2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
24. května 1904. Číslo 142.
4
article
nuje mezi příslušníky české advokacie a če-
ského soudeovstva navzájem a vřelými slovy
akcentuje společné působení obou stavů na kul
turním a sociálním poli českého národa. (Bou
livý, dlouhotrvající potlesk.)
Neméně vřelými salvami pochvaly uvitán
byl appell pana dra. Jedličky ze Zbiroha na
bratrskou vzájemnost česko polskou (řečník mluvil
bezvadnou polštinou), jakož i vývody pana dra.
Fikara ze Zbiroha, který doporučoval jako ven-
kovský advokát nutnost shody mezi pražskou
universitou a advokacií jak v theorii, tak
v praxi.
Řadu přípitků skončila zdravice posl. dra.
Kramáře, jejíž hrot namířen byi proti známé
politice ministerského předsedy a ministra —
spravedlnosti dra. Körbra. Dr. Kramář dovodi
právě z obrovské účasti a projevů českých
soudců, jichž vlastenectví a vzornému působení
plné vzdal uznání, naprostou nemožnost, aby
na dále smělo býti chefem justice odpíráno po-
žadavku vnitřní úřadní češtiny a druhé univer-
sity na Moravě a za frenetického potlesku přá
zdaru těmto spravedlivým snahám, pro něž po-
zvedl nyní mohutný hlas svůj také činitel nej-
povolanější: české soudcovstvo.
Za animované a srdečné zábavy setrvali
účastníci banketu ještě dlouho ve dvoraně žo-
finské, jejímiž prostorami vanul duch oprav-
dové, upřímné kollegiality těch, již po dlouhých
letech setkali se zdrávi a nezdoláni ani pra
úmornou, ani houževnalým bojem na poli, z
svěceném práci tiché sice, ale tím plodnější,
protože čelí k dobytl práva a spravedlnosti pro
ujařmený a neprávem utiskovaný — český li
a národ ..
Bo
Jedlička
Fikar
doktor
Kramář
Zbiroh
Morava
5
article
Porady sekcí sjezdových
po oba dny byly výmluvným dokladem horli
vosti i věcné znalosti, jimiž vyznamenávají s
české kruhy právnické na poli práce vědy od-
borné.
Sekce zasedaly po oba dny sjezdové čtyř
a byly přehojně navštíveny. Sekce I. rokovala
o sjezdových pracích z oboru práva občanskéh
a obchodního, sekce II. o záležitostech z oboru
civilního práva soudního, sekci III. vyhražen
byly práce z oboru práva trestního a sekci IV.
práce z oboru veřejného práva a národohospo-
dářské politiky. Jak obsažný a důležitý materiál
bylo za dvoudenního rokování vyříditi sjezdu
českých právníků, toho dokladem je již počet
elaborátů, jichž podáno bylo přes padesá
a jejichž podrobnosti dle posudku přítomných
právnických celebrit podrobeny byly důkladnému
zkoumání a živé výměně bystrých a moderním
názorům plně odpovídajících myšlenek. Pora
sjezdových účastnil se s opravdovým zájmem
mimo jiné také maršálek zemský kníže L ob-
kovic, vrchní president rytíř Wessely
dodáme li, že do debat zasáhly autority tak
povolané, jakými jsou bez odporu dři. Ran da
a Zucker, vystihli jsme již touto zmínkou
zajisté význam, váhu a důležitost výsledků
sekčních porad, o nichž ještě se zmíníme.
Poros
Wessel
Zucker
6
article
Sekci první předsedal prof. ryt. Ran da,
jehož zástupcem byl advokát dr. Jan Heller,
sekce druhé předsedou byl dr. Jindř. Šole,
místopředsedou rada vrch. z. s. Rinesch
dv. rada Č. Krupský, v sekci třetí, jež za-
bývala se nad jiné aktuálními otázkami pod-
mínečného odsouzení, otázkou náhrady za ne
vinně odpykanou vyšetřovací vazbu a otázkou
účelného potírání alkoholismu, jako předsed
fungoval dv. r. nejvyššího soudu Dressle
a jako místopředsedové dv. r. dr. Zucker
prof. dr. Storch, sekci čtvrtou řídili dv.
dr. Bráť jako předseda a rada z. s. v Brně
posl. Boubela jako místopředseda.
Resoluce a návrhy v sekcích schválené
předloženy byly závěrečné schůzi sjezdu a byly
jí jednomyslně schváleny.
Důstojným a skvělým závěrkem sjezdu
byla právě tato
závěrečná schůze plenární,
konaná včera o 5. hod. odpolední za přečetno
účasti v zasedací síni staroměstské radnice.
profesor
doktor
Heller
Jindřichův
Zucker
Storch
Bráť
Boubela
Č . Krupská
Brno
rada z . s
7
article
Předsedající dv. rada ryt. Randa podav
shromážděným zprávu o odpovědi, jež došla
telegrafem na holdovací projev sjezdu z kab
netní kanceláře vídeňské, s důrazem akcentoval
fakt, že české právnictvo za minulého padesáti-
letí zaznamenává pokrok ohromný. Právnick
literatura vědecká vzrostla netoliko co do šířky
nýbrž i co do hloubky a čeští právníci dosáhli
úrovně dnešní pokročilé vědy právní bez odporu
měrou svrchovanou. Řečník přičítá tento skvělý
úspěch zásluhám všech, již se byli společné
práce vědecké tak platně a obětavě zúčastnili,
doufaje, že i příšti sjezd sloužiti bude nejen
právní vědě, nýbrž i milovanému národu če-
skému. (Bouřlivá pochvala a potlesk.)
Po jednomyslném schválení návrhův a reso-
lucí, jež byly tlumočeny jednateli pracovních
sekcí, konstatoval jednatel sjezdu dr. Vílém
Pospíšil potěšitelný fakt, že sjezd českého práv-
nictva, tak munificentně podporovaný královskou
matičkou Prahou, vykazovati bude úspěch také
po stránce finanční: že neskončí passivya
jednomyslným souhlasem přijaty byly příslušné
návrhy, jež řečník podal a moti voval i pro příšu
činnost sjezdovou.
Randa
doktor
Pospíšil
Praha
8
article
Pan dr. Jarosl. Pospíšil, jenž potom slova
sobě vyžádal, vznesl na účastníky sjezdu vro ei
appell, by jako povolaní činitelé hlasem svým
dodali pravé váhy spravedlivému a nezbytnému
požadavku zřízení druhé české u ni-
versity na Moravě a vyzývá shromážděné
ku projevu télo spravedlivé tužby tímto usnes
ním: »První védecký sjezd práv ní
ků českých uznává v zájmu účin-
ného pěstování věd vůbec a vědy
právnické zvláště, jakož i se zře te-
lem na početnou sílu národa če-
ského a kulturní jeho vyspělos
nalehavou nutnost zřízení druh
university české také v markrab-
ství moravském jako nezbytnéh
a neodkladného požadavku ná
roda našeho.«
Návrh tento doznal důstojné ozvěny j ed-
nomyslným votem účastníků, pro-
vázeným salvou bouřlivého souhlasu a potlesku.
Závěrečný doslov prof. dra. Randy obsaho-
val projev dlků a uznání všem, kterí o zdar
sjezdu se byli přičinili, vzdávaje předevšími dik
protektoru jeho knížeti Lobkovicovi, ryt.
Weselému a starostovi král. hlav. měst
doktor
Jarosl
profesor
Randa
Lobkovic
Weselý
Morava
9
article
Prahy dru. Srbovi. (Bourlivý souhlas a po
Prahy dru. Srbovi. (Bourlivý souhlas a po
tlesk.) Ryt. Randa přeje zdaru myšíence, by
příští sjezd právnický konán
bylco nejdříve a to na Mora vě.
(Výborně ! Bouřlivý potlesk a pochvala.)
Když byl za nadšeného souhlasu shromá-
žděných p. dr. Šolc navazoval na řeč předse-
dovu pevnou nadějí, že dr. Randa v nezkaleném
zdraví a svěžestí bude předsedati i sjezdu příšti-
mu, byl zdařilý sjezd českých právníků srde-
čným doslovem předsedovým ukončen.
Se souhlasem jednomyslným přijat byl ve
sekci pro obor sociální a národohospodářský
dodatek, doporučující zřízení čtvrtéh
sboru volebního při obecních s bo-
rech zastupitelských. Dodatek tento
byl také schválen valnou většinou ve plenární
schůzi závěrečné.
První sjezu českých advokátů.
Den druhý.
Neděle dne 22. t. m. vyhražena byla po-
radám obou sekcí, právnické i stavovské, které
konati měly schůze dopoledne i odpoledne, ale
jelikož vyřídily otázky na den tento určené již
ve schůzích dopoledních, schůze odpolední od-
padly. Všechny schůze sjezdové konaly se n
staroměstské radnici.
Srba
Ryt
Randa
Mor
doktor
Šolc
Praha
10
article
Sekce právnická.
Sekce právnická měla schůzi o 9. hodině
dopolední za předsednictví advokáta p. dra.
Ferd. Tond ra.
O připuštění českého jazyka
ve veřejných jednáních u c. k.
nejvyššího soudu správníhoa
říšského referoval v ní advokát p. dr. Lad.
Valenta, jenž po historickém přehledu pro-
bral kriticky nynější zákonodárství a pojednal
o zmíněném našem požadavku bez ohledu na
zákon z důvodů čistě rozumových. Pravil, že
nynější neutěšený faktický stav jazykové otázk
jest důsledkem zasahování německého právního
života do území českého, které umožněno bylo
bezprostředním sousedstvím kmenů německých,
vlivem římského císařství, spojením zemí našich
pod žezlo německé dynastie habsburské
v neposlední míře, naší národní povahou
chybami po staletí nakupenými. Zasahování živlu
německého do Čech dělo se již v 11. století
(osada Němců v podhradí pražském na Poríči
a povolávání německých mnichů a hodnostů
církevních). Nejdůležitější pro nás však byla v
13. století počatá kolonisace zakládáním měst
i vesnic německých, následkem kleré zavedeno
bylo do Čech opravné řízení k instancím cizím,
první to případ předávání právních věcí českých
mimo zem, českého jazyka neznalou. Postup
ten zadržen byl Karlem IV. ve znaté bulle
z roku 1356 a rozkazem krále Václava Iv.
z r. 1387, stanovicími, že obyvatelé měst země
české nesmějí se z nálezů svých konšelů odvo-
lávati ke konšelům a kmetům zahraničním. Na
to následoval skvělý rozvoj českého práva, v-
vrcholený vladislavovským zřízením zemským
v roce 1500.
doktor
Lada
Valent
Němec
Karel Iva
Václav
Iva
Čechy
Poríč
11
article
Tehdejší zřízení soudů byla následující:
Zemský soud větší byl svrchovaným. Od něho
nešlo odvolání ani na krále. Ostatní soudy (ze-
jmena purkrabský, dvorský a soudy stavu měst-
ského) byly ve druhé stolici podrobeny výroku
krále, který odkazoval pře na svůj soud tak
zvaný komorní. Právo českého jazyka před tě-
mito soudy stávalo se výlučným. Německé neb
Iatinské jednání nepřipoušténo, listiny těchto
jazyků musily býti do češtiny překládány, aby
se soudci překladem nemeškali. Ferdinand I. po
roce 1547 zřídil pro města nový appellační soud
na hradě pražském, pomocí jehož docíleno za
Rudolfa II. sjednocení městského práva v ze-
mích koruny české na základě práv Koldinových.
Roku 1615 usnesl se sném království českého,
aby cizozemci nebyli dříve v království přijí-
máni, dokud by česky neuměli a jejich děti
aby do třetího kolena žádných úřadů nezastá-
valy, a při soudech vyšších i niž ší ch
aby jinak než česky mluveno ne-
by lo. Obnoveným zřízením zemským v roce
1627 zrušena svrchovanost soudu zemského,
jazyk německý prohlášen ve všech úřadech
soudech za rovnoprávný s češtinou, úřadníci
zemští stali se úřadníky královskými, čímž po-
ložen u nás základ ke státní byrokracii.
Právo městské dolknuto nebylo. Král s
vyhradil rozsáhlou měrou právo zákonodárství.
Nejvyšší stolicí pro záležitosti právní zemí če-
ských, pokud nebyly vyhraženy tajné radě, vo-
jenské radě, neb dvorské komoře, stala se česká
dvorská kancelář se sídlem v Praze, která však
v roku 1619 pro stavovské povstání přesídlena
do Vídně. Jednání ve sporech českých konáno
u ní prvotně v řeči české a akla poukazována
zvláštní české expedici. Pro nemožnost dojiždění
českých radů byli však povoláváni k rozhodo-
vání ve věcech českých čím dále tím častěji
radové z ostatních zemí rakouských.
Koldinový
Praha
Vídeň
Ferdinand I
12
article
Císař Karel VI. reorganisoval dvorskou
kancelář a rozmnožil značně počet »českých
radů« (dle inkolátu), »aby český národ
nebyl dále souzen cizozemský mi
soudci.« Císařovna Marie Terezie zrušila
r. 1749 českou i rakouskou dvorskou kancelář
a zřídila nejvysší justiční místo pro země české
i rakouské o třech senatech, z nichž jeden byl
určen pro země české. Politická správa orga-
nisována podobně jako zvláštní direktorium.
V těchto úřadech zachovaly se a ž d
roku 1848 referáty a senáty pro
země české, v nichž po většině zaměstnáno
bylo úřadnictvo inkolátu domácího, až pak
onen rok povstala z nich ministerstva a i ny-
nější nejvyšší soud.
V části právnické dovodil zpravodaj opráv-
něnost nároků na platnost jazyka českého pře
nejvyššími inslancemi dle platných předpisů
vylíčil podrobné veškeré kroky, které zejmena
v parlamentech k restituci práv těch byly pro-
vedeny.
Požadavek rovného práva odůvodnil z pod-
staty věci samé, podrobil stanovisko německých
právníků a státu kritice a skončil projevem,ž
přes mocné překážky dospěje český jazyk k ne-
ztenčené platnosti i u nejvyšších instanci, ač-li
budeme práva svá nejen theoreticky rozbírati,
ale se vší energií také v praxi u nejvyšších
tribunálů hájiti. K tomu především povolán jest
stav českých advokátů. Jednotlivec u věcité
těžko může s úspěchem pracovati; je treb
Karel VI
Marie Terezia
senát pro země
13
article
združení a součinnosti přísíušníků všech slovan-
ských kmenů říše. Prvnímu sjezdu českýeh
advokátů náleží, aby v tom směru nejen projev
učinil, nýbrž zahájil i kroky k nápravě. Pak
zůstane mu zásluha, že na palčivost otázky té.
nyní zdánlivě odložené, upozornil a ji znovu
v proud uvedl. (Pochvala.)
Předseda p. dr. Tonder zahájil rozpravu,
které se zúčastnili pp. dr. Baxa, dr. Pip-
pich, dr. Koerner a dr. Matys, davše
cenné popudy ke způsobu, jak se měla v prari
náprava vymáhati, načež přijata jednomyslně
resol u c e:
»Nynější stav řízení před c. k. nejvyšším
soudem, před soudem správním a říšským,
při nichž jazyk český jest vylučován z ve-
řejného líčení i z vnitřního úřadování, jest
v odporu se zaručeným rovným právem ja-
zyků.
Nejen historický vývoj, ale i nynější záko-
nodárství činí požadavek, by před oněmi nej-
vyššími stolicemi bylo jednáno jazy kem
českým, plně odůvodněný m.
Zvláště ale přirozené právo každého vzdě-
laného národa a rozvoj jazyka i národa če-
ského, neméně i samy stěžejné zásady konání
práva neodbytně vyžadují, aby starožitný
jazyk náš nebyl odstrkován tam, kde udilena
má býti nejvyšší spravedl no st.
Prvý sjezd českých advokátů volá po tomto
právu a ukládá všem kollegům, aby po do-
hodě s advokáty ostatních neněmeckých,
zvláště ale všech slovanských národností říše,
co nejdříve za účasti všech k tomu povola-
ných činitelů podnikli vhodné kroky k uplat-
nění rovného práva rodných ja-
zyků u řečených nejvyšších in-
stancl.« (Pochvala)
Tonder
doktor
Baxa
Pip
Koerner
Matys
c e
14
article
Sekce stavovská.
V sekci pro otázky stavovské, kterou za-
hájil předseda p. dr. Kassanda, zvolen
k jeho návrhu místopředsedou p. dr. bar. Pra-
žák z Brna a zapisovatelem p. dr. Jedlička
ze Zbiroha.
O zřízení pensijní pokladny pro
advokáty, jich vdovy a sirotky refeloval
p. dr. Leopold Kalz, advokát v Praze. Poukázav
k eminentní důlezitosti této otázky pro stav,
pravil, že přes veškeré obtíže, které uskutečnění
starobního a invalidního pojištění advokátů
opatření jich pozůstalých v cestu se staví
téměř nepřekonatelnými býti se jeví, z jedna-
cího pořadu více vzata býti nemůže.
Řečník doporučuje, aby zřízen byl ústav
jenž by výplatu pensí a vdovských i sirotčíeh
důchodů obmezil jen na případ potřeby
člena. Tak by při advokátní komoře v krá-
lovství českém dojíti mohlo ke zřízení
pensijní, vdovské, sirotčí a podpůrné po-
kladny advokátní se sídlem v Praze, s nuceným
členstvím všech advokátů v království českém
usedlých. Každý člen, jakmile by se stal nezpů-
sobilým k výdělku, neb dosáhl 65. roku věku
a osvědčil-li by dle svých hmolných poměr
toho potřebu, měl by nárok na roční maximální
pensi, ale musil by se vzdáti provozování praxe.
Nároky vdovské a sirotčí upravily by se po-
dobně.
Vedle pensijní pokladny doporučuje se zří-
diti ještě pokladnu podpůrnou, která by posky-
tovala členům, jich vdovám a sirotkům nárol
na podporu v případě potřeby, nastalé jinak než
smrtí neb invaliditou.
doktor
Kassanda
Jedlička
Kalz
Brno
Zbiroh
Praha
15
article
Řečník navrhuje resoluci:
»Sjezd vyslovuje se, že jest vysoce žádou-
cím cílem, aby zřízena byla pensijní pokladna
s nuceným přistoupením, zajišťující všem
příslušníkům stavu a jich pozůstalým pensi
stavu přiměřenou, usnáší se
I. aby na ten čas pro přílišný náklad o
zřízení takové pokladny upuštěno bylo,
II. aby při advokátních komorách zřízeny
byly pensijní pokladny s nuceným přistoupe-
ním, zajišťující advokátu, jakmile se stane ne-
způsobilým k výdělku aneb dosáhne určitého
vyššího věku, a pozůstalým po advokátu
nárok na maximální roční pensi, pro ten pří-
pad, když pensi žádající osvědčí toho potřebu
dle svých hmotných poměrů.
III. aby s pensijní pokladnou spojena byla
pokladna podpůrná, poskytující každému
advokátu i jeho vdově a sirotkům nárok na
podporu v případě potřeby, která ani násled-
kem invalidity ani smrti nenastala.
IV. Za účelem tím nechť vybírají komory
od veškerých svých členů povinné roční pří-
spěvky, které do příspěvku komorního buďtež
vpočteny.
16
article
V. Disciplinární a pořádkové pokuty, uklá
dané advokátům a kandidátům advokacie.
buďtež komorám přikázány, aby jich bylo
užito ve prospěch jich dobročinných za-
řizení.«
Nevyžaduje, končí řečník, toho zájem stavu,
aby každý advokát bez ohledu, zda jest zá-
možný, či chudý, pro případ stáří a invalidity
a každý pozůstalý po advokátu pense užival,
ale jest úkolem stavu, který všichni advokáti
zajisté radostně plniti budou, založiti organisaci,
kterou všichni jeji členové zajisté sobě jakož
i svým pozůstalým placením poměrně nepatrné
roční premie pro případ potřeby zjednají právní
nárok na pensi, která, třeba nebyla bohata,
přece ke hražení existenčních potřeb stačí. « (Vý-
borně !)
Po čilé debatě, které se zúčastnili pan dr.
bar. Pražák, dr. Vostřebal, dr. Fikar,
dr. Renner, dr. Jedlička a dr. Ha-
velka, byl návrh referentův jednomyslně
přijat s resolucí p. dra. Havelky, aby otázk
zřízení obligatorního fondu pensijního byla co
nejvíce řešena.
Účastnici sjezdových porad odebrali se pak
k zahajovací schůzi Všeprávnického sjezdu
Pantheonu Musea království českého.
bar
doktor
Vostřebal
Fikar
Renner
Jedlička
ha
Havelka
Pražák
pantheon muzeum království
17
article
Den třetí-
Stavovská sekee
sešla se ke druhé schůzi v pondělí dne 23.
t. m. o 9. hodiné dopolední.
O postavení advokacie na venkově
referoval v ní p. dr. Saidl. Pravil, že má
na mysli předem poměry advokátů při okres-
ních soudech usídlených a zmínil se o někte-
rých zvláštnostech venkovské této advokacie,
zejmena o vlivu bezprostředního styku venkov-
ských advokátů s úřady, zvláště soudními, dále
s kollegy a obecenstvem. Bezprostřední styk
s úřady působí na advokacii v tom směru, že
advokát, aby zachoval dobrou vůli, stává se
v otázkách stavovských povolnějším. Bezpro-
střední styk s kollegy, zvýšený konkurenci, jeví
důsledky v ohledu kollegiality a vzájemného
spolužití. Bezprostřednost styku s obecenstvem
zahrnuje advokáta mnohými pracemi v životě
spolkovém a společenském. Řečník stěžuje si,
že advokáti v tomto styku s obecenstvem ne-
hájí s dostatek zájmy stavu vlastního.
Bezprostřednost styku úřadu s obecenstvem
a klientelou advokátů, jevící se zvláště u soudů
udílením rad právních, za kteréž ten, kdo radu
udílí, vůbec a zejmena právně zodpověden není,
má vliv na úsudek soudců ve sporech a třeba
jest upravení této otázky. Vliv bezprostřednosti
styku s obecenstvem vzrostl zavedením nového
soudního řízení. Soudové nespokojují se jen
udílením rad, nýbrž přejímají obor působnosti
jim vlastně ani nenáležející, což jeví vliv na
hmotné postavení advokacie venkovské.
Řečník uvádí četné případy v řízení pozů-
stalostním, v řízení sporném a zmiňuje se též
o hlavním předmětu stížnosti advokátů venkov-
ských, totiž výmazů pohledávek knihovních. Po
té probírá řečník vliv bezprostřední konkurence
s notáři. Nutnost nápravy v tomto směru odů-
vodnil obsáhlejším pojednáním pan dr. Moník,
advokát v Králové Městci, které referent sjezdu
předkládá.
doktor
Saidl
Moník
Městec
18
article
Pojednání vrcholí v požadavku, uděliti ad-
vokátům právo legalisační a v reformě zákona
v tak zv. notářských spisech. Uvažuje o zvlášt-
nosti praxe venkovských advokátů, poukazuje
referent na místní rozdělení klientely advokátů
v celém okresu. Otázka nedělního klidu musí
býti tak upravena, že se advokátům propůjčiti
musí právo konati tak zv. úřadní dny. Řečník
přechází k vlivu nových procesních zákonů na-
záklndě nabytých zkušeností a vytýká zejmena
omnipotenci moci soudcovské, jak se praxí již
vyvinula, dále faktickou neodvolatelnost rozsudků
soudů okresních, i uvažuje o tom, zda se nová
instituce, že soudové krajští zřízeni byli za soudy
odvolací, osvědčila. Pojednav o neodvolatelnosti
ve věcech bagatelních, stěžuje si též na široce
rozvětvené pokoutnictví, proti němuž dosavadní
předpisy naprosto nepostačují.
Zpravodaj vykládá vliv praxe na advokacii
venkovskou, zejmena pokud se týče vědecké kva-
lifikace advokacie a stěžuje si, že stavovské
časopisy nedocházejí v poslední době literární
podpory, jaké zasluhují a vyžadují. Vytýká též
nedostatek odborných knihoven a spolků, tak že
tíha spočívá toliko na jednotlivci.
19
article
Pojednávaje o organisaci stavovské žáá
její prohloubení a upevnění. Nezbytná jednotná
organisace komorní žádá zvýšené vědomí sta-
vovské a osobní účast v jednáních komorních.
Kárá, že venkovská advokacie nebere takořka
žádného podilu na komorních jednáních. Vy-
slovuje naději, že nový jednací řád, zabezpeču-
jící venkovské advokacii zastoupení ve výboru
komorním, zjedná nápravu. Doporučuje pilnou
organisační práci v okrsku komorním, poukazuje
na pojítko krajských soudů mezi venkovem a
ústředím. Vyslovuje nutnost stavovského zastou-
pení komor ve sborech zákonodárných, ukazuje,
že zájmy stavu nemají tak vřelých obhájeů
jako stavy jiné v poslední době, i stav soud-
covský.
Referent shrnuje vývody své v resoluci.
O referátu p. dr. Saidla a jeho návrzích
zahájena debata, které se zúčastnili pp. dři.
Hurych z Karlína, Musil z Rakovníka,
Podvinec z Kolina, Eisner z Velvar,
Vostřebal z Nov. Města n. Met., Pohl ze
Zbírova a ryt. Nejedlý z Prahy, načež
návrhy referenta s dodatky dra. Eisner a
dra. Pohl a schváleny.
Saidl
Hurych
Musil
Podvinec
Eisner
Vostřebal
Pohl
Nejedlá
Karlín
Rakovník
Velvary
Met
Zbírov
Praha
Kolina
20
article
Sekce právnická.
V pondělní schůzi pojednal p. dr. Václ
Bouček o reformě c. k. nejvyššího
soud u.
Judikatura jeho, pravil, trpí dvojí vadou
kolísavosti v právních názorech a nedosti vě-
deckým odůvodňováním rozsudků, v kterémžto
směru nesnese přirovnání k nejvyšším soudním
tribunálům cizím. Přičiny jen menší měrou
spočívají v osobnostech, třebas nelze zneuznati,
že vlivy politické zavinily někdy pominut
soudců lépe kvalifikovaných. Hlavním důvodem
je nedostatek kontaktů jednotlivých senátů a
nepopíratelné přetížení.
Přirovnav organisace nejvyšších soudů ci-
zích a řízení v Anglii, Německu a Francii s or-
ganisaci rakouského nejvyššího soudu, navrh
resoluci:
První sjezd českých advokátů vyslovuje:
Že judikatura c. k. nejvyššího soudu jes
neuspokojující
1. svou kolisavostí, jež právní bezpečnost
je na újmu,
2. způsobem, jakým rozhodnutí bývají na
mnoze odůvodňována, neohližejíce se — n
rozdil od rozsudku anglického Supremecourt
od Judicature, francouzské Cour de cassation
a německého Reichsgerichtu — na výsledky
doktor
Václ Bouček
Anglie
Německo
Francie
Judicature
21
article
vědeckého bádání a vyjadřuje své přesvědčení,
že vady tyto zajisté nespočívají — přes to,
že nejvyšší soud při obsazovásí míst a při
svých rozhodnutích nezůstává ušetřen nárazů
politických — v osobních vlastnostech členů
jeho, namnoze vynikajících, nýbrž spočivají
v organisaci jeho a že náprava státi se má,
že jedině vhodnou exonerací soudu nejvyš-
šího, ústností a veřejností řízení a porad soud-
ních, závazností rozhodnutí pro veškeré se-
náty za současných opatření, kterými by bylo
umožněno přizpůsobení se judikatury stavu
vědy
a ukládá zvolenému komitétu, aby dbal, by
v anketě, advokátní komorou král. českého
svolaně, přičinil se dále o podrobné uvážení
účelnosti zřízení přípravné komory dle vzoru
francouzské chambre des requětes a výběrů
advokátů pro soud nejvyšší a aby postaral
se o brzké provedení reforem za vhodné
uznaných.«
Pan dr. Nesý poukázal k rozličným od-
chylujícím se rozhodnutím nejvyššího soudu.
Resoluce p. dra. Ročka jednomyslně přijata.
Porady sekei tím skončeny.
O 11. hodině dopolední konala se pak ve
velké zasedaci síni staroměstské radnice ple-
nární sehůze závěrečná za předsednictví
p. dra. Dvorského. Dostavili se do ní též
protektor sjezdu, starosta král. hl. města p. d.
VI. Srb a za vysoké učení v Sofii jeho
rektor dr. Bobčev, předseda sofijského sl-
vanského spolku.
Referenti o zmíněných již otázkách v sek
cích pp. dři. Valenta, Katz, Bouček a
Saidl přečetli a doporučili své resoluce v sek-
cích schválené.
Resoluce pp. dra. Valenty a dr.
doktor
Nesý
Roček
Dvorský
Srb
Bobčev
Valent
Katz
Bouček
Saidl
Sofie
advokátní komora král
22
article
Katze schváleny bez debaty jedno myslně.
K resoluci p. dra. Boučka navrhl pan-
dr. ryt. Nejedlý, by se z ní vypustila slova
o »výběru advokátů pro soud nejvyšší«. Refe-
rent k návrhu tomuto přistoupil a resoluce jeho
beze zmíněných slov schválena,
O resoluci p. dra. Saidla rozpředla s
debata, které se zúčastnili pp. dři. Hero ld,
Kasanda, ryt. Nejedlý, Boučeka
Schauer, načež schválena byla i s dodatky
pp. dra. Pohla i dra. Eísnera ve znění:
1. Pokládáme za záhodnou opravu advo-
kátního řádu ze dne 6. července r. 1868,
č. 96 ř. z., při čemž doporučujeme, aby také
otázky v projevu spolku českých advokátů
v král. českém ze dne 24. ledna 1902 uve-
dené byly v úvahu vzaty.
2. Jest nanejvýše potřebí, aby následujíeí
otázky došly brzkého zákonného upravení:
I. Ručení soudců za udělování právní rady,
pokud by soudcům vůbec příslušelo.
II. Přidělení práva legalisovati listiny též
advokátům.
III. Klid nedělní.
2. Vyslovujeme se pro revisi zákonů:
a) notářského řádu ze dne 25. červenc
1871 čís. 75. ř. z.,
b) o spisech notářských ze dne 25. čer-
vence 1871 č. 76. ř. z.
3 Řízení před soudy okresními:
a) rozšířením nuceného zastupování ve spo-
rech,
b) zrušením neodvolatelnosti v řízení ba-
gatelním,
c) zrušením všech stavu advokátskému ne-
příznivých ustanovení, zvláště pokud se dis-
eiplinárního práva všech instanci dotýče.
4. Řízení odvolacího z rozsudku soudů
okresních;
a) odnětím rozhodování o odvoláních sou-
dům krajským,
b) při ponechání jich připuštěním nov
v řízení odvolacím,
5. Nařízení minist. pr. z 8. června 1857
čís. 114 ř. z. o pokoutnictví rozšířením jeho
platnosti a zostřením jeho předpisů.
6. Trváme na veškerých požadavcích na
třetím sjezdu delegátů advokátních komor
usnesených, pokud dosud provedeny nebyly.
Bouček
Nejedlá
Saidl
Hero ld
Kasanda
Bouček Schauer
23
article
7. Doporučujeme prohloubení stavovské or-
ganisace zřízením vědeckých i stavovských
krajských středisek na základě zákona spol-
kového.
Vyzýváme současně kollegy k hojné účasti
na zřízeném již spolku českých advokátů a
časopisu stavovském »Právnické rozhledy«.
K resoluci navrhli v sekci dodatky dr.
Pohl ze Zbirova: Zákonem budíž ustano-
veno, že strana prosoudivší útraty přisouzené,
vzešlé zastupováním advokátským, povinna je
platiti přímo advokátu strany zvítězivší; dr.
Eisner z Velvar: Aby se čelilo konkurenci
soudních kanceláří, doporučuje se venkov-
ským advokátům v sídle okresních soudů,
aby společným dohodnutím zastupování stra
nemajelných i mimo případ nuceného zastu-
pování bezplatně přijímali.
Do stálého výboru, který usnesení
sjezdová má provésti, advokáti dři. Bouček, Ka-
sanda, Koerner, z Prahy, Pippich. z Chrudimi,
Pöschl z Mělníka, bar. Pražák z Brna, Seidl
z Jindř. Hradce, Tonder, Valenta a Žák z Prahy.
Konečně jednáno o místě příštiho sjezdu.
Mistopředseda bar. Pražák poukazoval,
že by pořádáním příštího sjezdu v Brně dostalo
se náležitého výrazu též snahám o zřízení druhé-
české university v Brně.
Bylo usneseno, odkázati vyřízení této věci
stálému výboru, který na podnět dra. bar. Pra-
žáka míti má zřetel.
Předseda p. dr. Dvorský vzdal díky
především přítomnému protektoru starostovi král.
hlav. města dru. Vlad. Srbovi za přízeň sjezdu
projevenou a za pohostění v starobylých siních
městské radnice, místopředsedům sjezdu, před-
sedům sekcí a referentům za práci, píli a horli-
vost a vzpomíná účasti slovanských hostí, kterým
rovněž za návštěvu vzdává díky. Provoláním
zdaru příštímu sjezdu a za potlesku přítomných
prohlásil pak sjezd českých advokátů za skončený.
doktor
Pohl
Eisner
Bouček
Koerner
Pippich
Pöschl
Pražák
Seidl
Jindřichův
Valent
Žák
Dvorská
Vlad
Srba
Velvary
Ka
Praha
Chrudim
Mělník
Brno
Hradec
Tonder
český univerzita v Brno
24
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 23. května. (K situaci.) v
vídeňském dopise „Pester Lloydu“ potvrzuje se
známá věc, že na letní zasedání říšské rady není
za daných poměrů ani pomyšlení a že si tedy
vláda dra. Körbra při stanovení zatímného roz-
počtu na druhou polovinu tohoto roku vypomůže
opět paragrafem z nouze. Říšská rada má se
sejíti až pozdě na podzim. Do té doby má zd-
počívati také smiřovací akce, zahájená na jaře
polským kolem, neboť svolání sněmu království
českého jest za příčinou německé obstrukee
také více než pochybno. Dopisovatel „P. L.“
zmiňuje se též o dvou návrzích na uklizení ra-
kouské parlamentní krise, oba však pokládá na
ten čas za vyloučené. Prvý návrh týče se zná-
mého přání politiků polských a některých něme-
ckých, aby vláda oktroyovale parlamentu n o vý,
přiostřený jednací řád. Pisatel nevěří v účinnost
tehoto léku, poněvadž pořádek ve sněmovně
bude i za nového jednacího řádu záviseti vždy
jen od dobré vůle poslanců a této dobré vůle na-
díti se nelze. Více by se mu zamlouval návr
druhý — rozpuštění říšské rady. Ale
i ta věc má svůj háček. Rozpuštěním říšské rady
pozbyla by platnosti hotová již výborová usne-
sení o vyrovnání uherském a celním tarifu a toho
si vláda patrně nepřeje. Do podzimu tedy říšská
rada rozpuštěna nebude. Teprve kdyby ani n
podzim nenastala ve sněmovní činnosti nijaká
změna, která může býti přivoděna jedině ně-
jakým dorozuměním mezi Čechy a Němci, stala
by se otázka rozpuštění parlamentu aktuálnou
a nastala by potřeba připravovati se k novým
volbám.
V Praze, 23. května. (Vojenské požs
davky a Němci.) Dr. Körber nemá patrn
dosud zabezpečeny hlasy německých delegát
pro stamillionové požadavky vojenské správy
Lloyd
P L
Němec
doktor
Körber
Praha
Čechy