1
masthead
Ročník XXXXIV,
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 26. května 1904.
Praha
4
article
Fa ranní a odpol. listy
přodpláeí se:
r Praze v administraei
aa něrnse
n enri leta . . .
s drojí čonáškeu
.. . . 7 Ks0h
ný kta“ . . .
ve flislkécht
u zbsle . . .
Poštou:
nis
něot kia. . . . .
s drojí zisilkon
a nbs
Praha
KIA
7
article
Válka.
Válka.
Z Vídně, 25. května. »Morning
Postu« telegrafují z Hukdenu: Ko-
tický generál Rennenkampf zajal
de bezpečných zpráv dva japonské
transporty. Kozáci jsou vůbec velmi
nebezpečni japonským liniím spo-
jvacím. Zničili všechny zásoby,
ještě než postup japonský skutečně
byl zahájen. Japonská armáda na-
lezá se teď v hornaté krajině bez
vieho trainu. Zároveň jsou jich
nojovací linie vydány nebezpečí,
ie budou přepadeny.
Z Čifu, 25. května. (C. B) »Reute-
nova kancelář« sděluje: Z Taku-
janu přibyvší sem džungy sdělují,
ie Japonci vysadili tam 21. t, m.
6000 mužů na břeh. Také v Pi-
tevu vysazují se denně na břeh
nenší oddíly vojenské. Na ostro-
vech Eiliotových, shromaždišti ja-
ponských lodí dopravních i vojen-
ských, staví se prozatímní kasárna.
lž do 22. t. m, hlášeny byly jen
nalé bitky podél západního po-
břeží poloostrova Liaotunského.
Prudkou střelbu bylo sly-
jeti včera na blizku Por
Arturu i zdá se, že střelba
taohlašuje počátek útoku
na Port Artur se strany
pozemní.
Z Mukdenu, 25. května. (C. -B.
Reut. kane.« sděluje: Dle posled-
nich zpráv zahájili Japonei
spět postup svůj. Nyní po-
stupuje v před několik ko-
lon, ačkoliv největší část armády
japonské nalezá se ještě poblíž
Fenvančenu. Zde koluje stále po-
vésť, že u Kiněu svedena byla
bitva mezi ruským voj-
skem a mezi Japonci, postu-
pujícími od Port Adamsu podél
tráby.
Z Čifu, 25. května. (C.-B.) »Rent.
kancelář« sděluje: Z 8 lodí sestá-
vající loďstvo japonské střílelo
včera na Port Artur. Útok trval
hodinu.
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz
na straně 4.)
Rennenkampf
Kozák
Japonec
Eiliotový
Artur
Port
Vídeň
Čif
Reut
Mukden
Port Artur
ko
Kině
8
article
Nové hospodářské úsilí
v Uhrách.
Nové hospodářské úsilí
v Uhrách.
Podivná náhoda! V době, kdy správa vojen-
ká předložila delegacím překvapující svůj kolo-
sální účet na rozmnožení a zdokonalení výzbroje
umády, pozorujeme v Uhrách horečnou čin-
tst, posunouti do popředí co možná nejvíce
olizek hospodářských. Úkoly jsou při tom, jak
tyčejně v Uhrách bývá, výtečně rozděleny mezi
vdou, opposicí a veřejným míněním. Vláda
knlokráte snaží se získati ochotu pro vojenské
nimořádné požadavky vylíčením výhod, jakéž
ptezbrojení přinese uherské hospodářské po-
sici. Půjčka rozdělí se dle poměru kvoty a podí
pjl na Uhry připadající provede se dle rad,
plání a výpočtů uherského bankovního obchodu;
vroba nových prostředků zbrojních rozdělí se
mvněž dle poměru kvoty mezi Uhrami a touto
polovinou soustátí a protože výroba ta musí se
ni urychleně, jsouc rozvržena jen na několik
nálo let, a půjčka bude ihned celá k disposici,
mmožní se tím nejen závodům v Uhrách již trva-
jieim, aby se rozšířily, ale aby se i doplnily no-
vimi závody, pokud jich Uhry pro potřeby vo-
jenské posud postrádají, t. j. jinými slovy ře-
čeno, vláda uherská slibuje, že použije této
příležitosti, aby opatřila Uhry podniky, kteréž
by vyzbrojení části armády na Uhry připada-
jkí budoucně pravidelně mohly obstarávati.
Uher
Uhry
9
article
Opposice staví se na stanovisko zdánlivě
jlíkrého odporu, prohlašujíc, že země není s t
nšší břemena nésti, protože hospodářské její
sly nynější klesají pod tíhou jejich, čehož dů-
lzem jest zvláště rok co rok rostoucí vystěho-
nalectví. Řadám opposičním dodává posily
i někdejší předseda ministerstva baron Banffy.
jenž všude veřejně hlásá, že za posledních osm
lel nejistota poměru k této polovině říše tak ztí-
tila hospodářský stav, že nadešel čas, zanechati
dalších pokusů se společným celním územím
poměry posavadní jsou prý špatné a hospodář
skému rozvoji Uhor nenapomáhají. Jest prý ne
nežno vytvořiti za tohoto stavu vlastní uherský
grámysl. Musí se zahájiti veliký zápas za ú pl
nou hospodářskou samostatnos
Uker.
A právě v tomto okamžiku vkročil do ve-
lejnosti a ustavil se „Státní svaz uhe-
ského obehodnictva“, jenž jak svojí
srganisací, tak svými záměry stává se předboj-
sítem příští hospodářské samostatnosti Uher.
Do „Svazu“ toho vstoupily téměř všecky ob-
chodní organisace a spolky s 15.000 členy, dále
13 obchodních komor, a mimo to zvláště na
8000 samostatných obchodniků. Již z toho jest
patrno, s jak značnými silami nový „Svaz“ za-
lajuje svou činnost, a jakou vydatnou propa-
pandu bude vyvíjeti, aby dosáhl vytčených efld.
Banff
Uhry
státní svaz uhe
10
article
Cíle ty jsou v mnohém ohledu i pro naše
poměry tak poučné, že neváháme v podstatě tuto
je zaznamenati. „Svaz“ hodlá působiti v sou-
hlase s ostatními hospodářskými činiteli, jsa si
toho vědom, že všichni stejně za nejvyšší úkol
pokládají prospěch vlasti; proto bude všude se
přičiňovati o harmonické souřadění všech hmot-
ných zájmů celku. Hospodářské samostatnosti
chce dosíci nejen prací uvnitř, ale i šířením
poznání všeobecných zájmů hospodářských, so-
ciálních a národních. A tu ociťuje se především
před hospodářským poměrem Uher — k Ra-
kousku. Pokud posavadní poměr trvá, musí
uherský obchod svou podnikavostí a svou čilostí
nahraditi nedostatek hospodářské
samostatnosti, a pro případ změny tohoto
peměru vykonati všecky přípravy
pro zavedení hospodářské neod-
vislosti. Tato otázka prý vlastně nebyla ni-
kdy otázkou politickou, ale vždy hospodářskou.
Uhry
11
article
„Svaz“ ústy svého předsedy prohlásil se bez-
podmínečně pro samostatné celní úze-
mí uherské, protože by Uhry jinak své ho-
spodářské, kulturní a národní poslání nikdy ne-
byly s to splniti. „Svaz“ netají si obtíže pře-
chodu, ale ví, že bez risika a obětí žádného vel-
kého cíle nelze dosíci. Proto „Svaz“ pokládá
nynější celní pospolitost — za poslední;
v době jejího trvání musí se vše připraviti pro
samostatné území celní. Tu připadne obchodu
největší úkol. Bez vydatného spolupůsobení ob-
chodu by cíl ten se stal hospodářskou kata-
strofou. Spolupůsobení obchodu staví ihned ve-
dle samostatného celního území — zahraniční
obchod. Musí vyhledávati cesty obchodu světo-
vého, a proto utvoří především zvláštní „ů stře-
dí pro přípravu obchodních smluv“
Konsulární služba musí se přeměniti úplně
ve službu obchodní, praktickou, musí vy-
puditi se z ní všechen byrokratism a diploma-
tism, a umožniti se přímé styky s obchod-
níky. Stejně nutno upraviti tarify do-
pravní, jak vnitřní tak ve styku zahraničném.
Ještě důležitější vidí se býti „Svazu“ —
dobytí tržiště domácího pro uher-
skou výrobu. Zde může konati obchod
své národní a vlastenecké poslání. Toto posláni
může však obchod provésti jen tenkráte, když
domácí výroba bude svědomitáa
dodá výrobekstejně dobrý a levný
jako cizí konkurent. Odbyt, založený na pouhém
vlasteneckém horlení a doporučování, není ani
trvalý ani účinný, musí býti založen na prakti-
ckých základech. I tuto jest samostatnost cel-
ního území nezbytnou podmínkou. „Svaz“ sou-
stavně roztřídí veškery průmyslové výrobky dle
toho, pokud mohou doma býti opatřeny a jsou
schopny soutěže, a odbyt těchto bude všemožně
podporovati. Tak podá obchod důkaz, že koná
svou vlasteneckou povinnost. Stejnou péči vě-
nuje i vývozu jejich.
Uher
12
article
„Svaz“ dále přičiní se o zdokonale n
odborného, obchodního vychování
v zdělání. Obchodní školy mají pěstovati ob-
chodníky a nikoliv úřadníky; ob-
chodníky se světovým rozhledem, odvážnéa
podnikavé. Láska k samostatnosti musí
se již ve škole vštěpovati, a nikoliv záliba pro
kancelaření v různých ústavech. Školství ob-
chodní se musí doplniti vysokou školou na
roveň universitám a technikám. Společnosti ši-
roké nutno vštípiti, že úřadnickým odchovává-
ním svých synů jen rozmnožuje řady proletářů.
Hlavně pracovní síla středních
stavů musí se povzbuditi ke službě národnímu
hospodářství. Následovati tu nutno vzorů ci-
ziny, kdež i nositelé nejslavnějších jmen již
dávno opustili vyšlapané cestičky, na nichž an
travičky není, a vyhledávají cesty světové.
Na státu jest, aby napomáhal nejen rychlým
a laciným soudnictvím v zájmu hospodářském,
ale hlavně politická správa musí býti pro-
niknuta pochopením hospodářský ch
zájmhů státních občanů.
Pro nás jsou tyto záměry uherské nejen
upozorněním, že hospodářský zápas mezi oběma
polovinami říše se budoucně ještě více přiostří
ale jsou zároveň pokynem, jakými prostředky
nutno i u nás se opatřiti, nemá-li zápas ten skon-
čiti dalšími hospodářskými pohromami. Prot
úsilovné práci nutno se vyzbrojiti rychle stej-
ným, ba ještě větším přičiněním!
A jak se zachovala vláda k tomuto pro-
gramu, zejmena co se týče — samostatnost
celního území uherského?
Prot
13
article
U příležitosti ustavení „Svazu obchodníků
uherských“ ujal se slova ministr obchodu Hiero-
nymi, a předseda ministerstva a ministr země-
dělství poslali pozdravné listy. Hieronymi vy
slovil se co nejvřeleji o potřebě rozvoje průmy
slové výroby v Uhrách, co pak se týče samo-
statného celního území, hájil sice posavadní ho-
spodářskou pospolitost s Rakouskem, ale vyznaí
také, že pochopuje zájem průmyslu na samo-
statném celním území, ač má za to, že obchodu
svědčí nejlépe volný pohyb nejen doma, ale
mimo hranice země. Radil proto, aby se otázky.
„Svazem“ ve příčině zřízení samostatného cel-
ního území podnícené, co nejpečlivěji a nejvše-
stranněji studovaly a pak teprve se přikročilo
k jejich řešení. Než tento úmysl vyslovil ve
svém programu i „Svaz“ dosti jasně.
Je-li ale „Svazem“ zjištěno, že obchod-
nietvo uherské se odhodlalo pro soustavnou akci
na prospěch samostatnosti hospodářské, že tudíž
podává pomocnou ruku snahám průmyslu uher-
ského, sotva lze o tom pochybovati, že cil tento
se stane všeobecnou snahou v Uhrách. A tuto
možnost nesmíme ani my pustiti se zřetele,
zvláště víme-li, že v této polovině soustátí jes
dosti živlů, kteří touží po těsnějším hospodář-
ském přilnutí — k Německu.
Či „Svaz“ obchodníků uherských má též
tuto možnost na mysli a chystá se v čas
k obraně?
Uhry
Rakousko
Německo
14
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 25. května. (Chiarův návrh
národní autonomie.) „Reichsw.“ oti-
skuje obsah rozmluvy s nacionálním poslancem
šternberským, drem. Chiarem, týkající se zná-
mého návrhu tohoto poslance na utvoření národ-
ních samosprávných skupin v Rakousku. Posl
Chiari jest přesvědčen, že za nynější doby zů-
stanou marnými všeliké snahy toho neb onohc
národa, aby svou moc a svůj vliv rozšířil na
útraty národa sousedního. Násilím se nedosáhne
už ničeho, poněvadž každý národ jest odhodlán
hájiti všemi silami své državy. Na prospěch
zájmů státních i zemských jest tedy nezbytně
třeba ukliditi dosavadní spory cestou smíru. Ra-
kousko nebude nikdy státem jednolně národním.
ale všichni národové v tomto státě budou míti
vždy určité zájmy společné a běží tedy o to, aby
se těmto společným zájmům mohlo jednak ná-
ležitě hověti, jednak aby se celek stal mocnou
oporou, zabezpečujíeí existenci každého jedno-
tlivého národa. Cíle toho dalo by se dle míněn
Chiarova dosíci odloučením národností a zříze-
ním jakási národnostní federace.
Chiarův
Posl Chiari
Praha
Rakousko
15
article
„Každému národu — vykládá dr. Chlari —
musí se poskytnouti možnost, aby si své národní
a zvláště osvětové potřeby opatřoval sám, každý
národní kmen má býti s to, užívati svých du-
ševních i hmotných prostředků především na své
vlastní národní účely. Jako se musí každému ná-
rodu přiřknouti právo, že se smi národně samo-
statně Nzvíjeti, právě tak musí také každý národ
převzíti povinnost, starati se sám o své zvláštn
národní a kulturní potřeby. Prvým prostředkem
na dosažení tohoto síle bylo by založení národ-
ního katastru. Ten by umožnil každé národnosti.
aby zjistila své národní potřeby a provedla své
vlastní zdanění na národní a kulturní po-
třeby, jako zejmena na školy, umění, literaturu
atd. Toutéž cestou došlo by se postupně i k širší
národní samosprávě, která by přirozeně pro-
lomila nynější samosprávu zemskou a postavíla
by na její místo autonomii národní...
doktor
Chlari
16
article
Návrh Chiarův měl by snad leckterou do-
brou stránku, kdyby se mohl prováděti na půdě
předem spravedlivě upravené a kdyby za nim
nevězela známá německá touha po trhání histo-
rického království českého. Snaha „prolomit
autonomii zemskou“, t. j. smazati s povrchu
zemského království české a nahraditi je drob
nými českými a německými samosprávnými de
partementy, nepovede nikdy k odstranění vnitř
ních zmatků rakouských a návrh takový jes
již předem nepřijatelný. Ale návrh Chiarův hřeši
i tím, že v době, kdy se stát na útraty všech po-
platníků a tedy ne pouze Němců, postaral již
tak dokonale na př. o německé školství, od nej-
nižšího do nejvyššího, že Němci v tom oboru
jsou fakticky přesyceni, nabízí ostatním neněme
ckým národům tohoto státu, aby si své školské
potřeby opatřovaly od nynějška na svůj vlastni
náklad. Kdyby se mělo vážně jednati o tétc
části návrhu Chiarova, musil by stát nejdřive
opatřiti školství národů neněmeckých tak, aby
se vyrovnalo školství německému, a pak teprve
bylo by možno žádati, aby se každý národ o své
školské potřeby staral nadále sám,
Z Pešti, 25. května. (Pověsti o de-
missi Lukacsově.) „Pesti Naplo“ opakuje
zprávu o brzké demissi uherského ministra fi-
nancí. Dr. Lukacs podal prý již hr. Tiszovi žá-
dost za propuštěnou, tento však jí zatím nepři-
jal, poněvadž není dosud rozhodnuta otázka, kdo
má býti nástupcem Lukacsovým. Lukacs na
přímý dotaz odvětil, že jeho demisse na ten čas
jest bezpředmětná. Jako příští nástupci jeho
jmenují se Wekerle a Hegedüs; není prý však
vyloučeno, že hr. Tisza by si ponechal sám
portefeuille financí a ministerstvo vnitra by ode-
vzdal stát. sekretáři Janu Sandorovi.
Chiarův
Němec
Pest Napnout
doktor
Lukacs
Lukacsův
Wekerle
Hegedüs
Tisza
Sandor
Pešť
Lukacsův
17
article
Ze Zábřeba, 22. května. (Agrární nepokoje
v Irigu.) O výtržnostech v srbské obci Irigu ve
vých. Slavonii došly podrobnější zprávy. Dne 16. až
18. t. m. konalo se v obecním domě kommassační
řízení za předsednictví okresního přednosty Buriče-
Většina rolníků byla proti scelování pozemků; př
hlasování našla se však většina hlasů pro scelování.
Nespokojení rolníci, počtem asi 400, shromáždili se
před obecním úřadem a počali jej bombardovati
kamením. Komisař Barič byl přinucen vydat rolníkům
hlasovací listiny a spolu musil přislibiti,, že scelo-
vání pozemků v Irigu se neprovede. Úřadníkům
ohroženým v obecním úřadě, přispělo na pomo
četnictvo, které přimělo shromážděné rolníky k roz-
chodu hrozbou, že užije zbraně. Zatím svoláno d
Irigu i četnictvo z okolí a druhého dne komisai
Barič dal zatýkati nepovolné rolníky. Rolníci s
vzepřeli, načež četníci do zástupu vystřelili. Jed na
osoba padla ihned, tři jiné byly sm-
telně raněny. Listiny, jež Barič vydal rolnfkům.
byly jim zase odňaty a na to četní rolníci pozatý-
káni. Do Iriga přišlo zatím z Petrovaradína i vojsko
jež udržuje pořádek. Dle »N. Srbobrana« kromě za-
bitého Pešiče podlehli ranám též rolníci Prokiča
Mirkovič; čtvrtý, Jerkovič, jest také v nebezpeč
života. Mimo ně zraněno velmi povážlivě i pě
jiných rolníků.
Burič
Barič
Pešič
Prokiča Mirkovič
Jerkovič
Slavonie
Petrovaradín
Irig
obecní úřad
obecní dům
18
article
O pojišťování živnostnictva.
O pojišťování živnostnictva.
(Členská schůze Klubu národní strany
svobodomysiné.)
Včera večer konala se členská schůze Klubu
národní strany svobodomyslné, svolaná k vůli roz
pravě o pojišťování živnostnictva. Schůze zúčastnil
se z poslanců svobodomyslných pp. Anýž, Krato
chvíl, dr. Klumpar, Krejčí, Krejčík, Jos. Macháček
vicepresident obchodní a živnostenské komory praž
ské V. Němec, z výkonného výboru přítomen by
dále pan Rud. Keclík, za Zemskou jednotu živno
stenských společenstev předseda její posl. Jirousek
za technologičkě a průmyslové museum ředitel dr
Schuster a adjunkt dr. Weigner, ze sboru obecnieh
starších dr. Černohorský a ředitel T. Maděra, živno
stenští instruktoři dr. Polák a Burda, dále pp. dr
Nesý, Hamáček, Hašourek a m.j.
Rokování zahájil předseda klubu dr. Miroslav
Krajník stručným poukazem na různé snahy o zaji-
štění starobních důchodů, o pojištění proti tělesným
úrazům i živelním nehodám, kteréžto snahy jsou
patrny ve všech vrstvách společenských. Na to udeli
slovo poslanci Kratochvílovi, aby vyložil nynějš
stav olázky pojišťování živnostnictva.
Zemský i říšský poslanec Fr. Kralochvil ve vý-
kladu přes půl druhě hodiny trvavším zhostil se
velmi čestně tohoto svého úkolu. Poznamenav úvo
dem, že je třeba říci veškeré veřejnosti plnou a po
ctivou pravdu, třeba pravda ta nebyla některým kru-
hům tak milá, jako bombastické fráse, pěkně vysou-
struhované, ale neproveditelné, poukázal řečník k ne-
obyčejné důležitosti otázky živnostenského pojišťo-
vání vůbec. Vylíčiv neutěšenou hospodářskou situaci
živnostnictva a její příčiny — mezi něž náleží mezi
jinými zvláště nezřízená konkurence a nevhodné.
duchu falešného liberalismu holdující zákonodárstv
— dovodil řečník, na jaké překážky finanční a so
ciální naráží provedení živnostenského pojišťování.
Anýž
Krato
doktor
Klumpar
Krejčí
Krejčík
Jos
Macháček
Jirousek
Schuster
Weigner
Černohorský
T Maděra
Polák
Burda
Nesý
Hamáček
Hašourek
Krajník
Kratochvíl
Francie
klub národní strana
19
article
Všechny ty obtížné poměry vyvolávají úsilí o sta
vovskou organisaci, ač každý, kdo věcí blíže a stříz
livě se zabývá, nabývá přesvědčení, že velké socialně
politické úkoly nelze řešiti za všeobecného politi-
ckého rozvratu, nýbrž jen za klidných, správně uspo-
řádaných poměrů vnitrostátních.
Poukázav na cesty, které vedou ke povznesení
živnostnictva vůbec, a dovodiv, kterak zlepšení ho
spodářské existence živnostnictva by usnadnilo tak
řešení živnostenského pojišťování, rozebral řečník
hlavní dva způsoby starobního pojišťování živno
stenského, totiž jednak způsob všeobecného sociál
ního pojištění vůbec, dále otázku zvláštního pojišťo-
vání ryze živnostenského.
Naznačiv oba hlavní typy tohoto zvláštního po
jišťování, totiž typ pojišťování obligatorního čili nu-
ceného a typ pojišťování dobrovolného, poukáza
řečník ke všem obtížím, jež se v cestu staví prove-
dení nuceného pojišťování. Oblíže ty jsou tak veliké
a četné, že není naděje, že by v dohledné době
mohly býti překonány. Jednak veškeré živnostnictvo
bez rozdílu není s to, by mohlo platiti nutnou
premii, jednak při zavedení takového pojišťování
vtlačily by se do řad živnostnictva nesčetné zástupy
osob, které svým povoláním a životom příslušníky
živnostnictva vlastně nejsou. V dohledné době po-
kládá řečník za proveditelné pouze pojišťování do-
brovolné, které by bylo v rukou země a jež by se
provádělo za pronikavé, pevně ustálené a trvalé sou-
činnosti živnostenských společenstev. Na podporu
takovél o pojišťování pokládá řečník za nutné zřízení
bonifikačních fondů, na které by stát musil určitou
roční částkou přispívati.
20
article
Řečník zabýval se mimo to známou resoluei
pelhřimovskou a premiovým klíčem, k ní připojeným
a dokázal, že resoluce ta je neproveditelna už proto,
že klíč její je zcela nesprávný, ježto v něm navrhuje
se premiová sazba zcela nedostatečná, téměř čivrtina
pouze premií, jaké by musily býti placeny, aby se
dosáhlo renty v resoluci té požadované (600 K).
Trpee stěžoval si řečník na to, že stát, resp. vláda
v otázce starobního pojištění nejenom ničeho nečiní
nýbrž že se i zdráhá vyložiti veřejně a jasně svoje
stanovisko. V dalším výkladu pak řečník konstatoval
že země česká učinila, co dosud mohla. Probrav za-
řízení a způsob práce jubilejního fondu císaře Františka
Josefa, vyložil řečník, kterak fond tento je způsobilý
státi se základem rozsáhlého starobního pojišťování
živnostnictva a vyslovil přání, by správa fondu tohoto
učinila vše, čeho třeba, by znalost jeho podkladu a po-
slání pronikla do veškerých vrstev obyvatelstva. V,-
líčiv ojedinělou z počátku činnost společenstva v Kolči
jež zamýšlelo členstvo svoje pojistiti u jubilejního
fondu císaře Františka Josefa, kteréžto usnesení však
okresním hejimanstvím ve Slaném nebylo schváleno
rozebral řečník šíře otázku, kterak by organisace
živnostenských společenstev byla s to, otázku živno
stenského pojišťování přiblížiti jejímu rozřešení. Pře
šed k poměrům ve vídeňském parlamentě, ukáza
řečník, kterak vedle některých poslanců dolnorakou-
ských jsou to hlavně a nejvíce poslanci národní strany
svobodomyslné, kteří podnikají akce za příčinou do-
sažení živnostenského pojišťování.
František Josef
Koleč
Slaný
národní strana
21
article
Pak poukázal řečník k návrhům, jež na suěmě
král. českého podali poslanci Němec, Krejčík a spol.
návrhy tyto byly v komisi projednány a řečník by
ustanoven zpravodajem pro sněm.
Na konec shrnul řečník svoje vývody v úsudek
že provésti lze na ten čas pouze dobrovolné, podmí
nečně závazné pojištění, za finančního přispění státu
a pomocí bonifikací, pro něž východiskem byl by
jubilejní fond císaře Františka Josefa a pro ktert
by se pořídil zvláštní zákon zemský.
Výklad posl. Kratochvila odměněn byl potleskem
a voláním »Výborně!-
Dříve nežli mohl ujati se slova zpravodaj posl
Krejčík, navrhl vicepresident pražské komory posl.
Němec, aby k vůli další rozpravě konala se nová
schůze.
Posl. Krejčík projevil s podnětem tímto souhlas.
Po stručné debatě, jíž se zúčastnili poslanci Anýž
dr. Klumpar, dále dr. Polák a ředitel dr. Schuster
byla rozprava přerušena a usneseno pokračovati v nt
v budoucí členské schůzi klubovní, jež ihned usta
novena byla, jak na jiném místě zdělujeme, na
pátek 27. t. m. přesně o 1/28. hod. večerní.
Němec
Krejčík
František Josef
Kratochvil
Posl
Anýž
doktor
Klumpar
Polák
Schuster
22
article
Všestudentská slavnost v květnu 1904.
Všestudentská slavnost v květnu 1904.
Pěle4řicetileté jubileum akad. spolku „Slovenija“
v Praze. Do Prahy zavítalo 30 členů akad. spolku
„Slovenija“ nejenom, aby se zůčastnilo všestudentské
slavnosti, nýbrž aby jim bylo možno slaviti na slo-
vanské půdě 35leté trvání svého spolku. Dne 26. května
1869 byla totiž „Slovenija“ založena jako první jiho-
slovanský spolek ve Vídni za tím účelem, aby byi
střediskem vzdělávacím a zábavním studenistvu jiho-
slovanskému. Spolek rozkvétal a vždy bylo viděti vliv
naň se strany jihoslovanského, zejmena slovinského
politického života. Jihoslovanský spolek následkem
vzrůstu počtu slovinských studujících na vysokých
školách vídeňských brzy se proměnil v čistě slovinský
spolek. A při tom nezůstalo. Všechny politické boje,
které se odehrávaly na Slovinsku, odehrávaly se též
ve „Sloveniji“. Před 10 lety klerikální studenti vystou-
pili a založili svůj spolek „Danica“, a „Slovenija“ zů-
stala liberálním láborem. Před 2 roky pokračoval
proces rozdělující a očišťující, takže vystoupili ze „Slo-
venije“ liberální tak zv. svobodomyslní akademicia
založili svůj spolek „Slava“ a ve „Slovenijí“ zůstali
dnešní národní radikálové. Každý, kdo zná slovinské
politické poměry, ví, že klerikálové a liberálové ze-
jmena v Krajině vedou boj na život a na smrt a každý
vicí, že je celá slovinská politika v klisi. Obrozená
národně-radikální „Slovenija“ vytkla si za účel raziti
V drobném prodeji:
ranní číslo o sobě . . . za S
odpolední . . . . . . . za 2 h
Ve flialkách na venkově
ranní číslo. . . . . . .
odpolední . . . . . . . . 5h
Inseráty
platí se hotevě zapřei
Předplacení a inserty přijímá zdminl-
strace v Mlarianské ulici č. 3.
Tam nacházejí se těž redakce
tiskárna a expedice „Národních Listě“.
Rukopisy se novracojí.
Danica
Praha
Vídeň
Slovinsko
Mlarianský ulice
23
article
cestu k východu, emancipovala se od politických stran
ve vlasti a omezila svou práci především na student-
stvo. Hlavní práce sestává z rozličných přednášek od-
borových, kterých měla v letošním semestru 33. Od-
bory jsou politický, národohospodářský, pro osvětovou
práci mezi lidem, technický, žemědělský, pěvěcký, tělo-
cvičný, šermířský. Protože „Slovenija“ je nejsilnější
slovinský spolek, ma 100 členů, kdežto dva druhé mají
o mnoho méně, a také nejenom v jiných vysokoškol-
ských městech mezi všemi spolky má nejvíce pří-
vrženců, ale také ve vlasti mnoho znamenitých veřej-
ných i tajných přátel, můžeme říci, že se záčíná „Slo-
venijí“ nový proud politický. Naše myšlenka je tím
více oprávněna, jestliže řekneme, že před 3 měsíci
začali Slovenijané vydávati časopis „Omiadina“, který
nepřináší jenom o studentských aktuálních otázkách,
ale i u Slovincích vůbec nové positivní programnové
články. Také si založili feriální akad. spolek „Pro-
sveta“, který umožňuje jim jako studentům přístup
mezi lid, duševně jej i hospodářsky pozvednouti a brániti
ho proti útiskům zlým se strany Němců a Vlachů.
Slovinec
Němec
Vlach
24
article
V Praze Slovenijané se zajímají o všechny detaily české
velké i drobné práce národní zejmena o veřejně
knihovny a přednášky. Nejvíce užitku čekají při vše-
studentské slavnosti od sludentské výstavky, kde dou-
fají obdržeti hojné naučení o drobné práci českého
studentstva. Dnes večer 26. května pořádá „Slovenija“
přátelský večírek pro neočekávané překážky „u Cho-
děrů“ a ne jak bylo ohlášeno na Žofině. Doufaji, že
dostaví se všichni přátelé Slovinců, že se domácím
způsobem oslaví 35. ročnice nejstaršího a po rozvoj
nejmladšího slovinského spolku. — Včerejšího odpo-
ledne navštívili slovinští studující sdružení ve spolcích
„Slovenia“ a „Illyria“, počtem 40, Národní jednotu
pošumavskou, kdež uvítali je předseda p. dr. F.
doktor
Praha
Illyrie
25
article
Scheichl a člen výboru p. F. Titěra a ze akademický
odbor předseda p. M. Dvořák, poukázavše na poslání a
význam obranných jednot. Pohostění uchystaly dámy
pražského odboru N. J. P. s pí. T. Friedländrovou.
— Dnes navštíví Slovinští naši hosté vyšehradský
hřbitov a položí věnec na hrob dra. F. L. Riegra.
Odchod o 1411. hod. z akad. čítárny.
Protektorát král. hlav. města Prahy a čestné před-
sednictví akademických senátů a sborů pro-
fessorských jsou zřejmým důkazem přízně, jaké se le-
tošní velká slavnost všestudentská i u povolaných či-
nitelů těší. Značná subvence a materiální podpora,
jakož i benevolence, s jakou král. hlav. město a jeho
úřady vyšly slavnosti vstříc, zasluhuje plného uznání,
jež přísluší i těm, kteří již nyní věnují účelu i uspo-
řádání slavnosti své síly i podporu, jež dochází pra-
vého ocenění. Studentstvo dobře si zapamatuje ty,
kteří je podporovali v práci se slavnosti spojenou
a bude si vždy vážiti jich přízně i laskavosti, s jakou
vyšli pořadatelstvu vstříc; na druhé straně, ale ne-
opomene příležitostně ukázati i veřejně na ony, kteří
nejen že ani haléřem ke slavnosti nepřispěli, ale do-
konce ne právě vhodným způsobem jak obětavé dámy-
sběratelky, tak pořadatelstvo bezdůvodně odmítlia
své smýšlení ukázali. Letošní slavností chce student-
stvo dokázati, že výmyslem jsou pověsti o jeho des-
organisaci a apathii ku práci národní, společenskéi
k vlastním podnikům a že při dobré vůli, součinnosti
všech studentů každého přesvědčení a účinné podpoře
české veřejnosti i svých učitelů provede akci zapo-
čatou se zdárným výsledkem, jenž potěší studenistvo
samo i jeho pěíznivce a všechny, kdož s nim syme
patisují.
Scheichl
F Titěra
M Dvořák
T Friedländrová
F L Riegr
Praha
26
article
Všesludeniská výstava. Veškeré spolky a jedno-
tlivci, kteří slíbili výstavu obeslati, se žádají, aby
dnes určitě vše dodali do Měšťanské besedy, kde jest
také stálá kancelář. Výstava zahájena bude v pátek
27. května o 10. hod. dopol. v malém sále Měšťanské
besedy, otevřena bude od 27. května do 10. června
od 9 do 12 a od 2 do 6 hod. Vstupné pro student-
stvo a dělnictvo 20 hal, pro ostatní obecenstvo 40
hal. Kataloz výstavní bude u vchodu dle přání pro-
dáván.
Zajímavým obohacením slavnosti na výstavišl
bude bohatá sxposice lázeňských míst a okrašlovacích
spolků českých, jež vystavovati budou ve zvláště, dle
návrhů architektů zřízených a vkusně vyzdobených
stáncích svá zřízení, své produkty, fotografie, diagra-
my, zkrátka vše, co souvisí s činností jejich. Tyto ex-
posice přispějí zajisté ke zvýšení zájmu o okrašlovací
spolky a budou vzpruhou k návštěvě lázní českých,
jež toho plnou měrou jak svými krásami tak úpravou
a prospěšností, zasluhují. Stánky, jichž bude značný
počel, budou elegantně vyzdobeny a přinesou zajisté
svým budovatelům zaslouženého zisku i pochopení.
Po ukončení slavnosti budou pak ozdobou mnohých
lázeňských míst a jich sadů. Dalších přihlášek nelze
více pro obmezenost místa přijímati. Přihlášení nech
ihned započnou s instalací.
27
article
Egyplská vinárna, jež zbudována bude jako
zvláštní pavillon značných rozměrů posluchači c. k.
akademie umění, kteří jíž několik týdnů na ní pra-
cují, bude bez odporu clou zábavních podniků na vý-
stavišti a překvapí každého originalitou myšlenkya
způsobem provedení. Dvě obrovské sochy na způsob
Memnonových kolosů budou střežiti vchod, jímž projde
návštěvník do prostranného nádvoří se sochou bo-
hyně „Lásky“ ve středu. V pozadí nalézati se bude
Kleopatřina síň nádherně vyzdobená s hieroglyfy po-
malovanými stěnami, jichž smysl vyloží na požádání
ochotný průvodce. Půvabné Egypťanky pečovati budou
o pohostění návštěvníků, kteří neopomenou zakoupiti
sobě na památku miniaturní, vkusně provedené sošky
obou kolosů a zábavnou prohlídkou malého musea
rarit ukončí svou pouť tímto staroegyptským chrámem
Sermířská akademie, jež uspořádána bude „Akad.
šermířským klubem v pravém křídle býv. průmyslo-
vého paláce, stane se dostaveníčkem všech přátel
tohoto ušlechtilého sportu a to tím spíše, poněvadž
bude její program obohacen čísly v Praze dosud ne-
provedenými za účastenství slavných mistrů šermu a
hromadným vystoupením bujarých akademiků-šer-
mířů.
Program ostatních zábavních podniků bude se-
staven tak, aby vyhovoval vkusu obecenstva a vý-
znamu i rázu všestudentské slavnosti. Slavnosti ne-
důstojné poufové podniky nebudou na výstaviště při-
puštěny, nahraženy jsouce samostatnými, pořadatel-
stvem zřízenými atrakcemi při jichž sestavování pa-
matováno i na naše dítky.
Kleopatřin
Praha
Sermířský akademie
vý palác
28
article
Světelné reje, jež provede v neděli večer několik
set studentů s různobarevnými lampiony a svítilnami,
přispějí nemálo k effektnímu zakončení nedělní slav-
nosti na výstavišti a k udržení i zábavě návštěvníků
tamtéž, vždyť bez tak stěžují si cizinci na chabý, ba
přímo mrtvý večer, jenž v Praze panuje po 8. hod
kdy v jiných i menších městech zavíří plným žárem
a nahražuje živnostníkům plnou měrou to, do čeho
u nás si stěžují.
V neděli bude výstava zajisté hostiti návštěvníky
celé Prahy a nebude nikoho, kdo by toho dne nepřišel
svou hřivnou přispěti ke zdaru a výtěžku slavnosti.
Došlé přípisy jednotlivců i korporací a spolků svědčí
o zájmu všeobecněm a dávají tušiti, že ani výletů ani
jakýchkoli zábav a slavností nebude v onen den po-
řídáno a že vše soustředí se na výstavišti, kdež bude
zábav nadbytek
Kdo navštíví výstaviště v neděli, přijde zajisté
i druhý den, kdy se bude celá slavnost opakovati
v neztenčeném měřítku. Vstupné na výstaviště bude
pouze 40 hal, děti 30 hal. a vyjma „cabaretu“ a egypt-
ské vinárny, bude jinam vstup volný
Vážná stránka slavnosti vrcholiti bude v sobolní
manifestační schůzi vžestudentské, v níž bude pro-
mluveno o kulturních požadavcích českého student-
stva, o druhé universitě v Brně a o „Svazu“. V neděli
dopoledne budou pak jednak ve spolcích, jednak v Ka-
rolinu konány odborné schůze s programem zájmo-
vým. Sobotní schůze koná se o 9. hodině dopol. v Ná-
rodním domě na Král. Vinohradech.
Raul. Vzhledem k přečetným přihláškám upozor-
ňuje pořadatelstvo, aby se každý co nejdříve přihlásil
Král
Raul
Praha
Brno
Ka
Ná
rodní dům