ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 41eb9bf0-7129-11dc-8324-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 24 celkem · entity: person 108, place 37, org 6, work 2
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
24. května 1904. Číslo 142.
4 article
nuje mezi příslušníky české advokacie a če- ského soudeovstva navzájem a vřelými slovy akcentuje společné působení obou stavů na kul turním a sociálním poli českého národa. (Bou livý, dlouhotrvající potlesk.) Neméně vřelými salvami pochvaly uvitán byl appell pana dra. Jedličky ze Zbiroha na bratrskou vzájemnost česko polskou (řečník mluvil bezvadnou polštinou), jakož i vývody pana dra. Fikara ze Zbiroha, který doporučoval jako ven- kovský advokát nutnost shody mezi pražskou universitou a advokacií jak v theorii, tak v praxi. Řadu přípitků skončila zdravice posl. dra. Kramáře, jejíž hrot namířen byi proti známé politice ministerského předsedy a ministra — spravedlnosti dra. Körbra. Dr. Kramář dovodi právě z obrovské účasti a projevů českých soudců, jichž vlastenectví a vzornému působení plné vzdal uznání, naprostou nemožnost, aby na dále smělo býti chefem justice odpíráno po- žadavku vnitřní úřadní češtiny a druhé univer- sity na Moravě a za frenetického potlesku přá zdaru těmto spravedlivým snahám, pro něž po- zvedl nyní mohutný hlas svůj také činitel nej- povolanější: české soudcovstvo. Za animované a srdečné zábavy setrvali účastníci banketu ještě dlouho ve dvoraně žo- finské, jejímiž prostorami vanul duch oprav- dové, upřímné kollegiality těch, již po dlouhých letech setkali se zdrávi a nezdoláni ani pra úmornou, ani houževnalým bojem na poli, z svěceném práci tiché sice, ale tím plodnější, protože čelí k dobytl práva a spravedlnosti pro ujařmený a neprávem utiskovaný — český li a národ ..
Bo Jedlička Fikar doktor Kramář Zbiroh Morava
5 article
Porady sekcí sjezdových po oba dny byly výmluvným dokladem horli vosti i věcné znalosti, jimiž vyznamenávají s české kruhy právnické na poli práce vědy od- borné. Sekce zasedaly po oba dny sjezdové čtyř a byly přehojně navštíveny. Sekce I. rokovala o sjezdových pracích z oboru práva občanskéh a obchodního, sekce II. o záležitostech z oboru civilního práva soudního, sekci III. vyhražen byly práce z oboru práva trestního a sekci IV. práce z oboru veřejného práva a národohospo- dářské politiky. Jak obsažný a důležitý materiál bylo za dvoudenního rokování vyříditi sjezdu českých právníků, toho dokladem je již počet elaborátů, jichž podáno bylo přes padesá a jejichž podrobnosti dle posudku přítomných právnických celebrit podrobeny byly důkladnému zkoumání a živé výměně bystrých a moderním názorům plně odpovídajících myšlenek. Pora sjezdových účastnil se s opravdovým zájmem mimo jiné také maršálek zemský kníže L ob- kovic, vrchní president rytíř Wessely dodáme li, že do debat zasáhly autority tak povolané, jakými jsou bez odporu dři. Ran da a Zucker, vystihli jsme již touto zmínkou zajisté význam, váhu a důležitost výsledků sekčních porad, o nichž ještě se zmíníme.
Poros Wessel Zucker
6 article
Sekci první předsedal prof. ryt. Ran da, jehož zástupcem byl advokát dr. Jan Heller, sekce druhé předsedou byl dr. Jindř. Šole, místopředsedou rada vrch. z. s. Rinesch dv. rada Č. Krupský, v sekci třetí, jež za- bývala se nad jiné aktuálními otázkami pod- mínečného odsouzení, otázkou náhrady za ne vinně odpykanou vyšetřovací vazbu a otázkou účelného potírání alkoholismu, jako předsed fungoval dv. r. nejvyššího soudu Dressle a jako místopředsedové dv. r. dr. Zucker prof. dr. Storch, sekci čtvrtou řídili dv. dr. Bráť jako předseda a rada z. s. v Brně posl. Boubela jako místopředseda. Resoluce a návrhy v sekcích schválené předloženy byly závěrečné schůzi sjezdu a byly jí jednomyslně schváleny. Důstojným a skvělým závěrkem sjezdu byla právě tato závěrečná schůze plenární, konaná včera o 5. hod. odpolední za přečetno účasti v zasedací síni staroměstské radnice.
profesor doktor Heller Jindřichův Zucker Storch Bráť Boubela Č . Krupská Brno rada z . s
7 article
Předsedající dv. rada ryt. Randa podav shromážděným zprávu o odpovědi, jež došla telegrafem na holdovací projev sjezdu z kab netní kanceláře vídeňské, s důrazem akcentoval fakt, že české právnictvo za minulého padesáti- letí zaznamenává pokrok ohromný. Právnick literatura vědecká vzrostla netoliko co do šířky nýbrž i co do hloubky a čeští právníci dosáhli úrovně dnešní pokročilé vědy právní bez odporu měrou svrchovanou. Řečník přičítá tento skvělý úspěch zásluhám všech, již se byli společné práce vědecké tak platně a obětavě zúčastnili, doufaje, že i příšti sjezd sloužiti bude nejen právní vědě, nýbrž i milovanému národu če- skému. (Bouřlivá pochvala a potlesk.) Po jednomyslném schválení návrhův a reso- lucí, jež byly tlumočeny jednateli pracovních sekcí, konstatoval jednatel sjezdu dr. Vílém Pospíšil potěšitelný fakt, že sjezd českého práv- nictva, tak munificentně podporovaný královskou matičkou Prahou, vykazovati bude úspěch také po stránce finanční: že neskončí passivya jednomyslným souhlasem přijaty byly příslušné návrhy, jež řečník podal a moti voval i pro příšu činnost sjezdovou.
Randa doktor Pospíšil Praha
8 article
Pan dr. Jarosl. Pospíšil, jenž potom slova sobě vyžádal, vznesl na účastníky sjezdu vro ei appell, by jako povolaní činitelé hlasem svým dodali pravé váhy spravedlivému a nezbytnému požadavku zřízení druhé české u ni- versity na Moravě a vyzývá shromážděné ku projevu télo spravedlivé tužby tímto usnes ním: »První védecký sjezd práv ní ků českých uznává v zájmu účin- ného pěstování věd vůbec a vědy právnické zvláště, jakož i se zře te- lem na početnou sílu národa če- ského a kulturní jeho vyspělos nalehavou nutnost zřízení druh university české také v markrab- ství moravském jako nezbytnéh a neodkladného požadavku ná roda našeho.« Návrh tento doznal důstojné ozvěny j ed- nomyslným votem účastníků, pro- vázeným salvou bouřlivého souhlasu a potlesku. Závěrečný doslov prof. dra. Randy obsaho- val projev dlků a uznání všem, kterí o zdar sjezdu se byli přičinili, vzdávaje předevšími dik protektoru jeho knížeti Lobkovicovi, ryt. Weselému a starostovi král. hlav. měst
doktor Jarosl profesor Randa Lobkovic Weselý Morava
9 article Prahy dru. Srbovi. (Bourlivý souhlas a po
Prahy dru. Srbovi. (Bourlivý souhlas a po tlesk.) Ryt. Randa přeje zdaru myšíence, by příští sjezd právnický konán bylco nejdříve a to na Mora vě. (Výborně ! Bouřlivý potlesk a pochvala.) Když byl za nadšeného souhlasu shromá- žděných p. dr. Šolc navazoval na řeč předse- dovu pevnou nadějí, že dr. Randa v nezkaleném zdraví a svěžestí bude předsedati i sjezdu příšti- mu, byl zdařilý sjezd českých právníků srde- čným doslovem předsedovým ukončen. Se souhlasem jednomyslným přijat byl ve sekci pro obor sociální a národohospodářský dodatek, doporučující zřízení čtvrtéh sboru volebního při obecních s bo- rech zastupitelských. Dodatek tento byl také schválen valnou většinou ve plenární schůzi závěrečné. První sjezu českých advokátů. Den druhý. Neděle dne 22. t. m. vyhražena byla po- radám obou sekcí, právnické i stavovské, které konati měly schůze dopoledne i odpoledne, ale jelikož vyřídily otázky na den tento určené již ve schůzích dopoledních, schůze odpolední od- padly. Všechny schůze sjezdové konaly se n staroměstské radnici.
Srba Ryt Randa Mor doktor Šolc Praha
10 article
Sekce právnická. Sekce právnická měla schůzi o 9. hodině dopolední za předsednictví advokáta p. dra. Ferd. Tond ra. O připuštění českého jazyka ve veřejných jednáních u c. k. nejvyššího soudu správníhoa říšského referoval v ní advokát p. dr. Lad. Valenta, jenž po historickém přehledu pro- bral kriticky nynější zákonodárství a pojednal o zmíněném našem požadavku bez ohledu na zákon z důvodů čistě rozumových. Pravil, že nynější neutěšený faktický stav jazykové otázk jest důsledkem zasahování německého právního života do území českého, které umožněno bylo bezprostředním sousedstvím kmenů německých, vlivem římského císařství, spojením zemí našich pod žezlo německé dynastie habsburské v neposlední míře, naší národní povahou chybami po staletí nakupenými. Zasahování živlu německého do Čech dělo se již v 11. století (osada Němců v podhradí pražském na Poríči a povolávání německých mnichů a hodnostů církevních). Nejdůležitější pro nás však byla v 13. století počatá kolonisace zakládáním měst i vesnic německých, následkem kleré zavedeno bylo do Čech opravné řízení k instancím cizím, první to případ předávání právních věcí českých mimo zem, českého jazyka neznalou. Postup ten zadržen byl Karlem IV. ve znaté bulle z roku 1356 a rozkazem krále Václava Iv. z r. 1387, stanovicími, že obyvatelé měst země české nesmějí se z nálezů svých konšelů odvo- lávati ke konšelům a kmetům zahraničním. Na to následoval skvělý rozvoj českého práva, v- vrcholený vladislavovským zřízením zemským v roce 1500.
doktor Lada Valent Němec Karel Iva Václav Iva Čechy Poríč
11 article
Tehdejší zřízení soudů byla následující: Zemský soud větší byl svrchovaným. Od něho nešlo odvolání ani na krále. Ostatní soudy (ze- jmena purkrabský, dvorský a soudy stavu měst- ského) byly ve druhé stolici podrobeny výroku krále, který odkazoval pře na svůj soud tak zvaný komorní. Právo českého jazyka před tě- mito soudy stávalo se výlučným. Německé neb Iatinské jednání nepřipoušténo, listiny těchto jazyků musily býti do češtiny překládány, aby se soudci překladem nemeškali. Ferdinand I. po roce 1547 zřídil pro města nový appellační soud na hradě pražském, pomocí jehož docíleno za Rudolfa II. sjednocení městského práva v ze- mích koruny české na základě práv Koldinových. Roku 1615 usnesl se sném království českého, aby cizozemci nebyli dříve v království přijí- máni, dokud by česky neuměli a jejich děti aby do třetího kolena žádných úřadů nezastá- valy, a při soudech vyšších i niž ší ch aby jinak než česky mluveno ne- by lo. Obnoveným zřízením zemským v roce 1627 zrušena svrchovanost soudu zemského, jazyk německý prohlášen ve všech úřadech soudech za rovnoprávný s češtinou, úřadníci zemští stali se úřadníky královskými, čímž po- ložen u nás základ ke státní byrokracii. Právo městské dolknuto nebylo. Král s vyhradil rozsáhlou měrou právo zákonodárství. Nejvyšší stolicí pro záležitosti právní zemí če- ských, pokud nebyly vyhraženy tajné radě, vo- jenské radě, neb dvorské komoře, stala se česká dvorská kancelář se sídlem v Praze, která však v roku 1619 pro stavovské povstání přesídlena do Vídně. Jednání ve sporech českých konáno u ní prvotně v řeči české a akla poukazována zvláštní české expedici. Pro nemožnost dojiždění českých radů byli však povoláváni k rozhodo- vání ve věcech českých čím dále tím častěji radové z ostatních zemí rakouských.
Koldinový Praha Vídeň Ferdinand I
12 article
Císař Karel VI. reorganisoval dvorskou kancelář a rozmnožil značně počet »českých radů« (dle inkolátu), »aby český národ nebyl dále souzen cizozemský mi soudci.« Císařovna Marie Terezie zrušila r. 1749 českou i rakouskou dvorskou kancelář a zřídila nejvysší justiční místo pro země české i rakouské o třech senatech, z nichž jeden byl určen pro země české. Politická správa orga- nisována podobně jako zvláštní direktorium. V těchto úřadech zachovaly se a ž d roku 1848 referáty a senáty pro země české, v nichž po většině zaměstnáno bylo úřadnictvo inkolátu domácího, až pak onen rok povstala z nich ministerstva a i ny- nější nejvyšší soud. V části právnické dovodil zpravodaj opráv- něnost nároků na platnost jazyka českého pře nejvyššími inslancemi dle platných předpisů vylíčil podrobné veškeré kroky, které zejmena v parlamentech k restituci práv těch byly pro- vedeny. Požadavek rovného práva odůvodnil z pod- staty věci samé, podrobil stanovisko německých právníků a státu kritice a skončil projevem,ž přes mocné překážky dospěje český jazyk k ne- ztenčené platnosti i u nejvyšších instanci, ač-li budeme práva svá nejen theoreticky rozbírati, ale se vší energií také v praxi u nejvyšších tribunálů hájiti. K tomu především povolán jest stav českých advokátů. Jednotlivec u věcité těžko může s úspěchem pracovati; je treb
Karel VI Marie Terezia senát pro země
13 article
združení a součinnosti přísíušníků všech slovan- ských kmenů říše. Prvnímu sjezdu českýeh advokátů náleží, aby v tom směru nejen projev učinil, nýbrž zahájil i kroky k nápravě. Pak zůstane mu zásluha, že na palčivost otázky té. nyní zdánlivě odložené, upozornil a ji znovu v proud uvedl. (Pochvala.) Předseda p. dr. Tonder zahájil rozpravu, které se zúčastnili pp. dr. Baxa, dr. Pip- pich, dr. Koerner a dr. Matys, davše cenné popudy ke způsobu, jak se měla v prari náprava vymáhati, načež přijata jednomyslně resol u c e: »Nynější stav řízení před c. k. nejvyšším soudem, před soudem správním a říšským, při nichž jazyk český jest vylučován z ve- řejného líčení i z vnitřního úřadování, jest v odporu se zaručeným rovným právem ja- zyků. Nejen historický vývoj, ale i nynější záko- nodárství činí požadavek, by před oněmi nej- vyššími stolicemi bylo jednáno jazy kem českým, plně odůvodněný m. Zvláště ale přirozené právo každého vzdě- laného národa a rozvoj jazyka i národa če- ského, neméně i samy stěžejné zásady konání práva neodbytně vyžadují, aby starožitný jazyk náš nebyl odstrkován tam, kde udilena má býti nejvyšší spravedl no st. Prvý sjezd českých advokátů volá po tomto právu a ukládá všem kollegům, aby po do- hodě s advokáty ostatních neněmeckých, zvláště ale všech slovanských národností říše, co nejdříve za účasti všech k tomu povola- ných činitelů podnikli vhodné kroky k uplat- nění rovného práva rodných ja- zyků u řečených nejvyšších in- stancl.« (Pochvala)
Tonder doktor Baxa Pip Koerner Matys c e
14 article
Sekce stavovská. V sekci pro otázky stavovské, kterou za- hájil předseda p. dr. Kassanda, zvolen k jeho návrhu místopředsedou p. dr. bar. Pra- žák z Brna a zapisovatelem p. dr. Jedlička ze Zbiroha. O zřízení pensijní pokladny pro advokáty, jich vdovy a sirotky refeloval p. dr. Leopold Kalz, advokát v Praze. Poukázav k eminentní důlezitosti této otázky pro stav, pravil, že přes veškeré obtíže, které uskutečnění starobního a invalidního pojištění advokátů opatření jich pozůstalých v cestu se staví téměř nepřekonatelnými býti se jeví, z jedna- cího pořadu více vzata býti nemůže. Řečník doporučuje, aby zřízen byl ústav jenž by výplatu pensí a vdovských i sirotčíeh důchodů obmezil jen na případ potřeby člena. Tak by při advokátní komoře v krá- lovství českém dojíti mohlo ke zřízení pensijní, vdovské, sirotčí a podpůrné po- kladny advokátní se sídlem v Praze, s nuceným členstvím všech advokátů v království českém usedlých. Každý člen, jakmile by se stal nezpů- sobilým k výdělku, neb dosáhl 65. roku věku a osvědčil-li by dle svých hmolných poměr toho potřebu, měl by nárok na roční maximální pensi, ale musil by se vzdáti provozování praxe. Nároky vdovské a sirotčí upravily by se po- dobně. Vedle pensijní pokladny doporučuje se zří- diti ještě pokladnu podpůrnou, která by posky- tovala členům, jich vdovám a sirotkům nárol na podporu v případě potřeby, nastalé jinak než smrtí neb invaliditou.
doktor Kassanda Jedlička Kalz Brno Zbiroh Praha
15 article
Řečník navrhuje resoluci: »Sjezd vyslovuje se, že jest vysoce žádou- cím cílem, aby zřízena byla pensijní pokladna s nuceným přistoupením, zajišťující všem příslušníkům stavu a jich pozůstalým pensi stavu přiměřenou, usnáší se I. aby na ten čas pro přílišný náklad o zřízení takové pokladny upuštěno bylo, II. aby při advokátních komorách zřízeny byly pensijní pokladny s nuceným přistoupe- ním, zajišťující advokátu, jakmile se stane ne- způsobilým k výdělku aneb dosáhne určitého vyššího věku, a pozůstalým po advokátu nárok na maximální roční pensi, pro ten pří- pad, když pensi žádající osvědčí toho potřebu dle svých hmotných poměrů. III. aby s pensijní pokladnou spojena byla pokladna podpůrná, poskytující každému advokátu i jeho vdově a sirotkům nárok na podporu v případě potřeby, která ani násled- kem invalidity ani smrti nenastala. IV. Za účelem tím nechť vybírají komory od veškerých svých členů povinné roční pří- spěvky, které do příspěvku komorního buďtež vpočteny.
16 article
V. Disciplinární a pořádkové pokuty, uklá dané advokátům a kandidátům advokacie. buďtež komorám přikázány, aby jich bylo užito ve prospěch jich dobročinných za- řizení.« Nevyžaduje, končí řečník, toho zájem stavu, aby každý advokát bez ohledu, zda jest zá- možný, či chudý, pro případ stáří a invalidity a každý pozůstalý po advokátu pense užival, ale jest úkolem stavu, který všichni advokáti zajisté radostně plniti budou, založiti organisaci, kterou všichni jeji členové zajisté sobě jakož i svým pozůstalým placením poměrně nepatrné roční premie pro případ potřeby zjednají právní nárok na pensi, která, třeba nebyla bohata, přece ke hražení existenčních potřeb stačí. « (Vý- borně !) Po čilé debatě, které se zúčastnili pan dr. bar. Pražák, dr. Vostřebal, dr. Fikar, dr. Renner, dr. Jedlička a dr. Ha- velka, byl návrh referentův jednomyslně přijat s resolucí p. dra. Havelky, aby otázk zřízení obligatorního fondu pensijního byla co nejvíce řešena. Účastnici sjezdových porad odebrali se pak k zahajovací schůzi Všeprávnického sjezdu Pantheonu Musea království českého.
bar doktor Vostřebal Fikar Renner Jedlička ha Havelka Pražák pantheon muzeum království
17 article
Den třetí- Stavovská sekee sešla se ke druhé schůzi v pondělí dne 23. t. m. o 9. hodiné dopolední. O postavení advokacie na venkově referoval v ní p. dr. Saidl. Pravil, že má na mysli předem poměry advokátů při okres- ních soudech usídlených a zmínil se o někte- rých zvláštnostech venkovské této advokacie, zejmena o vlivu bezprostředního styku venkov- ských advokátů s úřady, zvláště soudními, dále s kollegy a obecenstvem. Bezprostřední styk s úřady působí na advokacii v tom směru, že advokát, aby zachoval dobrou vůli, stává se v otázkách stavovských povolnějším. Bezpro- střední styk s kollegy, zvýšený konkurenci, jeví důsledky v ohledu kollegiality a vzájemného spolužití. Bezprostřednost styku s obecenstvem zahrnuje advokáta mnohými pracemi v životě spolkovém a společenském. Řečník stěžuje si, že advokáti v tomto styku s obecenstvem ne- hájí s dostatek zájmy stavu vlastního. Bezprostřednost styku úřadu s obecenstvem a klientelou advokátů, jevící se zvláště u soudů udílením rad právních, za kteréž ten, kdo radu udílí, vůbec a zejmena právně zodpověden není, má vliv na úsudek soudců ve sporech a třeba jest upravení této otázky. Vliv bezprostřednosti styku s obecenstvem vzrostl zavedením nového soudního řízení. Soudové nespokojují se jen udílením rad, nýbrž přejímají obor působnosti jim vlastně ani nenáležející, což jeví vliv na hmotné postavení advokacie venkovské. Řečník uvádí četné případy v řízení pozů- stalostním, v řízení sporném a zmiňuje se též o hlavním předmětu stížnosti advokátů venkov- ských, totiž výmazů pohledávek knihovních. Po té probírá řečník vliv bezprostřední konkurence s notáři. Nutnost nápravy v tomto směru odů- vodnil obsáhlejším pojednáním pan dr. Moník, advokát v Králové Městci, které referent sjezdu předkládá.
doktor Saidl Moník Městec
18 article
Pojednání vrcholí v požadavku, uděliti ad- vokátům právo legalisační a v reformě zákona v tak zv. notářských spisech. Uvažuje o zvlášt- nosti praxe venkovských advokátů, poukazuje referent na místní rozdělení klientely advokátů v celém okresu. Otázka nedělního klidu musí býti tak upravena, že se advokátům propůjčiti musí právo konati tak zv. úřadní dny. Řečník přechází k vlivu nových procesních zákonů na- záklndě nabytých zkušeností a vytýká zejmena omnipotenci moci soudcovské, jak se praxí již vyvinula, dále faktickou neodvolatelnost rozsudků soudů okresních, i uvažuje o tom, zda se nová instituce, že soudové krajští zřízeni byli za soudy odvolací, osvědčila. Pojednav o neodvolatelnosti ve věcech bagatelních, stěžuje si též na široce rozvětvené pokoutnictví, proti němuž dosavadní předpisy naprosto nepostačují. Zpravodaj vykládá vliv praxe na advokacii venkovskou, zejmena pokud se týče vědecké kva- lifikace advokacie a stěžuje si, že stavovské časopisy nedocházejí v poslední době literární podpory, jaké zasluhují a vyžadují. Vytýká též nedostatek odborných knihoven a spolků, tak že tíha spočívá toliko na jednotlivci.
19 article
Pojednávaje o organisaci stavovské žáá její prohloubení a upevnění. Nezbytná jednotná organisace komorní žádá zvýšené vědomí sta- vovské a osobní účast v jednáních komorních. Kárá, že venkovská advokacie nebere takořka žádného podilu na komorních jednáních. Vy- slovuje naději, že nový jednací řád, zabezpeču- jící venkovské advokacii zastoupení ve výboru komorním, zjedná nápravu. Doporučuje pilnou organisační práci v okrsku komorním, poukazuje na pojítko krajských soudů mezi venkovem a ústředím. Vyslovuje nutnost stavovského zastou- pení komor ve sborech zákonodárných, ukazuje, že zájmy stavu nemají tak vřelých obhájeů jako stavy jiné v poslední době, i stav soud- covský. Referent shrnuje vývody své v resoluci. O referátu p. dr. Saidla a jeho návrzích zahájena debata, které se zúčastnili pp. dři. Hurych z Karlína, Musil z Rakovníka, Podvinec z Kolina, Eisner z Velvar, Vostřebal z Nov. Města n. Met., Pohl ze Zbírova a ryt. Nejedlý z Prahy, načež návrhy referenta s dodatky dra. Eisner a dra. Pohl a schváleny.
Saidl Hurych Musil Podvinec Eisner Vostřebal Pohl Nejedlá Karlín Rakovník Velvary Met Zbírov Praha Kolina
20 article
Sekce právnická. V pondělní schůzi pojednal p. dr. Václ Bouček o reformě c. k. nejvyššího soud u. Judikatura jeho, pravil, trpí dvojí vadou kolísavosti v právních názorech a nedosti vě- deckým odůvodňováním rozsudků, v kterémžto směru nesnese přirovnání k nejvyšším soudním tribunálům cizím. Přičiny jen menší měrou spočívají v osobnostech, třebas nelze zneuznati, že vlivy politické zavinily někdy pominut soudců lépe kvalifikovaných. Hlavním důvodem je nedostatek kontaktů jednotlivých senátů a nepopíratelné přetížení. Přirovnav organisace nejvyšších soudů ci- zích a řízení v Anglii, Německu a Francii s or- ganisaci rakouského nejvyššího soudu, navrh resoluci: První sjezd českých advokátů vyslovuje: Že judikatura c. k. nejvyššího soudu jes neuspokojující 1. svou kolisavostí, jež právní bezpečnost je na újmu, 2. způsobem, jakým rozhodnutí bývají na mnoze odůvodňována, neohližejíce se — n rozdil od rozsudku anglického Supremecourt od Judicature, francouzské Cour de cassation a německého Reichsgerichtu — na výsledky
doktor Václ Bouček Anglie Německo Francie Judicature
21 article
vědeckého bádání a vyjadřuje své přesvědčení, že vady tyto zajisté nespočívají — přes to, že nejvyšší soud při obsazovásí míst a při svých rozhodnutích nezůstává ušetřen nárazů politických — v osobních vlastnostech členů jeho, namnoze vynikajících, nýbrž spočivají v organisaci jeho a že náprava státi se má, že jedině vhodnou exonerací soudu nejvyš- šího, ústností a veřejností řízení a porad soud- ních, závazností rozhodnutí pro veškeré se- náty za současných opatření, kterými by bylo umožněno přizpůsobení se judikatury stavu vědy a ukládá zvolenému komitétu, aby dbal, by v anketě, advokátní komorou král. českého svolaně, přičinil se dále o podrobné uvážení účelnosti zřízení přípravné komory dle vzoru francouzské chambre des requětes a výběrů advokátů pro soud nejvyšší a aby postaral se o brzké provedení reforem za vhodné uznaných.« Pan dr. Nesý poukázal k rozličným od- chylujícím se rozhodnutím nejvyššího soudu. Resoluce p. dra. Ročka jednomyslně přijata. Porady sekei tím skončeny. O 11. hodině dopolední konala se pak ve velké zasedaci síni staroměstské radnice ple- nární sehůze závěrečná za předsednictví p. dra. Dvorského. Dostavili se do ní též protektor sjezdu, starosta král. hl. města p. d. VI. Srb a za vysoké učení v Sofii jeho rektor dr. Bobčev, předseda sofijského sl- vanského spolku. Referenti o zmíněných již otázkách v sek cích pp. dři. Valenta, Katz, Bouček a Saidl přečetli a doporučili své resoluce v sek- cích schválené. Resoluce pp. dra. Valenty a dr.
doktor Nesý Roček Dvorský Srb Bobčev Valent Katz Bouček Saidl Sofie advokátní komora král
22 article
Katze schváleny bez debaty jedno myslně. K resoluci p. dra. Boučka navrhl pan- dr. ryt. Nejedlý, by se z ní vypustila slova o »výběru advokátů pro soud nejvyšší«. Refe- rent k návrhu tomuto přistoupil a resoluce jeho beze zmíněných slov schválena, O resoluci p. dra. Saidla rozpředla s debata, které se zúčastnili pp. dři. Hero ld, Kasanda, ryt. Nejedlý, Boučeka Schauer, načež schválena byla i s dodatky pp. dra. Pohla i dra. Eísnera ve znění: 1. Pokládáme za záhodnou opravu advo- kátního řádu ze dne 6. července r. 1868, č. 96 ř. z., při čemž doporučujeme, aby také otázky v projevu spolku českých advokátů v král. českém ze dne 24. ledna 1902 uve- dené byly v úvahu vzaty. 2. Jest nanejvýše potřebí, aby následujíeí otázky došly brzkého zákonného upravení: I. Ručení soudců za udělování právní rady, pokud by soudcům vůbec příslušelo. II. Přidělení práva legalisovati listiny též advokátům. III. Klid nedělní. 2. Vyslovujeme se pro revisi zákonů: a) notářského řádu ze dne 25. červenc 1871 čís. 75. ř. z., b) o spisech notářských ze dne 25. čer- vence 1871 č. 76. ř. z. 3 Řízení před soudy okresními: a) rozšířením nuceného zastupování ve spo- rech, b) zrušením neodvolatelnosti v řízení ba- gatelním, c) zrušením všech stavu advokátskému ne- příznivých ustanovení, zvláště pokud se dis- eiplinárního práva všech instanci dotýče. 4. Řízení odvolacího z rozsudku soudů okresních; a) odnětím rozhodování o odvoláních sou- dům krajským, b) při ponechání jich připuštěním nov v řízení odvolacím, 5. Nařízení minist. pr. z 8. června 1857 čís. 114 ř. z. o pokoutnictví rozšířením jeho platnosti a zostřením jeho předpisů. 6. Trváme na veškerých požadavcích na třetím sjezdu delegátů advokátních komor usnesených, pokud dosud provedeny nebyly.
Bouček Nejedlá Saidl Hero ld Kasanda Bouček Schauer
23 article
7. Doporučujeme prohloubení stavovské or- ganisace zřízením vědeckých i stavovských krajských středisek na základě zákona spol- kového. Vyzýváme současně kollegy k hojné účasti na zřízeném již spolku českých advokátů a časopisu stavovském »Právnické rozhledy«. K resoluci navrhli v sekci dodatky dr. Pohl ze Zbirova: Zákonem budíž ustano- veno, že strana prosoudivší útraty přisouzené, vzešlé zastupováním advokátským, povinna je platiti přímo advokátu strany zvítězivší; dr. Eisner z Velvar: Aby se čelilo konkurenci soudních kanceláří, doporučuje se venkov- ským advokátům v sídle okresních soudů, aby společným dohodnutím zastupování stra nemajelných i mimo případ nuceného zastu- pování bezplatně přijímali. Do stálého výboru, který usnesení sjezdová má provésti, advokáti dři. Bouček, Ka- sanda, Koerner, z Prahy, Pippich. z Chrudimi, Pöschl z Mělníka, bar. Pražák z Brna, Seidl z Jindř. Hradce, Tonder, Valenta a Žák z Prahy. Konečně jednáno o místě příštiho sjezdu. Mistopředseda bar. Pražák poukazoval, že by pořádáním příštího sjezdu v Brně dostalo se náležitého výrazu též snahám o zřízení druhé- české university v Brně. Bylo usneseno, odkázati vyřízení této věci stálému výboru, který na podnět dra. bar. Pra- žáka míti má zřetel. Předseda p. dr. Dvorský vzdal díky především přítomnému protektoru starostovi král. hlav. města dru. Vlad. Srbovi za přízeň sjezdu projevenou a za pohostění v starobylých siních městské radnice, místopředsedům sjezdu, před- sedům sekcí a referentům za práci, píli a horli- vost a vzpomíná účasti slovanských hostí, kterým rovněž za návštěvu vzdává díky. Provoláním zdaru příštímu sjezdu a za potlesku přítomných prohlásil pak sjezd českých advokátů za skončený.
doktor Pohl Eisner Bouček Koerner Pippich Pöschl Pražák Seidl Jindřichův Valent Žák Dvorská Vlad Srba Velvary Ka Praha Chrudim Mělník Brno Hradec Tonder český univerzita v Brno
24 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 23. května. (K situaci.) v vídeňském dopise „Pester Lloydu“ potvrzuje se známá věc, že na letní zasedání říšské rady není za daných poměrů ani pomyšlení a že si tedy vláda dra. Körbra při stanovení zatímného roz- počtu na druhou polovinu tohoto roku vypomůže opět paragrafem z nouze. Říšská rada má se sejíti až pozdě na podzim. Do té doby má zd- počívati také smiřovací akce, zahájená na jaře polským kolem, neboť svolání sněmu království českého jest za příčinou německé obstrukee také více než pochybno. Dopisovatel „P. L.“ zmiňuje se též o dvou návrzích na uklizení ra- kouské parlamentní krise, oba však pokládá na ten čas za vyloučené. Prvý návrh týče se zná- mého přání politiků polských a některých něme- ckých, aby vláda oktroyovale parlamentu n o vý, přiostřený jednací řád. Pisatel nevěří v účinnost tehoto léku, poněvadž pořádek ve sněmovně bude i za nového jednacího řádu záviseti vždy jen od dobré vůle poslanců a této dobré vůle na- díti se nelze. Více by se mu zamlouval návr druhý — rozpuštění říšské rady. Ale i ta věc má svůj háček. Rozpuštěním říšské rady pozbyla by platnosti hotová již výborová usne- sení o vyrovnání uherském a celním tarifu a toho si vláda patrně nepřeje. Do podzimu tedy říšská rada rozpuštěna nebude. Teprve kdyby ani n podzim nenastala ve sněmovní činnosti nijaká změna, která může býti přivoděna jedině ně- jakým dorozuměním mezi Čechy a Němci, stala by se otázka rozpuštění parlamentu aktuálnou a nastala by potřeba připravovati se k novým volbám. V Praze, 23. května. (Vojenské požs davky a Němci.) Dr. Körber nemá patrn dosud zabezpečeny hlasy německých delegát pro stamillionové požadavky vojenské správy
Lloyd P L Němec doktor Körber Praha Čechy