 mill. K ročně stačila by na úrok a
úmor také této větší sumy během 25 let.
17
article
Nepomýšlím na půjčkový typus, dle něhož by se
titry dle určitého slosovacího plánu v 25 létech vy-
vedly z oběhu. Krátkolhůté úmorové titry nejsou tuze
oblíbeny. Pomyšlím na emissi dobrého tržního typu
rentového, o provedení amortisace bylo by však po-
staráno určitými ročními sumami v rozpočtu. Zamý
šlená půjčka 400 millionů nehodl se na trh náhle
finanční správa musí dbát, aby se tam nedostalo na-
jednou víc než co snésti může, aby se zachovaly
ceny našich státních titrů. Emisse k vojenským aj
investičním účelům dostanou se na trh v odměře
ných řadách.
Račte přijmouti toto sdělení laskavě na vědomí
ostatně jsem ochoten k případnému dalšímu vysvě-
tlení a objasnění.
Po ministroví ujali se slova delegáti dr. Kra
mář, dr. Stránský, hr. Dzieduszycki, hr.
Stürgkb, bar. Oppenheimer, dr. Šusteršič
a ryt. Ev. Abrahamovicz, načež rokování bylo
přerušeno a příští schůze položena na zejtřek
o 10. hod. dopol.
doktor
Stránský
Dzieduszycký
Stürgkb
Oppenheimer
Šusteršič
Eva
Abrahamovicz
18
article
Del. dr. Kramář diví se, že ministr finaneí
nepochopuje, proč vlastně veřejnost byla přek vapena
sumou 400 millionů korun, jež se na delegátech
žádají. Obyvatelstvo nevzpamatovalo se ještě z pře-
kvapení nad zvýšeným požadavkem na alpské dráhy
obnosem 90 mill. K a proto je přirozeno, že pořá
dají se vládě projevy rozhořčenosti a ne pochodňové
průvody za to, že obdařila je tak ohromným poža-
davkem. Ministr nemá také proto žasnouti, že jeho
refundační theorie považuje se za strojenou, ba
přímo za klamnou. Je klamáním obyvatelstva, ubez-
pečuje-li se, že mu vlastně z celého požadavku ne-
vzejdou žádná břemena. Nikdo nebude věřiti, že po-
dařilo se rakouské správě, čeho svěl dosud nikdy
nedosáhl: udělati z ničeho něco. Ministr může být
ubezpečen, že — kdyby jeho tlieorie byla pravdiva,
že lze poříditi nová děla, lodě, mínonosky a po-
norné lodě, aniž by se placením těchto výloh oby
vatelstvu přitížilo — nevznikla by proto žádná
opposice ani v delegaci, ani v obyvatelstvu.
Del
doktor
Kramář
19
article
Zmíněná refundace činí na řečníka dojem zná-
mého kousku eskamotera, jenž vezme prázdný klo-
bouk a na povel jedna — dvě — tři! vykouzl
z něho zlaťáky. U nás to má býti během 25 let po
27 mill. Eskamoterovu kousku nevěří ani ministra
ještě méně lidové zastupitelstvo i obyvatelstvo kousku
naší finanění správy. Vláda nemá k celé refundaci
400 mill. K nic víc než asi 80 mill. K, 19 mill.u
vojska a 62 mill. u námořniclva. Tím však je re-
fundační reservoir úplně vyčerpán. Na příští léta
— asi 22 roků — nemá vláda prý jiného než po-
chybný slib ministra vojenství, že zaplatí ze svého
rozpočtu každý rok těchto 27 mill. To by zname
nalo, že vojenská a finační správa zavazuje se na
těchto 22 let delegaci formálně ztenčiti řádný a mi
mořádný rozpočet vojenský o těchto 27 mill. Avšal
tomu nevěří ani ministr vojenství, ani obyvatelstvo,
ani poslanci. Kdyby se taký slib dal, byl by již ted
slibem, o němž se ví zcela jistě a určitě, že nemůže
býti dodržen. Již teď stýska si ministr vojenství na
sporý rozpočet, naříká, že dosavadními prostředky
nemůže udržeti vojsko na výši doby. Oněch 58 mil
lionů nových požadavků znamenají dohánění toho
co se zmeškalo.
Není proto pomyšlení, aby vojenská správa
budoueně své požadavky mohla ztenčiti, nebylo-l
její dosavadní ubezpečování o sporých prostředcíe
vědomou falší a její požadavky přehnány. Avšak to
asi vojenská správa nebude chtíti připustiti.
Eskamoterův
20
article
Odkud má vzíti vojenská správa těch 27 mill. K
Tu však vystupuje se s novými požadavky, vysky
tují se zkušenosti rusko-japonské vojny. Nelze ani
tušiti ještě, jaké nové požadavky mohou se vyskyt-
neuti, ale vyskytnou se jistě. Žádná finanční správa
nebude si froufat opříti se jim a v delegacích najde
se vždy většina, jež povolí každý požadavek na
armádní pohotovost. Vzhledem k nezadržitelnému
pokroku v oboru vojenské techniky nedá si žádná
vojenská správa vázat ruce, protože teď převzala
eněch 27 mill. A odkud ministr financí má vzíti
prostředky na nové požadavky? Zde jodná s
o takové klamání obyvatelstva, že není možná
spokojiti se s thcorií o refundaci.
Musí se otevřeně a poctivě říci, že položky pr
tyto nové požadavky objeví se po dvou letech úplně
v rozpočtu a že obyvateistvo musi se na
to připraviti, že z nynějšího poža-
davku vyvinou se nade vši pochyb
nost větší břemena pro popiatníky.
Řečník jest ministru financi vděčen, že podal
nyní již závazné prohlášení, že chce potřebné pro-
středky opatřit obvyklým typem renty a že v zákoně
samém stanovili chce větší splácení. Tím bohdá učiní
se konec všem domněnkám, jež vznikly z obstrukee
v rakouském parlamentě. Řečník bez toho nechtěl vě-
řiti, že muž jako nynější ministr financí byl by s to
slova § 14., jenž mluví o trvalém zatížení, vykládati
tak neslýchnně, že by pokládal § 14. za vhodný ku
použití při půjčce, jež se do jistého času má umořiti.
21
article
Rečník jest též vděčen za to, že prohlášením mi-
nistra byla uklizena se světa přetřásaná již myšlénka
na vydání pokladničních poukázek, neboť také to by
u muže tak vědeckého významu, jakýž má nynější
ministr financí, více než překvapilo, kdyby utvořením
pokladničních poukázek nyní, kdy valuta není ještě
úplně upravena a kdy »naše« bilance platební neni
skvělá, ohroziti chtěl úspěchy, jež až dosud při
úpravě valuty dosaženy byly, a kdyby chtěl stát
uvrhnouti opět do staré mízerie vatutní.
Také případně zálohy bank jsou prohlášením
jeho vyloučeny, neboť nyní by se banky chránily
více než kdy jindy vydati peníze na tak nejistý siib,
jaký skýtá § 14., nehledě k tomu, že stát by musil
risiko bank až běda draze zaplaliti. Konečně učiněn
také prohlášením ministrovým konec pověstem, že
by vláda byla s to, použiti k těmto požadavkům vo-
jenským půjček, povolených jí k stavbám vodním.
Pověsti nebyly beztoho hodnověrny, protože takové
použití peněz, povolených zákonně k určitým účelům,
musilo by míti za následek obžalobu vlády a za
normálních poměrů její odsouzení.
Řečníkova strana bude hlasovali, jak se samo
sebou rozumí, proti požadavkům jednak z politi-
ckých důvodů opětně vyložených, jednak se zřetelem
k hospodářským poměrům, zvláště proto také, že
strádající, posledně opět těžce navštívené obyvatel-
stvo v jižních Čechách není a další velké daně.
Čechy
22
article
Úvěry, jež se mají povoliti dalšími investicemi pro
terstský přístav, vodní dráhy a alpské železnice,
otvírá se do budoucnosti žalostná vyhlídka na nái
rozpočet tím více, protože naše zemské finance
ocily se ve stavu nebezpečném. Ty tam jsou časy.
kdy zásluhou Dunajewského byl rozpočet spořádán
a kde jsme pracovali s velkými přebytky. Nynější
vláda kompromitovala svou zvláštní politikou roz-
počet pro všecku budouenost tak, že tato čtyřletá
perioda v dějinách financí rakouských musí považo-
vati se za nejžalostnější. (Pochvala.)
Avšak nastávají-li již obyvatelstvu velké oběti.
mohlo by se mu to aspoň přímo a poctivě řícia
nemělo by se těšiti refandacemi, jež jsou fiktivné,a
neměla by se ještě více zveličovati zodpovědnost
vlády do budoucnosti. Řečníkova strana nemůže se
všeho toho zúčastnit a zůstavuje zodpovědnost těm,
kdo chtějí podporovati vládu v tomto zjevně nespráv-
ném jednání.
Dr. Stránský praví, že vývody ministrovy jsou
nelogickým závěrem. Již první premisa je vadná,
totiž ta, že on teprve tehdy se rozhodl postarat se
o úhradu vojenských předloh, když jejich oprávně-
nost a nutnost předem byla zkoumána a na jisto
postavena. Ministr měl zkoumat více poplatnickou
sílu obyvatelstva a méně tuto předlohu. Zástupci po-
platnictva dospěli k jinému závěru: že totiž předloze
té schází vnitřní oprávnění. Ovšem pak leží důvod
této diíference v tom, že dnes máme již absolutismua
v Rakousku a to takový, že si nemůžeme dokona-
lejšího představiti. Kdyby vláda byla konstituční
byla by si více vážila tužeb obyvatel-
stva než přání vojenských kruhů. Řačník
připomíná, jak správa námořní již před šesti léty za
vlády Thunovy přišla s novým požadavkem 110 mill.
Dunajewský
Stránský
Thunův
Rakousko
23
article
Tehdejší finanční ministr dr. Kaizl však požada-
vek ten zamitl a povolil jen 10 mill. Konstituční
ministr tedy měl odvahu, vzhledem k své zodpověd-
nosti vůči majoritě poslanecké sněmovny opřít se
tehdejší předloze námořní. Nynější ministr chce pro-
stě z mimořádného výdaje učiniti řádný, což by
konečně neznamenalo žádnou škodu, kdyby se ne-
vědělo, že takovým postupem sjednává se cesta pro
nové extraordinarium příštích let. Takové hospodář-
ství je pohromou dalekosáhlou pro státní organismus
a povede ke krisi.
Řečník klade ministru financí tyto otázky:1.
Vydala již V. E. povolených 53 mill. na houfnice a
polní děla a pak-li ano, odkud, a jakým právem,
když obnos tento poslaneckou sněmovnou povolen
nebyl; 2. Dala V. E. na ostatní položky vojenské již
zálohy, nebo ne; 3. Jak si představuje V. E. budoucí
úrokování a amortisaci eventuální půjčky v tom pří-
padě, že se kvotový poměr změní; 4. Řečník je
ovšem toho mínění, že opatření těchto peněz § 14.
by bylo státním zločinem a nevěří, že by finanční
ministr na něm bral podil. Ale klade přece tuto
otázku a chce přesnou odpověď, zda J. E. myslí, že
by tato půjčka § 14. by se uzavřela, kdyby posla-
necká sněmovna se ji nezabývala, nebo kdyby byla
rozpuštěna a nová se ještě nesestoupila?
Kaizl
poslanecký sněmovna
24
article
Delegát hr. Dzieduszycki praví, že on
jeho soudruzi budou hlasovati pro požadavek vo-
jenské správy, jsouce přesvědčeni, že válka by byla
pro poplatnictvo ještě dražším zlem, než povolení
obnosů, které vlastně k zachování míru slouží. Způ-
sob, jakým obnosy se opatří, musí býti parlamentem
usnesen, Ale člověku je těžce u srdce, když si po-
myslí, co by se stalo, kdyby parlament nepracoval
a peněz ani nepovolil, ani neodepřel. Je jisto, že
správaa vojenská nemůže převziti za to zodpověd-
nost, že se v budoucnu neobjeví nové výdaje, neod
bytné. Proto jesti oněch 400 mill. těžkým břemenem
pro obyvatelstvo. Stojíme dnes před státním dluhem
který bude činiti bezmála jednu milliardu, a sic
400 mill. ku povznesení ozbrojené moci, asi 200 mill.
na úpravu řek a kanálů; 100 millionů již povole
ných a 100 nově požadovaných pro nové alpské
dráhy a 50 mill. na amortisaci stávajícího státního
dluhu, dohromady tedy 850 mill. korun.
Z těchto smutných poměrů viní se absolutismus
Ale vinu nese anarchie, která tento absolutismus
přivodila. Přítomný anarchistický stav zavinily boje
stran v parlamentě, z nichž jedny obstrukci prová-
dějí, druhé jí hrozí, ač v theorii je mezi nimi jen
papírová stěna. Zodpovědnou je však také vláda
Doba liknavosti a palliativních prostředků je ta-
tam a sedmiletá obstrukční vojna přijde nám hospo-
dářsky a finančně stejně draze, jako nešťastná kolo-
nialní válka, nebudou-li konečně nešváry s jedna-
cím řádem v parlamentě odstraněny, nebude-li ko-
nečně obstrukce znemožněna. Je nejvýš na čase
aby se politické strany i vláda vzchopity k záchran
nému činu.
25
article
Del. hr. Stürgkh soudí, že jedná se o věcné
nutnosti a jejich shrnutí v investiční úvěr prospěje
vojenské hotovosti, objednávkami i průmyslu. Úva
žuje možnost skutečné reelní refundace, avšak opa
tření ta nesmí se diskreditovati tím, že by se odní
očekávalo něco jiného, t. j. trvalé omezení mimořád-
ného rozpočtu. Řečník povolí výlohy na vojenské
potřeby také v té formě, v jaké byly navrženy
předlohách společné vlády.
Del. bar. Oppenheimer konstatuje nutnos
nového dělového materiálu pro vojsko i námořnietvo
jakož i stavby nových lodí. Zkušenosti rusko japon-
ské vojny ukládají větší spěch s novými zařízeními
Pokud týká se finančního momentu, nabyl přesvěd-
čení podaným objasněním a myslí, že bude lépe ne
oddávati se žádným illusím, jež se splniti nemohou.
Troufá, že vojsko a námořnictvo dostojí vždy své
povinnosti, avšak musí dbáti se též, aby zachovalse
spořádaný rozpočet, jenž není, žel, ohrožen pouze
vojenskými požadavky. K těmto obavám druží se
jiná velká, že způsob podávání na naše poměry
ohromných zvýšených požadavků ohrožuje trvání
delegační instituce, již přece v zájmu říše zachovati
sluši. Avšak nesmí se na ní žádati více, než učiniti
může a nesmí se jí způsobovati překvapení, jež
náhle a nenadále beze všeho styku s veřejným mí-
něním a beze všeho objasnění vyžaduje sta millionů.
Uváživ svou povinnost, budu hlasovati proto přece
pro předlohu, protože zodpovědnost za její povolení
je snazší, než za její odmítnutí, jehož následky ne-
jsem s to změřiti.
Del
Stürgkh
Oppenheimer
Ruska
26
article
Del. Šusteršič kritisovval ostře finanční
plán vlády, jenž je protiústavní. Důsledky objeví se
jak změní se kvota. Kdyby se vládní předloha při-
jala, vznikl by v případě změny kvoty velice ne-
bezpečný prejudic. Příznivější kvota působila by při
refundaci neprospěch Rakouska. Finanční plán sám
je neprovedný, což řečník zevrubně dokazuje. Konee
konců bude, že se jim neuspoří ani halíř. Vyzývá
výborovou většinu, je-li již odhodlána schváliti mi-
mořádné úvěry, aby hlasovala aspoň proti refun-
dačnímu plánu. Rozumí se samo sebou, že řečník
bude hlasovati proti celé předloze.
Del. Evžen Abrahamowicz tlumočil obavy
jež způsobeny v obyvatelstvu zamýšlenými velkými
úvěry a ptal se, nechtěje předbíhat vyřízení příštích
úvěrů poslaneckou sněmovnou, jaký plán má ministr
aby uhradil budžetně nastávající zvýšené požadavky
jak provésti se má zvýšení daní na ubražení oněei
požadavků. Projevuje obavu, způsobenou zprávou
že v případě mimoparlamentního vyřízení vyrovnán
vláda zavazuje se obnoviti placení hotovými, nebo
nynější stav věcí tomu není příznivý.
Abrahamowicz
Rakousko
poslanecký sněmovna
27
article
Z Pešti, 25. května. (C.-B.)
Vojenský výbor uherské delegace pokra-
čoval dnes dopoledne za předseduictví hr. Jul
Szapara v podrobné debatě o vojenském roz-
počtu.
Při resoluci o podílu uherského průmyslu pro-
hlásil del. Hegedüs, že v zásadě ministra vojen-
ství, dle níž se snaží co možná vyhověti podělován
dle kvoty, spočívá malá politická nuance, již nelze
schvalovati. Vzhledem ke kvotě, kterou Uhry platí
lze právem požadovati, aby příslušný obnos byl
spotřebován v Uhrách. V příčině resoluce must
setrvati se při zásadním stanovisku pro dobu, kdy
bude třeba zříditi nový arsenál. V příčině střelného
prachu kárá monopolisování státním erárem a činí
posléze návrh, aby ministru vojenství bylo uloženo,
by při opatřování mimořádných vojenských potřeb
přihlížel k uherskému průmyslu úplně dle kvoly.
Szapar
Uher
Pešť
Uhry
28
article
Odborný šéf podmaršál šl. Jekelfalusy pro-
hlásil jménem ministra vojenství, že slova »co možno-
byla tiskovou chybou a na základě resoluce usne-
sené v posledních delegacích byla již vymazána.
Del. Heltay přeje si vysvětlení o odcbylkách
mezi výkazem ministra vojenství a účetní závěrkou
Del. Laszkery přeje si, by rezoluce o podílu
Uher při dodávkách vojenských a námořnických byly
shrnuty.
Ministr Pitreich praví, že dbal, aby se postu-
povalo dle kvotového poměru. Má mnoho co dělat
s četnými resolucemi obou delegací a ty dělají ne-
snáze. V tom případě třeba, aby rozhodly vlády.
Ref. Münnich poukazoval na nesnadné po-
stavení ministrovo, protože existuje rakouská reso-
luce, že objednávky mají se provésti dle kvoty, ale
bez rekompensaci.
Del. Rakovszky soudí, že uberská delegace
nemá se starati o cizi resoluce, ale hájiti zájmy
uberského průmyslu.
M.-p. hr. Tisza uznává tyto poměry a pozna-
menává, že jest úkolem uherské vlády pojednati se
společnou, jak by se zjednala harmonie.
Del. Okolicszanyi souhlasí s resolučním
návrhem Hegedüszovým, rád by však, aby v plenu
rozšířil se také na potřeby námotnické.
Rel. Münnich namítá, že nesluší se mísiti d
porad námořního výboru, ale soukromě může býti
postaráno, aby přijal podobnou resoluci.
Po Bolgarově poznámce byla debata uzavřena
a výbor příjal resoluci i resoluční návrh Hege-
düsův.
Münnich
Tisza
Hegedüszův
Bolgarův
del
29
article
Námořní výbor bude vyzván, aby přistoupi
k resoluci a zvolil odbor pro záležitosti účastenství
uherského průmyslu.
Při resoluci o vojenských duchovních přálsi
rel. Münich zprávu o stavu otázky mimokatoli-
ských duchovních.
Ministr Pitreich prohlásil, že v církevním
ohledu jsou podřízeny církevním, ve služebním sbo
rovým velitelům. Věc pojímá se do organických sta
tulů; rovněž tak služební rozdě lení.
Ministrova odpověď vzata na vědomí.
K resoluci o plukovních řečích del. Heltay
Hegedüs a Bolgar děkovali ministrovi, načež
resoluce po refereniském objasnění byla obnovena
rokování přerušeno.
Po jeho obnovení del. Rakovszky činil ná-
mítky proti některým pensím, rovněž delegát Heltay.
jenž však nemůže podati resolnčního návrhu, protože
pensionování patří k vrchnostenským právům, al
proto přece nabádá ministra, aby před pensionová-
ním povyšoval ve vojsku co možná málo-
Ministr Pitreich souhlasí s Heltayem, že
otázka ta je pro svou mnohostrannost nesnadno ře-
šitelna. Ubezpečuje, že pokud na něm záleží, jedná
spravedlivě. V žádné armádě není prý tak skrovný
počet případů pensionování jako v Rakousko-Uher
sku. Na pensionování působí nemálo také nepříznivě
povyšovací poměry u vojska.
Pitreich
Heltay Hegedüs
Heltay
Bolgar
Rakousko
Uhry
30
article
Potom rokovalo se o řádném rozpočtu
vojenském a to především o odchylkách o
lonského rozpočtu.
Při pol. »Skladní důstojníci« del. Rakov sz ky
navrhoval, aby se položka ta vypustila, ale po re
ferentském objasnění byla schválena.
Pol. 3.—10. vyřízeny po stručných poznámkách.
Při pol. 11. »Žvýšený požadavek na telegrafní
školu železničního pluku« del. Lensey ptal se.
nebylo-li by dobře položiti prapor tohoto pluku po-
sádkou do Uher, aby obeznámil se se zdejšími po-
měry, což by se zřetelem na zkušenosti za poslední
stávky bylo žádoucím.
Ministr Pitreich poznamenávě, že tento pluk
není ustanoven pro železniční vozbu, nýbrž pro
opravu pobořených tratí, stavěti mosty, polní dráhy
a pod., pročež musí se v míru důkladně vycvičiti.
Ale právě proto nemůže se zaměslnávati v míru
věemi, jež by mu ve vojně neprospěly. Pleložili je
den prapor do Uher resp. decentralisovati pluk
lezniční nelze. Vojenská správa bude dbát též o jn
rozmnožení, bude-li toho v budoucnu třeba.
Del. Rakovszky myslí, aby se přeložil
pluk do Uher, nelze-li přeložit jen jeden prapor.
Ministr Pitreich varuje před návrhy, jej
provedení by stálo mnoho peněz, jichž je třelat
nezbytné věci. Ministr má na zřeteli pouze po
tovost armády, pročež nemůže vybověti přání
Rakovszkého a žádá, by se položka schválila b
změny.
Pol
Pitreich
Uhry
31
article
Del. Rakovszky namítá, že Ubry byr
onen náklad nesly.
Min. předseda hr. Tisza zaštítoval set
úspornými ohledy a ubezpečoval, že je zcel
místě přání, by se měl na Uhry zřetel při nor
institucích
Del. Heltay dovozoval, že dřív nebo poal
bude třeba zříditi 2. železniční pluk.
Po dalším ministrově prohlášení byla pole
schválena.
Pol. 14.—25. výdajův i příjmů přijaly po
beze změny a další rokování odročeno na zejtřek
3. hod. odp.
Zahraníčný výbor uherský měl sck
také dopoledne a v ní čtena zpráva.
Del. Rakovszky ji neschválí, protože výb
není kompetentní osvědčovati ministrovi důvěnni
protože neodmítá se v ní ministrův nájezd nal
recko. Japonská vojna změnila poměr sil a jep
chybno, zda Rusko za makedonských zmatků me
by podporovat akci s náležitým důrazem.
Po Lovassy ově poznámce del. Hodost
polemisoval s del. Rakovszkym, jenž setrvala
ústupně na svém stanovišti.
Min. předseda Tisza opřel se domněnce,
výborové votum nedůvěry nemá pro společnou vlád.
žádných politických následků.
Výbor přijal potom referentskou zprávu a vzh
díky ministrovi za jeho objasnění a referentovit
jeho mistrnou prý zprávu, načež schůze skončem
Ubry
Pol
Hodost
Rakovszky
Tisza
Uhry
Rusko
del
32
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— V záležitosti svolání zemského sněm
král. českého. Ve včerejší schůzi zemskéhov
boru král. českého jednáno bylo mezi jinj
o otázce svolání sněmu. Nejvyšší maršálekk
Lobkovie předložil při této přiležitosti členta
zem. výboru otázku, bylo-li by lze očekáva
že sněm bude dělný, kdyby nyní byl svoli
Na otázku tu prohlásil především dr. Eppit
ger, že se vší určitosti říci může, že ae
mečtí poslanci hned, jakmile b
se sešel sněm, zahájí obstruke
poněvadž jsou odhodláni tuto l
strukci na sněmu provozovati tal
dlouho, dokud na radě říšskés
strany české obstrukce bude prt
váděna. Při tom uvedl, že předloha oa
stečné změně volebního řádu pro obce byla;e
zevním podnětem, nikoli však skutečnou p
čínou německé obstrukce na českém sněmě
že Němci tedy, jakkoliv uzavřením sněmu přel
loha ta dále předmětem jednání není, přeceb
od obstrukce neupustili. Proto prohlásild
Eppinger, že nemá za vhodné, aby zemský sně-
nyní k zasedání se svolával, dokud poli
tické a parlamentní poměry se ne
urovnají. Ani domněnka, že by snada
sněmu zemském dospělo se k dohodě mea
Němci a Čechy, není dle mínění dra. Eppingn
správná, poněvadž dohodnutí tomu musilyb
rovněž předcházeti jiné poměry na radě říšská
Eppit
Němec
Čecho
33
article
Potom prohlásil člen z. v. dr. Herold,k
poslanci národní strany svobodomyslné jak
dřive i nyní trvají na tom, aby sněm k álovst
českého byl svolán k zákonodárné práci až
musí tudíž jen vysloviti politování nad Uím,a
bez jakékoliv příčiny se strany německé tal
činnost sněmovní se maří. Zároveň ohradil s
proti výkladu, jakoby mezi českou obstrukeím
radě říšské a mezi německou obstrukcí na sněm
království českého byla vnitřní spojitost a o
doba. Obstrukce česká na radě říšské způs
bena byla nepřátelským vládním systémem
křivdou českému národu spáchanou, smětcj
tedy k odstranění tohoto systému a této křivd
kdežto obstrukce německá měla jen účel mali
vůli a přesvědčení sněmovní většiny a probla
šuje se nyní použt za prostředek donueoras
kterým poslanci čeští mají býti pohnuti k tom
aby od obstrukce na radě říšské upustili. D.
Herold podotkl dále, že dnešní prohlášení dn
Eppingra na rozhodnutí o taktice českýchp
slanců na radě říšské nemůže míti žádněl
vlivu a že poslanci čeští svoji taktiku určí d
nejlepšího svého přesvědčení bez zřetele napt
měry v zemském sněmu samotném; ale z
povědnost za škody, které německou obstruk
na sněmu povstanou obyvatelstvu obou náro
ností, musejí poslanci čeští odmitnouti. — E
Schönborn prohlásil, že strana, ke klel
náleží, by se vždy a za každých okolností ot
přičinila, aby sněm byl dělný. — Člen z.u
p. Ždárský dodal, že když jménem stran
agrární nalehal na svolání sněmu, činil tal
v naději, že sněm bude dělný a že se v osl
ním připojuje k prohlášení dra. Herolda. Ko
ještě dr. Werunsky potvrdil, že skutoču
poslanci němečtí v obstrukci hodlají pokrač
vati, prohlásil nejvyšší maršálek, že pn
jevená mínění vezme na vědomí a dle nicha
řidí další své kroky.
doktor
Herold
Ždárský
Werunsky
E Schönborn
34
article
— Návrh na uhražení schodku v hosp
dářství zemském. V sezení zemského výb
království českého, jež se odbývalo včera da
25. května za předsednictví nejvyššího maršilh
zemského Jiřiho knížete z Lobkowic, předlat
přísedící zemského výboru dr. Eppinger nat
upravený, na základě provedeného úsporně
jednání zredukovaný zemský rozpočet nan
1904 a konstatoval, že zemský schodek n
uhražený vlastními příjmy a dosavadní 55 pr
přirážkou zemskou se snížil z 11,493.142
na 8,901.924 K. Vzhledem k tomu usnesla
zemský výbor, předložili zmíněný přepracova
rozpočet zemský sněmu s návrhem, aby a
úhradu dotyčného zemského schodku 8.901.92
K v příčině části 5,906.126 K, připadajíeln
mimořádné výdaje investiční, povolil zemsko
zápůjčku do výše 6,000.000 K v příčině pa
zbytku 2,995.798 K, aby dle vlastníke
uznání svého buď dosavadní 55 pr
zemskou přirážku náležitě (o 4.43 proc.) zvje
neb navrženou novou zemskou zápůjěku ze
na 9 millionů doplnil.
— Poslanec Jos. Brdlík před svými voli
Jak jsme již telegraficky sdélili, podal řišs
poslanec Jos. Brdlík svému voličstvu — obehod
komoře budějovické — v plenární její sehk
zevrubnou zprávu o minulém období parlamen
ním s dokonalým úspěchem důvěry tlumočen
za komoru ústy jejího člena starosty sedlčn
ského p. Viléma Holoubka. Posl. Brdlik obsalen
i zněním své řeči, nad míru řízným a entr
doktor
Eppinger
Jos
Brdlík
Holoubek
Posl
Jos